8693/15 lr/ph/mn 1 DG E 2 A

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 19. května 2015 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0072 (COD) 8693/15 AVIATION 52 CONSOM 75 CODEC 678 ZPRÁVA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 9820/1/14 REV 1 AVIATION 112 CONSOM 115 CODEC 1288 Č. dok. Komise: 7615/13 AVIATION 47 CODEC ADD 1 + ADD 2 Předmět: Příprava zasedání Rady (doprava, telekomunikace a energetika) konajícího se dne 11. června 2015 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení (EHS) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce při letecké dopravě cestujících a jejich zavazadel zpráva o pokroku I. ÚVOD Komise dne 13. března 2013 předložila výše uvedený návrh s cílem zrevidovat a zlepšit evropské právní předpisy týkající se práv cestujících v letecké dopravě s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování stávajících pravidel a zohlednit důsledky rychle se měnícího evropského trhu letecké dopravy. 8693/15 lr/ph/mn 1

2 Cílem návrhu je podpořit zájmy cestujících v letecké dopravě tím, že se zajistí, aby letečtí dopravci účinně dodržovali vysokou úroveň ochrany těchto cestujících v případech narušení cesty. Návrh zároveň usiluje o zohlednění finančních dopadů, jež z uplatňování práv cestujících vyplývají pro odvětví letecké dopravy, a chce tak zajistit, aby evropští letečtí dopravci provozovali svou činnost v harmonizovaných podmínkách na liberalizovaném trhu. Navrhuje se zejména spojit upřesnění nejasností ve stávajících právních předpisech s posílením mechanismů pro vyřizování stížností, které mají cestující k dispozici. Komise rovněž usiluje o zavedení ustanovení, která by leteckým společnostem poskytovala pobídky k tomu, aby rychle přesměrovaly cestující, umožnily jim dostat se do cílového místa a minimalizovaly nepohodlí, jemuž jsou vystaveni v případě významných zpoždění na letištích. Pozornost je rovněž věnována nepřiměřeným finančním nákladům, které mohou leteckým společnostem v důsledku některých z povinností uložených tímto nařízením za určitých mimořádných okolností vznikat. Komise dále navrhuje zavedení podrobných pravidel k některým existujícím právům, jako je například právo na informace, právo na pomoc a náhradu, jakož i zavedení nových práv, týkajících se například vybavení umožňujícího pohyb. II. PRÁCE V RÁMCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU A DALŠÍCH ORGÁNŮ Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch jmenoval zpravodajem pana George BACHA (EPP) a Evropský parlament hlasoval o výsledku prvního čtení na plenárním zasedání dne 5. února Evropský hospodářský a sociální výbor vydal k navrženému nařízení stanovisko dne 11. července Výbor regionů se rozhodl stanovisko k tomuto dokumentu nezaujmout. III. PRÁCE V RÁMCI ORGÁNŮ RADY Pracovní skupina pro leteckou dopravu se návrhem Komise a souvisejícím posouzením dopadů intenzivně zabývala v průběhu litevského, řeckého a lotyšského předsednictví. Rada uspořádala politickou rozpravu o navrhovaném nařízení na zasedání Rady pro dopravu dne 10. října /15 lr/ph/mn 2

3 Během litevského a řeckého předsednictví, obě z nichž předložila zprávu o pokroku, učinila Rada v řadě otázek pokrok, například ohledně pravidel pro péči a pomoc, pohotovostních plánů, prosazování a vyřizování stížností. Zejména byla v zájmu vyjasnění ustanovení přezkoumána celková struktura textu. Byl projednány právní otázky a bylo vyžádáno stanovisko právní služby, aby byla zajištěna právní soudržnost znění. V návaznosti na pokrok dosažený litevským a řeckým předsednictvím vykonalo lotyšské předsednictví systematickou práci s cílem vyřešit všechny otázky týkající se dopravy a dosáhnout dohody o návrhu celého znění, s výjimkou ustanovení týkajících se uplatňování nařízení na letiště v Gibraltaru. Pracovní skupina pro leteckou dopravu pokračovala v hledání řešení zbývajících nevyřešených otázek, přičemž měla současně na paměti celkový cíl vyjasnit uplatňování nařízení a co nejvíce zjednodušit jeho ustanovení. Výsledkem bylo dosažení značného pokroku ohledně této záležitosti na úrovni pracovní skupiny. Zejména byla zjednodušena definice zrušení a současně bylo vyjasněno, které další situace by v příslušných článcích měly být považovány za zrušení nebo zpoždění. Konkrétněji řečeno práva stanovená v případě zrušených letů jsou použitelná rovněž na: a) předčasné odlety beze změny času pro odbavení a nástup, je-li cestující schopen využít změněného letu, a b) odkloněné lety, jež nejsou ukončeny na letišti místa určení. Na druhé straně práva platná v případě odkloněných letů, které jsou ukončeny na letišti místa určení, mají být stejná jako v případě zpoždění. Dále byl vypuštěn článek Změna letového řádu, poněvadž bylo v zájmu vyjasnění a zjednodušení uplatňování nařízení považováno za lepší uvést ustanovení týkající se změněných letů do souladu s ustanoveními týkajícími se buď zrušených, nebo zpožděných letů. Zjednodušena byla rovněž ustanovení týkající se zdržení na odbavovací ploše, přičemž byla pro takové případy stanovena práva cestujících a současně byla zvážena možná bezpečnostní, imigrační a bezpečnostní omezení. Členské státy rovněž chtěly dosáhnout větší jasnosti ve věci důkazního břemene spočívajícího na provozujícím leteckém dopravci, pokud jde o to, kdy a zda byli cestující informováni o zrušeném a zpožděném letu, jakož i o případné mimořádné okolnosti, které omezují jeho odpovědnost nebo jej této odpovědnosti zbavují. 8693/15 lr/ph/mn 3

4 Opakovaně se rovněž jednalo o časovém omezení možnosti uplatňovat mimořádné okolnosti a neočekávané nedostatky letové bezpečnosti mající dopad na jedno letadlo, a to i s cílem stanovit rozumné a objektivní lhůty, po jejichž uplynutí se očekává, že letecké společnosti opět zahájí běžný provoz. Ve stávajícím kompromisním znění předsednictví je navrhována lhůta 24 hodin. Přestože ne všechny delegace byly s to toto řešení přijmout, obecně bylo dohodnuto, že letecké společnosti by neměly technické závady zneužívat k odmítání vyplácení náhrad škody. Celkem vzato bylo vyřešeno několik technických otázek a Pracovní skupině pro leteckou dopravu se během lotyšského předsednictví podařilo určit hlavní směřování několika důležitých politických kompromisů. Navzdory vykonané intenzivní práci je však třeba dále usilovat o kompromisy v řadě významných nevyřešených otázek. Rovněž je třeba vyřešit různé názory Španělska a Spojeného království na oblast působnosti tohoto návrhu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lotyšské předsednictví rozhodlo, že dne 11. června 2015 předloží Radě pro dopravu zprávu o pokroku. Pracovní skupina pro leteckou dopravu naposledy posoudila kompromisní návrhy dne 11. května Všechny delegace i Komise vznesly k poslednímu znění obecnou výhradu přezkumu 1. UK má k tomuto znění výhradu parlamentního přezkumu. 1 Viz dokument 8695/15 AVIATION 53 CONSOM 76 CODEC /15 lr/ph/mn 4

5 IV. HLAVNÍ NEVYŘEŠENÉ OTÁZKY Mezní lhůty pro náhrady škod Podle stávajícího nařízení, jak je vykládáno Evropským soudním dvorem 2, má cestující právo na náhradu při zpoždění při příletu do konečného místa určení delším než 3 hodiny (s výjimkou mimořádných okolností). Komise navrhla zvýšit tuto mezní lhůtu u většiny cest na 5 hodin a na 9 hodin u cest mimo EU delších než 3500 a na 12 hodin u cest mimo EU delších než 6000 km. Komise nenavrhla úpravu mezních lhůt zpoždění při zrušených letech (čl. 5 odst. 1 písm. c) bod a iii) stávajícího nařízení), kdy má cestující právo na náhradu, pokud přiletí do cílového místa určení o více než 1 hodinu dříve nebo o více než 2 hodiny později, než bylo původně plánováno. Nicméně různé mezní lhůty pro zrušené a zpožděné lety mohou představovat problém, pokud jde o právní soudržnost s ohledem na zásadu rovného zacházení: (...) v rozsudcích ve věcech Sturgeon a Nelson se totiž Soudní dvůr ve své argumentaci uchýlil k zásadě rovného zacházení, jež představuje obecnou zásadu práva Unie závaznou pro normotvůrce. 3 Soudní dvůr došel k závěru, že cestující, jejichž let byl zrušen, a cestující postižení významným zpožděním utrpí obdobnou škodu, jež spočívá ve ztrátě času, a pro účely uplatňování práva na náhradu škody se tak nacházejí ve srovnatelných situacích. Přesněji řečeno se Soudní dvůr domnívá, že s cestujícími letů zpožděných o tři a více hodin nelze zacházet jinak něž s těmi, kteří mají nárok na náhradu podle čl. 5 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení. Znění předsednictví zavádí rozlišení mezních lhůt pro zrušené a zpožděné lety. O této otázce jednalo velmi intenzivně. S ohledem na výše uvedené právní otázky se členské státy domnívají, že ochrana cestujících před zneužíváním rušení letů má zásadní význam. Rušení letů, jež nejsou zapříčiněna mimořádnými okolnostmi, nejsou dobrou obchodní praxí, a proto je třeba od nich odrazovat. Na druhé straně letečtí dopravci mohou zpoždění ovlivnit jen málo a nemají zájem na jejich vytváření. Zpoždění mají řetězový účinek na následné plánované lety leteckého dopravce, čímž dochází k časovým ztrátám a zbytečným nákladům jak na straně cestujících, tak na straně leteckých dopravců. Proto se některé členské státy domnívají, že v takových případech by měl být normotvůrce přísnější, pokud jde o rušení letů, a měl by u nich stanovit kratší mezní lhůtu než u zpoždění. Stávající 2 3 Věci C-402/07 a C-432/07 Sturgeon vs. Condor a Böck/Lepuschitz vs. Air France Viz zejména body 48 až 61 rozsudku ve věci Sturgeon. 8693/15 lr/ph/mn 5

6 kompromisní znění předsednictví tak stanoví, že cestující, který byl přesměrován po zrušení letu, má právo požadovat náhradu za pozdní přílet na místo určení, je-li zpoždění při příletu delší než 3 hodiny, a to bez ohledu na délku cesty. Nicméně pokud jde o zpoždění, mnoho členských států se domnívá, že by byly vhodnější různé mezní lhůty podle různých délek cest, a podporují tři mezní lhůty v délce 5, 9 a 12 hodin navržené Komisí s úpravou vzdálenostních rozmezí. Jiné státy by upřednostňovaly jednotnou mezní lhůtu v délce 5 hodin, bez ohledu na vzdálenosti. Jiná skupina delegací podporuje snížení mezních lhůt na 3, 5 a 7 (nebo 9) hodin. Jako kompromis a s cílem harmonizovat nejnižší mezní lhůtu na 3 hodiny, která je požadována u zrušení letů, kompromisní znění předsednictví zavádí čtvrtou kategorii pro cesty kratší než 1500 km, přičemž náhrada v případě zpoždění v délce 3 až 5 hodin je 125 EUR a 250 EUR v případě zpoždění delších než 5 hodin. Mezní lhůty v délce 9 a 12 hodin navržené pro střední a dlouhé cesty zůstávají nezměněny. Náhrada škody u navazujících letů Podle stávajícího nařízení, jak je vykládáno Evropským soudním dvorem, se náhrada škody přiznává, pokud je cestující vystaven zpoždění delšímu než 3 hodiny v cílovém místě určení, a to včetně těch případů, kdy je toto zpoždění zapříčiněno zmeškáním spoje; zpoždění předchozího letu, které způsobilo zmeškání spoje, nehraje žádnou roli a pro účely náhrady škody je zohledňováno pouze zpoždění v konečném místě určení. Komise nenavrhla přímou změnu tohoto opatření; návrh Komise chce nicméně vyjasnit problém nepřímo a současně zmírnit dopad na letecké společnosti zvýšením mezní lhůty v konečném místě určení ze 3 hodin na 5, 9 a 12 hodin. Kompromis předsednictví stanoví částečné osvobození leteckých společností od vyplácení náhrady škody, pokud byl čas na přestup na navazující let relativně krátký (90 minut v současném znění) a pokud si byl cestující při nákupu letenky pro navazující let vědom, že malé zpoždění přípojového letu může způsobit zmeškání navazujícího spoje. Pokud byl však původně plánovaný čas na přestup delší než 90 minut, cestujícímu je v případě, že navazující let zmešká v důsledku zpoždění přípojového letu, vyplacena náhrada škody. 8693/15 lr/ph/mn 6

7 Tento kompromisní návrh je nicméně nepřijatelný pro řadu delegací, které mají nadále vážné obavy ohledně dopadu jakéhokoli výslovného ustanovení o náhradě škody v případě navazujících letů na regionální obslužnost a stávající ujednání mezi leteckými společnostmi. Tyto delegace se domnívají, že jakékoliv návrhy na náhradu škody za zmeškané navazující lety by byly kontraproduktivní a že namísto toho je třeba se zaměřit na poskytování odpovídající péče a pomoc cestujícím a na podněcování leteckých společností k takovému jednání, které by v konečném důsledku napomohlo cestujícím dosáhnout jejich původního cíle, tedy dostat se na konečné místo určení, a to stanovením povinnosti zajistit co nejdříve přesměrování. Tyto delegace uvádějí, že zaměření se na náhrady může vést k opačnému chování leteckých společností (vyšší sazby, delší časy na přestupu), což by nebylo v zájmu cestujícího, zejména v případě cestujících, kteří jsou závislí na regionální obslužnosti. Navrhují úplné vypuštění ustanovení o náhradě škody v případě navazujících letů a mají za to, že tyto částky by měly být vypláceny na základě každého jednotlivého úseku cesty a souvisejícího vzniklého zpoždění. Jiné členské státy s výše uvedenými argumenty nesouhlasí. Podle jejich názoru takové nepříznivé chování vyřeší trh, neboť cestující si zvolí ty letecké přepravce, kteří nemají vyšší sazby nebo neúměrně dlouhé časy na přestup. Proto předsednictví v zájmu zohlednění různých pohledů na tuto otázku rozhodlo umístit příslušná ustanovení v článku 6a Zmeškané navazující lety do hranatých závorek s cílem upozornit na to, že pro nalezení kompromisu v této obtížné otázce je třeba věc ještě dále zvážit. V. ZÁVĚR S ohledem na výše uvedené a s cílem umožnit přípravným orgánům Rady pokračovat v práci na tomto návrhu se Výbor stálých zástupců a Rada vyzývají, aby vzaly tuto zprávu o pokroku na vědomí. 8693/15 lr/ph/mn 7