Sborník p ednášek. L. P. Elektro s.r.o. Novom stská 1a, Brno Fax:

Transkript

1 Sborník p ednášek L. P. Elektro s.r.o. Novom stská 1a, Brno Fax: seminare@lpelektro.cz

2 1. vydání ISBN:

3 OBSAH Nové a p ipravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2011 Identifikace svorek p edm t, konc vodi a vodi... 1 Ing. Vincent Csirik, ÚNMZ Praha Využití proudových chráni v souladu s oddíly ástí 7 SN a vybrané p íklady možnosti využití Ing. Karel Dvo á ek, p edseda TNK 22 a len TNK 76 a autoriza ní komise KAIT Prozatímní elektrická za ízení Ji í Hemerka dipl.tech., SOLID ELEKTRO TEAM Olomouc FEL-BUGGY elektromobil Ing. Vít Hlinovský, CSc., VUT v Praze, fakulta elektrotechnická, katedra el. pohon a trakce Nová elektrická za ízení uvedení do provozu Elektrická za ízení ov ování bezpe nosti b hem provozu JUDr. Zbyn k Urban, len p edstavenstva Unie elektrotechnik R Provád ní revize v objektech vybavených p evážn strojním za ízením Ing. Miloslav Valena, Elektro služby Kladno, soudní znalec v oboru elektrotechnika Prevence rizik u elektrických za ízení a zásady pro vypracování místních provozních a bezpe nostních p edpis František Kosmák, bývalý inspektor Státního odborného dozoru, odborný konzultant pro elektrotechniku, Brno Nová SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 5-52: Výb r a stavba elektrických za ízení Výb r a stavba elektrických vedení Ing. Michal K íž, IN-EL s.r.o. Praha Posouzení elektrického za ízení stroj z pohledu bezpe nosti Základní požadavky pro vytvo ení Protokolu o vstupní prohlídce elektrického za ízení pracovního stroje dle požadavk SN EN ed Kontrola ochran elektrických za ízení pracovních stroj dle SN EN ed. 2, ve vazb na SN ed Ing. Ji í Sluka, inspektor EZ, ZZ TI R pobo ka Ústí n.l. Ing. Vladimír Machá ek, inspektor ZZ, EZ, TI R pobo ka Ústí n.l.

4 Navrhování elektrických za ízení a elektrických systém p i uvád ní nového pracovního stroje na trh Ing. Josef Loos, obchodn -technický zástupce, TRATEC-CS s.r.o. Kompatibilita elektrických za ízení v návaznosti na požadavky vyhlášky.268/2009 Sb SN Elektrotechnické p edpisy Elektrická za ízení ást 4: Bezpe nost - Kapitola 44: Ochrana proti p ep tí Oddíl 442: Ochrana za ízení nn p i zemních poruchách v síti vysokého nap tí SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást Bezpe nost Ochrana p ed nap ovým a elektromagnetickým rušením Ing. Michal K íž, IN-EL s.r.o. Praha Nové trendy v zabezpe eném napájení elektrickou energií Ing. Karel Kuchta, CSc., Phoenix-Zeppelin, spol.s r.o., divize Energetické systémy Historie vzniku prvního pr myslov vyráb ného flexibilního ovládacího kabelu na sv t Ing. Marek Hrubý, projektový manažer LAPP KABEL s.r.o. Osv tlení vnit ních pracovních prostor a jeho energetická náro nost z pohledu norem Ing. Petr Žák, len TNK 76, VUT FEL, Praha Požadavky na automatické odpojení od zdroje, výpo et impedance smy ky poruchového proudu a posouzení zkratových pom r v sítích nn Ing. František Št pán, odborný pracovník spole nosti Eaton Elektrotechnika, s.r.o. len TNK. 22 Interakce rozvod nn a rozvod informa ních technologií z pohledu návrhu rozvod nn Ing. Ji í Horák, autorizovaný inženýr projekce elektro Kabelové rozvody pro požárn bezpe nostní za ízení (PBZ) a požadavky na kabelové rozvody v chrán ných únikových cestách a ve vybraných druzích staveb podle vyhlášky 23/2008 Sb Josef Honzík, INSTALACE PRAHA s.r.o.

5 Elektrická za ízení a p sobení vody Nová SN ed. 3 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-702: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Plavecké bazény a fontány SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-709: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech P ístavy a obdobné lokality vý atek Ing. Karel Dvo á ek, p edseda TNK 22 a len TNK 76 a autoriza ní komise KAIT Cedar Plus elektroinstala ní p ístroje ve zvýšeném krytí IP Jana Ka ovská, Schneider Electric CZ, s.r.o. Univerzální rozvodnice Kaedra Jarmila Kafková, Schneider Electric CZ, s.r.o. Praktické poznatky p i provád ní revizí v jednoú elových a ve zvláštních objektech, nej ast ji zjiš ované závady v prostorech s vlhkostí a vodou prostory z hlediska úrazu elektrickým proudem zvláš nebezpe né, technologické provozy a objekty pro bydlení Milan Dolenský, revizní technik EZ v rozsahu E1/B, Liberec Požární ochrana v elektrotechnice Plk. Ing. Zden k Hošek, Ministerstvo vnitra generální editelství Hasi ského záchranného sboru R Požárn odolné sk ín Ing. Ond ej Vosyka, Rittal Czech, s.r.o. HFFR kabely z produkce nkt cables Jan Šenfeld, Specialista zákaznického centra nkt cables s.r.o. Požadavky na hromosvodní sou ásti Norbert Pfister, Dipl.-Ing.(FH), Claudia Rother, Dipl. Ing.(FH) Siegfried Seger, DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG., Neumarkt Blesková válka. 7 Hromosvody bez hlavy Jan Hájek, DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG., organiza ní složka Praha Je možná unifikace ochrany p ed bleskem? Je možné jednoduše za azovat objekty do t íd LPS podle jejich druhu, d lat typové hromosvody a ur it tak optimální cenu na každý druh objektu? Ing. Milan Kaucký, Autor jediného SW zdarma pro analýzu rizik dle SN EN Ochrana rodinného domu s výrobky DEHN + SÖHNE Jan Hájek, DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG., organiza ní složka Praha

6

7 Nové a p ipravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2011 Identifikace svorek p edm t, konc vodi a vodi Ing. Vincent Csirik ÚNMZ Praha Úvod P ísp vek p ináší p ehled normaliza ní innosti v oblasti pravidel pro elektrotechniku. Vzhledem k rozsahu uvedené tematiky, nezachází do podrobnosti. Pro p ehlednost je tato ást rozd lena do následujících tematických okruh : Nové normy SN v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2011 P ipravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2011 Nová SN EN ed. 4 Základní a bezpe nostní zásady pro rozhraní lov k-stroj, zna ení a identifikaci Identifikace svorek p edm t, konc vodi a vodi. Nové normy SN v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2011 Jedná se p edn o tyto nové normy: SN EN ed. 3 ( ) Charakteristiky nap tí elektrické energie dodávané z ve ejné distribu ní sít (vydání - únor 2011) SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást 4-444: Bezpe nost Ochrana p ed nap ovým a elektromagnetickým rušením (vydání duben 2011) SN ed. 3 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-702: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech bazény (vydání srpen 2011) Pozn. Je p edm tem p ednášky ing. Dvo á ka SN EN ed. 2 ( ) Z izování a provoz zkušebních elektrických za ízení (vydání zá í 2011) SN IEC ( ) Mezinárodní elektrotechnický slovník ást 617: Trh s elekt inou (vydání erven 2011) SN EN ed. 2 ( ) Obsluha a práce na elektrických za ízeních (národní dodatky) (vydání únor 2011) 1

8 SN EN ed. 4 ( ) Základní a bezpe nostní zásady pro rozhraní lov k-stroj, zna ení a identifikaci Identifikace svorek p edm t, konc vodi a vodi TNI Elektrické instalace nízkého nap tí Elektrické rozvody v objektech s byty ur enými pro osoby se zdravotním postižením a elektroinstalace v kuchyních Komentá k SN ed. 2:2009 SN EN ed. 3 ( ) Charakteristiky nap tí elektrické energie dodávané z ve ejné distribu ní sít (vydání - únor 2011) Tato norma je eskou verzí evropské normy EN 50160:2010 a její opravy EN 50160:2010/Cor.: Daná norma s ú inností od nahradí SN EN ed. 2:2008 (soub žná platnost). Tato evropská norma popisuje a udává hlavní charakteristiky nap tí v místech p ipojení uživatel z ve ejných distribu ních sítí nízkého, vysokého a velmi vysokého nap tí za normálních provozních podmínek. Norma udává meze nebo hodnoty charakteristických hodnot nap tí, jaké m že za normálních provozních podmínek o ekávat kterýkoliv uživatel sít, nepopisuje pr m rný stav ve ejné distribu ní sít. P edm tem této evropské normy je definování, popis a specifikace charakteristik napájecího nap tí týkající se: Kmito tu; velikosti; tvaru vlny; symetrie t ífázových nap tí. Tyto charakteristiky za normálního provozu napájecího systému kolísají vlivem zm n zatížení, rušení vyvolaným ur itým za ízením a výskytem poruch, které jsou v tšinou zp sobeny vn jšími vlivy. Charakteristiky se m ní v ase náhodn ve vztahu k libovolnému místu napájení a náhodn pro každé místo napájení ve vztahu k danému asovému okamžiku. Vzhledem k této prom nlivosti mohou být o ekávané hladiny charakteristik p ekro eny v malém po tu p ípad. N které z t chto jev, které ovliv ují nap tí, jsou obzvlášt nep edvídatelné, ímž se zt žuje udání závazných hodnot pro odpovídající charakteristiky. Hodnoty udané v této norm pro charakteristiky nap tí, jako jsou nap. poklesy a p erušení nap tí, je proto zapot ebí podle toho interpretovat. Tato norma mimo jiné uvádí tyto údaje: Kmito et sít : Za Jmenovitý kmito et napájecího nap tí je 50 Hz. Za normálních provozních podmínek musí být st ední hodnota kmito tu základní harmonická m ená v intervalu 10 s. Velikost napájecího nap tí: Normalizované jmenovité nap tí U n pro ve ejnou sí nízkého nap tí je U n = 230 V, bu mezi fází a uzlem, nebo mezi fázemi. pro ty vodi ové trojfázové soustavy U n = 230 V, mezi fází a uzlem pro t ívodi ové trojfázové soustavy U n = 230 V mezi fázovými vodi i. Pozn. V soustavách nízkého nap tí je dohodnuté a jmenovité nap tí stejné. 2

9 Odchylky napájecího nap tí: Za normálních provozních podmínek, krom období s p erušením, odchylka napájecího nap tí nemá p esáhnout ± 10 % jmenovitého nap tí U n. Pozn. V p ípadech, kdy elektrické napájení v sítích není p ipojeno k p enosovým sítím nebo pro speciální dálkov ovládané uživatele, nemají odchylky napájecího nap tí p esáhnout (+10 %/-15 %)U n. Uživatelé sít mají být o t chto podmínkách informováni. SN EN 50160/Z1 ( ) Charakteristiky nap tí elektrické energie dodávané z ve ejné distribu ní sít (vydání únor 2011) Tato zm na obsahuje pouze informaci o soub žné platnosti SN EN ed. 2:2008 a SN EN ed. 3:2011. SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást 4-444: Bezpe nost Ochrana p ed nap ovým a elektromagnetickým rušením (vydání duben 2011) Tato norma je eskou verzí harmoniza ního dokumentu HD :2010, který je p evzetím lánku 444 IEC :2007 s modifikacemi. Spole né modifikace s mezinárodní normou jsou ozna eny postranní arou na levém okraji textu. Uvedená norma stanoví požadavky a doporu ení proto, aby se jejich aplikací zabránilo elektromagnetickému rušení, pop. aby se toto rušení snížilo. Cílem je stanovit požadavky a doporu ení pro elektrické instalace, aby se jejich aplikací mohlo zabránit elektromagnetickému rušení, pop. toto rušení snížit. Elektromagnetické rušení (EMI Electromagnetic Interference) ruší nebo poškozuje systémy informa ní technologie, technologie rozhlasové komunikace (BCT - broadcast communication technologies), ízení, ovládání, a spojení (CCCB command, control and communication), monitorování proces, ídicích a automatiza ních systém (PMCA process monitoring, control and automation systems). P ep tí a elektromagnetická rušení mohou být zp sobeny proudy následkem úderu blesku, spínacími postupy, zkraty a ostatními elektromagnetickými jevy. Tyto jevy se mohou objevit tam, kde existují velké vodivé smy ky, kde jsou ve spole ných trasách instalovány r zné elektrické systémy vedení, nap. silové napájení, sd lovací vedení, kabely pro ízení a signalizaci. Silové kabely, které vedou velké proudy s velkou strmostí nár stu proud (di/dt) mohou indukovat p ep tí v ídicích ovládacích a sd lovacích kabelech systém elektrických instalací, které mohou ovliv ovat innost p ipojených elektrických spot ebi nebo je mohou i poškodit. Norma je ur ena projektant m a t m, kte í se ú astní navrhování, instalace a údržby elektrických instalací. Projektant elektrické instalace a montážní pracovník musí v novat pozornost opat ením ur eným pro zmírn ní elektrických a magnetických ú ink na elektrická za ízení. Podle této normy je možno použít pouze elektrická za ízení, která spl ují požadavky p íslušných norem EMC (elektromagnetická kompatibilita) nebo požadavky EMC p íslušných výrobkových norem. 3

10 Tato norma mimo jiné uvádí: Elektrická za ízení citlivá na elektromagnetické ú inky nemají být umíst na v blízkosti potenciálních zdroj elektromagnetických emisí, jako jsou: spínací p ístroje pro induktivní zát že, elektromotory, zá ivkové osv tlení, sva ovací stroje, usm r ova e, st ída e, frekven ní m ni e (nap. st ída e) a regulátory, za ízení na zlepšování (kompenzaci) ú iníku, výtahy, transformátory, podružné rozvád e, distribu ní rozvád e. Na snížení elektromagnetického rušení p sobí nap. následující opat ení: S ohledem na elektromagnetické jevy p enášené po vedení se za ú elem zlepšení elektromagnetické kompatibility kv li za ízením citlivým na elektromagnetické ú inky doporu uje instalovat p ep ové ochrany a/nebo filtry. Vodivé plášt (nap. pancé ování, stín ní) kabel, by m ly být spojeny s CBN (spole ná soustava pospojování), pokud je vytvo ena. Volbou spole ných tras pro instalace silových, náv stních a datových vedení by se m lo zabránit vzniku induk ních smy ek. Silové a náv stní kabely by m ly být vedeny zvláš a m ly by se k ížit, pokud možno, v pravých úhlech. Použití kabel s koncentrickými vodi i, aby se snížily proudy indukované do ochranného vodi e. Pro elektrická spojení mezi m ni i a motory, jejichž pohon je frekven n ízený, je to použití symetrických mnohožilových kabel (nap. stín ných kabel obsahujících samostatné ochranné vodi e). Použití náv stních a datových kabel podle požadavk návod výrobce na EMC. Silové a náv stní kabely musí být odd leny od svod systému ochrany p ed bleskem (LPS) bu minimální vzdáleností, nebo použitím stín ní. Kde jsou použity náv stní nebo datové kabely, musí se dávat pozor na omezení poruchového proudu, který ze silového obvodu te e stín ními a jádry nebo uzemn nými datovými kabely. M že být také zapot ebí doplnit dopl ující vodi, nap. p emos ovacím vodi em (by-passem), aby bylo zesíleno stín ní. Spoje ekvipotenciálního pospojování by m ly mít co nejmenší impedanci ( ehož se docílí nap. tím, že jsou co nejkratší), Jestliže je p ípojnice uzemn ní ur ená k tomu, aby podporovala systém ekvipotenciálního pospojování, d ležité instalace informa ní technologie v budov, m že být instalován jako uzav ený okruh. 4

11 SN EN ed. 2 ( ) Obsluha a práce na elektrických za ízeních ást 2: Národní dodatky (vydání únor 2011) Tato norma je eskou verzí evropské normy EN :2010. Uvedená norma s ú inností od nahrazuje SN EN z listopadu 2003 (soub žná platnost). U normy byla provedena aktualizace národních dodatk jednotlivých len CENELEC podle aktuálního stavu legislativy v jejich zemích. Byl dopln n národní dodatek pro R. Evropská norma EN (soubor SN EN 50110) sestává ze dvou ástí: první ást EN ( SN EN ed. 2) obsahuje minimální požadavky platné pro všechny zem CENELEC a dále n kolik informativních p íloh, týkajících se bezpe nosti práce; druhá ást EN ( SN EN ed. 2) je soubor normativních dodatk (jeden za každou zemi), které specifikují bu sou asné bezpe nostní požadavky, nebo uvádí národní dodatky k t mto minimálním požadavk m v dob, kdy tato Evropská norma byla p ijata. Národní dodatky (pokud jsou) jsou v len ny do soubor v p íslušné lenské zemi. Pro eskou republiku byly v len ny následující národní dodatky: Zákony a vyhlášky Zákon. 262/2006 Sb., zákoník práce, ást pátá, paragrafy Zákon. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv tvích a o zm n n kterých zákon (energetický zákon), ve zn ní pozd jších p edpis. Zákon. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve zn ní pozd jších p edpis. Zákon. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpe ností práce, ve zn ní pozd jších p edpis. Zákon. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci v pracovn právních vztazích a o zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i innosti nebo poskytování služeb mimo pracovn právní vztahy (zákon o zajišt ní dalších podmínek bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci), ve zn ní pozd jších p edpis. Zákon. 179/2006 Sb., o ov ování a uznávání výsledk dalšího vzd lávání a o zm n n kterých zákon (zákon o uznávání výsledk dalšího vzd lávání), ve zn ní pozd jších p edpis. Na ízení vlády. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpe ný provoz a používání stroj, technických za ízení, p ístroj a ná adí. Na ízení vlády. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prost edky. Na ízení vlády. 101/2005 Sb., o podrobn jších požadavcích na pracovišt a pracovní prost edí. Na ízení vlády. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci na pracovištích s nebezpe ím pádu z výšky nebo do hloubky. Na ízení vlády. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci na staveništích. 5

12 Vyhláška. 50/1978 Sb., o odborné zp sobilosti v elektrotechnice. Vyhláška. 20/1979 Sb., kterou se ur ují vyhrazená elektrická za ízení a stanoví n které podmínky k zajišt ní jejich bezpe nosti, ve zn ní pozd jších p edpis. Pozn. Vyhláška. 20/1979 Sb., byla zrušena a nahrazuje ji vyhláška. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických za ízení, jejich za azení do t íd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpe nosti (vyhláška o vyhrazených technických za ízeních). Vyhláška. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajišt ní bezpe nosti práce a technických za ízení. Vyhláška eského bá ského ú adu 22/1989 Sb., ze dne 29. prosince 1988, o bezpe nosti a ochran zdraví p i práci a bezpe nosti provozu p i hornické innosti a p i dobývání nevyhrazených nerost v podzemí, ást osmá: Elektrická a strojní za ízení, Díl druhý: Elektrická za ízení. Vyhláška eského bá ského ú adu. 26/1989 Sb., ze dne 29. prosince 1988, o bezpe nosti a ochran zdraví p i práci a bezpe nosti provozu p i hornické innosti a p i innosti provád né hornickým zp sobem na povrchu. ást šestá: Elektrická a strojní za ízení, Díl druhý: Elektrická za ízení. Vyhláška eského bá ského ú adu. 51/1989 Sb., ze dne 29. prosince 1988, o bezpe nosti a ochran zdraví p i práci a bezpe nosti provozu p i úprav a zušlech ování nerost. Vyhláška eského bá ského ú adu. 202/1995 Sb., ze dne 11. srpna 1995, o požadavcích k zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i obsluze a práci na elektrických za ízeních p i hornické innosti a p i innosti provád né hornickým zp sobem. Vyhláška eského bá ského ú adu. 74/2002 Sb., ze dne 22. ledna 2002, o vyhrazených elektrických za ízeních. Vyhláška eského bá ského ú adu. 75/2002 Sb., ze dne 22. ledna 2002, o bezpe nosti provozu elektrických technických za ízení používaných p i hornické innosti a innosti provád né hornickým zp sobem. Pozn. Do p edmluvy byly dopln ny (s ohledem na vyhlášení zákon až po schválení evropské normy)2 zákony: Zákon. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb Zákon. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Normy SN Bezpe nostní p edpisy pro elektrická za ízení ur ená k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace. Pozn. SN :1989 byla nahrazena SN ed. 2:2009. SN Bezpe nostní p edpisy pro obsluhu za ízení trak ního vedení a pro práci na trak ním vedení metra. SN Revize elektrických za ízení. SN Elektrické instalace nízkého nap tí. ást 6: Revize. Odchylky se týkají následujících lenských stát CENELEC: 6

13 Rakousko (AT); Belgie (BE); Bulharsko (BG); Kypr (CY); eská republika (CZ); Dánsko (DK); Estonsko (EE); Finsko (FI); Francie (FR); N mecko (DE); ecko (GR); Ma arsko (HU); Island (IS); Irsko (IE); Itálie (IT); Lotyšsko (LV); Litva (LT); Lucembursko (LU); Malta (MT); Nizozemsko (NL); Norsko (NO); Polsko (PL); Portugalsko (PT); Rumunsko (RO); Slovensko (SK); Slovinsko (SI); Špan lsko (ES); Švédsko (SE); Švýcarsko (CH); Spojené království (GB). Užívání souboru norem SN EN 50110: platí základní požadavky z ásti 1 a dodatky (podle p íslušného státu) z ásti 2. (tj. v R platí SN EN ed. 2 a dodatek pro eskou republiku z SN EN ed. 2). SN EN :2003/Z1 ( ) Obsluha a práce na elektrických za ízeních (národní dodatky) (vydání únor 2011) Tato zm na pouze informuje o soub žné platnosti SN EN :2003 a SN EN ed. 2:2011 do SN EN ed. 2 ( ) Z izování a provoz zkušebních elektrických za ízení (vydání zá í 2011) Tato norma je eskou verzí evropské normy EN 50191:2010. Uvedená norma s ú inností od nahrazuje SN EN 50191:2001 soub žná platnost). Hlavní zm ny proti p edcházející norm : aktualizace citovaných normativních dokument ; modifikování definice Osoba znalá z hlediska elektrotechniky; dopln ní t íd ní zkušebních za ízení; specifikování elektrooptických bezpe nostních za ízení (sv telné závory); specifikování požadavk na RCM (p ístroje pro monitorování reziduálních proud ); uvedení všech dopl ujících požadavk pro používání bezpe nostních zkušebních hrot do jednoho lánku; stanovení doby pro opakování pokyn týkajících se bezpe nosti práce na nejmén jednou za rok. Dále byla do této SN dopln na národní p íloha NA, jejíž obsah byl p evzat z TNI :2003. Tato TNI byla vypracována jako informativní publikace k SN EN 50191:2001, proto bude její platnost ukon ena sou asn se soub žn platnou SN EN 50191:2001 k P íloha NA obsahuje informativní dopl ující nebo up es ující ustanovení, která mají vazbu na národní legislativu (nap. Na ízení vlády. 378/2011 Sb), p ípadn mají vazbu na ustanovení jiných norem týkajících se bezpe nosti. Norma platí pro z izování a provoz pevných a do asných zkušebních elektrických za ízení. Kapitola 3 uvádí d ležité termíny a definice platné pro tuto normu, nap.: Elektrická zkušební za ízení: soubor všech zkušebních p edm t, zkušebních p ístroj a prost edk spojených pro zkušební ú ely, pomocí n hož se provád jí elektrické zkoušky na zkoušených p edm tech.typy zkušebních za ízení: zkušební pracovišt, zkušebna nebo experimentální pracovišt (laborato ), do asné zkušební pracovišt. Zkušební pracovišt : p íslušným zp sobem ozna ené zkušební za ízení ve stanoveném prostoru; u zkušebních pracoviš se rozlišuje mezi pracovišti s automaticky zajišt nou 7

14 (nucenou) ochranou p ed p ímým dotykem a pracovišti bez automaticky zajišt né (nucené) ochrany p ed p ímým dotykem. Zkušebna: zkušební za ízení s nejmén jedním zkušebním pracovišt m v bezpe n uzav eném prostoru nebo na míst odd leném od sousedních pracoviš, v n mž je obvykle zam stnáno n kolik osob p i zkoušení v tších zkoušených p edm t, které zde z stávají delší dobu. Experimentální pracovišt (laborato ): zkušební za ízení s nejmén jedním zkušebním pracovišt m pro provád ní pokus nebo zkoušek v rámci výzkumných a vývojových prací; na experimentálních pracovištích (laborato ích) se v tšinou neprovád jí výrobní kusové zkoušky. Do asné zkušební pracovišt : zkušební za ízení s nejmén jedním zkušebním pracovišt m z ízené na krátkou dobu k provád ní zkoušek na jednotlivých zkoušených p edm tech. Nebezpe ný prostor: okolí živých ástí, jehož hranice nemá být p ekro ena, není-li zajišt na úplná ochrana p ed p ímým dotykem t chto ástí. Zkušební prostor: okolí zkušební sestavy, které je odd leno od okolního prostoru. Riziko: kombinace pravd podobnosti a stupn závažnosti možného zran ní nebo poškození zdraví osoby vystavené nebezpe í nebo nebezpe ím. Elektrické nebezpe í: zdroj možného zran ní nebo poškození zdraví elektrickou energií z elektrického za ízení. Tato norma mj. uvádí: Zkušební za ízení musí být provedena a z izována jako zkušební pracovišt, zkušebna nebo experimentální pracovišt (laborato ), do asné zkušební pracovišt. Zkušební sestava musí být uspo ádána a navržena tak, aby ochrana p ed p ímým dotykem byla zajišt na izolací živých ástí, víky, kryty, zábranami nebo bezpe nými vzdálenostmi. Bezpe ná vzdálenost je zajišt na, jestliže osoba provád jící zkoušky nem že dosáhnout do nebezpe ného prostoru ástmi svého t la nebo nástroji. Bezpe nost m že být také zajišt na prost ednictvím dvouru ního ovládacího za ízení nebo použitím dvou bezpe nostních zkušebních hrot pro p iložení zkušebního nap tí. Pokud se na zkoušce podílí více osob, musí být dvouru ní ovládací za ízení zajišt no pro každého zkoušejícího pracovníka obsluhy, p i emž tato ovládací za ízení musí být zapojena tak, že d íve, než je možno p ivést proud do napájecích p ívod pro zkoušení, musí být všechna dvouru ní ovládací za ízení v innosti. V p ípad m icích p ístroj a pomocných p ístroj t ídy ochrany I (nap. u katodového osciloskopu, sinusového generátoru), kde se pro usnadn ní zkoušení odpojuje ochranný vodi nap íklad proto, že kryt musí být elektricky odd len od potenciálu zem, musí být tyto p ístroje napájeny z odd lovacího ochranného transformátoru. 8

15 Je-li obvod a/nebo kryt m icího p ístroje nebo pomocného p ístroje ur eného pro p ipojení na sí spojen s živými ástmi zkušební sestavy, které mohou svést nap tí do zem, musí být izolace mezi vinutími napájecího odd lovacího ochranného transformátoru dimenzována minimáln na toto nap tí. Pro ochranu p i poruše (ochranu p ed nep ímým dotykem) musí být zajišt no ú inné ochranné opat ení Zkoušený p edm t musí být izolován od zem. Není-li to technicky možné, nap. kv li hmotnosti zkoušeného p edm tu, musí být zkušební sestava navržena a uspo ádána tak, aby se zabránilo zavle ení nap tí na cizí vodivé ásti. Desky zkušebních stol musí být vyrobeny z izola ních materiál. Zkušební za ízení musí být vybavena prost edky pro nouzové vypnutí pro odpojení veškeré elektrické energie, která by mohla vyvolat nebezpe í. Uvnit a vn zkušebního prostoru musí být dostate ný po et ru ních ovládacích za ízení, podle velikosti prostoru a složitosti uspo ádání. Pokud nejsou p ipojovací místa, nap. vývody hlavního napájení v zkušebním prostoru, vypínána za ízením pro nouzové vypnutí, musí být p íslušným zp sobem ozna ena. Zkušební za ízení musí být zajišt na proti neoprávn nému a neúmyslnému zapnutí zkušebních obvod. Ru ní ovládací za ízení musí být z eteln a jednozna n p i azena k p íslušným zkušebním obvod m. V p ípadech, kdy je možno o ekávat krom nebezpe í vyvolaných nap tím i jiná nebezpe í, zp sobená nap. elektrickým obloukem, hlukem, výbuchy, zá ením, létajícími ástmi, tvo ením plynu, ohn m a nebezpe nými látkami, musí být zajišt ny vhodné prost edky ochrany. Se zkušebními za ízeními mohou pracovat pouze osoby znalé nebo pou ené. Všichni pracovníci obsluhy, jichž se to týká, musí být pou eni o bezpe nostních požadavcích, pravidlech bezpe nosti a pokynech organizace, které se vztahují na jejich práci. Tato pou ení musí být podle nutnosti opakována, minimáln však jednou za rok. Od pracovník obsluhy se musí vyžadovat, aby plnili požadavky, pravidla a pokyny. Složitost pracovní innosti musí být posouzena p ed zahájením innosti, aby mohla být pro provád ní innosti vybrána vhodná osoba znalá nebo pou ená. O školení musí být uchován písemný záznam. SN EN 50191/Z1 ( ) Z izování a provoz zkušebních elektrických za ízení (vydání zá í 2011) SN IEC ( ) Mezinárodní elektrotechnický slovník ást 617: Trh s elekt inou (vydání erven 2011) Tato norma je eskou verzí mezinárodní normy IEC :2009. Obsahuje všeobecné termíny a definice z oboru elektrotechniky, které se vztahují k problematice trhu s elekt inou. Pozn. V d sledku deregulace trhu s elekt inou se projevila nutnost vypracovat všeobecný slovník, který bude obsahovat termíny vymezující ú astníky trhu, vzájemné vztahy mezi t mito ú astníky a technickými a finan ními termíny, které mají specifický význam v rámci trhu s elekt inou. 9

16 Termíny a definice jsou uvedeny v eské, anglické a francouzské verzi, dále jsou uvedeny termíny bez definic v n m in, japonštin, polštin, portugalštin a v ínštin. Ve stejném po adí jsou uvedeny i abecední rejst íky. Je t eba upozornit na to, že p ednostní termín je termín, který je na prvním míst v terminologickém hesle; za ním mohou následovat synonyma. Je vytišt n tu ným písmem. TNI Elektrické instalace nízkého nap tí Elektrické rozvody v objektech s byty ur enými pro osoby se zdravotním postiženíma elektroinstalace v kuchyních Komentá k SN ed. 2:2009 (vydání íjen 2011) SN ed. 2:2009 Elektrické instalace nízkého nap tí Vnit ní elektrické rozvody obsahuje základní požadavky na elektroinstalaci nejen v objektech bytové a ob anské výstavby, a v objektech s obdobným provozem, nap íklad administrativního charakteru k b žnému využití. V roce 2009 byly up esn ny základní technické požadavky na spole né prostory bytových dom a dále na upravitelný byt, byt zvláštního ur ení pro osoby s pohybovým postižením, nebo byt zvláštního ur ení pro osoby se zrakovým postižením (bezbariérový byt). Z tohoto d vodu bylo v rámci inností zabezpe ovaných v TNK 22 doporu eno vypracovat TNI Elektrické instalace nízkého nap tí Vnit ní elektrické rozvody, která by ve své první ásti dala uživatel m souborný p ehled základních požadavk na vybavení spole ných prostor bytových dom a bezbariérových byt elektrickým za ízením, platných v tuzemsku, dopln ný o další požadavky vyplývající z jiných normativních i legislativních p edpis. V ásti 4 se TNI Elektrické instalace nízkého nap tí Vnit ní elektrické rozvody v nuje základní problematice elektrického za ízení kuchyní, p edevším z hlediska jejich ur ení, ur ení vn jších vliv v souboru kuchy ských prostor a jejích dopad. TNI :2011 dopl uje nové informace pro uživatele o požadavcích na elektrická za- ízení spole ných prostor bytových dom a bezbariérových byt a dále v kuchyních v souladu s celkovou koncepcí souboru SN a je koncipována tak, aby jí bylo možno využívat s již zavedenými ástmi a oddíly SN Ustanovení prvé ásti této TNI (tj. kapitoly 1, 2 a 3) lze použít i pro obytní ásti staveb pro sociální pé i a také pro bezbariérové pokoje ve stavbách pro cestovní ruch. Rovn ž v rodinných domech se ustanovení této TNI použijí p im en k typu zdravotního postižení jeho uživatele (uživatel ). Daná TNI obsahuje: 1) dopl ující údaje k SN ed. 2 pro vybavení bezbariérových byt elektrickým za ízením, kapitola 3. 2) dopl ující údaje k SN ed. 2 na elektrické rozvody v kuchyních dle jejich ur ení a velikosti, kapitola 4. 3) dopl ující údaje: kompaktní požadavky na elektroinstalaci bezbariérových byt platné na území R s odkazy na zp soby provedení v souladu s dalšími, legislativními i normativními požadavky. informativní dopl ující nebo up es ující d ležitá navazující ustanovení, p evzatá z SN ed. 3:2010, která je nutno bezpodmíne né respektovat; 10

17 informativní dopl ující nebo up es ující d ležitá navazující ustanovení, p evzatá z SN ásti 7; informativní dopl ující nebo up es ující d ležitá navazující ustanovení, p evzatá z SN EN , p edevším ustanovení požadovaná hygieniky; informativní dopl ující nebo up es ující d ležitá navazující ustanovení, p evzatá z SN návaznost na vyhlášku. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu; návaznost na vyhlášku. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpe ujících bezbariérové užívání staveb, návaznost na vyhlášku. 327/2006 Sb. p im ené požadavky na p ipojení k ve ejné telefonní síti; návaznost na vyhlášku. 48/1982 Sb., základní požadavky k zajišt ní bezpe nosti práce a technického za ízení. P ipravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2011/2012 V plánu PTN 2011 je zavedení následujících harmoniza ních dokument (HD p ipravených v CENELECu) do národní normaliza ní soustavy jako: SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást 4-42: Ochranná opat ení pro zajišt ní bezpe nosti Ochrana proti tepelným ú ink m SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást 4-442: Bezpe nost Ochrana p ed rušivým nap tím a elektromagnetickými vlivy SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 5-52: Výb r a stavba elektrických za ízení Výb r a stavba elektrických vedení (je p edm tem p ednášky ing. K íže) SN ed. 3 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 5-54: Výb r a stavba elektrických za ízení Uzemn ní, ochranné vodi e a vodi e ochranného pospojování SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-710: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Léka ské prostory SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-718: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Spole enská za ízení a pracovišt SN ed. 2 Elektrotechnické p edpisy SN. P edpisy pro prozatímní elektrická za ízení (pozn. pracovní název úkolu) (je p edm tem p ednášky J. Hemerky) TNI Elektrické instalace nízkého nap tí Výb r a stavba elektrických za ízení Všeobecné p edpisy Vn jší vlivy, jejich ur ování a protokol o ur ení vn jších vliv Komentá k SN ed. 3:2010 ROZBOROVÝ ÚKOL Analýza p edpisových norem (pravidel pro elektrotechniku) a jejich návaznost na technické p edpisy Sou asný stav a výhled 11

18 Nová norma SN EN ed. 4 Základní a bezpe nostní zásady pro rozhraní lov k-stroj, zna ení a identifikaci Identifikace svorek p edm t, konc vodi a vodi Je t eba dodat, že vydáním SN EN ed. 4 platí pro barevné ozna ování p edevším tyto normy SN: SN EN ed. 2:2008 ( ) Základní a bezpe nostní zásady pro rozhraní lov k-stroj, zna ení a identifikaci Zna ení vodi barvami nebo íslicemi (idt EN 60446:2007; idt IEC 60446:2007) (pozn. Platnost kon í soub žná platnost s SN EN ed. 4) Daná norma poskytuje všeobecná pravidla pro používání ur itých barev nebo písmenno- íslicového zna ení k identifikaci vodi za ú elem vylou ení dvojzna nosti a zajišt ní bezpe ného provozu. Tyto barvy nebo písmenno- íslicové ozna ení vodi je ur eno k použití u kabel nebo žil, sb rnic, elektrických za ízení a instalací. SN :1992 Elektrotechnické p edpisy Zna ení vodi barvami nebo íslicemi Provád cí ustanovení (pozn. P ipravuje se revize této normy) Tato norma platí pro zna ení holých a izolovaných vodi barvami, up es uje a dopl- uje základní ustanovení uvedené v SN EN ed. 2. Ú elem této normy je stanovit zásady pro provád ní zna ení vodi barvami, pop. íslicemi, použitých v elektrických za ízeních a rozvodech, v etn vývod elektrických p edm t, jsou-li provedeny vodi i. SN ed. 2:2002 Ozna ování žil kabel a ohebných š r (idt HD 308 S2:2001) Tato norma platí pro identifikaci žil pevných a ohebných kabel a š r, jejichž jmenovité nap tí nep esahuje horní mez nap ového pásma II (platí pro:. elektrické instalace, distribu ní soustavy, napájení pevných nebo pohyblivých za ízení používajících elektrický proud a š ry p enosných za ízení) SN EN ed. 3:2007. ( ) Základní a bezpe nostní principy pro rozhraní lov k-stroj, zna ení a identifikaci Ozna ování svorek za ízení a konc vodi (idt EN 60445:2007; mod IEC 60445:2006) (pozn. Platnost kon í soub žná platnost s SN EN ed. 4) Norma platí pro identifikaci a zna ení svorek elektrických za ízení, jako jsou rezistory, pojistky, relé, styka e, transformátory, to ivé stroje a kdekoli je to použitelné, pro kombinaci takových za ízení (nap íklad v rozvád ích). Platí také pro identifikaci zakon ení ur itých vybraných vodi. Tato norma obsahuje také všeobecná pravidla pro písmenno- íslicový systém. SN EN ed. 4 ( ) Základní a bezpe nostní zásady pro rozhraní lov kstroj, zna ení a identifikaci Identifikace svorek p edm t, konc vodi a vodi Tato norma je eskou verzí evropské normy EN 60445:2010. Tato norma S ú inností od nahrazuje SN EN ed. 3 ( ) z prosince 2007 a SN EN ed. 2 ( ) z dubna 2008, které do uvedeného data platí soub žn s touto normou. 12

19 Zm ny proti p edchozím normám: dopl ují se nové definice v kapitole 3; revize n kterých lánk s použitím text odkazem na normy IEC. Tyto revize neznamenají žádné zm ny technických požadavk, ale up esn ní jejich zn ní; dopln ní p ílohy B (informativní) "Seznam poznámek týkající se n kterých zemí"; názvosloví bylo uvedeno do souladu s SN IEC ( ). Tato mezinárodní norma platí pro identifikaci a zna ení svorek elektrických za ízení, jako jsou rezistory, pojistky, relé, styka e, transformátory, to ivé stroje a kdekoliv je to použitelné, pro kombinaci takových za ízení (nap íklad v rozvad ích) a rovn ž se vztahuje na identifikaci konc ur itých vybraných vodi. Rovn ž stanoví všeobecná pravidla pro používání ur itých barev nebo písmenno- íslicového zna ení pro rozeznání (identifikaci) vodi a pro zajišt ní bezpe ného provozu. Tyto barvy nebo písmenno- íslicové zna ení vodi je ur eno k použití u kabel nebo žil, sb rnic, elektrických p edm t a instalací. N kolik d ležitých definic, které jsou uvedeny v dané norm : elektrické za ízení za ízení užívané k výrob, p em n, p enosu, rozvodu nebo užití elektrické energie (jako jsou elektrické stroje, transformátory, ídicí a spínací p ístroje, m icí a ochranné p ístroje, systémy vedení, spot ebi e apod..), vodi vedení fázový vodi (v síti AC) (nemá se používat) krajní vodi (v síti DC) (nemá se používat) vodi, který je v normálním provozu pod nap tím a je schopný podílet se na p enosu nebo rozvodu elektrické energie, ale který není nulovým vodi em nebo vodi em st edního bodu, vodi st edního bodu vodi elektricky spojený se st edním bodem, schopný podílet se na rozvodu elektrické energie, nulový vodi vodi elektricky spojený s nulovým bodem (uzlem), schopný podílet se na rozvodu elektrické energie, vodi PEL vodi slu ující v sob funkce vodi e ochranného uzemn ní a vodi e vedení, vodi PEM vodi slu ující v sob funkce vodi e ochranného uzemn ní a vodi e st edního bodu, vodi PEN vodi slu ující v sob funkce vodi e ochranného uzemn ní a nulového vodi e, ochranný vodi PE vodi ur ený pro zajišt ní bezpe nosti, nap íklad ochranu p ed úrazem elektrickým proudem, vodi ochranného uzemn ní ochranný vodi pro zajišt ní ochranného uzemn ní, ochranné pospojování vyrovnání potenciálu za ú elem bezpe nosti. V norm je mimo jiné uvedeno: Pokud je požadována p esn jší identifikace svorek p edm t a konc ur itých vybraných vodi, musí se k tomu použít n který, nebo n které, z t chto zp sob : 13

20 skute né umíst ní nebo vzájemná poloha svorek p edm tu nebo konc ur itých vybraných vodi ; barevný kód pro svorky p edm tu nebo konc ur itých vybraných vodi v souladu s kapitolou 6; grafické zna ky podle IEC Pokud jsou požadovány dopl kové zna ky, musí se shodovat s IEC 60617; písmenno- íslicový zápis podle systému stanoveného v kapitole 7. Pozn. Pro zachování shody dokumentace, vodi e a ozna ení svorky p edm tu, se doporu uje písmenno- íslicový zápis. Poznávací barva, grafická zna ka nebo písmenno- íslicový zápis se musí umístit na p íslušné svorce nebo v její t sné blízkosti. Pokud je použito více než jeden zp sob ozna ování a je možná zám na, musí být vztah mezi t mito zp soby vysv tlen v pr vodní dokumentaci. Pokud není možná zám na, m že se použít vzájemné srovnání (juxtapozice) íslicového a písmenno- íslicového zápisu. Svorky/vodi e použité pro zemn ní se d lí podle ú elu uzemn ní do dvou základních koncept ochranného uzemn ní a pracovního uzemn ní. Jestliže svorka nebo vodi spl ují požadavky jak na ochranné zemn ní, tak na pracovní uzemn ní, musí být ozna eny jako ochranná uzem ovací svorka/vodi. Jestliže požadavky na ochranné uzemn ní pracovní uzem ovací svorkou/vodi em spln ny nejsou, nesmí být ozna ena jako ochranná uzem ovací svorka/vodi. Požadavky na pracovní uzemn ní má definovat výrobce nebo p íslušná výrobková komise a mají být specifikovány v dokumentaci daného za ízení. Pro ozna ení vodi jsou dovolené následující barvy: erná, hn dá, ervená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová, šedá, bílá, r žová, tyrkysová. Ozna ení barvou se musí provád t u konc (zakon ení) vodi e, p ednostn však po jeho celé délce, a to bu barvou izolace, nebo barevnými zna kami (markéry), krom holých vodi, kde barevné ozna ení musí být u konce vodi a u p ipojovacích bod /míst. Barevné ozna ení nebo barevné zna ky (markéry) není požadováno pro: koncentrické vodi e kabel ; kovové stín ní nebo armování kabel (plášt ), použité jako ochranné vodi e; holé vodi e, kde trvalá identifikace není proveditelná; cizí vodivé ásti, použité jako ochranný vodi ; neživé ásti, použité jako ochranný vodi. Dopl kové zna ení, nap íklad písmenno- íslicové, se p ipouští za p edpokladu, že barevná identifikace z stane nejednozna ná. 14

21 Použití jednotlivých barev: Nulové vodi e nebo vodi e st edního bodu Pokud obvod obsahuje barevn ozna ený nulový vodi nebo vodi st edního bodu, musí být barva použitá pro tento ú el modrá. Aby se p edešlo zám n s jinými barvami, doporu uje se použít nesytou modrou barvu, asto nazývanou sv tle modrá. Modrá nesmí být použita k identifikaci jakéhokoliv jiného vodi e, kde by tím mohlo dojít k zám n. Pokud se v systému nulový vodi nebo vodi st edního bodu nevyskytuje, m že být vodi ozna ený v celém systému modrou barvou použit pro jiné ú ely, s výjimkou použití jako ochranný vodi. Pokud je pro identifikaci použita barva, potom holé vodi e použité jako nulové nebo vodi e st edního bodu, musí být v každé jednotce nebo krytu (v každém poli nebo sekci), nebo v každé p ístupové poloze obarveny modrým pruhem ší ky 15 mm až 100 mm, nebo musí být zbarveny mod e po celé své délce. Vodi e vedení v síti AC Pro vodi e vedení v síti AC jsou p ednostní barvy ERNÁ, HN DÁ a ŠEDÁ. Ochranné vodi e Ochranné vodi e musí být identifikovatelné dvoubarevnou kombinací zelená a žlutá. Pozn. 1 Pro jednozna nou identifikaci ur itého vybraného vodi e m že být nutné provést dopl kové zna ení. Pozn. 2 Dopl kové barevné zna ení se požaduje u vodi PEN, PEL a PEM. Zelená a žlutá je jediná barevná kombinace uznaná pro identifikaci ochranného vodi e. Barevná kombinace zelená a žlutá se musí provést tak, aby na každých 15 mm délky vodi e, kde se použije barevné kódování, jedna z t chto barev pokrývala alespo 30% a ne výše než 70% povrchu vodi e a druhá barva pokryla zbytek tohoto povrchu. Pokud jsou holé vodi e použité jako ochranné vodi e ozna eny barvou, musí být po celé délce každého vodi e, nebo v každé jednotce nebo krytu (v každém poli nebo sekci), nebo v každé p ístupové poloze obarveny kombinací zelená a žlutá. Jestliže se použije lepicí páska, musí to být pouze dvoubarevná páska. Pozn. 3 Tam, kde je ochranný vodi snadno identifikovatelný podle tvaru, konstrukce nebo polohy, nap íklad koncentrický vodi, barevné ozna ení po celé délce není nutné, avšak konce vodi nebo p ístupná místa se mají z eteln ozna it grafickou zna kou nebo dvoubarevnou kombinací zelená a žlutá, nebo písmenno- íslicovým zápisem PE. Pozn. 4 Jestliže se cizí vodivé ásti použijí jako PE vodi, není barevná identifikace vodi- e nutná. Vodi e PEN Vodi e PEN, pokud jsou izolované, musí být zna eny jedním z následujících zp sob : zelenou a žlutou po celé jejich délce a s dopl kovým zna ením modrou na koncích vodi e; nebo modrou po celé jejich délce a s dopl kovým zna ením zelená a žlutá na koncích vodi e. 15

22 Vodi e PEL Jestliže jsou vodi e PEL izolované, musí být zna eny v celé jejich délce kombinací zelená a žlutá, s dopl kovým zna ením modrou na koncích vodi. Pokud je možnost zám ny s vodi em PEN nebo PEM, musí se jejich konce opat it písmenno- íslicovým zna ením. Vodi e PEM Jestliže jsou vodi e PEM izolované, musí být zna eny v celé jejich délce kombinací zelená a žlutá, s dopl kovým zna ením modrou na koncích vodi. Pokud je možnost zám ny s vodi em PEN nebo PEL, musí se jejich konce opat it písmenno- íslicovým ozna ením. Vodi e ochranného pospojování Vodi e ochranného pospojování musí být zna eny dvoubarevnou kombinací zelená a žlutá. Identifikace písmenno- íslicovým zápisem Jestliže jsou pro identifikaci použita písmena a/nebo íslice, použijí se pouze velká latinská písmena a íslice musí být arabské. Písmena I a O se nesmí používat, aby se zabránilo zám n s íslicemi 1 a 0 ; znaky + a se smí používat. Aby se p edešlo zám n, musí být samostatn používané íslice 6 a 9 podtržené. Veškeré písmenno- íslicové zápisy se musí kontrastn lišit od barvy použité izolace. Identifikace musí být z eteln itelná a trvanlivá (nesmazatelná). Tato norma uvádí též identifikace svorek p edm t a zásady zna ení Svorky p edm t, které jsou ur eny pro p ímé nebo nep ímé p ipojení k ur itým vybraným vodi m, a zakon ení ur itých vybraných vodi, musí být ozna eny referen ními písmeny nebo grafickými zna kami, nebo jak referen ními písmeny, tak grafickými zna kami v souladu s tabulkou A.1. Nulový vodi Písmenno- íslicové ozna ení nulového vodi e musí být N. Ochranný vodi Písmenno- íslicové ozna ení ochranného vodi e musí být PE. Tato identifikace platí také pro ochranný uzem ovací vodi. Vodi PEN Písmenno- íslicové ozna ení vodi e PEN musí být PEN. Vodi PEL Písmenno- íslicové ozna ení vodi e PEL musí být PEL. Vodi PEM Písmenno- íslicové ozna ení vodi e PEM musí být PEM. Vodi ochranného pospojování Písmenno- íslicové ozna ení vodi e ochranného pospojování musí být PB. Vodi ochranného pospojování, uzemn ný 16

23 Pokud je nutné rozlišení mezi uzemn ným vodi em ochranného pospojování a neuzemn ným vodi em ochranného pospojování, pak písmenno- íslicové ozna ení uzemn ného vodi e ochranného pospojování musí být PBE. Vodi ochranného pospojování, neuzemn ný Pokud je nutné rozlišení mezi uzemn ným vodi em ochranného pospojování a neuzemn ným vodi em ochranného pospojování, pak písmenno- íslicové ozna ení neuzemn ného vodi e ochranného pospojování musí být PBU. Vodi pracovního uzemn ní Písmenno- íslicové ozna ení vodi e pracovního uzemn ní musí být FE. Vodi pracovního pospojování Písmenno- íslicové ozna ení vodi e pracovního pospojování musí být FB. Vodi st edního bodu Písmenno- íslicové ozna ení vodi e st edního bodu musí být M. Vodi vedení Písmenno- íslicové ozna ení vodi e vedení musí za ínat písmenem L, za kterým následuje: ozna ení po ínající po adovým íslem 1 u po tu vodi vedení AC obvodu, ozna ení znaménkem + pro kladný vodi vedení, nebo pro záporný vodi vedení u DC obvodu. Pokud je použit pouze jeden vodi vedení, m že se toto ozna ení vynechat. Sou asný stav v zavád ní souboru HD (soubor IEC 60364) do soustavy SN jako soubor SN (aktualizovaný k zá í 2011) P edmluva Soubor norem IEC (d íve 364) a HD (d íve HD384) je rozd len na stejné ásti, kapitoly a oddíly. Stejné rozd lení p ejímá i soubor SN Nap íklad: IEC je zavedena v Evrop jako HD , a do soustavy SN jako SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 5-54: Výb r a stavba elektrických za ízení Uzemn ní, ochranné vodi e a vodi e ochranného pospojování. Název "Elektrotechnické p edpisy Elektrická za ízení" (u norem vydávaných 2003 až 2006 Elektrické instalace budov ) a od r Elektrické instalace nízkého nap tí je spole ný pro všechny ásti a kapitoly souboru SN , a proto v následujícím p ehledu jsou uvád ny pouze názvy ástí a kapitol p edm tného souboru SN POZNÁMKY 1) Takto ozna ené normy byly vydány v roce 2009/2010 2) Takto ozna ené normy jsou již vydány nebo se p ipravují v roce 2011/2012 U vydaných SN je uveden rok vydání (nap. SN :2003). U zm n a oprav je uvedeno po adové íslo zm ny (pokud je v seznamu SN) a za lomítkem je uveden m síc a rok vydání (nap. 1/11.95 ZM NA 1 listopad 1995). U norem, které budou vydány po íjnu 2011 je uveden p edpokládaný termín vydání (tento termín se m že m nit podle pokra ování práce v CENELECu). tabulky jsou dopln ny i TNI 17

24 Tabulka ást Kapitola Název (zkrácen - viz výše) Ozna ení SN 1 Rozsah platnosti, ú el, základní p edpisy 11 Rozsah platnosti 12 Ú el 13 Základní principy SN :2003 ZM NA: Z1/ SN ed. 2 1) (kv ten 2009) 2 Definice SN :1998 SN IEC : Hodnocení základních charakteristik Pozn. Platnost kon í viz zm na Z3/ Ú el, zdroje (soustavy TN, TT, IT) a uspo ádání 32 T íd ní vn jších vliv 33 Vzájemná slu itelnost (silová-sd l.za ízení) 34 Udržovatelnost (zásady pro montáž s ohledem na údržbu) 35 Bezpe nost obsluhy (rozd l. zdroj, vým na p ístroj ) SN :1995 ZM NY: 1/11.95; 2/8.97; Z3/ Bezpe nost 41 Ochrana p ed úrazem elektrickým proudem (p ed nebezpe ným dotykem živých a neživých ástí) 42 Ochrana p ed tepelnými ú inky (b hem normálního provozu.) SN ed. 2:2007 TNI (prosinec 2008) SN :1994 Oprava /7.97 SN ed. 2 2) (p edpokládané vydání únor 2012) 43 Ochrana p ed nadproudy SN :2003 ZM NA: Z1/ SN ed. 2 1) (prosinec 2010) 44 Ochrana proti p ep tí - Oddíl 442: Ochrana za ízení nn p i zemních poruchách v síti vysokého nap tí SN :1999 SN ed. 2 2) (Pozn. Dosud nebyl schválen harmoniza ní dokument (2012??)) 18

25 ást Kapitola Název (zkrácen - viz výše) Ozna ení SN Ochrana p ed p ep tím - Oddíl 443: Ochrana p ed atmosférickým nebo spínacím p ep tím SN ed. 2:2007 ást 4-444: Bezpe nost Ochrana p ed nap ovým a elektromagnetickým rušením SN ed. 2 2) (vydání duben 2011) 45 Ochrana proti podp tí SN : Odpojování a spínání SN ed. 2:2002 Oprava 1/ Použití ochranných opat ení pro zajišt ní SN :1994 bezpe nosti 48 Výb r ochranných opat ení podle vn jších vliv ZM NA: 1/12.95 SN :1997 ZM NA Z1/11.02; Z2/ SN : Volba a stavba elektrických za ízení. 51 Obecné p edpisy (zásady) výb ru a montáže) SN ed. 2:2006 ZM NA: Z1/ SN ed. 3 1) (duben 2010) 52 Výb r soustav a stavba vedení SN :1998 ZM NA: Z1/4.01 SN ed. 2 2) (p edpokládané vydání prosinec 2011) Výb r soustav a stavba vedení - Oddíl SN ed. 2: : Dovolené proudy. Odpojování, spínání a ízení Kapitola SN ) 534: Za ízení pro ochranu p ed p ep tím (kv ten 2009) Spínací a ídicí p ístroje - Oddíl 537: P ístroje pro odpojování a spínání SN : Provedení uzemn ní a ochranných vodi SN ed. 2:2007 SN ed. 3 2) (p edpokládané vydání duben 2012) TNI (prosinec 2008) 19

26 ást Kapitola Název (zkrácen - viz výše) Ozna ení SN 55 Ostatní za ízení Oddíl 551: Nízkonap ová zdrojová za ízení SN :1999 ZM NA: Z1/ SN ed. 2 1) (zá í 2010) Svítidla a sv telná instalace SN : ást 5-56: Výb r a stavba elektrických za ízení Za ízení sloužící v p ípad nouze SN :1996 Oprava UR/9.96 a 7.97 ZM NA: Z1/ SN ed. 2 1) ( íjen 2010) 6 Revize 61 a 62 Revize SN :2007 TNI (prosinec 2008) 7 Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech (uvádí se jen zkrácený název 701 Koupelny SN ed. 2:2007 TNI (listopad 2008) 702 Bazény SN ed. 2:2007 SN ed. 3 2) (vydání srpen 2011) TNI (listopad 2008) 703 Sauny SN ed. 2: Staveništ SN ed. 2: Zem d lství SN ed. 2: Vodivé prostory SN ed. 2: Parkovišt karavan, kempinková parkovišt a obdobné lokality SN ed. 2:2006 ZM NA: Z1/ SN ed. 3 1) (duben 2010) 20

27 ást Kapitola Název (zkrácen - viz výše) Ozna ení SN 709 P ístavy a podobné lokality SN ) 710 Zdravotnictví nemocnice Pozn. IEC je zapracovaná v TNI (komentá k SN ) (b ezen 2010) SN ) (Pozn. Dosud nebyl schválen harmoniza ní dokument (2012??)) TNI (prosinec 2007) 711 Výstavy, p ehlídky a stánky SN : TNI : Solární fotovoltaické napájecí systémy SN : Nábytek SN : Venkovní osv tlovací za ízení SN : Sv telná instalace napájena malým nap tím SN : Mobilní nebo transportovatelné obytné SN :2005 jednotky ZM NA: Z1/ SN ed. 2 1) (vydání zá í 2010) 718 Spole enská za ízení a pracovišt SN ) (Pozn. Dosud nebyl schválen harmoniza ní dokument (2012??)) 721 Elektrické instalace v karavanech a obytných p ív sech SN ) (duben 2010) 729 Uli ky pro obsluhu nebo údržbu SN ) (kv ten 2010) 740 Do asná elektrická instalace pro stavby zábavních za ízení a stánk v lunaparcích, zábavních parcích a cirkusech SN : Podlahové a stropní vytáp ní SN : Elektrické instalace v karavanech a obytných automobilech SN :2006 ZM NA: Z1/

28 Využití proudových chráni v souladu s oddíly ástí 7 SN a vybrané p íklady možnosti využití (s využitím podklad od IN-EL, Ing. M. K íže) Ing. Karel Dvo á ek p edseda TNK 22 a len TNK 76 a autoriza ní komise KAIT 1. Úvod V ásti 7 SN Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech jsou, jak je patrno již z názvu, d ležitá ustanovení k provedení elektrických rozvod v prostorech vhodných zvláštního z etele, jako je nap íklad pro místa, kde se b žn vyskytují smá ené osoby, nebo pro specifická elektrická za ízení jako je podlahové a stropní vytáp ní a podobn. Normy z tohoto oddílu lze považovat z celého souboru SN za nejkonkrétn jší p edpisy. Z hlediska ochrany p ed úrazem elektrickým proudem v exponovaných místech popisovaných v oddílech této ásti pouhým porovnáním jednotlivých norem ur it tato základní opat ení: Užívání elektrických za ízení napájených pomocí SELV (v souladu s SN ed. 2); Napájení elektrických za ízení pomocí odd lovacích transformátor ; Napájení elektrických za ízení pomocí obvod vybavených citlivými proudovými chráni i, jejichž vybavovací residuální proud nep esahuje 30 ma. Teprve jako další opat ení jsou požadována další ochranná opat ení, jako je nap íklad pospojování atd. Z hlediska praktického využití všude tam, kde je možno využití elektrických za ízení napájených nízkým st ídavým nap tím (se jmenovitou hodnotou 230 V) v b žných rozvodech se jeví využití výše popsaných proudových chráni. K oz ejmení správného využití tohoto p ístroje si na úvod zopakujme základní princip tohoto citlivého elektrického p ístroje. 1.1 PROUDOVÝ CHRÁNI ZÁKLADNÍ POPIS FUNKCE Pro zjednodušení popisu zvolíme proudový chráni ur ený pro jednofázový obvod. Proudový chráni obsahuje magnetický obvod ve form kruhového magnetického jádra, na n mž je navinuto primární diferenciální vinutí a sekundární m icí vinutí, které napájí cívku relé. Za normálního provozního stavu je vektorový sou et proud I 1 a I 2 a tím i výsledný magnetický tok roven nule. Pokud dojde v napájeném obvodu k úniku v tšího než pro 22

29 p ístroj definovaného proudu (nazývaného residuální poruchový, ozna ovaný I N ), dojde k porušení rovnováhy sou tu proud I 1 a I 2, následn se indukuje se v m icím vinutí nap tí a cívka relé zajistí vypnutí proudového chráni e. Proudové chráni e odpínají napájení za ízení v p ípad poruchy od sít v ase kratším než 0,2 s. Základní princip zapojení proudového chráni e je na obrázku. 1 a zapojení a funkce proudového chráni e je znázorn na na obrázku. 2. Obr. 1 Princip funkce jednofázového proudového chráni e 23

30 Obr. 2 Základní funkce nadproudové ochrany a ochrany p ed dotykem 1.2 CITLIVÉ PROUDOVÉ CHRÁNI E - OTÁZKY DODATE NÉ MONTÁŽE Instalace citlivého proudového chráni e jako dopl kové ochrany v síti TN-S by nem la init vážné problémy. Jeho zapojení je z ejmé i z jeho principu, jak je uvedeno na obrázku 1. Dopl ková ochrana proudovým chráni em v sítích TN V sou asné dob však vzniká pot eba zvyšovat úrove bezpe nosti ve stávajících instalacích. Proto je snaha v n kterých zásuvkových vývodech (koupelny, venkovní zásuvky, kuchy ská linka) citlivé proudové chráni e dodate n montovat, p esto, že celá instalace je provedena jako sí TN-C. V této síti je otázka zapojení proudového chráni e trochu jiná než v síti TN-S. Z principu klasického proudového chráni e vyplývá, že takový chráni v síti TN-C zapojit nelze, resp., že se musí provést p ed proudovým chráni em rozd lení vodi e PEN na samostatný st ední (N) a samostatný ochranný (PE) vodi. Jak tedy p i dodate né montáži proudového chráni e postupovat: P edevším je t eba vzít v úvahu zda: k danému prostoru vede jedno dvouvodi ové vedení (L a PEN), je v instalaci zajišt na alespo p vodní ochrana, která je ov ena revizí, není z technického hlediska nutné, nebo zda v sou asné dob není možné zavést sí TN-S. Za t chto okolností, pokud chceme zvýšit úrove bezpe nosti, je instalování proudového chráni e v míst, kde existuje zvýšené nebezpe í úrazu elektrickým proudem, prakticky 24

31 jediným možným ešením. Je t eba si ujasnit, které zásuvky s proudovým chráni em by se m ly používat. Možnost 1: Použití zásuvky s chráni em bez hlídání ochranného vodi e podle obr. 3) Obr. 3a Sí TN-C Obr. 3b Sí TN-S Obr. 3 Použití zásuvky s chráni em bez hlídání ochranného vodi e Každé z t chto provedení je vlastn malou lokální rozvodnicí, ve které - je provedeno rozd lení p ivedeného vodi e PEN a - ze které použitím jisti e s chráni em pokra uje sí TN-S chrán ná proudovým chráni em. To znamená, že pro zásuvku a na ni p ipojené spot ebi e p ebírá jisti s chráni em se jmenovitým poruchovým proudem I 30 mafunkci dopl kové ochrany, jak je doporu eno a nutn též funkci p ístroje zajiš ujícího ochranu v p ípad poruchy (ochranu p ed dotykem neživých ástí). Pro použití t chto zásuvek s chráni i neexistují žádná omezení. Je však t eba dbát na požadovaný druh ochrany na míst, kde je zásuvka instalovaná. V p ípad obr. 3a však existuje nebezpe í p i p erušení vodi e PEN p ed bodem jeho rozd lení na samostatný st ední (N) a samostatný ochranný (PE) vodi. Jestliže se totiž u za ízení, které je jinak v bezvadném stavu, p eruší vodi PEN, je v p ípad podle obr. 4a ten, kdo se dotkne neživé ásti trvale ohrožen, protože na neživé ásti se také trvale vyskytuje nap tí, a to plné fázové nap tí. To na situaci nezm ní ani nasazení chráni e bez hlídání stavu ochranného vodi e. Obr 4 a, b Nebezpe í p i p erušení vodi e PEN a) bez ochrany proudovým chráni em b) s ochranou proudovým chráni em Na obr. 4b vidíme, že ten, kdo se dotkne elektrického p edm tu t ídy I, který je za p erušeným vodi em PEN a za takovýmto chráni em, vlastn nijak chrán n není. 25

32 Nap tí a následn p i dotyku pak také proud se dostávají p es ochranný vodi na neživou ást a pak na toho, kdo se této neživé ásti dotýká. Chráni em p itom te e stejný proud do spot ebi e jako ze spot ebi e a chráni tedy žádnou chybu nezaznamená. Úrazu elektrickým proudem se v takovém p ípad dá zabránit, jak to ukazují obr. 5a a 5b. Na t chto obrázcích je vid t, jak se pom ry z hlediska nebezpe í úrazu vylepší, jestliže se bod rozd lení vodi e PEN uzemní (m že se uzemnit i samotný vodi PE, za bodem rozd lení) p es odpor 10 W. Ješt lepší jsou pom ry p i p ipojení bodu rozd lení vodi e PEN na hlavní pospojování. Pak je dokonce pravd podobné, že poruchu odpojí p ed azený jisticí prvek. Obr. 5 a, b Možnost p izemn ní To, co znázornil obrázek 5 p edstavuje sice ur ité ešení, není to však jediná možnost - a navíc - chráni, jako by byl v uvedených p ípadech zbyte ný. ešení, p i n mž se využije schopnosti chráni e, je použití chráni e s hlídáním stavu ochranného vodi e. Možnost 2: Použití zásuvky s chráni em s hlídáním ochranného vodi e Obr. 6a sí TN - C Obr. 6 Obr. 6b sí TN S Užití proudových chráni zabudovaných v zásuvce Jak ukazují zapojení na obr. 6 a) a b), hlídá se v t chto p ípadech i ochranný vodi. V em toto "hlídání" spo ívá. Ochranný vodi je v t chto p ípadech veden vnit kem magnetického obvodu, takže p i poruše izolace, nebo jestliže se n kdo dotkne živých ástí, dojde ke vzniku rozdílu proud jako v chráni i, který hlídáním ochranného vodi e vybaven není. Tím je zajišt na jak ochrana p i poruše, tak dopl ková ochrana. V tom není žádný rozdíl oproti zásuvce s chráni em bez hlídání ochranného vodi e. 26

33 Pro hlídání ochranného vodi e hovo í p ípady úraz, ke kterým p i použití chráni e bez hlídání ochranného vodi e došlo. Jak k nim došlo, je uvedeno výše. Tomu zabrání zapojení znázorn né na obr. 7. Na tomto obrázku vidíme, že p i dotyku neživé ásti, která se (p i p erušeném vodi i PEN) dostane prost ednictvím ochranného vodi e pod nap tí, již sou et proud protékající magnetickým obvodem chráni e není roven nule. Je to proto, že magnetizace jádra chráni e není vyvolávána již jenom proudy protékajícími pracovními vodi i ale i proudem protékajícím ochranným vodi em. Obr 7 Princip citlivého proudového chráni e se sledovaným vodi em PE Pr chod ochranného vodi e chráni em? Jak je možné, aby ochranný vodi procházel chráni em? Vždy známe zásadu, že ochranný vodi, jakož i vodi PEN nelze (nebo ješt p ísn ji - nesmí se) proudovým chráni em vést. Vlastn kv li tomu také vodi PEN p ed chráni em rozd lujeme. Jestliže povedeme chráni em nejen pracovní vodi e, ale i ochranný vodi, tak sice chráni vypne p i výše uvedeném poruše, tj. p i p erušení ochranného vodi e PEN, a následném pr chodu proudu lov kem p i dotyku neživé ásti (sou et proud již není roven nule), nevypne však tehdy, jestliže dojde k normální poruše, tj. k pr razu izolace na neživou ást. Tehdy, p i takovéto poruše, je totiž op t sou et proud roven nule a vlastn jsme ani nemuseli vodi PEN rozd lovat a mohli jsme jej vést p ímo chráni em. Poruchu typu fáze - neživá ást by m l vypnout (pokud vyhovuje impedance smy ky) p ed azený jisticí prvek. Ani takovéto zapojení, kdy chráni em prochází fázový vodi a vodi PEN, však není zcela zavrženíhodné. Je možné je uplatnit v p ípadech, kdy použijeme vysoce citlivý proudový chráni jako dopl kovou ochranu. Chráni však p i tomto zapojení vypíná pouze tehdy, jde-li ást poruchového proudu mimo obvod chráni e. K tomu dojde nap íklad, je-li neživá ást ješt p izemn na anebo, v tom horším p ípad, prochází-li proud do zem t lem osoby, která se dotkla neživé ásti, na níž je nap tí z fázového vodi e (nebo, která se dotkla p ímo živé ásti). Nicmén v tomto p ípad nelze hovo it o hlídání proudu ochranným vodi em - spíše naopak - adu výhod použití proudového chráni e (tj. p edevším citlivost na malé poruchové proudy) uvedeným zapojením ztrácíme. Výhody zapojení s hlídáním stavu ochranného vodi e Proto, abychom se v p edchozím odstavci uvedeným nevýhodám vyhnuli, se používá jiné zapojení vodi e PE procházejícího magnetickým obvodem chráni e. Jak je z obrázku 4 vid t, ochranný vodi není totiž veden stejným sm rem jako vodi e pracovní, tj. od zdroje k chrán né ásti obvodu, ale sm rem opa ným. Jestliže si toto zapojení promyslíme, vidíme tyto jeho možnosti: 27

34 1) V p ípad, že dojde k normální poruše, kv li které je proudový chráni montován, tj. k pr razu na neživou ást, pak sou et proud procházejících magnetickým obvodem chráni e není roven nule, ale naopak, je dvojnásobkem proudu procházejícího mezi živou a neživou ástí. Namísto rozdílu proud procházejících fázovým a ochranným vodi em zaznamená proudový chráni sou et t chto proud, tedy dvojnásobek poruchového proudu. To znamená, že chráni reaguje na polovi ní poruchový proud, než jaká je jeho skute ná citlivost. 2) P i p erušení vodi e PEN p ed bodem jeho rozd lení na samostatný st ední (N) a samostatný ochranný (PE) vodi se sice nap tí dostane na neživou ást, avšak v p ípad, že se tato neživá ást náhodn uzemní - v horším p ípad se této neživé ásti n kdo dotkne, a za ne jím procházet dotykový proud, chráni op t reaguje, a to na proud procházející ochranným vodi em. 3) P i p erušení samostatného ochranného vodi e (PE) (již za bodem rozd lení) reaguje chráni p i poruše (pr razu izolace mezi živou a neživou ástí) až v p ípad, kdy je neživá ást spojena se zemí. V nejhorším p ípad je to tehdy, jestliže se n kdo, kdo je spojen se zemí neživé ásti pod nap tím dotkne. Stále je to však daleko bezpe n jší než jestliže se použije chráni bez hlídání stavu ochranného vodi e. Nevýhoda zapojení s hlídáním stavu ochranného vodi e a jak se jí bránit Ovšem i použití chráni e s takovýmto hlídáním stavu ochranného vodi e má jeden nežádoucí d sledek. Zapojení chráni e, jak je uvedeno na obr. 7, pracuje vynikajícím zp sobem, pokud za chráni em jsou napájeny spot ebi e t ídy II, pop. elektrické p edm ty t ídy I, které nejsou spojeny se zemí. Co by však bylo špatného na tom, kdyby k takovému náhodnému (neúmyslnému) spojení neživé ásti se zemí došlo? Vždy k takové situaci dochází b žn a prakticky se nic ned je. To ovšem používáme normální chráni e, kdy ochranný vodi není vnit kem chráni e veden. Pak je možno se zeptat - a copak to má n jaký vliv. Ano, má to vliv. Ochranným vodi em totiž, i když se jedná o tzv. bezproudové nulování ur itý proud m že procházet. Obr. 8 Princip d lení proudu p i náhodném spojení neživé ásti spot ebi e t ídy I Takový p ípad je nazna en na obr. 8. V takovém p ípad se totiž pracovní proud vrací ke zdroji samostatným st edním vodi em N, a to až k bodu rozd lení vodi e PEN na samostatný st ední a samostatný ochranný vodi. V tomto bod rozd lení však dojde k tomu, že pracovní proud, který se normáln vrací pouze vodi em PEN ke zdroji, se 28

35 rozd lí mezi tento vodi PEN a ochranný vodi PE v pom ru odporu vodi e PEN a odporu náhodného uzemn ní neživé ásti, na níž je p ipojen ochranný vodi vedený chráni em. P íklad: P edpokládejme tedy pro ilustraci, že pracovní proud spot ebi e je 10 A, odpor vodi e PEN ke zdroji je 0,2 W a odpor náhodného uzemn ní spot ebi e je 100 W. Proud 10 A se pak rozloží v obráceném pom ru odpor, takže ochranným vodi em p es neživou ást spot ebi e uniká do zem necelých 20 ma a vodi em PEN te e ke zdroji 9,98 A. D ležitý je však pro nás ten proud 20 ma, který protéká v bezporuchovém stavu ochranným vodi em, jakmile zapneme spot ebi, který odebírá proud 10 A. Je to proud, na který již m že (ale také nemusí) proudový chráni s citlivostí 30 ma reagovat. Takže proto se m že stát, a také se to stává, že uvedený chráni s tím chytrým zapojením ochranného vodi e m že vybavovat, a neví se, pokud neznáme uvedený d vod, pro tomu tak je. Aby k tomu nedocházelo, vybavují se tyto chráni e s hlídáním stavu ochranného vodi e jedním prvkem, a to nap ov závislým odporem - varistorem (viz obr. 9). Až do ur itého nap tí (p ibližn 20 V) p edstavuje varistor R prakticky nekone ný odpor. Nad tímto nap tím je ochranný vodi vodivý. Tím se zabra uje nežádoucímu vybavení proudového chráni e p i náhodném spojení neživé ásti Obr. 9 Ochrana proti nežádoucímu vybavení proudového chráni e pomocí varistoru Nej ast jší chyby p i využívání proudových chráni Využívání proudového chráni e i jako hlavního vypína e. Na obrázku. 10 je p ípad, kdy nevhodným použitím chráni e s vysokou citlivostí (30 ma) je obvykle narušena provozuschopnost a spolehlivost celého elektrického za ízení. Zárove jsou zde uvedeny spot ebi e a p ístroje, jejichž zapojení za proudový chráni p ináší adu problém : 1) Svodi p ep tí - st ední ochrana zp sobuje nežádoucí vypínání, nebo p i svedení p ep tí dochází ke spojení fázového vodi e s p ípojnicí pro vyrovnání potenciálu, nebo svorkou PE. Chráni se snaží vypnout. Obdobné problémy mohou nastat v zásuvkovém obvodu, pokud je použito svodi p ep tí t ídy C (jemná ochrana) ve form chrán ných zásuvek, p ípadn pokud je do b žné zásuvky zapojen prodlužovací p ívod vybavený tímto svodi em. 2) Ve sv telných obvodech se standardními zá ivkovými t lesy mohou zp sobovat nežádoucí vypínání odrušovací kondenzátory zá ivkových t les. P i v tším po tu 29

36 svítidel je sou et proud tekoucích t mito kondenzátory tak velký, že jeho vlivem dochází k vybavení citlivého chráni e. 3) Tepelné spot ebi e mohou zp sobovat nežádoucí vypínání chráni vlivem vyšších unikajících proud spot ebi v teplém stavu. Obr. 10 Problematická zapojení proudových chráni Bezproblémové použití proudového chráni e pro vypínání n kolika obvod Obrázek.11 znázor uje bezproblémové ešení p edchozího p ípadu. Je zde použit standardní vypína a všechny problematické obvody jsou zapojeny p ed proudový chráni. Pokud vyvstává pot eba slou it více obvod za jeden chráni, je zde tato možnost p edvedena s tím, že jsou za chráni em zapojeny pouze obvody, u nichž je použití proudového chráni e opodstatn né. Pro zásuvky v kuchyni obvod není povinností, ale toto použití je vhodné. 30

37 Obr. 11 Využití proudových chráni v bytové instalaci Zna ení proudových chráni Následující tabulky znázor ují nej ast jší t íd ní proudových chráni. Podle zp sobu uložení: Typ FI DI Zajiš uje vypínání Bez pomocného zdroje - tzv. nap ov nezávislé (prakticky všechny v R) S pomocným zdrojem - tzv. nap ov závislé (omezený výskyt) Podle zp sobu vypínání: Typ s p ímým vypínáním s nep ímým vypínáním Zajiš uje vypínání Vypíná p ímo prost ednictvím svých hlavních kontakt. Vypíná nep ímo prost ednictvím p ipojeného jisti e, styka e apod. Podle provozních vlastností z hlediska vypínání stejnosm rné složky, pop. stejnosm rného proudu: 31

38 Typ Zna ení Zajiš uje vypínání AC A B pro sinusové reziduální proudy pro sinusové reziduální proudy a pulzující DC proudy (probíhající s hladkým do 0,006 A) pro sinusové reziduální proudy, pulzující a hladké DC proudy Podle asového zpožd ní p i vypnutí: Typ Zna ení Zajiš uje vypínání bez zpožd ní se zpožd ním bez ozna ení tém okamžit, as není zdola omezen se zpožd ním (min. 10 ms), odolnost proti proudovým ráz m do 3 ka (8/20) selektivní se zpožd ním (min. 40 ms), odolnost proti proudovým ráz m do 5 ka (8/20) Další nej ast jší zna ky na proudových chráni ích z hlediska ozna ení - teplot okolí: - teplota okolí -25 až +40 C možno použít ve venkovních prostorách bez ozna ení - teplota okolí -5 až +40 C možno použít ve vnit ních prostorách - odolnosti proti proudovým ráz m, kterým chráni e s uvedenými zna kami musí odolávat: - odolnost proti proudovým ráz m do 250 A (8/20) 32

39 Prozatímní elektrická za ízení Ji í Hemerka dipl.tech. SOLID ELEKTRO TEAM Olomouc D vodem dnešní p ednášky je podat souhrnnou informaci o požadavcích na prozatímní elektrická za ízení. Základem p ednášky je SN P edpisy pro prozatímní elektrická za ízení ú inná od dubna 1976, která je v letošním roce revidována ( SN ed. 2). S danou problematikou souvisí normy ady SN Zejména je to: SN ed. 2 Elektrická za ízení ást 7: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Oddíl 704: Elektrická za ízení na staveništích a demolicích s ú inností od roku Dále: SN Elektrické instalace budov ást 7-711: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech- Výstavy, p ehlídky a stánky s ú inností od b ezna Dále: SN Elektrické instalace budov ást 7-740: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech - Do asná elektrická instalace pro stavby zábavních za ízení a stánk v lunaparcích, zábavních parcích a cirkusech s ú inností od dubna Vý et norem není samoz ejm vy erpávající, problematiku prozatímních za ízení eší ada dalších norem pro elektrická za ízení i ochranu p ed bleskem. SN stávající i revidovaná platí pro prozatímní elektrická za ízení: a) na staveništích a demolicích; b) v pr myslových a výrobních závodech na výzkumných, vývojových a podobných pracovištích; c) na výstavách a kulturních akcích; d) na do asných stavbách (nap. pro stavby zábavních za ízení, p ehlídky) a stáncích; e) pro natá ení film a televizních p enos. SN ed. 2 up es uje elektrické za ízení na staveništích a demolicích následovn : 1) práce spojené s výstavbou nových budov; 2) práce p i opravách, zm nách, p ístavbách nebo demolicích stávajících budov; 3) ve ejné inženýrské práce; 4) zemní práce. 33

40 Z bezpe nostních d vod nelze ekonomicky výhodn jší ešení prozatímního za ízení využít u elektrických provozoven, pro elektrická za ízení administrativních prostor staveništ (nap. kancelá e, ubytovny, šatny, jídelny), a dále pro objekty sloužící jako pracovišt pro v tší po et osob (dílny), objekty, které obsahují d ležitá výrobní za ízení (betonárky, drtírny) a objekty které slouží pro skladování drahého materiálu. Tyto prostory musí být provedeny dle právních p edpis a platných technických norem ur ených pro stabilní elektroza ízení i elektroinstalace. Je zakázáno z izovat prozatímní za ízení v prostorách s nebezpe ím výbuchu a požáru snadno zápalných látek v dokon ených domácnostech a zem d lských objektech. Normy rozpracovávají základní požadavky dané zákoníkem práce a také zákonem. 309/2006 Sb. (zákon, kterým se upravují další požadavky na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci, inností nebo poskytování služeb i mimo pracovn právní vztahy). Zákon. 309/2006 Sb: 3 Požadavky na pracovišt a pracovní prost edí na staveništi (mimo jiné): Zam stnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebn montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí v sou innosti s touto osobou vybavení pracovišt pro bezpe ný výkon práce. Zam stnavatel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci p i p íprav projektu a realizaci stavby, jimiž jsou a) udržování po ádku a istoty na staveništi, b) uspo ádání staveništ podle p íslušné dokumentace, c) provád ní kontroly p ed prvním použitím, b hem používání, p i údržb a pravidelném provád ní kontrol stroj, technických za ízení, p ístroj a ná adí b hem používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nep ízniv ovlivnit bezpe nost a ochranu zdraví, d) spln ní požadavk na zp sobilost fyzických osob konajících práce na staveništi, e) p edcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s v domím zam stnavatele mohou zdržovat na staveništi, f) p edcházení rizik m vzájemného p sobení inností provád ných na staveništi nebo v jeho t sné blízkosti, g) p ijetí odpovídajících opat ení, pokud budou na staveništi vykonávány práce a innosti vystavující zam stnance ohrožení života nebo poškození zdraví. 4 Požadavky na výrobní a pracovní prost edky a za ízení (mimo jiné): Zam stnavatel (majitel) je povinen zajistit, aby stroje, technická za ízení, dopravní prost edky a ná adí byly z hlediska bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci vhodné pro práci, p i které budou používány. Stroje, technická za ízení, dopravní prost edky a ná adí musí být: a) vybaveny ochrannými za ízeními, která chrání život a zdraví zam stnanc, b) pravideln a ádn udržovány, kontrolovány a revidovány. 34

41 Pokud mluvíme o za ízení staveništ, máme na mysli objekty a za ízení do asného charakteru, které v dob provád ní stavby slouží p evážn provozním, sociálním a správním ú el m a to dodavatel m stavby. P i volb materiál a výrobk máme na mysli krátkodobé užití, to znamená, že volíme ekonomi t jší provedení, než bychom volili pro za ízení stabilní. Ovšem volba a ešení nesmí být na úkor bezpe nosti. Za bezpe ný stav prozatímního elektrického za ízení od z ízení po demontáž nese odpov dnost provozovatel. Tento požadavek nebývá vždy pln docen n. Z ízení m že být zadáno odborné firm, která provede montáž dle pr vodní dokumentace odborníky ve smyslu doposud platné vyhlášky. 50/1978 Sb. (pokud se jedná o vyhrazená elektrická za ízení, o kterých bude pojednáno pro jednoduchost v celém p ísp vku) a po provedené výchozí revizi p edá objekt do užívání provozovateli. Ten si asto neuv domuje své povinnosti, které jsou stanoveny celou adou níže uvedených požadavk norem v etn odpov dnosti za demontáž po ukon ení stavby. Z toho d vodu by byla vhodná forma informace, která bude ešena p ílohou revizní zprávy nebo samostatným prokazatelným dokladem obsahujícím základní požadavky na provozovatele. Pro každé prozatímní za ízení musí být vypracována pr vodní dokumentace v rozsahu požadavku 125 zákona. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Pokud není nezbytná dokumentace úplná, jejíž obsah je ur en provád cí vyhláškou. 499/2006 Sb., z izuje se dokumentace zjednodušená. To znamená, že je k dispozici dokumentace skute ného provedení stavby v rozsahu, který umožní základní orientaci pro obsluhu, údržbu, opravy a revize elektrického za ízení respektive ochrany p ed bleskem. Požadavky na z ízení prozatímního elektrického za ízení: pokud se jedná o stavbu, jejíž sou ástí je transforma ní stanice, je výhodné ji postavit v p edstihu a využít pro p ipojení prozatímního za ízení; u menších staveb je obvykle použita stávající distribu ní sí ; u malých staveb, kde by bylo nehospodárné a asov náro né p ipojení z distribu ní sít je výhodné použít vlastní nezávislý zdroj. P enosné zdrojové soustrojí provozované v síti IT lze na rozdíl od SN ed. 2 použít i bez hlída e izola ního stavu; p i volb místa staveništních rozvod je nutno vyhodnotit p ípadná ochranná pásma energetiky ve smyslu zákona. 458/2000 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis. Pokud je stavba v blízkosti dráhy nebo na drážním pozemku je nutno respektovat požadavky na ochranné pásmo ve smyslu zákona o drahách. 266/1994 Sb. v platném zn ní; požadavek, aby bylo elektrické za ízení v provedení a krytí, odpovídající vn jším vliv m i stupni kvalifikaci osob pracujících i pohybujících se na staveništi, je samoz ejmostí; vodi e a ostatní sou ásti elektrického za ízení musí být chrán ny p ed mechanickým i jiným poškozením. Spoje se musí zajistit tak, aby p ipojovací svorky byly odleh eny od tahu vodi a aby vodi e byly zajišt ny proti nežádoucímu rozpojení; provedení rozvod po staveništi holými vodi i se nedoporu uje, p ednostn se volí rozvody záv snými kabely a izolovanými vodi i; pokud je ale p ece pro rozvod po staveništi použito vzdušné vedení z nekrytých vodi provozované nap tím 230/400 V, musí být nad zemí nebo podlahou alespo 5 m, pokud provoz na staveništi nevyžaduje vyšší umíst ní. P i výšce 3m až 5m je nutno použít vhodný kryt vedení, který zajistí ochranu p ed 35

42 nahodilým dotykem, p i výšce pod 3 m p ed dotykem úmyslným. Pokud je vedení umíst no ve vnit ních prostorách musí být vodorovná vzdálenost alespo 3m od kraje p ístupových míst; vzdálenost holého vedení nad zem d lskými plochami musí být alespo 6m; je-li na stavb použit je áb, musí být vedení v jeho blízkosti provedeno ze záv sných nebo zemních kabel ; p i volb vedení nad zemí je nutno brát v potaz kovovou konstrukci lešení a zp sob práce na lešení; pro venkovní vedení na staveništi lze oproti požadavku SN použít podp ry, které umožní jejich opakované využití na dalších stavbách; kabelová vedení se na staveništi nemají pokládat p es vozovku nebo místa, kde se p edpokládá pohyb vozidel a t žkých mechanizm. Pokud je to ale nezbytné, musí být ešena ochrana t chto kabel p ed mechanickým poškozením. Na kabelové trasy je zakázáno ukládat t žké p edm ty nebo sypké hmoty. Pohyblivá š rová vedení lze použít pouze v provedení do t žkých podmínek s odolností proti vod ; svítidla, která nejsou konstruk n ešena pro montáž na ho lavý podklad ve smyslu požadavku SN musí být umíst na na neho lavé podložce nebo upevn ny alespo 30 cm od ho lavé st ny, pokud výrobce nestanoví jinak. V podstat musí být spln n požadavek, aby ást svítidla p i svém provozu nevytvá ela na ho lavém podkladu teplotu vyšší než 80 o C; zásuvky se jmenovitým proudem do 32 A v etn (odlišnost oproti SN ed. 2) a trvale zapojená ru ní elektrická za ízení se jmenovitým proudem do 32 A musí být chrán na proudovým chráni em s jmenovitým vybavovacím reziduálním proudem 30 ma. Zásuvky s proudem vyšším je nutno chránit proudovým chráni em s jmenovitým vybavovacím reziduálním proudem nep esahujícím 500 ma. Chráni lze použít i jako vypína (novinka od roku 2007). Pokud nechceme použít proudový chráni lze použít malé nap tí SELV,PELV p ípadn elektrické odd lení obvod s tím, že každá zásuvka nebo trvale zapojené ru ní elektrické za ízení je napájeno odd lovacím ochranným transformátorem. Odborná zp sobilost osob: Montáž prozatímního elektrického za ízení realizují pracovníci respektive osoby pou ené, znalé nebo znalé s vyšší kvalifikací pod dohledem osoby znalé s vyšší kvalifikací pro ízení innosti provád né dodavatelským zp sobem ve smyslu požadavku 8 vyhlášky. 50/1978 Sb. P i montáži musí být pln ny požadavky stanovené SN EN ed. 2 Obsluha a práce na elektrických za ízeních. Vzhledem k charakteru pracovišt a p sobení vn jších vliv musí být p ed zahájením prací vyhodnocena elektrická rizika. Výsledek má obsahovat Místní provozní bezpe nostní p edpis (dále MPBP) s jehož obsahem musí být v pot ebném rozsahu prokazateln seznámeny všechny osoby, které se podílejí na montáži. Jen pro úplnost zd raz uji požadavek normy, kdy je povinností vedoucího práce seznámit osoby zapojené do pracovní innosti i s nebezpe ím, které jim nemusí být okamžit z ejmé. Po dokon ení montáže musí být vyhodnocena p ístupnost k elektrickému za ízení s následným umíst ním bezpe nostních tabulek nebo nápis. P ed uvedení do provozu musí být provedena výchozí revize revizním technikem s platným osv d ením. 36

43 Za ízení staveništ smí být použito po podpisu revizní zprávy revizním technikem, zástupcem provozovatele a dále po prokazatelném pou ení osob ur ených pro práci na stavb. P ed zahájením prací na stavb musí být vypracovány hlavní zásady bezpe né práce, v našem p ípad pro použití elektrické energie. V souladu s požadavkem l.4.2 SN EN ed. 2 musí být osoby vykonávající práce na elektrickém za ízení nebo v jeho blízkosti proškoleny z bezpe nostních p edpis a místních pracovních p edpis týkajících se jejich práce. Proškolení se týká i osob, které jsou nebo mohou být inností dot eny. Za vypracování a proškolení je zodpov dná osoba odpov dná za elektrické za ízení. Vhodnou formou je vypracování MPBP dle zásad, která obsahuje výše uvedená norma. Osoba ur ená pro vypracování má mít elektrotechnickou kvalifikaci, zkušenosti s prací na elektrickém prozatímním za ízení, znalost za ízení na kterém se má pracovat, p edvídavost možných poruch, které se mohou vyskytnout v pr b hu práce a vyhodnocení požadavk na jejich odstran ní. Požadavky na vypracování nejsou jednoduché, takže je doporu ena spolupráce s projektantem, revizním technikem respektive bezpe nostním technikem. Pokud je práce dlouhodobá nebo složitá je nutno v pot ebných intervalech školení opakovat. Je-li to reálné, tak by m li osoby pracující na stavb získat 4 vyhlášky. 50/1978 Sb., tj. kvalifikaci osob pou ených. Paragraf 4 pln odpovídá požadavku, cituji Pracovníci pou ení jsou ti, které organizace v rozsahu jimi vykonávané innosti seznámila s p edpisy pro innost na elektrickém za ízení, zaškolila v této innosti, upozornila na možné ohrožení t mito za ízeními a seznámila s poskytováním první pomoci p i úrazu elektrickým proudem. Místní provozní bezpe nostní p edpis: Místní provozní bezpe nostní p edpis musí obsahovat základní informace o staveništi, zp sobu práce a odpov dnosti za stav elektrického za ízení. Dále informace o ešení poruchových stav v etn konkrétn ur ených osob, kterým se poruchový stav oznamuje. Dále zde musí být informace o umíst ní hlavního vypína e nebo vypína, rozsahu kontrol elektrických spot ebi a ná adí, jejich odpojení v dob pracovního klidu, zp sobu pohybu vozidel na stavb s ohledem na p ípadná š rová vedení nebo uložení kabel na povrchu. Uvedený rozsah MPBP je pouze informativní, vypracování se ídí požadavkem na minimalizaci rizik a konkrétní situací na stavb. Osoba, která MPBP zpracovala respektive ur ená osoba znalá s vyšší kvalifikací provede školení pracovník stavby, zodpoví p ípadné dotazy a namátkov ov í znalost. Sou ástí MPBP musí být seznam a podpisy pracovník s datem, kdy školení a ov ení znalostí prob hlo. Hlavní vypína stavby: Prozatímní za ízení musí být vypínatelné jako celek hlavním vypína em, který musí být opat en popisem a tabulkou Vypni v nebezpe í. Pokud je staveništ rozsáhlejší, musí být v pot ebném rozsahu rozmíst ny šipky s informací, ozna ující nejkratší cestu k hlavnímu vypína i. Pokud lze p edpokládat práce p i snížené viditelnosti je nutno prostor s hlavním vypína em osv tlit. Požadavek na vypnutí lze zd vodnit nutností vypnout vypína p i vzniku mimo ádné události (úraz elektrickým proudem, požár). Norma striktn požaduje vypínání v dob, kdy je prozatímní za ízení mimo provoz. Spln ní tohoto požadavku je nereálné p i použití akumula ních spot ebi (akumula ní kamna, bojlery apod.), ochranu stavby p ed požárem nebo zabezpe ení proti nežádoucím vniknutím osob. V tom p ípad budou vypína e alespo dva. Druhý vypína bude vypínat staveništ mimo akumula ní spot ebi e, EPS, EZS apod.. Popisem vypína musí být jasn a logicky up esn n rozsah vypínání. V rámci prokazatelného pou ení pracovník stavby musí být 37

44 o umíst ní i rozsahu vypnutí podána prokazatelná informace. Za funk nost, p ístupnost vypína e a možnost vypnutí v kteroukoliv dobu odpovídá provozovatel. Vypína, který se používá i pro odstavení elektrického za ízení staveništ p i úpravách nebo opravách, musí být uzamykatelný ve vypnuté poloze. Provozovat zodpovídá rovn ž za to, že poškozené nebo vadné za ízení nebude do opravy používáno. Stroje, spot ebi e a rozvád e na stavb : Další požadavek na vypínání se týká pojízdných pracovních stroj, jako jsou transportéry, mícha ky apod. napojené pohyblivým p ívodem. Tyto je nutno p ed p emíst ním nebo posunem na pracovišti odpojit. Otázka odpojení elektrického ná adí nebo spot ebi p ipojených vidlicí do zásuvky musí být ešena podle konkrétní situace s ohledem na minimalizaci rizika. Striktní požadavek normy na odpojení všech spot ebi vysunutím vidlic ze zásuvek v dob pracovního klidu je diskutabilní. Rozvád e nebo rozvodnice umíst né na staveništi musí být z bezpe nostních d vod uzam eny a to i za provozu, nebo ešeny tak, aby k jejich otev ení bylo nutné ná adí. Cílem požadavku je zamezit neodborným a nepovoleným opravám pojistkových tavných vložek nebo vícenásobnému zapínání jisti p i poruchovém stavu. Ale pozor, konstruk n musí být umožn no ovládání hlavního vypína e i p i uzav eném rozvád i. Pokud jsou na stavb d ev né objekty nebo objekty se zvýšeným nebezpe ím požáru vybavené elektroza ízením, musí být odpojitelné spína em umíst ným vn objektu. Mimo výše uvedené kontroly je nutno provád t kontroly a revize elektrického ná adí a spot ebi užívaných na stavb. Zp sob provád ní kontrol musí být zapracován do MPBP a je p edm tem prvotního i pravidelného školení. Revize budou provád ny zp sobem uvedeným v SN ed. 2 Revize a kontroly elektrických spot ebi b hem používání. Lh ty pravidelných revizí nep ipevn ných spot ebi (myšleno i elektrické ná adí) jsou ur eny normou jako skupina B spot ebi e používané ve venkovním prostoru (stavby) a dále jako skupina E spot ebi e používané p i administrativní innosti (spot ebi e charakteru výpo etní techniky, které jsou umíst ny v kancelá ích stavby). Kontroly je vhodné, mimo kontrolu p ed každodenním zahájením používání spot ebi e i elektrického ná adí, zahrnout do pravidelného dohledu staveništ. Mén respektována je povinnost kontroly pracovních stroj a technických za ízení ur ená na ízením vlády. 378/2001 Sb., 4, odstavec.2. Uvedeným paragrafem je ur ena povinnost kontroly nejmén 1x za 12 m síc. Kontrolu musí provád t osoba, která je schopna vyhodnotit stav stroje a jeho bezpe né použití. Výsledkem kontroly je protokol opat ený datem kontroly, p esnou identifikací kontrolovaného za ízení a podpisem uvedeného pracovníka. Nedovedu si p edstavit takovou kontrolu bez pot ebných m ení základních elektrických veli in a odborného vyhodnocení bezpe nostních prvk. Odpov dnost za p ípadnou mimo ádnou událost, kterou zap í iní výše uvedené za ízení je srovnatelná s právní odpov dností revizního technika. Pravidelný dohled staveništ : P vodní požadavek SN , aby pracovník s elektrotechnickou kvalifikací provád l na stavb denn inspek ní prohlídku, byl n kolik m síc po nabytí ú innosti normy zrušen. Sou astná i navrhovaná norma dává požadavek na pravidelný prokazatelný dohled pov eným pracovníkem znalým, nejlépe s vyšší kvalifikací. Pravidelným dohledem se rozumí pe livá kontrola celého provozovaného prozatímního elektrického za ízení s bezprost ední reakce na závady ohrožující bezpe nost. etnost provád ného dohledu není normou stanovena. Odvíjí se od vyhodnocení rizik, rozsahu staveništ a konkrétních podmínek provozu. P i stanovování etnosti dohledu je pot eba mít na pam ti 38

45 obhajitelnost mezidobí p i vzniku mimo ádné události. Prokazatelné ur ení interval dohledu i pracovníka i pracovník pov ených dohledem je povinností osoby odpov dné za elektrické za ízení staveništ. Závažná závada na elektrickém za ízení, stroji i spot ebi i musí být sd lena nejen pracovníkovi pov enému dohledem, ale také všem osobám, které se vyskytují na pracovišti a s poškozeným za ízením mohou p ijít do styku. Je-li to reálné a pot ebné musí kontrolní pracovník znemožnit odborným zásahem nežádoucí spušt ní i použití el. za ízení. Osoba, která provedla pravidelný dohled na elektrickém za ízení staveništ je povinna zaznamenat datum, as, výsledek kontroly a sv j podpis do knihy ur ené osobou odpov dnou za elektrické za ízení. Tyto záznamy musí být k dispozici kontrolním pracovník m a orgán m státní správy po celou dobu trvání stavby. Revize elektrického za ízení staveništ : V p edchozím textu byl uveden požadavek na výchozí revizi staveništ. Na stavb musí být provád ny i revize pravidelné a to revizním technikem s platným osv d ením ve smyslu požadavku 9 vyhlášky. 50/1978 Sb.. Revize jsou provád ny ve lh tách ur ených SN revize elektrických za ízení, tabulka.1 a sice každému p l roku po celou dobu stavby, tj. do demontáže staveništ. Požadavek je uveden duplicitn formou doporu ení v lánku SN Demontáž staveništ je povinností provozovatele, respektive toho, kdo staveništ z izoval, odlišné ešení musí být dáno prokazatelným smluvním vztahem. Prozatímní za ízení v pr myslových závodech: Pod pojmem závod máme na mysli objekty ur ené pro výrobu, skladování p ípadn distribuci výrobk, ale mohou to být i výzkumná nebo vývojová pracovišt. Prozatímní za ízení lze z izovat jen v p ípadech nezbytné nutnosti. Jeho z izování v prostorách mokrých nebo agresívních se nedoporu uje, v prostorách s nebezpe ím požáru nebo výbuchu je podobn jako na stavbách p ímo zakázáno. Provedení je stejn jako na staveništích ekonomicky výhodn jší než stabilní rozvody a ídí se obdobnými zásadami jako výše uvedené požadavky na stavby. Je tu i požadavek na hlavní vypína s up ednostn ním erveného h ibu na žlutém podklad a možností jeho uzam ení v p ípadech, kdy nežádoucím zapnutím m že dojít k ohrožení život nebo za ízení. I v návrhu nové normy se požaduje pro z ízení písemný souhlas vedení organizace, spole nosti i majitele dot ených prostor. Dalším požadavkem m žeme nazvat provedení výchozí revize. Logiku má i asové ohrani ení prozatímního za ízení. Z izuje se na dobu nezbytn nutnou, nejdéle na p l roku. Z praxe ovšem víme, že toto ohrani ení nebývá respektováno. Potom musíme trvat na provád ní mimo ádných revizí a to každého dalšího p l roku. Písemný souhlas vedení organizace na prozatímní za ízení lze chápat jako zd razn ní nebezpe nosti jiného ešení elektroinstalace než je u pracovník zažité. Snad by snahu o ukon ení prozatímního ešení podpo il i požadavek na další souhlas vedení organizace každého p l roku, norma ho ale výslovn nepožaduje. Odpov dnost provozovatele za prozatímní ešení není nutno zd raz ovat, stejn jako prokazatelné pou ení pracovník i osob, které se v daných prostorách nacházejí. Je tady ovšem nutno zohlednit podle rozsahu prozatímního elektrického za ízení, zda je vhodné zpracovávat MPBP nebo bude posta ovat n kolik zásadních bod, s nimiž je nutno prokazateln osoby seznámit. Stejn tak je dle ur ených vn jších vliv nutno vyhodnotit, zda bude vhodné školení v rozsahu osoby pou ené ( 4 vyhl. 50/1978 Sb.) nebo posta í 39

46 seznámení dle zásad SN ed. 2 Bezpe nostní požadavky na elektrické instalace a spot ebi e ur ené k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace. P ednáška i zpracovaný p ísp vek jsou odlišné. P ednáška má upoutat vaší pozornost v dob, kdy byla vytvo ena nová norma, jejímž cílem bylo mimo jiné ctít vaše praktické poznatky a vyhnout se požadavk m nesplnitelným. P ísp vek je zpracován tak, aby mohl sloužit jako vodítko pro osoby odpov dné za staveništ i rozvod v pr myslových prostorách. V dob zpracování p ísp vku nebyla SN ed. 2 ješt vydána, pokud bude vydána do konání konference v jehož sborníku najdete tento p ísp vek, budete na to upozorn ni. 40

47 FEL-BUGGY elektromobil Ing. Vít Hlinovský, CSc. VUT v Praze, fakulta elektrotechnická,katedra el. pohon a trakce První skute ný elektromobil realizovaný na VUT-FEL Projekt elektromobilu je sm ován pro vývoj elektropohonu závodního vozidla t ídy Formule Student Electric. V tomto projektu spolupracujeme s Fakultou strojní VUT, kde vznikla skupina student a mladších pedagog, kte í se ú astní celosv tové sout že formule student. V této sout ži jsou zastoupeny kolektivy student z 420 vysokých technických škol po celém sv t. V roce 2011 byl sestaven tým student, kte í mají zájem o tento zp sob pohonu a na základ zkušeností p edchozích generací sestavují závodní model Formule Student Electric a p ipravují se na mezinárodní závody v Evrop - Celý projekt elektromobilu je financován z grant a finan ní podpory sponzor a jejich materiálních dar. 1. Návrh elektro-pohonu pro lehký elektromobil V sou asné dob dochází k velkému boomu elektroautomobil. Katedra elektrických pohon na VUT FEL v Praze nem že z stat stranou, a proto eší hlavní pohon elektromobilu a dalších podp rných elektro-obvod moderních vozidel. Pro lehké vozidlo typu bugy byly navrženy dva nezávislé elektromotory pro pohon zadních kol, která nejsou propojena diferenciálem, ale zadní kola jsou ízena pouze elektricky. Pro pohon byly 41

48 zakoupeny a otestovány dva základní pohony od firmy PERM MOTOR Member of the HEINZMANN Group typu PMS 100 Permanenterregter Synchronmotor. P i rozhodování, který typ motoru použít je zapot ebí zvážit n kolik kritérií. Dostupnost, motorové charakteristiky a jeho iditelnost. Energetická náro nost, použití napájecích baterií a jejich životnost. Cílem tohoto experimentu je ur it vhodnost vybraného pohonu, a nau it se jej ídit tak aby dva nezávislé pohony zádní nápravy nahradily mechanický diferenciál. 2. Konstrukce pohonu ze dvou nezávislých elektromotor Pro realizaci projektu lehkého elektrovozidla byl vybrán a zakoupen prototyp malého užitkového vozidla typu BUGGY od firmy HAVEL (známý konstruktér a autokrosový závodník 90 let). Pro realizaci projektu bylo zapot ebí navrhnout a vyrobit zadní pohonnou nápravu. V prostorách laborato í katedry byla zadní náprava vyrobena. Použité motory PMS 100 mají provozní otá ky /min proto pro jejich využití bylo nutno zabudovat zpomalující p evody pomocí planetové p evodovky s pom rem 1 / 6.75 a ozubeným emenem 1 / 2 s celkovým p evodem 1 / ídicí jednotky pro elektropohony Pro napájení elektromotor byla vybrána jednotka AC DRIVE ur ená pro pohon menších elektrických vozidel nebo jiných zvláštních aplikací. Nap íklad golfových vozík, invalidních vozidel nebo pohonu lodí. AC Drive se vyrábí ve verzích 24/36V a 48 V, pro výkony až 15 kw. AC Drive je malý, efektivní a nabízí vynikající výkon pro celou ady r zných aplikací. ídicí jednotka moderní koncepce s digitálním ízením, nastavení parametr regulátoru je realizováno pomocí sb rnice CAN-open. 42

49 4. Pomocné obvody pro ovládání elektrovozidla Pro zajišt ní snadné ovladatelnosti a bezpe nosti jsou pomocné elektrické obvody nedílnou sou ástí elektro-výzbroje automobilu. Hlavní napájecí m ni e pohonných jednotek po uvedení do stavu pohotovosti, si sami zapínají silové napájení. V obvodech jsou umíst ny jak jistící prvky proti p etížení tak i hlavní odpínací prvky. Ovládání podle p edpisu je realizováno na palubní desce tak i na hlavní rozvodné sk íni. Sou ástí pomocných obvod je také systém nabíjení baterií p ímo z rozvodného systému 230V. 5. Palubní deska elektromobilu Na palubní desce elektrovozidla jsou hlavní ovládací bezpe nostní prvky spína s klí kem, napájecí a blokující prvky hlavních m ni. Dále je zde panel systému PLC, kde jsou zobrazeny pr b žné provozní veli iny rychlost, napájecí proud, nap tí baterií, teplota m ni. Dále systém PLC slouží k ízení pomocných elektrických obvod sv telné ukazatele sm ru, osv tlení vozu. Dále jse na palubní desce vyvedena sb rnice CAN-open pro nastavování a monitorování napájecích m ni obou hlavních pohon. Ovládací prvky lze podle pot eby upravovat pouhou zm nou softwaru ídícího PLC. 6. Uvedení do provozu a následná kontrola elektro-výzbroje Realizaci m ení b hem uvád ní elektropohonu do provozu jsme provedli na zap j ených p ístrojích od firmy Rohde & Schwarz Praha s.r.o.. Kontrola napájecích m ni byla realizována pomocí digitálního osciloskopu RTO 1014 a proudových LEM sond pro každou napájecí fázi elektropohonu. Komunika ní protokol mezi ídicím po íta em PC s programem pro úpravu režimu a vlastností hlavních m ni komunikující po sb rnici CAN-Open byl sledován v režimu DECODE CAN. Datový protokol byl nam en a ov ena jeho správnost. 43

50 Další sou ástí provedených m ení bylo orienta ní ov ení EMC -Elektromagnetické kompatibility. Pomocí p ístroje Rohde & Schwarz ESPI Test Receiver jsme ov it, že použité m ni e v provozním stavu (zatížené jízdní režim) nevykazují žádných nežádoucích rušení v pásmech nej ast ji využívaných v technice. Pro potvrzení prvních základních m ení byl využit další m icí p ístroj R&S PR100 Portable Receiver, který potvrdil, že testovaný elektro automobil nevykazuje b hem jízdy nedovolené elektromagnetické vyza ování ve sledovaných pásmech. 44

51 Nová elektrická za ízení uvedení do provozu Elektrická za ízení ov ování bezpe nosti b hem provozu JUDr. Zbyn k Urban len p edstavenstva Unie elektrotechnik R Úvod Provoz elektrických za ízení je spojen s ur itými riziky, a proto již v po átcích elektrifikace byly elektrotechnické živnosti vázány koncesí. Je to možné doložit již z konce XIX. Století p íkladn na ízením ministerstva obchodu a vnitra Rakousko Uherska z roku Problematika elektrických za ízení je v sou asnosti azena z pohledu Evropy do regulované oblasti, což znamená dodržování ur itých pravidel a požadavk pro výrobky uvád né na trh a také kvalifikaci pro výkon inností. Elektrická za ízení jsou za azena mezi vyhrazená technická za ízení, jak vyplývá ze zákona. 174/1968 Sb., o statním odborném dozoru nad bezpe ností práce, v platném zn ní. P vodn problematiku upravovala vyhláška ÚBP a BÚ. 20/1968 Sb. S ohledem na zm ny a snahu o sjednocení právního systému Evropy došlo ke zm n v roce Byla vydána vyhláška. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických za ízení, jejich za azení do t íd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpe nosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických za ízeních), která v mnohém m ní dosud používané postupy s ú inností od 1. ervna Základním požadavkem na elektrická za ízení uvád ná do provozu i po dobu jejich životnosti je bezpe nost za ízení a vylou ení nebo minimalizace rizik vznikajících p i jejich provozu. Bezpe nost je chápána jako ochrana života a zdraví, ochrana hospodá ských užitkových zví at, majetku, pracovního a životního prost edí. Jedná se ve skute nosti o ochranu p ed úrazy a úhyny, požáry, pr myslovými haváriemi a výbuchy. K zajišt ní bezpe ného provozu je t eba vycházet z požadavk zákon, na ízení vlády, vyhlášek, technických norem a dalších p edpis v etn požadavk výrobc uvedených v dokumentaci nebo návodech. Významným initelem je odborná zp sobilost pracovník a dodržování zásady, aby za ízení bylo používáno k ú elu, ke kterému bylo vyrobeno a to zp sobem, který lze rozumn p edpokládat. V sou asné dob je možno uplatn ní právních p edpis v elektrotechnice rozd lit do n kolika skupin podle druhu inností. V prvé ad jde o uplatn ní norem a ostatních p edpis na výrobky, p i zhotovování za ízení nebo p i rekonstrukcích a opravách. Druhou skupinu p edstavuje otázka zajišt ní bezpe nosti provozu technického za ízení p ed uvedením do provozu, v pr b hu životnosti a po opravách, rekonstrukcích nebo zm nách, tedy revize. T etí skupinou je odborná zp sobilost v elektrotechnice. Poslední tvrtou skupinou jsou požadavky bezpe nosti práce, ochrany zdraví a pracovního prost edí, které vycházejí z konkrétních provozních a pracovních podmínek a v neposlední ad z prost edí vn jších vliv (nyní SN ed. 3). 45

52 Podstatnou zm nou pro zajišt ní bezpe nosti elektrických za ízení zejména p i jejich uvád ní do provozu je vydání vyhlášky. 73/2010 Sb. Vyhláškou došlo mimo již d íve uplat ovaného rozd lení na za ízení v objektech bez nebezpe í výbuchu A a s nebezpe ím výbuchu B k dalšímu rozd lení do t íd a skupin, které má podstatný význam z hlediska odborného dozoru p i uvád ní do provozu. Odpovídajícím zp sobem došlo i k rozd lení rozsahu a druhu oprávn ní u revizních technik elektrických za ízení. Podrobn ji bude ješt o rozd lení zmínka v dalším textu. Uvád ní za ízení do provozu Jedná se o výstavbu a uvád ní elektrických za ízení do provozu, kdy se p i ešení s jistotou dopracujeme k revizím jako rozhodujícímu úkonu p ed uvedením do provozu. Revize elektrického za ízení a instalací nejsou zdaleka tak jednoduchou záležitostí, jak by se mohlo zdát a nabízejí hned n kolik pohled na jejich provád ní, ú el a význam. V prvé ad by m la být u za ízení provedena revize výchozí p i, nebo lépe p ed prvním uvedením do provozu, jak vyžadují naše i evropské p edpisy. K samotnému provád ní revizí a používání technických norem ješt p ipomenutí výkladu pojm elektrické za ízení a elektrická instalace. Podle elektrotechnického slovníku je možno odvodit, že elektrické za ízení je širším pojmem ve srovnání s instalací. U instalací je možnost použití ustanovení soboru technických norem pro tuto oblast SN (IEC 60364, HD 60364). Ú elem revize je prov ení bezpe nosti revidovaného za ízení, jak je uvedeno v SN Elektrická za ízení jako celek a to elektrické instalace, výrobky, spot ebi e a ostatní za ízení p edstavují svoji povahou technická za ízení specifických vlastností. Skute ností z stává, že se mohou v n kterých p ípadech stát zdrojem velkých škod na zdraví, majetku, životním a pracovním prost edí. K tomu, aby elektrická za ízení jako celek mohla být využívána s minimálními riziky, jsou vytvo eny soubory p edpis, které eší otázky bezpe nosti v r zném rozsahu a souvislostech. M lo by být v zájmu všech provozovatel a uživatel elektrických za ízení dodržovat alespo zásadní požadavky bezpe nosti odstra ování rizik u za ízení, za která jsou odpov dni. Pé i o technická za ízení lze rozd lit na dv základní etapy uvedení do provozu a pé i o za ízení po dobu jeho životnosti. Metody a postupy pro spln ní požadavk bezpe nosti a odstra ování rizik najdeme v zákonech, technických p edpisech (obvykle na ízení vlády), vyhláškách, technických normách a také n kdy v dalších dokladech a dokumentaci. Mezi další doklady je možno jmenovat místní provozní bezpe nostní p edpisy, údaje výrobc pro provoz a údržbu a n kdy také návody. N které ze jmenovaných doklad jsou ozna ovány jako nezávazné, což m že v ur itých souvislostech vést k omyl m. Pokud se závazný p edpis, jakým je p íkladn na ízení vlády, odvolává na spln ní technické normy nebo normové hodnoty, potom je otázka nezávaznosti ve zcela jiné poloze a jen obtížn lze vysv tlit ignorování stanovených požadavk. Jsou p ípady, kdy se zákon p ímo odvolává na požadavky uvedené v návodu výrobce a potom je i dodržení obsahu návodu ve zcela jiné právní rovin ve vztahu k závaznosti. K pojmu normových hodnot bývá v p edpisových podkladech pod arou odvolání na zákon. 22/1997 Sb., v platném zn ní. asto jsou vznášeny dotazy, pro odvolání na zákon o technických požadavcích na výrobky. Obsahem zákona je také tvorba technických norem SN, ke které je sm ováno odvolání na normové hodnoty. Za p ipomenutí stojí i zásada opakovaná v celé ad r zných p edpis, kdy je vyžadováno použití za ízení k ú elu, ke kterému bylo vyrobeno a pokud možno zp sobem, který lze rozumn p edpokládat. Z praxe lze bohužel doložit, že logiku použití elektrických 46

53 za ízení u n kterých uživatel m žeme ozna it za pon kud podivnou, ale obvykle zna n nebezpe nou zejména ve vztahu k p sobení vn jších vliv. Uvád ní za ízení do provozu z hlediska podklad a postup Základní rozd lení problému je na elektrické instalace a ostatní elektrická za ízení (nap. pracovní stroje). Jedním z podstatných d vod rozd lení je již zmín né len ní technických norem SN. Pro elektrické instalace nízkého nap tí (p edstavují nejobsáhlejší ást instalací v b žné elektrotechnické praxi) platí soubor norem SN Soubor je vydáván a aktualizován v návaznosti na evropské a mezinárodní normy s cílem dosažení jednotného zp sobu posuzování problematiky bezpe nosti instalací. Elektrická instalace by m la být uvedena do provozu na základ výchozí revize, kdy požadavky jsou uvedeny pro nová za ízení p edevším v SN (2007) Revize. Norma se v n kterých ustanoveních odvolává na SN a to p edevším v podkladech pro provedení revize. Problémem bývá ne zcela jednozna n ešený vztah k zákonu. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném zn ní. Dokumentace, která je sama o sob astým problémem, by m la obsahovat zjišt ní, zda je za ízení zhotoveno z výrobk odpovídajících p íslušným technickým požadavk m. Dopracování se t chto údaj je n kdy p ímo pátrací akcí a nemyslím si, že by to m l být práv elektrotechnik, kdo by m l tuto innost vykonávat. Je zde souvislost s uvád ním výrobk na trh, které není vždy v souladu se zákonem stanovenými postupy, jak dokazují mimo jiné zjišt ní eské obchodní inspekce. Zákon. 490/2009 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetím Na ízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem, týkající se uvád ní výrobk na trh, ve zrušovacím ustanovení v l. III ruší na ízení vlády. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba ozna ení CE. Pro zna ku CE platí Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 765/2008 P ílohy II, kde je p edepsané provedení zna ky CE pro výrobky uvedeno. K údaj m a p edpisovým ustanovením, která se vztahují ke stavbám a tím také k elektrické instalaci n kolik p ipomenutí souvisejících p edpis. Vyhlášky vydané podle stavebního zákona. 50/1976 Sb., v platném zn ní, byly zrušeny v souvislosti s novým stavebním zákonem. 183/2006 Sb., v platném zn ní. Byly vydány nové vyhlášky na základ nového zákona, ze kterých je možno jmenovat vyhlášku. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhlášku. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (ve zn ní vyhlášky. 269/2009 Sb.) nebo vyhlášku. 526/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení stavebního zákona ve v cech stavebního ádu. Významnou zm nu p edstavuje vyhláška. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která byla vyhlášena dne 29. srpna 2009 a nabyla ú innosti dnem vyhlášení. P edm tem úpravy vyhlášky je stanovení technických požadavk na stavby, které náleží do p sobnosti obecných stavebních ú ad. Ustanovení vyhlášky se uplatní též u za ízení, zm n dokon ených staveb, udržovacích prací, zm n v užívání stavby, u do asných staveb za ízení staveništ, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami. Pro elektrotechniku je možno ozna it z vyhlášky za nejpodstatn jší ást pátou požadavky na technická za ízení staveb. Jde o 34 p ipojení staveb k distribu ním sítím, vnit ní silnoproudé rozvody a vnit ní rozvody sítí elektronických komunikací a 36 ochrana p ed bleskem. V d sledku zm n norem se ochrana p ed bleskem ídí souborem norem SN EN Návaznost na elektrické instalace a za ízení mají i 37 vzduchotechnická za ízení a 38 vytáp ní. 47

54 V souvislosti se souborem norem pro ochranu p ed bleskem SN EN bývá astým problémem rozhodnutí, zda objekt musí mít vybudovánu tuto ochranu. Podle praktického p ístupu k ešení je základem stanovení rizik a stupn ohrožení objektu v konkrétních podmínkách. Odpov dné ešení vyžaduje kvalifikovaný p ístup a dodržování požadavku stavebního zákona, aby projekt zpracovala osoba zp sobilá pro tuto ást projektové dokumentace ( 159 odst. 2), tedy s pot ebným oprávn ním pro zmín nou innost. V neposlední ad by m la být respektována vyhláška. 73/2010 Sb., zejména z hlediska p edání informací odbornému dozoru p ed uvedením do provozu (P íloha 2 vyhlášky). K vyhlášce. 268/2009 Sb. ješt dopln ní, že ustanovení obsažená v ásti druhé až šesté platí pro všechny druhy staveb a za ízení, které naleží do p sobnosti obecných stavebních ú ad ( 2 odst. 2). Zrušovací ustanovení 57 ruší vyhlášku. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve zn ní vyhlášek. 491/2006 Sb. a. 502/2006 Sb. a dále vyhlášku. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby v zem d lství. Záv rem je ve vyhlášce. 268/2009 Sb. uvedeno, že byla oznámena v souladu se sm rnicí Evropského parlamentu a Rady. 98/34/ES ze dne 22. ervna 1998 o postupu p i poskytování informací v oblasti technických norem a p edpis a pravidel pro služby informa ní spole nosti, ve zn ní sm rnice. 98/48/ES. Nerespektování citované vyhlášky m že zp sobit zna né potíže a komplikace p i kolaudaci nebo uvád ní do provozu u nových a rekonstruovaných objekt. Povinnosti p i provozu elektrických za ízení Základem by zde m lo být za azení elektrických za ízení podle zákona. 338/2005 Sb., úplné zn ní zákona. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpe ností práce. Citace zákona uvádí v 6 b): vyhrazenými technickými za ízeními jsou za ízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpe nosti osob, majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická za ízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Podle stupn nebezpe nosti se vyhrazená technická za ízení za azují do t íd, pop ípad skupin a stanoví se zp sob prov ování odborné zp sobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k innostem na t chto za ízeních. U elektrických za ízení navazuje na problematiku vyhláška. 73/2010 Sb. Je zde dosti závažný problém, který vychází z ne zcela jasného a jednozna ného za azení elektrických za ízení a výrobk (spot ebi e, ná adí apod.) zahrnutých v zákon. 22/1997 Sb. a navazujících na ízeních vlády. Z této p í iny vznikla další varianta revizního technika elektrických za ízení na úrovni 9 vyhlášky. 50/1978 Sb., a také místy snaha o revidování všeho co souvisí elekt inou. Nespekulujme o skute ném d vodu celého procesu, ale rozhodn zde na prvním míst není revizní innost k zajišt ní maximální možné míry bezpe nosti a odstran ní rizik provozu. ešením by bylo urychlené vypracování nové legislativy, která by smyslupln a na pot ebné technické úrovni odpovídající sou asnosti postavila jasn dané postupy a jejich parametry. O podobném postupu m že zatím technická ve ejnost spíše snít a marn bojovat s administrativními prvky v rodících se technických p edpisech a vyhláškách. Za ízení uvedená do provozu by m la být bezpe ná po celou dobu životnosti a to na úrovni odpovídající poznání v dy a techniky nejmén v dob zprovozn ní. Pokud budeme vycházet z úvahy podle bezpe nosti práce, potom se jedná o ustanovení zákoníku práce zákon. 262/2006 Sb., v platném zn ní a ze zákon na n j navazujících p ípadn ze souvisejících na ízení vlády. Ze zákoníku práce se jedná o 102, který eší povinnosti zam stnavatele ve vztahu k prevenci rizik. Zde je uvedena i definice prevence rizik: Prevencí rizik se rozumí všechna opat eni vyplývající z právních a ostatních p edpis 48

55 k zajišt ní BOZP a z opat ení zam stnavatele, která mají za cíl p edcházet rizik m, odstra ovat je nebo minimalizovat p sobení neodstranitelných rizik. Právní a ostatní p edpisy 349 uvádí, že se jedná o p edpisy k zajišt ní BOZP, na ochranu života a zdraví, p edpisy hygienické a protiepidemické, technické p edpisy, technické dokumenty a normy, stavební p edpisy, p edpisy o požární ochran a n které další v etn konkrétních pokyn daných zam stnanci vedoucími zam stnanci ( 302). Dalším p edpisem je zákon. 309/2006 Sb., o zajišt ní dalších podmínek BOZP. Zde jsou uvedeny v 4 Požadavky na výrobní a pracovní prost edky a za ízení: 1) Zam stnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická za ízení, dopravní prost edky a ná adí byly z hlediska BOZP vhodné pro práci, p i které budou používány. Stroje, technická za ízení, dopravní prost edky, p ístroje a ná adí musí být mimo jiné pravideln a ádn udržovány, kontrolovány a revidovány. Zde si dovolím vlastní p ipomínku a názor z hlediska používání pojmu revize, který je asto uplat ován v rozporu s logikou v ci u inností skute né revizi zna n vzdálených. D ležité je na ízení vlády. 101/2005 Sb., o podrobn jších požadavcích na pracovišt a pracovní prost edí. Na ízení zpracovává p íslušné p edpisy ES a upravuje podrobn jší požadavky na zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví na pracovišti a v pracovním prost edí. Podmínkou k uvedení pracovišt, v etn výrobních a pracovních prost edk do provozu a používání je, že odpovídají požadavk m stanoveným ve zvláštních právních p edpisech a požadavk m tohoto na ízení. P ed uvedením pracovišt do provozu a používání je mimo jiné nutno zajistit: ur ení osob, k jejichž povinnostem pat í zajiš ovat bezpe ný provoz, údržbu, úklid, išt ní a opravy pracovišt, vedení provozní dokumentace a ur ení osoby odpov dné za její vedení, zabezpe ení pracovišt proti vstupu nepovolaných osob a to i v mimopracovní dob. Pokud má být zajišt na bezpe nost provozu, potom je nutné, aby zmín né požadavky na pé i o za ízení byly dodržovány nejen p ed uvedením do provozu, ale po celou dobu provozu. Vhodným nástrojem a možným postupem je provád ní údržby, kontrol a kde je to stanoveno i revizí. Tak je možno zajistit požadavek z P ílohy k na ízení vlády l : Instalace, u kterých se zjistí, že ohrožují život nebo zdraví osob, musí být bez odkladu odpojeny a zajišt ny. Revize elektrických instalací a za ízení podle SN Když citované p edpisy doplníme o ustanovení technických norem SN pro revize elektrických za ízení je možno konstatovat, že provád ní výchozích revizí pat í nejen k dobrým mrav m, k postup m solidních podnikatelských subjekt, ale jsou vyžadovány dosti po etnou skupinou platných právních ustanovení. Jako v mnoha jiných oblastech lidského p sobení je možno i zde porušovat cokoliv z uvedených požadavk. Otázkou je, kdo ponese d sledky takového jednání a další odpov dnost. Proto by m l být požadavek výchozích revizí elektrických za ízení pochopen ve všech souvislostech s plným docen ním významu revizní innosti. Mnohokráte se p i revizi poda ilo odstranit nedostatky, které p edstavovaly možnost ohrožení a rizika pro okolí. Skute ností však z stává, že kvalitn provedené práce na elektrickém za ízení i instalaci by m ly po svém dokon ení obsahovat minimum nedostatk a revize by nem la být prvotn procesem vyhledávání a odstra ování závad. Cesta k bezpe nému provozu bez rizika nebo s minimálním rizikem je v informacích a podkladech pro konkrétní pracovní innosti, dále v odbornosti a odpov dném p ístupu pracovník, v jejich vybavení pot ebnými pom ckami 49

56 a nakonec i v revizích a kontrolách a to jak výchozích, tak pravidelných. K dosažení požadovaného výsledného efektu musí však následovat odstra ování zjišt ných závad a náprava nedostatk. Pravidelné revize, ve kterých p ibývá závad a jejich závažnost rozhodn nejsou p ísp vkem provozovatele k bezpe nému provozu. Mnohdy jde o problematiku dokumentace, náhradních díl a pot ebných technických informací, bez kterých dnes kvalifikovaná pé e o technická za ízení není možná. Ov ování bezpe nosti b hem provozu V souvislosti s ov ováním bezpe nosti provozu je možno použít citaci z normy SN , kde je uvedeno, že ú elem revize je prov it bezpe nost revidovaného za ízení. Argumentem pro provád ní revizí je zákon. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném zn ní, ve kterém jsou v 20 uvedeny sankce, kterými m že být fyzická osoba potrestána, nedodrží-li požadavky na provád ní prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu, a nedodrží-li lh ty na odstran ní závad zjišt ných p i kontrole za ízení. Povinnost provád t revize technických za ízení je v mnoha dalších právních p edpisech. Zde m žeme jmenovat nap. na ízení vlády. 378/2001Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpe ný provoz a používání stroj, technických za ízení, p ístroj a ná adí, zákon íslo 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpe ností práce, vyhlášku. 73/2010 Sb., kterou se ur ují vyhrazená elektrická technická za ízení. V souvislosti s pracovními stroji a jejich elektrickým za ízením n kolik informací, které souvisí s bezpe ností jejich provozu. Z uvedených p edpis, ale i z dalších dokument je možno odvodit požadavky na revize strojního za ízení. Pokud se budeme v novat elektrické ásti pracovních stroj, potom je t eba v prvé ad zmínit SN EN ed. 2 Bezpe nost strojních za ízení - Elektrická za ízení stroj - ást 1: Všeobecné požadavky. Norma je zam ena na elektrické za ízení jako celek a revizní innost nep edstavuje hlavní obsahovou nápl. K tomu praktickou p ipomínku, že elektrické za ízení není obvykle tou nejd ležit jší ástí stroje. Pro revizi stroje jako celku je t eba vzít v úvahu, že se jedná o p ipojení ke zdroji instalaci a samotné strojní za ízení. Instalaci je možno revidovat podle souboru SN , konkrétn podle SN Revize stroje je zmín na v SN , kde je odvolání (zm na 4/2007) na SN EN Zde však nastává ur itý problém, protože v SN EN ed. 2 najdeme k problematice revizí odkaz na l. 17 o technické dokumentaci a na l. 19 o ov ování. Z l. 19 je požadováno ov ení shody s technickou dokumentací v celé ad souvislostí, m ení spojitosti ochranného obvodu (jako základu ochrany p ed úrazem), m ení izola ního odporu, zkouška nap tím, ochrana p ed zbytkovým nap tím a funk ní zkoušky a p ezkoušení. Hned na úvod je však t eba upozornit, že sou asné stroje, mimo t ch nejjednodušších, jsou vybaveny elektronikou a bezpe nostními prvky, které prakticky vylu ují n která m ení. Jde konkrétn o m ení izola ního odporu a zkoušku nap tím. U funk ních zkoušek jde o ov ení funkcí všech za ízení, která mají vztah k bezpe nosti. Zde vzniká problém, který bez dokonalé znalosti použitých systém, pot ebných technických podklad a v neposlední ad i p ístrojového vybavení vhodnými m icími p ístroji není ešitelný. Postupy m ení jsou obsahem celé ady technických norem (EN SN ) a výsledkem a výstupem je protokol o ov ení bezpe nosti elektrické ásti pracovního stroje, p ípadn protokol o zkoušce elektrické ásti pracovního stroje. Zde se nabízí otázka, zda jde opravdu o revizi, když výstupní podklady z ov ování revizi nezmi ují ani neobsahují. Rozhodn však nelze k problému p istupovat zp sobem, že žádné revize 50

57 nebo ov ování nejsou t eba. Pro bezpe ný provoz je nutné provedení funk ních zkoušek elektrické ásti stroje strojního za ízení a stejn tak ov ení všech elektrických prvk, které mají vztah k bezpe nosti a pracovní ochran. Podstatný by m l být základní požadavek p edpis a cíl celého technického snažení, kterým je bezpe ný provoz bez zbyte ného rizika, tedy pouze s minimálním nebo neodstranitelným rizikem. N kolik v t záv rem Provoz technických za ízení v etn elektrických by m l spl ovat požadavky bezpe nosti a to od po átku existence až do konce doby životnosti. Úkony, kterými se zajiš uje požadovaný stav bezpe nosti, jsou z hlediska pojmu obsaženy v údržb. V rámci vymezení pojm údržba zahrnuje všechny technické, administrativní a manažerské innosti po dobu životnosti ur itých objekt - stroj, za ízení, budov, dopravních prost edk které jsou ur eny na jeho udržení ve stavu, ve kterém m že plnit požadovanou funkci, na jeho ochranu p ed selháním nebo omezením funk nosti. Mezi innosti v rámci údržby pat í kontrola, zkoušení, m ení, vým na, nastavování, opravy, zjiš ování chyb, vým na náhradních sou ástí a technická údržba. Samotná údržba je dvojího druhu: preventivní - obvykle na asovaná a plánovaná, a nápravná údržba oprava za ízení, aby bylo op t funk ní, která je neplánovaná. Pé e o technická za ízení je ur ena v ad p edpis nejr zn jšího charakteru. Špatná a nedostate ná pé e o za ízení p i jeho uvád ní do provozu, stejn jako p i provozu samotném, m že zp sobit problémy s bezpe ností a výskytem rizik. Nedostate ná údržba m že nejen zkrátit životnost za ízení všeho druhu, ale m že být p í inou úraz, havárií nebo hmotných škod. P evážnou ást života tráví v tšina z nás v práci, kde jsme v kontaktu s nejr zn jším technickým za ízením. Již z tohoto d vodu by bezpe nost technických za ízení m la být prioritou, protože souvisí s ochranou života a zdraví, se zásadami bezpe nosti ochrany zdraví p i práci. Velmi asto si p i nejr zn jších významných životních situacích p ejeme hlavn hodn zdraví. Je proto zarážející, v jakém rozporu je skute né po ínání lidí p i jejich každodenní práci, pé i o techniku a ostatních innostech ovliv ujících zásadním zp sobem bezpe nost a výskyt rizik v pracovním procesu, ale i v b žném život. 51

58 Provád ní revize v objektech vybavených p evážn strojním za ízením Ing. Miloslav Valena Elektro služby Kladno, soudní znalec v oboru elektrotechnika Provád t revize v objektech, kde se vyskytují p evážn pracovní stroje, abych použil výraz používaný v dobách nedávno minulých, se objevuje na ad seminá revizních technik v poslední dob. Tak, jak se ob as nedostává práce, je ada našich koleg ochotná provád t revize nejen na strojích již dávno provozovaných, respektive na pracovních strojích uvedených do provozu ješt podle d íve platné SN , ale i na strojních za ízeních uvád ných do provozu v sou asné dob. A že tato innost s sebou nese n kdy až zna ná rizika, si n jak necht jí p ipoušt t. Nechci se poušt t do oblasti strojních za ízení jako takových, kde odborníky jsou jiní naši kolegové. Jen chci p ipomenout n které záke nosti, které tuto revizní innost ob as provázejí. Základním problémem je to, že ada koleg, nejen že je ochotná provád t revize strojního za ízení zcela b žn, ale p edevším ve smyslu SN v platném zn ní, tedy podle požadavk norem ze souboru SN (IEC 60364, HD 60364), které se týkají elektrických instalací budov do 1 000V AC. Požadavky na bezpe nost strojního za ízení pak v zásad stanovuje vládní na ízení 378/2001 Sb. Podívejme se tedy na rizika, která mohou vzniknout, pokud by se provád la revize podle zásad SN , respektive v bec revize strojního za ízení jako taková. Ve smyslu normy na revize je strojní za ízení za ízení p ipojená z této instalace. tená m že namítnout, že maluji vlastn erta na ze, ale dovolím si tvrdit, že po zhlédnutí ady revizních zpráv v pr b hu školení revizních technik v pr b hu roku 2010 a zkraje roku 2011(a to nemluvím o prvním velkém p ezkoušení revizních technik v roce 2005), že toto varování je zcela na míst. Když si odmyslíme, že ást t chto revizních zpráv je poplatná používaným program m na provád ní revizí instalací, respektive starším program m ur ených p ímo pro provád ní revizí pracovních stroj dle SN (p vodní SN ), pak množství revizí strojního za ízení podle norem na elektrické instalace není ur it zanedbatelný. Tak nejprve trochu té nudné právni iny. Podívejme se na obsah na ízení vlády.378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpe ný provoz a používání stroj, technických za ízení, p ístroj a ná adí (dále jen za ízení). Tímto na ízením se transponovala do našeho právního ádu Sm rnice Rady Evropy.89/655/EHS o minimálních požadavcích na bezpe nost a ochranu a zdraví zam stnanc p i používání pracovního za ízení p i práci (druhá samostatná sm rnice ve smyslu l. 16 odst. 1 sm rnice 89/391/EHS) ve zn ní sm rnice Rady 95/63/ES. Takže se toto vládní na ízení vztahuje, v souladu s právem Evropských spole enství, na bezpe ný provoz a používání technických za ízení, p ístroj a ná adí (tedy prost za ízení), pokud nestanoví požadavky 52

59 na tato za ízení zvláštní právní p edpis jinak. Sice nedefinuje technické za ízení, p ístroj ani ná adí, ale vychází z již zmín né sm rnice Rady 89/655/EHS, která stanoví, že pracovním za ízením se rozumí jakékoliv stroje, p ístroje, nástroje i za ízení používané pro práci. Obzvláš d ležité je pak ustanovení lánku 3 : Zam stnavatel p ijme nezbytná opat ení k zajišt ní toho, aby pracovní za ízení (definováno již výše) dané k dispozici zam stnanc m v podniku bylo vhodné pro vykonávanou práci nebo bylo k tomuto ú elu ádn upraveno a mohlo být používáno zam stnanci bez ohrožení jejich bezpe nosti a zdraví. A do absurdna vzato, z pohled právník, je i taková kancelá ská sešíva ka, abych použil p ím r jednoho z právník, ná adí, na které se vztahuje výše uvedené na ízení vlády. Tolik suchá e právník. A mimochodem, povinnosti zam stnavatele jsou obdobn již stanoveny nap íklad v Zákoníku práce (z.262/2006 Sb.), v zákon o bezpe nosti práce (z.309/2006 Sb.) i v zákon o inspekci práce (z.251/2005 Sb.) v platných zn ních. A ješt k n kolika pojm m, které se velmi asto objevují nejen v tomto vládním na ízení (jako definice zcela v po ádku), ale i v textech r zných roztodivných zpráv revizních technik snažících si udržet práci za každou cenu. Tak nejprve pr vodní dokumentace ( 2, odst.e)) : Soubor dokument obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize za ízení, jakož i pokyny pro p ípadnou vým nu nebo zm nu ástí za ízení. Následuje pojem Provozní dokumentace ( 2 odst.f)) : Soubor dokument obsahující pr vodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimo ádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní p edpis, nebo pokud takový právní p edpis není vydán, stanoví-li tak pr vodní dokumentace nebo zam stnavatel. A za t etí pojem: Místní provozní a bezpe nostní p edpis ( 2 odst.g)).: Což je p edpis zam stnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy p i používání za ízení a pravidla pohybu za ízení a zam stnanc v prostorech a na pracovištích zam stnavatele. Podobné názvosloví výše uvedené známe všichni z revizní innosti na elektrických instalacích - všude nám chybí dokumentace, není ur eno prost edí (vn jší vlivy), nejsou místní provozní a bezpe nostní p edpisy pro ur ité innosti na námi revidované instalaci, adu v cí nelze v bec zkontrolovat i zm it, a tak bych mohl pokra ovat. Technické, chcete-li strojní za ízení a elektrická instalace spolu ale souvisí velmi úzce-a to práv uvádí v omyl adu našich koleg. Podv dom se zde ješt objevují i požadavky na provedení pracovních stroj z osmdesátých let minulého století, kde platila SN , které v té dob byly spíše p ínosem pro zajišt ní bezpe nosti (nap. chyb l zákon o požadavcích na výrobek a.j.). Práv tato setrva nost je, dle mého soudu, velkou p í inou sou asných problém. Necítím se být až tak fundovaným odborníkem v legislativ pro strojní za ízení, jak jsem již uvád l na za átku tohoto p ísp vku, jsou zde jiní specializovaní kolegové. Jenže jako revizní technik s více než šestat icetiletou praxí (z toho více než dvacet let v hutním podniku kde se to strojním za ízením jen hemžilo a bylo také tak obrovské a složité, že sou asní noví revizní technici nemají ani zdání o složitosti práce (revizí) na strojním za ízení, jehož leckdy jedinou dohledatelnou dokumentací bylo to, že bylo vyrobeno v zemích Varšavské smlouvy a ú ední text zde byl psán rusky), a posledních už více než dvacet let i soudní znalec v oboru elektrotechnika, se s touto problematikou v míst svého podnikání velmi asto setkávám. Sice už nejsou popisy ovládání azbukou, ale 53

60 dokumentace v eském jazyce chybí stále, nebo je v provedení rozsypaného aje jak íká trefn jeden m j kolega a p ítel podklad m ze zna kové íny a jiných asijských zemí. A za ízení je již natolik sofistikované, složité, s takovou mírou elektronizace, že to jednoho nutí dosud používané p ístroje typu Megmet uschovat do trezoru ze strachu, neud lat z tohoto strojního za ízení hezky nalakovanou horu šrotu um jící jen odrážet slune ní paprsky od svých lesklých a drahých st n. Požadavky na bezpe nost strojního za ízení požadovaná sm rnicemi ES, respektive vládním na ízením. 378/2001 Sb. jsou tak rozsáhlé, že revize samotné elektrické ásti strojního za ízení není v žádném p ípad schopná tyto požadavky zkontrolovat s dostate nou objektivitou, jinak e eno, revizní technik nechající se uvrtat do takové revize, se vydává na velmi tenký led své innosti i existence, cht lo by se íci právník m provozovatele strojního za ízení v náru. A to zaznívá již adu let na r zných seminá ích po celé eské republice i na Slovensku, p esto je ada provozovatel, kte í eší své povinnosti p i provozu strojního za ízení, respektive p i jeho uvád ní do provozu ve smyslu tohoto vládního na ízení (a nakonec i zákon dalších) p esunutím odpov dnosti na osoburevizního technika, a považují tím své povinnosti za spln né. A v p ípad problém je pak doty ný provozovatel ochoten i schopen se hojit práv na revizním technikovi, který je tak hloupý, skoro by se cht lo íci pitomý, že tuto innost za ne provád t. Už slyším ty hlasy n kterých koleg, že by jinak p išli o práci a to zdaleka ješt nevím z jakých dalších d vod tak iní. Ale tady se n kterých i musíme zastat. Dokud budou státem požadovány formáln jen tkzv. PAPÍRY na cokoliv a co v nejv tším množství, aniž je objektivním výsledkem bezpe ný stav za ízení, p ípadn výsledek odpovídá i skute nosti a ne jen na papí e (vemte si jen jaké množství t chto PAPÍR je nutno p edkládat kontrolním orgán m p edevším státním, to nemluvím o n kterých, jedin t ch pro tu kterou innost fundovaných i akreditovaných, odborných spole enstvech ohán jících se státní legislativou a svou nepostradatelností, které si z výroby t chto kontrol a následných PAPÍR ud laly docela prosperující živnost. Tím se ale nechci dotknout jist záslužné kontrolní innosti orgán státní správy, jen mn vadí její malé zam ení na velké hrá e na trhu práce, kte í vesele své povinnosti p echázejí s úsm vem. Výsledkem pak je, že jsou revizní technici pravideln a za velké peníze p ezkušováni ze znalostí t eba zrovna normy na stroje SN EN ed. 2, i když nejsou v praxi schopni nejen zkontrolovat, ale ani zm it p evážnou ást požadavk v t chto normách uvedených. Speciáln tato ást zkoušek revizních technik (rozvodná za ízení, strojní za ízení, ná adí a spot ebi e) je dle mého názoru velmi kontraproduktivní práv díky p edchozím požadavk m. Za bezpe nost strojního za ízení má výhradní odpov dnost výrobce, v podstat revizní technik není schopen posoudit bezpe nost tohoto za ízení v souladu s výše uvedeným vládním za ízením, ani mu to v podstat nep ísluší, p esto se po n m požaduje znalost norem a p edpis ur ených výhradn pro výrobce t chto za ízení, respektive výrobk ve smyslu zákona 22/1997 Sb. ve zn ní pozd jších zákon. Poznámka: K pr b hu samotných zkoušek revizních technik by bylo co napsat skoro na celý p ísp vek, a to zejména k úrovni znalostí i dovedností n kterých našich koleg. Takže si jen dovolím trochu citovat z jednoho svého lánku o pr b hu zkoušek revizních technik zkraje letošního roku (voln citováno). Problematika pracovních stroj a p ipojených za ízení. A jsme varovali naše kolegy p i školení minule i nyní, aby nep edkládali revizní zprávy na pracovní stroje (strojní za ízení), výsledek byl žalostný. Ani otázky v testech tomu nepomohly, v tšina otázek byla z okruhu t ch, které revizní technik nemá žádnou šanci p i revizi ovlivnit, jinak e eno, otázky byly ur ené p evážn pro výrobce a nikoliv pro 54

61 revizního technika. A nakonec,revize tak jak je známe, se vlastn na pracovní stroje (jen pro názornost používáme d ív jší název pro strojní za ízení) ned lají. Pokud revizní technik není lenem realiza ního týmu toho kterého stroje, nemá prakticky v bec žádnou šanci montáž ovlivnit, tak pro se proboha neustále stará o provedení revize, respektive pro podléhá tomu divnému nutkání a na provedení revize p istupuje. Známe jednoho kolegu, který podobným zp sobem p išel ke splácení cca milionu za záru ní provoz strojelinku na balení do folie, protože p i revizi stroje s elektronickým ovládáním použil Megmet 500 V, aniž se staral o to, že tyto obvody pon kud toto izola ní nap tí nesnášejí. Hlavn že ud lal revizi na pracovní stroj a m l kšeft!!! Stále je ada našich koleg, kte í mají neustálé nutkání provád t revizní innost i na pevn p ipojených spot ebi ích, a SN mluví o tom, že p edm tem revize nejsou p ipojená za ízení, ale pouze pevná instalace. Jenže je bohužel mnoho revizních technik, kte í necht jí p ijít o zakázku, revidují za ízení, které je v záruce a stojí n kolik milion již p ed uvedením do provozu a velmi asto bez pr vodní dokumentace (tu chce provozovatel nahradit práv revizí, známe to PAPÍR jako PAPÍR, hlavn že je) - a p edevším zasahují do vnit ního zapojení el. za ízení. Týká se to p edevším revizí pracovních stroj, protože objednavatel revize chce PAPÍR, o kterém jsme již psali d íve. Uvedený problém ukazujeme práv na p ípadech strojních za ízení (pracovních stroj ), což je velmi rozší ené dodate n p ipojované za ízení, týká se to ale i kotl, tepelných erpadel, klimatiza ních za ízení, posuvných dve í a podobných za ízení. Známe p ípady revizních technik, revidujících za ízení za n kolik milion, navíc ješt v záruce od výrobce, který následn využil toho, že do za ízení bylo zasahováno bez jeho v domí a souhlasu a odmítl provád t záru ní opravu na poškozeném za ízení, které vzniklo b hem revize (i když asi ne vinou revizního technika). A tak se revizní technik podílí na finan ním krytí dalších oprav, což pro živnostníka (navíc nepojišt ného pro tento p ípad) je zni ující. A to nemluvíme o stížnostech na ztrátu dat práv po provedené revizi el. za ízení v záruce, tím se vyzna ují práv firmy, mající na firm zlat a honosn vypadající štítky firem, nej ast ji advokáti a státní zástupci, realitní maklé i i r zní lobisté, nemluv o r zných státních ú ednicích. Revizní technik tedy nem že ovlivnit bezpe nost strojního za ízení (výrobku), protože za jeho bezpe né provedení nese v plné mí e odpov dnost výrobce (dodavatel) za ízení. Uvedení nového, respektive rekonstruovaného za ízení do provozu není v žádném p ípad podmín no vyjád ením revizního technika, jak je n kdy toto požadováno provozovatelem, respektive t eba jeho bezpe nostním technikem. Revizní technik má za úkol zcela n co jiného, ale stejn d ležitého. Musí provést revizi instalace p ipojení tohoto strojního za ízení, jeho jišt ní, dimenzování, ochranu p ed úrazem a požárem a sd lit tak provozovateli, že strojní za ízení je možné p ipojit k rozvodu podniku a že toto p ipojení nezp sobí požár, úraz i jinou kalamitu, a že toto p ipojení odpovídá pr vodní dokumentaci p edanou výrobcem (dodavatelem) provozovateli. Tady ovšem vzniká pro revizního technika další nebezpe í, p edevším v p ípad, že se nedostane k pr vodní dokumentaci a následn k požadavk m výrobce (dodavatele) na p ipojení toho kterého strojního za ízení. A to je bohužel ve v tšin p ípad. Uv domme si, že mohou být zvláštní požadavky výrobce na p ipojovaný výkon, kvalitu a spolehlivost sít, prost edí a další aspekty. Pokud je revizní technik nechce, nebo hlavn nem že respektovat (protože je ani nemá), a p esto formáln provede revizi p ívodu, pak se m že už podílet na p ípadných škodách. A to je p esn to, na co h eší ada provozovatel a co naopak v bec ne eší ada našich koleg. V mém okolí je ada nadnárodních firem mající montážní linky z celého sv ta, kompletované podle pot eby i ekonomických možností. Kvalita t chto strojních za ízení je r zná, r zný je také p ístup jednotlivých provozovatel. V tšinou se ale v t chto firmám najde takový manažér všechno znající a mající od všeho klí e, který 55

62 na ídí reviznímu technikovi (tady jako zam stnanec je ve velké nevýhod ) aby provedl revizi kompletního strojního za ízení (linky) a na p ípadné námitky má institut hrubého porušení pracovní kázn. Znám ve svém okolí adu koleg, kte í jsou t mto praktikám vystaveni a na jednu stranu se ani nedivím, že doty nou revizi provedou a uspokojí tak p íkaz svých nad ízených. A že se v tšinou nic nestává, není zp sobeno kvalitní prací revizního technika ani odborným p ístupem manažéra, ale spíše nízkým stavem právního pov domí o zákonech a následné kontroly jejich dodržování v naší spole nosti. Na co si tedy má dát revizní technik nejv tší pozor, pokud je po n m požadováno provád ní revizí strojních za ízení? 1. Pokusit se vyhnout fyzické revizi strojního za ízení a kontroly jeho funkcí, p edevším pak p i uvád ní do provozu. M l by mít na mysli, že za bezpe nost odpovídá p edevším a výlu n výrobce (dodavatel), který je povinen se za ízením dodat i p íslušnou dokumentaci, v p ípad chyb jící (nem lo by to ale být p i uvád ní do provozu, a i toto se stává), pak provozovatel toto eší místním provozním a bezpe nostním p edpisem. Revizní technik nem že ovlivnit bezpe nost za ízení, nemá smysl tedy vydávat potvrzení o bezpe nosti výrobku (revizní zprávu???) 2. Pokud tyto doklady nejsou k dispozici, nebo nejsou v eštin (národním jazyku) a nejsou stanovena pravidla pro p ipojení, jišt ní, ochranu p ed úrazem a další požadavky výrobcem, m l by revizní technik zvážit i provedení revize p ipojení strojního za ízení. 3. Pokud jsou stanoveny výrobcem požadavky na vn jší vlivy v míst provozování strojního za ízení, m l by požadovat p íslušnou dokumentaci pro p ipojení v etn ur ení vn jších vliv provozovatelem (uživatelem ). Provedení p ívodu by pak m la provád t osoba s p íslušnou elektrotechnickou kvalifikací dle vyhlášky 50/1978 Sb. v etn rozsahu podle nap tí i podle stupn nebezpe í výbuchu. P i absenci t chto doklad doporu ujeme: nic nepodepisovat, všechno vrátit, nic neslibovat a pokud možno se na míst vlastn v bec nevyskytovat. 4. Nenechat se dotla it do situace, že bez revize (zejména p i uvád ní do provozu) strojního za ízení vlastn revizní technik ohrožuje prosperitu firmy a tudíž m že o ekávat p íslušné ohodnocení. 5. P i m ení p ívodu již p ipojeného strojního za ízení rad ji ponechat p ístroj na m ení izola ního odporu doma v tresoru, zejména když o stroji nic nevíte. Též pe liv dbát na p esné vymezení rozsahu revize a použité íslované p ílohy, vím o em mluvím- adu let o tom p ednáším. 6. Pokud existuje ke stroji n jaký servis (pov enou autorizovanou firmou), doporu uji se s ní spojit a domluvit se, servisní úkony pak zpracují písemn (pokud už to ned lají) a revizní technik je p iloží k pravidelné revizi p ívodu. Typický p íklad systému Vlk se nažral a koza z stala celá! 7. V žádném p ípad sami nezasahujte do zapojení stroje p i revizi p ívodu, pokud to jde, spolupracujte s místním údržbá em (servisním technikem), který má znalost místopisu a provozu strojního za ízení. A jeho jméno a nacionále uvád jte v revizní zpráv. Pokud byste ov ovali z n jakého d vodu n které bezpe nostní funkce za ízení, nechte si je ov ovat místním pracovníkem (údržbá em, servisním technikem), vy jen konstatujte jejich správnou funkci. To se týká p edevším revizních technik provád jících revize dodavatelsky, mám adu p ípad, kdy porucha stroje byla dávána k tíži práv reviznímu technikovi, který provád l revizi p ívodu. 56

63 8. Pozor u montážních linek s r znými druhy napájení ze sítí p íslušného podniku, bývají blokovány, ale také provedeny podle místních zvyklostí p edevším zp sobem kde se to zrovna hodí. A málokdy je to zakresleno v p íslušné dokumentaci. 9. Máte-li jakékoliv pochybnosti o bezpe ném stavu a p ipojení strojního za ízení, snažte se upozornit prokazateln p íslušné pracovníky provozovatele. Zvažte, zda se vám vyplatí riskovat za n koho jiného odpov dného, nebo zda zvít zí klidné spaní, ale bez pen z za práci. 10. Doporu uji v prostorách, kde je velké množství strojních za ízení, zjiš ovat i zp sob uzemn ní a pospojení neživých ásti v souvislosti s jejich p ipojením a možnosti zavle ení nebezpe ných nap tí do jednotlivých elektrických za ízení stroj. A p edevším se držet dokumentace provozovatele, pokud tedy budete mít to št stí, že zrovna vy jí budete mít k dispozici. Cílem tohoto p ísp vku nebylo odrazovat naše kolegy od revizní innosti na strojních za ízeních, jen jsem cht l upozornit na n která problematická místa p i této innosti. Strojní za ízení v sou asnosti tvo í velkou, velmi sofistikovanou a elektronikou p ecpanou skupinu, která vyžaduje velmi specializovaný i specifický p ístup nejen od provozovatele, ale i od revizního technika elektrických za ízení. Použitá literatura: Autorský výb r z lánk autora Vládní na ízení 378/2001 Sb. Zákoník práce. 262/2006 Sb. v platném zn ní Zákon o bezpe nosti práce. 309/2006 Sb. v platném zn ní Zákon 251/2005 Sb. v platném zn ní ETM. 1/2011 asopis PM 12/2007 Soubor SN v platném zn ní SN EN soubor v platném zn ní 57

64 Prevence rizik u elektrických za ízení a zásady pro vypracování místních provozních a bezpe nostních p edpis František Kosmák bývalý inspektor Státního odborného dozoru, odborný konzultant pro elektrotechniku, Brno P edm tem tohoto p ísp vku je velmi d ležitá, ne však nová, oblast prevence rizik u elektrických za ízení. S rychlým rozvojem elektrotechniky v pr myslu, ve stavebnictví, domácnostech a v ostatních oblastech života moderní spole nosti se elektrické riziko, jako zdroj možného zran ní nebo poškození zdraví, nebo požáru a škod na majetku p sobením elektrické energie vyskytuje všude okolo nás. Samo slovo risiko znamená nebezpe í, vysokou pravd podobnost nezdaru nebo ztráty. Riskovat tedy znamená odvažovat se n eho nebezpe ného nebo nejistého s v domím rizika kdy je dáván v sázku život, zdraví, majetek a další oprávn né zájmy fyzických a právnických osob. Již kolem roku p ed našim letopo tem si nap íklad staroegyptský faraon Ramses III najal podle historik léka e k d lník m a dohlíže e na bezpe nost p i práci na stavbách chrám a vodních kanál. Obdobn tak lze sledovat pé i o bezpe nost a zdraví jako humanitní spojnici staletími. V oblasti BOZP a prevence rizik již byla vypracována ada odborných publikací a pracovních pom cek. P es tuto záslužnou innost stále dochází k úraz m a škodám zp sobených elektrickou energií. Dominantní p í inou je stále lov k a jeho neopatrnost, neodbornost nebo svévolnost. P istoupením eské republiky k Evropské unii dne došlo k intenzivní harmonizaci právních p edpis a technických norem v oblasti technických požadavk na výrobky a elektroinstalace, ale také bezpe nostních požadavk na obsluhu a práci na elektrických za ízeních. Tato skute nost výrazným zp sobem posunula pé i o BOZP také v naší zemi k vyšším standard m. Z stává však jen a jen na elektriká ích, aby se pr b žn vzd lávali, aniž by je kdokoliv k tomu nutil. Nejv tší nedostatky jsou v oblasti znalosti právních p edpis a práce s nimi v praxi. Nedostate né právní v domí pak asto zp sobuje, že nejsou schopni jednozna ného, zodpov dného a kvalifikovaného rozhodnutí a jsou tak bezbranni ( bezcenní nerovnocenní ) p i jednání s jinými vzd lanými osobami. Nelze se do nekone na vymlouvat na to, že sta í znát normy (i zde je mnohdy co dohán t zápas s eštinou a pochopení významu jednotlivých formulací v normách!). Práv znalost t ch n kolika vybraných právních p edpis pot ebných pro elektriká e ve spojení se znalostí technických norem vede nejen k dob e vykonané práci, ale také zajiš uje pot ebnou právní ochranu. Neznalost právního p edpisu m že ve svých d sledcích vést i k trestn právním postih m, p ípadn ke ztrát svobody. lov k se svými vlastnostmi, schopnostmi a chováním byl, je a ješt dlouho bude nejslabším a nejmén spolehlivým lánkem pracovního procesu, protože dosud nelze všechnu lidskou innost nahradit automatizovanými systémy. 58

65 Z praxe víme, že nelze dosáhnout absolutní bezpe nosti. Každá lidská innost, nejen ta elektriká ova, obsahuje riziko, tedy i ur itou míru nutného nebo zbytkového nebezpe í, (proto revizní technik uvádí do záv ru revizní zprávy, zda je i není elektrické za ízení nebo instalace z hlediska bezpe nosti schopna provozu. Nepíše tedy, že je schopné bezpe ného provozu!). Je morálním a etickým závazkem elektriká na všech pracovních pozicích snižovat rizika ve shod s požadavky právních p edpis a technických norem na p ijatelnou úrove obhajitelnou p ed zákonem tedy p ed soudem. Dalším faktorem, který negativn p sobí na požadovanou úrove bezpe nosti práce a elektrických za ízení je v ad organizací i u fyzických podnikajících osob klesající zájem o oblast BOZP v d sledku nar stajících ekonomických potíží, zejm. snižováním po tu zam stnanc za ú elem zvyšování efektivity výroby. P esto je nutno vytrvat ve snaze o prevenci rizik a ídit se v oblasti elektrických za ízení následujícími právními p edpisy a technickými normami: 1. Zákon. 262/2006 Sb. ást pátá, zejména: 101(1) povinnost zam stnavatele zajistit bezpe nost a ochranu zdraví zam stnanc p i práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, 101(2) pé e bezpe nost a ochranu zdraví p i práci je nedílnou a rovnocennou sou ástí pracovních povinností vedoucích zam stnanc na všech stupních ízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají, 102(2) prevencí rizik se rozumí všechna opat ení vyplývající z právních a ostatních p edpis k zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci a z opat ení zam stnavatele, která mají za cíl p edcházet rizik m, odstra ovat je nebo minimalizovat p sobení neodstranitelných rizik, (právní a ostatní p edpisy jsou podle 349 zejm. p edpisy k zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, technické p edpisy=na ízení vlády k zákonu. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, technické normy= SN, SN EN, SN ISO/IEC, stavební p edpisy, p edpisy o požární ochran ), 102(3) zam stnavatel je povinen soustavn vyhledávat a hodnotit rizika a p ijímat opat ení k jejich odstran ní a k tomu pravideln kontrolovat zejm. stav výrobních a pracovních prost edk a vybavení pracoviš a úrove rizikových faktor pracovních podmínek, dodržovat metody a zp sob zajišt ní a hodnocení rizikových faktor podle provád cího právního p edpisu, 103(a) zam stnavatel je povinen nep ipustit, aby zam stnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náro nost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní zp sobilosti, 103(2) zam stnavatel je povinen zajistit zam stnanc m školení o právních a ostatních p edpisech k zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci a soustavn vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, 59

66 104(1) není-li možné rizika odstranit nebo dostate n omezit, je zam stnavatel povinen poskytnout zam stnanc m osobní ochranné pracovní prost edky ( SN :1998 Osobní ochranné prost edky (OOP) pro elektrické stanice byla zrušena k bez náhrady. Pro ú ely OOP nadále platí zákon.22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v platném zn ní - atest, návod na provoz a údržbu a NV. 21/2003 Sb. zejm. l požadavky na OOP pro ochranu proti úrazu elektrickým proudem). 106(c) každý zam stnanec je povinen podle svých možností dbát o svou vlastní bezpe nost, o své zdraví i o bezpe nost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprost edn dotýká jeho jednání, p ípadn opomenutí p i práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních p edpis a požadavk zam stnavatele k zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci je nedílnou a trvalou sou ástí kvalifika ních p edpoklad zam stnance.(tento požadavek platí ve všech lenských zemích EU a jeho spln ní kontrolují osoby odpov dné za elektrické za ízení podle zákona. 309/2006 Sb. se zvláštní odbornou zp sobilostí podle 11 a SN EN :2005 l ). 2. Zákon. 102/2001 Sb. o obecné bezpe nosti výrobku, zejména: 3 (1 písm.a) obecné požadavky na bezpe nost výrobku: návod na jeho montáž a uvedení do provozu, vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení a užívání výrobku v etn 4 pr vodní dokumentace a ozna ování výrobk, 7 dozor nad tím, zda jsou na trh uvád ny bezpe né výrobky pro elektrotechniku provádí eská obchodní inspekce ( OI) jako orgán státního odborného dozoru. Za uvedení nebezpe ného výrobku na trh m že OI uložit pokutu až do výše K. 3. Na ízení vlády. 101/2005 Sb. o podrobn jších požadavcích na pracovišt a pracovní prost edí, zejména: 3(4) zam stnavatel p i pln ní zákonné povinnosti zajistí : a) stanovení termín, lh t a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termín údržby, oprav a rekonstrukcí technického vybavení pracovišt, v etn pracovních a výrobních prost edk a za ízení s ohledem na jejich provedení, doporu ení výrobce a zp sob používání, požadavky na pracovišt, rizikové faktory zp sobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prost edk a za ízení a v souladu s výsledky p edcházejících kontrol, zkoušek i revizí, po dobu provozu a používání pracovišt, b) zam stnavatel p i pln ní zákonné povinnosti zajistí : dodržování termín a lh t pro provád ní inností podle písm. a), a ur í osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provád ní, nap. NV. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpe ný provoz a používání stroj, technických za ízení, p ístroj a ná adí. 60

67 4. Na ízení vlády. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpe ný provoz a používání stroj, technických za ízení, p ístroj a ná adí, zejména: 3(1) minimálními požadavky na bezpe ný provoz a používání za ízení v závislosti na p íslušném riziku vytvá eném daným za ízením jsou zejm.: používání za ízení k ú el m a za podmínek, pro které je ur eno, v souladu s provozní dokumentací, vybavení za ízení zábranou nebo ochranným za ízením nebo p ijetí opat ení tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zam stnance pohybujícími se ástmi pracovního za ízení nebo pádu b emene. Ochrana zam stnance proti nebezpe nému dotyku u za ízení pod nap tím a p ed jevy vyvolanými ú inky elekt iny. Ochrana za ízení, které m že být vystaveno ú ink m atmosférické elekt iny, zejména zasažení bleskem. Umíst ní ovládacích prvk mimo nebezpe né prostory. Spoušt ní za ízení pouze úkonem obsluhy pomocí ovláda e, který je k tomu ú elu ur en. Vybavení ovláda em pro úplné bezpe né zastavení v dob, kdy se za ízení nepoužívá a jeho zabezpe ení p i úplném odpojení od zdroj energií. Vybavení ovláda em pro nouzové zastavení, který zablokuje spoušt cí ovláda e tam, kde je to nutné (p edm tové normy nap. pro strojní za ízení). 3(2) oprava, se izování, úprava, údržba a išt ní za ízení se provád jí, jen je-li za ízení odpojeno od p ívod energií; není-li to technicky možné, u iní se vhodná ochranná opat ení. 3(3) obsluha musí mít možnost se p esv d it, že v nebezpe ných prostorech se nenachází žádný zam stnanec; pokud nelze tento požadavek splnit, bezpe nostní systém p ed spušt ním, pop ípad zastavením za ízení musí vydávat zvukový nebo i viditelný výstražný signál, aby zam stnanci zdržující se v nebezpe ném prostoru m li vždy dostatek asu nebezpe ný prostor opustit, 3(4) ochranná za ízení musí zejména: a) mít mechanicky pevnou konstrukci odolnou proti poškození, b) musí být umíst no v bezpe né vzdálenosti od nebezpe ného prostoru, c) nesmí bránit montáži, oprav, údržb, se izování, manipulaci a išt ní; p ístup zam stnance musí být omezen pouze na tu ást za ízení, kde je provád na innost, a to pokud možno bez sejmutí ochranného za ízení, d) ochranné za ízení nesmí být snadno odnímatelné nebo odpojitelné, e) ochranné za ízení nesmí omezovat výhled na provoz za ízení více, než je nezbytn nutné, f) ochranné za ízení musí spl ovat další technické požadavky na blokování nebo jišt ní stanovené zvláštním právním p edpisem, pop ípad normovou hodnotou, nevyplývají-li další požadavky ze zvláštního právního p edpisu, 4(1) kontrola bezpe nosti provozu za ízení p ed uvedením do provozu je provád na podle pr vodní dokumentace výrobce (nap. rozvád e nn a vn). Neníli výrobce znám nebo není-li pr vodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly za ízení zam stnavatel MÍSTNÍM PROVOZNÍM BEZPE NOSTNÍM P EDPISEM! 61

68 4(2) za ízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být provád na nejmén jednou za 12 m síc v rozsahu stanoveném Místním provozním bezpe nostním p edpisem, nestanoví-li zvláštní právní p edpis, pop ípad pr vodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a etnost následných kontrol jinak, 4(3) dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu za ízení. 5. Na ízení vlády. 591/2006 Sb. v platné zn ní o bližších požadavcích na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci na staveništích, zejména: 3 zhotovitel zajistí aby, a) p i provozu p i provozu a používání stroj a technických za ízení, ná adí na staveništích byly dodržovány bližší minimální požadavky na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci stanovené v p íloze tohoto na ízení vlády (požadavky na rozvod elektrické energie na staveništi, obecné požadavky na obsluhu stroj a ná adí na staveništi a na obsluhu stavebních elektrických vrátk ). 6. Na ízení vlády.17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická za ízení nízkého nap tí (od 50 V do V AC a od 75 V do V DC. Do této kategorie spadají mimo jiné i rozvád e nízkého nap tí podle SN EN a jejich typové a kusové zkoušky, Prohlášení o shod podle SN EN ISO/IEC ( ) ozna ování rozvád ozna ením CE v etn rozvád pro byty-ur ené pro laickou obsluhu podle SN EN a SN ed. 2). Zejména: 2(1) elektrické za ízení m že být uvedeno na trh pouze tehdy, spl uje-li technické požadavky uvedené v p íloze 2 k tomuto NV (všeobecné požadavky, ochrana p ed nebezpe ím, které m že zp sobit elektrické za ízení, ochrana p ed nebezpe ím, která mohou vznikat p sobením vn jších vliv na elektrické za ízení). Tyto podmínky se považují za spln né, pokud elektrické za ízení je ve shod s bezpe nostními požadavky harmonizovaných eských technických norem p ejímajících v lenských státech EU harmonizované evropské normy. 3(1) elektrické za ízení lze uvést na trh poté, co je posouzena jeho shoda s požadavky harmonizovaných norem postupem vnit ní kontroly výroby u výrobce a opat ení výrobku (týká se i rozvád a rozvodnic podle SN EN a ) ozna ením CE a vydáním ES prohlášení o shod opat ené posledním dvoj íslím roku, v n mž bylo elektrické za ízení opat eno ozna ením CE. 7. Zákon. 183/2006 Sb.- stavební zákon, zejména: 159(2) projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpe nost stavby provedené podle jim zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úrove projektu technologického za ízení v etn vliv na životní prost edí. Je povinen dbát právních a obecných požadavk na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu zám ru. 62

69 160(2) zhotovitel stavby je povinen provád t stavbu v souladu s rozhodnutím stavebního ú adu a s ov enou projektovou dokumentací, dodržet požadavky na výstavbu a technické normy (nap. NV. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, zvl. 34 vnit ní silnoproudé rozvody a použití proudových chráni I r.30 ma podle SN ed. 2-ochrana p ed úrazem - pro zásuvky do 16 A (20 A) ur ené pro laickou obsluhu a 36 na ochranu p ed bleskem, která musí spl ovat požadavky harmonizované SN EN až 4. Na žádné jiné druhy hromosvod než v norm uvedené norma neplatí. Jedná se zejména o tzv. aktivní hromosvod. Na ten žádná harmonizovaná norma neexistuje a není tedy podle eho aktivní hromosvody schvalovat stavebními ú ady, montovat montážními organizacemi ani revidovat.). 8. Vyhláška.499/2006 Sb.o dokumentaci staveb, zejména : l.3.7 Za ízení silnoproudé elektrotechniky a bleskosvody vyžaduje jako sou ást technické zprávy m.j. návrh ochrany p ed úrazem proudem a ur ení vn jších vliv (ochrana p ed úrazem dle SN ed. 2 a vn jší vlivy ur ené odbornou komisí podle SN ed. 3:2010 kde je vzor Protokolu o ur ení vn jších vliv vypracovaný odbornou komisí. V technické zpráv pak podle pot eby uvád t použité technické normy, podle nichž projektant elektrické za ízení navrhoval a ta pot eba je vždy, protože elektrotechnické normy se m ní pr b žn každý rok. Stejn tak Protokol o výpo tu ízení rizika podle normových hodnot u bleskosvod podle SN EN a vyhl.. 268/2009 Sb. 36 odst.2). Z výše uvedeno p ehledu základních právních p edpis vyplývají jednozna né požadavky na ešení požadavk na prevenci rizika úrazu elektrickým proudem a také na prevenci rizika požár a škod na majetku. K tomu, abychom dostáli t mto právním p edpis m máme k dispozici dlouholeté zkušenosti v oblasti elektrických instalací již od prvního elektrifikovaného divadla na Evropském kontinent. Národní divadlo Brno- p vodn nazývané Divadlo na hradbách bylo pln elektrifikováno již v létech až Elektrické osv tlení provád la Societé électrigue Edison, evropská filiálka v Pa íži a Víde ské elektroinstala ní konsorcium. Zdrojem byla parní elektrárna v protilehlé ulici spojená s budovou divadla kolektorem. Elektrárna m la 5 dynam o nap tí 120 V DC pro žárovek. Žárovky m ly uhlíková vlákna a zesílené platinové, galvanicky pom d né vývody na objímky E27 jako opat ení proti nadm rnému teplu a prevence požáru. Elektrická vedení s vodi i G 1 2,5 mm 2 byla uložena v dubových lištách a p ekryta asbestovými lištami. Spoje vodi byly co možná bez p erušení se smy kovými spoji ve vypína ích. Vodi e byly obto eny bez p erušení na vrutech do d eva. Z 5 dynam byla 4 dynama pro um lé osv tlení, každé pro napájení 250 žárovek o 16 sví kách a 1 dynamo pro 40 žárovek po 8 sví kách pro denní osv tlení budovy. Celkem bylo instalováno 845 svítidel. ND v Brn se tak stalo prvním pln elektricky osv tleným divadlem na evropském kontinent. Sám T. A. Edison osobn navštívil Brno v r V sou asnosti jsou ásti p vodní Edisonovy elektroinstalace vystaveny ve foyeru divadla. Je tam p vodní žárovka, rozvád, ásti vedení a jeho jišt ní. Všechny dlouholeté rizikové události byly sledovány a zásluhou pana profesora Vladimíra Lista jako zakladatele a dlouholetého p edsedy Elektrotechnického svazu eskoslovenského, který vznikl v r. 1919, byly tyto poznatky jako prevence rizik vt lovány do eskoslovenských normálií, pozd ji P edpis ES a eskoslovenských státních norem. Nyní jsou to eské normy, které p ejímají spole né Evropské (EN) a mezinárodní normy (IEC, ISO) jako harmonizované normy shodné ve všech lenských státech EU 63

70 a len IEC a ISO. Nejsou tak nadále žádné významné rozdíly v prevenci rizika úrazu elektrickým proudem, požár a škod na majetku mezi jednotlivými zem mi. Harmonizovaná technická norma ve spojení s osobní profesionalitou jejího uživatele tak umož uje významným zp sobem provád t prevenci rizika v elektrotechnice. Umož uje nap. provád t údržbu za ízení pod nap tím bez p erušení provozu a výroby nebo pracovat v blízkosti elektrického za ízení pod nap tím na bezpe nou vzdálenost v ochranném prostoru podle SN EN ed.2, ov ovat teplotu spoj pomocí termokamer a pyrometr, ov ování proudových chráni bez pot eby jejich vypínání, m ení uzemn ní bez rozpojování zkušebních svorek, m ení jmenovitých proud nap tí za provozu apod. 9. Zásady pro vypracování MÍSTNÍCH PRACOVNÍCH A BEZPE NOSTNÍCH P EPIS pro obsluhu a práci na elektrických za ízeních a v jejich blízkosti: použití právních p edpis týkajících se konkrétní innosti a provozu elektrických za ízení a elektroinstalací zejména t ch, které jsou uvedeny v tomto p ísp vku p ednostní používání harmonizovaných norem SN EN v souladu s právními p edpisy a splnit tak požadavky právních p edpis na prevenci rizik od elektrických za ízení a elektroinstalací. Je to zejm. SN ed. 2 pro ochranu p ed úrazem elektrickým proudem a celý soubor SN soubor harmonizovaných norem, které se vztahují k p edm tu konkrétní innost na elektrickém za ízení nebo elektroinstalací, další d ležité, následující normy pro prevenci rizika od elektrického za ízení, které p edepisují použití proudových chráni s I r 30 ma: SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-701: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Prostory s vanou nebo sprchou SN ed. 2 Elektrické instalace budov ást 7: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Oddíl 702: Plavecké bazény a jiné nádrže SN ed. 2 Elektrické instalace budov ást 7-703: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Místnosti a kabiny se saunovými kamny SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-704: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Elektrická za ízení na staveništích a demolicích SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-705: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Zem d lská a zahradnická za ízení SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-706: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Omezené vodivé prostory 64

71 SN ed. 2 Elektrické instalace budov ást 7: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Oddíl 708: Elektrická za ízení parkovacích míst pro karavany v kempincích SN Elektrická instalace budov ást 7-711: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Výstavy, p ehlídky a stánky SN ed. 2 Elektrické instalace budov ást 7-717: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Mobilní nebo transportovatelné bu ky SN Elektrické instalace budov ást 7-740: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Do asná elektrická instalace pro stavby zábavních za ízení a stánk v lunaparcích, zábavních parcích a cirkusech SN Elektrické instalace budov ást 7: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Oddíl 753: Podlahové a stropní vytáp ní SN Elektrické instalace budov ást 5 55: Výb r a stavba elektrických za ízení Ostatní za ízení Oddíl 559: Svítidla a sv telná instalace SN Elektrotechnické p edpisy Elektrická za ízení ást 4: Bezpe nost Kapitola 48: Výb r ochranných opat eni podle vn jších vliv Oddíl 482: Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpe ím SN ed. 2 Elektrická instalace nízkého nap tí Vnit ní elektrické rozvody SN Elektricky rozvod v místnostech pro léka ské ú ely. Pozn. SN : Použití ochranných opat ení pro zajišt ní bezpe nosti byla zrušena k bez náhrady ( l vyžadoval proudové chráni e s I n 30 ma pro zásuvky s In nep ekra ujícím 20A). Tento požadavek je již zahrnut v SN ed.2. V R byla skute ná ochrana osob a zví at zavedena v srpnu 2007 normou SN ed. 2 a vyhláškou. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Do doby než byly postupn normativn p edepisovány proudové chráni e s reziduálním proudem 30 ma (prvn pro koupelny a v srpnu 2007 pro všechny zásuvky ur ené pro laickou obsluhu a všeobecné použití) byly jediným ochranným prvkem jisti e a pojistky,kdy nap. vypínací proud u jisti e B16 pro zásuvkový obvod inil 80 Ampér, což je oproti ustálenému meznímu proudu 3,5 ma AC podle SN : smrtelný proud. Po vydání SN ed.2 v srpnu 2007 je stanovena konven ní mezní hodnota proudu AC 0,5 ma (DC 2 ma) jako mez vnímání. 5 ma AC a 25 ma DC jako mez uvoln ní a 30 ma AC a 120 ma DC jako proud, který má závažn jší ú inky pro zdraví lidí. astým omylem projektant, montážník i revizních technik je nesprávný výklad a použití l SN ed. 2, kde je v poznámce uvedeno, že výjimkou z požadavk na použití dopl kové ochrany proudovými chráni i (I r 30 ma) mohou být zásuvky ur ené k použití laiky a to pod dohledem nebo zvláštní zásuvka pro speciální druh za ízení. Není tam uvedeno, že tyto zásuvky nemusí mít proudový chráni! 65

72 Ten kdo m že v souladu s právním p edpisem rozhodnout zda bude i nebude zásuvkám p ed azen proudový chráni je bu projektant - 159(2) stavebního zákona. 183/2006 Sb. a 34(7) vyhl.. 268/2009 Sb. nebo odpov dná osoba provozovatele elektrické instalace nebo elektrického za ízení ( 11 zákona. 309/2006 Sb. a l SN EN ed. 2 jak je uvedeno v tomto p ísp vku. Rozhodnutí o nepoužití proudového chráni e I r 30 ma v zásuvkovém obvod ur eném pro použití laiky a pro všeobecné použití nem že svévoln bez opory v právním p edpisu u init ani montážník, ani revizní technik. Dopustil by se porušení zákona. 262/2006 Sb. a zavedl by do elektrické instalace nebo za ízení vyšší riziko místo, aby riziko úrazu, požáru a škod snížil.! Moudrost našich p edk na záv r: JE LÉPE PRACOVAT POD NAP TÍM A V D T O TOM, NEŽ BEZ NAP TÍ A V IT TOMU!!! P I PRÁCI MYSLI NA PRÁCI! 66

73 Nová SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 5-52: Výb r a stavba elektrických za ízení Výb r a stavba elektrických vedení Ing. Michal K íž IN-EL s.r.o. Praha Úvod V sou asné dob je ve schvalovacím ízení nové vydání SN Oproti p edchozímu vydání z roku Hlavní zm nou oproti p edchozímu vydán je to, že nová norma obsahuje i kompletní celý oddíl 523 uvád jící dovolené proudy vodi a kabel v elektrických rozvodech a c elektrických instalacích. Další podstatnou zm nou je to, že naše p vodní národní dopl ující ustanovení jsou nyní uvedena v informativních národních p ílohách NA a NB a nikoliv v textu vlastní normy. Je to dáno tím, že se stále d sledn ji trvá na zachování p vodního textu evropské normy evropského harmoniza ního dokumentu. Dalším d vodem je to, že problematice, kterou d íve, na základ zna ného úsilí o sjednocení požadavk v dané problematice, ešila jedna technická norma, a to SN :1970 P edpisy pro kladení silových elektrických vedení, dnes eší více norem. Bohužel s tímto trendem je t žko n co d lat, protože toto rozd lení problematiky je provedeno již na úrovni norem mezinárodních a evropských, p i emž svou úlohu zde hraje i tvorba norem podnikových, p edevším v oblasti elektroenergetiky. Jak je SN stav na Norma se zabývá volbou vedení z r zných hledisek a také provedením t chto vedení tak, aby požadovaným pot ebám (uspo ádání obvod, p emístitelnosti vedení, vn jším vliv m, p enosu výkonu, úbytku nap tí, omezení ú inku požáru, blízkosti jiných rozvod i p ístupnosti z hlediska údržby). Normativní ást normy je pom rn stru ná shrnuje základní požadavky na elektrická vedení: Možné zp soby instalace elektrických vedení jsou uvedeny v tabulce 1 67

74 Tabulka 1 - Zp soby instalací ve vztahu k vodi m a kabel m Vodi e a kabely Neuchycené P ímo uchycené Elektroinstala ní trubky Zp soby instalace Úložné elektroinstala ní kanály (v etn lišt, korýtek, žlab a kanálk v etn kanálk v podlaze) Protahovací elektroinstala ní kanály Kabelové žeb íky, lávky, konzoly Holé vodi e Izolované vodi e b a Kabely s plášt m (v etn kabel s pancí em a s vodi i s minerální izolací Na izolátorech Vícežilové Jednožilové Záv sné p íchytky Dovoleno. - Není dovoleno. O Nelze použít nebo se v praxi nepoužívá. a Izolované vodi e jsou povoleny jen v p ípad, kdy lze kryt sejmout pouze s použitím nástroje nebo zna nou ru ní námahou a je-li krytí IP4X nebo IPXXD. b Pro izolované vodi e, které jsou použity jako ochranné vodi e nebo vodi e ochranného pospojování, mohou být použity jakékoliv vhodné zp soby instalace a nemusí být uloženy v trubkách nebo úložných i protahovacích kanálech. Další tabulka pak uvádí referen ní zp soby instalací elektrických vedení, pro které jsou v dalších tabulkách p ílohy B uvedeny proudové zatížitelnosti vodi a kabel. P i kladení vodi a kabel do feromagnetických kryt, nap. ocelových kabelových kanál nebo ocelových instala ních trubek, je nutno dbát na to, aby v t chto krytech byly umíst ny všechny vodi e jednotlivých obvod, a to v etn vodi nulových i ochranných. Dokonce i místo vstupu do ocelového krytu musí být pro všechny vodi e spole né, aby mezi jednotlivými vodi i neexistoval rozdíl v obklopení feromagnetickým materiálem. P itom jednožilové kabely armované ocelovým drátem nebo ocelovým páskem nesmí být použity pro st ídavé obvody. N kolik obvod v jedné trubce, v jednom instala ním kanálu, v jednom kabelu Norma umož uje úsporu prostoru pro kladení vedení. V jedné instala ní trubce, odd leném oddíle protahovacího nebo úložného elektroinstala ního kanálu, se povoluje uložit n kolik obvod. Vodi e každého z t chto obvod musí mít izolaci odpovídající nejvyššímu jmenovitému nap tí, které je v t chto obvodech použito. Obdobn se povoluje vést v jenom kabelu n kolik obvod, jestliže všechny vodi e jsou izolovány na nejvyšší jmenovité nap tí, které je v kabelu použito. Žádný obvod nesmí být veden r znými mnohožilovými kabely, instala ními trubkami, protahovacími nebo úložnými elektroinstala ními kanály. Vodi e obvodu tedy musí být u sebe. Výjimkou z tohoto pravidla jsou paralelní vícežilové kabely vytvá ející jeden obvod. To znamená, že v každém z t chto paralelních kabel je jeden vodi každé fáze a nulový vodi (pokud jej obvod obsahuje). Použití spole ného nulového vodi e pro více hlavních obvod se nedovoluje. Nicmén jednožilové st ídavé koncové obvody mohou být tvo eny jedním vodi em vedení 68

75 a nulovým vodi em jednoho vícefázového st ídavého obvodu pouze s jedním nulovým vodi em za p edpokladu, že je z ejmé uspo ádání obvod. Pro odpojení musí být tento vícefázový obvod (nazývaný též sdružený obvod) vybaven p ístrojem, který odpojí všechny živé vodi e. Svorky r zných obvod zakon ených v jedné rozvodné krabici musí být od sebe odd leny izola ními p epážkami (netýká se svorek a svorkovnic odpovídajících p íslušným normám). Izolované vodi e (neoplášt né) pro pevná vedení musí být uzav eny v instala ní trubce nebo v protahovacím nebo úložném elektroinstala ním kanále. Z izování vedení s ohledem na vn jší vlivy Vedení a instala ní metody musí být voleny tak, aby vyhovovaly z hlediska: - teploty okolí (AA) (mezi nejvyšší a nejnižší, p i normálním provozu i p i poruše), - p ítomnosti vody (AD) nebo vysoké vlhkosti (AB) (opat ení k odtékání vody), - p ítomnosti cizích pevných t les (AE) (odpovídající IP a nap. opat ení proti vnikání prachu), - p ítomnosti korozívních nebo zne iš ujících látek (AF) (uplatn ní ochranných pásk, nát r nebo mazacích tuk, vyhnout se kontaktu r znorodých kov ), - nebezpe í mechanického namáhání, nap. rázem (AG) (mechanická ochrana), vibracemi (AH) (ohebná jádra), úderem nebo stla ením b hem instalace (AJ) (odleh ení od tahu, tlaku apod.), - výskytu rostlinstva (AK) (v uzav ených trubkách apod.) a živo išstva (AL) (umíst ní a mechanické ochrany, - slune ního a ultrafialového zá ení (AN) (stín ní), - v tru (AR), povahy zpracovávaných nebo skladovaných látek (BE), konstrukce budovy (CB) (nap. musí umož ovat relativní pohyb vodi a kabel ). Dovolené proudy, pr ezy vodi Proud, který má být kterýmkoliv vodi em za normálního provozu dlouhodob veden, musí být takový, aby nebyla p ekro ena teplotní mez pro izolaci (70 C pro PVC, 90 C pro polyetylén a EPR pryž, minerální nep ístupná dotyku 105 C). tento požadavek se považuje za spln ný, pokud proud izolovaných vodi a kabel bez pancí e nep ekro í p íslušné hodnoty vybrané z tabulek v p íloze B podle zp sobu uložení. P itom je nutno ješt po ítat s p íslušnými korek ními sou initeli (pro seskupení vodi a kabel, podmínky uložení, teploty okolí). Pr ezy vodi z hlediska mechanických ú ink nesmí být - u kabel Cu 1,5 mm 2, Al 10 mm 2 (pr ez je snížen ze 16 mm 2 ceny m di stoupají), - u holých vodi - Cu 10 mm 2, Al 16 mm 2, - u ohebných izolovaných vodi a kabel - Cu 0,75 mm 2. 69

76 Pr ez nulového vodi e, pokud je použit, musí odpovídat pr ezu vodi vedení. Netýká se p ípad, kdy pr ez vodi vedení je v tší než 16 mm 2 m di, nebo 25 mm 2 hliníku a - zatížení p enášené obvodem p i normálním provozu je vyvážené a že podíl t etí a lichých násobk t etí harmonické proud není ve vodi i vedení v tší než 15 % (obvykle není redukovaný pr ez nulového vodi e menší než 50 % pr ezu fázového vodi e); - nulový vodi je chrán n p ed nadproudy (tuto ochranu je možno zajistit i jenom nadproudovými ochrannými p ístroji ve fázových vodi ích). Úbytky nap tí Maximální úbytek nap tí úbytek nap tí mezi po átkem instalace a jakýmkoliv odb rným bodem by nem l být v tší než 3 % pro osv tlení, 3 % pro ostatní užití (podrobn ji viz SN ed. 2). Elektrické spoje Bližší pokyny pro spoje viz SN IEC S výjimkou sd lovacích obvod by se m lo zamezit používání pájených spoj. Aby se zabránilo odd lení nebo rozt epení jednotlivých drátk slan ných vodi nebo vodi složených z jemných a velmi jemných drát, musí se použít vhodné p ipojovací svorky nebo konce vodi musí být chrán ny odpovídajícím zp sobem (dutinky). Svorky, které nejsou ozna eny r (pouze pro tuhé vodi e), f (pouze pro ohebné vodi e), s nebo sol (pouze pro pevné vodi e) jsou vhodné pro spojení všech typ vodi. Jestliže se jedná o svorky vhodné pouze pro spojování hliníkových vodi, m ly by být ozna ena ješt Al (nap. Al), jestliže je svorka vhodná jak pro hliníkové, tak pro m d né vodi e m la by být ozna ena Al/Cu (jinak se o svorkách bez ozna ení p edpokládá, že jsou vhodné pro m ). Všechny spoje musí být ve vhodných krytech a musí být p ístupné ke kontrolám, zkouškám a údržb. netýká se spoj - v zemi, - zalité a zapouzd ené, - pro topné vodi e ve stropech a podlahách, - tvo ících ást normalizovaného za ízení. Spoje a p ipojovací místa kabel a vodi musí být odleh eny od mechanického namáhání. Volba a stavba vedení tak, aby se omezilo ší ení požáru Nebezpe í ší ení požáru musí být omezeno volbou vhodných materiál. Kabely vyhovující souboru norem SN EN a výrobky zat íd né jako neší ící plamen mohou být instalovány bez zvláštních opat ení. Pouze v instalacích, ve kterých se zjistí zvláštní nebezpe í, mohou být požadovány kabely vyhovující p ísn jším zkouškám pro kabely ve svazku uvád né v souboru norem SN EN Ostatní sou ásti vedení, jako jsou p ípojnicové rozvody a systémy, kabelové lávky a rošty, trubkové systémy vyhovující svým p íslušným normám musí být zcela uzav eny v neho lavých stavebních materiálech. 70

77 Tam, kde vedení prochází konstruk ními prvky budovy, jako jsou podlahy, st ny, krovy, stropy, p í ky nebo protipožární zábrany, musí být otvory, které v d sledku prostupu vedení vzniknou, ut sn ny v souladu se stupn m požární odolnosti. Vnit n se nemusí ut s ovat elektroinstala ní trubky a úložné elektroinstala ní kanály zat íd né jako neší ící plamen o pr ezu maximáln 710 mm 2, pokud trubky (jejich pr b h i zakon ení) vyhoví z hlediska krytí IP33. Umís ování vedení v blízkosti jiných rozvod Elektrická vedení Obvody nap ového pásma I (do 50 V AC) a nap ového pásma II (nad 50 do V AC) nesm jí být obsaženy ve stejném systému vedení, pokud nespl ují další podmínky (izolace na nejvyšší nap tí v systému, nebo kabely jsou v izolovaných odd lených sekcích, nebo jsou odd leny p epážkami, nebo jsou v odd lených systémech instala ních trubek nebo kanál ). Mezi podzemními kabely silovými a sd lovacími musí být alespo 100 mm, nebo mezi kabely musí být umíst na p epážka zabra ující ší ení ohn, tvo ená nap. cihlami, pokrytím chránícím kabel (z hlíny, betonu), uložením v betonových tvárnicích nebo dopl ující ochranou zajiš ovanou instala ními trubkami nebo žlaby z materiálu zabra ujícího ší ení ohn, nebo musí být kabely v instala ní trubce v betonu nebo v tvárnici. Blízkost neelektrických rozvod Elektrické rozvody nesm jí být umís ovány v blízkosti rozvod, které produkují teplo, kou nebo výpary a mohou mít na elektrické rozvody škodlivé ú inky. Pokud tomuto umíst ní nelze zabránit, musí být proti t mto ú ink m chrán ny krytem, který neovliv uje rozptyl tepla z vedení. V servisních šachtách a prostorech, musí být kabely uloženy tak, aby nebyly vystaveny žádnému škodlivému vlivu b hem normálního provozu sousedních instalací (nap. plynových, vodovodních nebo parních potrubí). Je-li elektrický rozvod uložen pod rozvody, které mohou zp sobit kondenzaci (nap. p ívody vody, páry nebo plynu), musí být provedena opat ení pro ochranu elektrických rozvod p ed škodlivými ú inky t chto rozvod. Musí-li být elektrické rozvody instalovány v blízkosti neelektrických rozvod, musí být instalace provedena tak, aby jakákoli p edpokládaná innost provád ná na neelektrických rozvodech nezp sobila poškození elektrických rozvod a naopak. (Ve starších normách byla soub žná instalace elektrických a neelektrických rozvod výslovn zakázána.) V šachtách výtah (nebo zdviží) nesmí být vedeny žádné systémy vedení, které nejsou sou ástí instalace výtahu. Elektrická vedení s ohledem na údržbu a úklid Musí být provedena opat ení, kterými se zajistí bezpe ný a posta ující p ístup ke všem ástem vedení, které údržba vyžaduje (n kdy je t eba vybavení žeb íky, provedení uli ek apod.). 71

78 P ílohy normy P íloha A uvádí možné zp soby instalací (v trubkách na lávkách, elektroinstala ních kanálech i jako záv sné nebo p ímo uchycené) podle typu vodi a kabel. Na obrázcích v tabulce znázor uje r zné zp soby uložení vedení. Pro tyto zp soby uložení uvádí pak v dalších navazujících tabulkách p ílohy B dovolené proudy pro normalizované pr ezy vodi a kabel. Ty jsou ur eny tak, aby se zajistila dostate n dlouhá doba života vodi. P i vyšších proudech totiž izolace urychlen stárne a nemusela by po p edpokládanou dobu života instalace vydržet. Dovolené proudy vycházejí z oteplení vodi a kabel na maximální dovolenou teplotu izolace p i teplot okolí 30 C p i uložení na vzduchu a 20 C p i uložení v zemi. Maximální dovolené provozní teploty izolací jsou: PVC 70 C, zesít ný polyetylén (XLPE) a ethylen propylenová pryž (EPR) 90 C, minerální bez plášt a nep ístupná dotyku 105 C. Rozdíl teplot mezi maximální dovolenou teplotou a teplotou okolí umož uje proudov zat žovat vodi. ím v tší rozdíl t chto teplot a ím v tší je povrch vodi a kabel odvád jící teplo, tím více m že být vodi nebo kabel zat žován. Naopak p i ztíženém odvodu tepla (vodi e ve svazku, v izola ních st nách, v suché p d atd.) se dovolené proudové zatížení snižuje. To vše je vyjád eno v tabulkách ur ujících dovolená proudová zatížení vodi a kabel a stanovujících i r zné opravné sou initele (na seskupení, r znou okolní teplotu i zp sob uložení). P íklad tabulky, podle které se ur ují dovolené proudy: Tabulka 2 Hodnoty dovolených proud v ampérech pro r zné zp soby uložení Izolace z PVC, t i zatížené vodi e, m nebo hliník, teplota jádra: 70 C, okolní teplota: 30 C ve vzduchu, 20 C v zemi Zp soby uložení podle tabulky B.52.1 Jmenovitý pr ez vodi mm 2 A1 A2 B1 B2 C D1 D M Hliník POZNÁMKA Ve sloupcích 3, 5, 6. 7 a 8 se až do pr ezu 16 mm 2 v etn p edpokládá kruhový pr ez vodi. Pro v tší pr ezy vodi se hodnoty vztahují na profilová jádra, ale mohou být bezpe n vztaženy též na vodi e kruhových pr ez. 72

79 Pro zatížitelnost více vodi v elektroinstala ních trubkách, elektroinstala ních a protahovacích kanálech je v p ípad, kdy nejsou dostupné p esn jší informace, vhodné uplatnit reduk ní sou initel 1 F n kde n je po et vícežilových kabel nebo obvod v seskupení. Uvedený sou initel vyjad uje skute nost, že s po tem vodi se snižuje povrch, kterým se odvádí teplo vyvinuté ve svazku vodi pr chodem elektrického proudu. To souvisí i s tím, že dovolený proud také není úm rný pr ezu vodi a kabel, ale jejich povrchu, a ten je úm rný odmocnin z jejich pr ezu. P ílohy C a D udávají zjednodušený zp sob ur ování zatížitelností, které jsou uvedeny již v p íloze B proto jsou harmoniza ním dokumentem vypušt ny. P íloha E uvádí, jakým zp sobem respektovat ú inky harmonických proud na vyvážené trojfázové sít. Vyšší harmonické složky proud, zejména násobky t etí harmonické, se v nulovém vodi i s ítají, takže nulový vodi je v sou asné dob asto zat žován více než fázové vodi e. Z toho se pak odvíjí normativní požadavky uvedené p ílohy. Obr. 1 Sou et proud t etí harmonické v nulovém vodi i 73

80 Obr. 2 Rozklad proudu obdélníkového pr b hu na harmonické složky Tabulka 3 P epo ítací sou initele harmonických proud pro ty a p tižilové kabely Obsah t etí harmonické ve fázovém proudu % Volba pr ezu založena na fázovém proudu P epo ítací sou initel Volba pr ezu založena na proudu st edním vodi em , , , ,0 P íklady uplatn ní p epo ítacích sou initel na harmonické proudy Uvažuje se t ífázový obvod s návrhovým zatížením 39 A. Bude pro n j použit ty žilový kabel izolovaný PVC p ipevn ný ke st n, zp sob uložení C. Podle tabulky 2 je dovolený proud kabelu s m d nými vodi i 6 mm 2 41 A. Z toho vyplývá, že pokud se v daném obvodu nevyskytují vyšší harmonické, je kabel pro daný ú el vhodný. Jestliže se v obvodu vyskytuje 20 % t etí harmonické, potom se na návrhový proud uplatní p epo ítací (snižovací) sou initel 0,86 (z druhého ádku druhého sloupce tab. 3): 39/0,86 = 45 A 74

81 Pro toto zatížení je vhodný kabel 10 mm 2 Cu. Jestliže se v obvodu vyskytuje 40 % t etí harmonické, potom je volba velikosti kabelu založena na proudu nulovým vodi em. P i této volb je t eba vyjít z toho, že proudy t etí harmonické zat žující jednotlivé fázové vodi e se v nulovém vodi i s ítají. Dále je t eba uvážit, že celkové zatížení každého fázového vodi e je 39 A rozumí se efektivní hodnoty a z t chto 39 A je 40 % (tedy 0,4) proudu t etí harmonické (to je 15,6 A). Nulovým vodi em tedy bude procházet celkový proud 3 15,6 A, to znamená 46,8 A, neboli, jak norma uvádí: 39 0,4 3 = 46,8 A. Na tento proud se uplatní se p epo ítací (snižovací) sou initel (ze t etího ádku posledního sloupce tab. 3) 0,86: 46,8/0,86 = 54,4 A Rovn ž pro toto zatížení je vhodný kabel 10 mm 2. Pokud je v obvodu 50 % t etí harmonické, volí se velikost kabelu op t na základ proudu st edním vodi em, který je: 39 0,5 3 = 58,5 A V tomto p ípad je p epo ítací sou initel rovný 1 (poslední ádek a poslední sloupec tab. 3) a jako vhodný se volí kabel 16 mm 2. Výše uvedené volby kabel jsou založeny pouze na dovolených proudech kabelu; úbytek nap tí ani ostatní hlediska (nap. hospodárnost) se nebraly v úvahu. Jak odhadnout proudy t etí harmonické v praxi: Souhlasíme, že najít podklady týkající se zat žování elektrické instalace v budovách vyššími, zejména t etími harmonickými, je obtížné. V naší úvaze však vyjdeme z požadavk SN EN ed. 3:2006 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - ást 3-2: Meze - Meze pro emise proudu harmonických (za ízení se vstupním fázovým proudem 16 A). Tato norma stanoví meze vyšších harmonických proudu pro: - t ídu A (což jsou domácí spot ebi e, nep enosné ná adí, stmíva e a zvuková za ízení), - t ídu B (což jsou p enosné ná adí a neprofesionální oblouková svá e ka), - t ídu C (což jsou sv telná za ízení), - t ídu D (což jsou za ízení s p íkonem do 600 W, jako jsou osobní po íta e a jejich monitory a televizní p ijíma e). Tyto meze jsou pro t etí harmonickou stanoveny takto: - pro t ídu A: 2,3 A, - pro t ídu B: 1,5 2,3 A = 3,45 A, - pro t ídu C s inným p íkonem od 25 W: 30 % základní harmonické ú iník obvodu; pro t ídu C s inným p íkonem menším než 25 W: bu 3,4 ma/w, nebo 86 % základní harmonické. - pro t ídu D: 3,4 ma/w, nejvýše však 2,3 A. Nebudeme si d lat iluze, že by výrobci spot ebi šli na výrazn nižší hodnoty t etí harmonické, než jsou hodnoty udávané normou. 75

82 Jako p íklad uvažujme celkovou produkci t etí harmonické v jedné pr m rné domácnosti: - Kolik domácích spot ebi t ída A m že být najednou v provozu v jedné domácnosti? P edpokládejme že dva, uvažujme, že na každý z nich p ipadá proud t etí harmonické 2 A. Takže celkový proud t etí harmonické t chto spot ebi uvažujme 4 A. - S ru ním ná adím t ída B nebudeme ani uvažovat. Obvykle se jedná o chvilkovou záležitost. - Pro t ídu C (sv telná za ízení) budeme uvažovat (protože nadále se budou bezvýhradn užívat prakticky již jenom kompaktní sv telné zdroje s vysokou ú inností). P edpokládejme pouhých 200 W na jednu místnost. Místnosti uvažujeme 2 ( eši jsou vzhledem k vysokým cenám elektrické energie národem spo ivým), celkový p íkon 400 W. Tento výkon budou odebírat p evážn sv telné zdroje s výkonem menším než 25 W, to znamená, že 86 % základní harmonické bude proud t etí harmonické. Po ítáme-li zjednodušen, že celkový výkon P = U I, kde I = (I I 2 3 ) = (I ,86 2 I 2 1 ) = I 1 1,32, pak pro základní harmonickou složku proudu I 1 vyplývá, že je I 1 = I /1,32 = P/(1,32 U) = 400 W/(1, V) = 1,32 Aa t etí harmonická složka proudu I 3 odebíraná osv tlením je I 3 = 1,32 A 0,86 = 1,133 A. - Spot ebi e t ídy D, jako jsou po íta e a televizory alespo jeden televizor v domácnosti a jeden po íta je zapnutý tak ka trvale. - B žný televizor má spot ebu p ibližn 50 W, velkoplošný televizor má spot ebu p ibližn 200 W. Takový velkoplošný televizor má, p edpokládejme, jedna domácnost ze ty. Po ítejme tedy, že pr m rný odb r na domácnost p ipadající na televizory je ¼ (200 W W) 90 W. - B žný po íta s monitorem odebírá p ibližn 150 W (100 W po íta, 50 W monitor). - Celkový odb r domácnosti p ipadající na t ídu D je tedy p ibližn 250 W, což m že p edstavovat odb r proudu t etí harmonické I 3 = 250 W 3 ma/w = 0,75 A (neuvažovali jsme nejvyšší proud t etí harmonické 3,4 ma/w, který p ipouští norma, ale jenom 3 ma/w). Takže celkový proud t etí harmonické odebíraný jednou domácností bychom mohli p edpokládat I 3celk = 4 A + 1,133 A + 0,75 6 A. Odb r t etí harmonické na jednu fázi pak je 2 A. Maximální soudobý p íkon bytu p edpokládejme, že se jedná o byt kategorie A podle SN :2009 je 7 kw, tj W. Odtud vypo ítáme (p edpokládáme t ífázový odb r), že celkový maximální odebíraný proud je I = P/( 3 U) = W/( V) 10,1 A (neuvažovali jsme cos - p edpokládáme, že je blízký 1). Obsah t etí harmonické ve fázovém proudu je potom 2 A/10,1 A %. V tomto p ípad je volba pr ezu založena podle výše uvedené tabulky 3 (prakticky p evzaté z SN ed. 2) na fázovém proudu s použitím p epo ítacího sou initele 0,86 (ten je ur en pro p ípad, kdy je obsah t etí harmonické ve fázovém proudu mezi 15 % a 33 %). Takže hlavní domovní vedení se nepo ítá pouze na soudobý proud všech domácností, který je vypo ítaný z jejich odb ru, ale na tento proud d lený sou initelem 0,86. 76

83 Nap íklad jedná li se o objekt s deseti byty stejné kategorie A, po ítá se se soudobostí 0,45 (viz tabulka v p íloze B SN ed. 2:2009), takže celkový proud, na který je t eba dimenzovat hlavní domovní vedení, je 10,1 A 10 0,45/0,86 53 A (a nikoliv na 45,5 A, jak by to vyšlo bez uvažování proudu t etí harmonické). Pr ezu ur enému podle tohoto proudu musí odpovídat i pr ez nulového vodi e (nov viz l SN ed. 2). Uvažujme, že stoupací vedení je uloženo ve v traném svislém kabelovém kanále zp sob uložení B1, takže podle výše uvedené tabulky 2 by v p ípad bez zapo ítání t etí harmonické mohl být zvolen pr ez stoupacího vedení 10 mm 2 Cu, p i zapo ítání t etí harmonické je však t eba volit již pr ez 16 mm 2 Cu. (Pokud bychom však volili kabely s hliníkovými jádry, vysta ili bychom (s od enýma ušima s pr ezem 16 mm 2 Al.) Je t eba podotknout, že se jedná o pom rn hrubý odhad pro p ípad, kdy nejsou známy p esn jší hodnoty výkon a podíl vyšších harmonických proud na tomto výkonu. P edpokládáme, že obdobn a snad p esn ji je možno uvažovat v p ípadech komer ních organizací, jejichž vybavení spot ebi i a elektrickým za ízením je p esn ji definováno. To, že se nejedná o strašení bez p í iny je možno dokládat závadami zjiš ovanými p i provozu elektrických rozvod i p i jejich pravidelných revizích. P eh ívání vodi zejména ve svorkách, uvol ování zejména hliníkových vodi ve svorkách. Dokonce i za ast jším vypadáváním domovních pojistek je možno hledat vyšší zatížení harmonickými, i když tady se z ejm projevuje nár st okamžitého zatížení rozvodu v ur itých hodinách (po p íchodu ze zam stnání), kdy všichni zapínají výkonné spot ebi e. P íloha F navrhuje, jaké charakteristiky by m l spl ovat trubkový systém vedení podle zp sobu jeho použití. Náro nost, kterou musí systém spl ovat je ur ena íslicemi od 1 do 4, jejichž vysv tlení je uvedeno v souboru norem SN EN V podstat, ím vyšší íslice, tím v tší nároky z hlediska stla ení, nárazu a pracovní teploty (minimální i maximální) musí trubkový systém spl ovat. P íloha G informuje jaké by m l být úbytek nap tí viz odstavec Úbytky nap tí (podrobn ji viz SN ). P íloha H uvádí P íklady uspo ádání paralelních kabel. P íloha I uvádí seznam poznámek, které pro svoji pot ebu do normy doplnily n které zem. I když tyto poznámky nejsou pro R normativní, jsou nejen zajímavou, ale i užite nou a inspirující informací, protože umož ují p edvídat, co asi budou investo i z r zných zemí v elektrických instalacích vodi a kabel vyžadovat. (Nap íklad v N mecku se v kabelových tunelech, kabelových trubkách a ostatních místech se zvýšeným seskupením instalovaných kabel vyžaduje instalace požárních hlási citlivých na vyza ování tepla a na vývin kou e.) Obdobný ú el mají i p ílohy ZB a ZC dopln né evropskou normalizací. P íloha ZB uvádí dopl ující požadavky vyplývající ze zvláštních národních podmínek n kterých evropských zemí, p íloha ZC uvádí dopl ující požadavky v jednotlivých evropských zemích vyplývající z jejich právních p edpis. Pro R je d ležitá informativní (národní) p íloha NA uvád jící dopl ující informace k provád ní elektrických vedení u elektrických instalací do V. V podstat je v ní uvedeno to, co bylo dopln no do p edchozího vydání SN na základ naší národní praxe. Výjimkou jsou ustanovení týkající se kladení vedení nad V a zejména kabel 110 kv. V t chto p ípadech se respektovalo, že vzhledem k technickému vývoji již p vodní ustanovení nezohled ují sou asnou úrove v dy a techniky. 77

84 Posouzení elektrického za ízení stroj z pohledu bezpe nosti Ing. Ji í Sluka inspektor EZ, ZZ TI R pobo ka Ústí n.l. Ing. Vladimír Machá ek inspektor ZZ, EZ, TI R pobo ka Ústí n.l. 1) Úvod Posuzování bezpe nosti elektrických za ízení i instalací pracovních stroj je problematika velmi specifická a náro ná. Naskýtá se otázka PRO?. V tšin elektriká se p i vyslovení bezpe nosti elektrických za ízení pracovních stroj, vybaví SN EN a SN EN ed2. Je nutné však p ipomenout, že se v této problematice nelze držet pouze jedné normy, ale je nutné také vycházet se zákon a technických p edpis ve smyslu na ízení vlády. P i posuzování bezpe nosti elektrických za ízení pracovních stroj nelze prost ignorovat i další rizika (mechanická, tepelné nebezpe í, hluk, vibrace apod.), které stroj p ináší, a proto je naprosto nutné znát i požadavky, které jsou na bezpe ný provoz strojních za ízení kladeny. Úvodem bych uvedl p ehled nejd ležit jších technických p edpis, které se výše uvedenou problematikou zabývají a souvisí. Na ízení vlády.378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpe ný provoz a používání stroj, technických za ízení, p ístroj a ná adí Na ízení vlády.176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní za ízení (nahrazuje NV.24/2003 Sb.). Zákon.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Na ízení vlády.616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. SN ISO (6/2004), Bezpe nost strojních za ízení Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci Základní terminologie, metodologie. SN ISO (4/2008), Bezpe nost strojních za ízení Posouzení rizika Zásady. 78

85 SN ISO (5/2004), Bezpe nost strojních za ízení Posouzení rizika Zásady Bezpe nost strojních za ízení Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci Technické zásady. SN EN ed.2 (12/2004), Základní a bezpe nostní zásady pro rozhraní lov k stroj, zna ení a identifikace Zásady pro ovládání. 2) Požadavky na bezpe nost nových strojních za ízení Pro každý nový stroj, který je uvád n na trh, musí být v první ad spln ny technické požadavky, které jsou na výrobky kladené, tedy ustanovení zákona 22/1997Sb. V 13 (1) zákona se uvádí: Stanovené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh jen po posouzení shody jejich vlastností s požadavky na bezpe nost výrobk stanovenými tímto zákonem a technickými p edpisy (dále jen posouzení shody) zp sobem odpovídajícím stanoveným postup m posuzování shody. V 13 (2) zákona se uvádí: Výrobce nebo dovozce stanoveného výrobku je povinen p ed uvedením výrobku na trh vydat písemné prohlášení o shod výrobku s technickými p edpisy, a o dodržení stanoveného postupu posouzení shody. Náležitost prohlášení stanoví vláda na ízeními. Z výše uvedených citací zákona jednozna n vyplývá, že za bezpe nost výrobku odpovídá výrobce, který ve finále musí vydat prohlášení o shod, ve kterém uvede p íslušná na ízení vlády, se kterými jsou technické parametry stroje ve shod. Jedním z nejd ležit jších na ízení vlády, na které se výrobce v prohlášení o shod bude odvolávat, je NV.176/2008 (od nahrazuje NV.24/2003 Sb.). V tomto na ízení se upravují technické požadavky na: a) strojní za ízení, b) vym nitelná p ídavná za ízení, c) bezpe nostní sou ásti, d) p íslušenství pro zdvihání, e) et zy, lana a popruhy, f) odnímatelná mechanická p evodová za ízení, g) neúplná strojní za ízení. V 2 tohoto na ízení vlády se uvádí základní pojmy, které definují, co to jsou strojní za ízení, vym nitelná p ídavná za ízení, bezpe nostní sou ásti, p íslušenství pro zdvihání, et zy, lana a popruhy, odnímatelná mechanická p evodová za ízení a neúplná strojní za ízení. Základní požadavky kladené na strojní za ízení jsou uvedeny v p íloze. 1 tohoto na ízení. V úvodu této p ílohy se uvádí, že výrobce strojního za ízení (nebo jeho zplnomocn ný zástupce) zajiš uje posouzení rizika s cílem jeho snížení. Strojní za ízení musí být navrženo a konstruováno s p ihlédnutím k výsledk m posouzení rizika. Z tohoto vyplývá, že výrobce musí p ed uvedením výrobku na trh ešit všechny aspekty posouzení možnosti vzniku rizika, a to jak z hlediska strojního, tak i z hlediska nap íklad elektrického. V l na ízení vlády se uvádí, že strojní za ízení musí být vybaveno jedním nebo n kolika za ízeními pro nouzové zastavení, která umož ují odvrácení skute ného nebo hrozícího nebezpe í. Ve vztahu k elektrickému za ízení stroje, tuto problematiku eší SN EN ed.2 (Bezpe nost strojních za ízení) kapitola P ístroje pro 79

86 nouzové zastavení, kde je ešeno umíst ní p ístroj, typy p ístroj, barva ovládacích prvk nouzového zastavení. V lánku na ízení vlády (p íloha. 1) se uvádí, že strojní za ízení musí být navrženo, konstruováno a vybaveno tak, aby byla vylou ena nebo aby mohla být vylou ena veškerá nebezpe í zp sobená elekt inou. V podstat se v této definice uvádí, že musí být spln ny požadavky SN EN ed.2. V lánku na ízení vlády (p íloha. 1) se uvádí, že nežádoucí emise zá ení pocházející ze strojního za ízení musí být vylou eny nebo sníženy na úrove, která nemá na osoby nep íznivé ú inky. Tímto bych p ešel k dalšímu na ízení vlády, které musí být u nového strojního za ízení dodrženo. Jedná se o na ízení vlády 616/2006 Sb. V 1, odstavec 2, písmeno b) se uvádí, že elektromagnetickou komptabilitou se rozumí schopnost za ízení uspokojiv fungovat v elektromagnetickém prost edí, aniž by samo zp sobovalo elektromagnetické rušení jiného za ízení v tomto prost edí. Z toho prakticky vyplývá, že technická dokumentace strojního za ízení musí obsahovat i Protokol o m ení elektromagnetické kompatibility (EMC). Další na ízení vlády, které musí být dodrženo je NV.378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpe ný provoz a používání stroj, technických za ízení, p ístroj a ná adí. D ležité je si uv domit, že požadavky tohoto na ízení vlády, je nutné dodržet jak u nov vyrobených strojních za ízení, které jsou uvád ny do provozu, tak u za ízení již provozovaných. Na ízení vlády.378/2001 Sb. se mimo jiné zabývá stanovením minimálních požadavk na bezpe ný provoz a používání za ízení v závislosti na p íslušném riziku pro dané za ízení. V 3 tohoto na ízení vlády jsou v cca 17 bodech tyto požadavky stanoveny. Konkrétní požadavky jsou p esn uvedeny v SN ENN ISO Bezpe nost strojních za ízení Posouzení rizika Zásady, o které se budu podrobn zmi ovat v bod. 4 této p ednášky. Jelikož je NV. 378/2001 Sb. z hlediska bezpe ného provozu a používání strojních za ízení nesmírn d ležitým p edpisem, budu se jím dále podrobn ji zabývat. V 2, písmeno g) se uvádí, že: Místní provozní p edpis (dále jen MPBP) je p edpis, kterým zam stnavatel upravuje zejména pracovní a technologické postupy pro používání za ízení a pravidla pohybu za ízení a zam stnanc v prostorech a na pracovištích zam stnavatele. V tšina pracovník ví, co to MPBP je, a jak je d ležité jej mít zpracovaný, z hlediska stanovení základních pravidel, která jednozna n vedenou k bezpe nosti provozu a k snížení, i úplné eliminování, rizikových faktor, které mohou nastat. MPBP musí zam stnavatel zavést jak u nov instalovaných stroj, ale i stroj provozovaných (viz.kapitola.3 této p ednášky). V souvislosti s uvád ním nového strojního za ízení do provozu je nutné upozornit na 4, odst..1 NV 378/2001 Sb., kde se uvádí, že kontrola bezpe nosti provozu za ízení p ed uvedením do provozu je provád na podle pr vodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li pr vodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly za ízení zam stnavatel Místním provozním p edpisem. Z ustanovení tohoto paragrafu je z ejmé, jak d ležitá je úloha MPBP. V souvislosti s NV 378/2001 Sb. ješt p ipomínám 4, odstavec 2, kde se uvádí, že za ízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být provád na nejmén jednou za 12 m síc v rozsahu stanoveném MPBP, nestanoví-li zvláštní právní p edpis, pop ípad pr vodní dokumentace. Odst..3, uvádí, že provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu za ízení. Jelikož se v této p ednášce jedná zejména o vyhodnocení rizika z hlediska provozu strojních za ízení, je z výše uvedených citací z ejmé, že bez provozní dokumentace a místního provozního p edpisu, nelze bezpe nost strojního za ízení zabezpe it. 80

87 3) Požadavky na bezpe nost provozovaných za ízení V p edchozí kapitole jsme se zabývali požadavky na bezpe nost nových strojních za ízení, kde je z ejmé, že v tšinu povinností si musí splnit výrobce za ízení. Otázkou však je, jak se dívat na již provazovaná za ízení, která pot ebnou dokumentaci nemají. V tomto p ípad je nutné, aby povinnosti výrobce p evzal zam stnavatel a to tím, že vyhodnotí rizikovost stroje a stanoví pravidla pro bezpe ný provoz strojních za ízení ve svém MPBP, dle NV 378/2001 Sb., 4, odst.. 2, tak jak jsem již bylo uvedeno v p edchozí kapitole p ednášky. Je nutné si uv domit, že pro strojní za ízení, která byla dovezena do eské republiky p ed rokem 1997, tedy p ed platností zákona.22/1997 Sb. nebylo vydáno prohlášení o shod (ES prohlášení o shod ), tedy nebyla výrobcem jednozna n garantována bezpe nost strojního za ízení. O to je tedy víc než nutné zam stnavatelem tuto bezpe nost zaru it a to jedin tím, že v první ad dojde k vyhodnocení faktor rizika. P i vytvá ení tzv. Protokol o vyhodnocení bezpe nosti strojních za ízení, je nutné mimo jiné používat také technické normy, které jednozna n napl ují požadavky technických p edpis na úrovni na ízení vlády a to zejména NV 176/NV/2008 Sb. a NV.378/2001 Sb. Mezi základní eské technické harmonizované normy, podle kterých je možné riziko strojních za ízení posuzovat, pat í bezesporu SN EN ISO , jejíž obsah bude p edm tem následující kapitoly. 4) Provád ní analýzy rizik dle SN EN ISO Úvodem k této kapitole bych cht l uvést n kolik základních definic, které jsou v norm uvedeny. Nebezpe í: Potenciální zdroj škody (úrazu) V poznámce.1 k této definici se uvádí, že termín nebezpe í m že být blíže ur en tak, aby byl definován jeho p vod, nap íklad mechanické nebezpe í, elektrické nebezpe í nebo druh potenciální škody, nap íklad úraz elektrickým proudem, nebezpe í íznutí, nebezpe í otravy nebezpe í požáru apod. Riziko: Kombinace pravd podobnosti výskytu škody (úrazu) a závažnosti této škody (tohoto úrazu). Analýza rizika: kombinace specifikace mezních hodnot stroje, identifikace nebezpe í a odhadu rizika. Posuzování rizika posouzení rizika: celkový proces zahrnující analýzu rizika a hodnocení rizika. Odhad rizika: vymezení pravd podobné závažnosti škod (úrazu) a pravd podobnosti jejího (jeho) výskytu. Hodnocení rizika: rozhodnutí, na základ analýzy rizika, zda bylo dosaženo cíl snížení rizika. Jak již bylo e eno, z hlediska vyhodnocení bezpe nosti strojních za ízení, je nesmírn d ležité riziko posoudit. Posouzení rizika je ada logických krok. Které umož ují systematickým zp sobem analyzovat a zhodnotit rizika spojená se strojním za ízením. 81

88 Jestliže chceme riziko komplexn posoudit, je nutné provést dva základní kroky: 1) Riziko analyzovat: Ur ení mezních hodnot strojních za ízení. Identifikace nebezpe í. Odhad rizika. Analýza rizika poskytuje informace požadované pro zhodnocení rizika, které jako d sledek umož uje rozhodnout, zda je nebo není požadováno snížení rizika. 2) Riziko zhodnotit (zhodnocení rizika): Pro co nejp esn jší posouzení rizika je nutné: Znát informace týkající se strojního za ízení: Specifikace uživatele. O ekávané specifikace strojního za ízení, v etn popis r zných fází cyklu strojního za ízení, konstruk ních výkres, požadovaných zdroj energie. Dokumentace o p edchozích konstrukcích podobných strojních za ízení. Znát informace týkající se p edpis, norem a jiných použitelných dokument : Použitelné p edpisy. Relevantní normy. Relevantní technické specifikace. Seznam bezpe nostních údaj. Znát informace vztahující se ke zkušenosti z používání: Historie jakýchkoliv nehod, událostí apod. Historický p ehled škod na zdraví vyplývajících nap.z emisí (hluk, vibrace, kou e apod.). Znát relevantní ergonomické zásady. Vra me se k analýze a zhodnocení faktor rizika: Ur ení mezních hodnot: Vymezení používaní: zahrnuje p edpokládaná používání a p edvídatelné nesprávné použití. V úvahu se berou: R zné provozní režimy a zásahy uživatel. Používání strojních za ízení. R zné úrovn zácvik obsluh, údržby apod. Vystavení osob nebezpe ím, která jsou spojena se strojním za ízením Vymezení prostoru: V úvahu se berou: 82

89 Rozsah pohybu. Požadavky na prostor, kde dochází k vzájemnému p sobení osob na stroje nap. p i obsluze a údržb. Vzájemné p sobení lidí, nap íklad rozhraní osoba/ lov k stroj. Rozhraní stroj dodávka energie. Vymezení doby: Životnosti strojního za ízení. Doporu ené intervaly údržby. Ostatní vymezení: Prost edí (nap íklad p sobení vn jších vliv z hlediska používaných technologií). Udržovatelnost (úrove požadované istoty). Vlastnosti zpracovávaných materiál. Identifikace nebezpe í: Systematická identifikace rozumn p edvídatelných nebezpe í je základním krokem p i posuzování rizika a to ve všech fázích životního cyklu stroje jako je doprava, montáž, instalace, uvedení do provozu, používání, vy azení z provozu. K provedení identifikace nebezpe í je nutné identifikovat provád né innosti a úkoly, které obsluhy provádí, nap. se izování, zkoušení, programování, spoušt ní, p ívod do stroje, odstra ování výrobk od stroje, zastavení stroje (i nouzové), op tovné spušt ní po neplánovaném zastavení, preventivní údržba, opravy apod. Odhad rizika: Prvky rizika: Jedná se o odhad o rizika, který je spojeno s nebezpe nou situací, která závisí na prvcích rizika: Závažnost a rozsah škody/úrazu: Lehké. T žké. Smrtelné. Jedna osoba. N kolik osob. Pravd podobnost výskytu škody/úrazu: Vystavení osob nebezpe ím po et osob, etnost p ístupu, povaha p ístupu. Výskyt nebezpe ných událostí spolehlivost, vývoj úrazovosti. porovnání rizika. Možnost vyvarování se nebo omezení škody/úrazu kvalifikace osob, jak rychle m že vést nebezpe ná situace ke škod /úrazu, uv dom ní si rizika, lidské schopnosti, praktické zkušenosti sa znalosti. 83

90 Hlediska, která mají být uvažována p i odhadu rizika: Vystavené osoby obsluhu, údržba apod. Druh, etnost a doba trvání vystavení p i r zných úkonech. Vztah mezi vystavením a ú inky v úvahu se berou vícenásobná vystavení a kombinované ú inky. Lidské faktory v úvahu se berou všechny aspekty lidských faktor jako jsou psychická hlediska, únava, vzájemné p sobení osob atd. Vhodnost ochranných opat en, možnost jejich vy azení nebo obejití prokazatelná technická opat ení jsou v porovnání s organizací práce, používání osobních ochranných prost edk, dovednost apod., považována za spolehliv jší z hlediska potla ení rizika, protože je nelze lehce obejít. Možnost udržení ochranných opat ení odhad rizika musí uvážit, zda mohou být ochranná opat ení udržena v daných podmínkách. Zhodnocení rizika: Po odhadu rizika je nutné provést zhodnocení rizika z d vodu ur ení, zda je požadováno snížení rizika. Pro dosažení odpovídajícího snížení rizika se nap íklad používá metoda t í krok : (Tyto kroky znamenají, že byla uskute n na metoda dle SN ISO l.5.4) 1-ní krok: Nebezpe í bylo vylou eno nebo riziko bylo sníženo konstrukcí nebo použitím náhradních mén nebezpe ných materiál a látek nebo použitím ergonomických zásad. 2-hý krok: Riziko bylo sníženo použitím bezpe nostní ochrany a dopl kových ochranných opat ení takového druhu, že odpovídajícího snížení rizika bylo dosaženo jejich p edpokládaným používáním, i za p edpokladu rozumn p edvídatelného nesprávného použití. 3-tí krok: Pokud nelze provést krok.2, tedy nebylo možné riziko snížit, musí informace pro používání obsahovat upozorn ní, na jakékoliv zbytkové riziko. Tyto informace musí alespo obsahovat pracovní postupy, dostate né informace, v etn výstrahy o zbytkových rizicích (pro r zné fáze životnosti strojního za ízení), popis všech doporu ených osobních ochranných opat ení. V p íloze A v tabulce A.1 jsou uvedeny P íklady nebezpe í. Pro ilustraci uvádím druhy/skupiny nebezpe í: (Tabulka A.1 uvádí i p íklady nebezpe í jednotlivých druh /skupin nebezpe í) Mechanická nebezpe í Tepelná nebezpe í Nebezpe í hluku Nebezpe í vibrací Nebezpe í zá ení Nebezpe í materiál / látek 84

91 Ergonomická nebezpe í Nebezpe í spojená s prost edím, ve kterém je stroj používán Kombinace nebezpe í Jako poslední uvádím Elektrická nebezpe í, a jelikož je p ednáška tematicky zam ena zejména na posouzení bezpe nosti elektrických za ízení pracovních stroj, uvádím v této skupin podrobn ji jednotlivé druhy/skupiny nebezpe í. Jedná se o tyto druhy/skupiny nebezpe í: Oblouk Elektromagnetické jevy Elektrostatické jevy Živé ásti Nedostate ná vzdálenost od živých ástí pod vysokým nap tím P etížení ásti, které se staly živými p i závad Zkrat Tepelné zá ení V SN EN ISO a jsou ve vybraných kapitolách uvedeny jednotlivé požadavky k bezpe nosti strojních za ízení p i jednotlivých druzích nebezpe í. V SN EN ISO , l.4.9 se uvádí, že pro konstrukci elektrického za ízení stroj jsou všeobecná opat ení uvedena v EN :1997 (sou asn platné SN EN ed.2), zejména v kapitole 6, která se zabývá ochranou p ed úrazem elektrickým proudem. Je nutné si uv domit, že nejen kapitola.6 SN EN ed.2 eší ochranu p ed úrazem elektrickým proudem. Nap íklad v kapitole. 18 je ešena problematika ov ování z hlediska zkoušek základních ochran, které vedou k zabezpe ení ochrany p ed úrazem elektrickým proudem. 5) Záv r P ednáška m la vést zejména k tomu, aby si i elektriká i p i kontrole, prohlídce, údržb a oprav strojního za ízení uv domili, že na stroji není prioritní pouze elektrika, ale že nebezpe í m že být zp sobeno i jinými faktory, které nelze v žádném p ípad opomíjet i dokonce podce ovat. 85

92 Základní požadavky pro vytvo ení Protokolu o vstupní prohlídce elektrického za ízení pracovního stroje dle požadavk SN EN ed. 2 Ing. Ji í Sluka inspektor EZ, ZZ TI R pobo ka Ústí n.l. Ing. Vladimír Machá ek inspektor ZZ, EZ, TI R pobo ka Ústí n.l. Základ pro kontrolu a prohlídku elektrického za ízení stroj tvo í požadavky uvedené v SN EN ed.2 (dále jen normy) Bezpe nost strojních za ízení Elektrická za ízení stroj. Požadavky jsou uvedeny již od kapitoly 4 Všeobecné požadavky až po kapitolu 18 Ov ování. Z praxe mohu potvrdit, že alespo pr m rná znalost požadavk uvedených v této norm dává reviznímu technikovi šanci provést kontrolu a prohlídku stroje na požadované úrovni. V informativní p íloze B normy, je uveden Dotazník pro elektrická za ízení stroj. Jedná se v podstat o ucelený blok informací, který práv kopíruje obsah normy a jejich požadavk. Tyto informace by m l vlastn podávat kone ný uživatel za ízení. Tím, že se vyplní tento dotazník (alespo áste n ), je usnadn na dohoda mezi výrobcem a uživatelem za ízení. Pokud se splní podmínky uvedené dotazníku, m ly by být spln ny i základní požadavky normy. Já bych se cht l spíše zabývat kontrolou elektrického za ízení stroje, kterou provádí nap íklad revizní technik, v rámci vstupní kontroly - výchozí revize. Z tohoto d vod jsem vytvo il tzv. Kontrolní záznam technického provedení posuzovaného elektrického za ízení stroje, který lze využívat jako praktický dokument p i samotné prohlídce. Kontrolní záznam, p esn koresponduje s požadavky normy SN EN ed. 2 a spl uje i požadavky uvedené v Dotazníku. Narozdíl od dotazníku, zde nejsou podrobn ešeny Všeobecné požadavky uvedené v kapitole 4, jelikož se p edpokládá, že tyto byly již spln ny práv ve fázi vypl ování dotazníku. Kontrolní záznam je uveden v záv ru tohoto lánku. V následující ásti se budu podrobn zabývat jednotlivými požadavky normy. Z d vodu obsáhlosti kontrolního záznamu jsem pro podrobný popis vybral pouze nejd ležit jší požadavky SN EN ed l. 5.2 Svorka pro p ipojení k vn jší ochranné uzem ovací soustav Svorka pro p ipojení ochranného vodi e je umíst na v sousedství fázových svorek, má dostate ný pr ez a jako jediná na stroji je ozna ena PE. Minimální pr ez ochranného vodi e je uveden v tabulce 1. normy. Pokud se pozorn na tuto tabulku podíváte, tak zjistíte, že požadavky na pr ez m d ného ochranného vodi e p ívodu pln korespondují i s požadavky na Minimální pr ezy ochranných vodi uvedených v SN ed.2 (tabulka 54.3). Takže tyto pr ezy pro zkušené revizní techniky nejsou samoz ejm žádným objevem a shodují se s obecn zavedenými požadavky. Svorka ochranného obvodu musí být ozna ena písmeny PE a to jako jediná na celém stroji a pouze na této svorce, jako na jediné na celém stroji, m že dojít k rozd lní soustavy TN-C na soustavu TN-C-S, tady z ochranného vodi e PEN na PE a N, p i emž st ední vodi N musí být z eteln ozna en, jak na stroji, tak i v technické dokumentaci a musí být pro n j vytvo ena zvláštní izolovaná svorka. 86

93 2. l Ochrana p ed nebezpe ným dotykem živých ástí (Ž ) Použité krytí elektrického za ízení odpovídá vn jším vliv m, kterým je za ízení vystaveno. Stupe ochrany krytem musí odpovídat požadavk m na daný prostor, které samoz ejm vychází z ur ení vn jších vliv ( Protokol o ur ení vn jších vliv ) dle požadavk SN Dle l normy musí stupe ochrany krytem spl ovat krytí minimáln IP2X (IPXXB) a pokud jsou horní plochy krytu snadno p ístupné, musí být stupe ochrany p ed nebezpe ným dotykem Ž poskytovaný horní plochou krytu nejmén IPX4 (IPXXD). V l jsou požadavky ochrany Ž krytem rozebrány pom rn detailn, ale v podstat vychází z požadavk uvedených v SN ed.2 normativní p íloha A, l.a.2. Prost edky základní P epážky nebo kryty. Stupe ochrany krytem je také uveden v l normy to ve vztahu k používanému ídícímu za ízení. V tomto lánku jsou podrobn uvedeny stupn ochrany krytem pro jednotlivé ásti, jako jsou nap íklad spoušt e motor, sb rací kroužky apod. Dle mého názoru je tato kontrola u elektrických za ízení stroj velice d ležitá, protože si musíme uv domit, že stroj je vyroben pro n jaké ú ely a obsluhuje jej n jaká obsluha, která se nesmí p i b žné innosti dostat do kontaktu se živou ástí elektrického za ízení stroje. 3. l Hlavní vypína všeobecn, l Typ Každý p ívod elektrické energie je opat en hlavním vypína e. Jako hlavní vypína lze v podstat použít jakýkoliv odpína nebo odpojova (s pojistkami nebo bez pojistek) i jisti, který zárove slouží jako nadproudová ochrana. Jako hlavní vypína lze použít i zásuvkové spojení pro elektrické napájení ohebným kabelem. Hlavní vypína vždy musí být ozna en jako HLAVNÍ VYPÍNA (i v p ípad vypínání stroje p ímo ze zásuvky). Hlavní vypína musí být použit pro každý napájecí zdroj stroje, pro napájecí zdroj p ipojený k napájecí soustav motor nebo skupiny motor tvo ené p ípojnicovými rozvody, pro každý vestav ný zdroj. Tam, kde je použito dvou nebo více hlavních vypína, je nutné zajistit vzájemné ochranné blokování v p ípad, m že-li dojít k nebezpe nému stavu nebo poškození stroje i výrobku. Hlavním vypína em musí být vypínány všechny silové a ídící obvody. M že se však stát, že n které obvody není žádoucí vypínat. Jedná se zejména o obvody napájející zásuvky nebo osv tlení, které je nutné použít p i oprav i údržb za ízení. Obvody, které nejsou vypínány hlavním vypína em musí mít v blízkosti hlavního vypína e vhodn umíst n trvalý výstražný štítek. Na tuto skute nost musí být upozorn no v Návodu pro obsluhu a údržbu za ízení a v blízkosti každého nevypínaného obvodu musí být umíst n trvalý výstražný štítek s výstrahou, že obvod není vypínán hlavním vypína em, nebo nevypínaný obvod musí být odd len od ostatních obvod. Doporu uji tyto štítky d sledn kontrolovat, protože v praxi nejsou b žn trvalé štítky v blízkosti hlavních vypína nebo obvod nevypínaných hlavním vypína em umís ovány. To, že štítek informující o tom, že n které obvody nejsou vypínány hlavním vypína em, není v blízkosti daných obvod umíst n, není pouze kosmetická vada, ale jedná se o p ímé ohrožení osob provád jících obsluhu i údržbu za ízení. 87

94 4. l Hlavní vypína - požadavky, l Ovládací prvek Hlavní vypína (pokud to není jisti ) má pouze dv polohy, pokud neslouží k havarijnímu vypnuti není rukoje ervená, je uzamykatelný ve vypnuté poloze, umíst ný 0,6 1,9 m nad p ístupovou rovinou. Základní požadavky na hlavní vypína : Hlavní vypína musí odpojit za ízení od napájení a mít jednu polohu VYPNUTO a druhou polohu ZAPNUTO jasn ozna ené O a I (viz.také l Ozna ování ). Nap íklad pom rn b žn používané ozna ování ON, OFF tedy není v žádném p ípad p ípustné. Odpojovací dráha hlavního vypína e musí jasn a z eteln viditelná. Rukoje má mít barvu ERNOU nebo ŠEDOU, pokud se nejedná zárove o Nouzový vypína, potom je p ípustná barva ERVENÁ na ŽLUTÉM pozadí, tak jak je uvedeno v l normy. N kte í výrobci, ale vyráb jí hlavní vypína e v ervenožluté kombinaci. Jelikož barvy ERNÁ nebo ŠEDÁ jsou doporu ené, není vylou ené ervenožlutou kombinaci použít a to v p ípad, že nejedná o nouzové vypínání. Hlavní vypína v ervenožluté kombinaci však nesmí být umíst n v zorném poli obsluhy, tak aby p i krizové situaci nedošlo t eba k zám n hlavního vypína e a nouzového vypína e. Hlavní vypína musí mít možnost uzam ení ve vypnuté poloze. Upozor uji, že tento požadavek se dá pom rn lehce technicky aplikovat i u stroj staršího data výroby. 5. l až 6.4. Ochrana p ed nebezpe ným dotykem živých a neživých ástí Je provedena ochrana p ed nebezpe ným dotykem živých i neživých ástí V t chto kapitolách jsou uvedeny všechny požadavky na ochranu jak živých tak i neživých ástí, respektiv ochrana základní a p i poruše, tak je uvedeno SN ed.2. Jedná se o základní ochrany b žn používané i v p ípad elektrických instalací. Tyto ochrany jsou obecn známé, a proto je není nutno podrobn ji rozebírat. 6. l a Ochrana proti nadproud m Všechny vodi e, krom zemn ných nulových / st edních vodi a vodi p ímo napájených ídících obvod, jsou chrán ny proti nadproud m. Ochrana proti nadproud m musí být volena zejména v závislosti na jmenovitém výkonu instalovaného za ízení. Upozor uji, že každý motor o jmenovitém výkonu v tším než 0,5 kw musí být jišt n i proti p etížení. Výjimku však tvo í motory, které slouží pro bezpe nost osob i objekt (nap íklad protipožární erpadla, odsávací ventilátory apod.). V praxi jsem se nap íklad setkal i s p ípadem, kdy stroj o výkonu 3,5 kw byl jišt n pouze nožovými pojistkami s jmenovitým proudem 32 A. Logickým úsudkem lze snadno zhodnotit, že takto provedená ochrana je absolutn nefunk ní. Ochrana proti nadproud m je ešena také v SN

95 7. l Ochrana proti nadproud m - ídící obvody V ídících obvodech napájených transformátorem s jedním koncem sekundárního vinutí spojeným s ochranným obvode, je jišt ní provedeno pouze v neuzemn né v tvi. D razn upozor uji na požadavky obvodu PELV, který má z hlediska funkce d ležitou úlohu p i zabrán ní samo inného spušt ní stroje. Je tedy d ležité p i kontrole vždy prakticky vyzkoušet, že odd lená ást obvodu malého nap tí je živou i neživou ástí spojena se zemí (viz. také l ). 8. l Ochrana za ízení Ochrana p ed výpadkem nebo poklesem nap tí a jeho následnému obnovení Je zajišt na ochrana proti samo innému spušt ní stroje po zap sobení podp ové ochrany, nebo po ztrát nap tí v síti. Jestliže m že p erušení nap tí nebo jeho pokles zp sobit nebezpe ný stav, poškození stroje nebo zpracovávaného výrobku, musí se použít podp ová ochrana p i p edem stanovené úrovni nap tí. Požadavky na podp ové ochrany jsou uvedeny také v SN Ochrana proti podp tí. D ležité je, aby po obnovení ztráty nap tí nebo po znovu zapnutí zdroje nedošlo k samo innému spušt ní chodu zdroje, pokud by to mohlo zp sobit nebezpe ný stav. Z praktického hlediska tedy vyplývá, že musí být zabezpe eno automatické blokování nap íklad za azením styka e do obvodu, který po ztrát nap tí automaticky odpojí ochranný obvod. 9. l Ochranné vodi e a l Ozna ování ochranného vodi e Ochranné vodi e jsou ádn ozna eny, pokud barvou tak pouze kombinací zelenožluté. Ochranný vodi nesmí být v žádném p ípad zam nitelný s jinými vodi i. Funkce ochranného vodi e je z hlediska bezpe nosti natolik d ležitá, že jeho zám na by mohla bezprost edn zp sobit p ímé ohrožení osob. 10. l Spojitost ochranného obvodu Všechny neživé ásti stroje jsou spojeny s ochranným vodi em stroje. Jako ochranný vodi nejsou použity kovové instala ní trubky, hadice a kovové plášt kabel, tyto ovšem musí být spojeny s ochranným obvodem. Spojovací a propojovací místa ochranného obvodu musí být ozna ena p íslušnou zna kou (viz. l P ipojovací místa ochranného vodi e), a musí být navržena tak, aby jejich vodivost nebyla zhoršována mechanickými, chemickými nebo elektrochemickými vlivy. Prov ování spojitosti ochranného obvodu, a už vizuáln nebo pomocí m ení, je snad nejd ležit jší kontrolou, která se z hlediska bezpe nosti na strojích provádí. Tato kontrola je velice d ležitá nap íklad u strojních linek, které jsou poskládány z n kolika samostatných ástí. V praxi se nez ídka stává, že každá samostatná ást strojní linky má zápis o kontrole (revizi) za ízení, ale nikdo tuto linku již nekontroloval jako celek, a to zejména z hlediska pospojování p ivedení na stejný potenciál. 89

96 11. l Spojitost ochranného obvodu Pokud je elektrické za ízení montováno na víka, dve e, nebo kryty, nesmí spojitost ochranného obvodu záviset na pantech, upínkách apod. Klasickým p íkladem je pospojení mezi konstrukcí rozvád e a dve mi rozvád e, kdy panty v žádném p ípad nezaru ují 100% spojitost ochranného obvodu, a proto je nutné provést pospojení konstrukce a dve í rozvád e pomocí ochranného vodi e o p íslušném pr ezu a p íslušném materiálu. Místa p ipojení ochranného vodi e na obou stranách je nutné také ozna it, tak jak je uvedeno v p edcházejícím bod. 12. l Elektrické napájení ídících obvod Pro napájení ídících obvod ze st ídavého stroje musí být použity transformátory pro napájení ídících a ovládacích obvod. Takové transformátory musí mít odd lená vinutí. Transformátory nejsou povinné pro stroje, které mají jediný spoušt motoru a nejvýše dva ídící p ístroje (nap íklad blokovací za ízení, tla ítkový spína start/stop). 13. l Funkce zastavení Stroj je vybaven funkcí stop kategorie 0 NOUZOVÉ ZASTAVENÍ, které je nad azeno všem ostatním funkcím. Její zrušení nevyvolá spušt ní stroje, nezávisí na elektronické logice. Kategorie zastavení pracovních stroj jsou v zásad t i. Kategorie 0: ne ízené zastavení okamžité vypnutí ovládacích prvk stroje. Kategorie 1: ízené zastavení, kdy jsou ovládací prvky stroje napájeny tak, aby se dosáhlo zastavení a po zastavení jsou vypnuty. Kategorie 2: ízené zastavení, kdy ovládací prvky stroje z stávají napájeny. 14. l Zemní spojení Zemní spojení v ídících obvodech nesmí zp sobit neúmyslné spušt ní, potenciáln nebezpe né pohyby nebo zabránit zastavení stroje. Praktické použití je nap íklad v použití obvod PELV, tak jak bylo popsáno v bod l Ovládací tla ítka barvy Umíst ní, barvy, ozna ení a použití tla ítek a sv telných náv stí odpovídají požadavk m normy. Ovládací tla ítka musí být v barevném ozna ení, které odpovídá požadavk m tabulky 2. normy. Požadavky na barevné ozna ení ovládacích tla ítek v podstat vychází z požadavk normy SN EN ed.2 ( Zásady kódování sd lova a ovlada ). Z požadavk norem jednozna n vyplývá, že barva ERVENÁ se používá pouze pro zna ení nebezpe ného stavu, nap íklad nouzové zastavení, uvedení nouzových funkcí do chodu apod. Barva ŽLUTÁ zna í výjime ný (abnormální stav) a používá se nap íklad k znovuspušt ní p erušeného automatického cyklu. Barva ZELENÁ zna í normální (bezpe ný) stav a používá se nap íklad i jako jedna z barev pro ozna ení ovládacího tla ítka START/ZAP. 90

97 Barvy BÍLÁ,ŠEDÁ, ERNÁ nemají ur itý význam, ale podle l normy se používají následovn : Barva tla ítek pro START/ZAP má být BÍLÁ, ŠEDÁ, ERNÁ a p ednostn se volí barva BÍLÁ. Jak již bylo uvedeno, je též povolena barva ZELENÁ, nesmí se však v žádném p ípad použít barva ERVENÁ. ERVENÁ BARVA se musí použít pouze pro ovládací tla ítka nouzového zastavení a nouzového vypnutí (viz.bod.16). Barva tla ítek pro STOP/VYP má být ERNÁ, ŠEDÁ, BÍLÁ a p ednostn se volí barva ERNÁ. Povolena je též barva ERVENÁ s tím, že se nedoporu uje použít ji v blízkosti p ístroje pro nouzovou funkci. 16. l P ístroje nouzového zastavení Ovládací p ístroje pro nouzové zastavení musí obnovit funkci obvodu po ru ním uvedení do p vodní polohy, kontakty musí zajiš ovat funkci nuceného rozpínání. Ovládací prvky p ístroj nouzového zastavení musí být ervené, pokud mají pozadí, toto musí být žluté, musí mít tvar h ibu. P ístroje nouzového zastavení musí být snadno p ístupné. P ístroj pro nouzové zastavení, respektiv jejich tla ítka, musí být umíst ny na každém stanovišti, kde se provádí obsluha. Prakticky to znamená, že p i kontrole a prohlídce se musí revizní technik p esv d it, jakým zp sobem se obsluha stroje provádí. Je v podstat jedno jestli se to dozví z návodu na obsluhu a údržbu za ízení, nebo praktickou ukázkou innosti. Ovládací prvky p ístroj nouzového zastavení musí být barvy ERVENÉ. Pokud je to možné, musí být pozadí za ovládacím prvkem zvýrazn no ŽLUTOU barvou. Ovládací prvek vypína e nouzového zastavení ovládaného tla ítkem musí mít tvar dlan nebo hlavy h ibu. P i kontrole se mi stalo, že na jedné lince bylo instalováno n kolik nouzových tla ítek a barva p ístrojových krabic (pozadí) byla tém u každého tla ítka jiná (žlutá, šedá, modrá). I když požadavek normy hovo í v p ípad ŽLUTÉHO pozadí pouze jako o doporu ení, není možné aby jeden stroj m l r zné podklady. JEDNOTNOST v tomto p ípad zna í BEZPE NOST! Z praktických zkušeností jednozna n preferuji jako podkladovou barvu ŽLUTOU, která je v kombinaci s barvou ERVENOU velice kontrastní a nep ehlédnutelná. 17. l. 18. Zkoušky a ov ování Po úplném p ipojení elektrického za ízení ke stroji bylo provedeno ov ování v tomto rozsahu: a) ov ení, že elektrické za ízení odpovídá technické dokumentaci, b) v p ípad ochrany p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí automatickým odpojením, musí být spln ny podmínky uvedeny v l normy, c) zkouška izola ního odporu, d) nap ová zkouška, e) ochrana p ed zbytkovým nap tím, f) funk ní zkoušky, Záv rem k této p ednášce, chci zd raznit, že dob e p ipravená kontrola elektrického za ízení stroje, je základem pro dobré zvládnutí revize. 91

98 Kontrolní záznam technického provedení posuzovaného elektrického za ízení pracovního stroje dle SN EN ed.2 p.. provedení ano ne 1) Svorka pro p ipojení ochranného vodi e je umíst na v sousedství fázových svorek, má dostate ný pr ez a jako jediná na stroji je ozna ena PE l ) Odpovídá použité krytí elektrického za ízení vn jším vliv m, kterým je vystaveno - SN EN 60529/93 3) Každý p ívod elektrické energie je opat en hlavním vypína em - l ) Hlavní vypína (pokud to není jisti ) má pouze dv polohy, pokud neslouží k havarijnímu vypnuti není rukoje ervená, je uzamykatelný ve vypnuté poloze, umíst ný 0,6 1,9 m nad p ístupovou rovinou - l a ) Je provedena ochr. p ed nebezp. dotykem živých i neživých ástí - l. 6.1 až 6.4 6) Všechny vodi e krom zemn ných nulových / st edních vodi a vodi p ímo napájených ídících obvod jsou chrán ny proti nadproud m - l a ) V ídících obvodech napájených z trafa s jedním koncem sekundárního vinutí spojeným s ochranným obvodem je jišt ní pouze v neuzemn né v tvi l , ) Je zajišt na ochrana proti samo innému spušt ní stroje po zap sobení podp ové ochrany, nebo po ztrát nap tí v síti - l ) Ochranné vodi e jsou ádn ozna eny, pokud barvou tak pouze kombinací zelenožluté - l a ) Všechny neživé ásti stroje jsou spojeny s ochranným vodi em stroje. Jako ochranný vodi nejsou použity kovové instala ní trubky, hadice a kovové plášt kabel, tyto ovšem musí být spojeny s ochranným obvodem - l ) Pokud je elektrické za ízení montováno na víka, dve e, nebo kryty, nesmí spojitost ochranného obvodu záviset na pantech, upínkách apod. - l ) Pro napájení ídících obvod ze st ídavého stroje musí být použity transformátory pro napájení ídících a ovládacích obvod. Takové transformátory musí mít odd lená vinutí. - l ) Stroj je vybaven funkcí stop kat. 0 nouzové zastavení, které je nad azeno všem ostatním funkcím. Její zrušení nevyvolá spušt ní stroje, nezávisí na elektronické logice - l ) Pokud lze vy adit bezpe nostní ochranu, musí být zabrán no automatickému chodu, nap. uzam ením voli e režimu - l ) Zemní spojení v ídících obvodech nesmí zp sobit spušt ní stroje - l ) Umíst ní, barvy, ozna ení a použití tla ítek a sv telných náv stí odpovídá l až ) Ovládací p ístroje pro nouzové zastavení musí obnovit funkci obvodu po ru ním uvedení do p vodní polohy, kontakty musí zajiš ovat funkci nuceného vypnutí - l ) Ovládací prvky p ístroj nouzového zastavení musí být ervené, pokud mají pozadí, toto musí být žluté, musí mít tvar h ibu - l ) Celé ídící za ízení musí být umíst no a montováno tak, aby se usnadnila údržba a p ístup, za ízení musí být chrán no p ed vn jšími vlivy - l ) Vodi e a kabely vyhovují provozním podmínkám a vn jším vliv m - l ) Spoje ochranného obvodu jsou zajišt ny proti náhodnému uvoln ní, spojovací prost edky odpovídají pr ezu a provedení p ipojených vodi, svorkovnice jsou ozna eny dle dokumentace, konce slan ných vodi nejsou pájeny, vn jší a vnit ní vodi e se u svorek nek íží - l ) Vodi e a kabely jsou vedeny od svorky ke svorce bez spojování, nebo vložených spojek, ochranný vodi je dle možností veden t sn u p íslušných fázových vodi - l

99 23) Spole né uložení vodi r zných obvod do spole ných kanál nezhoršuje funkci obvod, pokud jsou obvody na r zná nap tí jsou odd leny zábranami, nebo izolovány na nejvyšší nap tí, obvody nevypínané hlavním vypína em jsou prostorov odd leny, nebo barevn odlišeny - l ) Vodi e jsou na obou koncích ozna eny dle dokumentace, vodi e mohou mít tyto barvy: erná, hn dá, ervená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, sv tle modrá, fialová, šedá, bílá, r žová, tyrkysová. Není použita barva zelená a žlutá, pokud je možnost zám ny s dvoubarevnou kombinací zelená/žlutá - l ) Obsahuje li obvod nulový/st ední vodi je použita barva modrá, pro jiné ú ely již není tato barva použita (IEC 60446) - l ) Izolované jednožilové vodi e jsou ozna eny: erná st ídavé a stejnosm rné silové obvody, ervená st ídavé ídící obvody, modrá stejnosm rné ídící obvody, oranžová obvody p edstavující výjimku - l ) Vodi e na panelech jsou ádn upevn ny, p ipojení p ístroj na dve ích je provedeno ohebnými vodi i, vodi e mimo kanály jsou ádn upevn ny - l ) Kryty ídícího za ízení mají krytí odpovídající - l ) Elektroinstala ní kanály a armatury nemají ostré hrany, ot epy nebo drsné povrchy, mají krytí min. IP 33 - l ) Svorkové sk ín a krabice používané pro ú ely elektrické instalace musí být p ístupné údržb. Tyto krabice musí zajiš ovat ochranu p ed vniknutím pevných t les a kapalin, se z etelem na vn jší vlivy, jímž má být stroj v provozu vystaven - l ) Motory mají krytí podle prost edí minimáln však IP 23 - l ) Motory musí být montovány tak, aby bylo zajišt no dostate né chlazení a oteplení z stalo v mezích t ídy izolace (IEC ) - l ) Zásuvky pro p ídavná za ízení (vrta ky apod.) nemají vyšší nap tí než 250 V /16 A, jsou p ipojeny k ochrannému obvodu a samostatn jišt ny. Nejsou li vypínány hlavním vypína em, je na toto upozorn no - l ) Místní osv tlení na stroji je spojeno s ochranným obvodem, spína ZAP VYP, nesmí být vestav n do objímky žárovky nebo do ohebných p ipojovacích š r, stroboskopickým jev m zp sobenými sv tly musí být zabrán no použitím vhodných svítidel - l ) Jmenovité n obvodu místního osv tlení nesmí p ekro it 250 V mezi vodi i. Doporu uje se, aby mezi vodi i bylo nap tí nep esahující 50V - l SN EN / ) Elektrické za ízení stroje je opat eno trvanlivým identifika ním štítkem nebo zna ením a musí odolávat p íslušnému pracovnímu prost edí - l ) Kryty o nichž není z ejmé, že obsahují elektrické za ízení jsou opat eny erným bleskem na žlutém pozadí v erném trojúhelníku - l ) Ke stroji je dodána dokumentace v dostate ném rozsahu dle složitosti stroje a obsahuje informace pro instalaci, provoz a údržbu elektrického za ízení stroje - l ) Po úplném p ipojení elektrického za ízení ke stroji bylo provedeno ov ování dle l.18.1.v tomto rozsahu: g) ov ení, že elektrické za ízení odpovídá technické dokumentaci h) v p ípad ochrany p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí automatickým odpojením, musí být spln ny podmínky uvedeny v l normy i) zkouška izola ního odporu j) nap ová zkouška k) ochrana p ed zbytkovým nap tím l) funk ní zkoušky 93

100 Kontrola ochran elektrických za ízení pracovních stroj dle SN EN ed. 2, ve vazb na SN ed. 2 Ing. Ji í Sluka inspektor EZ, ZZ TI R pobo ka Ústí n. L. Ing. Vladimír Machá ek inspektor ZZ, EZ, TI R pobo ka Ústí n. L. Tématem této p ednášky je Kontrola ochran elektrických za ízení pracovních stroj ve vazb na SN ed.2. Tato norma ve své druhé edici p inesla z hlediska Ochrany p ed úrazem elektrickým proudem pom rn velké množství zm n, které se museli projevit i v normách souvisejících, a to je i p ípad SN EN ed.2. Ochrana p ed úrazem elektrickým proudem je v této norm ešena v kapitole. 6., ale také v kapitole. 18 Ov ování. V úvodu kapitoly.6, SN EN ed.2 (dále jen normy) se hovo í, že elektrická za ízení musí zajiš ovat ochranu p ed úrazem elektrickým proudem p i: Dotyku živých ástí. Dotyku neživých ást. Z pohledu terminologie a výkladu SN ed.2 se jedná o uplatn ní opat ení pro zajišt ní základní ochrany (d íve specifikována jako ochrana p ed dotykem živých ástí) a pro zajišt ní ochrany p i poruše (d íve specifikována jako ochrana p ed dotykem neživých ástí). Ochrana p ed nebezpe ným dotykem živých ástí: V Novém vydání normy SN EN ed.2 z staly požadavky na ochranu p ed dotykem živých ástí (základní ochrana) tém stejné jako v prvním vydání této normy. Ochrana kryty Dle SN ed.2 se jedná o jeden z prost edk základní ochrany (p íloha A, l.a.2 P epážky nebo kryty ). P i kontrole této ochrany je nutné zejména zkontrolovat, zda ochrana plní svojí základní funkci, to znamená, že je zcela zabezpe eno, že p i b žné innosti nedojde k dotyku s živými ástmi elektrické instalace pracovního stroje pod nap tím. Dle ustanovení normy je možné kryt otev ít pouze za pomoci nástroje nebo klí e, což vlastn zajiš uje, že se k živým ástem mohou dostat pouze osoby s elektrotechnickou kvalifikací nebo osoby pou ené. P i prohlídce za ízení, která je sou ástí kontroly stroje, je nutné zkontrolovat, že se tyto kryty dají opravdu odstranit pouze pomocí speciálních nástroj a ná adí (nap. speciální kli ky, nástr kové a imbusové klí e apod.). Dalším bodem p i kontrole ochrany krytem je nutné posoudit, zda p edepsané krytí (IP kód) odpovídá zjišt nému stavu. Prakticky to znamená, že je nutné d sledn zkontrolovat nap íklad t sn ní na dví kách rozvád e, který je sou ástí pracovního stroje jestli není porušené, rozpraskané nebo jestli jej ást nechybí. Z praktického hlediska je toto pom rn dost astý nedostatek, který zjiš ujeme p i kontrolách / revizích elektrického za ízení stroje. Možná si n kdo m že pomyslet, že zde zd raz uji n co co je zcela jasné, a není d ležité toto v bec zmi ovat. Naopak si myslím, že je nutné na to upozornit a to z jednoho prostého d vodu. P i kontrole / revizi EZ rozsáhlé pracovní 94

101 linky musí kontrolující odborník (nap.revizní technik) provést tolik kontrolních úkon, dle požadavk SN EN ed.2, že nap íklad kontrola t sn ní m že být lehce opominuta a to jist ne proto, že by to byl zám r, ale prost proto, že v danou chvíli je d ležit jší provést spoustu jiných úkon (viz. p ednáška Základní požadavky pro vytvo ení protokolu o vstupní prohlídce elektrického za ízení stroje ). Tímto se dostávám k druhému d ležitému požadavku p i ochran krytem a to je hodnota krytí IP, která je p edepsaná v hodnot nejmén IP2X nebo IPXXB u živých ástí, u nichž je pravd podobnost dotyku p i se izování nebo nastavování p ístroj ur ených pro takové operace, zatímco je za ízení stále pod nap tím (jiné Ž na vnit ní stran musí být chrán ny p ed nebezpe ným dotykem stupn m ochrany nejmén IP1X nebo IPXXA). V kapitole.11.3 ( ídící systémy stupn ochrany krytem) se v poznámce uvádí n které p íklady aplikací, spolu se stupn m ochrany krytem poskytovaných v typických p ípadech. Ochrana pomocí izolace živých ástí V nové SN ed.2 již nenajdete rozd lení druhu izolací, tak jak jsme tomu byli zvyklý v p edcházejícím vydání (izolace základní, p ídavná, dvojitá, zesílená, mezi obvody, vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty). V norm SN EN ed. 2 ( l.6.3.2) se hovo í, že Ž chrán né izolací musí být úpln zakryty izolací, která m že být odstran na pouze poškozením. Tato definice je zcela totožná s definicí uvedenou v SN ed.2 (p íloha A, l.a.1 Základní izolace Ž ). P i kontrola elektrické instalace pracovních stroj však narazíme i na jiné druhy izolace, než je izolace základní. Nap íklad na izolaci dvojitou nebo zesílenou, což je z hlediska SN ed. 2 jedno ze základních ochranných opat ení. P i kontrole dvojité izolace je opravdu bezpodmíne n nutné zkontrolovat, že izolace není n kde porušena, a že svojí funkci p i ochran p ed dotykem spl uje. Ochrana p ed zbytkovým nap tím Živé ásti, které mají po odpojení elektrického napájení zbytkové nap tí v tší než 60 V, musí být vybity na hodnotu 60V nebo nižší b hem 5s po odpojení napájecího nap tí, za p edpokladu, že tato rychlost vybíjení nenarušuje správnou funkci za ízení. Tato ochrana úzce souvisí s opat eními základní ochrany, konkrétn s ochranou kryty nebo p epážkami ( SN ed. 2, p íloha A, l. A.2), kde se uvádí, že jestliže za p epážkami nebo uvnit kryt jsou instalována za ízení, na kterých mohou, po té co byla odpojena, z stat nebezpe né elektrické náboje (kondenzátory apod.) požadují se výstražné tabulky. Jestliže je nutné na pracovním stroji zabezpe it ochranu p ed zbytkovým nap tím, je nutné, aby byly osoby provád jící obsluhu a údržbu elektrického za ízení na tuto skute nost upozorn ni práv výstražnou tabulkou, která musí být pevn p ipevn na na vn jší stran dví ek nebo kryt, chránících dané elektrické za ízení. Ochrana umíst ním mimo dosah nebo ochrana zábranami V SN EN ed.2 ( l ) je u této ochrany odvolávka na ustanovení SN ed.2. U této ochrany (p íloha B, l. B.1) se uvádí, že ochranná opat ení p edstavovaná zábranami a polohou jsou ur ena pro uplatn ní v instalacích, kde je i kde není zajišt na ochrana p i poruše, a které jsou ovládány osobami znalými nebo pou enými, nebo které jsou pod dozorem t chto osob. Z definice tedy vyplývá, že ochrana zábranou a polohou se nov mohou používat pouze v p ípad, kdy jsou p ítomny osoby s elektrotechnickou kvalifikací (pou ené a znalé). Tuto ochranu tedy nemohou samostatn používat osoby bez kvalifikace (laici a osoby seznámené). P i kontrole / revizi elektrické instalace pracovního stroje je nutné tedy zkontrolovat, je-li tato ochrana aplikována, e všechny osoby provád jící obsluhu a údržbu elektrické instalace pracovního stroje, jsou 95

102 dle požadavk Vyhlášky.50/1978 Sb. alespo osobami pou enými ( 4). Samoz ejm, že u této ochrany je nutné si d sledn zkontrolovat vzdálenosti umíst ní za ízení mimo dosah nebo za zábranami, tedy: 2,5m ve sm ru nahoru, 1,25m ve sm ru vodorovném nebo jiném a 0,75m pod úrovní terénu. V nové norm ješt p ibyl jeden nový lánek a to l.b.3.3., kde se uvádí, že na místech kde se b žn manipuluje s objemnými nebo dlouhými vodivými p edm ty, se musí výše uvedené vzdálenosti zv tšit s ohledem na rozhodující rozm ry t chto p edm t (nap íklad p i p emís ování vodivých p edm t jako jsou trubky, dráty apod. pomocí portálových je áb nebo jiných za ízení). Ochrana p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí Obecn je principem ochrany p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí zabránit nebezpe ným stav m v p ípad poruchy izolace mezi živými a neživými ástmi, tedy p i poruše. Každý obvod nebo ást elektrického za ízení musí mít bu opat ení, které zabra uje výskytu dotykových nap tí (ochrana Ž použitím za ízení t ídy II nebo s rovnocennou izolací nebo ochrana elektrickým odd lením) nebo odpojit automaticky (samo inn ) vadnou ást od elektrického napájení p edtím než se kontakt s dotykovým nap tím m že stát nebezpe ným (ochrana automatickým /samo inným odpojením od zdroje). Zabrán ní výskytu dotykového nap tí O použití za ízení t ídy II nebo s rovnocennou izolací jsem se již zmi oval v p edcházející kapitole (Ochrana p ed nebezpe ným dotykem Ž ). Pouze upozor uji, že i rozvád e s celkovou izolací, které jsou vyrobeny dle požadavk SN EN ed.2 (Typové a áste n typové zkoušky rozvád nízkého nap tí) musí být ozna eny a výrobním štítkem od výrobce a jejich pr vodní dokumentace musí mimo jiné obsahovat i Protokol o kusové zkoušce, kdy jedním z bod zkoušek je i zkouška p iloženým nap tím (viz SN EN ed.2 l.18.4 zkoušky nap tím). Ochrana elektrickým odd lením má zabránit dotykovému nap tí zp sobenému dotykem s neživými ástmi, které mohou být pod nap tím v d sledku poruchy základní izolace živých ástí tohoto obvodu. Upozor uji na to, že u rozlehlejších strojních linek, m že být touto ochranou chrán na pouze malá ást za ízení strojní linky nebo stroje. P i kontrole je nutné provést prohlídky a m ení, která odpovídají požadavk m SN ed. 2 l.413. V tomto lánku se uvádí, že elektrické odd lení je ochranné opat ení, u n hož základní ochrana (ochrana Ž ) je zajišt na izolací Ž nebo p epážkami a kryty (p íloha A) a ochrana p i poruše (ochrana N ) je zajišt na jednoduchým odd lením odd leného obvodu od ostatních obvod a od zem. Toto jsou základní opat ení, která je nutno v rámci kontroly/revize elektrické instalace pracovních stroj d sledn kontrolovat. Zvláštn upozor uji na kontrolu odd lením odd leného obvodu od ostatních obvod a od zem. V p ípad pospojování za ízení, která jsou instalována na sekundární stran odd lovacího zdroje se jedná o Ochranu neuzemn ným místním pospojováním. Tato ochrana (ochranné opat ení) je dle edice.2 SN , za azena do ochranných opat ení, která se uplat ují pouze, jestliže provoz instalace je ízený osobou znalou nebo pod jejím dozorem, tedy tak jako v p ípad ochrany polohou a zábranou, musí opravu a údržbu elektrické instalace pracovního stroje, které je chrán no touto ochranou, provád t pouze osoby s elektrotechnickou kvalifikací nebo osoby pou ené. Jestliže chceme ov it odd lení živých ástí od živých ástí ostatních obvod a od zem, je nutné zm it hodnotu izola ního odporu. Zkouška izola ního odporu elektrické instalace pracovních stroj je obecn uvedena v kapitola SN EN ed.2. Podle požadavk tohoto lánku, nesmí být 96

103 izola ní odpor nam ený p i DC 500V mezi vodi i silového obvodu a ochranným obvodem nižší než 1M, což je mimochodem také požadavek SN Zkouška izolace se m že provád t na jednotlivých ástech kompletní elektrické instalace. Norma, ale také u nam ených hodnot p ipouští ur itou výjimku a to v p ípad, že se jedná o m ení izola ního odporu na n kterých speciálních (citlivých) za ízení jako jsou sb rnice, sb rací kroužky s kartá i, kdy je hodnota izola ních odpor vodi a p ípojnic snížena minimáln na hodnotu 50 k. Upozor uji na další ustanovení výše uvedeného lánku normy, kde se uvádí, že pokud elektrické za ízení stroje zahrnuje svodi e p ep tí, které budou b hem zkoušky pravd podobné v innosti je dovoleno bu za ízení odpojit (pokud je to za provozu možné) nebo snížit zkušební nap tí na hodnotu nižší než je úrove nap ové ochrany svodi p ep tí, ne však nižší, než je špi ková hodnota hranice napájejícího (fázového) nap tí. V tšina multifunk ních revizních p ístroj již umož uje nastavit hodnotu m ícího nap tí na 250V nebo 100V. Pokud se m ení provádí nižším nap tím než 500 V, musí i v tomto p ípad nam ená hodnota odpovídat minimáln 1M. M ení izola ních odpor nemusí být možné i z d vod možnosti poškození citlivých elektrických za ízení a pracovník provád jící kontrolu/revizi elektrické instalace pracovních stroj se musí sám rozhodnout, zda izola ní odpor m it. Osobn se domnívám, že pokud se nejedná o m ení elektrického obvodu, který je nap íklad ukon en pouze elektrickou zásuvkou, tak je m ení izola ního odporu na pracovních strojích nemožné a proto je nutné p ijmout n kterou z náhradních metod (m ení unikající, rozdílových nebo dotykových proud dle SN ), kterými se kvalita izolace dá do ur ité míry také prokázat. Ochrana automatickým odpojením od zdroje Základním principem ochrany je p erušit v jednom nebo více pracovních vodi ích automatickým (d íve samo inným) zap sobením ochranného za ízení (p ístroje jistící proti nadproud m) v p ípad poruchového stavu. Základním požadavkem této ochrany (ochranného opat ení) je, že k p erušení musí dojít v dostate n krátké dob, aby byla doba trvání dotykového nap tí omezena na dobu, v níž dotykové nap tí není nebezpe né. V SN EN ed. 2 jsou doby p erušení uvedeny v p íloze A (tabulka A.1), hodnoty uvedené v tabulce pln korespondují s požadavky SN ed.2 (tab. 41.1). V p vodní norm SN EN v l. 19 (zkoušky a ov ování) nebyla zkušební metoda v sítích TN samostatn uvedena, pouze v souvislosti s ov ováním spojitosti ochranného obvodu se uvád lo, že jakmile je stroj nainstalován a elektrické propojení, v etn p ipojení k napájení, jsou dokon ena, m že být spojitost ochranného obvodu ov ena zm ením impedance smy ky. V novém vydání normy (edice. 2) je již v l popsána zkušební metoda v sítích TN. Zkušební metoda obsahuje dva druhy zkoušek: Zkouška 1 ov ení spojitosti ochranného obvodu. Zkouška 2 ov ení impedance poruchové smy ky a vhodnost p ístroje jistícího proti nadproud m. Zkouška ov ení spojitosti ochranného obvodu byla v p vodním vydání SN EN ( l. 19.2) popsána pom rn d kladn a d raz byl zejména kladen na m ení spojitosti ochranného obvodu (u ochranných vodi nep esahujících délku 30m), kde se uvád lo, že spojitost ochranného obvodu se ov uje zavedením zkušebního proudu minimáln 10A. V tabulce.9, byly uvedeny hodnoty maximálního úbytku nap tí pro zkušební proud 10A, dle pr ez ochranných vodi. Ve druhém vydání normy se již striktn nepožaduje, p i ov ování spojitosti ochranného obvodu, zkušební proud 10A, ale uvádí se, že m ící proud musí být v rozmezí od nejmén 0,2A do p ibližn 10A. V nové norm také není již uvedena tabulka pro úbytek nap tí p i m ícím proudu 10A. Pro praktické provád ní 97

104 kontroly / revize elektrické instalace pracovního stroje však, dle vlastních praktických zkušeností p i provád ní revizí, mohu doporu it ov ovat spojitost ochranného obvodu proudem 10A a i nadále porovnávat p i m ení úbytky nap tí, tak jak bylo uvád no v prvním vydání normy. Samoz ejm pokud je osoba provád jící kontrolu elektrické instalace pracovního stroje (revizní technik) vybavena m ícím p ístrojem, který tato m ení umož uje. Zkouška ov ení spojitosti ochranného obvodu je nutné provést i v p ípad, že se bude provád t m ení impedance smy ky a to zejména z d vod, aby p ed zahájením m ení pod nap tím byla osoba provád jící m ení chrán na p ed nebezpe ným dotykem dopl kovou ochranou pospojováním. Zkouška ov ení impedance poruchové smy ky a vhodnost p ístroje jistícího proti nadproud m. Ov ení impedance poruchové smy ky je možné výpo tem nebo m ením, tak jak je uvedeno v SN EN ed.2 p íloha A, l.a.4. (v prvním vydání normy postup p i ov ování podmínek pro ochranu automatickým/ samo inným odpojením od zdroje tento postup popsán nebyl). M ení impedance poruchové smy ky je nutné provád t, je-li stroj p ipojen k elektrickému napájení o stejném kmito tu, jako je jmenovitý kmito et napájení u p edpokládané instalace. To že hodnota vypo tené nebo zm ené impedance poruchové smy ky musí odpovídat vztahu Z s x I a U o je již obecn zaužívané. Ve druhém vydání SN (2/2000) byl zaveden p epo et vypo ítané nebo nam ené hodnoty impedance poruchové smy ky tzv. Bezpe nostním sou initelem (k m nebo k v ). Tento sou initel je i nadále nutné používat. Oproti p vodnímu vydání SN (2/200) již nové vydání uvádí pouze obecný sou initel 1,5, který zahrnuje jak sou initel oteplení vedení 1,2, ale také i tzv. bezpe nostní sou initel 1,25 (d íve k v ) zahrnující velmi malé hodnoty impedancí ve spojích, ale i nap ový sou initel zatížení sít. P i praktickém m ení impedance smy ky je d ležité, aby m ení bylo provedeno jak na za átku obvodu (zajistím p ístrojem) tak i na jeho konci (nap. na vstupních svorkách motoru apod.) Tím, že se provede m ení impedance na za átku a na konci m eného obvodu a porovnají se ob hodnoty, lze i jednoduše zjistit jestli nap íklad nem že dojít k úbytku nap tí. Možná, že se m že zdát, že m it impedanci smy ky na za átku a i na konci m eného obvodu je zbyte né, ale dle mých praktických poznatk je tento systém funk ní a díky jemu lze odhalit i n které závady, kdy by zjiš ování jiným zp sobem bylo daleko problemati t jší. M ení impedance smy ky je dostate n popsáno v SN ( l ). Ochrana použitím PELV Použití PELV (ochrana malým nap tím) musí odpovídat požadavk. SN ed.2. Jedním ze základních požadavk pro tuto ochranu je, že jedna strana obvodu nebo jeden bod zdroje elektrického napájení obvodu PELV musí být spojeny s ochranným obvodem a živé ásti odd leného obvodu musí být elektricky odd lené od ostatních živých ástí. Tím, že je jedna strana obvodu spojena s ochranným obvodem (nejišt ná ást), lze p edejít samo innému spušt ní stroje p ed ovládacím p ístrojem z d vodu porušené izolace mezi vodi i nebo z d vod krátkého zemního spojení. P i provád ní kontroly / revize je tedy velice d ležité vždy prakticky vyzkoušet, že odd lená ást obvodu malého nap tí je živou i neživou ástí spojena se zemí. Zejména u provozovaného za ízení se ob as stává, že p i oprav poruchy byla odd lená strana obvodu odpojena od ochranného obvodu a po oprav již k zp tnému p ipojení k ochrannému obvodu nedošlo. Záv rem k této p ednášce bych cht l pouze podotknout, že i když podle SN EN ed.2 se na elektrické instalaci pracovního stroje neprovádí revize, ale kontrola, je nutné provést v rámci této kontroly ov ení instalovaných ochran a to p esn podle požadavk SN ed.2 (Elektrické instalace nízkého nap tí Ochrana p ed úrazem elektrickým proudem) a také i v rozsahu dle požadavk SN (Elektrické 98

105 instalace nízkého nap tí - Revize ). Také jsem se již setkal s názorem, že na nových inteligentních strojích, které jsou tzv. nabity elektronikou nelze žádná m ení provád t. Jelikož jsem osobn revidoval pom rn velké množství pracovních stroj, a to jak nových, tak i provozovaných, nemohu se s tímto názorem ztotožnit. Tato p ednáška m la mimo jiné za úkol p iblížit n která m ení p i kontrole ú innosti ochran p ed úrazem elektrickým proudem, která lze vesm s na pracovních strojích uskute nit, samoz ejm pokud na to máte odpovídající m ící techniku a dostatek znalostí a zkušeností. 99

106 Navrhování elektrických za ízení a elektrických systém p i uvád ní nového pracovního stroje na trh Ing. Josef Loos obchodn -technický zástupce, TRATEC-CS s.r.o. Úvod Zdvihací hydraulické za ízení je definováno jako nekompletní neúplný stroj, tedy souhrn konstruk ních díl, které tvo í tém celý stroj, ale jako takové nem že plnit žádnou funkci. Tento neúplný stroj je ur en výlu n k zabudování do jiného stroje a to do obráb cího horizontálního stroje pod ozna ením WHN. Hydraulické zdvihací za ízení je ur eno pro horizontální (elektrické) a vertikální (hydraulické) p estavení pracovního prostoru obsluhy obráb cího stroje, která se na ni zdržuje b hem obráb ní. Odtud obsluha ídí stroj p es ovládací panel ídicího systému a pomocný ovládací panel. Zdvihací za ízení je vybaveno krytováním, které chrání obsluhu stroje p ed odletujícími t ískami a st íkající eznou kapalinou. Na plošin je umíst n panel ídicího systému (zav šen na oto ném rameni), pomocný ovládací panel, p ípojka stla eného vzduchu, zásuvka pro 230V/50Hz (napájení notebooku), vnit ní osv tlení, tla ítka pro ovládání p estavení plošiny a tla ítka pro ovládání bezpe nostních zámk dve í. Krajní (koncové) polohy plošiny jsou indikovány koncovými spína i. Hlavní vstup/výstup na plošinu je z p ední ásti po pevných nezávislých sch dcích p es ru n ovládané dve e vybavené bezpe nostním elektro-zámkem, umož ujícím otev ení dve í jen v ur itém režimu stroje. Druhý vstup/výstup je v bo ní ásti sm rem do pracovního prostoru stroje. Tyto dve e jsou vybaveny rovn ž bezpe nostním elektrozámkem umož ující otev ení dve í jen v ur itém režimu stroje. Kabina s dve mi je vybavena pr hledným bezpe nostním polykarbonátem. Ve spodní ásti kabiny je implementován bezpe nostní skener, který p i p erušení laserového paprsku vypne pojezd zdvihacího za ízení sm rem dol. 100

107 Obr.: Zdvihací za ízení hydraulická obslužná plošina ešení bezpe nosti stroje Jelikož bezpe nost je základní pot ebou lov ka, je nezbytné, aby se obsluha hydraulické plošiny i personál údržby mohl spolehnout na bezpe nost stroje. Z tohoto d vodu jsme se v pr b hu vývoje v novali jednotlivým krok m tak, abychom eliminovali maximum rizikových oblastí a stroj spl oval základní bezpe nostní a zdravotní požadavky Sm rnice pro stroje. Krok1: Posouzení rizika: B hem vývojové fáze jsme se p edevším zabývali posouzením rizik, která by mohla ohrozit obsluhu a bezpe nost hydraulické plošiny. Pro stanovení kategorií požadavk na bezpe nostní ásti systému, jsme provedli jednoduchý odhad rizik pomocí grafické metody (norma SN EN ISO ), která je použitelná jak pro elektrické, elektronické tak pro hydraulické systémy. 101

108 Závažnost poran ní S1: Lehké S2: T žké etnost a/nebo doba trvání expozice F1: Z ídka / krátce F2: asto / dlouho Možnost prevence rizika nebo omezení škod P1: Je možná P2: Je st ží možná Kategorie požadovaná Performace Level a b Nízké riziko Start c d e Vysoké riziko Obr. 1: Graf posouzení rizika Krok 2: Snížení rizika Jelikož jsme v pr b hu vývoje ur ili nutnost opat ení minimalizaci zvolených rizik, použili jsme v následujícím kroku tzv. 3 - stup ovou metodu. a) Bezpe nostní konstrukce zdvihacího za ízení Bezpe ná konstrukce je prvním nejd ležit jším stupn m procesu minimalizace rizika. Možné riziko je zde vylou eno b hem návrhu vývoje a konstrukce. Ú innost opat ení je proto prokazateln nejvyšší a ekonomicky nejefektivn jší. V každém p ípad jsme se snažili zvolit/použít komponenty tak, aby v p ípad selhání plošiny byla bezpe nost osob prioritní. Prvním cílem konstrukce bylo, aby riziko nemohlo v bec vzniknout. Vyvarovali jsme se používání ostrých hran, roh, p esahujících díl, eliminaci míst, na kterých by mohlo docházet ke st ihu i ke zhmožd ní. asto sta í brát v potaz dobrého rádce zdravý selský rozum. b) Technická ochranná opat ení zdvihacího za ízení Technická ochranná opat ení jsou realizována prost ednictvím ochranných za ízení (plechové kryty, dve e, pr hledné bezpe nostní polykarbonáty) nebo monitorovacími jednotkami, které vykonávají bezpe nostní funkci. Ne všechna ochranná za ízení jsou zapojena do ídicího systému stroje. Nap íklad p vn instalované odd lující ochranné plechové kryty i bezpe nostní polykarbonáty musí tvo it d kladný bezpe nostní zábranu proti odletujícím t ískám obráb cího stroje i st íkající chladicí kapalin. Stanovení bezpe nostních funkcí: 102

109 Bezpe nostní funkcí jsme si definovali, jak má být sníženo riziko prost ednictvím bezpe nostn technických opat ení. Pro každé nebezpe í, které jsme nedokázali odstranit konstruk ními prost edky, jsme museli definovat vlastní bezpe nostní funkci. Tzn., že jsme museli ešit otázku do asného zamezení p ístupu z kabiny do prostoru obráb ní, do asného zamezení vystoupení z kabiny, není-li kabina v koncové spodní poloze, zamezení startu pohybu kabiny sm rem dol v p ípad p ekážky pod plošinou atd. Do asné zamezení p ístupu: P ístup do nebezpe né oblasti jsme zamezili po dobu, kterou se zdvihací za ízení nachází v nebezpe ném stavu. Jakmile zdvihací za ízení dosáhne bezpe ného stavu, blokování p ístupu je povoleno. V tomto p ípad jsme volili elektromechanický bezpe nostní spína s bezpe nostní zarážkou. Jednoduše e eno získáváme bezpe nostní informaci ohledn zav ení dve í v etn ovládacího signálu pro povolení zarážky a možnost otev ení dve í. Zamezení startu pohybu plošiny sm rem dolu: Abychom zajistili bezpe nou jízdu zdvihacího za ízení sm rem dolu, je do bezpe nostního obvodu implementován a konstruk n umíst n ve spodní ásti kabiny laserový bezpe nostní skener. Detekce v aktivním ochranném poli bezpe nostního laserového skeneru. Funkce Vyvolání Stop je realizovaná vertikálním ochranným polem bezpe nostní sv telné závory. Pro aktivaci bezpe nostní funkce Nouzové zastavení je start nebo op tovné uvedení stroje do chodu blokováno, dokud se v nebezpe né oblasti nacházejí p edm ty, osoby. Zamezení p ejetí maximální horní koncové polohy plošiny Pro eliminaci chyby nezaznamenání horní koncové polohy hydraulické plošiny je do systému vložen v maximálním možném zdvihu bezpe nostní mechanický sníma s dv ma rozpínacími kontakty. Návrh bezpe nostních funkcí zdvihacího za ízení: Stroj je tvo en r znými zvolenými komponenty, které p sobí sou inn a zajiš ují tak funkci celého za ízení. V závislosti na bezpe nostních funkcích a požadované bezpe nostní úrovni, byly voleny bezpe nostn relevantní ásti systému ízení (senzory,logické stupn výstupní jednotky, prvky výkonového ízení i pohonné a pracovní prvky) viz obr

110 P ívod energie Senzory s provozními funkcemi PBS-tlak LFThladina IM12- koncové polohy I10- koncové polohy Prvky výkonového ízení Pohonné a pracovní prvky bez ohrožení Obslužné a monitorovací prvky Logická jednotka s bezpe nostními funkcemi Prvky výkonového ízení Pohonné a pracovní prvky s možným ohrožením Senzory s bezpe nostními funkcemi I10Lock-zámek S200-skener I110 RA-spína Obslužná plošina TRATEC Obr. 2: Struktura systému ízení zdvihacího za ízení V p edchozí ásti jsme popisovali bezpe nostní funkce a jejich zamezení. Do logické jednotky, tedy do ízení stroje, jsou také p ipojeny senzory s provozními funkcemi tak, abychom vytvo ili ucelený inteligentní systém. V tomto p ípad se jedná o snímání tlaku, hladiny hydraulického agregátu. Dále pak koncové polohy (horizontální a vertikální pohyb plošiny) signalizované mechanickými koncovými spína i i induk ními senzory. Prvkem výkonového ízení jsou myšleny styka e, které spínají nebo rozepínají elektrické spojení mezi p ívodem elektrické energie a motory (pohonné prvky) ur ené pro horizontální, vertikální pohyb zdvihacího za ízení. Integrování bezpe nostních za ízení do systému ízení hydraulické plošiny: Tím, že plošina koresponduje n kolika bezpe nostními systémy, zvolili jsme logickou jednotku se softwarovými aplikacemi. Tato jednotka disponuje s komplexním bezpe nostním PLC. Logické operace pro bezpe nostní funkce jsou p itom realizovány prost ednictvím software. Konfigurovatelný ídicí systém je možné sestavit z p eddefinovaných logických blok pomocí programového rozhraní. Základem hardwaru je bezpe nostní ídící jednotka CPU, programovatelná p es rozhraní RS 232. Ta je dopln na vstupn /výstupními jednotkami. Výhodou tohoto systému je jakákoliv rychlá zm na v konfiguraci stroje a jeho logiky. 104

111 Obr. 3: ídící systém Flexi soft, logické bloky Hydraulický vertikální pohyb zdvihacího za ízení: Samotnou kapitolou bezpe nostního ovládání, ízení a snímání je hydraulická jednotka sestavená z hydraulické nádrže, erpadla, motoru a ídící jednotkou osazenou zp tným ventilem, bezpe nostním tlakovým ventilem a elektricky ízenými sm rovými ventily pro sm ry pohybu nahoru a dolu. ídicí ventilová jednotka agregátu je vybavena ru n ovládaným ventilem, kterým je možno i v p ípad výpadku napájení dopravit kabinu ve sm ru dol. Tento ventil je otevírán jen trvalým p sobením ruky. Zvedací za ízení je také opat eno sm rovým nouzovým ventilem, kterým je možné ovládat záložním akumulátorem (12VDC) i p i výpadku napájecího nap tí stroje. Aktivace záložního zdroje je kombinací klí ového p epína e a tla ítka umíst ného na panelu ovládání. Obr. 4: ídící hydr. jednotka c) Uživatelské informace o zbytkovém riziku hydraulické plošiny Jelikož nám nedovolovala bezpe ná konstrukce, ani jiná technická opat ení eliminovat všechna rizika, opat ili jsme kabinu plošiny piktogramy a varovné pokyny jsme také zapracovali do kompletního návodu stroje. Ten je nedílnou sou ástí každého expedovaného stroje s kompletním technickým popisem, obslužným návodem a údržbou kompletního za ízení. 105

112 Krok 3: Celkové ov ení P ed každým uvedením zdvihacího za ízení do provozu se musí provést jednotlivé p ezkoušení a zkoušky. Jedná se tedy o p ezkoušení funk nosti dve í a jejich uzáv rek zajišt né koncovými spína i s blokováním, které musí odolat mechanické pevnosti 300 N. V dalším p ípad se jedná o p ezkoušení koncových vypína zdvihacího za ízení, kontrolu ovládání zdvihacího za ízení, kontrolu tlaku p i plném zatížení, kontrolu funk nosti bezpe nostního skeneru a p edevším kontrolu nouzové jízdy sm rem dol p es zálohový akumulátor. Výsledkem je sepsání protokolu o p ezkoušení stroje. Záv r Vývojem hydraulických obslužných plošin se Tratec-cs zabývá již tvrtým rokem. Za uplynulou dobu jsme dosp li k mnoha poznatk m, které dnes eliminují výskyt rizik bezpe nosti stroje. V oblasti vývoje spolupracujeme také s naším zákazníkem, kde dbáme na jeho požadavky v oblasti ergonomiky v souladu s kvalifikací obsluhy. 106

113 Kompatibilita elektrických za ízení v návaznosti na požadavky vyhlášky.268/2009 Sb. Ing. Michal K íž IN-EL s.r.o. Praha Podle vyhlášky.268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která up es uje a dopl uje požadavky stavebního zákona. 183/2006 Sb., musí stavba spl ovat adu požadavk, které se týkají elektromagnetických vliv, a to jak na lidi, kte í stavbu obývají nebo ji jinak používají ( 6 vyhlášky), tak z hlediska vzájemného ovliv ování elektrických za ízení ( 34 vyhlášky). Technické vybavení staveb neobnáší jenom ist elektrické rozvody, ale i zabezpe ovací za ízení a elektronické komunikace. To bývají za ízení zvláš citlivá na elektromagnetická rušení. Elektrický rozvod ve stavbách, který obnáší nejen vnit ní silnoproudé rozvody ur ené pro rozvod elektrické energie ve stavb ale i vnit ní rozvody sítí elektronických komunikací musí (podle 34 vyhlášky) krom obligátních požadavk na bezpe nost osob, zví at a majetku, spolehlivost, p ehlednost a snadnou p izp sobivost p i p emís ování elektrických za ízení a stroj, spl ovat i požadavky z hlediska tzv. elektromagnetické kompatibility. Co je to ta kompatibilita, už nám napoví podrobn jší zn ní 34 vyhlášky. V n m se p edepisuje, že elektrický rozvod musí podle druhu provozu spl ovat požadavky na zamezení vzájemných nep íznivých vliv a rušivých nap tí p i k ižování a soub hu silnoproudých vedení a vedení elektronických komunikací a že v elektrických rozvodech staveb se musí instalovat vždy za ízení s takovou elektromagnetickou kompatibilitou a odolností, aby tato za ízení v elektromagnetickém prost edí uspokojiv fungovala, aniž by sama zp sobovala nep íznivé elektromagnetické rušení jiného za ízení v tomto prost edí. To, co je výše uvedeno tu ným písmem, jsou vlastn požadavky z hlediska elektromagnetické kompatibility, zkratkou EMC (z anglického ElectroMagnetic Compatibility), eskými slovy e eno jsou to požadavky z hlediska elektromagnetické slu itelnosti (což je sloví ko, které se d íve jako eský ekvivalent kompatibility také používalo). A jak už slovo slu itelnost napovídá, je t eba, aby elektrická a elektronická za ízení bez komplikací pracovala a fungovala ve spole ném prostoru, objektu stavb apod. Pro zajišt ní elektromagnetické kompatibility z hlediska výrobk a za ízení platí p edevším na ízení vlády. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. Toto na ízení vlády dopl uje a konkretizuje požadavky zákona. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Je to na ízení, které se týká p edevším elektronických výrobk a výrobc elektronických za ízení. Tím, že se 107

114 však tato elektronická za ízení a elektronické p ístroje instalují jako sou ást elektrických instalací, zasahuje i do oblasti obecných elektrických rozvod. V uvedeném na ízení se také za ízením rozumí p ístroj nebo pevná instalace. P itom p ístrojem se rozumí dokon ený p ístroj, nebo sestava p ístroj uvád ná na trh jako samostatný funk ní celek ur ený pro kone ného uživatele. Tyto p ístroje mohou na jedné stran elektromagnetické rušení zp sobovat, ale na druhé stran m že být také jejich provoz elektromagnetickým rušením ovliv ován. (P ístrojem se mohou také rozum t komponenty nebo podsestavy ur ené pro zabudování do p ístroje kone ným uživatelem nebo i mobilní instalace definované jako sestava p ístroj, p ípadn prost edk, ur ená k p esunu a provozu na r zných místech. Takže za ízením m že být p ístroj nebo pevná instalace a p ístrojem m že být i mobilní, p emístitelná instalace. Z toho m že vyplývat, že za ízením m že být p ístroj i instalace, a to pevná i mobilní.) Podle uvedeného na ízení se elektromagnetickou kompatibilitou rozumí schopnost za ízení uspokojiv fungovat v elektromagnetickém prost edí, aniž by samo zp sobovalo nep ípustné elektromagnetické rušení jiného za ízení v tomto prost edí. Co je to, to elektromagnetické prost edí, ve kterém musí být za ízení schopno uspokojiv pracovat? To je definováno jednak v SN IEC Elektromagnetická kompatibilita (EMC). ást 1: Všeobecn. Díl 1: Použití a interpretace základních definic a termín, ale také v již uvedeném na ízení vlády. 616/2006 Sb. Elektromagnetickým prost edím se rozumí veškeré elektromagnetické jevy pozorovatelné v daném míst. Elektromagnetické prost edí je možno podle p edpokládané intenzity rušení rozd lit v zásad na dva druhy (viz nap. SN EN Rozvád e nn): prost edí 1, což je prost edí ve ejných sítí nn, jako jsou místa/instalace v obytných a obchodních prostorách a v lehkém pr myslu a ;prost edí 2, což je prost edí neve ejných nebo pr myslových sítí/míst/instalací nn v etn zdroj velkého rušení. K tomu naprosto neodborn e eno v prost edí 1 je možno používat p ístroje a za ízení s podstatn nižší odolností než pro prost edí 2. (Odborníci využijí souboru norem IEC 1000, IEC 61000, EN zavedeného v soustav SN, které stanoví požadavky z hlediska elektromagnetické kompatibility. Jsou to nap. SN EN Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - ást 2-2: Prost edí - Kompatibilní úrovn pro nízkofrekven ní rušení ší ené vedením a signály ve ve ejných rozvodných sítích nízkého nap tí a SN EN Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - ást 2-4: Prost edí - Kompatibilní úrovn pro nízkofrekven ní rušení ší ené vedením v pr myslových závodech, SN EN Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - ást 6-1: Kmenové normy - Odolnost - Prost edí obytné, obchodní a lehkého pr myslu), SN EN Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - ást 6-2: Kmenové normy - Odolnost pro pr myslové prost edí.) Pro úplnost uvedeme z na ízení vlády. 616/2006 Sb. ješt vysv tlení dalších základních termín : elektromagnetickým rušením se rozumí elektromagnetický jev, který m že zhoršit funkci za ízení; elektromagnetickým rušením m že být elektromagnetický šum, nežádoucí signál nebo zm na v samotném prost edí ší ení, odolností se rozumí schopnost za ízení správn fungovat bez zhoršení kvality funkce za p ítomnosti elektromagnetického rušení. 108

115 Montáž elektrických a elektronických za ízení z hlediska EMC Co je však z uvedeného na ízení vlády. 616/2006 Sb. ješt z hlediska užívání nebo uplat ování za ízení, což se týká práv montáže za ízení z hlediska EMC d ležité? Není to jenom to, že základní požadavky, které musí stanovené výrobky spl ovat (rušení nesmí p esáhnout p íslušnou úrove a odolnost v i elektromagnetickému rušení dovoluje, aby za ízení fungovalo bez nep ijatelného zhoršení ur ených funkcí) zajiš uje výrobce tím, že výrobky splní základní požadavky p íslušných norem, ale je to i p edpoklad, že za ízení aby z hlediska EMC ádn fungovalo, musí být ádn instalováno, udržováno a používáno pro ú ely, pro které je ur eno. Aby bylo zajišt no, že po uvedení do provozu bude p ístroj spl ovat požadavky na ochranu p ed rušením (tj. aby nebylo rušeno a aby ani nerušilo), musí výrobce spolu s dodávaným za ízením upozornit na zvláštní opat ení, jež musí být p ijata p i montáži, instalaci, údržb nebo používání p ístroje. Pro pevné instalace z hlediska EMC platí (podle 8 NV. 616/2006 Sb.): (1) P ístroj, který je ur en výhradn k zabudování do ur ité pevné instalace a jinak není samostatn uvád n na trh, nemusí spl ovat základní požadavky (m že rušit nad p edepsanou úrove a ani jeho odolnost v i rušení nemusí být vyhovující). Rovn ž nemusí být posouzena jeho shoda (s p íslušnými normami) a p ístroj nemusí nést ozna ení CE. Podmínkou však je, že se v pr vodní dokumentaci k p ístroji uvedou: a) údaje identifikující pevnou instalaci, pro kterou je p ístroj ur en, charakteristiky její elektromagnetické kompatibility a opat ení, jež je t eba s ohledem na zabudování p ístroje do pevné instalace p ijmout, aby nebyla ohrožena shoda dané instalace s požadavky na ochranu, a b) údaje umož ující identifikaci p ístroje (typ, série, výrobní íslo apod.) a identifika ní údaje výrobce (pop. zplnomocn ného zástupce, sídlí-li výrobce mimo Evropu). (2) V p ípad, že se a) u pevné instalace projeví známky nesouladu s požadavky na ochranu p ed rušením, a že b) eský telekomunika ní ú ad (postupující podle zákona o elektronických komunikacích. 127/2005 Sb.) neshledá, že by dokumenty (pr vodní dokumentace, dokumentace správných technických postup pro provedení instalace, pop ípad jiné dokumenty) p edložené provozovatelem instalace nebo jím pov enou osobou byly dostate ným d kazem prokázání shody zajiš uje posouzení shody pevné instalace s požadavky na ochranu p ed rušením provozovatel instalace nebo jím pov ená osoba. (3) Shodu pevné instalace s požadavky na ochranu (p ed rušením) zajiš uje provozovatel. Je tedy nutno zvláš pe liv studovat návody a pokyny výrobce a dodavatele. K tomu si uvedeme, co p edepisuje P íru ka pro uplat ování sm rnice Rady pro EMC zapracované do na ízení vlády pro EMC (zve ejn na na stránkách v rubrice SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE): 109

116 Pevná instalace ve smyslu sm rnice o EMC 1. Všeobecn Pod svými lánky 1.1 a 2.1 se sm rnice vztahuje na instalace obsahující elektrické a elektronické sou ástky. Uplatn ní sm rnice o EMC na instalace je, z hlediska zkušeností získaných b hem posledních ty let, velmi kontroverzní záležitostí. Je proto d ležité uvést v této kapitole analýzu platnosti této sm rnice založenou na její podstat : Pevná instalace v nejširším smyslu je definována jako kombinace n kolika za ízení, systém, hotových výrobk a/nebo sou ástek (dále uvád ných jako ásti ) sestavených a/nebo postavených sestavovatelem/instala ním technikem na daném míst, aby byly spole n provozovány v p edpokládaném prost edí za ú elem vykonávání ur ité funkce, které však nejsou ur eny k tomu, aby byly uvedeny na trh jako samostatná funk ní nebo obchodní jednotka. P íklady pevných instalací zahrnují telekomunika ní sít a m nírny vysokého nap tí. Sm rnice p itom nerozlišuje mezi r znými druhy instalací. Aby se však výrobci ástí a sestavovatelé mohli vyhnout zbyte ným obtížím, je vhodné prošet it, která ustanovení sm rnice je možno prohlásit za neuplatnitelná, aniž by to poškodilo cíle sm rnice. 2. Uplat ování sm rnice o EMC na pevné instalace V instalacích definovaných v kapitole , mohou být použity ásti, které nejsou ur eny k uvedení na trh jako samostatná obchodní nebo funk ní jednotka. P itom není rozdíl, zda byly uvedeny na trh stejnými nebo r znými výrobci, protože žádný z nich neví, jaký kone ný elektromagnetický ú inek bude kombinace ástí v instalaci mít; mohou pouze p ejímat odpov dnost za každou jednotlivou ást, když ji uvád jí na trh. Problémy s EMC v p ístrojích p i použití v instalacích jsou ešeny p ípad od p ípadu ve spolupráci mezi výrobci ástí, které jsou v instalaci použity, uživatelem a v n kterých p ípadech i spole ností, která na instalaci uzav ela kontrakt. Výsledkem spole né expertízy t chto stran je správná funkce celé instalace a také možnost jejího za len ní do sít. Instalace musí spl ovat základní požadavky sm rnice, jak jsou definovány v lánku 4 ( 2 NV. 616/2006 Sb. aby za ízení nerušilo a bylo odolné v i p epokládanému rušení). Osoba (osoby) odpov dná (odpov dné) za návrh, techniku a konstrukci (sestavení a postavení) se stává výrobcem ve smyslu sm rnice a p ejímá odpov dnost za to, že instalace spl uje všechna p íslušná ustanovení sm rnice, když se uvede do provozu. Návody na sestavení z hlediska EMC poskytnuté výrobcem (výrobci) ástí a celkový zp sob instalace musí být v souladu se správným technickým postupem, pokud se týká instalací, stejn jako p edpis pro instalace (vnitrostátních, regionálních nebo lokálních), které zajistí shodu celé instalace se základními požadavky sm rnice o EMC. Takové p edpisy musí být ovšem pln v souladu se Smlouvou o ES a zvlášt nesm jí ovliv ovat návrh a výrobu p ístroj, které již ve shod se sm rnicí o EMC jsou. 110

117 Taková instalace nem že využívat výhod volného (fyzického) pohybu na trhu EHP a z titulu sm rnice o EMC ji není pot eba ozna ovat CE nebo pro ni vypracovávat ES prohlášení o shod nebo do jejího schvalování zapojovat kompetentní subjekt. Výrobce instalace musí v návodech k použití v souladu s kapitolou 10 ( 5, odst. 4 NV. 616/2006 Sb.) poskytnout jasné návody pro práci a údržbu. Uplat ování sm rnice na pohyblivé instalace Instalace, které jsou ur eny k tomu, aby byly pohyblivé a aby se s nimi pracovalo v okruhu ur itého místa (nap. televizní nebo rozhlasový p enosový v z) mohou být vystaveny zm nám elektromagnetického prost edí nebo mohou tyto zm ny samy zp sobovat. Pro takovou pohyblivou instalaci je volný pohyb na trhu nebo na území EHP možný. Proto takové pohyblivé instalace musí být v souladu se sm rnicí stejn jako systém popsaný v kapitole 6.4. Pokud je však ú elem takových instalací nahradit nebo rozší it pevnou instalaci (nap. pro výrobu nebo p enos elektrické energie v síti vysokého nap tí), je t eba v i nim postupovat stejným zp sobem jako v i pevné instalaci podle kapitoly Do asná spojení takových instalací se sít mi se musí pe liv plánovat a musí je instalovat odborníci. Rozvád e a EMC Zvláštní kapitolu z hlediska zajišt ní požadavk na EMC p edstavují rozvád e. Rozvád e pat í mezi stanovené výrobky podle zákona. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a z toho hlediska je výrobce povinen p ed jeho uvedením na trh vydat písemné prohlášení o shod výrobku s technickými p edpisy a o dodržení stanoveného postupu posouzení shody. P itom se od výrobce rozvád e (což m že být i firma, která provádí elektrické instalace v objektu a která do zakoupené sk ín rozvád e namontuje p íslušné p ístroje a provede vnit ní zapojení rozvád e) vyžaduje, aby ve svém prohlášení o shod uvedl, jak se vyrovnal s otázkou EMC. V prohlášení o shod tedy musí mezi technickými p edpisy, podle kterých byla shoda posouzena, uvést nejen technický p edpis platící pro elektrická za ízení nn (v sou asné dob se jedná o na ízení vlády. 17/2003 Sb., pro elektrická za ízení nízkého nap tí nebo evropskou sm rnici 73/23/EHS, i evropskou sm rnici 2006/95/ES) ale musí uvést i technický p edpis pro EMC (v sou asné dob je to již výše uvedené na ízení vlády. 616/2006 Sb., nebo evropská sm rnice 2004/108/ES o EMC). Uvedení technického p edpisu pro EMC vyžaduje eská obchodní inspekce i v p ípad, kdy nemusí být otázky EMC u rozvád e ov ovány, jak to vyplývá z níže uvedených ustanovení normy pro rozvád e. V takovém p ípad je t eba do ES prohlášení o shod uvést, na základ kterého ustanovení normy není nutné EMC ov ovat. Jak bylo uvedeno již výše, norma pro rozvád e nn, kterou je SN EN edd. 2:2000 uvažuje (v l Prost edí EMC) dv kategorie podmínek okolního prost edí ozna ované: a) prost edí 1; b) prost edí 2. Prost edí 1 se týká zejména ve ejných sítí nn, jako jsou místa/instalace v obytných a obchodních prostorách a v lehkém pr myslu. (Toto prost edí se nevztahuje na zdroje velkého rušení, jako jsou obloukové svá e ky.) 111

118 Prost edí 2 se týká zejména neve ejných nebo pr myslových sítí/míst/instalací nn v etn zdroj velkého rušení. Podle l SN EN platí: U hotových rozvád se nevyžadují žádné zkoušky odolnosti nebo vyza ování v souvislosti s EMC, pokud jsou spln ny tyto podmínky: a) vestav né p ístroje a sou ásti jsou navrženy pro prost edí, do kterého je ur en rozvád (prost edí 1 nebo 2) a odpovídají p íslušné norm výrobku nebo skupinové norm na EMC pro toto prost edí; b) vnit ní instalace a zapojení se provád jí podle pokyn výrobc p ístroj a sou ástí (uspo ádání se z etelem na vzájemné vlivy, stín ní kabel, uzemn ní atd.). Ve všech ostatních p ípadech mají být požadavky na EMC ov eny zkouškou (podle p íslušných norem ze souboru EN/IEC 61000). Pokud se týká rozvád nezahrnujících elektronické obvody, tak ty nejsou citlivé na normální elektromagnetické rušení a nevyžadují žádné zkoušky odolnosti. Pokud se týká rozvád zahrnujících elektronická za ízení, tak tato elektronická za ízení musí spl ovat požadavky na odolnost uvedené v p íslušné norm výrobku nebo skupinové norm na EMC a musí být vhodná pro stanovené prost edí EMC. (K tomu se dopl uje vysv tlení, že Jednoduchý obvod usm r ova e není citlivý na normální elektromagnetické rušení a nevyžaduje tedy zkoušku odolnosti.) Takže b žné domovní rozvád e, které obsahují pouze pojistky, jisti e, styka e, chráni e a jiné spínací prvky provedení zkoušek z hlediska EMC nevyžadují, ovšem tuto skute nost je nutno uvest v ES prohlášení o shod, které se k rozvád i vydává. Ochrana p ed bleskem a elektromagnetická kompatibilita Krom výše uvedených opat ení vyhláška. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, p edepisuje, na kterých stavbách se musí z izovat ochrana p ed bleskem ( 36). Ochrana p ed bleskem neobnáší v sou asné dob již jenom klasickou ochranu p ed úderem blesku do objektu, ale i ochranu elektrických a elektronických za ízení umíst ných a hlavn fungujících ve stavb a v mnohých p ípadech zajiš ujících provoz za ízení, sítí apod. i bou ka s atmosférickými výboji vytvá í ur ité elektromagnetické prost edí, p ed jehož ú inky je t eba elektrické a elektronické za ízení chránit. Opat ení na ochranu p ed elektrickými a elektromagnetickými vlivy zp sobovanými blesky, je možno rovn ž považovat za opat ení pro zajišt ní elektromagnetické kompatibility jejich cílem je, aby za ízení uspokojiv fungovalo i v elektromagnetickém prost edí zp sobovaném bou í. Tato opat ení jsou stanovena nejen souborem SN EN Ochrana p ed bleskem, ale i celou adou dalších norem (z nichž je možno uvést soubor SN EN Informa ní technologie - Instalace kabelových rozvod a SN EN Použití spole né soustavy pospojování a zemn ní v budovách vybavených za ízením informa ní technologie). Ty mohou být cenn jší než samotný stavební objekt. 112

119 SN Elektrotechnické p edpisy Elektrická za ízení ást 4: Bezpe nost - Kapitola 44: Ochrana proti p ep tí Oddíl 442: Ochrana za ízení nn p i zemních poruchách v síti vysokého nap tí Ing. Michal K íž IN-EL s.r.o. Praha Tato norma stanoví opat ení pro p ípady poruchy v transformovn, a to pr razu ze živé ásti vn na uzemn nou neživou ást transformátoru, jak je to znázorn no na obr. 1. Obr. 1: Porucha ve vn vinutí transformátoru, která vyvolává nap tí na uzemn ní transformátoru, jehož zemní odpor je R E Obrázek 1 ukazuje, že p i poruše izolace mezi jednou fází vn a kostrou transformátoru dojde ke vzniku poruchového proudu I E, jehož pr chod odporem R E uzemn ní vyvolá na tomto uzemn ní poruchové nap tí. Toto nap tí, pokud je uzemn ní kostry transformátoru spojeno s uzlem nn strany transformátoru, jenž je spojen s vodi em PEN, se rozvádí pak do sít nn, a to na všechny neživé a cizí vodivé ásti, které na tento vodi 113

120 PEN p ipojeny. Na všech t chto ástech je pak nap tí U f = R E I E proti neutrální zemi. Jestliže toto nap tí p ekro í ur itou velikost, m že být pro uživatele elektrických instalací p ipojených k distribu ní síti napájené z takového transformátoru s poruchou nebezpe né. Míra tohoto nebezpe í závisí jednak na velikosti tohoto nap tí a také na dob jeho trvání, tzn. dob, než bude porucha odpojena. Ta je znázorn na na obr. 2. Obr. 2: Maximální p ípustné nap tí p i poruše v závislosti na dob jeho trvání Hodnota nap tí proti zemi vynesená v grafu na obr. 2 v závislosti na dob trvání poruchy je v tší než bychom o ekávali. Starší požadavky norem ( SN :1965, SN :1996, SN :2000 a SN ) ve svých požadavcích kolísali mezi 50 V a 65 V, což byly svého asu hodnoty dovolených dotykových nap tí na neživých ástech v p ípad poruchy. Obr. 2 stanoví možnost vyšších nap tí. Je to dáno tím, že v elektrických instalacích se s výskytem plného nap tí U f neuvažuje. Je to proto, že se p edpokládá jednak p izemn ní vodi e PEN, resp. PE a také proto, že u elektrických instalací se p edpokládá vytvo ení pospojování, kterým se vyrovná i nap tí zavle ené do budovy po vodi i PEN distribu ní sít. Sít vn se v R provozují jako izolované a proudy, které p i první poruše vzniknou, odpovídají v podstat kapacitním proud m I kap p i první poruše. Jejich velikost je úm rná nap tí a délce vedení sít vn. To je také znázorn no na následujících obrázcích 3 až 5. (Mírn jší podmínky nastávají, pokud se jedná o kompenzované sít, ve kterých se podstatná ást kapacitního proudu vykompenzuje nap. zhášecí tlumivkou, tzv. Petersonovou cívkou, za azenou mezi nulový bod sít vn a zem.) 114

121 Obr. 3: Kapacitní proudy trojfázových venkovních vedení Obr. 4: Kapacitní proudy trojpláš ových kabel s pokovenými žilami 115

122 Obr. 5: Kapacitní proudy trojžilových kabel s obvodovou izolací Na obr. 6 jsou znázorn ny nap ové pom ry na transformátoru vn/nn a za ízení nn napájeného ze sít TN v p ípad, kdy je nulový bod sít, a tím i vodi PEN p ipojen k uzemn ní transformovny. Obr. 6: Nap ové pom ry na transformátoru vn/nn a na za ízení nn napájeného ze sít TN s vodi em PEN p ipojeným k uzemn ní transformovny 116

123 Z obr. 6 je z ejmé, že nap tí na neživých ástech za ízení nn v p ípad poruchy v transformátoru na stran vn bude rovno nap tí U f = R E I E. Nap tí mezi fázovými vodi i nn a neživou ástí transformátoru vn/nn ani nap tí mezi fázovými vodi i a neživými ástmi napájeného za ízení nevykazuje žádné p ep tí a z stává rovno fázovému nap tí U o. Tímto zp sobem je možno ešit uzemn ní uzlu nn strany transformátoru pokud nehrozí nebezpe í, že nap tí p ekro í dovolenou hodnotu stanovenou závislostí znázorn nou na obr. 2. Pokud však nap tí na uzemn ní neživých ástí transformátoru p ekro í p i poruše ze strany vn dovolenou hodnotu podle obr. 2, je nutné hledat jiné ešení. To je nazna eno na obr. 7. Ten znázor uje p ípad, kdy uzel, a tím i vodi PEN strany nn transformátoru je uzemn n mimo nap ový trychtý uzemn ní transformátoru, který vzniká p i poruše ze strany vn. Obr. 7: Nap ové pom ry na transformátoru vn/nn a na za ízení nn napájeného ze sít TN s vodi em PEN uzemn ným mimo uzemn ní transformátoru Z obr. 7 je sice z ejmé, že vodi PEN nebude rozvád t nap tí z uzemn ní transformátoru do sít nn a na za ízení nn (nap tí mezi neživou ástí za ízení nn a zemí je U f = 0), ale objeví se jiný nedostatek. Daným zp sobem se p i poruše na vn posune nap tí neživé ásti transformátoru vn/nn v i nulovému nap tí uzlu transformátoru o hodnotu R E I E a nap tí mezi n kterým fázovým vodi em na stran nn (na obr. 7 je to vodi L1) a neživou ástí transformátoru již nebude rovno fázovému nap tí U o, ale bude zv tšeno ješt práv o hodnotu R E I E takže bude zv tšeno na hodnotu U 1 = R E I E + U o. Pro tuto zvýšenou hodnotu nap tí namáhajícího izolaci norma p edepisuje, že nesmí p ekro it hodnotu U o V, pokud doba do odpojení poruchy na stran vn bude delší nebo rovno 5 s (poruchové nap tí bude trvat 5 s a více), nebo hodnotu U o V, pokud doba do odpojení poruchy na stran vn bude kratší než 5 s. Takže pokud hodnota R E I E bude v tší než 250 V, je nutno bu zlepšit parametry uzemn ní, nebo zkrátit dobu odpojení vedení vn, z n hož je napájen transformátor s poruchou, pod 5 s. Pokud i po zkrácení doby odpojení p esáhne hodnota R E I E nap tí V, bude nutno zlepšit parametry uzemn ní. Na základ obdobného rozboru jsou vyjád eny i podmínky pro uzemn ní a dobu odpojení, jsou-li z transformátoru vn/nn napájeny nn sít TT a IT. Ty zde však rozebrány nejsou a je t eba prostudovat normu. 117

124 SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást Bezpe nost Ochrana p ed nap ovým a elektromagnetickým rušením Ing. Michal K íž IN-EL s.r.o. Praha SN stanoví požadavky a doporu ení k tomu, aby se jejich aplikací umožnilo zabránit elektromagnetickému rušení, pop. aby se toto rušení snížilo. Norma je ur ena projektant m a t m, kte í se ú astní navrhování, instalace a údržby elektrických instalací. Elektromagnetické rušení ruší nebo poškozuje systémy informa ní technologie, technologie rozhlasové komunikace, ízení, ovládání, a spojení, monitorování proces, ídicích a automatiza ních systém. P ep tí a elektromagnetická rušení mohou být zp sobeny proudy následkem úderu blesku, spínacími postupy, zkraty a ostatními elektromagnetickými jevy. Tyto jevy se mohou objevit tam, kde existují velké vodivé smy ky, kde jsou ve spole ných trasách instalovány r zné elektrické systémy vedení, nap. silové napájení, sd lovací vedení, kabely pro ízení a signalizaci. Silové kabely, které vedou velké proudy s velkou strmostí nár stu proud (di/dt) mohou indukovat p ep tí v ídicích ovládacích a sd lovacích kabelech systém elektrických instalací, které mohou ovliv ovat innost p ipojených elektrických spot ebi nebo je mohou i poškodit. Elektrická za ízení citlivá na elektromagnetické ú inky nemají být umíst na v blízkosti potenciálních zdroj elektromagnetických emisí, jako jsou spínací p ístroje pro induktivní zát že, elektromotory, zá ivkové osv tlení, sva ovací stroje, usm r ova e, st ída e, frekven ní m ni e (nap. st ída e) a regulátory, za ízení na zlepšování (kompenzaci) ú iníku, výtahy, transformátory, podružné rozvád e, distribu ní rozvád e. 118

125 Ke snížení elektromagnetického rušení p sobí následující opat ení: a) S ohledem na elektromagnetické jevy p enášené po vedení se za ú elem zlepšení elektromagnetické kompatibility kv li za ízením citlivým na elektromagnetické ú inky doporu uje instalovat p ep ové ochrany a/nebo filtry. b) Vodivé plášt (nap. pancé ování, stín ní) kabel, by m ly být spojeny s CBN, pokud je vytvo ena. c) Volbou spole ných tras pro instalace silových, náv stních a datových vedení (v souladu s l ) by se m lo zabránit vzniku induk ních smy ek. d) Silové a náv stní kabely by m ly být vedeny zvláš a m ly by se k ížit, pokud možno, v pravých úhlech (viz l ). e) Použití kabel s koncentrickými vodi i, aby se snížily proudy indukované do ochranného vodi e. f) Pro elektrická spojení mezi m ni i a motory, jejichž pohon je frekven n ízený, je to použití symetrických mnohožilových kabel (nap. stín ných kabel obsahujících samostatné ochranné vodi e). g) Použití náv stních a datových kabel podle požadavk návod výrobce na EMC. h) Kde je instalovaný systém ochrany p ed bleskem, Silové a náv stní kabely musí být odd leny od svod systému ochrany p ed bleskem (LPS) bu minimální vzdáleností, nebo použitím stín ní. Minimální vzdálenost musí ur it projektant LPS v souladu s EN i) Kde jsou použity náv stní nebo datové kabely, musí se dávat pozor na omezení poruchového proudu, který ze silového obvodu te e stín ními a jádry nebo uzemn nými datovými kabely. M že být také zapot ebí doplnit dopl ující vodi, nap. p emos ovacím vodi em (by-passem), aby bylo zesíleno stín ní. Obr. 8: P emos ovací vodi j) Spoje ekvipotenciálního pospojování by m ly mít co nejmenší impedanci, ehož se docílí tím, že jsou co nejkratší, tvarem pr ezu, jehož d sledkem je nízká induktivní reaktance a impedance na metr délky, nap. propojovací opletení, u n jž pom r ší ky k tlouš ce je p t ku jedné. 119

126 k) Jestliže je p ípojnice uzemn ní (podle ) ur ená k tomu, aby podporovala systém ekvipotenciálního pospojování, d ležité instalace informa ní technologie v budov, m že být instalován jako uzav ený okruh. (Toto opat ení se p ednostn uplat uje v budovách telekomunika ního pr myslu.) Pro sít TN platí, že sít TN-C se nesmí používat v novostavbách, které obsahují nebo u nichž je pravd podobné, že budou obsahovat významné množství za ízení informa ní techniky. Doporu uje se, aby se sít TN-C v existujících budovách obsahujících, nebo u nichž je pravd podobné, že budou obsahovat významné množství za ízení informa ní techniky, nadále nepoužívaly. Je totiž pravd podobné, že v instalacích TN-C se proud zát že nebo poruchový proud rozd lí prost ednictvím ekvipotenciálního pospojování do kovových sou ástí (nap. potrubí, nosník ) v budov. V nov stav ných budovách, musí být sít TN-S instalovány po ínaje za átkem instalace; viz obr. 9. To by m lo být uplatn no i v existujících budovách napájených z ve ejných nízkonap ových sítí, které p itom obsahují, nebo je pravd podobné, že budou obsahovat významné množství za ízení informa ní technologie. Obr. 9: Sí TN-S po ínaje za átkem instalace 120

127 Jestliže se v instalacích existujících budov vyskytují potíže s elektromagnetickými vlivy, je možno situaci vylepšit následujícími opat eními (viz obr. 10): 1) použitím optických vedení nepoužívajících kovy, pro náv stní a datové obvody; 2) použitím za ízení t ídy ochrany II; 3) použitím transformátor s dvojím vinutím v souladu s EN nebo EN nebo EN nebo EN Sekundární (výstupní) obvod má být p ednostn zapojen jako sí TN-S; pokud je to však pro specifické ú ely požadováno, je možno použít i sí IT. Obr. 10: Možnost provedení opat ení v existující budov Legenda k obr. 10 P ipojovací body pro Ozna ení vodi e PE uzemn né vodi e sloužící pro ochranné nebo pracovní ú ely FE Vodi pracovního uzemn ní Ozna ení nulového vodi (nepovinný) užitý a p ipojený v pospojovaný podle pokyn provozovatele SPD P ep ové ochrany Ozna ení vodi e vedení 121

128 Odkaz Popis znázorn ného opat ení 1) Kabely a kovové trubky vstupují do budovy ve stejném míst 2) Spole ná trasa s odpovídajícím odd lením a zamezením smy ek 3) Co nejkratší vedení pospojování a vedení uzemn ných vodi paraleln s kabelem 4) Stín né náv stní kabely a/nebo vodi e s kroucenými páry 5) Zamezení TN-C za vstupním napájecím bodem 6) Použití transformátor s odd lenými vinutími 7) Místní horizontální systém pospojování 8) Použití za ízení t ídy ochrany II Norma krom toho podrobn rozebírá opat ení v sítích TN, TT a IT, p emost ní (by-pass), stín ní, vytvo ení sít TN-S, resp. sít se samostatným ochranným a samostatným nulovým vodi em v celém objektu nebo alespo v jeho pokud možno nejv tší ásti. Uzemn ní vícenásobného zdroje napájení je p edepsáno provést v jednom bod. Ten je pak v p ípad sít TN-S totožný i s bodem rozd lení vodi e PEN na vodi nulový a ochranný. Norma uvádí i opat ení, která je vhodné aplikovat i v budovách s existujícím rozvodem, do nichž se instalují nová na elektromagnetické rušení citlivá za ízení. V norm jsou specifikovány zp soby pospojování, které by m ly být aplikovány podle velikostí a rozsah instalací. Pokud se týká soub žného vedení rozvod informa ní techniky a silových rozvod, stanoví norma požadavky na jejich odd lení i na správné provedení jejich stín ní. Otázka instalace p ep ových ochran Uvedenou otázku eší SN :2009 Elektrické instalace nízkého nap tí - ást 5-53: Výb r a stavba elektrických za ízení - Odpojování, spínání a ízení - Oddíl 534: P ep ová ochranná za ízení. P ep ové ochrany musí být p ipojeny alespo mezi tyto body: a) v instalacích, ve kterých je v míst nebo v blízkosti místa, kde jsou p ep ové ochrany instalovány, nulový a ochranný (PE) vodi p ímo spojen, nebo v instalacích, ve kterých nulový vodi není rozveden, mezi každým vodi em vedení (tj. fázovým vodi em) a bu hlavní uzem ovací svorkou, nebo hlavním ochranným vodi em, podle toho, které spojení je kratší p ipojení typu A; b) v instalacích, v nichž v míst nebo v blízkosti místa, kde jsou p ep ové ochrany instalovány, p ímé spojení nulového a ochranného (PE) vodi e neexistuje, bu mezi každým vodi em vedení (fázovým vodi em) a bu hlavní uzem ovací svorkou, nebo hlavním ochranným vodi em a mezi nulovým vodi em a bu hlavní uzem ovací svorkou, nebo hlavním ochranným vodi em, podle toho, které spojení je kratší p ipojení typu B; nebo mezi každým vodi em vedení (fázovým vodi em) a nulovým vodi em a mezi nulovým vodi em a bu hlavní uzem ovací svorkou, nebo hlavním ochranným vodi em, podle toho, které spojení je kratší p ipojení typu C. 122

129 OCPD1 L1 PEN L2 L3 PE N OCPD2 5b 4 S P D S P D S P D x x 5a 6 3 R B R A IEC 1 482/97 Obr. 11: P ipojení typu A v síti TN OCPD1 I 7 L1 L2 L3 PE OCPD2 Open or high impedance Z 4 S P D S P D S P D 5b x x 5a 6 R B 3 RA Obr. 12: P ipojení typu A v síti IT IEC 1 485/97 123

130 Na obrázcích znamená: 3 Hlavní uzem ovací svorka nebo p ípojnice 4 P ep ová ochranná za ízení zajiš ující ochrannou hladinu v souladu s kategorií p ep tí II 5 P ipojení p ep ových ochranných za ízení k zemi, bu 5a nebo 5b, podle toho, které je kratší 6 Za ízení 7 Proudový chráni (RCD) instalovaný na stran zdroje od p ep ové ochrany OCPD Nadproudový ochranný p ístroj na za átku instalace OCPD2 Nadproudový ochranný p ístroj požadovaný výrobcem SPD R A Zemni (odpor zemni e) instalace R B Zemni (odpor zemni e) napájecí sít Norma pak dále eší otázky umíst ní p ep ových ochranných za ízení (SPD) v jiných místech. Pokud jde o volbu p ep ových ochranných za ízení (SPD), tak ty musejí vyhovovat EN a EN /A11, které obsahují požadavky na SPD, p i emž dopl ující informace týkající se volby a uplatn ní ochran jsou uvedeny v CLC/TS Zkratová odolnost kombinace SPD a OCPD (nadproudového ochranného p ístroje), jak ji výrobce SPD stanovil, musí být vyšší nebo rovna maximálnímu zkratovému proudu p edpokládanému v míst instalace ochrany. V souladu s EN a CLC/TS musí být v instalaci zvážena pot ebná koordinace SPD. Výrobci SPD musí ve své dokumentaci poskytnout dostate né informace o zp sobu, jak jejich koordinaci dosáhnout. Ochrana p ed nadproudy a jejich následky p i poruše SPD Ochrana p ed zkraty zp sobenými SPD je zajišt na nadproudovými ochranami OCPD 2, které se volí v souladu s doporu enými jmenovitými hodnotami pro nadproudové ochrany uvedenými v návodech výrobce SPD. OCPD 2 m že být vynechána, jestliže to charakteristiky p ed azených p ístroj OCPD 1 dovolují. E/I OCPD SPD Obr. 13: Zapojení, má-li p ednost kontinuita napájení 124

131 Obr. 14: Zapojení, má-li p ednost kontinuita ochrany Na obrázcích znamená: OCPD nadproudový ochranný p ístroj (overcurrent protective device) požadovaný výrobcem SPD, SPD p ep ové ochranné za ízení (p ep ová ochrana), E/I za ízení nebo instalace, která má být chrán na p ed p ep tími. Instalace SPD ve spojení s proudovými chráni i Pokud jsou instalována za ízení p ep ové ochrany (SPD) a na stran zát že jsou proudového chráni e, tak a už se jedná o chráni se zpožd ním nebo bez zpožd ní, musí být použit proudový chráni (RCD), který odolává rázovému proudu alespo 3 ka p i tvaru vlny 8/20 μs. Tomuto požadavku vyhoví chráni e typu S, odpovídající EN a EN Uvedená podmínka se nemusí uplat ovat u proudových chráni instalovaných p ed dopl ujícími p ep ovými ochranami (SPD) chránícími citlivá za ízení. P es uvedené opat ení (chráni typu S) však ur ité zbytkové riziko p erušení napájení z stává. Pokud se objeví rázový proud vyšší než 3 ka p i tvaru vlny 8/20 μs, m že chráni vybavit a zp sobit p erušení napájení. M ení izola ního odporu P i m ení izola ního odporu instalace v souladu s HD ( SN ) by m ly být SPD instalované na za átku instalace nebo v jeho blízkosti nebo v hlavním rozvád i, které neodpovídají z hlediska zkušebního nap tí (jejich ochranná hladina je nižší než toto zkušební nap tí), b hem provád ní zkoušky odpojeny. V p ípad, kdy p ep ové ochrany (SPD) spojené s ochranným (PE) vodi em jsou sou ástí zásuvky, musí p i m ení izola ního odporu vydržet zkušební nap tí podle HD ( SN ). Indikace stavu SPD Indikace, že SPD již ochranu p ed p ep tím neposkytuje, musí být zajišt na: bu indikátorem stavu p ep ové ochrany; nebo samostatným ochranným p ístrojem p ep ové ochrany (SPD). P ipojovací vodi e P ipojovací vodi e jsou vodi e vedené od vodi e vedení k p ep ové ochran a od p ep ové ochrany k hlavní uzem ovací svorce nebo k ochrannému vodi i. 125

132 Se zv tšováním délky napájecích vodi p ep ové ochrany (SPD) se ú innost ochrany p ed p ep tím snižuje. Aby se docílilo maximální ochrany, m ly by být napájecí vodi e co nejkratší. M lo by se vyhnout proudovým smy kám (viz obrázek 15). Vhodné by bylo, kdyby celková délka a + b nep ekro ila 0,5 m, ale v žádném p ípad nesmí p ekro it 1,0 m. Jinak je možno zvolit zapojení podle obrázku 16, a to za p edpokladu, že délka vedení c nep ekro í doporu ených 0,5 m, nesmí však p ekro it 1,0 m. POZNÁMKA Aby délka p ipojení SPD byla co nejkratší a jeho induk nost co nejmenší, mohou být p ep ové ochrany p ipojeny k hlavní uzem ovací svorce nebo ochrannému vodi i nap. pomocí kovových kryt rozvodu, rozvád e nebo za ízení, které jsou p ipojeny k ochrannému vodi i PE. Obr. 15: P íklad instalace p ep ových ochran (SPD) na za átku nebo v blízkosti za átku elektrické instalace Obr. 16: P íklad instalace p ep ových ochran (SPD) na za átku nebo v blízkosti za átku elektrické instalace 126

133 Pr ez p ipojovacích vodi Pokud je pr ez vodi vedení chrán ného obvodu v tší nebo rovný 4 mm 2 m di nebo jeho ekvivalent, musí být pr ez uzem ovacích vodi p ep ových ochran (SPD) alespo 4 mm 2 m di nebo, pokud je z jiného kovu, musí být tomuto pr ezu ekvivalentní. Jestliže je pr ez vodi vedení chrán ného obvodu menší než 4 mm 2 m di, pr ez uzem ovacích vodi p ep ových ochran nesmí být menší než pr ez vodi vedení. Jestliže je objekt chrán n systémem ochrany p ed bleskem, je pro p ep ové ochrany (SPD) typu 1 podle EN zapot ebí pr ez 16 mm 2 m di nebo ekvivalentní (Doporu uje se použít slan ný vodi ). Tabulka 1 Informace o klasifikaci SPD podle r zných platných i d íve platných norem mezinárodních evropských i národních SPD podle EN SPD zkoušený na I imp SPD zkoušený na I n SPD zkoušený na kombinaci vln SPD podle EN :2002/ A11:2007 SPD podle IEC :1998 SPD podle E DIN VDE Typ 1 SPD t ídy I Svodi t ídy požadavk B Typ 2 SPD t ídy II Svodi t ídy požadavk C Typ 3 SPD t ídy III Svodi t ídy požadavk D Používané slovní ozna ení Svodi bleskového proudu Svodi p ep tí pro rozvody a pevné instalace Svodi p ep tí pro zásuvky/koncová za ízení V SN se používá zna ení podle EN :2002/ A11:2007. Na obr. 17 je znázorn n p íklad instalace SPD typ 1, 2 a 3 v sítích TN-C-S. 127

134 Obr. 17: P íklad instalace p ep ových ochranných za ízení (SPD) typ 1, 2 a 3 Na obrázku znamená: 1 Za átek instalace 7 Upevn né za ízení, které má být chrán no 2 Distribu ní rozvád 8 P ep ové ochranné za ízení typu 3 Vývod z distribu ního rozvád e 9 P ep ové ochranné za ízení typu 2 nebo typu 3 4 Hlavní uzem ovací svorka nebo p ípojnice 10 Odd lovací len nebo vodi vedení ur ité délky 5 P ep ové ochranné za ízení typu 1 OCPD1, OCPD 2, OCPD 3: Nadproudové ochranné p ístroje 6 P ipojení k uzemn ní (uzem ovací p ívod) od p ep ového ochranného za ízení 128

135 Nové trendy v zabezpe eném napájení elektrickou energií Ing. Karel Kuchta, CSc. Phoenix-Zeppelin, spol.s r.o. divize Energetické systémy Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o., završí v roce 2011 dvacetileté p sobení na eském a slovenském energetickém trhu. Odborné ve ejnosti jsou známy nouzové zdroje elektrické energie, p ípadn kompaktní energocentra, založená na elektrocentrálách Caterpillar s dieselovými motory. T chto elektrocentrál bylo instalováno více než 2500, a protože jsou ur eny k nouzovému provozu, jejich opot ebení je minimální a vysoká investice v nich uložená není využita. B žná provozní doba nouzové elektrocentrály je mezi 20 až 80 Mth za rok. P esná hodnota záleží na frekvenci a pr m rné délce výpadk, ale p edevším na frekvenci testování. V n kterých objektech je p edepsáno testování ast ji ( nap. v nemocnicích), jinde sta í provést kontrolní start jednou za m síc. V každém p ípad se tyto zdroje nikdy nedožijí generální opravy. Celkové náklady na vlastnictví elektrocentrály (Total Costs Ownership - TCO) obsahují nejen odpisy a palivo, ale také náklady na pravidelný ro ní servis. Bez ohledu na provozní hodiny je nutno jednou za rok v každé elektrocentrále vym nit motorový olej v etn olejového filtru a zkontrolovat další sou ásti (startovací baterie, p edeh ev, hustotu chladicí kapaliny...). To všechno vedlo k úvahám, jak efektivn ji využít již instalované nouzové zdroje elektrické energie. Optimalizace nouzových zdroj elektrické energie Jak již bylo uvedeno, TCO u elektrocentrály se skládá z odpisu investice, servisních náklad a náklad na palivo. V rámci ešení státního projektu Zvýšení odolnosti distribu ní soustavy proti d sledk m dlouhodobého výpadku p enosové soustavy R s cílem zvýšení bezpe nosti obyvatel byl proveden rozbor t chto náklad v závislosti na jmenovitém výkonu elektrocentrály a po tu provozních hodin v roce. Sou ástí ešení tohoto úkolu bylo totiž i posouzení možnosti použití nouzových zdroj jako operativního, dlouhodob provozovaného zdroje elektrické energie. Výsledky jsou na obr. 1. Z grafu je z ejmé, že p i ro ním prob hu menším než 200 Mth je cena za 1 kwh extrémn vysoká, a teprve p i vyšším prob hu se dostává pod hranici 10 K /kwh. U vyšších výkon vychází ekonomie provozu lépe, nicmén stále je vysoko nad sou asnými cenami distribu ních spole ností. Cenová hladina v ustáleném stavu nad 200 Mth/rok je navíc závislá na cen paliva, a to tím více, ím vyšší výkon stroj má. Proto se hledaly cesty v použití alternativních paliv. Prvním zp sobem je použití alternativního kapalného paliva typu FAME, rostlinných olej, p ípadn olej z potraviná ské výroby ( fritovací olej). Tato cesta je realizovatelná pouze 129

136 p i úprav palivové trat, použití p edeh evu paliva a speciálních palivových filtr, a byla ve spole nosti Phoenix-Zeppelin prakticky ov ena. Navzdory deklaracím dodavatel není zatím cena t chto paliv p íliš vzdálena od ceny motorové nafty a pro trvalý provoz nejsou vhodná. Dalším palivem, které je na trhu dostupné, je plyn ( standardní zemní plyn, p ípadn r zná plynná paliva na biologické bázi). B žný vzn tový (dieselový) motor v záložní elektrocentrále ale toto palivo není schopen zpracovat to dokáže pouze motor zážehový (plynový). Cena elektrické energie, GEH 220, odpis 10 let 90,00 80,00 70,00 60,00 K / kwh 50,00 40,00 30 K / l 25 K / l 20 K / l 30,00 20,00 10,00 0, po et Mth za rok Cena elektrické energie C kw, odpis 10 let 50,00 45,00 40,00 35,00 K / kwh 30,00 25,00 20,00 30 K /l 25 K /l 20 K /l 15,00 10,00 5,00 0, po ert Mth za rok Obr. 1: cena vyrobené elektrické energie v nouzovém zdroji 130

137 V následující tabulce jsou porovnány oba typy motor (p i stejném výkonu stroj ): Typ motoru vzn tový (diesel) zážehový (plyn) rozm ry menší v tší hmotnost menší v tší cena menší v tší citlivost na zm nu zát že malá velká provozní náklady vysoké nízké rozb h (schopnost dodávky el. energie po startu) doba provozu rychlá ( jednotky sekund) závislá na velikosti nádrže a logistice pomalá (desítky sekund) nep etržitá servisní prohlídka Mth 1000 Mth Hledalo se ešení, které by spojovalo výhody obou typ motor. Tímto ešením je dieselový motor upravený pro spalování sm si nafty a plynu. Ani v tomto p ípad by ekonomický p ínos nebyl dostate ný. Optimální využití elektrocentrály je pouze v p ípad, kdy se krom vyrobené elektrické energie využije i teplo vznikající v motoru p i spalování paliva.. Použití duálního paliva p i kombinované výrob tepelné a elektrické energie Spole nost Phoenix-Zeppelin p edstavuje v letošním roce optimalizaci nouzových zdroj elektrické energie, která p inese vyšší využití stroje, významné ekonomické úspory a zvýší energetickou bezpe nost a nezávislost. Tento generátor elektrické a tepelné energie je uveden pod obchodním názvem BOOMEL DUAL. Navazuje na energetický zdroj BOOMEL, pracující na principu kombinované výroby elektrické a tepelné energie, který jako palivo používá zemní plyn. U verze BOOMEL DUAL je palivem motorová nafta ( p ípadn jiné alternativní kapalné palivo) ve sm si se zemním plynem. Základní výkonový rozsah je od 100 kw do 2000 kw elektrického výkonu v jednom stroji. Je možný paralelní provoz více stroj. Množství vyrobené tepelné energie se pak volí podle konkrétního projektu. Technologie spalování sm si nafta-plyn byla vyvinuta spole ností ComAp, která má tuto technologii celosv tov registrovanou. Do letošního roku byly tímto zp sobem modernizovány stovky dieselových elektrocentrál po celém sv t. Naprostá v tšina t chto instalací pracuje v ostrovním režimu v rozvojových zemích. Nyní nastal as pro aplikaci této technologie i v eské republice. D ležité je, že tímto zp sobem lze optimalizovat i starší elektrocentrály z produkce KD Praha. Je nutno splnit n které podmínky ( p edevším v oblasti regulátoru motoru a generátoru). Otázkou však stále z stává dostupnost náhradních díl pro tyto stroje, spln ní sou asných a budoucích emisních limit a spot eba paliva a oleje. To jsou skute nosti, které optimalizace na duální spalování nevy eší. 131

138 Použití duálního paliva (sm s nafta-zemní plyn) je ekonomicky velmi zajímavé. Energeticky ekvivalentní množství plynu lze totiž po ídit za mén než polovi ní cenu ve srovnání s motorovou naftou. Standardní dieselový motor je upraven tak, že do válc je p i spln ní p edepsaných podmínek vhán n plyn a sou asn se množství nafty snižuje. Pom r nafta/plyn m že být až 30/70% - úspora v provozních nákladech je tedy významná. P ipoušt ní plynu do motoru je ( po oh átí motoru na provozní teplotu, dosažení minimálního elektrického výkonu generátoru a další provozních parametr ) pozvolné, vypnutí plynu je bu plynulé nebo (pokud jde o havarijní zav ení plynu a nouzovým p echodem na naftu) skokové. Proces zvyšování/snižování množství plynu v žádném p ípad neovlivní chod motoru. Motor po vypnutí plynu dále b ží na naftu. Tento p echod m že být automatický, nebo manuální. Obr. 2: Princip duálního systému 132

139 Obr. 3. názorn ukazuje strukturu investi ních náklad r zných ešení kombinované výroby elektrické a tepelné energie. Standardní plynová KGJ BOOMEL DUAL nový BOOMEL DUAL optimalizace elektrocentrála technologie kogenerace úprava na dual Obr. 3: Investi ní náklady kombinovaného zdroje elektrické a tepelné energie Spolehlivost optimalizovaných energocenter Významným p ínosem energetického zdroje BOOMEL DUAL pro uživatele je v tší energetická bezpe nost a nezávislost. Možnost kombinace provozu s r znými druhy paliv umož uje vytvo it energeticky bezpe ný ostrov v rozsahu jedné budovy, m stské tvrti nebo celé obce i m sta. To vše v souladu se sou asným trendem, který podporuje decentralizované napájení jako cestu k v tší energetické bezpe nosti státu a jeho obyvatel. Podstatné p i decentralizovaném napájení je i snížení náklad na transport energie odstran ní ztrát p i jejím p enosu (v duchu pravidla: nejlevn jší energie je ta, která nemusí být vyrobena ). Výrobou elektrické a tepelné energie v míst spot eby se nejen sníží koncová cena energie pro zákazníka, ale odleh í se i p etíženým sítím. Práv proto je optimalizace energetického zdroje BOOMEL DUAL zajímavá pro menší a st ední obce, kde se již nachází objekt vybavený záložním dieselgenerátorem. Typickým použitím je program SmartGrids. Zdroje BOOMEL DUAL se uplatní také jako alternativní zdroj v regionech, kde jsou instalovány nestabilní zdroje elektrické energie. ešení energetického zdroje BOOMEL je samoz ejm i sou ástí spolehlivostního programu Phoenix-Zeppelin. Již od roku 2006 je pro významné zakázky provád na spolehlivostní analýza, která na základ matematického modelu exaktn ur í jistotu provozuschopnosti energetického zdroje. Krom všeobecn používaných (a ne p íliš p esných) parametr MTBF ( st ední doba mezi poruchami) a A ( dostupnost) je výsledkem této analýzy p edevším tzv. spolehlivostní k ivka, která jednozna n definuje jistotu dodávky elektrické energie v ase. Tento matematický model byl rozší en i pro duální systémy. 133

140 Literatura 1. Projekt Zvýšení odolnosti distribu ní soustavy proti d sledk m dlouhodobého výpadku p enosové soustavy R s cílem zvýšení bezpe nosti obyvatel i.. 2A-1TP1/065, MPO R ( ešitel: CityPlan, spol. s r.o.) T ma, Rusek a kol : Spolehlivost v elektroenergetice, K íž a kol.: Možnosti startu do tmy s využitím OZE, konference EPE Hradílek: Elektroenergetika distribu ních a pr myslových za ízení, Spolehlivostní analýza energocentra s dvoupalivovým agregátem, InSophy, Firemní materiály ComAp, a.s. 7. Firemní materiály Phoenix-Zeppelin, spol.s r.o. 134

141 Historie vzniku prvního pr myslov vyráb ného flexibilního ovládacího kabelu na sv t Ing. Marek Hrubý projektový manažer LAPP KABEL s.r.o. V roce 1957 založil Oskar Lapp spole nost Lapp Kabel a uvedl na trh první pr myslov vyráb ný ovládací kabel na sv t - ÖLFLEX. Dnes vyrábí Lapp Kabel kabely a vodi e pro adu obor a trh : výroba stroj a za ízení, automobilový pr mysl, MaR technologie, elektrické a instala ní inženýrství, elektronické zpracování dat a další. Produkty Lapp jsou vyráb ny ve vlastních výrobních závodech Lapp, které zajiš ují skladovou dostupnost pro položek. Vyvíjí a vyrábí však také kabely a vodi e p esn dle specifikací zákazníka. Skupina Lapp má ve sv t 15 výrobních závod, 100 obchodních zastoupení a 40 prodejních spole ností a celkem zam stnanc. Zásady politiky zna ek jsou v technických oborech zatím vzácné, spole nost Lapp však k nim vybízí už od samého po átku. Když Oskar Lapp vynalezl v roce 1957 první barevn zna ený kabel, pojmenoval tento inova ní výrobek ÖLFLEX a p itom vytvo il chytlavý obchodní název, který produkt doprovází jeho úsp šným životem. Od té doby spole nost Lapp realizuje pro každou ze svých výrobkových ad d slednou politiku zna ky. Dnes pat í zna ky Lapp v kabelové technologii k t m nejznám jším, které si získaly, díky své kvalit, 135

142 preciznosti a spolehlivosti, vynikající pov st jako zna ky prémiové. Nosný program Lapp tvo í následující obchodní zna ky: ÖLFLEX - p ipojovací a ovládací kabely UNITRONIC - systémy pro p enos dat ETHERLINE - systémy p enosu dat pro technologii ETHERNET HITRONIC - optické systémy p enosu dat EPIC - pr myslové konektory SKINTOP - kabelové vývodky SILVYN - systémy pro ochranu a vedení kabel FLEXIMARK - výrobky k ozna ování Aktualizované knihovny pro EPLAN Již tém 25 let je EPLAN nejpoužívan jším programem v oblasti CAE systém, umož uje automatizované zpracování grafických, technických a obchodních informací v elektrotechnickém projektování a konstrukci. Po tém 50 let pat í LAPP GROUP k p edním výrobc m a dodavatel m kabel, vodi, konektor a kabelového p íslušenství na celém sv t. Co tedy m žete o ekávat od spojení EPLAN a LAPP GROUP? Ucelenou kompletní knihovnu výrobk pro projek ní software EPLAN verze 5 a nyní nov také pro EPLAN Electric P8. Díky této výjime né knihovn vám m žeme pro vaše projektování poskytnout: artiklová data kabel a vodi LAPP GROUP (katalogové íslo výrobku, popis, hmotnost, po et žil a pr ez, jmenovité nap tí, vn jší pr m r, atd) v etn nového barevného zna ení žil v souladu se standardem DIN VDE artiklová data pr myslových konektor EPIC. Již nemusíte manuáln vytvá et své knihovny standardních kabel a vodi. Automatické p i azení artiklových dat k souboru kabelových typ a sou asn také k ukon ovacímu a kabelovému schématu, stejn tak jako ke kusovníku a objednávkovému listu zajistí optimalizaci proces p i projektování a úsporu asu. 136

143 Knihovny LAPP GROUP pro váš program EPLAN si m žete zdarma a jednoduše stáhnout na portálu spole nosti Inteligentní ešení 3D knihoven a produktových vyhledáva Základem existence v sou astném moderním sv t je získávání a p edávání informací. Pot ebou neustálého p edávání r zných informací je infikována i spole nost LAPP KABEL s. r. o. se sídlem v Otrokovicích. Tento Stereoskopický 3D model konektoru EPIC výrobce a distributor p edává informace o sob, svých výrobcích, svých aktivitách a plánech i o zam st-nancích r znými metodami. Tišt ný katalog, prospekty, internetové stránky, mass maily i inorodé aktivity na výstavních veletrzích jsou t mi, ekn me, metodami standardními. Jako známý inovátor však celosv tov p sobící sku-pina Lapp Group, jejímž lenem LAPP KABEL s. r. o. je, již p ed lety p išla s novým zp sobem, jak poskytovat svým zákazník m informace o svých produktech. P edevším konstruktér m byla ur ena možnost stahování trojrozm rných model výrobk z internetových stránek Lapp Group nebo je získat na CD. Díky této služb, ozna ované zkratkou 3D-CAD (trojrozm rná po íta em podporovaná konstrukce) je vlastní konstrukce stroj i za ízení pak mnohem snadn jší. Namísto studování rozm r a tvar požadované sou ástky t eba z katalogu a jejího následného vykreslování sta í dnes už konstruktér m jen stáhnout si její trojrozm rný model a vložit jej do svého projektu. Prost edí portálu Lapp PARTcommunity Modely výrobk Lapp Group jsou dostupné v r zných CAD formátech (step, dwg, dxf, Iges, atd). Tento zp sob p edávání informací zákazník m je však dnes již samoz ejmostí. P esto Lapp p ichází s n ím novým. Trojrozm rné modely jsou nyní nov umíst ny na on-line portálu "PARTcommunity", který je celosv tov uznávanou bránou do sv ta model výrobk r zných pr myslových 137

144 odv tví. Obsluha tohoto portálu je velmi snadná, rychlá a poskytuje spoustu výhod. Nap íklad nové funkce vyhledávání usnad ují lokalizaci komponent. Pro minimalizaci rizika nesprávného pochopení 3D vyobrazení požadované sou ástky je p i jejím výb ru možné zvolit stereoskopické zobrazení. Autorem online portálu "PARTcommunity" je spole nost CADENAS GmbH, sídlící v Augsburgu. Jde o p edního sv tového vývojá e softwaru v oblastech strategického ízení komponent a snižování pot eb díl a vývojá e elektronických výrobkových katalog. Tato spole nost se svými zákaznickými softwarovými ešeními p sobí jako spojovací lánek mezi výrobci komponent a jejich výrobky na jedné stran a jejich odb rateli na stran druhé. Uvedený 3D-CAD systém byl s výrobky Lapp Group poprvé p edstaven na veletrhu Hannover Mense Industrie 2010, kde se t šil obrovskému zájmu a dosáhl vynikajícího úsp chu. Všichni návšt vníci portálu si mohou prohlížet modely i informace o výrobcích, aniž by se museli registrovat. Registrace je nutná pouze tehdy, jestliže si uživatel chce stáhnout data o požadovaném výrobku. Použití portálu je samoz ejm bezplatné. Tato služba 3D CAD obsahuje nyní více než 1000 výrobk z portfolia Lapp Group. Do systému jsou zahrnuty všechny kabelové vývodky SKINTOP, systémy ochranných hadic pro kabely SILVYN a konektory pro pr myslové použití EPIC. Pokud máte zájem o stažení konstruk ních model výrobk Lapp Group nebo si chcete jen prohlédnout váš oblíbený produkt ve stereoskopickém zobrazení, navštivte nás na portálu LAPP GROUP je na eském a slovenském trhu zastoupena spole nosti LAPP KABEL s. r. o. a LAPP SLOVENSKO, s. r. o.: LAPP KABEL s.r.o. Bartošova.p Otrokovice eská republika LAPP SLOVENSKO, s.r.o. Piaristická Nitra Slovenská republika 138

145 Osv tlení vnit ních pracovních prostor a jeho energetická náro nost z pohledu norem Ing. Petr Žák len TNK 76, VUT FEL, Praha, Osv tlování se od nepam ti vyvíjelo soub žn se zdokonalováním sakrálních a rituálních objekt, staveb pro bydlení, ru ní výrobu i pro jiné ú ely spole n s ešením jejich vytáp ní, v trání a zásobování vodou. Zásadní obratem v osv tlování byl objev elektrické žárovky (konec 19. století) a relativn rychlé zvládnutí její výroby. Byl to první sv telný zdroj, který k výrob sv tla nepot eboval olej, plyn i jiné palivo a nezne iš oval okolí. Zárove to byl v té dob pohotový a výkonný sv telný zdroj. Žárovky pot ebovaly pro sv j provoz elektrickou energii. Staly se prvními masov rozší enými elektrickými spot ebi i a zásadn tak ovlivnily i rozvoj elektroenergetiky. Prakticky veškerá elektrická energie prvních elektráren se používala pro osv tlování. Centrální napájení a snadný zp sob ovládání výrazným zp sobem ovlivnily rozší ení a nasazení osv tlení v nejr zn jších oblastech lidské innosti. Produktivní as se rozší il na celých 24 hodin. Um lé sv tlo umožnilo výstavbu velkých výrobních závod, nep etržitou výrobu, výzkum, vývoj, dopravu, práci spoj a služeb, a tím podstatn v tší využití investi ních prost edk než tomu bylo v minulosti. 1. NÁVRH OSV TLENÍ VE VNIT NÍCH PROSTORECH Využívání osv tlení a osv tlovacích prost edk od nejstarších dob až do konce 19. století lze tém výhradn vnímat jako intuitivní. Cílem osv tlení do daného prostoru vnést sv tlo. S rozvojem v dy a techniky v první polovin 20. století se postupn m ní p ístup k osv tlování. Utvá í se nový obor, sv telná technika, který se zabývá problematikou osv tlování. Pro ú inn jší využívání sv teln technických prost edk se za ínají zkoumat vlastnosti lidského zraku, analyzuje se zraková náro nost r zných zrakových úkol a za ínají se tvo it standardy sv teln technických veli in. V rámci národních a následn mezinárodních norem a doporu ení se pro jednotlivé aplika ní oblasti p edepisují jejich hodnoty. Návrh osv tlení se tak stává p edem promyšleným procesem. V dnešní dob je primárním ú elem návrhu osv tlení vytvo ení sv telného prost edí, které odpovídá využití ešeného prostoru a zrakovým innostem, které se v n m vykonávají. Kvalitní návrh osv tlení je pom rn komplexní záležitostí, kde významnou roli hraje ada díl ích hledisek, které lze rozd lit do následujících skupin: hledisko architektonické (výtvarné); hledisko sv teln technické; hledisko provozn technické; hledisko vn jších vliv. Architektonické hledisko se týká nejen vizuálního vzhledu osv tleného prostoru p i um lém osv tlení, ale také vizuálního uplatn ní osv tlovací soustavy um lého osv tlení ve vypnutém stavu. Toto hledisko tedy souvisí nejen s požadovanou sv telnou atmosférou, ale také s rozmíst ním a pohledovým uplatn ním svítidel v interiérech. 139

146 Sv teln technické hledisko zahrnuje volbu sv teln technických parametr, které souvisí s ú elem a využitím ešeného prostoru. Ú el i využití prostoru ovliv uje to, jakou roli hrají fyziologické, psychologické i biologické požadavky pozorovatel. Osv tlení, kde hlavní roli hrají fyziologické požadavky, vychází ze sv teln technických parametr uvedených v normách. P íkladem je osv tlení kancelá ských prostor, pr myslových objekt apod. Osv tlení, které je primárn založeno na psychologických požadavcích, slouží k vytvo ení ur ité sv telné atmosféry v daném prostoru a je zpravidla sou ástí výtvarného ešení interiéru. Takovýto charakter osv tlení se vyskytuje nap íklad ve spole enských a kulturních prostorech jako jsou divadla, kina, restaurace apod. Pom rn složitá subjektivní povaha takového osv tlení neumož uje zjednodušené objektivní vyjád ení sou asnými sv teln technickými parametry. Osv tlení, které vychází z biologických požadavk uživatel, není primárn zam eno na vytvo ení sv telného prost edí pro ur itý zrakový úkol, ale na ovlivn ní biologického systému lov ka. Návrh tohoto typu osv tlení vychází z jiných požadavk, než jsou požadavky vizuální. Provozn technické hledisko zahrnuje energetickou náro nost osv tlovací soustavy, ešení jejího provozu, ovládání a údržby a také problematiku investi ních i provozních náklad. V dnešní dob, kdy se klade stále v tší d raz na snižování spot eby elektrické energie, zvyšování úspor a snižování emisí skleníkových plyn, je energetická náro nost osv tlení velmi aktuální tématem, který bude hrát v rámci návrhu osv tlení stále významn jší roli. Hledisko vn jších vliv postihuje skute nost, že osv tlení m že mít vedle své primární funkce i vedlejší ú inky, které mohou nep ízniv ovliv ovat nejen ešený prostor a p edm ty v n m umíst né, ale také prostory sousedící. Sv tlo vyza ované osv tlovací soustavou m že dopadat nejen do osv tlovaného prostoru a do místa zrakového úkolu, ale také mimo n j. Sv tlo, které dopadá mimo osv tlovaný prostor, se ozna uje termínem neužite né sv tlo a p edstavuje nejen energetické ztráty, ale m že také p sobit rušiv. Neužite né sv tlo, které vykazuje rušivé ú inky, se ozna uje termínem rušivé sv tlo. Problematika rušivých ú ink neužite ného sv tla se týká jak venkovního, tak i vnit ního osv tlení. V sou asnosti se tato problematika eší zatím pouze u venkovních osv tlovacích soustav. Mezi další vedlejší ú inky um lé osv tlovací soustavy pat í tepelné zatížení prostoru, akustické rušení, negativní vliv UV a IR zá ení na citlivé p edm ty apod. 1.1 CHARAKTERISTIKA PROSTORU Vnit ní prostory se vyzna ují svou uzav eností v i venkovnímu prost edí a jeho vliv m. Základní prostorové uspo ádání vnit ního prostoru je tvo eno základními plochami: stropem, st nami a podlahou. Tyto plochy odrážejí dopadlý sv telný tok z primárních zdroj sv tla (svítidla, sv telné zdroje apod.) zp t do vnit ního prostoru. Proto se v odborné literatu e ozna ují jako sekundární zdroje sv tla. Vzhledem k tomu, že zmín né plochy zpravidla tvo í významnou ást zorného pole, mají zásadní vliv na adapta ní stav zraku i subjektivní dojem z daného prostoru. Ovliv ují také výsledných charakter osv tlení a sv teln technické parametry. Uzav enost vnit ního prostoru vedle toho eliminuje nep íznivé vlivy venkovního prost edí na prvky osv tlovací soustavu. Existují však vnit ní prostory, nap íklad v pr myslu (agresivita prost edí) nebo zdravotnictví ( istota prost edí), jejichž funk ní využití klade zvýšené nároky na technické a provozní parametry osv tlovacích soustav a jejich prvk. Vnit ní prostory se obecn liší funk ním využitím, tedy charakterem inností, které se v nich vykonávají. Z tohoto d vodu se také liší požadavky na jejich osv tlení. V rámci norem a p edpis se tato skute nost respektuje rozd lení vnit ních prostor do aplika ních oblastí s podrobn jším d lením na díl í zrakové úkoly, kterým jsou pak p i azeny 140

147 požadované sv teln technické parametry. Vnit ní prostory lze z pohledu funk ního využití rozd lit do následujících skupin: administrativní prostory; pr myslové a zem d lské prostory; školy a vzd lávací za ízení; zdravotnická za ízení; obchodní prostory a prostory služeb; restaurace, stravovací za ízení, bary; hotely a ubytovací za ízení; byty, rodinné domy; muzea a galerie; kina, divadla; sakrální prostory; historické památky; dopravní prostory; vnit ní sportovišt. V normách lze pro jednotlivé aplika ní oblasti popsat pouze ur ité typické prostory a zrakové úkoly. Z tohoto d vodu je pro kvalitní návrh osv tlení d ležité provést podrobný rozbor ešených prostor nejen z pohledu jejích funkce a využití, ale také z hlediska jejích geometrie, dispozi ního uspo ádání, vlastností povrch apod. U nových staveb je ešení vnit ních prostor pod ízeno jejich funkci a obecn toto ešení po ítá s tím, že je t eba zajistit dostate né osv tlení vycházející z charakteru využití staveb. P i rekonstrukcích starých objekt se vyskytují p ípady, kdy nové využití prostoru neodpovídá jeho p vodnímu ú elu. P íkladem mohou být významné interiéry v nov rekonstruovaném historickém objektu, které se mají využívat pro administrativní práci. V takových p ípadech m že být návrh osv tlení pom rn komplikovaný a asto vyžaduje p ijmout ur itá atypická a kompromisní ešení. 1.2 CHARAKTERISTIKA UŽIVATELE Základním cílem návrhu osv tlení je vytvo ení vhodných sv telných podmínek pro uživatele ešených prostor. Je t eba, aby sv telné podmínky odpovídaly zrakovým úkol, které uživatel vykonává, p ípadn ú elu prostoru, ve kterém se nachází. Spokojenost uživatel s osv tlením souvisí s následujícími faktory: dostate nost osv tlení prostoru; dostate nost osv tlení zrakového úkolu; vhodnost rozložení jas (sv telná atmosféra); eliminace osl ujících zdroj sv tla; eliminace rychlých zm n sv telných podmínek, míhání a blikání; barevnost prost edí; možnost individuálního p izp sobení sv telných podmínek. 141

148 Pom rn asto se návrh redukuje na dosažení normativních sv teln technických parametr bez podrobn jšího rozboru uživatel prostoru a jejich požadavk. Nez ídka se pak stává, že normativní parametry osv tlení jsou sice spln ny, ale uživatelé prostoru nejsou s osv tlení spokojeni. Hodnoty sv teln technických parametr p edepsané v normách jsou stanoveny pro standardního fotometrického pozorovatele. V reálné situaci se však požadavky konkrétních uživatel mohou od normativních požadavk výrazn lišit. To m že souviset s v kem uživatel, zdravotním stavem zraku a fyzickým nebo psychických postižením. Ur itou roli v preferencích ur itých hodnot sv teln technických parametr mohou hrát také klimatické podmínky, kulturní prost edí apod. Jedním z nejd ležit jších faktor, který má vliv na odlišnosti v požadavcích na osv tlení, je v k uživatel. S rostoucím v kem totiž dochází ke zhoršování zrakových funkcí, které je vyvoláno snížením sv telné propustnosti o ního prost edí a zmenšením velikosti zornice, kterou sv telné zá ení vstupuje do oka. Oba tyto jevy mají za následek výrazný pokles množství sv tla dopadajícího na povrch sítnice. Z obrázku 1 je z ejmé, že p i shodných sv telných podmínkách je osv tlenost sítnice šedesátiletého pozorovatele v porovnání s osv tleností sítnice dvacetiletého pozorovatele p ibližn t etinová. Navíc s v kem dochází k poklesu po tu funk ních fotoreceptor. Z tohoto vyplývá, že pro vykonávání stejného zrakového úkolu pot ebují starší osoby v porovnání s mladšími výrazn v tší úrovn osv tlení. Se snižováním propustnosti o ního prost edí dochází také k v tšímu rozptylu sv tla uvnit oka, což má za následek vyšší citlivost starších osob na osln ní od zdroj sv tla. Z uvedených d vod se doporu uje v prostorech, kde pracují zam stnanci všech v kových skupin, umožnit individuální p izp sobení sv telných podmínek na pracovištích. 1.0 Pom rná osv tlenost sítnice (-) Stá í pozorovatele (rok) Obr. 1: Pokles osv tlenosti sítnice v závislosti na v ku pozorovatele 142

149 Pozorovatel posuzuje sv telné prost edí z pohledu osv tlení prostoru a z pohledu osv tlení zrakového úkolu. Osv tlení prostoru ovliv uje celkový dojem z osv tleného prost edí a je ovlivn no rozložením jasu v prostoru, barevnými vlastnosti povrch i spektrálními a sm rovými vlastnostmi osv tlení. Z pohledu sv teln technického má úrove osv tlení prostoru zásadní vliv na adapta ní stav lidského zraku. Osv tlení místa zrakového úkolu souvisí s charakterem zrakového úkolu ( tení textu, chirurgický zákrok apod.) a s pozorovatelem. Pro zvládnutí ur itého zrakového úkolu je t eba zajistit zpracování dostate ného množství informací za jednotku asu (zrakový výkon). Zrakový výkon je ur en fyziologickými vlastnostmi lidského zraku a je ovlivn n zejména objektivními sv teln technickými parametry, hlavn hladinou osv tlenosti, pop. jasu. Na základ nejnov jších výsledk výzkumu vlivu sv tla na lov ka se ukazuje, že sv telné zá ení slouží nejen ke zprost edkování vizuálních informací, ale že také ovliv uje biologické pochody v lidském t le. V lidském oku byly na po átku tohoto století, vedle již známých ípk a ty inek, objeveny další senzory, které slouží ke zprost edkování informací o zm nách sv telných podmínek v pr b hu dne. Tyto informace slouží pro ízení cirkadiánních rytm a k aktivaci i deaktivaci ur itých biologických pochod, které uvád jí lidské t lo do stavu aktivity nebo klidu. Život lov ka v p irozeném prost edí s pravidelnými cyklickými zm nami sv telných podmínek po dlouhá tisíciletí vedl k vytvo ení vnit ních biologických hodin založených na st ídání dne a noci. Vývoj a používání výkonných um lých sv telných zdroj v pr b hu minulého století umožnilo do tohoto p irozeného životního rytmu lov ka zasáhnout a pozm nit jej. Ukazuje se, že tento zásah m že být p í inou ur itých zdravotních obtíží. V sou asné dob jsou výzkumy v této oblasti na po átku a není proto vliv um lého osv tlení na biologické pochody v lidském t le podrobn zmapován. Nicmén je již z ejmé, že zmín né poznatky výrazným zp sobem zm ní pohled na význam sv tla pro lov ka. 1.3 PARAMETRY OSV TLENÍ Parametry osv tlení pro vnit ní prostory uvád né v mezinárodních normách a doporu eních jsou kompromisem vycházejícím ze sou asné úrovn znalostí o zákonitostech zrakového vnímání a z rozsáhlých aplika ních výzkum v reálných situacích na stran jedné a z technických a ekonomických možností spole nosti na stran druhé. Z tohoto d vodu se požadavky na kvantitativní a kvalitativní úrove osv tlení v ase m ní jednak s vývojem techniky a s novými v deckými poznatky a jednak s globálním rozvojem lidské spole nosti. Požadavky na osv tlení p edepisované, resp. doporu ované v národních, pop. v mezinárodních normách zam ených na osv tlování vnit ních prostor [1], [2], [3], [4] zahrnují v sou asné dob následující parametry: rozložení jasu; osv tlenost; zábrana osln ní; sm rové vlastnosti osv tlení; barevné vlastnosti osv tlení; stroboskopický jev a míhání; prom nlivost osv tlení (v množství, barv a sm ru). Sv teln technické parametry a požadavky jsou v uvedených normách p edepsány jednak formou obecných ustanovení a jednak taxativn pro charakteristické zrakové úkoly, innosti a prostory. 143

150 1.3.1 Rozložení jasu Množství sv tla v daném prostoru a jeho kvantitativní a kvalitativní vlastnosti, bez ohledu na spektrální vlastnosti a sm r ší ení, se objektivn nejp esn ji vystihuje jasem. Prostorové rozložení jasu vytvá í sv telnou atmosféru, která je sou ástí výsledného vjemu prostoru jako celku. Zatímco míra, nebo také úrove, jasu, která je kvantitativní povahy, souvisí s pocitem dostate nosti osv tlení, rozvrstvení jasu na jednotlivých plochách prostoru nebo také struktura jas, která je kvalitativní povahy, spoluvytvá í charakter prostoru tedy celkový subjektivní zážitek z daného prostoru. Nap íklad rovnom rné rozložení jasu, které vzniká p i rozptýleném osv tlení, vytvá í velmi klidnou, istou atmosféru. Naopak sm rové scénické osv tlení je schopné vytvo it atmosféru výrazn dramatickou. Z hlediska sv telné techniky je d ležité, že rozložení jasu v zorném poli ur uje adapta ní úrove zraku. Celková úrove jasu v prostoru ovliv uje základní zrakové funkce, mezi které pat í: ostrost vid ní; kontrastní citlivost oka; ú innost zrakových funkcí (akomodace, o ní pohyby apod.). Rozložení jasu v rámci zorného pole má významný vliv na zrakový výkon i zrakovou pohodu. Nevhodné rozložení jasu, m že vést ke zvýšené námaze zraku, k jeho postupné únav, a v jejím d sledku ke snížení zrakového výkonu a zhoršení zrakové pohody. Mezi p ípady nevhodného rozložení jasu pat í: velký jas ásti zorného pole (osln ní pozorovatele); velké kontrasty jasu (únava zraku vlivem trvalé jasové readaptace zraku); nízké jasy a malé kontrasty jas (únava vlivem monotónního a nestimulujícího prost edí). Požadavky na prostorové rozložení jasu se liší podle typu prostoru. U pracovních prostor, kde se zrakové úkoly provád jí po delší asové úseky a kde rozložení jasu ovliv uje zrakový výkon i zrakovou pohodu je t eba zajistit jak dostate nou úrove jas, tak i jejich vhodné rozložení. Interval p ijatelných jas je vymezen minimální a maximální úrovní jasu. Minimální úrove jasu se obecn týká dostate nosti sv tla pro konkrétní zrakový úkol. Maximální hodnota souvisí s osln ním. P i p ekro ení této úrovn dochází k osl ování pozorovatel, které má za následek zrakovou nepohodu a snížení zrakového výkonu. Pro vnit ní prostory se doporu uje, aby se jasy místa zrakové úkolu pohybovaly v rozsahu cca od 10 do 1000 cd.m -2 a jasy pozadí v rozsahu cca od 50 do 500 cd.m -2. Na obrázku 2 je uvedena závislost p ijatelného rozsahu jas st n a stropu v závislosti na osv tlenosti srovnávací roviny. 144

151 300 L (cd/m2) strop st ny Em (lx) Obr. 2: P ijatelné rozsahy jas L stropu a st n v závislosti na pr m rné osv tlenosti srovnávací roviny E m [12] Vzhledem ke složitosti popisu sv telných podmínek s využitím jasu se ešení tohoto problému p evádí na doporu ené hodnoty initel odraz hlavních ploch v místnosti (tab. 1) a nov na p edepsané hodnoty osv tleností hlavních povrch a jejich rovnom rností: E m,st ny > 50 lx, U 0 0,10 E m,strop > 30 lx U 0 0,10 U prostor, jako jsou nap íklad regálové sklady, ocelárny, železni ní nástupišt, kde osv tlení uvedených ploch nelze vzhledem k velikosti a složitosti prostoru nebo provozním omezením realizovat se p ipouští nižší hodnoty osv tlenosti t chto ploch. Naopak v uzav ených prostorech jako jsou kancelá e, vzd lávací a zdravotnická za ízení a ve ejné prostory jako jsou chodby, schodišt a vstupní prostory se doporu uje, aby se osv tlenost t chto povrchu zvýšila na: E m,st ny > 70 lx, U 0 0,10 E m,strop > 50 lx U 0 0,10 Tab. 1: Doporu ené rozsahy hodnot initel odraz hlavních ploch prostoru Plocha initel odrazu (%) strop st ny pracovní rovina podlaha

152 1.3.2 Osv tlenost Vzhledem k již zmín né složitosti popisu sv telných podmínek pomocí jasu se v praxi úrove osv tlení ve vnit ních prostorech popisuje hodnotami osv tlenosti. Tyto hodnoty p ímo souvisejí s minimální úrovní osv tlení tedy s tím, aby mohl být zrakový úkol vykonáván p i ur itém zrakovém výkonu a s odpovídající zrakovou pohodou. Závislost zrakového výkonu na hladin osv tlenosti je uvedena na obrázku S=4,5 S=4,5 C=0.97 C=0.39 p ( - ) S=4,5 S=1,5 S=1,5 S=1,5 C=0.28 C=0.97 C=0.39 C= E (lx) Obr. 3: Závislost zrakového výkonu p na hladin osv tlenosti E u kancelá ské práce pro r zn velikosti zrakových úkol S a r zné kontrasty jas C. V interiérech se rozlišují t i základní úrovn osv tlení: minimální úrove osv tlení v mimopracovních prostorech; minimální úrove osv tlení v pracovních prostorech; up ednost ovaný rozsah osv tlení v pracovních prostorech. Minimální úrovn osv tlení vycházejí z rozlišitelnosti lidského obli eje, up ednost ovaný rozsah osv tlení v pracovních prostorech vychází ze subjektivního hodnocení optimální úrovn osv tlení zrakového úkolu. Pr m rný pozorovatel je schopen rozlišit rysy lidského obli eje p i jasu asi 1 cd m -2, což v b žných podmínkách p ibližn odpovídá osv tlenosti vodorovné roviny okolo 20 lx. Z tohoto d vodu se 20 lx považuje za minimální hladinu osv tlenosti v mimopracovních prostorech. P ípad, kdy je rozlišení rys lidského obli eje práv p ijatelné, tzn. obli ej lze rozlišit bez zvláštního úsilí, nastává p ibližn p i jasech v rozsahu 10 až 20 cd.m -2, za p edpokladu p im eného jasu pozadí. V b žných podmínkách osv tlení tomu odpovídá svislá osv tlenost v úrovni obli eje asi 100 lx a p ibližn dvojnásobná vodorovná osv tlenost. Z tohoto d vodu se 200 lx považuje za minimální hodnotu vodorovné osv tlenosti pro prostory, kde se lidé zdržují po delší dobu bez ohledu na požadavky vyplývající z ur itého zrakového úkolu. 146

153 100 p ( % ) E (lx) Obr. 4: Výsledky výzkum subjektivního hodnocení hladin osv tleností ve vnit ních pracovních prostorech vyjád ených procentuálním po tem spokojených lidí v závislosti na hladin osv tlenosti. Na obrázku 4 jsou uvedeny výsledky ady výzkum, provád né v kancelá ských prostorech se soustavami zá ivkových svítidel s vylou ením osln ní. Znázorn né pr b hy uvád jí procentuální podíl spokojených pozorovatel v závislosti na úrovní osv tlení vyjád ené hladinou osv tlenosti. Siln vyzna ený pr b h je pr m r ze všech uvedených pr b h s maximem okolo lx. Poznatky z praxe ukazují, že po et stížností na hladinu osv tlení je menší p ed maximem než za ním. Z tohoto d vodu i s ohledem na nižší po izovací náklady a menší energetickou náro nost se za uspokojivé osv tlení vnit ních pracovních prostor považuje rozmezí osv tleností od do lx. Na základ výsledk ady výzkum byla pro vnit ní prostory sestavena základní ada doporu ených osv tleností. Je odstup ována p ibližn po 1,5 násobku p edchozí hodnoty, což p edstavuje minimální nár st osv tlenosti, který si je pozorovatel schopen z eteln uv domit. ada tvo í následující osv tlenosti: lx. Z této ady jsou pak voleny normativní hodnoty pro konkrétní zrakové úkoly [1]. Hodnota osv tlenosti pro daný zrakový úkol se v p ípadech, kdy je zraková innost p i práci rozhodující, zrakové schopnosti pracovník jsou snížené (v k, vady zraku), zrakové úkoly jsou malé nebo málo kontrastní, má zv tšit minimáln o jeden stupe z uvedené ady osv tleností. Naopak v situacích, kdy jsou kritické detaily velké nebo mají velký kontrast, je možné hodnotu osv tlenosti snížit. Osv tlenost se posuzuje na srovnávací rovin (vodorovná, svislá nebo naklon ná). Nap íklad u b žných kancelá ských pracoviš je doporu ená výška srovnávací roviny 0,75 m nad podlahou. V norm pro osv tlení vnit ních pracovních prostor [1] se rozlišují t i úrovn osv tleností: pr m rná osv tlenost v míst zrakového úkolu; pr m rná osv tlenost bezprost edního okolí úkolu; pr m rná osv tlenost prostoru. 147

154 V p ípadech, kdy není poloha a/nebo velikost zrakového úkolu známa se postupuje jedním z následujících postup : za místo zrakového úkolu se považuje celá oblast (prostor); pro celou oblast (prostor) se navrhne osv tlení s rovnom rností U 0 0,4 na hodnotu osv tlenosti zvolenou projektantem. Až bude místo zrakového úkolu známo, bude osv tlovací soustava neprojektována tak, aby byly zajišt ny požadované hladiny osv tlenosti. Rovnom rnosti osv tlenosti není na rozdíl od p edchozí normy stanovena jednou hodnotou, ale je pro každý typ innosti ur ena taxativn spolu s hodnotou osv tlenosti. Tab. 2: Osv tlenost bezprost edního okolí E m,ú místa zrakového úkolu Osv tlenost místa zrakového úkolu E m,ú (lx) Osv tlenost bezprost edního okolí úkolu E m,0 (lx) E m,ú 100 E m,ú 50 E m,ú Vytvo ení ur ité hladiny osv tlení v bezprost edním okolí zrakového úkolu má zajistit vyvážené rozložení jas v zorném poli, ímž se má zamezit zvýšenému namáhání zraku a vzniku zrakové nepohody. P edepsané hodnoty osv tleností bezprost edního okolí (tab. 2) již nejsou svázány s konkrétní zrakovou inností, ale vycházejí z hodnot osv tlenosti v míst zrakového úkolu. Bezprost ední okolí úkolu je definováno jako pás o ší ce minimáln 0,5 m okolo místa zrakového úkolu uvnit zorného pole. Rovnom rnost osv tlenosti v bezprost edním okolí musí být U 0 0,4. Obr. 5: Vymezení prostorových oblastí v rámci zorného pole pozorovatele 148

155 Ve vnit ních pracovních prostorech, zvlášt v prostorech bez denního sv tla, je t eba osv tlit velkou ást prostoru obklopující používané místo zrakového úkolu. Tato ást prostoru se nazývá pozadí a vymezuje se oblastí uvnit ešeného prostoru, která hrani ící s bezprost edním okolím a má minimální ší ku 3 m. Tato ást musí být osv tlena minimáln na 1/3 pr m rné hodnoty osv tlenosti bezprost edního okolí. Rovnom rnost osv tlenosti pozadí musí být U 0 0,1. Schematické prostorové znázorn ní místa zrakového úkolu, bezprost ední okolí a pozadí je uvedeno na obrázku 5 Všechny požadované hodnoty osv tlenosti se v normách uvádí pomocí tzv. udržované osv tlenosti E m (lx), což je hodnota pr m rné osv tlenosti na srovnávací rovin, pod kterou nesmí reálná hodnota osv tlenosti v pr b hu provozu osv tlovací soustavy poklesnout. Udržovaná osv tlenost se ur í ze vztahu: E m E 0 z (lx) (1) kde E 0 je po áte ní hodnota osv tlenosti (lx) z je udržovací initel ( - ) Udržovací initel zohled uje vliv stárnutí osv tlovací soustavy a stanoví se ze vztahu: kde z z z z z ( - ) (2) s z p fs z s je initel respektující stárnutí svítidel ( - ) z z je initel respektující stárnutí sv telných zdroj ( - ) z p je initel respektující zašpin ní povrch ( - ) z fs je initel funk ní spolehlivosti ( - ) Bližší postup pro stanovení udržovacího initele je uveden v p íslušných normách [2], [6]. P í návrhu osv tlení je projektant povinen stanovit udržovací initele a jejich hodnoty uvést. Povinou sou ástí stanovení udržovacího initele je: vý et všech p edpoklad použitých p i stanovení udržovacího initele; stanovení technických parametr sv teln technických za ízení vhodných pro použití v ešených prostorech; p íprava úplného plánu údržby, zahrnující etnost vým ny sv telných zdroj, intervaly išt ní svítidel a zasklení, intervaly obnovy povrch a postupy išt ní Zábrana osln ní Údaje o úrovních osv tleností, pop. jas byly v p edchozí ásti vesm s zjiš ovány p i absenci osln ní. Osln ní je nep íznivý stav zraku, k n muž dochází, je-li sítnice nebo její ást vystavena jasu vyššímu, než na který je oko adaptováno. Osln ní je schopno požadovanou úrove zrakového výkonu a zrakové pohody zásadním zp sobem ovlivnit. V tšina opat ení zam ená na omezení osln ní, jako je clon ní svítidel, speciální optické systémy, nep ímé osv tlení, antireflexní úpravy povrch, zvýšení adapta ního jasu p isv tlením d ležitých ploch v zorném poli, polarizace sv tla a další, má p ímý vliv na snížení ú innosti osv tlovacích soustav a zvýšení její energetické náro nosti. V praxi se rozlišují dva základní stupn osln ní: psychologické (pozorovatelné a rušivé) a fyziologické (omezující a oslepující). Fyziologické osln ní, které je objektivn m iteln a p ímo ovliv uje zrakové 149

156 funkce, se ve vnit ních pracovních prostorech nesmí vyskytovat. V rámci vnit ních pracovních prostor se hodnotí míra rušivého osln ní. Osln ní ve vnit ních prostorech m že být zp sobeno zdroji sv tla (sv telné zdroje, svítidla, okna) p ímo (obr. 6a) nebo nep ímo (obr. 6b) odrazem zdroj sv tla od lesklých ploch a p edm t, jako nap. od nábytku, obrazovek, klávesnic apod. Obr. 6: P ímé osln ní je zp sobeno vysokým jasem zdroj sv tla, které se nacházejí v zorném poli pozorovatele (6a). Nep ímé osln ní vzniká odrazem zdroj sv tla od p edm t, které jsou umíst ny v míst pracovního úkolu nebo v jeho blízkosti (6b). P ímé osln ní V praxi se v rámci evropských norem používá pro hodnocení p ímého rušivého osln ní od um lého osv tlení index osln ní UGR (-), který se stanoví ze vztahu: n L zi i UGR 8 log ( - ) (3) 4 L 2 p i 1 Pi kde L p je adapta ní jas oka pozorovatele i jas pozadí (cd.m -2 ); L zi je jas svíticích ástí i-tého osl ujícího svítidla ve sm ru k oku pozorovatele (cd.m -2 ); i je prostorový úhel, pod nímž pozorovatel vidí svíticí ásti i-tého osl ujícího zdroje (sr); P i initel polohy (-) podle Luckieshe a Gutha charakterizující vliv polohy i-tého osl ujícího svítidla v i ose pohledu pozorovatele ( -); n po et svítidel, která pozorovatele v dané pozici osl ují ( - ). Z uvedeného vztahu je možné zjistit, že míra osln ní roste se zv tšujícím se jasem osl ujícího zdroje a s jeho zv tšujícími se rozm ry. Naopak míra osln ní se snižuje se zv tšujícím se jasem pozadí a se zv tšujícím se posunem osl ujícího zdroje sm rem od osy pohledu pozorovatele. Hodnoty indexu osln ní UGR se ur ují v místech pracovního úkolu p i obvyklých sm rech pohled. Navržená osv tlovací soustava nesmí p esáhnout hodnoty UGR L uvedené v norm [1]. V tabulce 3 je uvedena vazba mezi subjektivním hodnocením rušivého osln ní a jeho objektivním hodnocením pomocí indexu osln ní. 150

157 Tab. 3: Vztah mezi subjektivním a objektivním hodnocením rušivého osln ní Subjektivní hodnocení osln ní UGR Prostory práv rozeznatelné 10 x x práv p ijatelné 16 práv nep íjemné rýsovny 19 kancelá e, školy 22 jemná pr myslová výroba 25 b žná pr myslová výroba práv nesnesitelné hrubá pr myslová výroba Rozdíl t í jednotek indexu osln ní p edstavuje významnou zm nu, kterou je schopen b žný pozorovatel v reálných podmínkách rozlišit a rozdíl jedné jednotky je rozdíl, který lze v laboratorních podmínkách ješt rozpoznat. Metoda hodnocení p ímého osln ní pomocí indexu osln ní UGR není universální a má svá omezení. Nejd ležit jším omezením je její platnost pro hodnocení osln ní od tzv. normálních zdroj sv tla, které jsou vid t pod prostorovými úhly v rozsahu od 0,0003 do 0,1 sr. To v b žných vnit ních prostorech odpovídá svítidl m s vyza ovací plochou v rozsahu cca od 0,005 m 2 až 1,5 m 2. Pro svítidla s menšími rozm ry je tato metoda p íliš p ísná a pro svítidla s v tšími rozm ry je p íliš tolerantní. Z tohoto d vodu nelze touto metodou hodnotit osln ní nap íklad od bodových zdroj sv tla a svíticích strop nebo v nep ímých osv tlovacích soustavách. Podrobný popis Jednotného systému hodnocení osln ní pomocí indexu osln ní UGR je uveden v p íslušných mezinárodních normách [5]. Systém hodnocení p ímého osln ní indexem osln ní se v praxi dopl uje systémem clon ním svítidel. Tento systém p ímo souvisí s konstruk ním ešením svítidel. Pokud jsou sv telné zdroje nebo jejich ásti p ímo viditelné, pak musí mít svítidla v závislosti na jasu zdroje, p edepsaný úhel clon ní. Úhly clon ní svítidel [1] pro vnit ní pracovní prostory jsou uvedeny v tabulce 4. Požadavky se nevztahují na svítidla s rozptylnými kryty, nep ímá svítidla, a p ímá svítidla instalovaná pod úrovní o í. Tab. 4: Minimální úhly clon ní svítidel pro specifikované jasy sv telných zdroj Jas sv telného zdroje Minimální úhel clon ní ( ) (kcd.m -2 ) 20 až < až < Nep ímé osln ní Nep ímé osln ní vzniká odrazem jasných ástí zdroj sv tla od lesklých nebo polomatných povrch, které se nacházejí v zorném poli pozorovatele, a m že vést od mírného rozptýlení až k pocit m zna né nepohody. Pokud se odlesky objevují na plochách mimo oblast zrakového úkolu, hovo í se o osln ní odrazem. Objevují-li se 151

158 odlesky na povrchu úkolu, hovo í se o závojovém odrazu (osln ní). Osln ní odrazem a závojový odraz musí být ve vnit ních pracovních prostorech vylou eny. Vzhledem ke složitosti popisu a rozmanitosti zrakových úkol je problematika omezení nep ímého osln ní zjednodušena na vymezení tzv. zakázaných oblastí [12], ve kterých se nemají umis ovat svítidla s p ímou složkou (obr. 7). Tím se preventivn zamezuje možnému vzniku závojového odrazu. Rozm ry zakázané oblasti v rovin svítidel v i místu zrakového úkol jsou následující: f1 0, 85 hm y ( m ) (4) f 2 1, 05 hm x ( m ) (5) kde h m je kolmá vzdálenost mezi místem pracovního úkolu rovinou svítidel (m); x je podélný rozm r oblasti zrakového úkolu, b žn je x = 0,32 m; y je p í ný rozm r oblasti zrakového úkolu, b žn je y = 0,35 m. f1 svítidlo zakázaná oblast st l f2 hm x y Obr. 7: Vymezení zakázaných oblastí pro svítidla s p ímou složkou v rovin svítidel a) prostorový pohled, b) p dorys Závojový odraz lze odstranit nebo snížit následujícími zp soby: vhodným uspo ádáním pracovních míst s ohledem na polohu svítidel, oken a sv tlík ; použitím p edm t a pracovních ploch s matnou povrchovou úpravou; zvýšením sv telného toku dopadajícího do místa zrakového úkolu ze strany; použitím svítidel s nižším povrchovým jasem a v tší plochou sv teln inných ástí; použitím svítidel s nep ímou složkou sv telného toku; zvýšení jasu st n a stropu. 152

159 Norma pro osv tlení vnit ních pracovních prostor [1] obsahuje dopl ující požadavky na omezení závojového odrazu u pracoviš se zobrazovacími jednotkami. U tohoto typu pracoviš je projektant povinen stanovit dovolené oblasti pro montáž svítidel z pohledu eliminace zrcadelní svíticích ástí svítidel ve zobrazovacích jednotkách. Pokud nelze svítidla umístit v povolených oblastech, ale pouze v oblastech, kde m že docházet k jejich zrcadlení v zobrazovacích jednotkách, musí být jasy svítidel v kritických sm rech nižší než tzv. mezní jasy (tab. 5). S hodnotami mezních jas se porovnávají pr m rné jasy svítidel v úhlech 65 a v tších, m ených od svislice, azimutáln ve sm ru pracovních míst. Tab. 5: Mezní jasy povrch svíticích ástí svítidel, které se mohou zrcadlit v obrazovkách. Nejvyšší jas obrazovky Obrazovky s vysokým jasem L > 200 cd/m 2 Obrazovky se st edním jasem L 200 cd/m 2 P ípad A (pozitivní polarita a b žné požadavky na barvy a detaily zobrazovaných informací, používaných v kancelá ích, u ebnách apod.) P ípad A (negativní polarita a/nebo vyšší požadavky na barvy a detaily zobrazovaných informací, používaných na pracovištích CAD, p i kontrole barev apod.) 3000 cd/m cd/m cd/m cd/m Osv tlení prostoru a sm rové vlastnosti osv tlení Vedle místa zrakového úkolu je také t eba osv tlit také osv tlit vlastní prostor, ve kterém pobývají lidé. Osv tlení prostoru slouží pro zvýrazn ní p edm t, rozlišení textury povrch a zlepšení vjemu osob. Dobrá zraková komunikace a rozpoznávání p edm t v prostoru vyžaduje jeho dobré a dostate né prosv tlení. Tento parametr se v rámci norem hodnotí st ední válcovou osv tleností z. Ve vnit ních pracovních prostorech s dlouhodobým pobytem musí být zajišt no, aby pr m rná hladina válcové osv tlenosti byla z 50 lx s rovnom rností U 0 0,1. Tato osv tlenost se inností vykonávaných vsed kontroluje na srovnávací rovin ve výšce 1,2 m a u innosti vykonávaných ve stoje na srovnávací rovin ve výšce 1,6 m. V prostorech, jako jsou kancelá e, zasedací a výukové místnosti, kde hraje zraková komunikace d ležitou roli se doporu uje, aby pr m rná válcové osv tlenosti byla 150 lx, p i rovnom rnosti U 0 0,1. Sm rové vlastnosti osv tlení ovliv ují nejen vjem tvaru p edm t a struktury povrch, ale také vzhled osob, zvlášt jejich obli ej. Sm rové vlastnosti osv tlení se popisují sm rovostí a stínivostí osv tlení. Sm rovost osv tlení vystihuje p evažující sm r ší ení sv tla v daném míst prostoru a zpravidla se popisuje sv telným vektorem [12]. Stínivost vyjad uje schopnost osv tlení vytvá et na trojrozm rných p edm tech stíny a charakterizuje se nap íklad initelem podání tvaru, což je podíl velikosti sv telného vektoru a st ední kulové osv tlenosti [12]. Základními p ípady sv telných podmínek s mezními sm rovými vlastnostmi osv tlení je sm rové a rozptýlené osv tlení. P i 153

160 sm rovém osv tlení jedním bodovým sv telným zdrojem v erném prostoru p ichází do kontrolního bodu sv tlo pouze z jednoho sm ru a trojrozm rné p edm ty vytvá ejí tvrdé ost e hrani ené stíny. P i dokonalém rozptýleném osv tlení dopadá sv tlo do kontrolního bodu ze všech sm r ve stejné intenzit a trojrozm rné p edm ty nevytvá ejí žádné stíny. P evažující sm r sv tla souvisí mimo jiné s možností vzniku závojových odraz, a proto se doporu uje, aby p evažující sm r dopadu sv tla na pracovní plochu byl ze stran, nejlépe zleva p es levé rameno. V norm pro osv tlení vnit ních pracovních prostor [1] se uvádí, že osv tlení nesmí být p íliš sm rované, tedy nesmí vytvá et ostré stíny, ani nesmí být p íliš difúzní, neboli podání tvaru se nesmí zcela ztratit. Norma zárove uvádí, že ukazatelem podání tvaru je pom r válcové a vodorovné osv tlenosti (což není úpln p esné) a že p i rovnom rném rozmíst ní svítidel nebo sv tlík je podání tvaru dobré, pokud se uvedený pom r pohybuje v rozsahu od 0,30 do 0, Barevné vlastnosti osv tlení Nedílnou sou ástí zrakového vnímání je rozlišování a vjem barev. Barevné vlastnosti sv telných zdroj se obecn ozna ují pojmem chromati nost a barevné vlastnosti povrch pojmem kolorita. Zatímco chromati nost bezprost edn souvisí s návrhem osv tlení, kolorita souvisí s barevným ešením interiéru. Výsledný barevný vjem prostoru je pak dán interakcí obou složek. Úplný popis spektrálních vlastností sv telných zdroj poskytuje spektrální složení viditelného zá ení ve form grafu nebo tabulky. Vzhledem ke složitosti takového vyjád ení se v praxi používá dvou integrálních parametr, teploty chromati nosti T c (K) a všeobecného indexu podání barev R a (-). Barevné vlastnosti sv telných zdroj používané ve vnit ních prostorech jsou uvedeny v tabulce 7. Teplota chromati nosti Teplotou chromati nosti, resp. náhradní teplotou chromati nosti, se popisuje barevný tón vyza ovaného sv tla, který se slovn b žn vyjad uje termíny teple bílý, neutráln bílý nebo chladn bílý. Proto, aby osv tlený prostor p sobil p íjemn a p irozen je t eba volbu teploty chromati nosti posuzovat s ohledem na požadovanou hladinu osv tlenosti. P irozená vazba mezi t mito dv ma parametry je vysv tlována tzv. fylogenetickým p izp sobením zraku p írodním podmínkám. Denní sv tlo je ráno i ve er vždy teplejší a mén intenzivní než uprost ed dne, kdy je slunce v zenitu. Uvedenou skute nost názorn vystihuje tzv. Kruithoff v diagram [12]. Teplota chromati nosti není v sou asných normách pro v tšinu vnit ních prostor p edepsaným parametrem. Výjimkou jsou nap íklad sportovišt, kde u osv tlení pro televizní p enosy se požaduje rozsah teplot chromati nosti sv tla použitých sv telných zdroj od do K. V p ípad kombinovaného využívání denního a um lého sv tla je tento rozsah omezen od do 6500 K. Index podání barev Index podání barev popisuje kvalitu vjemu barev p edm tu pozorovaného ve sv tle posuzovaného sv telného zdroje v porovnání s vjemem barev téhož p edm tu pozorovaného ve sv tle smluvního sv telného zdroje. Vzhledem k tomu, že se u posuzovaného sv telného zdroje v rnost rozlišování jednotlivých barev ( ervená, modrá, zelená.) m že lišit, používá se všeobecný index podání barev, který souhrnn hodnotí v rnost podání barev pro 8 (resp. 14) barevných vzork. P i bezprost edním vizuálním porovnání je práv rozlišitelný rozdíl mezi dv ma sv telnými zdroji R a =

161 Všeobecn se uvádí, že R a poskytuje dobré vodítko o v rném podání barev p i hodnotách nad 90. Vedle vztahu mezi teplotou chromati nosti a osv tleností byla také ov ována vazba mezi osv tleností a indexem podání barev. Pro popis míry uspokojení pozorovatel s barevným vzhledem prost edí byl zaveden termín vizuální istota. Z rozboru výsledk výzkum osv tlení v kancelá ských prostorech vyplývá, že osv tlení zá ivkami s velmi dobrým podáním barev R a > 90 lze p i shodné vizuální istot nahradit osv tlením s pr m rným podáním barev (R a < 60), avšak p i osv tlenosti vyšší asi o 25%. Z tohoto d vodu se pro náro n jší zrakové úkoly doporu uje nejen v tší osv tlenost, ale také použití sv telných zdroj s vyšším indexem podání barev R a bez ohledu na to, zda innosti spojeny s rozlišováním barev. Index podání barev je v normách pro osv tlení vnit ních prostor jedním z p edepsaných parametr, který je t eba dodržet. Platí, že pro osv tlení vnit ních pracovních prostor s trvalým pobytem osob se musí použít sv telné zdroje s indexem podání barev R a 80. Nejnižší hodnotou indexu podání barev, povolenou ve výjime ných p ípadech, je R a = 20. Týká se hlavn komunika ních prostor a t žkého pr myslu, p i emž musí být dodržena podmínka rozlišitelnosti bezpe nostních barev. Tab. 6: Barevné vlastnosti sv telných zdroj používaných ve vnit ních prostorech Sv telný zdroj T cn (K) R a (-) Žárovka Halogenová žárovka Kompaktní zá ivka Lineární zá ivka Induk ní výbojka (nízkotlaká) Halogenidová výbojka Rtu ová výbojka Vysokotlaká sodíková výbojka Vysokotlaká sodíková výbojka (SDW-T) Sv telná dioda asové zm ny osv tlení V b žných vnit ních prostorech je innost zraku ovlivn na prostorovou prom nlivostí osv tlenosti a jasu, která p i spontánních mikro a makro pohybech oka p echází v asové zm ny. Vlivem pom rn velkých adapta ních jas, rychlosti readapta ních proces a kompenza ních mechanism zraku je prostor vnímán jako statický, klidný, což je také žádoucí stav pro zrakový výkon a zrakovou pohodu odpovídající p íslušné innosti. Rušiv se m že projevovat interference o ních pohyb a jasových zm n s periodickými zm nami osv tlení, které vznikají pulsací sv telného toku sv telných zdroj napájených st ídavým proudem sí ového kmito tu. Tento stav se nazývá míhání a m že být spojen s n kterými fyziologickými jevy. Podle n kterých výzkum m že míhání sv tla zp sobovat snížení zrakového výkonu, zvýšení zrakové únavy, a tím i zhoršení kvality práce. Mnohem nebezpe n jší je interferenci pulsace sv telného toku sv telných zdroj s pracovní frekvencí shodnou s frekvencí napájecího st ídavého nap tí a to ivého nebo vratného pohybu, p i které m že docházet k tzv. stroboskopickému jevu. Stroboskopický jev se m že projevovat tak, že plynulý pohyb se jeví jako p erušovaný a rotující ásti 155

162 mohou být vnímány s jinou rychlostí nebo sm rem otá ení nebo se mohou jevit jako statické. Následkem takové mylné zrakové informace m že dojít k vážným úraz m. Hlavní aplika ní oblastí, kde se stroboskopický jev m že vyskytnout, jsou pr myslové prostory. Problematika stroboskopického jevu lze ešit vhodných zapojením svítidel osv tlovací soustavy, p i kterém jsou svítidla vyst ídan zapojena na jednotlivé fáze t ífázové napájecí soustavy. Druhým ešením je použití elektronických p ed adník s vyšší pracovní frekvencí. Nap íklad u elektronických p ed adník zá ivkových svítidel se pracovní frekvence pohybují okolo 40 khz. Osv tlovací soustavy musí být navrženy tak, aby nevznikalo míhaní ani stroboskopický jev [1]. 1.4 POŽADAVKY NA OSV TLENÍ VE VNIT NÍCH PRACOVNÍCH PROSTORECH Požadavky na osv tlení vnit ních pracovních prostor jsou stanoveny taxativn pro r zné prostory a zrakové innosti. V rámci normy jsou aplika ní oblasti rozd leny do osmi skupin, v rámci kterých je provedeno další podrobn jší len ní. Pro konkrétní zrakové innosti jsou p edepsány následující sv telné technické parametry: osv tlenost v míst zrakového úkolu E m,ú, rovnom rnost U 0, index osln ní URG L, a všeobecný index podání barev R a. Pro n které zrakové úkoly spojené s kontrolou a posuzování barev je p edepsána minimální hodnota teploty chromati nosti. Ukázky rozsahu požadovaných sv teln technických parametr pro jednotlivé aplika ní oblasti je uveden v tabulce 8. V závislosti na osv tlenosti místa zrakového úkolu jsou pak p edepsány hodnoty osv tlenosti bezprost edního okolí E m,o (tab. 2). Hodnota osv tlenosti pozadí se stanoví jako 1/3 osv tlenosti bezprost edního okolí. Tab. 7: Rozsah hodnot sv teln technických parametr pro jednotlivé aplika ní oblasti Ref.. Aplika ní oblast Sv teln technický parametr E m,úkol (lx) U 0 (-) UGR L (-) R a (-) 1 Komunika ní zóny a spole né prostory ,4-0, Pr myslové innosti a prostory ,4 0, Administrativní prostory ,4 0, Obchodní prostory ,4 0, Ve ejné prostory ,4 0, Školská a výchovná za ízení ,4 0, Zdravotnická za ízení ,4 0, Dopravní prostory ,4 0,

163 2. ENERGETICKÁ NÁRO NOST OSV TLENÍ VNIT NÍCH PROSTOR V sou asné dob je na nejr zn jších úrovních velmi diskutovanou otázkou problematika energetické náro nosti r zných typ budov (administrativní, pr myslové, zdravotnické, vzd lávací a další). Sou ástí této problematiky je i stanovení energetické náro nosti osv tlovacích soustav. Pokladem k tomu je nov koncipovaná norma SN EN Energetická náro nost budov Energetické požadavky na osv tlení a technická normaliza ní informace TNI P ed vlastními úvahami o problematice hodnocení energetické náro nosti osv tlení budov je t eba zmínit, že primárním ú elem osv tlení je vytvo ení dostate ných sv telných podmínek pro danou zrakovou innost (nap. tení, psaní, obráb ní, léka ské zákroky apod.) a využití prostoru. Energetická náro nost osv tlení je p i posuzování osv tlovacích soustav až následným hlediskem, které lze formulovat tak, že požadované sv teln technické parametry by m ly být dosaženy energeticky co možná nejú inn jším zp sobem. Požadavky na nižší energetickou náro nost osv tlení nelze v žádném p ípad nad azovat nad požadavky sv teln technické. 2.1 HODNOCENÍ ENERGETICK NÁRO NOSTI BUDOV Hodnocení energetické náro nosti osv tlovací soustavy se liší v závislosti na tom, zda se hodnotí navrhovaný, pop. nov realizovaný objekt, nebo zda se posuzuje energetická náro nost stávající budovy. U nových objekt je p esn znám instalovaný p íkon osv tlovací soustavy, ale dobu využití a p ípadn i skute ný provozní p íkon, je t eba ur it na základ informací o p edpokládaném charakteru provozu daného objektu. Spot eba elektrické energie je tedy stanovena odhadem. V p ípad stávajících budov lze energetickou náro nost osv tlení stanovit z nam ených hodnot spot eby elektrické energie. Vzhledem k tomu, že ve v tšin p ípad není m ení spot eby elektrické energie pro osv tlení samostatné, je t eba podíl spot eby elektrické energie na osv tlení op t odhadnout. Následn je t eba, na základ instalovaného p íkonu a charakteru provozu objektu, stanovit, jaké je asové využití p íkonu osv tlovací soustavy v pr b hu ur itého asového období, nap íklad roku. V obou p ípadech se tedy pracuje s p ibližnými odhadovanými hodnotami. Pro následný postup p i hledání úsporných opat ení a stanovení jejich návratnosti je vhodné stanovit míru nep esnosti tohoto odhadu. Proto, aby v budoucnu bylo možné objektivn ji hodnotit energetickou náro nost osv tlení budov, je t eba zajistit p ímé m ení spot eby elektrické energie pro osv tlení [7]. Pokud se požadují informace o využití díl ích ástí osv tlovací soustavy, je t eba použít ídicích systém osv tlení, které jsou schopny zaznamenat pr b h spot eby jak celé osv tlovací soustavy, tak i jednotlivých svítidel. 2.2 VÝPO ET ENERGETICKÉ NÁRO NOSTI OSV TELNÍ Pro stanovení energetické náro nosti budov výpo tem lze použít rychlou nebo podrobnou metodu [7]. Rychlá metoda vyhodnocuje spot ebu elektrické energie na osv tlení za celou budovu. Používá se v p ípad, kdy jsou k dispozici pouze hodnoty o celkové spot eb elektrické energie pro osv tlení a její podíl v celkové spot eb objektu je malý. Touto metodou lze ov it pouze to, zda spot eba elektrické energie na osv tlení v ešeném objektu odpovídá sm rným hodnotám spot eby elektrické energie pro referen ní objekt. 157

164 P i použití rychlé metody vychází íselný ukazatel energie pro osv tlení LENI (kwh.m -2.rok -1 ) v tší než p i použití p esn jší podrobné metody. Podrobná metoda umož uje provést rozbor spot eby elektrické energie pro um lé osv tlení z pohledu její prostorového a asové distribuce. P i tomto zp sobu hodnocení lze osv tlovací soustavu prostorov d lit podle typových prostor, místností nebo zón. Typové místnosti jsou prostory s podobných charakter využití, jako jsou nap íklad komunika ní prostory, kancelá ské prostory, u ebny apod. Spot ebu zmín ných prostorových jednotek lze pak posuzovat asov pro jednotlivá asová období jako je celý rok, tvrtletí, m síce nebo dny. Tento zp sob hodnocení umož uje získat p ehled o podílu spot eby elektrické energie jednotlivých prostorových jednotek objektu. Podrobný rozbor spot eby elektrické energie umož uje efektivn ešit návrh možných úsporných opat ení. Energetické požadavky na osv tlení Výpo et M ení Podrobná metoda Rychlá metoda Metoda m ení bez period Reálné údaje ro ní m sí ní denní hodinové Standardní údaje ro ní Obr. 8: Znázorn ní možných zp sob stanovení energetické náro nosti budov Spot eba elektrické energie pro osv tlení (W) se skládá ze dvou složek, ze spot eby pro napájení normálního osv tlení (W L ) a ze spot eby (W P ) pro nabíjení svítidel nouzového osv tlení, pro krytí ztrát, v etn spot eby pro ovládací systémy mimo pracovní dobu, tj. W W L W P (kwh/rok) (6) U rychlé metody popisují parametry W L a W P spot ebu elektrické energie na osv tlení u celého objektu. V p ípad podrobné metody se tyto parametry stanovují pro jednotlivé celky i místnosti a pro díl í asové úseky v pr b hu roku (W L,n,t, W P,n,t ). Celková spot eba se stanoví sou tem zjišt ných díl ích spot eb elektrické energie za celý rok. Spot eba elektrické energie pro soustavu normálního osv tlení W L se ur í ze vztahu: W L Pn FC t D FO FD t N FO (kwh/rok) (7)

165 kde P n je celkový instalovaný p íkon svítidel ve vnit ním prostoru nebo v jeho ásti (W); t D je doba provozu s denním sv tlem (h); t N je doba provozu bez denního sv tla (h); F D je initel závislosti na denním sv tle (-); F O je initel závislosti na obsazení (-); F C je initel konstantní osv tlenosti (-). V rovnici (7) se respektuje využití denního sv tla initelem F D, obsazení prostoru initelem F O a vliv regulace osv tlovací soustavy na konstantní hodnotu osv tlenosti vystihuje initel F C. Ztrátová elektrická svítidel W P se stanoví ze vztahu: Ppc t y t D t N Pem t em W P 1000 (kwh/rok) (8) kde P pc je celkový instalovaný ztrátový p íkon ovládacích za ízení (W) P em je celkový instalovaný nabíjecí p íkon svítidel nouzového osv tlení (W) t D je doba provozu s denním sv tlem (h) t N je doba provozu bez denního sv tla (h) t y je standardní ro ní doba v hodinách, iní 8760 h je doba nabíjení nouzového osv tlení (h) t em Po stanovení celkové spot eby elektrické energie pro osv tlení výpo tem nebo m ením se ur í m rná spot eba energie na 1 m 2 za rok, ozna ovaná LENI, ze vztahu W LENI A (kwh.m -2.rok -1 ) (9) kde W je spot eba elektrické energie pro osv tlení za rok (kwh.rok -1 ) A je celková využitelná plocha budovy (m 2 ) Hodnota m rné spot eby, která se udává íselným ukazatelem energie pro osv tlení LENI, se porovná se sm rnými údaji v norm [7]. V tabulce 9 jsou pro každý typ budovy uvedeny sm rné hodnoty m rné spot eby energie pro t i t ídy kvality (tab. 10) pro manuální ovládání osv tlení bez systému pro hlídání konstantní osv tlenosti [7]. Pro komplexní hodnocení celkové energetické náro nosti budovy je t eba zjišt nou spot ebu elektrické energie na osv tlení W (kwh. rok -1 ) p epo ítat na veli inu EP Light [9] udávanou ve všeobecn používaných jednotkách (GJ. rok -1 ), s využitím vztahu W EPLight (GJ/rok) (10) 277,8 Spot eba elektrické energie stanovená z rovnice (10) se pak zahrne do celkové energetické bilance budovy. 159

166 Tab. 8: P íklad sm rných hodnot pom rného p íkonu osv tlovací soustavy pro r zné typy budov a t ídy kvality osv tlení p i ru ním ovládání bez hlídání konstantní osv tlenosti. Typ prostoru Administrativní budovy Vzd lávací za ízení Zdravotnická za ízení Hotely Restaurace Sportovišt Obchodní prostory Pr myslové prostory T ída kvality osv tlení P em (kwh/m 2.rok) P pc (kwh/m 2.rok) PN (W/m 2 ) LENI (W/m 2 ) * ,1 ** ,6 *** ,1 * ,9 ** ,9 *** ,9 * ,6 ** ,6 *** ,6 * ,1 ** ,1 *** ,1 * ,6 ** ,1 *** ,1 * ,7 ** ,7 *** ,7 * ,1 ** ,1 *** ,1 * ,7 ** ,7 *** ,7 Tab. 9: Uvažované sv teln technické parametry pro jednotlivé t ídy kvality osv tlení Parametry T ída kvality osv tlení * ** *** Udržovaná osv tlenost m Omezení rušivého osln ní (UGR) Vylou ení míhání a stroboskopického jevu Omezení závojových odraz a osln ní odrazem Zlepšené podání barev Zajišt ní dobré modelace Zajišt ní vhodného rozložení jas v místnosti Zajišt ní vhodného osv tlení obli ej E z V nování zvláštní pozornosti zdravotním hledisk m*) Poznámka: musí spl ovat sv teln technické parametry dle SN EN musí spl ovat slovn popsané požadavky na osv tlení dle SN EN *) zdravotní hlediska mohou vyžadovat mnohem vyšší osv tlenosti a tím i vyšší W/m

167 2.3 STRATEGIE PRO NÁVRH ENERGETICKY ÚSPORNÉ OSV TLOVACÍ SOUSTAVY P ed vlastním p ikro ením k ešení energetické náro nosti osv tlovací soustavy je t eba p ekontrolovat jak je osv tlovací soustava navržena. Navržené úrovn osv tlení p ímo ovliv ují energetickou náro nost osv tlovací soustavy. Pokud osv tlovací soustava nespl uje sv teln technické požadavky, nemá význam u takové soustavy hledat úsporná opat ení. Naopak u prostor, kde jsou sv teln technické parametry p edimenzované, je prvním krokem v ešení úsporných opat ení navržení odpovídajících hodnot sv teln technických parametr. Pokud hodnoty sv teln technických parametr v ešeném prostoru odpovídá jejímu využití a požadavk m norem, lze p i úvahách o úsporných opat eních vyjít ze základního, jednoduchého vztahu pro stanovení spot eby elektrické energie na osv tlení za ur ité asové období (nap. za rok): kde W P n t o (KWh.rok-1 ) (11) P n je pr m rný provozní p íkon svítidel za rok (kw) t 0 provozní doba (hod.rok -1 ) Z uvedeného vztahu vyplývá, že nízké energetické náro nosti osv tlovací soustavy lze dosáhnout minimalizací provozního p íkonu, minimalizací provozní doby nebo kombinací obou t chto faktor. P i minimalizaci provozního p íkonu nebo doby nesmí v žádném p ípad dojít ke zhoršení kvality sv telného prost edí. Pro návrh energeticky úsporné osv tlovací soustavy lze využít následujících strategií: volba osv tlovací soustavy; volba technických prost edk ; kontrola dimenzování osv tlovací soustavy; využití denního sv tla; kontrola p ítomnosti osob; využití asových režim Volba osv tlovací soustavy Osv tlovací soustava um lého osv tlení je funk n ucelený soubor osv tlovacích prost edk (tj. sv telných zdroj, svítidel a jejich p íslušenství, v etn napájení a ovládání), které vytvá í v osv tlovaném prostoru sv telné prost edí v závislosti na vlastnostech, stavu a rozmíst ní t chto prost edk a rovn ž na sv telných vlastnostech osv tlovaného prostoru a v n m umíst ného za ízení. Volba typu osv tlovací soustavy zásadním zp sobem ovliv uje jak sv telné prost edí v daném vnit ním prostoru, tak energetickou náro nost osv tlení. Osv tlovací soustavy lze rozlišit podle jejich typu a podle jejich charakteru. Jak typ, tak i charakter osv tlovací soustavy ovliv uje její energetickou náro nost. Hlavní osv tlení prostoru, které vychází z fyziologických požadavk uživatel, lze realizovat t emi základními typy osv tlovacích soustav: celkovou soustavou; odstup ovanou soustavou; kombinovanou soustavou. Možnosti využití jednotlivých typ osv tlovacích soustav souvisí s aplika ní oblastí a charakterem osv tlovaného prostoru. Nejvyšší energetickou náro nost vykazuje celková osv tlovací soustava, nejmenší kombinovaná osv tlovací soustava. Celková soustava 161

168 zajiš uje požadovanou horizontální osv tlenost s p edepsanou rovnom rností v celém prostoru. Za požadovanou osv tlenost se v tomto p ípad považuje p edepsaná osv tlenost pro nejnáro n jší zrakový úkol v rámci ešeného prostoru. Návrh odstup ované soustavy vychází ze zónování vnit ního prostoru. Zóny jsou funk n vymezené ásti prostoru, které se liší charakterem a náro ností zrakových inností, které jsou v nich vykonávány. Každou funk n vymezenou ást je t eba p esn popsat z pohledu zrakové innosti a požadovaných sv teln technických parametr. Jedním z pomocných parametr, který m že usnadnit toto zónování je rozložení denního osv tlení v ešeném prostoru. P íkladem aplikace zónování je velkoprostorová kancelá, jejíž prostor lze rozd lit na pracovní a komunika ní zóny. Kombinovaná soustava je kombinací celkové nebo odstup ované soustavy a soustavy místního osv tlení. Kombinovaná osv tlovací soustava je energeticky nejú inn jším zp sobem osv tlení. Hlavní oblastí použití této soustavy jsou prostory, kde se na velké ploše nachází relativn malý po et pracoviš nebo kde jsou pro daný zrakový úkol požadovány vysoké hladiny osv tlenosti. Energetická náro nost kombinované osv tlovací soustavy v závislosti na ešeném prostoru m že být v porovnání s celkovou soustavou i o 50% nižší. Z pohledu charakteru se osv tlovací soustavy d lí na p ímé, smíšené nebo nep ímé. P ímé osv tlení je z hlediska dosažení kvantitativních parametr osv tlení energeticky nejú inn jší, nep ímé osv tlení je nejmén ú inné. P i úvahách o zm nách charakteru osv tlení je t eba vzít v úvahu vliv nov navrženého ešení na vzhled osv tlovaného prostoru a kvalitativní parametry osv tlení Volba technických prost edk Základními technickými prost edky, z kterých se skládá osv tlovací soustava a které ovliv ují její energetickou náro nost, jsou sv telné zdroje, p ed adné p ístroje, svítidla a ídicí systémy. U sv telných zdroj se energetická ú innost p em ny elektrické energie na energii sv telnou posuzuje m rným výkonem (lm/w). M rné výkony vybraných typ sv telných zdroj jsou uvedeny v tabulce 11. U sv telných zdroj s vlastním reflektorem, které se používají pro sm rové osv tlení, nap íklad ve výstavních nebo obchodních prostorech, není pro posuzování jejich energetické ú innosti zásadní m rný výkon, ale osová svítivost a úhel polovi ní svítivosti. Technické parametry, kterými se popisují sv telné zdroje, se uvád jí pro definované podmínky okolí a jejich m ení se provádí mimo svítidlo. P i provozu ve svítidle se parametry n kterých sv telných zdroj m ní, nap íklad vlivem teploty (zá ivky, sv telné diody). Tab. 10: Vybrané parametry sv telných zdroj Sv telný zdroj M rný výkon (lm/w) Doba života t (hod) Žárovka Halogenová žárovka Lineární zá ivka Kompaktní zá ivka Halogenidová výbojka Sodíková vysokotlaká výbojka Sv telná dioda (LED)

169 N které typy sv telných zdroj pot ebují ke svému provozu p ed adné p ístroje, které umož ují start a stabilní provoz sv telného zdroje nebo p izp sobují napájecí nap tí i proud. Energeticky se p ed adné p ístroje popisují ztrátovým p íkonem P Z (W). P íkony sv telných zdroj se obvykle uvád jí bez ztrát v p ed adných p ístrojích. Z t chto d vodu nemá energetické porovnávání samotných sv telných zdroj dostate nou vypovídací hodnotu a lze jej použít pouze jako ur ité vodítko. Svítidla jsou technická za ízení, která svými optickými prvky rozd lují, filtrují nebo m ní sv tlo vyza ované jedním nebo více sv telnými zdroji. Krom sv telných zdroj obsahují všechny díly nutné pro jejich upevn ní a ochranu, p ípadn pomocné obvody, v etn prost edk pot ebných pro jejich p ipojení k síti. Z pohledu hodnocení energetické náro nosti svítidel je d ležitá jejich ú innost sv (%), která uvádí, jaký podíl sv telného toku sv telných zdroj je ze svítidla vyzá en. Dalším nemén d ležitým parametrem, který ovliv uje energetickou náro nost, je charakter vyza ování svítidla. Tento parametr se popisuje k ivkami svítivosti, které znázor ují prostorové rozložení vyza ovaného sv telného toku. P i hodnocení energetické náro nosti technických prost edk pro konkrétní ú el je nejvhodn jší posuzovat kompletní svítidla. Ur itým vodítkem je m rný výkon svítidla ozna ovaný LER (lm/w) [10], definovaný jako pom r výstupního sv telného toku svítidla (lm) a elektrického p íkonu svítidla (W). Obdobn lze hodnotit celé osv tlovací soustavy m rným výkonem (lm/w) osv tlovací soustavy, který se stanoví jako pom r sv telného toku (lm) vyza ovaného všemi svítidly soustavy k jejich celkovému elektrickému p íkonu (W). Na obr. 9 je znázorn no osv tlení velkoprostorové kancelá e celkovou osv tlovací soustavou tvo enou podhledovými svítidly. Obr. 9: P íklad osv tlení vnit ního prostorou podhledovými svítidly V tabulce 12 je uvedena energetická náro nost takové osv tlovací soustavy p i použití r zných typ podhledových m ížkových svítidel. V první variant jsou použita zá ivková svítidla 4x18 W s elektromagnetickými p ed adníky, ve variant 2 a 3 jsou použita svítidla s elektronickým p ed adníkem pro zá ivky 4x14 W, resp. 2x28 W. 163

170 Tab. 11: Energetická náro nost osv tlení velkoprostorové kancelá e p i použití r zných typ zá ivkových svítidel Svítidlo P ed adník n (ks) (%) P i (W) p 1 (W/m 2 ) p 2 (W/m 2 /100lx) 4x18 W elektromagnetický ,7 4x14 W elektronický ,7 2x28 W elektronický ,0 P i použití ídicích systém k plynulé regulaci osv tlení dochází ke snižování m rného výkonu osv tlovací soustavy (lm/w). Je to dáno tím, že závislost mezi výstupním sv telným tokem a p íkonem soustavy není lineární. P i p íliš velké úrovni regulaci sv telného toku na úrove pod 20% maximální hodnoty je pokles m rného výkonu tak výrazný, že dlouhodobý provoz osv tlovací soustavy v takovém režimu je z pohledu energetické ú innosti nehospodárný Kontrola dimenzování osv tlovací soustavy Výsledné hodnoty osv tleností na srovnávací rovin nebo v místech pracovních úkol jsou p i zahájení provozu osv tlovací soustavy vždy vyšší, než jsou hodnoty uvedené v normách. Hlavním d vodem je, že požadované normativní parametry osv tlení musejí být dodrženy po celou dobu života osv tlovací soustavy. Vzhledem k tomu, že v pr b hu provozu dochází ke stárnutí osv tlovací soustavy, je t eba, aby osv tlovací soustava byla p edimenzovaná. Dalším d vodem v tších hodnot sv teln technických parametr než jsou normativní, je skute nost, že se sv telné zdroje a svítidla se vyráb jí v ur itých výkonových adách. P í návrhu osv tlení zpravidla nelze vybrat takový typ svítidel, který by p esn zajistil požadované sv teln technické parametry, ale je t eba zvolit nejbližší vyšší výkonový stupe. V praxi se také vyskytují prostory s flexibilním dispozi ním uspo ádáním. Nap íklad velkoprostorovou kancelá lze zm nit na adu bu kových kancelá í a naopak. U takovýchto prostor je t eba osv tlovací soustavu navrhnout na nejnep ízniv jší situaci. Pokud se prostorové uspo ádání liší od této nejnep ízniv jší situace, dochází ke zvýšení hodnot sv teln technických parametr, a tím k dalšímu p edimenzování osv tlovací soustavy. Popsané p edimenzování osv tlovací soustavy lze eliminovat použitím stmívatelných svítidel p ipojených na ídicí systém osv tlení, který je schopen pr b žný pokles sv telného toku vyrovnávat postupným zvyšováním p íkonu svítidel nebo umož uje nastavit sv telný tok svítidel podle aktuálního dispozi ního uspo ádání prostoru Využití denního sv tla Osv tlení vnit ních prostor i míst zrakových úkol se neposuzuje podle toho, zda je dosaženo um lým nebo denním osv tlením. Z tohoto d vodu dob e navržené ešení denního osv tlení vnit ních prostor umož uje zkrátit dobu provozu um lého osv tlení a tím snížit energetickou náro nost osv tlovací soustavy. Úrove denního osv tlení se kontroluje prost ednictvím sv telných idel. Na základ informací z t chto idel lze omezit dobu provozu um lé osv tlovací soustavy, p ípadn její provozní p íkon. Nastavení provozního režimu osv tlovací soustavy p i využití sv telných idel musí být takové, aby byly pro ešené prostory dodrženy požadované sv teln technické parametry. Ovládání osv tlovací soustavy na základ úrovn denního osv tlení m že být realizováno skokovou nebo plynulou regulací. Volba zp sobu regulace souvisí s použitými sv telnými zdroji a ur uje technickou i finan ní náro nost navrženého úsporného opat ení. 164

171 2.3.5 Kontrola p ítomnosti osob ada pracovních prostor a pracovních míst není využívána po celou pracovní dobu. asto dochází k tomu, že v pr b hu nep ítomnosti osob z stává um lé osv tlení zapnuté. Pokud uživatel v místnosti nenachází, nemá význam, aby osv tlovací soustava byla v provozu. Pro kontrolu p ítomnosti osob se používají pohybová idla. Na základ informací z pohybových idel se pak zapínají/vypínají p íslušná svítidla, osv tlovací soustava nebo její ásti, p ípadn se omezuje jejich p íkon. Základními technikami p i tomto úsporném opat ení je kontrola p ítomnosti a kontrola nep ítomnosti osob Využití asových režim Osv tlovací soustavy plní svoji hlavní funkci zpravidla pouze po ur itou ást dne. Po skon ení vymezené doby provozu p estávají plnit svoji funkci a je možné je vypnout nebo je p epnout do jiného režimu, ve kterém mají jinou funkci. Proto, aby osv tlovací soustava byla provozována pouze po definovanou dobu, p ípadn aby automaticky p ešla do jiného provozního režimu, slouží asové ovládací prvky. Ty mohou, dle nastavení, ovládat osv tlovací soustavu jednoduchým zapínáním nebo vypínáním, p ípadn mohou být sou ástí ídicího systému, který na základ informace z asového ovládacího prvku spouští p ednastavené sv telné scény. P íkladem mohou být výlohy obchod, ve kterých osv tlení slouží jako prost edek k propagaci ur itého zboží. Tuto funkci plní po ur itou dobu, nap íklad do p lnoci. Po této dob je již ú innost osv tlení z pohledu obchodního minimální a proto je možné jej vypnout, nebo p epnout do redukovaného režimu, který plní nap íklad funkci bezpe nostní. Literatura: [1] SN EN Sv tlo a osv tlení Osv tlení pracovních prostor ást 1: Vnit ní pracovní prostory, 2011 [2] SN EN Zm na 1 Osv tlení pracovních prostor ást 1: Vnit ní pracovní prostory, íjen 2005 [3] SN EN Sv tlo a osv tlení Osv tlení sportoviš, zá í 2008 [4] SN Obytné budovy, erven 2004 [5] TNI Rušivé osln ní p i osv tlení vnit ních prostor, íjen 2004 [6] TNI Údržba vnit ních osv tlovacích soustav, ervenec 2006 [7] SN EN 15193, Energetická náro nost budov Energetické požadavky na osv tlení. [8] TNI , Energetická náro nost budov Energetické požadavky na osv tlení. [9] Vyhláška. 148/2007 Sb., o energetické náro nosti budov [10] Lighting Handbook 9. vydání, IESNA, 2000 [11] ZVEI Guide to DIN EN , duben 2005 [12] Habel J. a kol. Sv telná technika a osv tlování, FCC Public,

172 Požadavky na automatické odpojení od zdroje, výpo et impedance smy ky poruchového proudu a posouzení zkratových pom r v sítích nn Ing. František Št pán, odborný pracovník spole nosti Eaton Elektrotechnika, s.r.o. len TNK. 22 Úvod Práce projektanta elektrických za ízení je komplexní innost, která vyžaduje jak znalost právních p edpis a technických norem, tak znalost technických vlastností za ízení a materiál. Výsledné ešení musí být technicky co nejlepší a zárove musí spl ovat požadavky investora na cenu. Vzhledem k limitovaným asovým možnostem je nutné využít co nejvíce možností výpo etní techniky. Narozdíl od práce revizního technika, který pracuje s již hotovou instalací a musí, mnohdy s velmi omezeným po tem informací, posoudit její bezpe nost, projektant navrhuje nové ešení a pracuje se známými skute nostmi nových za ízení. P i návrhu musí posuzovat mnoho parametr sou asn a vybrat pokud možno to nejvhodn jší ešení.. Vzhledem k rozsahu inností, stálým zm nám a omezenému asu se samoz ejm v co nejv tším rozsahu využívá výpo etní technika. P i použití vhodných program se ušet í mnoho asu a výsledky je možné použít i jako ást projektové dokumentace. Obecn bychom mohli íci, že používané programy jsou bu univerzální, které nejsou zadarmo, kde je zastoupeno mnoho výrobk r zných výrobc, nebo firemní programy poskytované v tšinou zdarma, které poskytují srovnatelné výsledky, ale databáze obsahují jen vlastní sortiment výrobk. Výsledky výpo t jsou v tšinou pln srovnatelné. A se používá jakýkoli typ programu, je nezbytn nutné v d t, jak se k výsledk m došlo a jaká má být správná interpretace získaných hodnot. Mezi základní výpo ty pat í impedance smy ky poruchového proudu, na to navazující výpo ty zkratových proud, dále rozložení zát ží a proud v instalaci a nakonec i hodnoty úbytk nap tí. Na základ znalostí výsledk se vybírají vhodné kabely, jisti e a další p ístroje. Výpo ty impedance smy ky poruchového proudu Jedním z nejd ležit jších krok p i návrhu nové instalace je výpo et hodnoty impedancí obvod. Hlavním ukazatelem bezpe nosti je dostate n nízká hodnota impedance smy ky poruchového proudu p i zkratu mezi fází a ochranným vodi em, aby v p ípad zkratu mezi živou ástí a ochranným vodi em došlo k dostate n rychlému vybavení jisticího p ístroje, aby se na neživé ásti trvale nevyskytovalo nap tí vyšší, než je mezní dotykové nap tí. Z hlediska chování elektrického obvodu p i zkratu se jedná jednofázový nesymetrický zemní zkrat). Úkolem projektanta je navrhnout ešení, kdy je impedance byly dostate n nízká. 166

173 Pokud to není možné, nebo ve vytipovaných p ípadech vn jších vliv, je navíc nutné provést opat ení pro zvýšení ochrany pomocí dopl kového pospojování, které sníží hodnotu trvalého dotykového nap tí. Další možností je použití proudového chráni e, jehož citlivost zajistí spln ní podmínek prakticky ve všech p ípadech (ale nelze zapomínat na úbytky nap tí p i provozu). Tam kde se vyskytují laici (vn jší vliv BA1), je pro zajišt ní dopl kové ochrany nutné použít citlivost chráni e 30 ma. V závislosti na tom, v jaké ásti instalace se nacházíme, se provádí výpo et impedance smy ky bu jednodušším zp sobem (koncové obvody), nebo je nutné provést detailní výpo et (rozvodny, obvody v blízkosti zdroj ). Popis podmínek pro nejb žn jší použití jak pro revizní, tak projek ní innost, je podrobn popsán v Technické normaliza ní informaci k SN (TNI SN ) a rovn ž na stránkách vydavatelství IN-EL. Zde nejdeme i pom cky pro rychlý návrh a kontrolu podmínek zejména v koncových obvodech, které mají podstatný vliv na celkovou hodnotu impedance. Pro rychlou kontrolu impedanci smy ky a poruchového proudu v závislosti na parametrech vedení (délka, materiál, pr ez, provozní teploty) a impedanci zdroje je možno zjistit dosazením do tabulky v Excelu. Výhodou je jednoduchost a rychlost práce. Velikost poruchového proudu je dána vztahem: I p = U o / Z p Pro impedanci Z p platí obecný vztah (vyjad uje se jako absolutní hodnota z komplexního vyjád ení inné a imaginární složky impedance) V uvedených vzorcích ozna ují: R T, X T složky impedance (tj. rezistance R T a reaktance X T ) zdroje (obvykle transformátoru) [ ], L 1, L 2, L n délky jednotlivých vedení, která na sebe navazují a vytvá ejí smy ku poruchového proudu [m], S f1, S f2, S fn ; S PE1, S PE2, S PEn pr ezy fázových vodi a pr ezy ochranných vodi, resp. vodi PEN jednotlivých vedení, která na sebe navazují a vytvá ejí smy ku poruchového proudu [mm 2 ]; Cu rezistivita m d ných vodi jednotlivých vedení [ mm 2 /m], obvykle se p edpokládá Cu = 0,018 mm 2 /m. Pokud by však n které (nebo n která) vedení jako sou ásti smy ky byly jiného materiálu, nap. z hliníku, dosazovaly by se pod odmocninu (krom délek a pr ez m d ných vodi ) ješt délky a pr ezy vodi z hliníku násobené rezistivitou hliníku Al, induktivní reaktance na jednotku délky vodi e [ /m]. Pokud nejsou známy p esn jší údaje, je možno u kabelového vedení po ítat s hodnotou = 0,08 m /m bez ohledu na pr ez, U o fázové nap tí naprázdno [V]. 167

174 Jedná-li se o koncové obvody, nebo rozvody za podružnými rozvád i s malými pr ezy vodi, pak íseln p evažuje inná složka. Uvedený výpo et je základní hodnotou pro stanovení mezí bezpe nosti. Tomu odpovídá i zp sob m ení p ístroji pro revizní innost. U mnoha moderních p ístroj se totiž nem í impedance pomocí st ídavého proudu, jak by se na první pohled zdálo, ale inný odpor smy ky (viz údaje uvád né m icími p ístroji jako R schl ), což je ale vzhledem k chyb m ení p ijatelné zjednodušení). D vodem tohoto ešení m ení kladnou nebo zápornou p lvlnou je požadavek na nevybavení proudových chráni p i revizi. Aby se dalo konstatovat, že podmínky odpojení jsou spln ny s dostate nou bezpe nostní rezervou, a tím byly spln ny požadavky platné SN , musí se hodnota Z p se ješt vynásobit zp ís ujícími koeficienty (vliv pokles nap tí zdroje p i zkratu, oteplení vodi, atd.). Výsledný tvar je: Z s 2/3 U o /I a, kde Z s : impedance smy ky poruchového proudu [ ] 2/3 : zp ís ující koeficient, p ípadn podle národního dopl ku (ed.2, 2007) až 1/2 U o : nap tí sít [V] I a : vybavovací proud jisticího p ístroje [A] Pokud se ale pohybujeme v ásti instalace v blízkosti zdroj, tj. v obvodech s nízkými hodnotami impedancí a tím i vysokými p edpokládanými zkratovými proudy, pak je nezbytné použít podrobné výpo ty a ty již vyžadují úplné výpo ty s komplexními ísly. 168

175 V praxi se tyto složit jší výpo ty provádí s pomocí n kterého výpo tového programu. Dnešní programy mají ve svých databázích uvedeny prvky s úplnými elektrickými parametry nutnými pro výpo et impedance, tj. s reálnou a imaginární složkou, což je bezpodmíne n nutné pro správné výsledky ve st ídavých sítích. Druhy zkratových poruch Dojde-li ke spojení dvou vodi s r zným nap tím, hovo íme o zkratu. Zkratem v síti rozumíme elektromagnetický p echodný d j, který vznikne náhlým zmenšením impedance mezi fázovými vodi i p ípadn mezi fází a st edním nebo ochranným vodi em. P í inou chybného vodivého spojení m že být chybná manipulace, mechanické poškození izolace, poškození kabelu p i zemních pracích apod., její p irozené znehodnocování nap. vlhkostí nebo je d sledkem zvýšeného namáhání p i spínacích pochodech. Zkrat zp sobující zmenšení impedance má za následek okamžité zv tšení proudu na mnohonásobek normálního provozního proudu, jehož hodnota závisí na nap tí a impedanci. Zkratový proud dosahuje hodnot v rozmezí tisíc až desetitisíc ampér a svými dynamickými (silovými) a tepelnými ú inky ohrožuje všechny prvky instalace a elektriza ní soustavy, kterými protéká. Podle zp sobu zat žování jednotlivých vodi t ífázové soustavy p i zkratech (resp. jejího zdroje) rozeznáváme zkraty symetrické, neboli soum rné (t ífázové, p ípadn t ífázové zemní) a zkraty nesoum rné (dvoufázový, dvoufázový zemní, jednofázový). Z hlediska dimenzování elektrických sítí dle SN je významný p ípad 3-fázového symetrického zkratu, p i kterém vzniká nejv tší zkratový proud. Opa ným p ípadem je1-fázový zemní zkrat s velkou impedancí smy ky poruchového proudu, kde díky malému zkratovému proudu m že být as odpojení poruchy zna n dlouhý a po tuto dobu se na neživých ástech vyskytuje nebezpe né nap tí. Pr b h zkratového proudu Náhlá zm na impedance p i zkratu má za následek p echodný d j. Velkým zkratovým proudem se v prostoru elektriza ní soustavy poruší rovnováha mezi magnetickým a elektrickým polem a do nového rovnovážného stavu p echází soustava p echodnými složkami proudu a nap tí. asový pr b h zkratového proudu závisí na okamžiku vzniku zkratové poruchy. Tento pr b h m že vykazovat nesymetrii v i asové ose s p ítomností stejnosm rné složky. Pro dimenzování elektrických za ízení a nastavení ochran se u zkratového proudu definují tyto charakteristické hodnoty ozna ované symboly: I k Po áte ní rázový zkratový proud: tj. efektivní hodnota symetrického zkratového proudu bez stejnosm rné složky p i vzniku zkratu. I km (i p ) Nárazový zkratový proud: tj. první amplituda (vrcholová hodnota) nesymetrického zkratového proudu se stejnosm rnou složkou. Je rozhodujícím kriteriem p i kontrole dynamického namáhání za ízení sít. Poznámka: v nov jších p edpisech se pro I km (uvád no v d ív jších SN) používá symbol i p (p evzato z IEC). I tr Vypínací zkratový proud (symetrický) a jeho stejnosm rná složka i a tr. Je kriteriem pro kontrolu dimenzování vypína a jisti. I ke Ekvivalentní oteplovací proud: tj. efektivní hodnota ekvivalentního, neboli omyslného symetrického (soum rného) zkratového proudu, který vyvolá za dobu trvání zkratu t k stejné tepelné ú inky jako skute ný nesymetrický zkratový proud se stejnosm rnou složkou. Je kriteriem pro posouzení tepelného namáhání za ízení elektriza ní soustavy. 169

176 I k Ustálený zkratový proud: tj. efektivní hodnota zkratového proudu (symetrického) po zaniknutí všech p echodných složek. U elektricky vzdálených zkrat (v tšina praktických p ípad ) je roven po áte nímu rázovému zkratovému proudu I k. U elektricky blízkých zkrat tj. v rozvodech v blízkosti zdroj s velkými synchronními generátory je I k < I k vlivem nar stající vnit ní reaktance synchronního stroje b hem doby trvání zkratu. Konfigurace sítí V praxi se setkáváme s r znými konfiguracemi sítí, které kladou r zné nároky na výpo etní postupy. Obecn rozlišujeme tyto typy sítí: 170

177 Zatímco pro sí napájenou z jedné strany nebo pro paprskovou sí vysta íme pro výpo et zkratových proud s jednoduššími výpo etními metodami a výpo etními prost edky (nap. posta í i výpo et pomocí nomogram ), pro efektivní ešení m ížové sít je nutno použít po íta e. Výhodou profesionálních program (nap íklad programu Pavouk) je možnost výpo t v m ížových sítích s obecným (prakticky libovolným) zadáním zdroj, vedení a zát ží. Výpo et zkratových proud Výpo tem pom r p i zkratech v trojfázové soustav se zabývají normy SN a SN Výpo et lze provád t s pom rnými (procentními) hodnotami impedancí nebo se skute nými hodnotami. Postup výpo tu se skute nými hodnotami impedancí vypadá takto: 1. Sí, v níž se mají ur it zkratové pom ry se znázorní tzv. výchozím schématem, v n mž se vyzna í všechny provozní stavy. 2. Ozna í se místa, v nichž se budou po ítat zkratové pom ry. 3. Ur í se (vypo tou se) impedance jednotlivých prvk soustavy. Impedance jednotlivých prvk soustavy se pak p epo tou na vztažné nap tí, obvykle odpovídající jmenovitému nap tí v míst zkratu (vztažné nap tí je voleno pro celou soustavu jednotn ). 4. Pro výpo et soum rných (t ífázových) zkrat je nutné ur it sousledné složky impedance, pro výpo et nesoum rných zkrat (dvoufázových, jednofázových) je t eba znát také zp tné složky impedance a neto ivé složky impedance prvk elektriza ní soustavy. 5. Sestaví se náhradní schémata pro složkovou soustavu souslednou, zp tnou a neto ivou. 6. Výpo etními metodami u jednodušších konfigurací sít postupným zjednodušováním, u složité sít s v tším po tem uzl pomocí po íta e se stanoví výsledná zkratová impedance daného místa zkratu. 7. Vypo ítá se zkratový proud jakožto proud ekvivalentního nap ového zdroje a zkratové impedance. 171

178 Obr. 1: Obecné schéma pro výpo et zkratových proud ve st ídavých sítích nn Výpo et impedance celého obvodu se provádí jako samostatný sou et všech reálných a samostatných imaginárních složek. Tab. 1: Parametry transformátor 22/0,4 kv (na stran nn) S [kva] u kt [%] n I [A] k I [ka] 0,90 1,40 2,27 2,89 3,61 5,77 9,02 14,43 9,62 15,16 24,06 38,49 Z [m ] 256,0 160,0 101,6 80,0 64,0 40,0 25,6 16,0 24, 0 15,2 9,6 6,0 R [m ] 199,00 133,00 79,00 55,00 37,30 20,00 11,50 5,70 5,70 3,75 2,16 1,16 X [m ] 161,00 88,90 63,90 58,10 52,00 34,60 22,87 14,95 23,31 14,80 9,35 5,89 V tabulce 1 jsou uvedeny parametry b žn používaných transformátor. Porovnáním parametr r zných výrobc zjistíme, že rozdíly nejsou významné a sta í proto vycházet z uvedených údaj. Hodnota zkratového proudu je samoz ejm nejvyšší bezprost edn na svorkách transformátoru a se vzdáleností od transformátoru dále již jen klesá. Tomu odpovídá i použití jisticích p ístroj, jejichž vypínací schopnost musí odpovídat místu jejich instalace. Diskutovaný vliv stejnosm rné složky zkratového proudu je patrný jen v blízkosti transformátoru a pokud jej pot ebujeme znát, nejjednodušší cestou je použít výpo tový program, který zobrazí hodnoty zkratových proud kdekoli v instalaci. 172

179 Sou ástí posouzení podmínek bezpe nosti je kontrola asu odpojení jisticího p ístroje, která je závislá na vlastnostech jisticího p ístroje a hodnot vzniklého poruchového proudu. P i použití výpo tových program se automaticky kontrolují parametry jisticího p ístroje s hodnotou poruchového proudu a v tomto p ípad se uživatel nemusí výpo tem impedancí zabývat. V p ípad pot eby je možné zobrazit vypo tené složky impedance bu jako absolutní hodnoty, nebo jako komplexní ísla. Poznámka: Normou definované složky impedance pro jednofázové a dvoufázové zkraty jsou: Z (0) neto ivá složka, Z (1) sousledná složka a Z (2) zp tná složka. Impedance poruchové smy ky Z sv (podle SN ) je ovlivn na sou tem t chto t í složek. Používají se však jen pro p esné výpo ty. Dimenzování vedení z hlediska zkratu Vedení (vodi e a kabely) i p ístroje za azené v obvodu musí snést maximální zkratový proud, který se ve vedení m že objevit. Je to proud, který vznikne v d sledku zkratu na za átku vedení, které p edtím nebylo zat žováno, takže se po ítá s jeho minimálním elektrickým odporem. Na tyto maximální možné zkratové proudy, které jsou r zné podle toho, v jakém míst sít je po ítáme, se ov ují jak vedení, tak p ístroje. Krom toho je nutno ov it, zda jisticí p ístroje jsou schopny zap sobit i p i nejmenších zkratových proudech, které v obvodu vzniknou. Zde je nutno si uv domit: 1) že funkce jistících p ístroj je vyvolávána zkratovým proudem a ten, jestliže je p íliš malý, nedá popud k vybavení jisticího p ístroje 2) a také, že i tyto malé zkratové proudy mohou p i delší dob svého p sobení poškodit p ístroje, vodi e a kabely a elektrické p edm ty za azené v obvodu se zkratem. Vedení se ov ují z hlediska maximálních zkratových proud. Výše byl zmín n firemní program Pavouk, který pracuje s podmínkami platných norem (jak výrobkových, tak p edpisových). V databázi programu je pro každý kabel uvedena hodnota krátkodobého výdržného proudu pro as 0,1 s, tj. I cw(0,1 s). Je to velikost zkratového proudu, která m že kabelem procházet po dobu 0,1 s, aniž by se kabel zah ál na teplotu vyšší než dovolenou teplotu p i zkratu. A pro se tato hodnota udává pro dobu zkratu 0,1 s? To je totiž nejdelší doba, která je uvedená ve výrobkových normách pro jisti e (nap. SN EN ), za kterou musí jisti e odpojit zkrat a je to tedy i nejdelší doba pr chodu p edpokládaného zkratového proudu kabelem. B žn však bývají doby trvání zkratu kratší. Dnes obvyklé jisti e vypínají zkrat podstatn d íve než za 0,1 s (malé jisti e ádov b hem n kolika milisekund, výkonové jisti e b hem desítek milisekund). Uvedená veli ina je odvozena z p edpokladu, že veškeré teplo, které se vyvine pr chodem zkratového proudu, také tento vodi absorbuje a oh eje se jím. Tento p edpoklad je oprávn n proto, že za krátkou dobu pr chodu zkratového proudu nedojde k podstatnému p enosu tepla do okolí. V každé p ípad však chyba, která vznikne zanedbáním p enosu tepla do okolí, je na stran bezpe nosti. Skute ný proud by tedy mohl být i nepatrn vyšší než proud vypo ítaný na základ uvedeného p edpokladu. V programu se p epo ítává reálný zkratový proud I k (po áte ní) na ekvivalentní oteplovací proud vodi em pro 173

180 0,1 s I ke(0,1 s). To je proud, který by procházel vodi em po dobu 0.1 s a m l by stejné ú inky jako reálný zkratový proud, který tam prochází po as T tr (od za átku zkratu do vypnutí). Tento proud se porovnává s Icw(0,1s) a musí být menší než I cw(0,1s)., tj. I ke(0.1s) I cw(0,1s). D ležité je, že hodnotu I cw pro as 0,1s si m žeme snadno vypo ítat z materiálu a pr ezu vodi e. Dimenzování jisticích p ístroj z hlediska zkratu Vyžaduje se jednak ov ení z hlediska maximálních zkratových proud, tj. zda je jisticí p ístroje vydrží, a také ov ení z hlediska minimálních zkratových proud, tj. zda je tyto p ístroje odpojí. A. Ov ení z hlediska maximálních zkratových proud P ístroje, které jsou za azeny v obvodu, ve kterém došlo ke zkratu, musí tento zkrat vydržet. U jisti je jednak d ležité, aby na zkratový proud reagovaly na druhé stran je d ležité i to, aby byly schopny zkrat vypnout. Proto jsou p ístroje ov ovány i z hlediska pr chodu zkratového proudu. U malých jisti (MCB) se udává jeden parametr - jmenovitá vypínací schopnost I cn, u výkonových jisti se udávají dv vypínací schopnosti a to jmenovitá mezní vypínací schopnost I cu a jmenovitá provozní vypínací schopnost I cs. Je zaru eno, že jisti vydrží pr chod proudu I cu a že jej také vypne. Potom však již není zaru eno, že jisti bude spl ovat veškeré požadavky tak, jak má. Jinak e eno - není již zaru eno, že takový proud vypne podruhé. Pokud se týká proudu I cs, u toho je zaru eno, že proud rovnající se I cs nejen vypne, ale že z stane nadále funk ní a že i po toto vypnutí spl uje p íslušné parametry. Není jej tedy po zkratu t eba vym ovat. Vypínací zkratový proud I tr, tj. zkratový proud v okamžiku vypnutí, který se skládá jednak ze své st ídavé složky I k a stejnosm rné složky I a (I ss ), se porovnává s hodnotami I cu a I cs jisti e nebo s hodnotou I cn pojistky (její jmenovité vypínací schopnosti). Zkratový proud I tr musí být menší než I cu. Jestliže je však t eba, aby jisti z stal i po zkratu nadále funk ní, musí být zkratový proud I tr menší než I cs. B. Ov ení z hlediska minimálních zkratových proud - ochrana p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí Jedním z nejužívan jších zp sob zajišt ní ochrany p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí (správn ji ochrany p i poruše) je ochrana automatickým odpojením od zdroje. V p ípad poruchy (pr razu izolace mezi živou a neživou ástí) je zajišt no odpojení obvodu vhodným jisticím p ístrojem. Ochrana rozvád p ed ú inky zkratových proud Doposud jsme se zmínili o ochran z hlediska úrazu elektrickým proudem a vhodné volb jisticích p ístroj. V instalacích se jmenovitými proudy p ibližn nad dva tisíce ampér však již musíme brát z etel i na bezpe nost obsluhy, která se m že pohybovat v blízkosti rozvád v dob, kdy dochází k vypínání zkratového proudu. Pokud rozvodna pracuje s velkými výkony, pak p i vypínání zkratových proud výkonovým jisti em dochází k vyfukování oblouku z jeho zhášecích komor, které je provázeno prudkým nár stem tlaku v rozvád i. Pokud je rozvád pln uzav en, m že dojít i k prudkému otev ení dve í a p ípadn i k uvoln ní krycích panel, což m že zp sobit úraz obsluhy. Z tohoto d vodu 174

181 se rozvád e vstupních polí vybavují horními kryty ve form klapek, které se v p ípad p etlaku otev ou. Dalším hlediskem p i návrhu rozvoden pro velké výkony, které musí spl ovat vysoké nároky na spolehlivost provozu, je odolnost proti vnit nímu obloukovému zkratu. Této problematice se v nují jednotlivé ásti norem pro rozvád e (viz SN EN a nová SN EN ). Rozvád e nízkého nap tí musí obecn spl ovat požadavky na elektrickou a mechanickou bezpe nost, které musí spl ovat v každém p ípad, ale navíc je možné stanovit i dopl ující požadavky na tzv. formu vnit ního odd lení (zp sob odd lení, od 1a, 1b až 4a a 4b). Jedná se definici zp sob odd lení živých a neživých ástí uvnit rozvád e pro eliminaci následk vzniku vnit ního obloukového zkratu. Základní zp sob odd lení 1a je rozvád bez jakéhokoli dodate ného vnit ního odd lení, což je u nás nejobvyklejší provedení. V p ípad vzniku obloukového zkratu uvnit rozvád e pak hrozí, že dojde ke zni ení výbavy rozvád e a rozvodna je až do doby vým ny rozvád e mimo provoz. Proto se doporu uje používat vyšší stupn vnit ního d lení a jako nejvyšší je uvád n zp sob 4b, kde je každý p ístroj odd len p epážkami (izola ní desky, kovové plechy), které zajistí nep enesení zkratu mimo zasaženou oblast. V p ípad vzniku oblouku uvnit rozvád e pak dojde k poškození jen omezené ásti. D ležité je, že poškozená ást je jen v malé ásti rozvád e a v tšinou je možné uvést rozvád do provozu s tím, že úplná oprava se provede p i nejbližší odstávce. Podle normy SN EN je zp sob vnit ního d lení závislý na dohod a tedy není povinný. Role projektanta v této oblasti je tedy jen poradní, nicmén pokud dojde k doporu ení již ve fázi projektu, realizace by m la toto doporu ení brát v úvahu. Všechna výše uvedená opat ení jsou založena na tom, že vzniklý zkrat trvá po dobu n kolika desítek milisekund, než vypne hlavní jisti. Pokud je vnit ní d lení dostate né (otázka pravd podobnosti), poškození zasáhne jen ást rozvád e. Pon kud dramati t jší situace však nastává v rozvodnách s proudy n kolika tisíc ampér, kde jsou zkratové proudy nad 50 ka a tedy i energie zkratu m že zp sobit explozi celého rozvád e. Pokud se spolehneme jen na vypnutí hlavního jisti e, který je sice na dané zkraty dimenzován, ale oblouk trvá nap íklad 30 ms (tj. t i p lvlny plného zkratového proudu), pak oblouk spolehliv zni í celý rozvád, v etn sousedních polí. V p ípad náhodné p ítomnosti obsluhy v blízkosti explodujícího rozvád e se jedná o vážné, nebo i smrtelné úrazy. Nutná oprava rozvodny pak není záležitostí na jeden den a proto nar stají i provozní ztráty. Z výše uvedených d vod se dnes nabízejí i systémy aktivní ochrany, které dokáží vznikající obloukový zkrat v as identifikovat a zajistí jeho uhašení v asech n kolika milisekund. Prošlá energie je ve srovnání s výše uvedeným p ípadem velice malá a rozvodnu je možné bez velkých oprav velice rychle uvést znovu do provozu. V závislosti na výrobci a typu se liší i ú innost. Ve velice náro ných podmínkách (nap. nep etržité chemické provozy), kde každý neplánovaný výpadek p ináší velké ztráty, je aktivní ochrana v mnoha zemích vyžadována i pojiš ovnami. 175

182 Obr. 2: Zapojení systému ARCON pro aktivní ochranu p e obloukovým zkratem 176

183 Obr. 3: Základní komponenty systému ARCON 1) Optický senzor (vláknová optika) a kabel spojení s transformátory proudu 2) Vyhodnocovací jednotky systému (pro v tší rozvád e úrovn master/ slave) 3) Zkratovací jednotka (angl. Quenching device) 4) Výkonový jisti (hlavní jisti instalace) P íkladem aktivní ochrany s extrémn krátkými reak ními asy je systém ARCON (angl. ARC protection), jehož funk ní schéma je uvedeno na následujícím obrázku. Princip spo ívá v kombinaci n kolika prvk, které vhodn dopl ují vstupní výkonový jisti. V okamžiku oblouku je pomocí optického sníma e detekován záblesku, dojde k porovnání s hodnotou proudu a pokud zjišt né informace p evyšují nastavené parametry, je dán popud j vybavení jisti e. Protože však výkonový jisti reaguje pom rn pomalu, je mezi hlavními p ípojnicemi napájení zapojena speciální zkratovací jednotka (Quenching device), ve které se na popud ídící jednotky odpálí vestav ná rozbušku a ta zajistí okamžité zkratování napájení. Tím zmizí nap tí a oblouk okamžit zhasíná. Vlastní zkratovací jednotka je dostate n dimenzována na plný zkratový proud (nap íklad 65 ka) a spolehliv vydrží do doby vypnutí hlavního jisti e. Celkový reak ní as systému ARCON je do 3 ms, což znamená, že k omezení oblouku dochází okamžit po jeho detekci. Oprava rozvád e spo ívá v demontáži zkratovací jednotky, kontrole stavu rozvád e s o išt ním izolátor p ípojnic a po n kolika desítkách minut je možné uvést rozvodnu op t do provozu. Náhradní zkratovací jednotka se instaluje náhradou za použitou, nebo p i nejbližší možné odstávce. P ed uvedením do provozu je nutné provést test p ipravenosti celého systému pro další použití. Použité materiály: SN edice 2 Elektrická za ízení. ást 4: Bezpe nost. Kapitola 41: Ochrana p ed úrazem elektrickým proudem. Praha, NI 8/2007 Informa ní systém IN-EL, Ing. Michal K íž: Praktické pom cky Program Pavouk 2.9 výpo tový program firmy Eaton (Moeller) pro dimenzování a jišt ní sítí nn Katalog Výkonové Jisti e a vypína e( firma Eaton, / Moeller) 177

184 Interakce rozvod nn a rozvod informa ních technologií z pohledu návrhu rozvod nn Ing. Ji í Horák autorizovaný inženýr projekce elektro Úvod Pokud máme mluvit o vzájemném vztahu rozvod nn a rozvod informa ních technologií nebo obecn silnoproudých a slaboproudých rozvod, je nutné nejd íve ud lat jasno v pojmech, které jsou s oborem slaboproudu spojeny. V zásad je možné íci, že na stavbách se nejvíce setkáváme se t emi slaboproudými obory, a to jednak se systémy m ení a regulace (MaR), se zabezpe ovacími systémy (PZTS, EPS, CCTV atd.) a informa ními technologiemi. Ty jsou známé spíše jako datové, telefonní a televizní rozvody. A budeme celé oblasti, kam spadají systémy využívající hlavn malé nap tí (mn), íkat slaboproud nebo sd lovací technika, tak je nutné jeho rozd lení na jednotlivé obory chápat jinak než p ed pár lety. Z pohledu technologií využívaných pro vlastní p enos signál se v dnešní dob projevuje stále v tší pror stání datových komunikací, konkrétn technologie IP (Internet protocol) snad do všech systém. Obliba technologií, na kterých Internet stojí nar stá do takových rozm r, že i systémy, které donedávna využívaly pouze své proprietární komunikace (sb rnice), jsou dnes s výhodou nasazovány kompletn v provedení tzv. IP. Nap íklad rozmach IP kamerových systém. Provedení rozvod nn a slaboproudu, spole n se vyskytujících na stavbách bylo prvn ešeno v SN Je d ležité p ipomenout, že tato norma byla vydána již v roce 1979 a je stále ješt platná. Když se ale do této normy podíváme, pro jaké aplikace je ur ena (poplatné roku vydání), tak je jasné, že dnešním požadavk m nem že v žádném p ípad pln vyhovovat. Použitelná je sice z hlediska všeobecných požadavk na rozvody a maximáln ješt pro tradi ní bezpe nostní systémy. Každopádn a pochopiteln již ne pro dnešní moderní rozvody informa ních technologií, kam spadají nejen rozvody aplikací informa ních a komunika ních technologií (ICT), ale také rozhlasových a komunika ních technologií (BCT) a technologií pro ízení a ovládání budov (CCCB). A práv vztahu mezi rozvody nn a rozvody informa ních technologií se v nujeme zde. Postupný vývoj kabelážních systém podporujících informa ní technologie a ím dál v tší spole né nasazování s rozvody nn vyústily prvn ve vydání SN EN :2002, která jako první norma ešila nap. vzájemné odstupy rozvod nn a informa ních technologií. Ta pak byla v roce 2010 nahrazena SN EN ed.2. Z pohledu interakce nn a informa ních technologií nás samoz ejm zajímá hlavn vzájemné elektromagnetické rušení (EMI). Ve v tšin p ípad se rušení p enáší sm rem od rozvod nn do rozvod informa ních technologií. Nicmén ochranná opat ení je nutno ešit na obou stranách, jak v provedení ICT, tak p i návrhu a montáži rozvod nn. Rušení 178

185 sm rem od rozvod informa ních technologií je nebezpe né nap. v blízkosti citlivých léka ských p ístroj. Soubor SN EN až 3 zavádí požadavky na návrh kabelážích systém a dává je do souladu s SN EN ed3, která eší provedení pospojování a uzemn ní. Soubor SN EN bude postupn dopln n o dodatky ešící specielní prostory jako datová centra, provozní budovy a obytná centra. Zde se zam íme pouze na návrh a provedení rozvod nn tak, aby nedocházelo k rušení sm rem od napájecí vedení nn v i informa ním technologiím. Instalace vnit ních silnoproudých a slaboproudých kabelových rozvod dle SN EN ed.2 Norma SN EN ed.2 byla vydána v dubnu Nahrazuje SN EN :2002 a zavádí zcela nové požadavky na ešení odstupu vedení nn a rozvod informa ních technologií. V n kterých p ípadech požadavky zp ís uje, ale n kde je možno rozvody ešit jednodušeji a vedení ukládat s menším odstupem. Požadavky na odstup vedení informa ních technologií a napájecích vedení nn V ásti 6 této normy je ešeno stanovení nutného odstupu rozvod napájení nn a metalických rozvod informa ních technologií. P itom se p edpokládá, že nap tí v rozvodu napájení obsahuje vyšší harmonické, ale není deformované nad rámec uvedený v souboru SN Pokud je kabeláž instalována v prost edí p ekra ujícím úrovn rušení (EMI) uvedené v n které z norem souboru SN , je nutno provést další opat ení. Také ve specifických prost edích je nutno volit odstup v tší. Nap. zdravotnictví, datové centra atd.veškerá pravidla ohledn vliv EMI se samoz ejm vztahují pouze na metalická vedení. P enos po optických kabelech není rušen EMI. Stanovení minimální vzdálenosti mezi vedeními. Minimální požadavek na vzdálenost mezi kabely informa ních technologií a kabely nn závisí na: 1. elektromagnetické odolnosti kabelu informa ních technologií, 2. konstrukci kabelu pro rozvod nn, 3. množství kabel rozvodu nn a typu elektrických obvod, které jsou jimi poskytovány, 4. p ítomnosti d li mezi kabely informa ních technologií a kabely nn. Pokud tyto informace nejsou k dispozici, je nutno uvažovat nejnep ízniv jší p ípad. Je nutné upozornit, že rozdíl mezi nejnep ízniv jší hodnotou minimální vzdálenosti a hodnotou pro nejp ízniv jší konfiguraci je až 30násobek. Minimální vzdálenost A mezi kabely nn a kabely informa ních technologií, je stanovena na základ následujícího výpo tu. Tato vzdálenost je nutná brát jako minimální vzdálenost t chto vedení v celé trase (v jakémkoli bod ) soub hu, kde je d ležitá fixace obou vedení bu upev ovacími body (nap. pásky, spony apod.) nebo vlastními p epážkami. Jako nep ípustné je tedy stanovení této vzdálenosti nap. u voln ložených kabel spole n instalovaných do jednoho žlabu bez p epážky, kde tento odstup m že být b hem provozu kdykoli porušen (pusunem 179

186 kabel v rámci p ísp vku mezi upev ovacími body). V takovém p ípad je A považováno za 0mm. Odstupem kabel pro podporu CATV se zabývá soubor norem EN Hodnotou minimálního vzdálenosti mezi vedeními A ur íme: Kde S P A = S x P /mm/ je minimální odstup dle tabulky 1 (tab 3 a 4 SN EN ed.2) je koeficient kabeláže napájení dle tabulky 2 (tab 5 SN EN ed.2) V této ásti se rozlišuje termín minimální odstup S jako hodnota z tabulky 1 a termín minimální vzdálenost A jako hodnota minimálního odstupu S, upravená dle tab. 2. Ta je skute nou požadovanou minimální vzdáleností vedení! Tabulka 1 Minimální odstup S v /mm/ Klasifikace odstupu bez p epážky drát ný žlab perforovaný žlab plný žlab d c b a Kde klasifikace odstupu je ur ena typem vedení dle SN EN ed.2: a nespecifikované kabely nebo je dáno neomezené sdílení aplikací nebo neomezený typ instalované kabeláže, b kabely kat. 5 (do 100MHz) a kat.6 (do 250MHz) nestín né (U/UTP), resp. obecn pro kabely dle souboru SN EN 50173, c kabely kat. 5 (do 100MHz) a kat.6 (do 250MHz) stín né (S/FTP, F/UTP apod., S opletení, F-fólie), d kabely kat. 7 (do 600MHz) a BCT-B do 1GHz. Drát ný žlab je úložný systém s rozm rem ok max. 50x100mm nebo perforovaný žlab s více jak 20% perforace a/nebo tlouš kou st ny menší než 1mm. Perforovaný žlab nesmí mít více jak 20% perforované plochy a tlouš ku st ny je min. 1mm. Jinak je hodnocen jako drát ný žlab. Tato hodnota se použije také pro stín né kabely napájení, které nemají ur enou hodnotu stín ní. Plný žlab musí mít st ny min. 1,5 mm. Tato hodnota se použije i pro stín né kabely napájení, které mají zaru enou hodnotu stín ní shodnou s plným žlabem. Pln ní žlabu je max. 10 mm pod horní okraj. 180

187 Tabulka 2 Koeficient kabeláže P Po et obvod Koeficient P 1 3 0, , , , více než 75 6 Kde obvodem je okruh 230V do 20A T ífázový okruh jsou 3 obvody Každý násobek 20A je dalším obvodem. To platí i pro jiná nap tí, vždy se po ítá s proudovou hodnotou. Nap. 3fázový okruh 40A je 3x2 = 6 obvod (i p i nap tí 24V), tj. P=0,4 Úpravy hodnoty minimálního odstupu ve speciálních p ípadech Pokud vedení nn, které je vedeno soub žn s vedením informa ních technologií, napájí za ízení, které je výrazným zdrojem EMI (elektromagnetického rušení), musí být dodržen odstup tohoto vedení (bez ohledu na tab1 a 2) minimáln : 130mm pro: Zá ivky Neony Rtu ové výbojky Výbojky sv tlomet 800mm pro: obloukové svá e ky 1000mm pro: induk ní oh ev frekven ní m ni e Zvláštní pozornost je nutno dbát ve zdravotnických za ízeních, kde je nutné postupovat individuáln bu dle záruk výrobce nebo podrobnou analýzou EMI! P i k ížení tras napájení a kabel informa ních technologií je nutno vedení vést kolmo na sebe a to op t v minimální vzdálenosti A jako p i soub hu. P i pr chodu požární p epážkou je možno vzdálenost mezi vedeními snížit. Délka snížení m že být maximáln 0,5m p ed a za požární ucpávkou. Toto ale neplatí pokud se jedná o výrazné zdroje EMI (rušení), jak je uvedeno výše. U t chto kabel napájecích zdroje rušení je nutno dodržet výše uvedené minimální hodnoty. 181

188 Podmín né prominutí požadavku minimálního odstupu V l je povoleno p i spln ní specifických podmínek uložit napájecí kabely nn a kabely informa ních technologií zcela bez odstupu. Tyto podmínky jsou: Jedná se kabely informa ních technologií minimáln kategorie 5 a vyšší Napájecí vedení nn jsou: o pouze jednofázová, o proud je max. 32 A, o obvody jsou udržovány v t sné blízkosti nap. svazkováním, nebo jsou kroucené, p ípadn jsou uvnit jednoho vn jšího plášt. Prost edí pro kabeláž informa ních technologií vyhovuje klasifikaci E 1 dle SN ed.2 p íloha G tab. G5 t.j v prostoru nejsou nap ové p echodové jevy a magnetické pole je max. 1A/m. o Tento požadavek je spln n dle SN ed2 p íloha G tab. G6 nap íklad ve vzdálenosti v tší než: 0,5 m od reléových kontakt, 3 m od vysíla e do 3 W, 3 m od výkonových motor, 3 m od induk ního oh evu do 8 MW, 0,5 m od odporového oh evu, 0,5 m od zá ivek, 0,5 m od spína e termostat. Tím je dáno, že nap. v b žném kancelá ském prost edí je možno p ívod ke skupin datových zásuvek a napájecích zásuvek vést bez odstupu. Podmínkou je ale správn provedené pospojování a uzemn ní aby se vodi em PE neší ilo rušení od rizikových za ízení. Zásuvky t chto obvod se nesmí použít pro napájení za ízení, které do obvodu mohou emitovat rušení. Nap íklad zásuvky z tohoto obvodu se nesmí používat pro zapojení vysava e. Elektrické rozvodné sít a ochrana p ed bleskem. P i návrhu dispozice rozvodné sít nn v objektu, musí být: D sledn uplatn n požadavek rozvod v celé budov v soustav TN-S. Bod rozd lení vodi e PEN musí být co nejblíže od vstupu do budovy a spojen nízkoimpedan n s konstrukcí budovy a všemi vstupujícími vedeními. Potenciální zdroje rušení umíst ny mimo citlivá za ízení o jedná se nap. o rozvodny, transformovny, výtahy, p ípojnice velkých proud. Zajišt no pospojování a zemn ní (viz dále SN EN ed.3). Zajišt n dostate ný odstup vedení. 182

189 Ve starších budovách, kde není zajišt no provedení kvalitního pospojování a stín ní je doporu eno instalovat pro napájení telekomunika ních za ízení a informa ních technologií samostatné napájecí p ívody, maximáln odd lené od ostatních nn rozvod. Pokud se v budov projevuje rušení a není možné provést opat ení na stran informa ních technologií, (nap. optické rozvody) doporu uje se provést napájení p es odd lovací transformátory. Z hlediska ochrany p ed bleskovými proudy je v budovách vybavených d ležitými systémy informa ních technologií nutno splnit nejen požadavky SN EN , ale také SN EN , kde je kompletn ešena problematika stín ní proti magnetickému rušení a p ep ová ochrana (SPD) od LEMP. Provedení nosných tras a ukládání vedení P i provád ní nosných tras a ukládání vedení je nutno dodržovat obecné zásady. Ty platí jak pro kabely informa ních technologií, tak i pro kabely nn, které jsou uloženy v jejich blízkosti. Spoje stínicích žlab musí mít dostate nou plochu. To je nutno dodržet i p i pr chodu protipožárními p epážkami: 183

190 P i ukládání vedení do žlab je nutno brát v úvahu rozložení elektromagnetického pole p i stín ní. (viz obr.) Vedení se musí ukládat k bok m kabelových žlab a nesmí se p epl ovat. Kabely je nutno zajistit tak, aby se vzdálenost mezi kabely nemohla snížit. Pokud jsou kabely uloženy ve žlabu s d lící p epážkou voln, je vzdáleností A pouze tlouš ka p epážky. 184

191 Doporu ené zp soby uložení kabel v nosných trasách jsou v uvedeny norm. 185

192 P íklady: Instalace venkovních kabelových rozvod dle SN EN Norma byla vydána již v roce 2004 a je nejstarší ze souboru SN EN eší zásady provád ní vedení informa ních technologií ve venkovním prost edí. Zde jsou op t uvedeny pouze požadavky se vztahem k za ízením nn a vn. Soub h a k ížení nadzemních kabelových vedení Práce na k ížení nadzemních kabelových vedení napájecích (nn) a informa ních technologií se nesmí zahájit aniž se práce projednala s vlastníky obou vedení. Minimální vzdálenost mezi sloupy je: sloupy informa ní technologie - sloupy nn 0,5 m - sloupy vn 1 m - silové kabely 0,5 m 186

193 - vodi e nn 1 m - vodi e vn /3+(0,015xU)/ m kde U je v kv Minimální vzdálenost nadzemních kabel informa ní technologie je od: Silových kabel nn 0,5 m Silových vodi nn 1 m Kabel a vodi vn /1,5+(0,015xU)/ m kde U je v kv Pokud jsou oba kabely nestín né pak je min. odstup 1m Toto neplatí pro vedení na sdílených sloupech. Tato problematika je ešena v l P i vstupu do budovy je vzdálenost: kabel upevn ných na budov min. 0,2 m neizolovaných vedení upevn ných na budov min. 1 m Soub h a k ížení podzemních kabelových vedení Minimální vzdálenost podzemní kabel p i k ížení je (výše musí být uložen kabel informa ních technologií) Pokud je alespo jeden kabel uložen v chráni ce pak min. 0,3 m 0,1 m Vzdálenost kabel informa ních technologií od uzemn ní Zna n nebezpe né je ukládání vedení informa ních technologií v blízkosti zemni. V nich probíhají nap ové špi ky, které mohou nep ízniv ovlivnit provoz informa ních technologií. Pro vzdálenost od provozního uzemn ní vn je rozhodující rezistivita p dy. Vzdálenost kabel informa ních technologií a uzemn ní je u: Uzemn ní nn 2 m Uzemn ní vn do 25kV IT pro odpor p dy (v Ohm*m:) o do 50 2 m o 50 až m o nad m 187

194 Spole ná soustava pospojování a zemn ní v budovách se za ízeními informa ních technologií dle SN EN ed.3 P i návrhu vnit ních instalací je provedení pospojování a zemn ní v tšinou p edm tem projektu silnoproudých rozvod. V sou asných budovách však provedení pospojování a zemn ní má podstatný význam nejen z hlediska zajišt ní bezpe nosti, tak jak to eší návrh silnoproudých rozvod ale také pro zajišt ní bezporuchového chodu informa ních technologií. Proto je nutno p i návrhu pospojování a zemn ní úzce spolupracovat mezi projekcí silnoproudých rozvod a rozvod informa ních technologií. Totéž samoz ejm platí p i návrhu hromosvodní ochrany a stín ní proti LEMP, tj. elektromagnetickému ú inku bleskového proudu, tak jak to požaduje SN EN Norma SN EN ed.2 byla vydána v 08/2011 a nahrazuje platnou SN EN ed.2:2006. Norma zapadá do celého konceptu standard souvisejících s informa ními technologiemi, postavených hlavn na souborech SN EN a SN EN Stanoví požadavky a doporu ení pro pospojovací a uzem ovací soustavu v budovách, ve kterých se uvažuje s instalací za ízení informa ních technologií. V mnohém je provázaná se souborem SN EN 62305, konktrétn pak s poslední ástí SN EN , která je zatím asto opomíjená. Cílem je: minimalizovat na za ízeních a propojovací kabeláži, rizika daná p ep tími poskytnout prost edí pro spolehlivý provoz informa ních technologií v. dostate né odolnosti proti EMI p enášeném uzem ovací soustavou Zde je uveden pouze výb r požadavk podstatných pro základní návrh pospojování a uzemn ní v administrativních budovách s informa ními technologiemi, z pohledu projektanta silnoproudé ásti, který navrhuje i soustavu hromosvodní a uzem ovací. Typy uzem ovacích soustav Evropské normy rozlišují tyto typy uzem ovacích soustav: Typ A hv zdicová Typ B kruhová Typ C místní sí Typ D sí ová soustava (viz dále obr 1) Ke každému z t chto typ je navíc zpracováno doporu ení k jeho zdokonalení p i dodate né montáži informa ních technologií. Na obrázku jsou uvedeny jednotlivé typy uzem ovacích soustav v. doporu ených zdokonalení ve vztahu k informa ním technologiím. Obecn platí, že uzem ovací soustava typu B je lepší než typ A, typ C je lepší než typ B a typ D je lepší než typ C. Doporu eným ešení je typ D sí ová soustava. Ta se ale dá realizovat v tšinou jen p i výstavb budovy nebo p i rozsáhlých rekonstrukcích. Pro specifické aplikace je vhodný konkrétní typ soustavy. To je nutno ešit podrobn, dle požadavk norem a technické specifikace. 188

195 Typy uzem ovacích soustav: 189

196 Provedení spole né soustavy pospojování a uzemn ní (CBN) CBN spojuje pospojování a uzemn ní v budov. Konfigurace soustavy pospojování se ur í rozdíln v r zných okamžicích budování: P i výstavb budovy spole ná soustava pospojování CBN nebo sí ová soustava nebo zdokonalená sí ová soustava. Jejich provedení zasahuje do konstrukce stavby. P i instalaci v budov CBN a místní sí ová soustava. P í díl í instalaci místní sí ová soustava. Pro vybudování základní CBN musí být využity všechny kovové ásti budovy, kovové instalace, konstrukce budovy, výztuže betonu atd. Výztuže v betonu musí být prova eny a mít výstupy ze st ny na propojení s CBN (viz. také SN EN ). P íklady provedení CBN jsou uvedeny na obrázcích. Konfigurace CBN pro informa ní technologie v budov 190

197 Konfigurace CBN pro informa ní technologie v rámci datového centra (na úrovní sk íní): 191

198 Zdokonalená soustava pospojování (kombinace CBN a sí ové soustavy) uvnit budovy: 192

199 Požadavky na provedení pospojování k vyrovnání potenciál Všechny vodi e musí vyhovovat požadavk m SN ed.3 Doporu uje se spíše využívat náhodných vodi (konstrukce budovy) než jednoduchých vodi pospojování. Vodi e pospojování pro vyrovnání potenciálu mají být co nejkratší (nemají být delší než 6m) a m ly by být vzdáleny od sebe minimáln 0,15m P íklad propojení pospojování a sí ové soustavy pospojování. Záv r Problematika budování spole ných rozvod nn, rozvod informa ních technologií a ostatních slaboproudých rozvod je velmi složitá a vyžaduje úzkou spolupráci projektant obou obor. Správný návrh soustavy CBN, hromosvodu a uzemn ní v budov nelze ud lat bez podrobné znalosti konfigurace nasazení informa ních technologií a slaboproudu v bec v této budov. 193

200 Kabelové rozvody pro požárn bezpe nostní za ízení (PBZ) a požadavky na kabelové rozvody v chrán ných únikových cestách a ve vybraných druzích staveb podle vyhlášky 23/2008 Sb. Josef Honzík INSTALACE PRAHA s.r.o. 1. Základní pojmy 1.1 Požárn bezpe nostní za ízení Požárn bezpe nostní za ízení (dále jen PBZ) podle 1d vyhlášky. 246 Ministerstva vnitra z O stanovení podmínek požární bezpe nosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) jsou: za ízení, systémy, technická za ízení a výrobky pro stavby podmi ující požární bezpe nost stavby nebo jiného za ízení Za požárn bezpe nostní za ízení vyhláška stanoví tato za ízení: a) za ízení pro požární signalizaci (nap. elektrická požární signalizace EPS, za ízení dálkového p enosu, za ízení pro detekci ho lavých plyn a par, autonomní požární signalizace, ru ní požární poplachové za ízení); b) za ízení pro potla ení požáru nebo výbuchu (nap. stabilní nebo polostabilní hasicí za ízení, automatické protivýbuchové za ízení, samo inné hasicí systémy nap íklad sprinklery), c) za ízení pro usm r ování pohybu kou e p i požáru (nap. za ízení pro odvod kou e a tepla-zokt, za ízení p etlakové ventilace, kou ová klapka v etn ovládacího mechanismu, kou ot sné dve e, za ízení p irozeného odv trání kou e), d) za ízení pro únik osob p i požáru (nap. požární nebo evakua ní výtah, nouzové osv tlení, nouzové sd lovací za ízení, funk ní vybavení dve í, bezpe nostní a výstražné za ízení); e) za ízení pro zásobování požární vodou (nap. vn jší požární vodovod v etn nadzemních a podzemních hydrant, plnících míst a požárních výtokových stojan, vnit ní požární vodovod v etn nást nných hydrant, hadicových a hydrantových systém, nezavodn né požární potrubí f) za ízení pro omezení ší ení požáru (nap. požární klapka, požární dve e a požární uzáv ry otvor v etn jejich funk ního vybavení, systémy a prvky zajiš ující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení ho lavosti stavebních hmot, vodní clony, požární p epážky a ucpávky), g) náhradní zdroje a prost edky ur ené k zajišt ní provozuschopnosti požárn bezpe nostních za ízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u za ízení pro 194

201 potla ení požáru nebo výbuchu a za ízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody ur ené k hašení požáru. Z uvedených PBZ vymezuje vyhláška v 4 ta nejd ležit jší a nazývá je 1.2. Vyhrazená požárn bezpe nostní za ízení: Za vyhrazená PBZ se považují a) elektrická požární signalizace, b) za ízení dálkového p enosu, c) za ízení pro detekci ho lavých plyn a par, d) stabilní a polostabilní hasicí za ízení, e) automatické protivýbuchové za ízení, f) za ízení pro odvod kou e a tepla, g) požární klapky. Poznámka JH Za pozornost stojí, že nap íklad nouzové osv tlení není do vyhrazených požárn bezpe nostních za ízení zahrnuto. Na vyhrazená PBZ jsou kladeny p ísn jší požadavky než na oby ejná PZB, hlavn pokud se týká certifikace výrobk a kvalifikace projektant a dodavatel. Ani se snad nedá mluvit o kvalifikaci, ale spíše o velmi úzké specializaci p i projektování a montáži konkrétního druhu vyhrazeného PZB. Projektanti vyhrazených PZB musí být mimo jiné autorizovanými inženýry nebo techniky Silová PBZ. Pod tímto pojmem se v praxi rozumí tzv. navazující za ízení, která zajiš ují provedení požární bezpe nosti objektu a v tšinou jsou ovládána od EPS nebo jinými detek ními, v tšinou vyhrazenými PBZ. Jsou to nap íklad evakua ní výtahy erpadla stabilního hasícího za ízení (sprinklery) ventilátory chrán ných únikových cest (CHÚC) ventilátory za ízení pro odtah tepla a kou e (ZOTK) vypnutí energetických za ízení (rozvodu elektrické energie v objektu, hlavního uzáv ru plynu), jsou-li tyto dálkov ovladatelné; vždy musí být ur eny d sledky t chto opat ení z hlediska unikajících osob, zásahových jednotek, technologických proces apod. Poznámka JH To je také d vod, pro elektrickou energii v objektu obvykle nevypíná p ímo EPS. Automatickým vypnutím by mohlo dojít nap íklad i k vypnutí PBZ nebo jeho navazující ásti. Proto se el. energie obvykle vypíná ru n tla ítky, které jsou umíst ny v tšinou ve velínu, požárním trezoru,v požární rozvodn nebo na zásahové cest. Vypínání provádí zaškolená obsluha nebo velitel zásahové jednotky HZS. Tla ítek bývá v tšinou více! Jedno vypíná nepožární rozvody a za ízení (Podle SN nazývané CENTRALSTOP), druhé požárn bezpe nostní za ízení hlavn rozvad napájející PBZ (tla ítko TOTALSTOP). Tím teprve je objet opravdu bez nap tí. Tla ítko TOTALSTOP se umis uje v tšinou tam, kam má p ístup jenom velitel zásahu, Vypnutí tohoto tla ítka v nepravý as by mohlo mít fatální d sledky. Naopak tla ítko CENTRALSTOP se umis uje i na místo p ístupné i proškoleným pracovník m obsluhy, nap íklad do recepce nebo ve vrátnici. M že totiž sloužit zárove i jako hlavní vypína elektrické energie objektu i p i jiných situacích než je požár nap íklad p i zátopách nebo úniku plynu. 195

202 Vypínání vysokého nap tí (p ívodu do vestav né trafostanice v objektu) v tšinou zajiš uje p íslušný rozvodný podnik svojí nep etržitou službou v rámci Integrovaného záchranného systému (zákon 239/2000 Sb.) vypnutí nepožární vzduchotechniky vypíná v tšinou na pokyn EPS MaR. 2. Kabelové rozvody pro PBZ Jak je z ejmé, jsou PBZ velmi d ležitým za ízením, které musí z stat v p ípad požáru co nejdéle v provozu. Jejich vy azení z provozu d íve než dojde k uhašení požáru, nebo alespo k záchran lidí, m že zp sobit nejenom velké materiální ztráty, ale i ztráty na lidských životech nebo zdraví. V p ípad požáru je tedy nutno, aby d ležité obvody a obvody PZB z staly funk ní. Tyto požadavky zahrnují požadavky nejenom na vlastní kabely, ale i na jejich nosné konstrukce. 3. Kabelové nosné systémy s funk ní integritou p i požáru pro napájení PBZ Je pochopitelné, že kabel napájející PBZ musí sám o sob po stanovenou dobu odolávat požáru (musí být ohniodolný), ale stejn musí požadovanou dobu vydržet i p íchytka, lávka nebo žlab po kterém je veden. T mto kabel m a jejich nosným konstrukcím (tj. lávkám, žlab m nebo p íchytkám) íkáme KABELOVÝ SYSTÉM. Celý tento kabelový systém pro PBZ musí požáru po stanovenou dobu odolat, musí z stat funk ní, musí tedy vykazovat po stanovenou dobu FUNK NÍ INTEGRITU. Použité kabely musí být nejenom ohniodolné, ale i bezhalogenové tj. nesm jí p i požáru vytvá et jedovatý korozivní dým (95% úraz p i požáru je zp sobeno ne ohn m, ale otravou jedovatým dýmem.), Mimoto vznikající dým nesmí zhoršit viditelnost p i požárním zásahu a nesm jí z nich odkapávat ho lavé kapky. Klasické kabely s plášt m z PVC (nap íklad CYKY) jsou sice samozhášivé (tj. p i zkoušce samozhášivosti jednotlivého kabelu podle SN EN po oddálení zkušebního kahanu do 1minuty p estanou ho et), ale p i ho ení produkují tmavý vysoce toxický a korzivní dým. Ani kabely 1-AXKE, N2X2Y s plášt m z polyethylenu nejsou vyhovující, protože jsou sice bezhalogenové, ale nejsou samozhášivé a proto plamen rychle ší í po svém povrchu. 4. Odd lení požárních a nepožárních tras a kabel Aby nedošlo k p enesení požáru z nepožárních kabelových tras na trasy s funk ní integritou, nebo aby nepožární trasa nebo kabel nap íklad svým pádem nestrhnul trasu s funk ní integritou, musí být kabely související s PZB vedené na vzduchu (na kabelových roštech nebo žlabech) od ostatních rozvod umíst na ve vzdálenosti 20 cm. Poznámka JH ( SN VÝB R SOUSTAV A STAVBA VEDENÍ l. 521.N Soub hy kabel ve vzduchu: P i soub hu kabel do 1000V s vedením nn v trubkách musí být mezi nimi vzdálenost nejmén 3 cm; p i soub hu s vedením sd lovacím podle tabulky 52NK a p i soub hu s vedením zabezpe ovacích za ízení (nap íklad požární signalizace, vedení nouzového osv tlení, za ízení evakua ních výtah ) na nichž závisí bezpe nost osob nebo v cí, nejmén 6 cm p i soub hu do 5 m a 20 cm;p i soub hu nad 5 m, pokud normy pro jednotlivé druhy elektrických rozvod nestanoví jinak ). 5. Nepožární kabelové rozvody Velké požadavky jsou kladeny i na kabely, které sice neslouží k napájení nebo ovládání PBZ, ale jsou voln vedeny v prostorách bez požárního rizika, CHÚC, ve zdravotnických za ízeních, v místech kde se shromaž uje velké množství lidí nap íklad v divadlech, nebo ve stavbách pro ubytování. Jsou to rozvody nap íklad pro normální osv tlení, zásuvky 196

203 a ostatní b žnou nepožární elektroinstalaci. V t chto p ípadech není požadována funk nost p i požáru, ale hlavní d raz je kladen na to, aby kabely nevytvá ely p i ho ení hustý nepr hledný jedovatý dým a aby z nich neskapávaly ho ící kapky. (Kabely jsou ohe retardující v praxi nazývané retardované kabely. Nejsou ohniodolné.) 6. Vyhláška. 23/2008 Sb. a SN Požadavky na vlastnosti kabel nov ur uje Vyhláška. 23/2008 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ OCHRANY STAVEB hlavn ve své p íloze. 2 v tabulce nazvané Druhy voln vedených vodi a kabel elektrických obvod. Tutéž tabulku v plném zn ní p evzala i SN Požární bezpe nost staveb Kabelové rozvody z dubna 2009 jako tabulku. 1 ve lánku Vyhláška 23/2008 Sb. ve zmín né tabulce v ásti A ur uje vlastnosti kabel zajiš ujících funkci a ovládání za ízení sloužící k požárnímu zabezpe ení staveb a v ásti B vlastnosti kabel pro elektrické rozvody v prostorech požárních úsek vybraných druh staveb a na chrán ných únikových cestách. Druh vodi e nebo DRUHY VOLN VEDENÝCH VODI A KABEL ELEKTRICKÝCH ROZVOD kabelu I II III A. Zajiš ujících funkci a ovládání za ízení sloužící k požárnímu zabezpe ení staveb a) Domácí rozhlas podle SN , evakua ní rozhlas podle SN , za ízení pro akustický signál vyhlášení poplachu podle SN , nouzový zvukový systém podle SN EN X X*) X b) Nouzové a protipanické osv tlení X X*) X c) Osv tlení chrán ných únikových cest a zásahových cest X X*) X d) Evakua ní a požární výtahy X X*) X e) V trání únikových cest X*) X f) Stabilní hasící za ízení X X*) X g) Elektrická požární signalizace X X*) X h) Za ízení pro odvod kou e a tepla X X*) X i) Posilovací erpadla požárního vodovodu X X*) X B. Pro elektrické rozvody v prostorech požárních úsek vybraných druh staveb a) Zdravotnická za ízení 1. Jesle X 2. L žková za ízení nemocnic X X 3. JIP, ARO, opera ní sály X X 4. L žkové ásti za ízení sociální pé e X X b) Stavby s vnit ními shromaž ovacími prostory (nap íklad školy, divadla, kina, kryté haly, kongresové sály, nákupní st ediska, výstavní prostory) 1. Shromaž ovací prostor X 2. Prostory ve kterých se pohybují návšt vníci X c) Stavby pro bydlení (mimo rodinné domy) 1. Únikové cesty X d) Stavby pro ubytování více než 20 osob (nap íklad hotely, internáty, lázn, koleje, ubytovny apod.) 1. Spole né prostory (haly, recepce, jídelny, menzy, restaurace) X 197

204 Vysv tlivky: I - kabel B2ca II kabel B2ca, s1, d0 III - kabel funk ní p i požáru (se stanovenou požární odolností) *) - v p ípadech umíst ní v chrán ných únikových cestách Pokud se v požárním úseku nachází více prostor, je nutno pro požární úsek splnit veškeré požadavky pro jednotlivé prostory. Kabely a vodi e funk ní p i požáru a se stanovenou požární odolností P nebo PH se ukládají na úložné, záv sné nebo op rné konstrukce s t ídou funk nosti požární odolnosti R, která zajiš uje stabilitu kabelového rozvodu nebo vodi e nejmén po dobu t ídy jejich požární odolnosti(r P nebo R PH). Požární odolnost P a PH a t ída funk nosti požární odolnosti R se prokazují zkouškou. Kabely a vodi e funk ní p i požáru se instalují tak, aby alespo po dobu požadovaného zachování funkce nebyly p i požáru narušeny okolními prvky nebo systémy, nap íklad jinými instala ními a potrubními rozvody, stavebními konstrukcemi a dílci. 7. Vysv tlení používaných názv a zna ek. Vyhláška 23/2008/Sb. vychází z rozhodnutí evropské komise. 2000/147/EC a jeho dopln ní. 2006/751/EC. Tento dopln k za azuje kabely do sedmi hlavních kategorií ozna ených Aca, B1ca, B2ca, Cca, Dca, Eca, Fca podle jejich možného p isp ní k požáru (uvol ování tepla a ší ení plamene, dolní index ca znamená cable - kabel) a dopl kových kritérií ozna ených s1 až s3 (vývin dýmu) a d0 až d2 (odkapávání ho ících ástic). V p íloze. 2 vyhlášky 23/2008 Sb. jsou podle požadavk na požární odolnost a zajišt ní funkce p edepsány kabely kategorie B2ca nebo B2ca, s1, d0. Toto ozna ení znamená: B2ca T ída reakce na ohe ov ená zkouška ho ení kabel ve svazku, kde celkové množství uvoln ného tepla z kabelu za s 15 MJ, maximální hodnota uvol ování tepla 30 kw, ší ení plamene 1,5 m, rychlost rozvoje požáru 150 Ws-1. s1 - rychlost vývinu kou e 0,25 m 2 /s a celkové množství vyvinutého kou e za s 50 m 2. (s1, s2, s3; s1<s2, s3 žádné požadavky na tvorbu kou e) d0 - žádné odkapávání ho ících ástic b hem s (d1-kapky, ástice zhasnou do 10 sekund, d2-žádné požadavky). P30-R Kabelový systém funk ní po dobu 30 minut p i normové teplotní k ivce Nej ast ji jsou používané hodnoty P30, P60 a P90. Hodnotu P120 nelze u kabel s m d nými jádry použít, protože zat žovací normová teplotní k ivka se dostává ve 120 minut na teplotu 1049 C což je již blízko teploty tání m di, která je C. (V 15 minut je dosažená teplota 738 C, ve 30 minut je to 842 C, v 60 minut 945 C, v 90 minut je dosažená teplota 1006 C a v ase 180 minut je dosaženo teploty 1110 C.) 198

205 PH120-R Kabelový systém funk ní po dobu 120 minut p i konstantní teplotní k ivce 842 C. (Nej ast ji jsou používané hodnoty PH30, PH60, PH90. Protože teplota nep esáhne 842 C, nedosáhne hodnoty tání m di je zde tedy možno uvažovat s funk ní schopností systému i PH120-R i PH180-R). P 750 -R. Požaduje-li to zákazník je možno zkoušku konstantní teplotou provést nikoliv pro teplotu 842 C, ale i pro teplotu nižší. Nap íklad pro Metro je teplota 750 C a pro dálni ní tunely 660 C. Potom se používá zna ení P 750 -R respektive P 660 R a ne PH-R Pro zajímavost uvádím porovnání stup ho lavosti podle d íve platné SN která byla zrušená k a klasifikace stavebních konstrukcí podle nov platné SN EN :2005 z hlediska reakce na ohe. SN P íklad stavebních materiál SN EN :2005 A Azbest, beton, malta A1 Lignát, perlit A2 B Sádrokartonové desky, Heraklit B C1 Listnaté (tvrdé) d evo, Umakart C C2 Jehli naté (m kké) d evo D C3 d evot íska laminovaná E Sololit, Kovral, molitan F 199

206 8. Kabely vyhovující vyhlášce 23/2008 Sb. Výrobci kabel vyráb jí kabely odpovídající požadavk m podle vyhlášky 23/2008 Sb. pod r znými obchodními názvy. Nap íklad: Prakab NKT Chyše Silový kabel Druh podle vyhlášky 23/2008 Sb. Silový kabel Sd lovací kabel Silový kabel B2 ca (I) PRAFlaSafe PRAFlaCom NOPOVIC* 1CXKH-R B2 ca s1d0 (II) Funk ní p i požáru (III) PRAFlaDur PRAFlaGuard NOPOVIC* 1CXKH-V 1-C5XKE-R B2ca, s1, d0 1-CHKE-V, FE180/P30-P90-R B2 ca,s1, d0 Poznámka JH Z mých dotaz u jednotlivým výrobc kabel vyplynulo, že kabely s charakteristikou jenom podle sloupce I tabulky (tj. pouze B2ca) zatím nevyráb jí, protože aby bylo dosaženo požadované t ídy reakce na ohe B2ca jsou použity materiály, které stejn vyhovují i dalším požadavk m (s1, d0). 9. Barvy pláš kabel a) Oranžový pláš pro kabely neší ící ohe podle SN EN (Spole né metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru) b) Hn dý pláš pro kabely zajiš ující celistvost obvodu podle SN IEC (Zkoušky elektrických kabel za podmínek požáru, celistvost obvodu), 10. D ležité zásady z DIN Chování stavebních materiál a díl p i požáru Jak bylo zmín no výše, je pod pojmem kabelový nosný systém s integrovaným zachováním funk nosti myšlen nejenom použitý ohniodolný kabel, ale i úložný systém (nosná konstrukce) pro tento kabel nebo kabely. Protože zatím neexistuje domácí norma, ídíme se p i zkoušení kabelových systém v tomto p ípad n meckou normou DIN 4102 ást 12 a zkušebním protokolem PAVÚS íslo ZP 27/2008. DIN 4102 ást 12 - Zachování funk nosti elektrických kabelových za ízení, požadavky a zkoušky: 1. Kabelové nosné systémy musí být od výrobce, který jejich vhodnost pro dané použití garantuje. Musí být zachován požadavek výrobce na vzdálenost p íchytek zav šení, jejich nosnost (po et kabel ), v tšinou jsou zav šení dvoubodové - ne jednobodové apod. 2. Kabelové systémy nesmí být negativn ovlivn ny okolními prvky nebo systémy. Nap íklad nad kabelovou trasou pro za ízení se zachováním funk nosti nesmí být za ízení, které není provedeno tímto zp sobem a mohlo by nap íklad svým pádem d ležitou trasu strhnout (hmoždinky z um lé hmoty asi nebudou nejvhodn jší). 3. Zav šením b žné kabelové trasy pod požárn odolné trasy by mohlo dojít k p ekro ení p ípustné zát že požárn testovaných kotevních prvk záv su. 4. Ší ka vodorovného kabelového žeb íku nesmí být v tší než 400 mm. 200

207 5. Minimální výška bo nice 60 mm. 6. Tlouš ka plechu minimáln 1,5 mm. 7. Maximální hmotnost kabel na tomto systému max. 20 kg/m. (U kabelových žlab max. 10 kg/m). Poznámka JH Pro zajímavost uvádím parametry n kolika nejpoužívan jších, nepancé ovaných silových kabel PRAKAB. Po et žil x pr ez vodi e (mm 2 ) PRAFlaSafe = 1-CXKH-R B2 ca s1, d0 Informativní hmotnost (kg/metr) Informativní pr m r kabelu (mm) PRAFlaDur = 1-CSKH-V180 P30-R, PS30, E30, P R B2 ca s1, d0 Informativní hmotnost (kg/metr) Informativní pr m r kabelu (mm) 2x1,5 0,145 9,8 0,160 10,0 3x1,5 0,165 10,2 0,180 10,4 5x1,5 0,215 11,9 0,240 12,1 3x2,5 0,205 11,1 0,225 11,3 5x2,5 0,280 13,1 0,315 13,3 5x4 0,415 15,4 0,460 15,7 5x6 0,530 16,7 0,585 17,0 5x10 0,740 19,0 0,82 19,3 5x16 1,090 22,2 1,210 22,6 5x25 1,725 28,4 1,920 28,9 5x35 2,200 30,7 2,445 31,3 5x50 3,015 30,3 3,450 36,5 5x70 4,060 34,9 4,565 41,2 5x95 5,480 39,0 6,070 47,2 5x120 6,735 42,6 7,455 52,1 5x185 10,465 52,6 11,040 63,0 5x240 13,455 58,4 - - Poznámka JH Jak je vid t, není nap íklad možno použít pro jeden (!!!) kabel 5x185 kabelový žlab, ale musí být použit kabelový žeb ík. Na normový kabelový žlab s únosností 10 kg/m uložíme nap íklad 3 kabely PRAFlaSafe 5x50, ale jenom dva kabely 5x50 PRAFlaDUR. 8. Maximální vzdálenost záv sných konstrukcí 1,2 m. 9. Max. vzdálenost p í ek kabelového žeb íku 300 mm s tím, že kabely musí být podkládány p i instalaci op rnými plechy. Proto je výhodn jší vzdálenost p í ek kabelového kanálu 150 mm, potom se op rné plechy nemusí používat. P i svislé instalaci jednotlivých kabel je nap íklad nutno u délek nad 3,5 m použít pr chozí podep ení stoupacích tras s rozte í objímek do 30 cm. Toto podep ení brání p etržení kabel p i požáru vlastní vahou. Podep ení stoupacích tras je prostorov mén náro né než vytvo ení etáže. 201

208 Odleh ení v tahu pomocí OBO ZSE90. Schváleno pro všechny typy kabel, t ída zachování funk nosti E30 a E Normové nosné konstrukce Pln respektují normové požadavky DIN Jsou vhodné pro malé a st ední projekty. Výhody normových nosných systém 1. Je možno na n pokládat kabely od všech výrobc,, kte í doložili zachování funk nosti svých kabel pro normované nosné systémy (což je dnes v tšina výrobc ) Není tedy nutno se vázat jen na ur itý druh kabelu nebo výrobce. 2. Realizace a projektování je jednodušší. Nevýhody normových nosných systém. 1. Jsou dražší než nenormové. 2. Jsou t žší (robustn jší) 12. Nenormové nosné konstrukce (N kdy se jim také íká Kabelové nosné systémy specifické podle kabel ). U t chto systémy je nutno pro ur ité druhy nosných konstrukcí od ur itého výrobce, p i adit kabel, se kterým výrobce nosného systému zkoušku provedl (nebo naopak). Jsou výhodné pro velké projekty. Výhody nenormové konstrukce 1. Vyjde levn ji než normové systémy 2. Zabere mén místa Nevýhody nenormové konstrukce 1. Není možno použit kabely od jiného výrobce než toho, s jehož kabely byl systém vyzkoušen 2. Náro n jší projektování a výb r komponent trasy.(což se u velkých projekt vyplatí). Nenormové konstrukce vytvá ejí výrobci r zným zp sobem. a) Bu použijí normovou nosnou konstrukci a na základ zkoušky pro ur itou skupinu kabel od ur itého výrobce zvýhodní n které parametry konstrukce. (Tento zp sob je ukázán na dále uvedených p íkladech u konstrukcí firmy Bettermann, kdy se znásobilo dovolené zatížení a u žlabu i povolená ší ka). b) Nebo vyrobí jinou, v tšinou vyleh enou a levn jší konstrukci, která ješt p i zkoušce obstojí. V tšinou se jedná o zmenšení tlouš ky plechu konstrukce, zm nou ší ky nebo nosnosti. 202

209 13. P íklady normových a nenormových konstrukcí Jak je dále na p íkladu. 1 vid t, je-li tentýž žeb ík použit jako nenormová konstrukce je možno ho zatížit dvojnásobn oproti normovému žeb íku a je možno instalovat až t i patra nad sebou. Musí být ovšem použit jenom ur itý typ kabelu ten, se kterým byla konstrukce opravdu odzkoušena. Znamená to snížení po tu kabelových žeb ík na polovinu p i jednopatrové instalaci. P íklad. 1 Kabelový žeb ík LG 640 VS Normová i nenormová konstrukce Normová konstrukce Kabelový žeb ík OBO Bettermann typ LG 640VS je použitý jako normová konstrukce P30-R, PH30-R, PS30, E30. Kabelová instalace Kabelový žeb ík Vzdálenost podp r(m) Ší e žeb íku (mm) Výška bo nic (mm) Tlouš ka plechu bo nice (mm) Maximální zatížení (kg/m) 1, ,5 20 Rozsah dimenzí Žádná omezení Omezení funk ní schopnosti - Nenormová konstrukce Tentýž žeb ík je použit jako nenormová konstrukce pro kabely PRAFlaDur od pr ezu 1,5mm 2 RE, RM do pr ezu 185 mm 2 RE, RM. Zkouška byla provád na pro Metroprojekt p i konstantní teplot 750 C (namísto normové 842 C podle SN EN ed.2) Kabelová instalace Kabelový žeb ík na strop Vzdáleno st podp r (m) Ší ka žeb íku (mm) Výška bo nic (mm) Tlouš ka plechu bo nice (mm) Maximáln í zatížení (kg/m) 1, ,5 40 Typ nosného systému LG 640VS Typ výložníku AS 55 /41 Typ záv su Bez závitové ty e IS 8K/90 Po et tras nad sebou Bez závitové ty e 3 Rozsah dimenzí Žádná omezení Omezení funk ní schopnosti - 203

210 P íklad. 2 Jako další p íklad jsem zvolil kabelový žlab SKS 640 op t od firmy OBO Bettermann. Normová konstrukce Kabelový žlab OBO Bettermann typ SKS 640 je použitý jako normová konstrukce P30-R, PH30-R, PS30, E30, E90. Kabelová instalace Kabelový žlab Vzdálenost podp r (m) Ší e žeb íku (mm) Výška bo nic (mm) Tlouš ka plechu bo nice (mm) Maximální zatížení (kg/m) 1, ,5 10 Rozsah dimenzí Žádná omezení Omezení funk ní schopnosti - Nenormová konstrukce Tentýž žlab je použit jako nenormová konstrukce pro kabely PRAFlaDur od pr ezu 1,5mm2 RE, RM do pr ezu 185 mm2 RE, RM. Zkouška byla provád na pro Metroprojekt p i konstantní teplot 750 C (namísto normové 842 C). Kabelová instalace Kabelový žlab na strop Vzdálenost podp r (m) Ší ka žeb íku (mm) Výška bo nic (mm) Tlouš ka plechu bo nice (mm) Maximální zatížení (kg/m) Typ nosného systému 1, ,5 40 SKS640 Typ výložník u AS 55 /41 Typ záv su Bez závitové ty e IS 8K/90 Po et tras nad sebou Bez závitové ty e 3 Rozsah dimenzí Žádná omezení Omezení funk ní schonosti Je vid t, že je-li tentýž žlab použit jako nenormová konstrukce je možno ho zatížit ty násobn oproti normovému žlabu a je možno instalovat až t i patra nad sebou. Mimoto je možno použít širší žlab 400 mm místo max. 300 mm u normové konstrukce. Musí být ovšem použit jenom ur itý typ kabelu ten, se kterým byla konstrukce odzkoušena. Znamená to snížení po tu kabelových žlab na tvrtinu p i jednopatrové instalaci

211 P íklad. 3 Kabelový žlab JUPITER-KZ výrobce KOPOS, normová konstrukce. Minimální vzdálenost od stropu 250mm, vzdálenost jednotlivých pater 300 mm. P90-R, E90, PS90 (PS90=slovenská zkušebna). Kabelová instalace Kabelový žlab Vzdálenost podp r (m) Ší e žeb íku (mm) Výška bo nic (mm) Tlouš ka plechu bo nice (mm) Maximální zatížení (kg/m) 1, ,5 10 Rozsah dimenzí Žádná omezení Omezení funk ní schopnosti - P íklad. 4 Kabelový žlab MARS-NKZ nenormová konstrukce s normovým zp sobem ukotvení. P90-R, E90, PS

212 Kabelová instalace Kabelový žlab na strop Vzdálenost podp r (m) Ší ka žeb íku (mm) Výška bo nic (mm) Tlouš ka plechu bo nice (mm) Maximáln í zatížení (kg/m) Typ nosného systému Typ výložníku Typ záv su Po et tras nad sebou 1, ,5 10 SPL KPO VS41x16 3 Rozsah dimenzí Žádná omezení Omezení funk ní schopnosti Je možno použít kabely od libovolného výrobce. Oproti normové nosné konstrukci se tento žlab liší jenom menší výškou bo nice (50 mm) a menší povolenou ší kou (250mm). P íklad. 5 Kabelová lávka KL-60 PO výrobce KOPOS, normová konstrukce s p í kami ve vzdálenosti 15 cm, Minimální vzdálenost od stropu 250mm, vzdálenost jednotlivých pater 300 mm. Max po et tras nad sebou = 2. - Klasifikace požární odolnosti =P90-R, E90, PS90 pro silové kabely, P60-R, E60, PS60 pro sd lovací kabely. Kabelová instalace Kabelový žeb ík Vzdálenost podp r (m) Ší e žeb íku (mm) Výška bo nic (mm) Tlouš ka plechu bo nice (mm) Maximální zatížení (kg/m) 1, ,5 20 Rozsah dimenzí Žádná omezení Omezení funk ní schopnosti - P íklad. 6: Kabelová lávka KL-60X výrobce KOPOS, nenormová konstrukce s p í kami ve vzdálenosti 30 cm, ší ky Minimální vzdálenost od stropu 250mm, vzdálenost jednotlivých pater 300 mm. Max po et tras nad sebou =

213 Klasifikace požární odolnosti =P90-R, E90, PS90 pro silové kabely, P60-R, E60, PS60 pro sd lovací kabely. Kabelová instalace Kabelový žeb ík Vzdálenost podp r(m) Ší e žeb íku (mm) Výška bo nic (mm) Tlouš ka plechu bo nice (mm) Maximální zatížení (kg/m) 1, ,5 20 Rozsah dimenzí Žádná omezení Omezení funk ní schopnosti Kablex- Kabelová lávka normová a nenormová se v tomto p ípad liší pouze vzdáleností p í ek (30cm místo 15 cm). Únosnost i vzdálenost podp r je stejná. Je ale použitelný pouze pro kabely kabelovny KABLEX a.s. 14. Štítek Každý kabelový úložný systém musí být trvale ozna en štítkem. Toto ozna ení musí obsahovat: - Jméno zhotovitele - T ída zachování funk nosti E.. - íslo certifikátu - Držitel certifikátu - Rok zhotovení 15. Kabelové rozvody na chrán ných únikových cestách (CHÚC) Chrán ná úniková cesta je trvale volný komunika ní prostor, vedoucí k východu na volné prostranství, chrán ný proti ú inku požáru. Musí to být samostatný požární úsek chrán ný proti požáru (zplodinám ho ení, vysokým teplotám a kou i). Osoby vycházející z chrán ných únikových cest na volné prostranství nesmí být ohroženy požárem i jeho d sledky. CHÚC jsou typu A, B nebo C. CHÚC typu C je nelepší a stavebn nejnákladn jší. Chrán ná úniková cesta musí být prostorem bez požárního rizika. P íslušné požární stavební normy striktn omezují a na izují co smí nebo nesmí být umíst no na chrán ných únikových cestách jednotlivých typ. Velká omezení platí i pro umíst ní elektrických rozvad na t chto cestách. P irozen ani voln vedené kabely nesmí zp sobit zvýšení požárního zatížení t chto prostor! Proto se snažíme množství kabel vedených chrán nými únikovými cestami omezit na minimum. A už v žádném p ípad jejich p ípadný požár nesmí zp sobit vývin jedovatého kou e! Ani odkapávání ho lavých kapek nebo ástí. Proto vyhláška 23/2008 Sb. pro voln vedené kabely v CHUC p edepisuje nejbezpe n jší (a také nejdražší) možné kabely z hlediska požáru B2ca s1 d0d0. POZOR: Vedou-li tyto kabely pro PBZ jen a pouze v CHUC (tj. prostorem kde vlastn nemá co ho et -prostorem bez požárního rizika) nemusí být ohniodolné (sloupec II tabulky). Ani trasy nemusí být s funk ní integritou p i požáru. Jenom bych p ipomn l, že vedení k PBZ musí být podle ostatních p edpis vedeno spojit od rozvad e až ke spot ebi i ( SN ). To znamená, že jde-li nap íklad kabel z požárního rozvad e k ventilátoru CHUC by jen na pár metr mimo CHUC, musí být po celé délce ohniodolný. Kabelová trasa mimo CHUC musí být s funk ní integritou p i požáru. 207

214 P ipomínám, že mluvíme o voln vedených kabelech. Kabely uložené nap íklad pod omítkou v hloubce minimáln 10 mm se za voln vedené kabely nepovažují a i v CHUC je v t chto p ípadech možno použít daleko levn jší oby ejné kabely, nap íklad CYKY. Normy zde p ipoušt jí použití t chto levných kabel i v p ípadech, že nejsou pod omítkou, ale jsou uloženy nap íklad v kou ot sných a ohniodolných uzav ených kabelových kanálech. Tyto kanály jsou ale tak drahé, že se v praxi využívají jen na krátký p echod oby ejné kabelové trasy p es CHUC. (Nezapome me, že jestliže je kanál ohniodolný a kou ot sný, tak ani neumož uje chlazení zatížených kabel a pr ezy kabel u delších kanál velmi dramaticky stoupají. V tšinou zjistíme, že je lepší vést trasu jinudy, nebo použít dražší kabely menších pr ez, které v uzav ených kanálech být nemusí.) 16. Zna ení hodnot požární odolnosti Kritérium hodnocení požární bezpe nosti podle SN EN a SN 73 Symbol 0810 R Únosnost a stabilita E Celistvost I Tepeln izola ní schopnost mezní hodnoty na neoh ívaném povrchu Tepeln izola ní schopnost mezní hustota tepelného toku na neoh ívaném W povrchu S Odolnost proti pr niku kou e M Odolnost proti mechanickému namáhání C Konstrukce uzáv ru opat ena samozavíra em 17. Kabelové rozvody ve vybraných druzích staveb Protože jsou stavby, kde by p ípadný korozivní, nepr hledný a navíc jedovatý kou z oby ejných kabel CYKY mohl také zp sobit velkou pohromu, nap íklad zdravotnictví, kulturní za ízení a v bec všude tam kde se shromaž uje více lidí, nebo kde jsou velmi cenné p edm ty a již historické nebo technické, p edpisuje v nich pochopiteln vyhláška 23/2008 Sb. také kabely B2ca s1 d0. I zde mluvíme o voln vedených kabelech a ne o kabelech vedených 10 a více mm pod omítkou. 18. Doporu ený postup p i projektování nebo realizací kabelových nosných systém s funk ní odolností p i požáru. Na základ požární zprávy kterou vypracoval požární specialista, zjistíme stupe požární bezpe nost požárního úseku nebo úsek,, kudy bude procházet kabelová trasa. Stupe požární bezpe nosti se stanoví na základ výpo tu požárního rizika, konstruk ního systému stavby a její výšky. Na základ požární bezpe nosti požární zpráva stanoví dobu, po kterou musí kabelová trasa vydržet v p ípad požáru. Na základ tohoto údaje zvolíme nosný systém a kabely s požadovanou odolností (15, 30, 60, 90 nebo 120 minut). Elektrická za ízení, která neslouží protipožárnímu zabezpe ení objektu, se požárn posuzují pouze tehdy, pokud hmotnost ho lavých ástí el. rozvod nap íklad izolace vodi a kabel (jiných než ohniodolných a ohe retardujících B2ca, nap íklad kabel CYKY) vedených voln bez další ochrany p esáhne 0,2 kg na m 3. Dojde-li k tomu, že v ur itém úseku bude hodn kabel a tím i více ho lavých hmot (více než zmín ných 0,2 kg na m 3 ), musí požární specialista toto množství zapo ítat 208

215 do požárního zatížení a m že dojít k tomu, že se zm ní požadovaná požární odolnost úseku a bude nutno nap íklad zm nit (zesílit a tím zdražit) nosné stavební konstrukce, použít dražší nosné konstrukce pro vedení PBZ s vyšší požární odolností apod. 19. Záv r Nakonec bych jenom rád p ipomenul, že požadavky na nekou ivé a p i ho ení nejedovaté kabely v CHUC a vybraných druzích staveb byly v podstat uvedeny i d íve v jednotlivých požárních normách ady 73, hlavn pokud se týká shromaž ovacích prostor. Vyhláška 23/2008 Sb. to jenom zp ehlednila na úrovni závazného právního p edpisu. Požadavky na malý vývin kou e a odkapávání ástic jsou ovšem nové ty požaduje až tato vyhláška. 23/2008 Sb. 20. Literatura Vyhláška ministerstva vnitra. 246 /2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpe nosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhláška 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb SN Požární bezpe nost staveb Kabelové rozvody z dubna 2009 KOPOS 2010 Systémy se zachováním funk nosti p i požáru BETTERMANN BSS - Základy systém se zachováním funk nosti PRAKAB Bezhalogenové kabely silové a sd lovací 2009, 2010 NKT cables Bezhalogenové vodi e a kabely se zvýšenou bezpe ností v p ípad požáru dle vyhlášky MV 23/2008 Sb. Kabelovna Kablex kabely CPDex s nízkým vývinem tepla p i ho ení 209

216 Elektrická za ízení a p sobení vody Ing. Karel Dvo á ek p edseda TNK 22 a len TNK 76 a autoriza ní komise KAIT Mottem tohoto tématu m že být jedna internetová zpráva: P i lovu ryb z jezírka u rodinného domu zem el v úterý ve er v Prachaticích dev tat icetiletý muž. Patrn jej zabil elektrický proud, pomocí n hož cht l ryby chytat, ekla dnes noviná m prachatická policejní mluv í. Podle policejní mluv í cht l muž pravd podobn vylovit ryby v jezírku u rodinného domu pomocí elektrického agregátu. Jeho t lo bylo nalezeno u jezírka, p ivolaní záchraná i již muže nedokázali oživit. T lo muže bylo nalezeno u jezírka pravd podobn po zásahu elektrického proudu. ( ze dne ) 1. Obecn Problematika p sobení vody na elektrická za ízení je jedním ze základních vn jších vliv, které musí projektant, z izovatel, ale i uživatel respektovat. Pro projektanta a z izovatele elektroinstalace je prvotní a nejd ležit jším podkladem pro návrh a instalaci elektrického za ízení správné a úplné ur ení rozsahu vn jšího vlivu AD a to v Protokolu o ur ení vn jších vliv, nebo v n kterých p ípadech jsou to p ímo požadavky na elektrická za ízení u za ízení jednoú elového a ve zvláštních objektech definované p ímo v SN (nap íklad v ásti 7 souboru SN ). 2. Bezpe nost osob p ed úrazem elektrickým proudem Podívejme se nejprve na kritéria ochrany p ed úrazem elektrickým proudem ve vztahu k vn jšímu vlivu AD vod. Tento vztah je jednozna n definován v SN ed. 2, Elektrické instalace nízkého nap tí - ást 4-41: Ochranná opat ení pro zajišt ní bezpe nosti - Ochrana p ed úrazem elektrickým proudem lánku NA5, kde je ešeno p i azení vn jších vliv jednotlivým prostor m len ným z hlediska nebezpe í úrazu elektrickým proudem. Prostory normální AD1 (t ída vlivu, která je podle SN ed. 3 Elektrické instalace nízkého nap tí - ást 5-51: Výb r a stavba elektrických za ízení - Všeobecné p edpisy definována jako normální.) Prostory nebezpe né viz poznámku 1) u prostor zvláš nebezpe ných. Prostory zvláš nebezpe né - AD2 1) AD3 1) AD4 1) AD5 AD6 AD7 AD8. 210

217 Poznámka: 1) Venkovní prostory s t mito vn jšími vlivy mohou být posouzeny jako prostory pouze nebezpe né, jestliže se tyto vlivy v daném prostoru vyskytují pouze ob as a je zajišt no, že s elektrickým za ízením se bude manipulovat pouze v dob, kdy p sobí maximáln jenom vn jší vliv AD1. Toto zajišt ní je nap íklad zaru ováno tím, že s daným za ízením je oprávn na manipulovat pouze osoba s p íslušnou odbornou elektrotechnickou kvalifikací a toto za ízení je chrán no p ed laickou manipulací p edepsaným zp sobem. 3. Ochrana elektrického za ízení p ed nep íznými vlivy vody P sobení vn jšího vlivu AD je jedním z hlavních p í in poruch elektrického za ízení se všemi negativními dopady. Zde je nutno si nejprve uv domit p i azení jednotlivých t íd AD stupni ochrany krytem, tak jak je stanoveno v SN ed. 3 a SN EN Stupn ochrany krytem (krytí - IP kód). Srovnání je uvedeno v tabulce 1. Z popsaných zp sob zkoušek (podrobn, v etn zkušebních pom cek, jsou tyto zkoušky stanoveny a popsány v SN EN 60529) je patrno, že t ída vyššího stupn nemusí v sob nutn obsahovat pokrytí vn jších vliv stup nižších. Obecn lze íci, že stupn ochrany krytem IPX1 až IPX6 tvo í jednu skupinu, stupn ochrany krytem IPX7 a IPX8 tvo í druhou skupinu. Z tohoto d vodu je tedy v p ípad za ízení, které m že být vystaveno m lkému zano ení do vody, (které však do 30 minut pomine) a zárove vystaveno proudu st íkající vody, (tato z n ho však stéká, ale m že být p í inou výše popsaného m lkého zano ení) musí mít stupe ochrany krytem IPX4 a sou asn IPX7. Poznámka: nerespektování této skute nosti velmi asto vede ke spor m mezi projektantem a dodavatelem elektrického za ízení. Dále je si nutno uv domit, že podmínky pro AD8 a tedy i zkoušky jsou bu to: Uvedeny v p íslušné norm pro výrobek; Neexistuje-li výrobková norma, jsou zkušební podmínky p edm tem dohody mezi výrobcem a uživatelem; tyto podmínky musí být v každém p ípad p ísn jší než pro stupe ochrany krytem IPX7, s ohledem na to, že kryt bude ve skute ném provozu stále zano en. 211

218 Tabulka 1 Forma výskytu vody a jednotlivé stupn ochrany krytem. IP kód Poznámka Rychlost T ídy Pravd podobnost dle te ení Výskyt vody AD výskytu vody SN EN Požadavky dle SN ed. 3 AD1 zanedbatelná Pravd podobnost výskytu vody je zanedbatelná IPX0 V souladu s SN ed. 3 se tato t ída považuje za normální. Trvání zkoušky Zkoušky dle SN EN AD2 voln padající kapky Možnost padajících kapek Místa, ve kterých m že voda p íležitostn kondenzovat v kapkách, nebo se m že objevit pára IPX1 nebo IPX2 Elektrické za ízení je vystaveno kolmo kapající vod, tato z n ho však stéká. Možnost výskytu páry a její kondenzace. mm*min minut AD3 vodní t íš Možnost spadu vody ve form vodní t íšt pod úhlem 60º od svislice Místa, ve kterých vodní t íš vytvá í souvislý povlak na podlahách a/nebo st nách. IPX3 Elektrické za ízení je vystaveno vodní t íšti, tato z n ho však stéká. mm*min -1 2,5 minuty pro každou polohu AD4 st íkající voda Voda m že st íkat ze všech sm r Místa, ve kterých m že být za ízení vystaveno st íkající vod, vztahuje se to nap. na n která venkovní svítidla a za ízení na staveništích a demolicích. IPX4 Elektrické za ízení je vystaveno proudu st íkající vody, tato z n ho však stéká. mm*min -1 2,5 minuty pro každou polohu 212

219 AD5 tryskající voda Voda m že tryskat ze všech sm r Místa, kde se užívá pravideln tryskající vody (dvory, místa pro mytí automobil ) IPX5 Elektrické za ízení je vystaveno proudu tlakové vody, tato z n ho však stéká. 12,5 l*min -1 *± 5% 1 minuta * m 2, minimáln 3 minuty AD6 vlny Možnost výskytu vodních vln Místa na b ehu mo e, jako jsou mola, pláže, náb eží, atd. IPX6 Elektrické za ízení je vystaveno náhlému zaplavení, které však do 3 minut pomine. 100 l* min -1 *± 5% 1 minuta * m 2, minimáln 3 minuty AD7 m lké pono ení Možnost ob asného áste ného, nebo celkového obklopení vodou Místa, kde p edm t o výšce mén než 850 mm je umíst n takovým zp sobem, že jeho nejnižší bod není víc než mm pod povrchem vody IPX7 Elektrické za ízení je vystaveno m lkému zano ení do vody, které však do 30 minut pomine minut Místa, kde p edm t o výšce 850 mm a více je umíst n takovým zp sobem, že jeho nejvyšší bod není víc než 150 mm pod povrchem vody AD8 hluboké pono ení Možnost trvalého, úplného pono ení ve vod Umíst ní elektrického za ízení v bazénech a podobn, trvale a úpln pono ené pod vodou. IPX8 Elektrické za ízení je vystaveno hlubokému zano ení do vody, aúnebo trvale a úpln pono ené pod vodou. - Dle dohody 213

220 4. Další požadavky na elektrická za ízení v p ítomnosti vn jšího vlivu AD2 až AD8 vyplývající z požadavk SN ed. 3 Elektrické za ízení musí odolávat p sobení vody i jiné neho lavé kapaliny, již je vystaveno. Umis ování rozvád vn a hlavních rozvád v prost edí AD je zakázáno, pokud jejich umís ování v tomto prost edí pro specifické užití nepovoluje jiný elektrotechnický p edpis. Podružné rozvád e se musí vždy umis ovat tak, aby ani rozvád e, ani jejich manipula ní prostory nemohly být zasaženy vodou, tj. pouze v prost edí nejvýše AD1. Je-li nebezpe í kondenzace vodních par v rozvád ích, je nutno provést taková opat ení (prov trávání, vytáp ní apod.), aby vn jší vlivy v rozvád ích byly vyhovující pro za ízení umíst ná uvnit. P ednostn se mají používat nást nné rozvád e se stupn m ochrany krytem alespo IP43 nebo vyšším, z nevodivého, korozn odolného materiálu. Ru ní svítidla musí spl ovat požadavky elektrických p edm t t ídy ochrany III s nap tím nejvýše 24 V. Tam, kde se provádí ob asný nebo pravidelný oplach vodou podlah, st n, pop ípad i za ízení, musí být v provozních p edpisech stanovena oplachová pásma a obsluha musí být prokazateln seznámena, jak si má p i oplachu po ínat, aby bylo zamezeno možnosti úrazu elektrickým proudem, nebo poškození elektrického za ízení. Elektrická za ízení umíst na v oplachovém pásmu musí mít stupe ochrany krytem alespo IP44, nebo musí být chrán na proti p ímému post iku vodou. 5. Další nep íznivé vlivy p ítomnosti vody na kovové konstrukce v souvislosti s p ipojení elektrických za ízení Tyto další vn jší vlivy jsou blíže specifikovány v kapitole v nované SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-709: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech P ístavy a obdobné lokality. Toto téma je na první pohled okrajové z hlediska využití v R. Nicmén, tento první pohled je zna n klamavý, nebo stejné problémy plynoucí z velmi urychlené koroze popsané pro lodi platí i pro pevná za ízení umíst ná nap íklad na kovových pilotech, mostech a obdobným zp sobem. 6. SN ed. 2 : Elektrická instalace nízkého nap tí ást 7-701: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Prostory s vanou nebo sprchou Rozsah platnosti a p edm t SN ed. 2 Tato ást SN (a tedy i HD a tedy i IEC 60364) platí pro: výb r a za izování elektrického za ízení v prostorech obsahujících upevn nou koupací vanu i sprchu s obklopujícími zónami. Ustanovení této normy neplatí pro: nouzová za ízení, jako jsou nap íklad nouzové sprchy užívaná v pr myslu nebo v laborato ích. Pro prostory obsahující koupací i sprchu pro medicinální ú ely mohou platit zvláštní požadavky. Pro prefabrikáty obsahující vanu í sprchu (bytová jádra) viz též požadavky SN EN :2005 Elektrické spot ebi e pro domácnost a podobné ú ely - Bezpe nost - ást 2-105: Zvláštní požadavky na multifunk ní sprchové kouty. 214

221 V SN ed.2 již nejsou ustanovení pro umývací prostor u umývadel (d ez ) a požadavky na zásuvky u umývadel ve školních u ebnách. Tyto požadavky jsou za azeny do revidované SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí - Vnit ní elektrické rozvody. Stanovení všeobecných charakteristik prostoru zóny. Pro správné použití této normy, je nutno vycházet z vymezení zón, definovaných v jejich láncích. Pro upevn né prefabrikáty obsahující vanu nebo sprchu, se zóny ur í po jejich usazení do pracovní pozice (nebo pozic). Vodorovný nebo šikmý strop, st ny s okny nebo bez oken, dve e a upevn né pevné p í ky ohrani ují prostor s vanou nebo sprchou a tvo í hranici zón. Pokud je rozm r p í ky menší než p íslušný rozm r zóny, nap íklad je-li p í ka nižší než 225 cm, je nutno brát v úvahu alespo minimální vzdálenost mezi p í kou a hranicí zóny. Elektrické za ízení ve zdech a strop je limitováno zónami jak je specifikováno dále a to pokud je umíst no na povrchu nebo m lce pod povrchem. Zóna 0 Zóna 0 je vnit ní prostor koupací nebo sprchové vany, viz obrázek 1. V prostoru se sprchou bez vany (sprchové vani ky) je zóna 0 vymezena podlahou a rovinou ve výšce 10 cm nad podlahou, a její plocha má stejný vodorovný rozsah jako zóna 1, viz obrázek 2. Zóna 1 Zóna 1 je ohrani ena: definitivním povrchem podlahy a vodorovnou rovinou odpovídající nejvýše upevn né sprchové hlavice nebo sprchového výtoku. Pokud jsou tyto níže, je zóna 1 výškov ohrani ena vodorovnou rovinou ve výšce 225 cm nad definitivním povrchem podlahy; V eské republice (a ve Špan lsku) je nad zónou 1 zóna 2 až ke stropu nebo do výšky 300 cm, je-li výška stropu v tší. Svislou plochou (plochami) obalující koupací nebo sprchovou vanu (viz obrázek 1), ve vzdálenosti 120 cm od nesnímatelné hlavice sprchy upevn né na zdi nebo na strop pro sprchy bez vany (viz obrázek 2) Zóna 1 nesmí nahrazovat zónu 0. Prostor pod koupací nebo sprchovou vanou ur en jako zóna 1 (pozor zm na oproti stávajícímu stavu - a to bez ohledu na jeho p ístupnost). Zóna 2 Zóna 2 je ohrani ena: definitivním povrchem podlahy a vodorovnou rovinou odpovídající nejvýše upevn né sprchové hlavice nebo sprchového výtoku. Pokud jsou tyto níže, 215

222 je zóna 1 výškov ohrani ena vodorovnou rovinou ve výšce 225 cm nad definitivním povrchem podlahy; Svislou plochou (plochami) na vn jší stran zóny 1 a rovnob žnou svislou plochou (plochami) vzdálenou 60 cm vn od zóny 1 (viz obrázek 1). Sprchy bez sprchové vany zónu 2 nemají, avšak zóna 1 je ve vodorovném rozm ru zv tšena na 120 cm, jak je uvedeno výše (viz obrázek 2). Bezpe nost Ochranné opat ení - ochrana malým nap tím SELV a PELV Ochrana p ed dotykem živých ástí v zón 0, 1 a 2 musí být zajišt na u všech elektrických za ízení pomocí: p epážek nebo kryt zajiš ujících stupe ochrany krytem alespo IPXXB nebo IP2X, nebo izolací schopnou odolávat zkušebnímu nap tí AC 500 V po dobu jedné minuty. Ochrana zábranou a polohou p ed dotykem živých ástí zábranou i polohou není dovolena. Dopl ková ochrana Dopl ková ochrana pomocí proudových chráni (RCDs) V místnostech, v nichž je koupací vana i sprcha musí být všechny elektrické obvody vybaveny proudovým chráni em (proudovými chráni i) s vypínacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma. Poznámka: Tedy i sv telné obvody (s napájením nn), které toto opat ení d íve mít nemusely. Proudový chráni se nevyžaduje pouze pro tyto obvody: u kterých je jako ochranného opat ení použito ochrany elektrickým odd lením, kdy pro každé elektrické za ízení je z ízen samostatn napájený obvod; u kterých je jako ochranného opat ení použito SELV nebo PELV. V eské republice (a dále v N mecku, Ma arsku a Slovinsku) není p edepsána ochrana proudovým chráni em s residuálním vypínacím proudem nep esahujícím 30 ma pro obvod napájející pouze pevn uložený oh íva teplé vody. Dopl ková ochrana: dopl ující ochranné pospojování Místní dopl ující pospojování musí v souladu s požadavky SN ed. 2 spojit s ochranným vodi em všechny nechrán né vodivé ásti a všechny neživé vodivé ásti upevn ných za ízení uvnit místnosti s koupací vanou a/nebo se sprchou. Poznámka: V tomto bod nový dokument nepodává tak podrobný vý et p edm t, které není nutno na místní dopl ující pospojování p ipojit. Dopl ující ochranné pospojování má být z ízeno vn nebo uvnit místnosti s koupací vanou nebo sprchou, avšak nejlépe na vstupu cizích vodivých ástí do místnosti. 216

223 Pr ez vodi e dopl ujícího ochranného pospojování musí být v souladu s požadavky SN ed. 2. P íkladem cizích vodivých ástí jsou: kovové vodovodní potrubí a kovové trubky odpad ; kovové ásti vytáp ní a kovové ásti klimatiza ního za ízení; kovové ásti plynovodu; p ístupné kovové stavební prvky. Kovové potrubí opat ené povlakem z nevodivého plasu není nutno k dopl ujícímu ochrannému pospojování p ipojovat pokud na n m nejsou p ístupné vodivé prvky, nebo toto potrubí není p ipojeno k p ístupným vodivým za ízením. V p ípad, že v objektu není hlavní ochranné pospojování z ízeno, p ipojují se k dopl ujícímu ochrannému pospojování tyto cizí vodivé ásti vstupující do místnosti s vanou nebo sprchou: kovové ásti vodovodu a odpadu; kovové ásti vytáp ní a kovové ásti klimatiza ního za ízení; kovové ásti plynovodu (Pozor toto je však blokováno jinými normami a p edpisy platnými pro plynová za ízení). Ochranná opat ení, která se uplat ují pouze, jestliže provoz instalace je ízený osobou znalou nebo je pod jejím dozorem ochrana nevodivým okolím a neuzemn ným místním pospojováním - není dovolena. Ochranné opat ení elektrickým odd lením Ochrana elektrickým odd lením m že být použita pouze pro: obvody napájející pouze jediné elektrické za ízení; nebo jednu jednoduchou zásuvku. Pro elektrické podlahové vytáp ní viz dále. Poznámka v souladu se sou asným trendem lze použít odd lovacího bezpe nostního transformátoru s více sekundárními vinutími, nebo každé za ízení musí mít vlastní vedení. Výb r a stavba elektrických za ízení Vn jší vlivy Použité elektrické za ízení musí mít minimáln následující stupe ochrany krytem: v zón 0: IPX7; v zón 1: IPX4; v zón 2: IP X4. Tento požadavek neplatí pro jednotky napájející holící strojky odpovídající požadavk m SN EN :1999 Bezpe nost výkonových transformátor, napájecích zdroj a podobn - ást 2-5: Zvláštní požadavky pro transformátory pro holicí strojky a napájecí jednotky pro holicí strojky instalované v zón 2, pokud je nepravd podobné, že dojde k ost iku sprchou. 217

224 Elektrické za ízení vystavené ost iku vodou, nap íklad pro išt ní v komunálních lázních, musí mít stupe ochrany krytem alespo IPX5. Ochrana elektrického vedení dle vn jších vliv Poznámka: specifických pro koupelny a sprchy Platí následující požadavky: Vedení napájející elektrická za ízení v zónách 0,1 a 2 a umíst né v t chto zónách musí být uloženo na povrchu, nebo zapušt né pod povrchem, v hloubce minimáln 5 cm. Vedení napájející elektrické za ízení umíst né v zón 1 musí být: bu svisle shora, nebo vodorovn po zdi k zadní stran spot ebi e, který je upevn n nad vanou (nap íklad oh íva vody); nebo svisle zdola nebo vodorovn po zdi k zadní stran spot ebi e, který je upevn n pod vanou. Pozor! V eské republice je uložení vedení na povrchu st n nebo p í ek omezeno na výjime né p ípady (pro do asné rozvody a pro krátké úseky p ipojení spot ebi ). Všechna ostatní vedení, v etn p íslušenství, ve st nách a p í kách, které se dotýkají zón 0,1 a 2 musí být uloženy tak, aby byly v hloubce alespo 5 cm od povrchu sousedícího se zónou. Pokud požadavky výše uvedené nejsou splnitelné, vedení se provede: obvody jsou chrán ny bu výb rem z ochranných opat ení SELV nebo PELV nebo elektrickým odd lením nebo zapušt ný kabel nebo vodi s mechanicko ochranou, nap íklad v kovové trubce která zajiš uje ochranu p ed poškozením zatloukanými h ebíky, zavrtávanými h eby, vrtáním a obdobným poškozením. Umíst ní spína, ovlada a jejich p íslušenství dle vn jších vliv V zónách je možno umístit následující spína e a ovlada e: Zóna 0: žádné. Zóna 1: odbo ovací krabice a dopl ky pro elektrická za ízení umíst né v zón 0 a 1, dopl ky v etn zásuvek, obvod chrán ných použitím SELV a PELV s nap tím nep esahujícím AC 25 V (neplatné v R, viz upozorn ní) nebo DC 60 V (neplatné v R, viz upozorn ní). Zdroj bezpe ného nap tí musí být umíst n mimo zóny 0 a 1. Upozorn ní! - V eské republice je dovoleno pouze za ízení a dopl ky obvod SELV s nap tím nep esahujícím AC 12 V nebo DC 30 V. Zdroj bezpe ného nap tí musí být umíst n mimo zóny 0, 1 a

225 Zóna 2: p íslušenství krom zásuvek; p íslušenství, v etn zásuvek, které jsou napájeny SELV nebo PELV. Zdroj bezpe ného nap tí musí být umíst n mimo zóny 0, 1 jednotky napájející holící strojky odpovídající požadavk m SN EN : Bezpe nost výkonových transformátor, napájecích zdroj a podobn - ást 2-5: Zvláštní požadavky pro transformátory pro holicí strojky a napájecí jednotky pro holicí strojky; p íslušenství v etn zásuvek signaliza ního a komunika ního za ízení napájeného SELV nebo PELV. Ostatní elektrická za ízení používající elektrický proud V zón 0 m že být instalováno pouze elektrické za ízení, které sou asn spl uje tyto požadavky: vyhovuje odpovídajícím normám, je ur eno pro umíst ní v této zón v dokumentaci od výrobce ur ující postup montáže a zp sob použití; jedná se o upevn né za ízení s pevným elektrickým p ipojením; je chrán no s použitím SELV s nap tím nep esahujícím AC 12 V, nebo DC 30 V (pro užité nap tí platí zvláštní ustanovení pro R). V zón 1 mohou být pouze elektrické za ízení, která jsou upevn ná a s pevným elektrickým p ipojením. Za ízení musí být pro umíst ní v zón výrobcem v pokynech pro montáž a použití ur ené. Jedná se o tato za ízení: ví ivé vany; sprchová erpadla; elektrická za ízení chrán ná použitím SELV nebo PELV s nap tím nep esahujícím AC 12 V, nebo DC 30 V (pro užité nap tí platí zvláštní ustanovení pro R).; ventila ní za ízení; suši e ru ník ; oh íva e vody; svítidla. Elektrické podlahové vytáp ní Pro elektrické podlahové vytáp ní mohou být použity pouze topné kabely nebo topné rohože mající kovový, vodivý oplet, ovinutý pásek i obal (pozor! již ne dodate n z izovaná krycí sí ) a zárove tato topná t lesa vyhovují odpovídajícím normám. Tento kovový vodivý oplet, ovíjecí pásek i obal musí být p ipojen k ochrannému vodi i napájecího obvodu. Toto ustanovení spolu s dalšími ustanoveními pro toto za ízení není závazné je-li jako bezpe nostního opat ení použito k napájení SELV. Pro elektrické podlahové vytáp ní není dovoleno využití ochranného opat ení elektrické odd lení. 219

226 Zóna 2 Pevná p í ka Zm ny polom ru vymezujícího minimální rozsah zóny Zóna 1 Zóna Zóna 2 nad zónou 1 Zóna 2 nad zónou 1 60 Zóna 1 Zóna 2 Zóna 1 Zóna 2 Zóna 0 Zóna 1 Zóna 0 60 Zóna ) Bo ní pohled, vana 2) P dorys, vana 3) P dorys, vana (s pevnou p í kou a zm nou polom ru vymezujícího minimální rozsah zóny 2) Zóna 2 d Zóna 1 Zóna Zóna ) Bo ní pohled, sprcha se sprchovou vanou Poznámky: 1. Všechny rozm ry jsou uvedeny v cm 2. erven jsou vyzna eny národní odchylky (v souladu se zn ním kone ného návrhu HD ) Obr. 1: Zóny v prostorech s koupací nebo sprchovou vanou 220

227 Zóna 2 nad zónou Zm na polom ru dosahu ruky Zóna Zóna Pevná p í ka Zóna 0 10 Zóna ) Bo ní pohled 2) Bo ní pohled (s pevnou p í kou a polom rem pro minimální vzdálenost okolo p í ky) 120 Zóna 0 a 1 Zóna 0 a ) P dorys (pro r zn pevn umíst né sprchové hlavice) Zóna 0 a Pevná p í ka Zm na polom ru vymezujícího minimální vzdálenost 4) P dorys s pevnou sprchovou hlavicí (s pevnými p í kami a polom ry minimálního dosahu okolo p í ek) Poznámky: 1. Všechny rozm ry jsou uvedeny v cm 2. erven jsou vyzna eny národní odchylky (v souladu se zn ním HD ) Obr. 2: Zóny 0 a 1 v prostorech se sprchou bez sprchové vany 221

228 Délka p ívodní hadice a sprchové hlavice 120 Zóna 2 nad zóno 0 a 1 Zóna 0 a 1 Legenda Volná sprchová hlavice s definovanou délkou p ívodní pohyblivé hadice Obr. 3: Ur ení zón u prostoru pro sprchování není-li vymezen a sprcha má snímatelnou a pohyblivou sprchovou hlavici 7. Elektrické za ízení v umývacím prostoru SN ed. 2. Elektrické za ízení v umývacím prostoru se provádí za t chto podmínek: a) Zásuvky a spína e mohou být umíst ny pouze vn umývacího prostoru. Jsou-li umíst ny ve výši alespo ve výši 1,2 m nad podlahou, mohou být umíst ny t sn u hranice umývacího prostoru. Jsou-li umíst ny níže, musí být vzdáleny svým nejbližším okrajem alespo 0,2 m od hranice umývacího prostoru. b) Zásuvky a spína e mohou být umíst ny v umývacím prostoru pouze tehdy, jsou-li sou ástí za ízení (zrcadlo, sk í ka, apod.), bylo na n výrobcem/dovozcem v souladu se zákonem. 22/1997 Sb. vydáno ES prohlášení o shod a v montážním návodu je výslovn uvedeno, že za ízení je ur ené i do umývacího prostoru. c) krytí elektrických p ístroj a svítidel a provedení instalace musí odpovídat vn jším vliv m v místnosti, ve které je umývací prostor instalován, d) v umývacím prostoru má být umíst no svítidlo tak, aby jeho spodní okraj byl alespo 1,8 m nad podlahou. Sv telný zdroj svítidla musí být kryt ochranným sklem a všechny ásti svítidla, které jsou níže než 2,5 m nad podlahou, musí být z trvanlivého izolantu. Je-li svítidlo umíst no níže než 1,8 m nad podlahou, musí být chrán no p ed mechanickým poškozením (nap. ochranným košem, nárazuvzdorným krytem apod.) a musí být v provedení alespo IP X1. Spodní okraj svítidla však nesmí být v žádném p ípad níže než 0,4 m nad horním okrajem umývadla nebo d ezu. Další spot ebi e lze v umývacím prostoru instalovat za p edpokladu, že jsou pro použití v umývacím prostoru ur eny a jsou typov ov eny jejich vlastnosti, které použití v umývacím prostoru umož ují. 222

229 Je-li svítidlo sou ástí za ízení výrobcem ur eného pro umývací prostor, nap íklad koupelnové sk í ky se zabudovaným umyvadlem a má-li za ízení p íslušnou dokumentaci od dodavatele (v souladu se zákonem. 22/1997 Sb.), ve které je stanoveno, že za ízení je vhodné pro montáž do umývacího prostoru, posuzuje se jako elektrické za ízení ur ené pro umývací prostor a p ipojuje se dle pokyn výrobce, avšak s ohledem na prostor, ve kterém se nalézá (je-li nap. v místnosti s koupací vanou i sprchou, je nutno elektrické vybavení této sk í ky p ipojit na obvod vybavený proudovým chráni em se jmenovitým vybavovacím rozdílovým proudem I n nep esahujícím 30 ma). Pokud je umyvadlo (umývací d ez) t sn zabudováno do pracovní desky plynule navazující na st nu za tímto umývacím prostorem, potom tato deska ruší existenci umývacího prostoru pod ní. Za sou ást umyvadla se nepovažuje okolí umyvadla ur ené pouze pro odkládání v cí, i když toto okolí spolu s umyvadlem tvo í jeden celek. Obr. 4: Umývací prostor 223

230 Zásuvky a spína e mohou být umíst ny pouze vn umývacího prostoru. Jsou-li umíst ny spodním okrajem ve výši alespo 1,2 m nad podlahou, mohou být umíst ny t sn u hranice umývacího prostoru. Jsou-li umíst ny níže, musí být vzdáleny svým nejbližším okrajem alespo 0,2 m od hranice umývacího prostoru. Pro umíst ní zásuvek u umývacího prostoru platí obrázek 4. Jsou-li zásuvky a spína e sou ástí za ízení výrobcem ur eného pro montáž v umývacím prostoru, pak musí být v souladu se zákonem. 22/1997 Sb. v platném zn ní výrobcem/dodavatelem ur eno (a v montážním návodu výslovn uvedeno), že toto za ízení je ur eno i pro umíst ní v umývacím prostoru. Ve školních u ebnách se zásuvky u umývadel nesm jí umís ovat blíže než 1,5 m od umývacího prostoru. Toto ustanovení se netýká školních laborato í a odborných u eben. 8. Nová SN ed. 3 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-702: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Plavecké bazény a fontány V roce 2010 byla dokon ena p íprava dokumentu HD :2010 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-702: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Plavecké bazény a fontány, který byl pod shodným názvem zapracován do SN ed. 3. Tato norma od pln nahrazuje SN ed. 2 z ervence 2003, která do uvedeného data platí soub žn s touto normou. Rozsah platnosti Zvláštní požadavky této normy se užijí pro elektrickou instalaci: plaveckých bazén a brouzdališ a jejich zón; p írodních vodních nádrží, jezer ve št rkovnách a obdobných pob ežních prostorech vyhrazených pro koupání a smá ení osob, i ur ených k obdobnému využití a jejich zón. Takové prostory oblasti p írodních vodních nádrží, jezer ve št rkovnách a obdobnýchpob ežních prostorech jsou považovány za plavecké bazény; nádrží fontán a jejich zón. POZNÁMKA V t chto prostorách p i normálním využití je ú inek úrazu elektrickým proudem zv tšen snížením t lesného odporu a dotykem s potenciálem zem. Pro plavecké bazény ur ené k léka skému využití mohou být další, zvláštní požadavky, viz nap íklad TNI Elektrický rozvod v místnostech pro léka ské ú ely - Komentá k SN Tato norma nepokrývá použití mobilního vybavení bazén, nap íklad isticího za ízení (toto spadá pod zákon. 22/1997 Sb.). Užité termíny a definice v této SN fontána - za ízení, typické pro dekora ní ú ely, kde voda prýštící ze zdroje dopadá a p ípadn plní bazén fontány, bez ohledu na jeho tvar; nádrž fontány - ást fontány shromaž ující vodu vychrlenou fontánou; 224

231 plavecký bazén - vodní nádrž ur ená k plavání, potáp ní, skoky do vody atd. a není ur en pro osobní hygienu; brouzdališt - vodní nádrž s nízkou vodní hladinou, ur ená ke hrám, vstupu, nebo úniku. Stanovení všeobecných charakteristik Požadavky uvedené v této SN jsou založené na rozm rech t í zón, zóny 0, zóny 1 a zóny 2, které jsou dále popsány a vyobrazeny. (viz obrázky1 až 4). Pro elektrické za ízení v ástech st n, podlah nebo strop vymezujících zóny specifikované v následujících láncích, které jsou sou ástí povrchu t chto st n, podlah nebo strop, platí stejné požadavky, které platí pro prostor vymezený zónami, pokud není stanoveno jinak. Zóna 1 nebo zóna 2 mohou být omezeny pevnými p í kami s minimální výší 2,5 m. Požadavky platné pro plavecké bazény platí i pro brouzdališt. Pro nádrže fontán, u nichž se p edpokládá, že budou používány osobami pro osv žení ( i jiný p ímý kontakt) platí požadavky platné pro zónu 1 a zónu 2 plaveckých bazén. Poznámka: Pozor! Zde je nahrazeno striktní porovnání p ístupnosti nádrže fontán (nap íklad použitím žeb íku) z SN ed. 2 zodpov dnou úvahou projektanta, s jeho plnou zodov dností. Sou ástí p í ek omezujících zóny mohou být okna a dve e. Zóny mohou být též omezeny stropy (i šikmými) a podlahami. Nižší p í ky než 2,5 m omezují zóny jen v p ípad, že jsou ukon eny stropem (rovným, i šikmým). Dopad umíst ní p í ky uvnit zón na tvar t chto zón je znázorn no na obrázku 3. Požadavky této normy jsou platné i pro instalaci prefabrikovaných plaveckých bazén. Popis zóny 0 Tato zóna zahrnuje: prostor bazénu (nádrže), v etn všech otvor v jeho st nách nebo dn a prostor bazénu pro mytí nohou a prostor st íkající vody, nebo vodopád a prostor pod nimi (viz obrázek A.702.4). Jestliže nem že být zóna pod st íkající vodou i vodopádem p esn ur ena, doporu uje se použít svislou rovinu okraje nádrže jako horizontální omezení zóny a maximální výšku sloupce tryskající vody nebo vodopádu pro omezení výšky zóny. Popis zóny 1 Tato zóna je vymezena: hranicemi zóna 0, podlahou nebo povrchem, kde se p edpokládá výskyt osob; horizontální rovinou ve výši 2,5 m nad podlahou nebo povrchem, kde se p edpokládá výskyt osob. 225

232 Elektrické za ízení ve ejnosti nep ístupn instalované v pouzd e za st nou, pod podlahou, nebo nad stropem není jeho umíst ní považováno za umíst ní v zón. Kde je plavecký bazén vybaven skokanskou v ží, startovními bloky, a jinými za ízeními pro skákání do vody na kterých se p edpokládá výskyt osob, zóna 1 zahrnuje taktéž prostor omezený: svislou rovinou ve vzdálenosti 1,5 m kolem skokanských prken, skokanských v ží, startovních blok a dalších sou ástí, jakými jsou p ístupné skulptury a dekora ní bazény, horizontální rovinou ve výši 2,5 m nad nejvyšším povrchem, kde se mohou voln pohybovat osoby. Popis zóny 2 Tato zóna je vymezena: vertikální rovinou vn zóny 1 a ve vzdálenosti 1,5 m od ní, zóna 2 probíhá paraleln se zónou 1; podlahou, nebo povrchem na n mž se budou pohybovat osoby; a horizontální rovinou ve výši 2,5 m nad nejvyšším povrchem, kde se mohou voln pohybovat osoby. U fontán se zóna 2 nevyskytuje. Elektrické za ízení ve ejnosti nep ístupn instalované v pouzd e, za st nou, pod podlahou, nebo nad stropem není jeho umíst ní považováno za umíst ní v zón 2. Ochrana p ed úrazem elektrickým proudem Ochranná opat ení zábranou a umíst ním mimo dosah, jak jsou specifikována v p íloze B SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí - ást 4-41: Ochranná opat ení pro zajišt ní bezpe nosti - Ochrana p ed úrazem elektrickým proudem, nejsou dovolena. Ochranná opat ení, tvo ená ochranou nevodivým okolím a ochranou neuzemn ným místním pospojováním a elektrickým odd lením pro napájení více než jednoho elektrického spot ebi e, která jsou uvedena v p íloze C SN ed. 2, nejsou dovolena. Zvláštní požadavky pro všechny zóny Zóny 0 a 1 plaveckých bazén a p írodních vodních nádrží, jezer ve št rkovnách a obdobných pob ežních prostorech v t chto zónách lze použít pouze ochranu SELV nep esahující AC 12 V, nebo DC 30 V, výjimku tvo í elektrické za ízení, pro n jž jsou dány požadavky v ásti Zvláštní požadavky na instalaci za ízení nízkého nap tí v zón 1 plaveckých bazén. Napájecí zdroj musí být instalován mimo zóny 0 a 1, pokud je instalován v zón 2, je nutno splnit požadavky lánku Spínací a ídicí p ístroje. Zóny 0 a 1 fontán v t chto zónách lze použít pouze tato ochranná opat ení: SELV, napájecí zdroj je umíst n mimo 0 a 1; nebo automatické odpojení od zdroje používající jako ochranného prvku proudového chráni e, jehož residuální vypínací proud nep esahuje 30 ma; nebo 226

233 elektrického odd lení, odd lovací zdroj m že napájet pouze jedno elektrické za ízení a musí být nainstalován mimo zóny 0 a 1. Zóna 2 plaveckých bazén a p írodních vodních nádrží, jezer ve št rkovnách a obdobných pob ežních prostorech v této zón lze použít tato ochranná opat ení: SELV. Napájecí zdroj musí být instalován mimo zóny 0 a 1, pokud je instalován v zón 2, je nutno splnit požadavky lánku Spínací a ídicí p ístroje ; nebo automatické odpojení od zdroje používající jako ochranného prvku proudového chráni e, jehož residuální vypínací proud nep esahuje 30 ma; nebo elektrického odd lení, odd lovací zdroj m že napájet pouze jedno elektrické za ízení a musí být nainstalován mimo zóny 0 a 1, pokud je instalován v zón 2, je nutno splnit požadavky lánku Spínací a ídicí p ístroje. U fontán zóna 2 není. Ochranné opat ení: malé nap tí (SELV a PELV) Kde je jako ochranného opat ení užito SELV, jakéhokoliv jmenovitého nap tí, musí být zajišt na základní ochrana (ochrana p ed dotykem živých ástí) pomocí: p epážek nebo kryt zajiš ujících stupe ochrany krytem v souladu s SN EN Stupn ochrany krytem (krytí - IP kód) alespo IP2X nebo IPXXB, nebo izolací schopnou odolávat zkušebnímu nap tí AC 500 V po dobu jedné minuty. Dopl ková ochrana: dopl ující ochranné pospojování Místní dopl ující pospojování musí spojit s ochranným vodi em všechny cizí vodivé ásti a všechny neživé vodivé ásti upevn ných za ízení v zónách 0, 1 a 2. Toto spojení s ochranným vodi em m že být provedeno v bezprost ední blízkosti, nap íklad v rozvodnici, nebo obdobném za ízení (sb rnici). Cizí vodivé ásti jsou ve smyslu této normy vodivé ásti, které nejsou p ímo p ístupné, netvo í sou ást elektrického za ízení a mohou p ivést elektrický potenciál, v etn potenciálu zem do zóny 0,1 a 2. Takovýmito ástmi jsou nap íklad: kovová potrubí pro p ívod vody, odpadní potrubí, plyn, vytáp ní, klimatizaci; kovové ásti budovy; kovové ásti bazénu; kovová výztuž podlahy, která není izola ní; kovová výztuž železobetonového bazénu. Podlahy zhotovené z jednotlivých betonových dlaždic, u nichž je kovová výztuž pln zapouzd ena uvnit dlaždice a je nep ístupná bez poškození této dlaždice, se nepovažují za cizí vodivou ást a z tohoto d vodu se nemusí p ipojovat k dopl ujícímu ochrannému pospojování. 227

234 Betonové dlaždice bez kovové výztuže, keramické dlaždice a p da (nap íklad trávník) se nepovažují za cizí vodivé ásti a z tohoto d vodu se nemusí p ipojovat k dopl ujícímu ochrannému pospojování. Následující vodivé ásti nemusí být všeobecn p ipojovány k dopl ujícímu ochrannému pospojování: napoušt cí a výpustné armatury, konstrukce žeb ík pro skoky do vody; zábradlí a záchyty okolo bazénu, p epadové m ížky v etn rám, vodivé okenní rámy, vodivé dve ní rámy, startovní bloky. Provozní podmínky a vn jší vlivy Elektrické za ízení musí mít minimáln stupe ochrany krytem IP (viz SN EN 60529) v souladu s následující tabulkou. Tabulka Minimální stupe ochrany krytem v zónách Zóna Vn jší bazén, išt ní proudem vody Vn jší bazén, bez išt ní proudem Vnit ní bazén, išt ní proudem 0 IPX5 / IPX8 IPX8 IPX5 / IPX8 IPX8 1 IPX5 IPX4 IPX5 IPX4 2 IPX5 IPX4 IPX5 IPX2 Vnit ní bazén, bez išt ní proudem POZNÁMKY: 1. SN EN stanoví, že ve státech, kde dosud není pro za ízení odpovídající norma, zkušební podmínky IPX8 podléhají dohod mezi zhotovitelem a uživatelem. 2. V zón 0 se p edpokládá išt ní pomocí proudu vody, je t eba uvažovat jak IPX5 (k zabezpe ení odolnosti p i išt ní), tak IPX8 (k zabezpe ení odolnosti p i pono ení ve vod ) (viz 4.3 SN EN 60529). Protože IPX8 nezahrnuje ochranu p ed proudem vody, je nutno volit IPX5 i IPX8. Volba a z izování systém vedení s ohledem na vn jší vlivy V zónách 0,1 a 2 nesmí mít vedení na p ístupných ástech kovové krytí. Nep ístupné kovové krytí kabel se p ipojí k dopl ujícímu ochrannému pospojování. Vodi e by m ly být instalovány ve snadno rozebíratelných trubních systémech. 228

235 Omezení vedení podle zón V zónách 0 a 1 jsou vedení omezena na nezbytná k napájení za ízení v t chto zónách. Vedení v zón 2, nebo ve zdech, stropech a podlahách ohrani ujících zóny 0, 1 nebo 2 a napájející elektrické za ízení mimo zóny musí být: uloženo ve st n, v minimální hloubce 5 cm pod povrchem, nebo chrán no proudovým chráni em s vypínacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma, nebo napájeno SELV, nebo chrán no elektrickým odd lením. Dodate né požadavky pro instalaci vedení fontán U fontán mohou být použity jen vodi e typu 66 podle souboru IEC ( SN Pryžové kabely a vodi e pro jmenovitá nap tí do 450/750 V v etn soubor) nebo shodných vlastností. Vhodnost výb ru kabelu na stálý styk s vodou musí být deklarován výrobcem, krom jeho shody s požadavky IEC a IEC U fontán je možno používat jen elektroinstala ní trubky s klasifika ním kódem X5XX v odolností v rázu v souladu s SN EN Trubkové systémy pro vedení kabel - ást 1: Všeobecné požadavky. U fontán, u nichž se p edpokládá, že nebudou používány osobami pro osv žení ( i jiný p ímý kontakt), platí následující, dodate né požadavky: a) kabely, nebo vodi e v nekovové elektroinstala ní trubce napájející elektrické za ízení uvnit zóny 0, budou vedeny vn okraje nádrže a k elektrickému za ízení uvnit bazénu budou p ivedeny nejkratší možnou cestou. Kabely budou instalovány v ochranných, snadno rozebíratelných trubkách; b) kabely a vodi e v zónách 0 a 1 se instalují v nekovových trubkách s dostate nou mechanickou ochranou. Odbo né krabice Odbo né krabice se nesmí instalovat v zón 0. V zón 1 je dovoleno instalovat pouze odbo né krabice pro SELV. Spínací a ídicí p ístroje V zón 0 nesmí být nainstalován žádný spínací a ídící p ístroj v etn zásuvek. V zón 1 m že být nainstalován pouze spínací a ídící p ístroje v etn zásuvek, které jsou napájeny SELV, p i emž zdroj SELV musí být umíst n mimo zóny 0 a 1. Pokud je zdroj umíst n v zón 2, musí být jeho napájecí obvod vybaven proudovým chráni em se jmenovitým vybavovacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma.. V zón 2 není dovoleno instalovat spínací a ídící p ístroje v etn zásuvek, pokud nespl ují n který z následujících ochranných opat ení: 229

236 a) SELV; zdroj SELV musí být umíst n mimo zóny 0 a 1. Pokud je zdroj umíst n v zón 2, musí být jeho napájecí obvod vybaven proudovým chráni em se jmenovitým vybavovacím residuálním proudem nep esa-hujícím 30 ma; nebo b) automatickým odpojením od zdroje s dopl kovou ochranou, s použitím proudového chráni e se jmenovitým vybavovacím residuálním proudem, nep esahujícím 30 ma; nebo c) elektrickým odd lením, p i emž napájecí zdroj musí být umíst n mimo zóny 0 a 1. Pokud je zdroj umíst n v zón 2, musí být jeho napájecí obvod vybaven proudovým chráni em se jmenovitým vybavovacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma. Ostatní za ízení - Elektrické za ízení plaveckých bazén V zón 0 a 1 mohou být instalována jen upevn ná elektrická za ízení, ur ená pro použití u/v plaveckých bazénech p i dodržení následujících požadavk. Upevn ná elektrická za ízení ur ená k išt ní bazénu v zónách 0 a 1 musí být napájeno SELV nep esahujícím AC 12 V, DC 30 V p i emž napájecí zdroj musí být umíst n mimo zóny 0 a 1. Pokud je zdroj umíst n v zón 2, musí být jeho napájecí obvod vybaven proudovým chráni em se jmenovitým vybavovacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma. Napájecí erpadla, nebo další elektrické za ízení ur ené pro použití v plaveckých bazénech umíst né v místnosti (hale) plaveckého bazénu, ve stejné úrovni podlahy plaveckého bazénu, nebo umíst né u plaveckého bazénu a p ístupné p es otvor s dví ky (nebo dve e), budou chrán ný jedním z následujících ochranných opat ení: a) Použití SELV, nep esahujícím AC 12 V, DC 30 V, jehož zdroj je umíst n mimo zóny 0 a 1. Pokud je zdroj SELV umíst n v zón 2, musí být jeho napájecí obvod vybaven proudovým chráni em se jmenovitým vybavovacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma; b) Elektrické odd lení spl ující požadavky lánku 413 SN ed. se sou asným spln ním následujících požadavk : pokud je užito erpadlo, i jiné elektrické za ízení k napoušt ní i dopl ování plaveckého bazénu, pak propojení tohoto za ízení a plaveckého bazénu bude provedeno nevodivým potrubím; dví ka otvoru, nebo dve e místnosti lze otev ít jen s pomocí klí e i nástroje; všechna elektrická za ízení nainstalovaná v tomto prostoru budou mít stupe ochrany krytem minimáln IPX5. Takovéto ochrany je možno dosáhnout i dodate n z ízeným pouzdrem. c) automatickým odpojením od zdroje se sou asným spln ním následujících požadavk : pokud je užito erpadlo, i jiné elektrické za ízení k napoušt ní i dopl ování plaveckého bazénu, pak propojení tohoto za ízení a plaveckého bazénu bude bu to provedeno nevodivým potrubím, nebo pokud bude použito kovového vodovodního potrubí, pak toto bude p ipojeno k dopl ujícímu ochrannému pospojování plaveckého bazénu; otev ít otvor nebo dve e musí být možno jen pomocí klí e, nebo nástroje; 230

237 všechna elektrická za ízení nainstalovaná v tomto prostoru budou mít stupe ochrany krytem minimáln IPX5. Takovéto ochrany je možno dosáhnout i dodate n z ízeným pouzdrem; dopl ující ochranné pospojování bude provedeno tak, jak je uvedeno výše; elektrické za ízení musí být chrán no pomocí proudového chráni e s vybavovacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma. Prostor (místnost), kde je toto elektrické za ízení umíst no se považuje za prostor vn zón 1 a 2. Svítidla pod vodou plaveckých bazén Elektrická svítidla pro použití ve vod nebo v kontaktu s vodou musí vyhovovat SN EN Svítidla. ást 2: Zvláštní požadavky. Oddíl 18 - Svítidla pro plavecké bazény a podobné ú ely. Elektrická svítidla pod vodní hladinou, umíst ná za vodot snými otvory s údržbou zezadu, budou nainstalována tak, že nesmí nastat žádné úmyslné, nebo neúmyslné vodivé spojení mezi všemi p ístupnými vodivými ástmi svítidla pod vodou a všech vodivých ástí otvor, v nichž je svítidlo umíst no. Elektrická za ízení fontán Elektrické za ízení v zónách 0 a 1 musí být nep ístupné, nap íklad pomocí použití drátoskla nebo m ížkami které mohou být odstran ny jen s pomocí nástroje. Elektrická erpadla musí vyhovovat požadavk m SN EN ed. 2 Elektrické spot ebi e pro domácnost a podobné ú ely - Bezpe nost - ást 2-41: Zvláštní požadavky na erpadla. Zvláštní požadavky na instalaci za ízení nízkého nap tí v zón 1 plaveckých bazén Upevn ná elektrická za ízení napájená nízkým nap tím (jako jsou nap íklad filtra ní za ízení, erpadla trysek) ur ená pro použití u plaveckých bazén je možno umístit v zón 1 p i spln ní následujících požadavk : a) elektrické za ízení bude umíst no v pouzd e s p ídavnou izolací a ochranou p ed mechanickým rázem AG2; b) budou spln ny požadavky lánku pro napájecí erpadla; c) otev ení otvoru specifikovaného v lánku pro napájecí erpadla zajistí elektrické odpojení všech živých vodi od elektrického za ízení v pouzd e. Napájecí vodi e a hlavní odpojovací p ístroj budou instalovány tak, aby zajistily ochranu t ídy II, nebo ekvivalentní izolaci. U plaveckých bazén, kde není zóna 2, mohou být v zón 1 na zdech a strop umíst na svítidla s jiným napájením než SELV nep esahujícím AC 12 V, nebo DC 30 V za p edpokladu, že jsou spln ny oba následující požadavky: obvod je vybaven ochranou s automatickým odpojením od zdroje a dopl kovou ochrano proudovým chráni em s vybavovacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma, a svítidla jsou svým dolním okrajem umíst na minimáln 2 m nad dolním okrajem zóny

238 Podlahové a stropní vytáp ní Elektrické podlahové a stropní vytáp ní m že být nainstalováno za p edpokladu, že spl uje jeden z následujících ochranných požadavk : SELV, kde napájecí zdroj je umíst n mimo zóny 0 a 1. Pokud je napájecí zdroj umíst n v zón 2, musí být spln ny požadavky lánku pro Spínací a ídicí p ístroje; nebo Automatickým odpojením od zdroje, topné t leso musí být kryta kovovou m ížkou, nebo kovovým plášt m, které jsou p ipojeny k dopl ujícímu ochrannému pospojování a napájecí obvod musí být chrán n proudovým chráni em s vybavovacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma. P íklady zón POZNÁMKA Rozm ry zón jsou omezeny st nami a upevn nými p í kami.. Obr. 5: Rozm ry zón u plaveckého bazénu a bazénu pro skoky do vody (bokorys) 232

239 1,5 m 2,0 m 2,5 m Zóna 1 2,5 m 1,5 m Zóna 2 2,5 m Zóna 0 2,5 m Zóna 2 Zóna 0 1,5 m 2,0 m 2,0 m 1,5 m POZNÁMKA Rozm ry zón jsou omezeny st nami a upevn nými p í kami. Obr. 6: Rozm ry zón u bazénu umíst ného nad terénem (bokorys) Prostor mimo zóny r2 = 3,5 m r1 = 2,0 m r1 = 2,0 m r1 = 2,0 m Omezení rozsahu vzálenosti (Zóna 2) Omezení rozsahu vzálenosti (Zóna 1) S1 Zóna 0 Brouzdališt Zóna 0 2,0 m 1,5 m S2 r2 = 3,5 m r1 = 2,0 m 2,0 m Zóna 1 1,5 m Zóna 2 r2 = 3,5 m POZNÁMKA Omezení rozsahu vzdálenosti m že sou et specifických rozm r. Obr. 7: P íklady rozm r zón (p dorys) s pevnými p í kami o výšce minimáln 2,5 m (viz obrázek SN ed. 2 pro prostory s koupací vanou) 233

240 2,0 m 2,0 m 2,0 m 2,0 m Voda v zón 0: Nádrž fontány, prostor vodopádu a chrli e vody Prostor pod vodopády a chrli i vody je zónou 0 Zóna 1 Nádrž fontány 2,5 m 2,5 m 2,5 m 2,5 m 2,0 m Nádrž fontány P da Obr. 8: P íklad ur ení zón u fontány (bokorys) 9. Sauny a. Elektrické za ízení saun Pro elektroinstalaci saun platí od roku 2005 do sou asnosti SN ed. 2 Elektrické instalace budov - ást 7-703: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech - Místnosti a kabiny se saunovými kamny. V létech 1997 až 2005 platila pro sauny SN : Elektrotechnické p edpisy - Elektrická za ízení - ást 7: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech - Oddíl 703: Místnosti se saunovými kamny a v létech 1990 až 1997 to byla SN : Elektrotechnické p edpisy. Vnit ní elektrické rozvody v jednoú elových za ízeních, objektech a místnostech. Elektrická za ízení v saunách Základní požadavky na elektroinstalaci Dále uvedené požadavky platí pro: saunové kabiny zhotovené na míst, nap íklad venku i v místnosti; místnosti, v nichž jsou instalována saunová kamna, nebo kde bylo instalováno saunové topidlo, v tomto p ípad se celá takto vybavená místnost považuje za saunu. Neplatí na elektrickou instalaci v prefabrikovaných saunových kabinách, vybavených odpovídajícím za ízením. Zde platí p íslušné evropské sm rnice pro výrobky. Pokud je p íslušenstvím vana, bazén i sprcha se studenou vodou, atd., je t eba postupovat podle ásti 6, nebo 8 tohoto p ísp vku. Stanovení základních charakteristik. V saunách musí být rovn ž vymezeny zóny1, 2, a 3, viz obrázek S1. 234

241 Popis zóny 1 Zóna 1 je prostor obsahující saunová kamna, ohrani ený podlahou, studenou stranou tepelné izolace podhledu (stropu) a vertikáln plochou ve vzdálenosti 0,5 m od povrchu saunových kamen. Pokud jsou saunová kamna umíst ná blíže než 0,5 m ke st n, zóna 1 je ohrani ena studenou stranou tepelné izolace st ny. Popis zóny 2 Zóna 2 je prostor navazující na zónu 1, ohrani ený podlahou, studenou stranou tepelné izolace st n a horizontální rovinou 1 m nad podlahou. Popis zóny 3 Zóna 3 je prostor navazující na zónu 1, ohrani ený studenou stranou tepelné izolace podhledu (stropu) a st n a horizontální rovinou 1 m nad podlahou. Základní požadavky na bezpe nost ochrana p ed úrazem elektrickým proudem. Využití SELV a PELV Živé ásti elektrického za ízení musí být proti p ímému dotyku chrán ny: zábranou nebo ochranou krytem odpovídající alespo IPXXB nebo IP2X, nebo izolací schopnou snést zkušební nap tí AC 500 V (efektivní hodnota) po dobu 1 minuty. Nedovolené ochrany p ed nebezpe ným dotykem živých a neživých ástí. Ochrana p ed nebezpe ným dotykem živých ástí použitím zábrany a polohou není dovolena. Ochrana p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí pomocí ochrany nevodivým okolím a pomocí ochrany neuzemn ným místním pospojováním není dovolena. Dopl ková ochrana proudovým chráni em. Proudové obvody, krom obvodu pro napájení saunových kamen (kde to není z d vod únikových proud možné), se vybaví dopl kovou ochranou, jedním i více proudovými chráni i se jmenovitým vybavovacím residuálním proudem nep esahujícím 30 ma. Všeobecné požadavky na výb r a stavbu elektrických za ízení. Elektrická za ízení musí mít minimáln ochranu krytem IP24. V prostorech, kde je k išt ní užito proudu vody (to je p edevším ve ve ejn p ístupných a závodních (firemních) saunách) musí mít elektrické za ízení minimální stupe ochrany krytem IPX5. Elektrická za ízení v jednotlivých zónách saun. V saun Jsou definovány t i zóny, jak je nazna eno na obrázku S1, do nichž lze instalovat: v zón 1 mohou být instalována pouze saunová kamna a jejich sou ásti; v zón 2 nejsou zvláštní požadavky z hlediska odolnosti za ízení v i horku; 235

242 v zón 3 musí být užito za ízení s minimální odolností do teploty 125 C a izolace vodi musí odolávat teplot alespo 170 C (toto platí i pro vodi e tam uloženého vedení). Poznámka: Toto velice prosp šné ustanovení z hlediska ochrany p ed iniciací požáru od saunových kamen s poškozeným termostatem a p ípadn i tepelnou pojistkou bylo uvedeno i v SN (1990 až 1997), v SN (1997 až 2005), která byla p ekladem HD S1:1991, tento požadavek uveden p ímo nebyl, byl pouze doporu ován. Z tohoto d vodu u saun, u kterých toto za ízení není instalované, se doporu uje tak dodate n provést. Provedení elektrický rozvod v saun. Elektrické rozvody mají být p ednostn provedeny vn zón, nap íklad na studené stran tepelné izolace. Pokud jsou elektrické rozvody instalovány v zón 1 nebo 3, nap íklad na teplé stran tepelné izolace, potom musí být jejich tepelná odolnost alespo 170 C. Kovové trubky a kabely s kovovými plášti jsou nep ípustné. Funk ní spínání ( ízení) elektrických za ízení sauny Spínací a ídicí p ístroje umíst né uvnit místnosti i kabiny sauny, ur ené pro saunová kamna, nebo pro ostatní pevná za ízení instalovaná v zón 2 se umístí v souladu s požadavky výrobce. Ostatní spínací a ídicí p ístroje ur ené nap íklad pro osv tlení se umís ují vn místnosti i kabiny sauny. Zásuvkový vývod nesmí být v prostoru obsahujícím saunová kamna. Za ízení saunových kamen musí být instalováno v souladu s požadavky výrobce. b. Legislativní požadavky na elektrické za ízení saun Saun se dotýká vyhláška 135/2004 Sb. Hygienické požadavky na koupališt, sauny a písek v pískovištích. Základní požadavek vyhlášky na saunové topidlo: saunové topidlo musí být zajišt no proti náhodnému dotyku saunujících se osob; p enos nadm rného sálavého tepla do prostoru musí být omezen konstrukcí topidla nebo vhodnými kryty. Proh ívárna (prostor se saunovými kamny) musí být dostate n v tratelná, s možností regulace. Musí být dostate n osv tlena a opat ena nouzovým osv tlením. Osv tlovací t lesa musí byt umíst na tak, aby nedošlo k ohrožení saunujících se osob. Požadavky vyhlášky 135/2004 Sb. na osv tlenost um lým sv tlem a nouzové osv tlení v jednotlivých prostorech pro saunování jsou uvedeny v následující tabulce S

243 Tabulka. S.1 - Požadavky na osv tlenost um lým sv tlem a nouzové osv tlení v jednotlivých prostorech pro saunování Místnost Osv tlenost um lým sv tlem (minimální hodnota) m (lx) Požadované nouzové osv tlení ekárna 100 ne Chodba 100 ano Šatna 100 ano Proh ívárna 40 ano Vnit ní ochlazovna 70 ano Vn jší ochlazovna 70 ne Odpo ívárna 70 ano Záchod 70 ne 237

244 Zóna 3 Zóna 1 Zóna 2 Zóna 1 Tepelná izolace kabiny (místnosti) sauny p ipojovací krabice elektrických saunových kamen Obr. 9: Znázorn ní jednotlivých zón v prostoru místnosti se saunovými kamny. Poznámka: U saun ur ených pro širší použití (nejen pro rodinné využití) má být vypracován Provozní ád a stanoven zp sob provád ní dozoru p i jejím využívání. 238

245 10. SN Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-709: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech P ístavy a obdobné lokality - vý atek Vn jší vlivy U p ístav (a analogicky p im en i u dalších d l na vod ) je t eba v novat zvláštní pozornost výskytu korozivních vliv, mechanického poškození, p ípadn i p ítomnosti ho lavých pohonných hmot a zvýšenému riziku úrazu elektrickým proudem v d sledku: p ítomnosti vody; snížení odporu t la; dotyku t la s potenciálem zem. Za další d ležité vn jší vlivy u tok lze považovat: Výskyt vody (AD) Elektrické za ízení instalované na, nebo nad p ístavní hrází ( i jiném za ízení), molem nebo p ístavním pontonem musí být navrženo a užito tak, aby odolávalo t mto vn jším vliv m, které se zde mohou vyskytnout: st íkající vod (AD4): IPX4; tryskající vod (AD5): IPX5; vlnám (AD6): IPX6. Výskyt cizích pevných t les (AE) Elektrické za ízení navržené a instalované na, nebo nad p ístavní hrází, molem nebo p ístavním pontonem musí mít ochranu krytem minimáln IP4X, aby bylo chrán no p ed výskytem velmi malých p edm t (AE3). Výskyt korosivních nebo zne iš ujících látek (AF) Elektrické za ízení navržené a instalované na, nebo nad p ístavní hrází, molem nebo p ístavním pontonem musí odolávat p ítomnosti atmosférickému výskytu korosivních nebo zne iš ujících látek (AF2). Jsou-li v ovzduší p ítomny uhlovodíky, je nutno užít klasifikaci vn jšího vlivu AF3. Nebezpe í rázu (v p ípad splavných tok ) Elektrické za ízení navržené a instalované na, nebo nad p ístavní hrází, molem nebo p ístavním pontonem musí být chrán no p ed mechanickým namáháním rázem (st edním, AG2). Ochrana bude zajišt na volbou jednoho, i více následujících opat ení: výb rem umíst ní (pozicí) tak, aby elektrické za ízení bylo chrán no p ed poškozením p edvídatelným rázem; bude zajišt na lokální, i celková mechanická ochrana; nainstalované elektrické za ízení bude mít minimální stupe ochrany krytem IK

246 P íklady zp sob napájení v p ístavištích (a nejen v nich) POZNÁMKA V obrázcích 709A.1 a 709A.5 nejsou znázorn ny spína e pro odpojení napájecího kabelu. V tomto p ípad zapojení je nebezpe í elektrolytické koroze vyplývající z galvanických proud protékajících ochranným vodi em. Obrázek 709A.1 P ímé jednofázové napájení V tomto p ípad není provedeno žádné propojení mezi ochranným vodi em na b ehu a na lodi. Toto opat ení zamezuje vzniku galvanických proud mezi oplášt ním lodi a kovovými prvky p ístavišt. Obrázek 709A.2 P ímé jednofázové napájení s ochranným odd lovacím transformátorem na lodi 240

247 V tomto p ípad zapojení je nebezpe í elektrolytické koroze vyplývající z galvanických proud protékajících ochranným vodi em. Obrázek 709A.3 P ímé t ífázové napájení V tomto p ípad není provedeno žádné propojení mezi ochranným vodi em na b ehu a na lodi. Toto opat ení zamezuje vzniku galvanických proud mezi oplášt ním lodi a kovovými prvky p ístavišt. Obrázek 709A.4 P ímé trojfázové napájení s ochranným odd lovacím transformátorem na lodi 241

248 V tomto p ípad není provedeno žádné propojení mezi ochranným vodi em na b ehu a na lodi. Toto opat ení zamezuje vzniku galvanických proud mezi oplášt ním lodi a kovovými prvky p ístavišt. K jednomu sekundárnímu vinutí ochranného odd lovacího transformátoru m že být p ipojena pouze jedna zásuvka. Kovové ásti lodi, které jsou ve spojení s vodou jsou spojeny s vodi em PE na lodi. Obrázek 709A.5 P ímé jednofázové napájení s odd lovacím transformátorem na b ehu Parkovišt karavan, kempinková parkovišt a obdobné lokality SN ed. 3 V této norm je v lánku Vn jší vlivy Výskyt vody (AD) stanoveno: Elektrické za ízení v kempincích se s ohledem na ochranu p ed st íkající vodou (AD4) volí s ochranou krytem minimáln IPX Elektrická instalace v karavanech a obytných automobilech - SN V p vodní norm bylo v lánku Výb r a stavba elektrického za ízení stanoveno: Pokud je zásuvka umíst na tak, že je vystavena p sobení vlhka, musí být tato zásuvka i její kryt v provedení stupn ochrany krytem alespo IP 55, v souladu s EN Tento lánek je v nové norm ( ) vynechán, avšak dodržení této zásady lze ozna it za vhodné. V nové SN je uvedeno: Je-li spot ebi umíst n tak, že na n ho m že p sobit vlhkost, musí být zkonstruován, nebo dodate n chrán n p ídavným krytím tak, aby jeho výsledná ochrana krytem byla alespo IP44. 1 NÁRODNÍ POZNÁMKA Obrázek je schematický, ve skute ném provedení by m la být použita jen jedna zásuvka. 242

249 B Nabíjení p ídavné baterie a provoz chladicího za ízení - B Svorkovnice Je-li propojení mezi spojovacím kabelem (kabely) a pevnou elektroinstalací karavanu provedeno ve svorkovnici, musí být tato svorkovnice vybavena krytem. Pokud je tato svorkovnice umíst na na vn jší stran karavanu, musí její kryt zajiš ovat v souladu s EN stupe ochrany krytem alespo IP Výstavy, p ehlídky a stánky SN V této norm je upozorn ní na nutnost zvažování možnosti výskytu vody v lánku ( ) Klasifikace vn jších vliv Musí být respektovány vn jší vlivy vyplývající z podmínek umíst ní do asn z ízené elektrické instalace, nap. p ítomnost vody, mechanického pnutí atd. a dále v lánku Zásuvky a vidlice Musí být instalován odpovídající po et zásuvek tak, aby bylo možno bezpe n vyhov t požadavk m uživatel. Pokud je instalována zásuvka v podlaze, musí být dostate n chrán na proti náhodnému vniknutí vody. Tento požadavek, s ohledem na jeho závažnost, by m l být uveden v základních kapitolách ásti 5 SN Zem d lská a zahradnická za ízení SN ed. 2 V této norm jsou požadavky na ochranu p ed p sobením vlhka a vody obsaženy p edevším v lánku Vn jší vlivy: V zem d lských a zahradnických za ízeních musí mít elektrická za ízení pro normální provoz minimáln stupe ochrany krytem IP44. Pokud použité elektrické za ízení nemá stupe ochrany krytem IP44, musí být umíst no v pouzd e, které ochranu na úrovni stupn ochrany krytem IP44 zajistí. V místech, kde se vyskytují vn jší vlivy >AD4, >AE3 a/nebo >AG1 musí být zásuvky chrán ny p ed ú inky t chto vn jších vliv. Tato ochrana m že být zajišt na užitím dodate ného pouzdra, nebo umíst ním ve výklenku ve zdi. 15. Za ízení pro venkovní osv tlení SN V této norm jsou požadavky na ochranu p ed p sobením vlhka a vody obsaženy p edevším v lánku T íd ní vn jších vliv : T ídy vn jších vliv pro okolní teplotu a klimatické podmínky závisí na místních podmínkách. Všeobecn se doporu ují tyto t ídy: okolní teplota: AA2 a AA4 (od 40 oc do +40 oc); klimatické podmínky: AB2 a AB4 (relativní vlhkost mezi 5 % a 100 %) T ídy stanovené pro dále uvedené vn jší vlivy jsou minimálními požadavky: p ítomnost vody: AD3 (vodní t íš ); p ítomnost cizích p edm t : AE2 (malé p edm ty). T ídy ostatních podmínek vn jších vliv závisí na místních podmínkách. 243

250 Dále je v lánku Všeobecné p edpisy stanoveno: Elektrické za ízení musí mít stupe ochrany krytem, daný konstrukcí nebo instalací, nejmén IP33. POZNÁMKA - V n kterých p ípadech m že být nezbytné v závislosti na podmínkách provozu nebo išt ní, požadovat vyšší stupn ochrany krytem. Pro svítidla je stupe ochrany krytem IP23 dostate ný, je-li riziko zne išt ní zanedbatelné, nap íklad v obytných nebo venkovských oblastech, a jsou-li svítidla umíst na více než 2,50 m nad úrovní terénu. 16. Podlahové a stropní vytáp ní SN V této norm jsou požadavky na ochranu p ed p sobením vlhka a vody obsaženy p edevším v lánku Topné jednotky pro instalaci na stropech musí být nejmén IPX1. Topné jednotky pro instalaci v podlaze z betonu nebo podobného materiálu musí být IPX7. 244

251 Cedar Plus elektroinstala ní p ístroje ve zvýšeném krytí IP 44 Jana Ka ovská Schneider Electric CZ, s.r.o. Vypína e a zásuvky ve dvou barevných provedeních (bílá + šedá) pro povrchovou montáž (na povrchy do d ív jší t ídy C2 v etn ).. Materiál: trvanlivý a barevn stálý polyamid Montáž: o Snap systém nacvaknutí horní ásti (kryt + klapka), demontáž šroubovákem o 2 typy pr chodek na každém p ístroji plochá + pyramidová o Strojek lze vyjmout bez použití nástroj (usnadní zapojení vodi ) Spína e, p epína e, tla ítka o 16 A o s orienta ní kontrolkou o se symboly Zásuvky o s ochranným kolíkem i schuko o d tské clonky standard o plný a pr hledný kryt (bílá/modrá, šedá/šedá) Kombinace o Dvojnásobná zásuvka o Kombinace vypína e a zásuvky. 245

252 Unica unikátní ešení krytí IP 44 i IP 55 Úsp šná série interiérových vypína a zásuvek i dalších elektroinstala ních p ístroj z pera špan lských designer. Šest designo-vých ad ur ených pro všechny typy interiér. Podmítkové instalace - univerzální krycí ráme ek IP 44 o Pro všechny typy p ístroj (mimo detektor pohybu, dvojnásobnou zásuvku, kartový spína ), nepot ebuje montážní ráme ek Zamak o Barvy: Polar, Marfil (slonová kost), Aluminium Instalace na omítku krabice IP 55 o Pro všechny typy p ístroj (mimo detektor pohybu, dvojnásobnou zásuvku, kartový spína ), nepot ebuje montážní ráme ek Zamak o Šedá o Instalace do 2- a 3 násobných krabic IP 55 + univerzální kryt IP

253 Unica AirLink bezdrátové ešení RF ešení (868 MHz) V designu Unica Basic, Colors, Plus a Top Vysíla e P ijíma e Kombinované moduly Krytí IP 20, u kombinovaných modul možnost IP 44 Dálkové ovládání 300m na volném prostranství, m v budovách Napájení 230 V nebo baterií Ovládání osv tlení (spínání, stmívání), žaluzií, pop. jiných spot ebi 247

254 Vypína ové ady Anya a Sedna Anya základní ada, krytí IP 20, monoblokové p ístroje v krytí IP 44 (vypína, zásuvka) Sedna novinka na eském trhu, štíhlý design, výb r barev o ešení IP 44 zvláš p ístroj + zvláš ráme ek o dvojnásobný vodorovný ráme ek umož uje kombinace vypína + zásuvka, pop. 2 zásuvky 248

255 Univerzální rozvodnice Kaedra Jarmila Kafková Schneider Electric CZ, s.r.o. Kompletní nabídka rozvodnic v krytí IP 65. Rozvodnice jsou ur eny pro jišt ní, ovládání a napájení v domovních, terciárních a pr myslových aplikacích. Zásuvkové rozvodnice Dodávají se v provedení s jedním až osmi modulárními otvory pro všechny typy zásuvek nebo ovládací a indika ní leny. K dispozici jsou také verze pro blokované zásuvky a rozvodnice s plným krytem. Rozvodnice pro modulární p ístroje Rozvodnice se vyrábí v provedení 2 až 72 modul a umož ují instalaci všech modulárních p ístroj až do 125 A s možností kombinace s nemodulárními p ístroji. Rozvodnice pro modulární p ístroje s rozhraním Rozvodnice jsou ur eny pro 12, 24 a 36 modul. Vn jší rozhraní je uzp sobeno instalaci ovláda, indikátor i zásuvek apod. bez nutnosti otev ení dví ek. Rozhraní Dopl uje modulární rozvodnice o vn jší rozhraní. Univerzální rozvodnice Univerzální rozvodnice se používají pro instalaci nemodulárních p ístroj. Zásuvkové rozvodnice prázdné Jsou ur eny pro rychlou instalaci vestavných zásuvek díky specifickým otvor m, které mohou být uzav eny funk ními deskami. Tyto rozvodnice jsou k dispozici ve t ech rozdílných provedeních: S otvory 65 x 85 mm nebo 90 x 100 pro vestavné zásuvky; S otvory 103 x 225 mm pro blokované zásuvky; S plným krytem pro montáž univerzálních zásuvek. 249

256 Charakteristiky V souladu s normami SN EN a SN EN ; Stupe krytí: IP 65; Mechanická odolnost: IK 09; Zkouška žhavou smy kou: 650 C; Vylamovaní otvory pro pr chodku na spodní a horní stran ; Jmenovitý proud In: do 125 A; Jmenovité izola ní nap tí Ui: 400 V; Jmenovité impulsní výdržné nap tí Uimp: 4 kv (1,2/50 μs); Izolace t ídy II.; Materiál: o Izola ní, samozhášivý; o Barva: sv tle šedá RAL 7035; o Vylamovaní otvory M32 pro spojovací p íslušenství. Rozvodnice pro modulární p ístroje Rozvodnice jsou ur eny pro instalaci všech modulárních p ístroj. Tyto rozvodnice obsahují vyjímatelné a polohovatelné šasi a asymetrické oto né panely. Charakteristiky V souladu s normami SN EN a SN EN ; Stupe krytí: IP 65; Mechanická odolnost: IK 09; Zkouška žhavou smy kou: 650 C; Vylamovaní otvory pro pr chodku na spodní a horní stran ; Jmenovitý proud In: do 125 A; Jmenovité izola ní nap tí Ui: 400 V; Jmenovité impulsní výdržné nap tí Uimp: 4 kv (1,2/50 μs); Izolace t ídy II.; Materiál: o Izola ní, samozhášivý; o Barva: sv tle šedá RAL 7035; o Vylamovaní otvory M32 pro spojovací p íslušenství. Univerzální rozvodnice Univerzální rozvodnice jsou ur eny pro instalaci nemodulárních p ístroj na univerzální zadní panel. Dodávají se s nepr hlednými dví ky. Charakteristiky V souladu s normami SN EN a SN EN ; Stupe krytí: IP 65; Mechanická odolnost: IK 09; Zkouška žhavou smy kou: 650 C; 250

257 Vylamovaní otvory pro pr chodku na spodní a horní stran ; Jmenovitý proud In: do 125 A; Jmenovité izola ní nap tí Ui: 400 V; Jmenovité impulsní výdržné nap tí Uimp: 4 kv (1,2/50 μs); Izolace t ídy II.; Materiál: o Izola ní, samozhášivý; o Barva: sv tle šedá RAL 7035; o Vylamovaní otvory M32 pro spojovací p íslušenství. Polyesterové rozvodnice Thalassa Monoblokové samozhášivé rozvodnice se vyráb jí z polyesteru laminovaného skelným vláknem. Rozvodnice se lisují za tepla a mají hladkou povrchovou úpravu. Charakteristiky Polyesterová monobloková samozhášivá rozvodnice; Stupe krytí: IP 66; Mechanická odolnost: IK 10 pro plné dve e, IK 08 pro pr hledné dve e; Izolace t ídy II.; Barva: šedá RAL 7032; Dve e: plné nebo pr hledné; o Úhel otev ení dve í: 180. o Zamykání dve í: 1bodové nebo 3bodové s táhly. Integrovaná st íška chránící dve e a t sn ní. Možná montáž: o Na st nu pomocí záv sných ok; o Upevn ní na sloup; o Na pilí. 251

258 Praktické poznatky p i provád ní revizí v jednoú elových a ve zvláštních objektech, nej ast ji zjiš ované závady v prostorech s vlhkostí a vodou prostory z hlediska úrazu elektrickým proudem zvláš nebezpe né, technologické provozy a objekty pro bydlení Milan Dolenský revizní technik EZ v rozsahu E1/B, Liberec P i provád ní revizí elektroinstalací v objektech s vlhkostí a vodou jsou z pohledu revizního technika d ležité p edevším podklady pro provád ní revize. Vzhledem k tomu, že tyto prostory jsou z hlediska nebezpe í úrazu elektrickým proudem prostory zvláš nebezpe né, je nutné mít k dispozici protokol o ur ení vn jších vliv. U elektroinstalací, které byly provedeny d íve, se vycházelo p i ur ování vn jších vliv p edevším z SN (vydána 8/1995, zrušena ). Tato norma byla nahrazena normou SN ed. 2. Elektrické instalace nízkého nap tí ást 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice. V sou asné dob lze provozní podmínky a vn jší vlivy ur ovat a stanovovat p edevším podle SN ed.3 - elektrické instalace nízkého nap tí, ást výb r a stavba elektrických za ízení všeobecné p edpisy. O ur ení vn jších vliv a opat eních, která ur ené vn jší vlivy podmi ují, musí být písemný doklad - protokol o ur ení vn jších vliv. Protokol je sou ástí dokladové ásti okumentace, která musí být po dobu životnosti za ízení, provozu i objektu archivována. Protokol o ur ení vn jších vliv má být vypracován odbornou komisí. P i zm nách využití objektu (technologie, zm n výrobního za ízení nebo používaných látek, atd.) musí být ur eny znovu ty ásti vn jších vliv u kterých dochází ke zm nám. Vn jší vlivy (nebo jejich ásti) není nutno ur ovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednozna n technickou normou nebo jiným p edpisem. 252

259 Obr. 1: P i revizi elektroinstalace zásuvka v umývacím prostoru! Jedná se nap íklad o tyto technické normy: SN ed. 2 : Elektrická instalace nízkého nap tí ást 7-701: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Prostory s vanou nebo sprchou SN ed. 3 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-702: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Plavecké bazény a fontány SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-704: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Elektrická za ízení na staveništích a demolicích SN ed. 2 Elektrické instalace nízkého nap tí ást 7-705: Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech Zem d lská a zahradnická za ízení V protokolu o ur ení vn jších vliv se u t chto prostor uvede pouze odkaz na normu nebo p íslušný p edpis, na jejichž základ byly vn jší vlivy ( zcela nebo z ásti) stanoveny. 253

260 Obr. 2: Umývací prostor dle SN ed. 2 Nap íklad v revizní zpráv elektroinstalace bytové jednotky nebo rodinného domu je možné uvést v ásti stanovení vn jších vliv : Elektroinstalace v koupeln je provedena dle SN ed.2. A pokud máme provád t revizi v nerekonstruované p vodní koupeln, bude vhodné poznamenat do revizní zprávy: Elektroinstalace v koupeln je provedena podle d íve platné platné SN (není použit proudový chráni ). Pro jednozna né vn jší vlivy u objekt i prostor, které jsou ve smyslu této normy považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol. POZNÁMKA: V tomto p ípad se dbá na to, aby vn jší vliv BD byl BD1 a nikoliv vyšší (Podmínky úniku v p ípad nebezpe í malá hustota obsazení, snadné podmínky pro únik) SN ed.3 l. NA Podklady, které má mít revizní technik p i provád ní výchozí nebo pravidelné revize k dispozici jsou uvedeny v SN v lánku 4.1 a lánku 4.2. Pro p ipomenutí uvádím základní p ehled podkladové dokumentace: dokumentace elektrického za ízení odpovídající skute nému provedení, protokoly o ur ení vn jších vliv, pokud nejsou sou ástí dokumentace, písemné doklady o provedení výchozích revizí ástí elektrického za ízení, záznamy o kontrolách, zkouškách a m eních provedených na elektrickém za ízení p ed jeho uvedením do provozu (protokoly o kusových zkouškách, prohlášení o shod (zákon. 22/1997 Sb. pr vodní dokumentace výrobc nainstalovaného za ízení, pokyny výrobc pro obsluhu a údržbu apod.), osv d ení a oprávn ní elektromontážní firmy, která montáž provedla. 254

261 Pokud bude provedena elektroinstalace na pracovišti (tj. výrobní podnik, firma, technologický provoz atd.) a bude se jednat o prostor z hlediska úrazu elektrickým proudem zvláš nebezpe ný je nutné zajistit všechny náležitosti vyplývající z Vyhlášky.73/2010 Sb. (vyhláška o vyhrazených elektrických technických za ízeních). Tato vyhláška stanoví vyhrazená elektrická technická za ízení, za azuje je do t íd a skupin a stanovuje bližší podmínky jejich bezpe nosti. V p ípad p sobení nebo výskytu vody - vn jší vlivy AD2 AD3 AD4 AD5 AD6 AD7 AD8 se jedná o prostory zvláš nebezpe né. Vn jší vlivy AD2, AD3, AD4 mohou být ve venkovním prostoru posouzeny jako prostory nebezpe né, jestliže se tyto vlivy v daném prostoru vyskytují pouze ob as a je zajišt no, že s elektrickým za ízením se bude manipulovat pouze v dob, kdy p sobí maximáln jenom vn jší vlivy podle tabulky NA.4 a NA.5. (Tabulky p i azení vn jších vliv podle p ílohy ZA tabulka ZA.1 Charakteristiky vn jších vliv dle SN ed.3 jsou uvedeny v SN ed.2 ZM NA Z1). Tyto informace a správn stanovené vn jší vlivy v prostorech s vlhkostí a vodou jsou d ležité p edevším ve vztahu k Vyhlášce.73/2010 Sb. Tato vyhláška stanovuje, že za ízení t ídy I. skupiny B (Za ízení pracoviš z hlediska úrazu elektrickým proudem zvláš nebezpe ných p sobením vn jších vliv, nebezpe í p sobení vn jších vliv musí vyplývat z projektové dokumentace) lze uvést do provozu jen na základ odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru tj. Technické inspekce eské republiky. Obr. 3: Jedna z možných variant umývacího prostoru, m že to takto být? 255

262 Prakticky to znamená, že na toto vyhrazené elektrické za ízení musí být vypracováno STANOVISKO INSPEK NÍ ZPRÁVA s kladným výsledkem a se souhlasem k uvedení za ízení do provozu. Z vlastní praxe vím, že p i kolaudacích objekt, které napl ují požadavky Vyhlášky.73/2010 Sb. nejsou vždy p i vydání kolauda ního souhlasu ( Zákon.183/2006 Sb., stavební zákon) požadovány stanoviska a inspek ní zprávy, jak to vyžaduje Vyhláška. 73/ 2010 Sb. V sou asné dob (srpen 2011) je tato povinnost známa p edevším elektrotechnik m. Zcela jist zde chybí provázanost a informovanost na ú ady a odbornosti, které vydávají kolauda ní souhlas. A tento stav se netýká jenom prostor zvláš nebezpe ných z hlediska úrazu elektrickým proudem, ale i za ízení v prostorách pro lé ebné ú ely a ve zdravotnických za ízeních, kde požadavek stanoviska zatím není také pravidlem. V objektech pro bydlení se setkáme s p sobením vody a vlhkosti p edevším v koupelnách a bazénech, které mohou být i sou ástí sauny. Zde musíme kontrolovat p edevším instalované za ízení jeho napájecí nap tí zp sob instalace a p edevším vzdálenosti dané zónami. V malých koupelnách je n kdy problematické dodržet vzdálenost 60 cm (zóna 2) u zásuvky, která je v tšinou ur ena pro p ipojení pra ky. Obr. 4: Požadavky výrobce za ízení (nábytku ur eného do koupelny umývacího prostoru) nutnost dodržení podmínek instalace a využití. Pra ka stojí prakticky hned vedle vany. Tento problém vzniká hlavn p i rekonstrukcích stávajících koupelen t eba v panelových domech. P i instalaci ví ivých van, sprchových kout s osv tlením atd. Zde se jedná o výrobky a my musíme postupovat p i montáži 256

263 a instalaci podle pokyn výrobce. P i revizi musíme mít montážní pokyny výrobce abychom v d li jasn, co výrobce daného za ízení (výrobku) požaduje. P edcházíme tím zbyte ným dohad m. Nejlépe je se setkat p i instalaci s odbornou firmou provád jící montáž, abychom vid li i zp sob jakým bylo provedeno t eba dopl ující ochranné pospojování pr ez, materiál, zp sob p ipojení atd. ( SN ed.2). Nezapomínejme na umývací prostory a podmínky pro instalaci osv tlení nad umývadlem nebo d ezem v kuchyni. Tyto informace najdeme v SN ed. 2. Co se tý e bazén, je to op t problematika zón, jejich rozm r omezení instalace jenom na nezbytn nutná za ízení. U velkých ve ejných bazén se bazénová. technologie nachází v technickém zázemí (obslužné kolektory), kde je vše provedeno tak, že jsou ásti propojující technické zázemí a prostor bazénu,kam má p ístup ve ejnost propojeny tém jenom potrubím, které je ve v tšin p ípad z nevodivého materiálu. Co se tý e pospojování, lze íci, že se jedná o tém nejd ležit jší ochranné opat ení v t chto prostorech. Jedná se o ochranné pospojování - tj. vyrovnání potenciálu za ú elem bezpe nosti. K tomuto ú elu slouží tzv. ekvipotenciální svorkovnice (ekvipotencialita - tj. stav, ve kterém mají vodivé ásti v podstat stejný elektrický potenciál. Tyto termíny jsou podrobn definovány v SN IEC , Mezinárodní elektrotechnický slovník. V pr myslu se u n kterých výrobních proces bez vody neobejdeme. Proto op t musíme mít stanoveny vn jší vlivy. Jinak nem žeme správn stanovit, zda krytí nainstalovaných spot ebi, motor, krabic atd. odpovídá p sobení vn jších vliv a je dostate né pro dané p sobení vody. 257

264 Obr. 5: Pospojování rozvád - bazénová technologie Technologické provozy vodáren nap. vodojemy, erpací stanice, vrty, p erušovací komory atd. mají své specifické požadavky na zp sob a provedení elektroinstalace. V jistém ohledu ješt agresivn jší prost edí m žeme o ekávat u erpacích stanic odpadních vod a istíren odpadních vod, kde je p sobení vn jších vliv ješt kombinováno nap íklad chemickou agresivitou, která se tvo í v uzav ených jímkách. Tyto agresivní výpary p sobí p edevším na kovové konstruk ní prvky elektroinstalace lávky, žlaby nosné systémy. V n kterých p ípadech nastane situace, kdy je tento prostor navíce definován jako prostor s nebezpe ím výbuchu, BE3N2 Nebezpe í výbuchu ho lavých plyn a par, kde musí být provozovatelem ur eny navíc ješt nebezpe né prostory dle NV. 406/

265 Obr. 6: Ekvipoteciální svorkovnice bazénová technologie Obr. 7: Pospojování potrubí topení a oh evu vody - bazénová technologie 259

266 Obr. 8: P sobení vody strojní za ízení SN EN ed.2 A na záv r stojí za p ipomenutí, že pokud se jedná o strojní za ízení, musíme problematiku p sobení vody a vlhkosti ješt ešit ve vztahu s SN EN ed.2. Tato norma se zabývá bezpe ností strojních za ízení a požadavky na ochranné i pracovní pospojování jsou uvedeny v l

267 261

268 262

269 263

270 264

271 265

272 266

273 267

274 268

275 269

276 270

277 271

278 272

279 273

280 274

281 275

282 276

283 277

284 278

285 279

286 280

287 281

288 282

289 283

290 284

291 HFFR kabely z produkce nkt cables Jan Šenfeld Specialista zákaznického centra nkt cables s.r.o. V problematice tzv. bezhalogenových i neho lavých kabel se objevuje mnoho zkratek, kdy pod r znými t mito ozna eními je asto myšlen stejný typ kabelu. Zde je vysv tlení n kterých z nich: HFFR cable (halogen free, flame retardant) bezhalogenový, plamen neší ící kabel LSHF (low smoke halogen free) nedýmivý, bezhalogenový LS0H, LSZH (low smoke zero halogen) nedýmivý, bezhalogenový LFH (low fire hazard) požárn bezpe nostní kabel FRNC CPR (flame retardant non corrosive) ohe neší ící, neprodukující korozivní prvky p i ho ení (construction products regulation) vyhláška k vlastnostem stavebních prvk (s ohledem na chování p i požáru) CPD (construction products direction) p edpis k vlastnostem stavebních prvk (s ohledem na chování p i požáru) Stru n z historie Historie výroby HFFR, LSFH, LS0H atp. kabel v nkt cables sahá do 90. let minulého století, kdy byly tyto kabely vyvinuty a vyráb ny jako první na území bývalé SR, v Kladn, v tehdejším závod KABLO. Tehdy se vyráb ly technologií pr b žné vulkanizace, jako pryžové kabely, se speciáln vyvinutými izola ními a pláš ovými vulkaniza ními sm smi. Již tehdy se zde vyráb ly kabely typu R, tedy odolné proti ší ení plamene a kabely typu V s funk ní schopností p i požáru po dobu 180 minut, pozd ji dokonce i kabely s tzv. LOCA testem, tedy kabely ur ené do primárních zón jaderných elektráren. 285

292 Kladenská kabelovna byla tehdy generálním dodavatelem t chto kabel, nap. pro jadernou elektrárnu Temelín a pražské Metro. Po ukon ení výroby pryžových kabel se technologie výroby bezhalogenových kabel zm nila z používání vulkaniza ních sm sí na použití zesít ného polyetylénu a nakupovaných bezhalogenových sm sí. Posléze byla výroba HFFR kabel v nkt cables p erušena a znovu obnovena po roce Aktuáln je nkt cables výrobcem bezhalogenových, ohe retardujících i ohniodolných kabel podle vlastních a n meckých konstruk ních norem, které jsou ve shod s eskými, n meckými i evropskými normami, aktuáln platnými pro tento typ kabel. Speciální schválení HFFR kabel si vyžádalo použití pro n mecký trh a v tuzemsku pro instalaci v pražském metru. P ehled požadavk na HFFR kabely Úloha HFFR kabel spo ívá p edevším v zajišt ní požární bezpe nosti v prostorách, kde jsou instalovány, zejména s p ihlédnutím k ochran bezpe nosti a zdraví osob, tedy p edevším v místech, kde dochází k v tšímu shromaž ování lidí, nap. v metru, v supermarketech, nádražních halách, apod. Základními parametry t chto kabel, s obecným popisem p íslušných zkoušek, jsou tyto: a) odolnost proti ší ení plamene zajiš uje odolnost proti ší ení plamene p i požáru na další stavební a konstruk ní prvky, rozlišuje se odolnost jednotlivého kabelu, odolnost kabel ve svazku a odolnost vodi a kabel malého pr ezu (do 0,5 mm 2 ) Zkušební norma: SN EN , SN EN b) dýmivost nízká produkce dýmu p i ho ení) zajiš uje nízkou produkci dýmu, který je v p ípad požáru p ekážkou jak pro možnost úniku tak pro zásah požárních jednotek v míst požáru, m í se propustnost sv tla dýmem, vyprodukovaným ho ením vzorku kabelu. Zkušební norma: SN EN , SN EN c) kyselost a korozivita zplodin ho ení m í se množství, ph a elektrická vodivost kyselinotvorných plyn, vznikajících p i ho ení kabelových materiál, jako možného zdroje poškození kontakt elektronických za ízení v okolí p ípadného požáru. Zkušební norma: SN EN , SN EN SN EN , SN EN

293 d) funk ní schopnost (celistvost obvodu) kabelu p i požáru zajiš uje funk ní schopnost kabelu p i požáru, nebo-li zebezpe ení napájení d ležitých za ízení (nap. bezpe nostního osv tlení, eskalátor v metru, apod.), jedná se tedy o dobu funk nosti izolace kabelu p i požáru po dobu 180 minut bez jakýchkoli mechanických vliv na kabel b hem požáru. Zkušební norma: SN IEC , SN IEC , SN IEC , SN IEC e) odolnost proti požáru pro nechrán né kabely v nouzových obvodech zajiš uje funk ní schopnost p i požáru, ov uje se p iložením plamene ke vzorku kabelu, p ipevn ného na neho lavou desku dle dovoleného polom ru ohybu, za sou asného p sobení mechanickými rázy a p ípadn i skráp ním vodou, b hem zkoušky. Tato zkouška simuluje vystavení kabelu mechanickým vliv m b hem požáru, doporu ený maximální pr m r kabel pro tuto zkoušku je 20 mm. Dosažená odolnost je ozna ena jako nap. PH 90 (odolnost po dobu 90 min). Zkušební norma: SN EN f) integrita kabelového systému zajiš uje funk ní schopnost kabelové trasy p i požáru, nebo-li zebezpe ení napájení d ležitých za ízení v podmínkách požáru, nap. bezpe nostní osv tlení, eskalátory v metru, záložní zdroje, apod. Je udávána jako doba funk nosti kompletní kabelové trasy v etn nosných a podp rných systém po dobu 15 až 120 minut, podle r zných tzv. požárních scéná, lišících se pr b hem nár stu teploty v ase, viz. p iložený graf. Zkušební norma: absence eské alternativy normy DIN je nahrazena zkušebním p edpisem PAVUS a.s. ZP 27/2008 ve SR platí STN STN :2006+Z1:08+Z2:08 287

294 g) vlastnosti kabel jako stavebních konstruk ních prvk podle vyhl. MV. 23/2008 Sb. zajiš uje spln ní kritérií bezpe nosti kabel p i požáru v oblasti množství uvoln ného tepla, množství produkovaného dýmu a množství uvoln ní žhavých ástic (úkap ) b hem požáru. Jako p ídavné kritérium je kyselost zplodin ho ení. Tento požadavek vychází z rozhodnutí evropské komise. 2000/147/EC a jejího dopln ní. 2006/751/EC, tento dopln k za azuje kabely do sedmi hlavních kategorií ozna ených Aca, B1ca, B2ca, Cca, Dca, Eca, Fca (index ca = cable) podle jejich možného p isp ní k požáru (uvol ování tepla a ší ení plamene) a dopl kových kritérií ozna ených d0 až d2 (odkapávání ho ících ástic), s1 až s3 (vývin dýmu), a1 až a3 (korozivita a el. vodivost zplodin). Poslední dva parametry se vyhodnocují podle norem v odstavci b) a c). Zkušební norma Zkoušení probíhá na základ postup stanovených ve zkušební verzi pren 50399:2007. Pro ú ely ov ování stanovených kritérií, na základ Technického pravidla asociace výrobc kabel (AVK). 001/2008, byl vydán autorizovanou osobou TAZUS Technický návod s platností do oficiálního vydání EN Základem je za ízení popsané v EN (viz. odst. a) rozší ené o p ídavné p ístroje pro m ení t chto parametr : rychlost uvol ování tepla - tepelná energie uvoln ná n jakým lenem za jednotku asu b hem ho ení za specifikovaných podmínek, celkové uvoln né teplo - integrovaná hodnota rychlosti uvol ování tepla za definovaný asový interval, rychlost tvorby kou e - tvorba kou e za jednotku asu, celková tvorba kou e - integrovaná hodnota rychlosti tvorby kou e za definovaný asový interval, ší ení plamene - ší ení ela plamene, index rychlosti r stu požáru - nejvyšší hodnota podílu rychlosti uvol ování tepla a asu, ho ící kapky/ ástice - materiál odd lující se ze zkoušeného vzorku b hem zkoušky a pokra ující v ho ení minimáln po dobu 1200 s. Vyhláška MV. 23/2008 Sb. p ejímá z výše uvedeného dokumentu kategorii B2ca s dopl kovými klasifikacemi s1 a d0 pro stanovené použití kabel ve stanovených prostorách. V tomto p ípad jednotlivé parametry znamenají: B2ca - rozsah ší ení plamene m ený pomocí po átku zuhelnat ní 1,5 m - celkové uvoln né teplo za dobu 20 min 15 MJ, - rychlost uvol ování tepla 300 W/s, s1 - optická propustnost dýmu 80%, d0 - žádná uvoln ná ho ící ástice po dobu ho ení 20 min. Pozn. Ve zn ní vyhlášky MV. 268/2011 Sb., která, s platností od , nahrazuje vyhlášku. 23/2011 Sb., se m ní maximální hodnota dopl kové klasifikace z d0 na d1. 288

295 Obr. 1: Zkouška ší ení plamene po vertikáln umíst ných kabelových svazcích dle SN EN Obr. 2: Funk ní integrita kabelového systému dle ZP. 27/2008 PAVUS, a.s. Praha 289

296 Požadavky na hromosvodní sou ásti Norbert Pfister, Dipl.-Ing.(FH) Claudia Rother, Dipl. Ing.(FH) Siegfried Seger, DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG., Neumarkt Hromosvodní sou ásti ze kterých se skládá vn jší ochrana p ed bleskem, musí spl ovat minimální vyžadované mechanické a elektrické požadavky, které jsou uvedeny v ad norem SN EN XX. Sou ásti jsou rozd leny podle své funkce do n kolika skupin, jako jsou nap íklad spojovací sou ásti (svorky), vodi e pro svody i zemni e. Pro každou z t chto skupin je ur ena jedna ást této ady norem, podle kterých je pot eba tyto komponenty zkoušet. ( ást 1: Požadavky na spojovací sou ásti [1]; ást 2: Požadavky na vodi e a zemni e [2]). Systémy ochrany p ed bleskem jsou ale vytvá eny jako oddálené, izolované. Takže musí být zkoušeny i komponenty z GFK (Glasfaserverstärkter Kunststoff - sklolaminát), pro které není v sou asné dob normativní postup. [3,4,5]. Zkoušení konven ních sou ástí ochrany p ed bleskem Kovové sou ásti (svorky, vodi e, jímací ty e, zemni e), které jsou vystaveny p sobení okolního prost edí, musí být p ed vlastním zkoušením podrobeny procedu e (kondicionování), která zp sobí um lé zestárnutí, tak aby se prokázala schopnost správné funkce i po delším ase od instalace. Um lé stárnutí a zkoušení kovových komponent se provádí podle SN EN [6] a SN ISO 6988 [7] ve dvou krocích. P sobení p írodních podmínek a zatížení korozivními vlivy na hromosvodních sou ástech Krok 1: P sobení solnou mlhou Tato zkouška se používá u t ch sou ástí a nebo výrobk, jejichž vlastnosti je t eba ov it p sobením solného prost edí. Zkušební za ízení (Obr.1) se skládá z vlhké komory, kde je zkušební vzorek vystaven po dobu t í dn 2. stupni zatížení. Tento druhý stupe se sestává ze t í 2 hodinových fází ost iku 5% roztokem Natriumchloridu (NaCl) p i teplot mezi 15 C až 35 C, s navazujícím skladováním ve vlhku mezi 20 h a 22 h p i relativní 2 vlhkosti vzduchu 93 % a teplot 40 2 C [6]. 3. Obr. 1: Komora pro ost ik solným roztokem 290

297 Krok 2: Zatížení vlhkou sirnou atmosférou Tento test slouží pro vyhodnocení odolnosti zkoušených materiál nebo p edm t proti kondenzované vlhkosti s obsahem oxidu si i itého [7]. Obr. 2: Klimatická komora Zkušební za ízení (Obr. 2) se sestává z komory ve které zkušební vzorky absolvují sedm cykl p i koncentraci oxidu si i itého 667 x 10-6 ( 24 x 10-6 ). Každý cyklus má dobu trvání 24 h. Skládá se z doby zah ívání ve vlhkem nasycené atmosfé e po dobu 8 h p i teplot 40 3 C a klidového stavu po dobu 16 h. Po tomto ase je si i itá atmosféra odstran na. Obr. 3: Sou ásti v novém stavu a po um lém zestárnutí Zestárnutí/kondicionování je pot ebné provést nejen u sou ástí, které se mají používat v nadzemní ásti, ale samoz ejm i u t ch, které budou použity v zemin. Pro sou ásti, které jsou ur eny pro použití v zemin, je t eba zohlednit další požadavky. V zemin by nem ly být použity žádné svorky ani vodi e z hliníku. Pokud je pro uložení v zemi použita nerezová ocel, pak tedy pouze ta vysoce legovaná jako je NIRO V4A. Použití nerezové oceli V2A není dle DIN VDE 0151 [8] povoleno. Naopak zestárnutí/kondicionování není pot ebné pro sou ásti, které budou používány pouze ve vnit ním prost edí, jako jsou nap íklad ekvipotenciální svorkovnice. Stejn odpadá kondicionování pro sou ásti, které budou zality v betonu a které jsou z tohoto d vodu v tšinou vyráb ny z nepozinkované ( erné) oceli. 291

298 Jímací soustava/jíma e Jímací soustava, sou ást vn jší ochrany p ed bleskem, má za úkol zajistit ochranu p ed jeho úderem do chrán ného za ízení. Je tedy na objektu umíst na tak, aby zamezila p ímému úderu do objektu i za ízení. Jímací soustavu dnes tvo í hlavn jímací ty e, které jsou dostupné v r zných provedeních. Jejich rozsah za íná na 1 m délky (nap. v betonovém podstavci pro ochranu plochých st ech) až po 25 m vysoké provedení teleskopického jímacího stožáru, který se používá nap. pro ochranu bioplynové stanice. V SN EN [2] jsou pro jímací ty e uvedeny minimální pr ezy a povolené materiály s odpovídajícími elektrickými a mechanickými vlastnostmi. U jímacích ty í je z d vodu jejich velké výšky velmi d ležité prokázat statickým výpo tem jejich odolnost jak v i jejich zlomení, tak i pro jejich schopnost vzdorovat v tru. Podle t chto výsledk potom zvolit pot ebné pr ezy a materiály. Jako základní zatížení pro jednotlivé typy jíma je t eba vzít maximální rychlosti v tru v každé zón. Spojovací sou ásti Spojovací sou ásti, nej ast ji nazývané svorky, jsou p i stavb hromosvod použity pro vodi e (svody, jímací vedení, vývody uzemn ní) tak, aby vytvo ily jejich vzájemné spojení, nebo byly použity pro jejich napojení na konstrukce. Typ svorky a její materiál vytvá ejí mnoho možných kombinací. Rozhodující je zp sob vedení vodi e a možné kombinace materiál. Pod zp sobem vedení uvažujeme, zda vodi e budou tvo it k ížový nebo paralelní spoj. P i zatížení pr chodem bleskového proudu vznikají elektrodynamické a tepelné síly, které p sobí na svorku a musí být zohledn ny. Tyto síly jsou siln závislé na druhu vedení vodi a svorkového spojení. Tabulka 1 ukazuje materiály, které mohou být mezi sebou kombinovány bez toho, aniž by na jejich kontaktu docházelo ke korozi. Tabulka 1 Vzájemná kombinovatelnost mezi materiály použitými pro jímací soustavu, svody a spojení s konstruk ními prvky Ocel pozink. Hliník M NEREZ Titan Cín Ocel pozink. ano ano ne ano ano ano Hliník M NEREZ Titan Cín ano ano ne ano ano ano ne ne ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano Vzájemná kombinace r zných materiál mezi sebou a z toho vyplývající rozdílná mechanická odolnost a termické vlastnosti mají p i zatížení bleskovým proudem rozdílné ú inky na spojovací sou ásti. To se ukazuje obzvláš z eteln na spojovacích sou ástech z nerezu, kde díky její nízké specifické vodivosti dochází k jejich vysokému oh evu. Proto musí 292

299 všechny svorky absolvovat v laborato i zkoušku bleskovým proudem, jak je popsáno v SN EN [1]. Pro zjišt ní kritických p ípad, je t eba ov it krom r zných vedení vodi také výrobcem ur ené možné kombinace r zných materiál. Pr b h zkoušky ukážeme na p íkladu testování svorky MV. Na za átku je t eba ur it, kolik vzork v r zných kombinacích se bude testovat. Vybraná svorka je z nerezu a m že být podle shora uvedené tabulky bez problému kombinována s ocelí, hliníkem, nerezem a m dí. Jako další varianta ke zkoušce bude k ížové a paralelní spojení. Takovýmto postupem nám pro vybranou svorku MV vznikne 8 kombinací ke zkoušení (Obr. 4). Obr. 4: Zkušební zapojení pro svorku MV (Paralelní a k ížové spoje) Podle SN EN musí být každá zkoušená kombinace zastoupena u zkoušky t emi identickými vzorky. Takže u vybrané svorky MV musí být vyzkoušeno celkem 24 vzorových zapojení pro pokrytí celého spektra. Každý vzorek musí být dle normativních požadavk dotažen odpovídajícím utahovacím momentem a p esn tak, jak je shora popsáno za pomoci slané mlhy a si i ité atmosféry um le zesta en. Pro poté následující elektrickou zkoušku, musí být vzorek upevn n na izola ní desku. Obr. 5: Zkušební vzorek spoje svorky MV upevn ný na izola ní desce pro test ve zkušební laborato i 293

300 Pro otestování jsou použity na každý vzorek t i impulsy bleskového proudu o tvaru vlny 10 μs/350 μs o vrcholové hodnot 50 ka (normální zatížení) a 100 ka (vysoké zatížení). Po zkoušce t mito impulsy nesmí zkoušený vzorek vykazovat žádné rozpoznatelné poškození. P echodový odpor nam ený na svorce nesmí být v tší než 1 m respektive 2,5 m u svorky z nerezové oceli. Uvol ovací moment se také nesmí zm nit. Pro každou zkoušenou kombinaci je vystaven zkušební protokol výrobce, který má být schopen na vyžádání pozd ji p edložit, nebo ho m že ve zjednodušené form zve ejnit t eba p es internet. (nap. na => produktová data). V d sledku to znamená, že pro stavbu jímací soustavy musí být použit spojovací materiál v závislosti na tom, na kterém míst bude tato svorka použita, tedy s jakou zát ží se na míst jejího nasazení po ítá (H nebo N). Nap íklad u jímací ty e, kde te e celý bleskový proud, musí být použita svorka na zát ž H (100 ka) a na m ížovou soustavu anebo svod, kde te e již jen ást bleskového proudu, sta í svorka pro zát ž N (50kA). Vodi e Také pro vodi e sloužící pro jímací soustavu, svody nebo zemni jsou v SN EN [2] dány konkrétní minimální požadavky jako jsou: Mechanické vlastnosti (min. pevnost v trhu a tahu). Elektrické vlastnosti (max. specifický odpor). Odolnost v i korozi (um lé zestárnutí tak, jak je výše popsáno). Mechanické vlastnosti musí být ov eny a hlavn dodrženy. Obr. 6 ukazuje stavbu zkušebního p ípravku pro pevnost v trhu kruhového vodi e (nap. slitiny AlMgSi). Obr. 6: Trhová zkouška vodi e U povrchov potažených materiál, jako je pozinkovaná ocel, musí být zajišt na kvalita povrchu (souvislost hladkost) jakož musí být ov ena i její minimální tlouš ka a p ilnavost k základu. Toto je v norm popsáno formou zkoušky ohybu, kdy musí být zkoušený vzorek ohnut do 90 úhlu s polom rem ohybu rovnajícím se p tinásobku polom ru. P i tom nesmí dojít k vytvo ení ostrých hran, prasklinám nebo odloupnutí povrchu. Dále je materiál vodi podroben požadavk m na lehkou a jednoduchou montáž ochrany p ed bleskem. Tak by m ly dráty i pásky (srolované v kruzích) být lehce narovnány rovna kou, nebo stá ením.to vede k jednoduchému natažení a bezpe nému uložení materiálu na stavb 294

301 i v zemi. Tyto požadavky normy jsou relevantní vlastnosti produktu, které musí být zdokumentovány v dostupných podkladech, nebo tyto informace mohou být uvedeny v technických listech výrobce. Zemni /ty ový zemni Do sebe spasovatelné zemnící ty e DEHN jsou vyrobeny ze speciální oceli a pozinkovány pono ením do zinkové lázn, nebo ješt lépe, jsou z nerezav jící oceli (niro V4A materiál ). Mezi hlavní výhody této zemnící ty e je její koncovka, která umož uje spojení s další zemnící ty í bez toho, aby došlo p i stloukání k zv tšení jejího pr m ru. Každá ty má na jednom konci vyvrtaný otvor a na své druhé stran ep s odpovídající velikostí [9]. V norm SN EN [2] jsou uvedeny požadavky na zemni e, které musí spl ovat. Požadavky jsou na použité materiály, geometrii a minimální rozm ry, jakož i na mechanické a elektrické vlastnosti. Souhrn t chto vlastností je uveden v p ehledné tabulce. Nejslabším místem jsou na zemni i práv tato místa vzájemného napojení, z tohoto d vodu vyžaduje SN EN [2] toto místo spojení ov it po mechanické a elektrické stránce. Zkouška se vykonává na p ípravku s ocelovou deskou, sloužící jako místo natlu ení. V této zkoušce je zkušební vzorek sestaven ze dvou kus ty í, z nichž každá m í 500 mm délky a každý ze t ech vzork od daného typu musí tuto zkoušku s úsp chem absolvovat. Na vrchní stran vzorku je po dobu dvou minut tlu eno vibra ním kladivem p es zatloukací nástavec. etnost úder musí být u kladiva min -1 a energie jednoho úderu musí být [Nm]. Pokud vzorky p estanou stloukání bez patrného poškození, jsou tyto vzorky podrobeny um lému zestárnutí prost ednictvím solného roztoku a si i ité atmosféry. Nakonec je tento spoj zatížen t emi impulsy bleskového proudu 50 a 100 ka. P echodový odpor (m ený na spoji) nesmí být v tší než 1 m resp. 2,5 m u zemni e z nerezové oceli. Pro ov ení, zda spoj má i po pr chodu bleskového proudu odpovídající pevnost spasování, je tato pevnost vyzkoušena na trhací stolici. Vzorky zkoušku obstojí, pokud tato síla je minimáln ve výši N ( 10 N). Požadavky na hromosvodní sou ásti z GFK Oddálené/Izolované hromosvody St ešní nástavby, jako jsou sv tlíky, antény, klima jednotky, reklamní štíty, sirény atd. se v sou asné dob nachází hlavn na st echách velkých kancelá ských nebo industriálních budov. Tyto st ešní nástavby jsou spojeny s elektrickou soustavou bu p ímo napájecím vodi em, nebo obsahují vodivé spoje, nap. trubky, které jsou zavedeny do budovy. Podle sou asných v domostí v ochran p ed bleskem jsou tyto nástavby p ednostn chrán ny oddálenými hromosvody pro zabrán ní p ímého úderu blesku. Díky tomu je zabrán no, že bleskový proud pote e do budovy. Izolovaná jímací soustava m že být realizována jako samostatn stojící na betonových podstavcích nebo na trojnožkách (bez dodate ného mechanického upevn ní). U jímacích ty í o výšce vyšší než 2,5 i 3,0 m je t eba zajistit mechanickou odolnost oproti silám v tru za pomoci distan ních vzp r z elektricky izola ního materiálu. Izola ní vzp ry z GFK (GFK- glasfaserverstärkter Kunststoff sklolaminát nap. DEHNiso-Distanzhalter) jsou upevn ny na chrán ném objektu. Také pro oddálené vedení na distan ních vzp rách nap. na betonových podstavcích nebo p ímo na za ízení (velké st ešní nástavby a antény) s podp rami DEHNiso-Combi z GFK a hliníku je t eba nastavit podmínky tak, že budou tvo it funk ní ochranu p ed bleskem. 295

302 Vedle mechanické pevnosti a odolnosti v i okolí (pov trnostní vlivy, UV odolnost) jsou elementárn d ležité elektrická pevnost a izola ní vzdálenost p i vysokém nap tí [3, 4, 5]. Vysoké impulsní nap tí zp sobí povrchové p eskoky po povrchu izolace. Tento jev je nazýván jako povrchový klouzavý výboj. Pokud jsou p ekro eny hodnoty pot ebné pro vzniknutí p eskoku, je iniciován povrchový výboj, který bez problém dokáže p eklenout i n kolik metr k uzemn ným sou ástem. P i dodržení vypo tené odd lující vzdálenosti dle SN EN [10] lze zabránit necht nému p eskoku na kovové instalace na nebo i v chrán ném objektu. Dostate nou vzdálenost s lze spo ítat podle vzorce: ki k s k c l m kde je: s Dostate ná vzdálenost k i Faktor závislý na zvolené hladin ochrany p ed bleskem k c Faktor závislý na rozd lení bleskového proudu k m Faktor závislý na materiálu elektrické izolace l Délka vedení z místa, pro které po ítáme dostate nou vzdálenost po bod vyrovnání potenciálu. Je z ejmé, že na velikosti dostate né vzdálenosti se krom hladiny ochrany p ed bleskem, délky vedení a rozd lení bleskového proudu na jednotlivé svody podílí i materiál v dráze p eskoku a jeho vlastnosti, takže krom faktor k i, k c a délky l je i koeficient k m velmi d ležitý. Pro pevné materiály, jakož i pro vzduch jsou hodnoty koeficientu k m - dostate n ov eny a potvrzeny. Distan ní vzp ry DEHNiso a podp rné trubky DEHNiso-Combi byly, jak je popsáno v [3], [4] a [5] dostate n experimentáln ov eny impulsním proudem a faktor k m - byl ov en jako hodnota 0,7. Tento koeficient k m o hodnot 0,7 je tedy používán pro výpo et dostate né vzdálenosti u izolovaných jímacích soustav s t mito prvky. Tak je možný výpo et dostate né vzdálenosti na každém objektu (podle normy pro vzduch nebo pevný materil) také pro koeficient k m - 0,7. Vypo tená dostate ná vzdálenost musí být stejná, nebo menší, než je délka použité vzp ry. To je d ležité pro zabrán ní p eskoku, jak je vid t na obr. 7. Protože p eskoky, jak jsou vyobrazeny na této fotografii, zcela ruší funkci izolované jímací soustavy. Obr. 7 P eskok po povrchu distan ní vzp ry GFK 296

303 Pokud je dostate ná vzdálenost dob e vypo tena [11] a jsou vybrány správné komponenty, které jsou na stavb správn namontovány, je možné pro objekt realizovat efektivní izolovanou jímací soustavu. Záv r Pro vytvo ení správné a hlavn funk ní ochrany p ed bleskem je d ležité, aby každá jednotlivá její sou ást plnila minimální požadavky odpovídající produktové normy a musí být i správným zp sobem namontována. Vedle dodržení mechanických požadavk jsou d ležitá i elektrická kritéria sou asné vn jší ochrany p ed bleskem. Toto vše je obzvlášt d ležité pro komponenty z GFK nasazené v instalaci. Jedna z možných metodik je ov ení jejich vlastností podle [3], [4] a [5]. Mimo uvedené normy pro materiály jsou také v p íprav další mezinárodní normy pro ostatní komponenty tvo ící jímací soustavu. P eklad Jan Hájek. Literatura [1] SN EN ed. 2 Sou ásti ochrany p ed bleskem (LPC) - ást 1: Požadavky na spojovací sou ásti [2] SN EN ed. 2 Sou ásti ochrany p ed bleskem (LPC) - ást 2: Požadavky na vodi e a zemni e [3] Beierl, O., Brocke, R.,Wechsler, A.: Keine Chance dem Gleitüberschlag (1) ; de 7/2008, S [4] Beierl, O., Brocke, R., Wechsler, A.: Keine Chance dem Gleitüberschlag (2) ; de 8/2008, S [5] Beierl, O., Brocke, R., Rother, C.: Stoßkennlinien und Flächen-Zeit-Gesetz Grundlage heutiger und zukünftiger normgerechter Bestimmung des Trennungsabstandes? ; 8. VDE/ABB-Blitzschutztagung, Neu-Ulm, Okt. 2009, S [6] SN EN Zkoušení vliv prost edí - ást 2: Zkoušky - Zkouška Kb: Cyklická zkouška solnou mlhou (roztok chloridu sodného) [7] SN ISO 6988 Kovové a jiné anorganické povlaky. Zkouška oxidem si i itým s povšechnou kondenzací vlhkosti [8] DIN VDE 0151: : Werkstoffe und Mindestmaße von Erdern bezüglich der Korrosion; Beuth Verlag GmbH, Berlin [9] BLITZPLANER, 2. aktualisierte Auflage ISBN , DEHN + SÖHNE, Neumarkt [10] SN EN Ochrana p ed bleskem - ást 3: Hmotné škody na stavbách a nebezpe í života [11] DS 709 /01.10 DEHNsupport Toolbox, DEHN + SÖHNE Neumarkt 297

304 Blesková válka. 7 Hromosvody bez hlavy Jan Hájek DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG., organiza ní složka Praha,,Zavád ní hromosvodu Jsme p esv d eni, že provádí se p íliš šablonovit. Ustálený zvyk nemiluje zm n a ješt mén úvah.,,za ízení hromosvod Výklady rázu praktického Josef Žuvní ek cca Opravdu všechny kovy vodí? Ochrana p ed bleskem, nebo p esn ji hromosvody byl dlouhá léta jeden z mála obor, kde mohl innost vykonávat snad opravdu každý a to i ten, kdo opustil základní školu p ed t etí t ídou, kdy za ínají do u ební látky pronikat první fyzikální pou ky. Je s podivem, jak lehce byly dlouhá léta p ehlíženy i dost podstatné omyly, které odporovaly jakékoliv norm, ale i základním elektrotechnickým a fyzikálním pravidl m. Co to je hromosvod? Principem klasického provedení hromosvodu (nyní vn jší LPS), tedy vn jší ochrany p ed bleskem, je nejenom co nejjist jší zachycení výboje blesku, ale i svedení jeho energie bezpe n na zem. Abychom bleskový proud udrželi v rámci hromosvodu, snažíme se hromosvod natrasovat tak, abychom v celé jeho délce dodrželi dostate nou vzdálenost, tedy izolaci, tvo enou vzduchem, nebo jiným nevodivým materiálem mezi jeho prvky a vším vodivým, co je ve vn jším systému ochrany p ed bleskem integrováno a ímkoliv vodivým v objektu. Pokud bychom neu inili toto opat ení, došlo by k p eskoku a bleskový proud by si vybral trasu pro n j vhodn jší. Net eba p ipomínat, že p eskok, je elektrický oblouk, v jehož trase se voda m ní na páru b hem okamžiku a cokoliv ho lavého je stejn rychle v plamenech. Hromosvod, tvo ený hromosvodními sou ástmi a náhodnými sou ástmi na n j p ipojenými, je tedy elektrické za ízení, které ke svojí škod bude vést proud pouze po velmi malou chvíli a na v tšin budov je otázkou, jestli v bec. Dostate ná vzdálenost To co nazýváme dostate nou vzdáleností po ítáme podle hladiny ochrany LPL (Lightning Protection Level), kdy po ítáme s maximální hodnotou bleskového proudu, jeho rozd lením podle dispozice hromosvodu na objektu a z toho vypo ítáme nap tí, které v daném míst hromosvodu v nejnep ízniv jším p ípad bude. Tím nám vyjde tato vzdálenost, tedy její ekvivalent ve vzduchu, která bude k izolaci sta it. Pro jiné izola ní materiály, jako je t eba zd ná ze platí hodnoty horší a tak je pot ebná vzdálenost v tší. 298

305 Co nevidím, to neexistuje Tak n jak to vypadá, pokud ochranu p ed bleskem navrhuje a realizuje filozof solipsista a ne technik. Velmi asto se p i montáži a vytvá ení systému soust edí pouze na to, co je viditelné a ješt ast ji výhradn na to, co se mu hodí. lov k sice dokáže vtisknout svou v li hmot a za pomoci fyzikálních pravidel jí donutit zm nit tvar, ale ješt nedokáže jednoduše zm nit její vlastnosti. Velmi asto se nám tedy stává, že na st eše jsou p ipojeny detaily jako jsou kovové stupa ky schod na taškách, ale o pár centimetr dále umíst né kovové úžlabí st echy již nejevil hromosvodá zájem a i když je na svém horním konci skrz kovovou podp ru spojeno s hromosvodním drátem, jeho spodní konec je nebezpe ným slepým koncem. Dostate nou vzdálenost není nutné dodržet pouze na vzduchu, tedy povrchu st echy, ale i sm rem do st echy, vodivými prvky od kterých se snažíme jímací soustavu odizolovat nejsou již dávno pouze vodi e osv tlení p dy, ale hlavn r zné stavební prvky, které lidem umož ují zobytn ní p dního prostoru. Nej ast jším p ípadem bývají kovové lišty, ale stále více se vyskytují kovové i pokovené parot sné fólie, které krom toho, že nejdou díky své malé tlouš ce spolehliv p ipojit, z stávají v celé své ploše vodivé a tak s pomocí tisíc jisker dokáží spolehliv dostat bleskový proud až t eba k zásuvce i pohonu žaluzií. Zkušební svorky Znáte to z dob nejen minulých, ale i ze sou asnosti, jakmile nebyla na svodu zkušební svorka, nebo nedejbože byla v jiné výšce než 1,8 až 2 m vysoko, bylo zad láno na problém, že se zapomn lo zkontrolovat, zda po et svod odpovídá norm, nebo jestli je st echa vykryta ochranným prostorem instalované jímací soustavy i jiné,,drobné,, chybi ky. To vše vedlo k tomu, že se zcela zapomn lo na to, k emu takováto zkušební svorka slouží a pro má rozpojovat. Sta í vyjít na ulici a u spousty objekt, krom jiných hrubých chyb, naleznete zkušební svorky u kterých je jedno, zda jsou i nejsou rozpojené. Obr. 1: Izolovaný vodi paraeln s kovovým okapem 299

306 Obr. 2: Lávky p ipojené, úžlabí ne Obr. 3: Odporové schéma hromosvodu, zdroj DEHN + SÖHNE 300

307 Obr. 4: Oplechování p ipojené naho e ke svodu, dole nic Obr. 5: Pokra ování po koaxu do televize 301

308 Obr. 6: P eskok z hromosvodu na rám okna, profil sádrokartónu a zásuvku, A. Pivo ka HZS Blansko Obr. 7: Svod chycený kovovými prvky na kov, zkušební svorka k ni emu 302

309 Obr. 8: Svod chycený kovovými prvky na kov, zkušební svorka na nic Obr. 9: Svod na kovové fasád 303

310 Obr. 10: Traverza pod st echou vyztuženou, autor T. Sobotka 304

311 Je možná unifikace ochrany p ed bleskem? Je možné jednoduše za azovat objekty do t íd LPS podle jejich druhu, d lat typové hromosvody a ur it tak optimální cenu na každý druh objektu? Ing. Milan Kaucký Autor jediného SW zdarma pro analýzu rizik dle SN EN Neustále se setkáváme s názory, že nejjednodušší a nejmén komplikované by pro všechny bylo za adit objekty podle typu budovy do t ídy LPS a zbyte n se tak nezat žovat výpo tem rizika, který je složitý a proto t žce pochopitelný pro jednoduché lidi. Proto by bylo vhodné vypracovat pro každý takto ur ený druh objektu i typový projekt v etn ur ení jeho obvyklé ceny, aby si projektanti a realiza ní firmy nemuseli lámat hlavu a mohli pracovat dle mustru a zákazníci m li p edstavu o pot ebných nákladech na optimální zabezpe ení proti blesku a p ep tí. To je úpln stejné, jako bychom cht li všechny lidi oblékat pouze podle jejich t lesné výšky bez respektu k jejich typu postavy a jimi provád né innosti. Stejn, jako jsou stejn vysocí lidé r zných postav (hubení, tlustí, atleti, a i ti se navíc liší navzájem s r zným pom rem délky nohou k trupu, atd.) tak i domy se stejnou zastav nou plochou a po tem podlaží mohou mít r zné tvary st ech, lišit se ve vnit ním uspo ádání, vybavení a ve spoust zdánlivých detail, které však mají podstatný vliv na uspo ádání hromosvodu a požadavky na LPMS (LEMP protection measures system). Stále se bohužel zapomíná na velmi podstatný vliv okolního terénu na vyšet ení ochranného prostoru hromosvodu, z ejm poz statek jednotného ochranného úhlu 112, který se stejn moc nedodržoval. Pouze nepatrná ást budov má okolo sebe do vzdálenosti cca 50 m vodorovnou rovinu, takže ani úhly, pouze podle výšky špice jíma e nad terénem a t ídy LPS, nemusí odpovídat skute ným požadavk m na bezpe nost. Stejn tak jako nepob ží nikdo maraton v polobotkách a smokingu, nebo na ples nep jde v montérkách a holinkách, tak není možné pro i jinak úpln stejný d m uplatnit jednotné ešení bez ohledu, je-li umíst n v údolí, na kopci, na rovin nebo ve svahu. Proto je nutné každý objekt posuzovat individuáln nejen podle jeho provedení a vybavení, ale i vzhledem k jeho blízkému okolí. K tomu práv slouží výpo et rizika dle SN EN , vyšet ení ochranného prostoru jímací soustavy nejlépe metodou valivé koule a výpo et dostate né vzdálenosti dle konkrétního uspo ádání hromosvodu. Tak podchytíme co nejp esn ji reálné rozd lení bleskového proudu do jednotlivých svod na objektu. Do typových projekt, jakési rozhodovací tabulky, by bylo možné za adit jednotlivé objekty pouze v tom p ípad, že by pro každý typ budovy byly maximáln 2 až 3 varianty p esného provedení a využití, budovy by se stav li výhradn na vodorovné rovin ve vzájemné vzdálenosti alespo 50 m a to pouze v lokalitách s jedinou statistickou hodnotou úder blesk na km 2. Pokud si takovouto unifikaci budov tito propagáto i zjednodušení za ídí, nebude již nic bránit tomu, aby se vytvo ila jednoduchá p ehledná tabulka p esných a optimálních typových projekt v etn jejich optimálních cen. 305

312 Obr. 1: DEHNsupport profi nástroj pro návrh ochrany p ed bleskem Obr. 2: Milan v SW zdarma 306

313 Ochrana rodinného domu s výrobky DEHN + SÖHNE Jan Hájek DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG., organiza ní složka Praha Rodinný d m je nej ast ji zmi ovaný p ípad objektu, který je pot eba chránit p ed bleskem a p ep tím, je to také nej ast ji se vyskytující stavba. Mohlo by se tedy zdát, že je vše jednoduché a snadné, tak jak to na první pohled vypadá. Opak je pravdou a na rodinném dom velmi asto nacházíme fatální chyby a nedostatky. Poj me si tedy nyní ukázat, jak za pomoci výrobk DEHN + SÖHNE ochránit rodinný d m. Popis rodinného domu D m je st ední velikosti se zastav nou plochou lehce pod 100 metr tvere ních, sedlovou st echou s h ebenem ve výšce 7,5 m. D m není podsklepen, má p ízemí a obytné podkroví, st ešní tašky jsou nevodivé, betonové. Na st eše se nachází komín, anténa a zhruba v její polovin oplechovaná st ešní okna. Analýza rizika, základ ochrany p ed bleskem Analýzu rizika dle SN EN jsme vypracovali za pomoci software DEHNsupport. Mezi d ležité parametry, které ur ují bezpe nost obyvatel a majetku v dom, je navržená vn jší ochrana odpovídající LPS IV a SPD typ 1 DEHNventil, jehož parametry p evyšují požadavky této hladiny ochrany, protože odpovídají hladin LPL I. Díky t mto opat ením, jsou výsledná rizika hluboko pod riziky tolerovatelnými. Zemnící soustava A se to zdá neuv itelné, je t eba i v tomto lánku zd raznit, že nejvýhodn jším ešením je zemni v základové desce. Stovky kilogram železa (obr. 1), obklopené kvalitním betonem p edstavují nejrozumn jší ešení zemnící soustavy a to tak, že na uložené železné pruty je položen drát a po jednom metru je spojen s armovacím železem svorkou obj (obr. 2), která je na tento ú el testována podle SN EN V místech k ížení a na p ipojení vývod použijeme svorku obj (obr. 3) Ostatní železa se snažíme v co nejv tším množství p idrátkovat. Všechny vývody z této desky provedeme z nerezového drátu obj napojeného na rastrový pásek svorkou obj P esto, že se jedná o kvalitní drát z V4A nerezové oceli, opat íme jeho p echod z betonu ven ochranou smrš ovací izolací. Vývody ze základové desky provedeme v každém rohu objektu, v míst okap, v míst hlavního rozvád e, v míst plynového kotle a zásobníku na teplou vodu, v míst umíst ní krbové vložky, ale i na té stran domu, kde bude garáž, terasa, bazén nebo jiné za ízení i pomocný objekt. 307

314 Jímací soustava a svody -výpo et dostate né vzdálenosti Na st eše objektu se nám vyskytuje pouze ocelový komín kon ící dole v krbové vložce a anténní stožárek, oplechování je na štít, který je odsazen od domu o cca 1 m. Jako prioritní ochranu s ohledem na skladbu domu jsme již v analýze rizika zvolili izolovaný hromosvod. Pro výpo ty jsme použili nástavbu software DEHNsupport DEHN Distance Tool, který po ítá p esné dostate né vzdálenosti. Volili jsme dv varianty, se dv ma svody (obr. 4) a se ty mi svody. Jako výhodn jší, vzhledem k okap m z vodivého materiálu a oplechování štít nám vyšla varianta se ty mi svody (obr. 5), p i této variant dojde pouze k minimálnímu omezení použití vodivých konstrukcí a elektrických rozvod v prostoru podkroví. Abychom nemuseli p ipojovat kovovou vložku komínu, nebo jeho oplechování stejn jako oplechování st ešních oken, osadíme na izola ní vzp ru obj (její pot ebnou délku ukazuje obr.. 6), která má zkouškami ov enou izola ní schopnost km = 0,7 (obr. 7), trubkovou jímací ty 2,5 m obj z AlMgSi, kterou chytneme dole do úchytu pod tašky obj (obr. 8). H ebenové vedení z kvalitního DEHNalu drátu je uchycené za pomoci pružinového h ebená e obj (obr. 9) a u každého štítu je rozv tveno a taženo po st eše dol, za pomoci podp r pod tašky obj (obr.10), oplechování je p ichyceno k jímací soustav naho e a dole je spojeno s okapem. Zde provedeme napojení na okapové žlaby svorkou obj , která nám v p ípad pot eby napojení umožní spojení dvou vodi. Na dvou protilehlých rozích realizujeme klasické svody, které upevníme za pomoci kotev obj do zateplené fasády, jako podp ru do st ny použijeme nerezový DEHNhold obj s podložkou, která díky m k enému lemu vyrovná nerovnosti omítky. Nejlépe ve výšce cca 1,5 m provedeme spojení zkušební svorkou na zavád cí ty spojenou s vývodem ze zemnící soustavy (obr. 13). V protilehlých rozích, svody provedeme bu pouze okapovou rourou, nebo pokud by byly spoje pouze napasované potáhneme drát po rou e a jeho uchycení provedeme podp rou ve form pásku obj Dole, p ed ukon ením, provedeme p echod p es zkušební svorku op t na zavád cí ty (obr. 14). Shrnutí vn jší ochrany p ed bleskem Jak m žeme vid t na p iloženém obrázku (obr. 5), vypo tená dostate ná vzdálenost je díky ty em svod m velmi p íznivá a tak krom distan ních vzp r obsahuje vn jší ochrana pouze klasické komponenty. Pokud bychom na tomto objektu cht li realizovat pouze dva svody t eba i z d vodu použití plastových okap, dostate ná vzdálenost v h ebeni st echy by již komplikovala obyvatelnost podkroví, protože na tuto vzdálenost bychom se k prvk m jímací soustavy nemohli p iblížit nejenom s vodi i vnit ní instalace, ale i s nosnými profily sádrokartonu (obr. 4). Po átek vnit ní ochrany Všechny vstupující inženýrské sít je t eba ochránit svodi i bleskových proud, d m je napojen na distribu ní soustavu a tak volíme do hlavního rozvád e nekompromisní svodi DEHNventil TNC (obr.15), který instalujeme p ed rozd lením na TN-C-S. Zde je nutné zd raznit LPL I, které DEHNventil parametry odpovídá, vzhledem k tomu, že s tímto parametrem je podstatným zp sobem operováno v analýze rizika dle SN EN a je to jeden z faktor, které výrazným zp sobem ovlivní zbytkové riziko pro objekt. Stejn ovšem je t eba postupovat pro každé z p ivedených vedení, tedy i telefonu. Na tento p ívod instalujeme BLITZDUCTOR XT BD 180 (obr. 16). 308

315 Vzhledem k tomu, že se v domku již nevyskytují jiné podružné rozvád e, dalšími svodi i které instalujeme jsou SPD typ 3 a to co nejblíže chrán nému za ízení. Pro zásuvku napájející topnou jednotku volíme DEHNflex M obj , protože zde již ani p i zm nách využívání domu nebude pot eba p ep ovou ochranu p emís ovat. Pro ochranu po íta e, respektive po íta ového pracovišt volíme rad ji zásuvkový adaptér s integrovano u ochranou pro napájení po íta e s ochranou sít RJ45 DEHN Protector LAN 100 (obr. 17). Antény na st eše Koaxiální vodi e, které nám ze st echy sestupují do multiswitche ochráníme za pomoci DEHNgate FF TV a nezapomeneme ochránit svodi em p ep tí typ 3 DEHNflex i zásuvku která ho napájí. Toto ešení platí, jak jsme si už ekli výše, pouze p i variant s izolovaným hromosvodem, kdy nám do objektu nep jde po koaxiálních vodi ích bleskový proud (obr. 18). Obdobným zp sobem postupujeme u antény sloužící pro bezdrátové p ipojení k internetu, kdy hned pod st echou instalujeme svodi DEHNpatch, který umož uje PoE za ízení (obr. 19). Shrnutí Jak jsme si popsali v tomto lánku, je ochrana p ed bleskem a p ep tím pro rodinný d m velmi lehce realizovatelná jako celek s využitím široké produktové ady DEHN + SÖHNE. Ve své podstat je ochrana velmi jednoduchá, ale díky tomu, že se se skládá z jednotlivých krok, kterých je celá ada i v p ípad takovéhoto malého domku, je t eba p i návrhu postupovat co možná nejpe liv ji. Spole nost DEHN + SÖHNE si je toho v doma a tak je vždy p ipravena pomoci se správnou instalací svých výrobk. Více informací o seminá ích, ochran p ed bleskem a p ep tím naleznete na Obr.1: Využití armovacích želez je nejenom ekonomické, ale i kvalitní ešení. Autor D. Šalanský 309

316 Obr. 2: Svorka pro napojení armovacích prut Obj Obr. 3: K ížová svorka nerez obj

317 Obr. 4: Dostate ná vzdálenost v pevném materiálu, 2 svody Obr. 5: Dostate ná vzdálenost v pevném materiálu, 2 svody a dva po okapu 311

318 Obr. 6: Pot ebná délka vzp ry p i km = 0,7 Obr. 7: Jímací ty op ená distan ní vzp rou o komín, autor D.Šalanský 312

319 Obr. 8: Úchyt na jímací ty obj Obr. 9: H ebenová podp ra obj

320 Obr. 10: Podp ry vedení pod tašky Obr. 11: Instalace podp r 314

321 Obr. 12: DEHNhold obj Obr. 13: Zavád ci ty Autor D.Šalanský 315

322 Obr. 14: Zavád cí ty u okapu Obr.15: DEHNventil TNC obj

323 Obr.16: BLITZDUCTOR BD 180 Obr.17: DEHN Protector LAN

324 Obr. 18: Ochrana antény na dom Obr. 19: DEHNpatch obj