Dopady změn měnových kurzů

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu Dopady změn měnových kurzů Ing. David Procházka, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu Fakulta financí a účetnictví Vysoká škola ekonomická nám W. Churchilla 4 Praha 3, Web: <prochazd@vse.cz>

2 IAS 21 1 Definice Funkční měna: Cizí měna: Měna vykazování: Peněžní položky: Slide 2/14

3 IAS 21 2 Východiska 2.1 Funkční měna Primární ekonomické prostředí je takové, ve kterém účetní jednotka Při určení funkční měny vzít v potaz: - měnu, která ovlivňuje prodejní ceny - měnu státu, jehož regulatorní rámec určuje prodejní ceny - měnu, která ovlivňuje mzdové, materiálové a ostatní náklady produkce Pomocná kritéria pro určení funkční měny: - měna, ve které jsou získávány zdroje financování - měna, ve které jsou drženy příjmy z provozní činnosti 2.2 Peněžní vs. nepeněžní položky Peněžní položka znamená právo obdržet pevný anebo určitelný počet peněžních jednotek, např.: - mzdové závazky - pohledávky z obchodních styků Slide 3/14

4 IAS 21 - rezervy na vratky (vrácení zboží oproti vrácení peněz) Nepeněžní položka uvedené právo neobsahuje, např.: - nehmotná aktiva, PPE - poskytnuté zálohy - záruční rezervy (oprava či výměna výrobků) Slide 4/14

5 IAS 21 3 Požadavky standardu Obecný postup při přípravě účetní závěrky: - určení funkční měny jednotky - převedení transakcí v cizí měně na měnu funkční a jejich vykázání v souladu s požadavky standardu - výběr měny vykazování a převedení transakcí v souladu s požadavky standardu 3.1 Vykázání transakcí v cizí měně Při prvotním uznání se transakce v cizí měně převedou kurzem ke dni transakce na funkční měnu Ke konci účetního období: - peněžní položky v cizí měně se převedou kurzem - nepeněžní položky v cizí měně oceněné pořizovacími náklady se převedou směnným kurzem k (tj. žádné další úpravy ocenění) - nepeněžní položky v cizí měně oceněné fair value se převedou směnným kurzem k datu Test na snížení hodnoty nepeněžní položky se provede porovnáním: - účetní hodnoty v kurzu k datu určení této účetní hodnoty - zpětně získatelné částky v kurzu k datu určení této zpětně získatelné částky Slide 5/14

6 IAS 21 Test na snížení hodnoty může vést k situaci, kdy by ztráta ze snížení hodnoty měla být vykázána v měně, ale není vykázána ve měně, a naopak Vykázání kurzových rozdílů: - realizované i nerealizované kurzové rozdíly z peněžních položek se vykážou v zisku/ztrátě za období, ve kterém vzniknou - kurzové rozdíly z nepeněžních položek se vykážou ve stejné části výkazu úplného výsledku hospodaření, ve které se vykazují změny fair value (rozdíly např. IAS 40 a alternativní řešení dle IAS 16) Jestliže účetní jednotka účtuje v jiné než funkční měně, k datu účetní závěrky je nejprve nutné převést všechny transakce na funkční měnu 3.2 Změna funkční měny Při změně funkční měny účetní jednotka mění postupy pro převody transakcí v cizí měně prospektivně od data změny Částky se převedou na novou funkční měnu kurzem k datu změny funkční měny => výsledné částky u nepeněžních aktiv jsou považovány za pořizovací náklady Slide 6/14

7 IAS Měna vykazování odlišná od funkční měny Jednotky mohou zvolit libovolnou měnu, kterou použijí pro zveřejnění účetní závěrky Jestliže se pro vykázání užije jiná než funkční měna, potom: - aktiva a dluhy (včetně srovnávacích informací) se přecení příslušným kurzem - výnosy a náklady se převedou kurzem k - veškeré kurzové rozdíly z uvedených přepočtů se vykážou v Z praktických důvodů lze užít průměrného kurzu pro výnosy a náklady, ovšem pouze za předpokladu, že měnové kurzy se během období významně nemění Důvody pro vznik kurzových rozdílů při převodu na měnu vykazování: - aktiva a dluhy závěrkový kurz vs. výnosy a náklady kurz data transakce - čistá aktiva na počátku období se převádějí na konci období jiným kurzem Slide 7/14

8 Aplikační příklady 4 Aplikační příklady Příklad 1: Funkční měna vs. měna pro vedení účetnictví Jednotka uskutečnila během období několik transakcí: Nákup zboží za 800 na fakturu (kurz 25 Kč/ ) Prodej poloviny zboží za na fakturu (kurz 26 Kč/ ) Inkaso odběratelské a úhrada dodavatelské faktury v kurzu 28 Kč/ (k datu účetní závěrky) Připravte výkazy za předpokladu, že účetní jednotka vede účetnictví v Kč a funkční měna je Kč. Aktiva Kč Pasiva Kč Zboží P&L Peníze OCI Úplný výsledek hospodaření Tržby Náklady na prodané zboží Zisk/ztráta za období Ostatní výsledek hospodaření Kč Slide 8/14

9 Aplikační příklady Příklad 2: Funkční měna vs. měna pro vedení účetnictví Jednotka uskutečnila během období několik transakcí: Nákup zboží za 800 na fakturu (kurz 25 Kč/ ) Prodej poloviny zboží za na fakturu (kurz 26 Kč/ ) Inkaso odběratelské a úhrada dodavatelské faktury v kurzu 28 Kč/ (k datu účetní závěrky) Připravte výkazy za předpokladu, že účetní jednotka vede účetnictví v Kč a funkční měna je. Aktiva Pasiva Zboží P&L Peníze OCI Úplný výsledek hospodaření Tržby Náklady na prodané zboží Zisk/ztráta za období Ostatní výsledek hospodaření Slide 9/14

10 Aplikační příklady Příklad 3: Funkční měna vs. měna pro vedení účetnictví Jednotka uskutečnila během období několik transakcí: Nákup zboží za 800 na fakturu (kurz 25 Kč/ ) Prodej poloviny zboží za na fakturu (kurz 26 Kč/ ) Inkaso odběratelské a úhrada dodavatelské faktury v kurzu 28 Kč/ (k datu účetní závěrky) Připravte výkazy za předpokladu, že účetní jednotka vede účetnictví v Kč, funkční měna je Kč a měna vykazování. Aktiva Pasiva Zboží P&L Peníze OCI Úplný výsledek hospodaření Tržby Náklady na prodané zboží Zisk/ztráta za období Ostatní výsledek hospodaření Slide 10/14

11 Aplikační příklady Příklad 4: Funkční měna vs. měna pro vedení účetnictví Jednotka uskutečnila během období několik transakcí: Nákup zboží za 800 na fakturu (kurz 25 Kč/ ) Prodej poloviny zboží za na fakturu (kurz 26 Kč/ ) Inkaso odběratelské a úhrada dodavatelské faktury v kurzu 28 Kč/ (k datu účetní závěrky) Připravte výkazy za předpokladu, že účetní jednotka vede účetnictví v Kč, funkční měna je a měna vykazování Kč. Aktiva Kč Pasiva Kč Zboží P&L Peníze OCI Úplný výsledek hospodaření Tržby Náklady na prodané zboží Zisk/ztráta za období Ostatní výsledek hospodaření Kč Slide 11/14

12 Aplikační příklady Příklad 5: Nepeněžní položky přeceňované na fair value Český podnik má organizační složku na Slovensku, která pořídila pozemek za (kurz 25 Kč/ ). Připravte variantní řešení účetní závěrky, jestliže pozemek je klasifikován dle IAS 40, přičemž fair value je a - kurz činí 22 Kč/ - kurz činí 24 Kč/ fair value je a - kurz činí 26 Kč/ - kurz činí 28 Kč/ Slide 12/14

13 Aplikační příklady Příklad 6: Nepeněžní položky přeceňované na fair value Český podnik má organizační složku na Slovensku, která pořídila pozemek za (kurz 25 Kč/ ). Připravte variantní řešení účetní závěrky, jestliže pozemek je klasifikován dle IAS 16 a vykazován ve fair value, přičemž: fair value je a - kurz činí 22 Kč/ - kurz činí 24 Kč/ fair value je a - kurz činí 26 Kč/ - kurz činí 28 Kč/ Slide 13/14

14 Aplikační příklady Příklad 7: Snížení hodnoty zásob Účetní jednotka nakoupila ks zboží za 10 /ks (kurz 25 Kč/ ). Cena fakturovaná zákazníkům za prodané zboží je výhradně denominována v. Ke konci období je na skladě 600 ks zboží. Určete jeho ocenění v rozvaze, jestliže: čistá realizační hodnota je a kurz je 26 Kč/ čistá realizační hodnota je a kurz je 24 Kč/ čistá realizační hodnota je a kurz je 22 Kč/ čistá realizační hodnota je a kurz je 28 Kč/ čistá realizační hodnota je a kurz je 26 Kč/ Slide 14/14