Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Transkript

1 Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie , Přerov

2 Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech, potřebách vypovídají o obrazu předsudky, neinformovanost připravenost k transformaci péče, ochota se angažovat veřejnost jsou všichni nemocní, příbuzní, odborníci, politici LIMITY postoje nejsou chování problémy s měřením různá hodnota názorů zkreslení vědomá i nevědomá veřejné mínění neexistuje

3 Výzkumy postojů k lidem s duševním onemocněním TEMATA jak vypadá laický obraz duševního onemocnění (jakému typu poruch se tato představa blíží) laická představa o příčinách duševních poruch (akutní nebo chronický stres vs. biologické příčiny) postoj vůči intervencím (psychoterapie, poradenství vs. farmakoterapie) postoj vůči nemocným (prosociální, odtažitý, agresivní, závisí na diagnóze) obavy (nepředvídatelnost, agresivita) Zdroj: Angermeyer MC, Dietrich S. Public beliefs about and attitutde towards people with mental illness: a review of population studies, Acta Psychiatrica Scandinavica 2006: 113:

4 Co postoje ovlivňuje? SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY věk - starší mají negativnější postoje vzdělání méně vzdělaní mají negativnější postoje pohlaví pokud souvislost, pak muži mají negativnější postoje obeznámenost pozitivní vliv typ sídla (venkovská vs. městská oblast) nejednotné VNÍMÁNÍ NEMOCNÝCH negativní postoje, pokud vnímáni jako nebezpeční a nepředvídatelní KULTURNÍ ROZDÍLY pozitivnější postoje v západních zemích EDUKACE

5 Hlavní zjištění sociodemografické charakteristiky (vzdělání, pohlaví, věk) vysvětlují jen malý podíl variance negativní postoj souvisí s vnímáním nemocného jako nebezpečného a nevypočitatelného a z představy, že nemoc vyplývá z reakcí, vlastností nebo jednání nemocného postoje k nemocným se liší v různých kulturách (Novosibirsk, Ulanbátar a Německo; východní vs západní část Německa, jazykové oblasti Švýcarska, etnické menšiny v USA) edukace a osvěta pozitivně ovlivňuje postoje (Londýn, Wolff et al, 1999) postoje závisí na typu poruchy

6 Co se nezkoumalo nakolik se liší postoje k lidem s duševními poruchami od postojů k lidem s jiným zdravotním postižením/nemocí/ znevýhodněním postoje k psychiatrickým zařízením postoje k transformaci

7 STUDIE DVOU GENERACÍ : vlastní empirická data Katedra sociální práce FF UK, 2013, součást Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově (PRVOUK) č. 7 Psychosociální aspekty kvality lidského života jednorázové dotazníkové šetření tazateli bylo 22 studentů předmětu Terénní výzkum respondenti kontaktováni podle daných kritérií

8 Soubor 276 osob, 117 mužů (42 %), let podsoubor mladých (19-37 let) a rodičů (41 73 let) 83 % mělo maturitu, VOŠ nebo VŠ 54 % žilo ve velkoměstě ( ) osobní zkušenost uvedlo 38 %, profesní 13 % podsoubor rodiče v porovnání s mladými méně často žijí ve velkoměstě, častěji nižší vzdělání, vyšší podíl žen

9 Instrument sestaven na základě focus group demografická část 15 výroků o transformaci ústavní péče (5 bodová Likertova škála) otázka na sousedství s člověkem, který dosud žil v ústavní péči a možné obavy z takového sousedství souhrnný skór jako míra celkově pozitivního nebo negativního postoje k transformaci

10 VÝSLEDKY: Argumenty pro transformaci (1) Právo na život mimo ústav (2) Nechtěl/a bych žít v ústavu, ale v podporovaném bydlení Transformace ústavní péče představuje pro lidi z ústavu šanci na důstojnější život (3) Osoby žijící v podporovaném bydlení mohou společnost více obohatit, než když žijí v ústavu (4) Transformace ústavní péče je vhodná pro osoby s mentálním postižením (5) Transformace ušetří státu finanční prostředky (významně více souhlasí podsoubor rodičů) (6) Transformace ústavní péče je vhodná pro osoby s duševním onemocněním Výroky jsou seřazeny sestupně podle míry souhlasu

11 Argumenty pro ústavní péči/rizika (1) V případě těžkého zdravotního postižení je ústavní péče nutná (2) Transformace bude znamenat zátěž pro rodiny (významně více souhlasí podsoubor rodičů) (3) Lidé v podporovaném ubytování se mohou stát obětí zneužívání nebo trestného činu Hrozí, že lidé se zdravotním postižením zůstanou bez potřebné péče (4) Transformace bude znamenat finanční ztrátu pro obce, kde jsou ústavy (5) Je vhodnější věnovat peníze na modernizaci ústavů než jiné typy péče V ústavech je zaručena vyšší kvalita péče než v podporovaném bydlení Výroky jsou seřazeny sestupně podle míry souhlasu

12 Celkový postoj k transformaci TRANSFORMAČNÍ SKÓR míra souhlasu s protransformačními tvrzeními a nesouhlasu s tvrzeními podporujícími ústavní péči (vyšší skór vyjadřuje vyšší podporu transformace) nemá vliv: osobní zkušenost, profesní zkušenost (nízký počet případů), velikost obce ani věk významný vliv vzdělání a pohlaví nízký podíl vysvětlené variability

13 Celkový skór podle vzdělání a pohlaví skór skór 40 skór ZŠ nebo OU SŠ nebo VOŠ VŠ 30 muži ženy

14 Informovanost veřejnosti Veřejnost má dostatek informací o transformaci ústavní péče 1% 2% 31% 22% zcela souhlasím spíše souhlasím nejsem si jist/a spíše nesouhlasím zcela nesouhlasím 44% - nejvýraznější nesouhlas s tvrzením - významně více nesouhlasí mladší respondenti

15 Sociální distance Někteří lidé se mohou obávat problémů, pokud budou mít za souseda osobu se zdravotním postižením, která dosud žila v ústavní péči. Měl/a byste v takové situaci Vy nějaké obavy? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% mladší rodiče ne ano

16 V případě obav ze sousedství s osobou, která předtím žila v ústavní péči, jaké jsou Vaše hlavní obavy? neplnění povinností pocit, že mám dohlížet problémy v soužití rodiče mladší riziko agrese* ohrožení bezpečí mladší respondenti se významně častěji než rodiče obávali náhlých projevů agrese

17 Shrnutí nedostatek informací o transformaci ústavní péče rezervovanost vůči vhodnosti transformace ústavní péče pro osoby s duševním onemocněním postoje ovlivněny vzděláním a pohlavím postoje mladé a střední generace se neliší (lze předpokládat rozdíl, pokud by byli dotázáni starší respondenti) ženy mají více prosociální postoje ale o transformaci rozhodují především muži