Vysoká škola ekonomická v Praze. Dopady změn měnových kurzů (IAS 21)

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu Dopady změn měnových kurzů (IAS 21) 1FU486 IFRS David Procházka

2 1 Základní principy Cizí měny v účetnictví: IAS 21 The Effects of Changes in Foreign Exchange Rates - jednotlivé transakce v cizí měně - zahraniční operace (jednotky) - zveřejnění účetní závěrky v cizí měně Příprava účetní závěrky si žádá převod všech peněžních částek do jedné měny => vznikající kurzové rozdíly mají odlišnou ekonomickou povahu, a proto je nutný diferencovaný přístup k jejich vykázání

3 Krok 1 Určení funkční měny Krok 2 Převedení transakcí v cizí měně na funkční měnu Krok 3 Volba měny vykazování

4 2 Východiska Rozlišení funkční měna vs cizí měna: - funkční měna je měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém jednotka působí - cizí měna: jiná měna než funkční Při určení funkční měny vzít v potaz: - měnu, která ovlivňuje prodejní ceny - měnu státu, jehož regulatorní rámec určuje prodejní ceny - měnu, která ovlivňuje mzdové, materiálové a ostatní náklady produkce Pomocná kritéria pro určení funkční měny: - měna, ve které jsou získávány zdroje financování - měna, ve které jsou drženy příjmy z provozní činnosti Může docházet ke změnám funkční měny mezi obdobími: - postupy pro převody transakcí v cizí měně prospektivně od data změny

5 - částky se převedou na novou funkční měnu kurzem k datu změny funkční měny - převedené částky u nepeněžních aktiv jsou považovány za aktualizované pořizovací náklady Funkční měna nemusí být automaticky: - měnou, ve které se vede účetnictví (není příliš praktické) - měnou, ve které se účetní závěrka sestaví (využíváno především při předkládání závěrky zahraničním uživatelům) Účetní zobrazení závisí na rozlišení položky na peněžní vs nepeněžní: - peněžní položka znamená právo obdržet pevný anebo určitelný počet peněžních jednotek => hodnota se pohybuje proti směru vývoje cenové hladiny (ať již domácí inflace, nebo ve vztahu k zahraničí měnový kurz) - nepeněžní položka toto právo neobsahuje; její hodnota se (obvykle) pohybuje po směru vývoje cenové hladiny

6 3 Jednotlivé transakce v cizí měně Prvotní uznání transakce v cizí měně: - přepočet spotovým kurzem ke dni transakce na funkční měnu Ke konci účetního období: - peněžní položky v cizí měně se převedou závěrkovým kurzem - nepeněžní položky v cizí měně oceněné pořizovacími náklady se převedou směnným kurzem k datu transakce (tj. žádné další úpravy ocenění) - nepeněžní položky v cizí měně oceněné fair value se převedou směnným kurzem k datu určení fair value Vykázání kurzových rozdílů: - realizované i nerealizované kurzové rozdíly z peněžních položek se vykážou v zisku/ztrátě za období, ve kterém vzniknou - kurzové rozdíly z nepeněžních položek ve fair value se vykážou ve stejné části výkazu úplného výsledku hospodaření, ve které se vykazují změny fair value (rozdíly např.

7 IAS 40 a alternativní řešení dle IAS 16) Jestliže účetní jednotka účtuje v jiné než funkční měně, k datu účetní závěrky je nejprve nutné převést všechny transakce na funkční měnu: - problém zejména u dceřiných společností, které vedou statutární účetnictví dle lokálních předpisů v národní měně, která není funkční měnou Test na snížení hodnoty nepeněžní položky ve fair value se provede porovnáním: - účetní hodnoty v kurzu k datu určení této účetní hodnoty - zpětně získatelné částky v kurzu k datu určení této zpětně získatelné částky Test na snížení hodnoty může vést k situaci, kdy by ztráta ze snížení hodnoty měla být vykázána v cizí měně, ale není vykázána ve funkční měně, a naopak

8 Peněžní položky Nepeněžní položky Vymezení peněžní prostředky aktiva na pevnou částku peněz dluhy na pevnou částku peněz Kurzové přepočty prvotní uznání spotový kurz závěrkový kurz k rozvahovému dni Vymezení aktiva s variabilní hodnotou závazky s variabliní hodnotou Kurzové přepočty prvotní uznání spotový kurz k rozvahovému dni nepřepočítávat

9 4 Sestavení (konsolidované) účetní závěrky Jednotky mohou zvolit libovolnou měnu pro zveřejnění účetní závěrky Jestliže se pro vykázání užije jiná než funkční měna, potom: - aktiva a dluhy (včetně srovnávacích informací) se přecení příslušným závěrkovým kurzem - výnosy a náklady se převedou kurzem k datu transakce - veškeré kurzové rozdíly z uvedených přepočtů se vykážou v ostatním výsledku hospodaření Z praktických důvodů lze užít průměrného kurzu pro výnosy a náklady, ovšem pouze za předpokladu, že měnové kurzy se během období významně nemění Důvody pro vznik kurzových rozdílů při převodu na měnu vykazování: - aktiva a dluhy závěrkový kurz vs. výnosy a náklady kurz data transakce - čistá aktiva na počátku období se převádějí na konci období jiným kurzem Kurzové rozdíly při převodu účetní závěrky na měnu vykazování neodrážejí reálné

10 ekonomické transakce, nýbrž se jedná o matematický přepočet => vykázání v ostatním výsledku hospodaření Obdobný postup se použije pro převod účetní závěrky podniků ve skupině v cizí měně pro potřeby konsolidace

11 David Procházka katedra finančního účetnictví a auditingu Fakulta financí a účetnictví Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4 Praha, <prochazd@vse.cz>