ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V ÚSTECKÉM KRAJI 2006

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V ÚSTECKÉM KRAJI 2006 Výzkum byl proveden v rámci projektu Ústecký kraj kraj přírody i člověka, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Zadavatel: Občanské sdružení EKODOMOV Vypracoval: ULTING AUGUR CONSULTING

2 OBSAH I. ÚVOD A CÍLE VÝZKUMU...3 II. METODOLOGIE VÝZKUMU...4 II.1. POUŽITÁ METODA SBĚRU DAT A ZPŮSOB VÝBĚRU VZORKU RESPONDENTŮ...4 II.2. VELIKOST VÝBĚROVÉHO SOUBORU...4 II.3. STRUKTURA VZORKU...4 III. ANALYTICKÁ ČÁST...6 III.4. IDENTIFIKACE NÁZORŮ NA STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ÚSTECKÉM KRAJI...6 III.4.1. Hlavní příčiny špatného životního prostředí v Ústeckém kraji z pohledu respondentů...9 III.5. IDENTIFIKACE NÁZORŮ RESPONDENTŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ÚSTECKÉM KRAJI ZA POSLEDNÍCH 10 LET...10 III.5.1. V čem se životního prostředí v Ústeckém kraji zlepšil z pohledu respondentů...13 III.5.2. V čem se životního prostředí, podle názorů respondentů, zhoršil...14 III.6. IDENTIFIKACE NÁZORŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE MĚSTĚ NEBO OBCI RESPONDENTA15 III.6.1. Navrhované možnosti zlepšení u životního prostředí...18 III.7. IDENTIFIKACE SPONTÁNNÍHO POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O EKOCENTRECH...19 III.7.1. Identifikace souvislostí, při které se respondenti s pojmem EKOCENTRUM setkali...22 III.7.2. Hlavní náplň činnosti ekocenter z pohledu respondentů...23 III.8. RELEVANTNOST - POTŘEBNOST EKOCENTER Z POHLEDU RESPONDENTŮ...24 III.9. IDENTIFIKACE AKTIVIT, NA KTERÉ BY SE EKOCENTRA MĚLA ZAMĚŘIT PŘEDEVŠÍM...27 III.10. POVĚDOMOST O EKOLOGICKÝCH AKTIVITÁCH, PROJEKTECH NEBO NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ÚSTECKÉM KRAJI...28 III.6.2 Identifikace aktivit, projektů nebo neziskových organizací z oblasti ekologie...31 III.11. EKOLOGICKÉ AKTIVITY PLÁNOVANÉ DO BUDOUCNA...32 III.12. IDENTIFIKACE RESPONDENTŮ TŘÍDÍCÍCH ODPAD...35 IV. PŘÍLOHY...38 Dotazník

3 I. ÚVOD A CÍLE VÝZKUMU Společnost si dovoluje předložit závěrečnou zprávu marketingového průzkumu realizovaného v termínu od do Hlavním cílem průzkumu bylo identifikovat vnímání ekocenter v Ústeckém kraji obyvateli Ústeckého kraje. Cílem průzkumu bylo především: identifikovat názory respondentů na životního prostředí v Ústeckém kraji, identifikovat názory na životního prostředí ve městě nebo obci respondenta, identifikovat povědomí respondentů o EKOCENTRECH, identifikovat názory respondentů na EKOCENTRA, identifikovat povědomí respondentů o existenci ekologických aktivit, projektech nebo neziskových organizací, a celá řada dalších indikátorů. Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a tabulek. Za řešitelský tým Mgr. Marián Svoboda ředitel společnosti 3

4 II. METODOLOGIE VÝZKUMU II.1. POUŽITÁ METODA SBĚRU DAT A ZPŮSOB VÝBĚRU VZORKU RESPONDENTŮ Pro postihnutí dané problematiky bylo využito standardizovaného dotazníku (kvantitativní přístup) distribuovaného respondentům prostřednictvím osobního kontaktu školenými tazateli. Výběr vzorku respondentů byl stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky byly věk, pohlaví, vzdělání. II.2. VELIKOST VÝBĚROVÉHO SOUBORU Při analýze bylo statisticky pracováno se souborem 430 respondentů. II.3. STRUKTURA VZORKU Pohlaví % Muži 44,0 Ženy 56,0 100,0 Věk % let 29, let 33, let 24,2 60 let a více 13,7 100,0 Vzdělání % Základní nebo vyučen(a), střední bez maturity 44,6 Středoškolské s maturitou 41,5 Vysokoškolské (včetně titulu Bc.) 13,9 100,0 4

5 Velikost sídla % Do 199 obyvatel 0, obyvatel 4, obyvatel 3, obyvatel 0, obyvatel 8, obyvatel 7, obyvatel 15, obyvatel 14, obyvatel 41, obyvatel a více 3,7 100,0 Zaměstnání (společenská aktivita) % Dělník (manuální pracovník) 14,2 Zaměstnanec (v komerční sféře) 14,5 Zaměstnanec (ve státní či příspěvkové organizaci) 14,2 Řídící pracovník 6,3 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 4,4 Podnikatel(ka) 5,6 Drobný živnostník 4,0 Nezaměstnaný(á) 5,4 Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních, ZTP 13,5 Žena v domácnosti nebo na mateřské dovolené 7,2 Student(ka), učeň (učnice) 10,7 100,0 5

6 III. ANALYTICKÁ ČÁST III.4. IDENTIFIKACE NÁZORŮ NA STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ÚSTECKÉM KRAJI Více než tři pětiny respondentů (62,6 %) hodnotí životního prostředí v Ústeckém kraji jako spíše nebo velmi dobrý. Třetina respondentů (33,3%) však považuje životního prostředí v Ústeckém kraji za spíše nebo rozhodně špatný. Necelá dvacetina dotázaných neumí životního prostředí. Podrobně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu. Na otázku odpovídalo 99,1 % dotázaných. Když vezmete v úvahu všechny skutečnosti, které souvisí s životním prostředím ( ovzduší, vody, ochrana zeleně atd.). Jak hodnotíte životního prostředí v celém Ústeckém kraji? špatný 6,1% neumím to 4,0% Velmi dobrý 7,7% Spíše špatný 27,2% Spíše dobrý 54,9% Graf: AUGUR Consulting Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických znaků respondentů na následující uzavřenou otázku: Když vezmete v úvahu všechny skutečnosti, které souvisí s životním prostředím ( ovzduší, vody, ochrana zeleně atd.,) jak hodnotíte životního prostředí v Ústeckém kraji? 6

7 Když vezmete v úvahu všechny skutečnosti, které souvisí s životním prostředím ( ovzduší, vody, ochrana zeleně atd.), jak hodnotíte životního prostředí v Ústeckém kraji? Podle pohlaví Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný Muž 10,6 53,2 25,0 7,4 3,8 100,0 Žena 5,5 56,3 29,0 5,0 4,2 100,0 Když vezmete v úvahu všechny skutečnosti, které souvisí s životním prostředím ( ovzduší, vody, ochrana zeleně atd.), jak hodnotíte životního prostředí v Ústeckém kraji? Podle věku Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný let 4,9 57,4 27,9 9,0 0,8 100, let 8,5 56,7 27,7 4,3 2,8 100, let 10,6 52,9 24,0 3,8 8,7 100,0 60 let a více 6,8 49,2 30,5 8,5 5,0 100,0 Když vezmete v úvahu všechny skutečnosti, které souvisí s životním prostředím ( ovzduší, vody, ochrana zeleně atd.), jak hodnotíte životního prostředí v Ústeckém kraji? Podle vzdělání Základní nebo vyučen(a), střední bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské (včetně titulu Bc.) Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný 8,5 48,9 26,6 9,6 6,4 100,0 6,3 60,6 28,0 2,9 2,2 100,0 10,2 55,9 28,8 3,4 1,7 100,0 7

8 Když vezmete v úvahu všechny skutečnosti, které souvisí s životním prostředím ( ovzduší, vody, ochrana zeleně atd.), jak hodnotíte životního prostředí v Ústeckém kraji? Podle společenské aktivity Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný Dělník (manuální pracovník např. číšník, prodavač apod.) 13,1 42,6 27,9 11,5 4,9 100,0 Zaměstnanec (v komerční sféře) 3,3 70,0 20,0 6,7 0,0 100,0 Zaměstnanec (státní či příspěvkové 1,6 60,7 27,9 4,9 4,9 100,0 organizace) Řídící pracovník 14,8 48,1 29,6 0,0 7,5 100,0 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 0,0 57,9 42,1 0,0 0,0 100,0 Podnikatel(ka) 25,0 54,2 20,8 0,0 0,0 100,0 Drobný živnostník 23,5 64,7 5,9 0,0 5,9 100,0 Nezaměstnaný(á) 9,1 36,4 40,9 4,5 9,1 100,0 Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních 6,9 43,1 36,2 5,2 8,6 100,0 Žena v domácnosti nebo na mateřské (rodičovské) 3,2 74,2 16,1 3,2 3,3 100,0 dovolené Student(ka), učeň (učnice) 2,2 55,6 26,7 15,5 0, Když vezmete v úvahu všechny skutečnosti, které souvisí s životním prostředím ( ovzduší, vody, ochrana zeleně atd.), jak hodnotíte životního prostředí v Ústeckém kraji? Podle velikosti sídla Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný Do 199 obyvatel 0,0 33,3 66,7 0,0 0,0 100, obyvatel 5,9 70,6 17,6 5,9 0,0 100, obyvatel 0,0 92,3 7,7 0,0 0,0 100, obyvatel 0,0 50,0 50,0 0,0 0,0 100, obyvatel 8,3 38,9 33,3 11,1 8,4 100, obyvatel 13,3 43,3 30,0 6,7 6,7 100, obyvatel 1,5 47,0 34,8 12,1 4,6 100, obyvatel 9,7 62,9 17,7 8,1 1,6 100, obyvatel 7,8 58,3 27,8 2,8 3,3 100, obyvatel a více 26,7 33,3 20,0 6,7 13,3 100,0 8

9 III.4.1. Hlavní příčiny špatného životního prostředí v Ústeckém kraji z pohledu respondentů U skupiny respondentů, kteří hodnotí životního prostředí v Ústeckém kraji jako spíše nebo rozhodně špatný byla identifikována prostřednictvím volné otázky možná příčina špatného u. Nejčastěji respondenti spatřují příčinu špatného u životního prostředí v průmyslových podnicích, v automobilové dopravě a v těžebních lokalitách. Podrobné výsledky po kategorizaci odpovědí dokumentuje následující tabulka. V čem spatřujete hlavní příčinu špatného životního prostředí v Ústeckém kraji? Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant) odpovídalo 31,6 % respondentů. V % (validní procenta). Průmyslové podniky (továrny, elektrárny, chemičky) 34,7 Automobilová doprava 25,6 Těžební lokality 13,6 Nedostatek zeleně (kácení, polomy apod.) 10,7 Neukázněnost obyvatel 9,1 Topení tuhými palivy a domácím odpadem 2,8 Špatné nakládání s odpady, černé skládky 1,7 Ostatní (nízké sankce za poškozování ŽP, neprovádí se kontroly apod.) 1,8 100,0 9

10 III.5. IDENTIFIKACE NÁZORŮ RESPONDENTŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ÚSTECKÉM KRAJI ZA POSLEDNÍCH 10 LET Téměř devět z deseti dotázaných (86,4 %) se domnívá, že se za posledním 10 let životního prostředí v Ústeckém kraji spíše nebo rozhodně zlepšil. Pouhá desetina respondentů (9,1 %) je přesvědčena o opaku. Téměř dvacetina dotázaných (4,5 %) neumí životního prostředí za posledních 10 let. Podrobně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu. Na otázku odpovídalo 99,1% dotázaných. Domníváte se, že se za posledních 10 let životního prostředí v Ústeckém kraji zlepšil nebo zhoršil? Spíše zhoršil 8,9% zhoršil 0,2% 4,5% zlepšil 33,1% Spíše zlepšil 53,3% Graf: AUGUR Consulting Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických znaků respondentů na následující uzavřenou otázku: Domníváte se, že se za posledních 10 let životního prostředí v Ústeckém kraji zlepšil nebo zhoršil? 10

11 Domníváte se, že se za posledních 10 let životního prostředí v Ústeckém kraji zlepšil nebo zhoršil? Podle pohlaví zlepšil Spíše zlepšil Spíše zhoršil zhoršil Muž 35,6 46,3 12,2 0,5 5,4 100,0 Žena 31,1 58,8 6,3 0,0 3,8 100,0 Domníváte se, že se za posledních 10 let životního prostředí v Ústeckém kraji zlepšil nebo zhoršil? Podle věku zlepšil Spíše zlepšil Spíše zhoršil zhoršil let 33,6 51,6 9,0 0,8 5,0 100, let 32,4 57,0 7,0 0,0 3,6 100, let 34,0 51,5 9,7 0,0 4,8 100,0 60 let a více 32,2 50,8 11,9 0,0 5,1 100,0 Domníváte se, že se za posledních 10 let životního prostředí v Ústeckém kraji zlepšil nebo zhoršil? Podle vzdělání Základní nebo vyučen(a), střední bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské (včetně titulu Bc.) zlepšil Spíše zlepšil Spíše zhoršil zhoršil 28,5 49,2 13,8 0,5 8,0 100,0 35,1 57,5 5,2 0,0 2,2 100,0 44,1 54,2 1,7 0,0 0,0 100,0 11

12 Domníváte se, že se za posledních 10 let životního prostředí v Ústeckém kraji zlepšil nebo zhoršil? Podle společenské aktivity zlepšil Spíše zlepšil Spíše zhoršil zhoršil Dělník (manuální pracovník např. číšník, prodavač apod.) 31,1 45,9 19,7 0,0 3,3 100,0 Zaměstnanec (v komerční sféře) 32,8 62,3 3,3 0,0 1,6 100,0 Zaměstnanec (státní či příspěvkové 35,0 56,7 1,7 0,0 6,6 100,0 organizace) Řídící pracovník 26,9 57,7 7,7 0,0 7,7 100,0 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 26,3 68,4 5,3 0,0 0,0 100,0 Podnikatel(ka) 50,0 45,8 0,0 0,0 4,2 100,0 Drobný živnostník 52,9 35,3 11,8 0,0 0,0 100,0 Nezaměstnaný(á) 22,7 45,5 13,6 4,5 13,7 100,0 Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních 34,5 51,7 8,6 0,0 5,2 100,0 Žena v domácnosti nebo na mateřské (rodičovské) 32,3 58,1 3,2 0,0 6,4 100,0 dovolené Student(ka), učeň (učnice) 28,3 50,0 19,6 0,0 2, Domníváte se, že se za posledních 10 let životního prostředí v Ústeckém kraji zlepšil nebo zhoršil? Podle velikosti sídla zlepšil Spíše zlepšil Spíše zhoršil zhoršil Do 199 obyvatel 0,0 33,3 66,7 0,0 0,0 100, obyvatel 70,6 29,4 0,0 0,0 0,0 100, obyvatel 53,8 30,8 15,4 0,0 0,0 100, obyvatel 50,0 0,0 50,0 0,0 0,0 100, obyvatel 10,5 65,8 13,2 2,6 7,9 100, obyvatel 26,7 50,0 16,7 0,0 6,6 100, obyvatel 15,2 75,8 7,6 0,0 1,4 100, obyvatel 37,1 53,2 4,8 0,0 4,9 100, obyvatel 38,9 50,0 6,7 0,0 4,4 100, obyvatel a více 40,0 26,7 20,0 0,0 13,3 100,0 12

13 III.5.1. V čem se životního prostředí v Ústeckém kraji zlepšil z pohledu respondentů U skupiny respondentů, kteří hodnotí životního prostředí v Ústeckém kraji za posledních 10 let jako spíše nebo rozhodně lepší, bylo prostřednictvím volné otázky identifikováno, v čem se životního prostředí za posledních 10 let v Ústeckém kraji zlepšil. Podrobné výsledky po kategorizaci odpovědí dokumentuje následující tabulka. V čem se životního prostředí, podle Vašeho názoru, zlepšil? Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant) odpovídalo 85,3% respondentů. V % (validní procenta). Zlepšení ovzduší 15,0 Méně popílku, smogu, exhalací 12,8 Vysazování zeleně (péče o zeleň) 10,6 Více zvěře, ptactva (obnovení ryb v Labi, návrat některých živočišných druhů apod.) 10,4 Odsíření průmyslových podniků 7,5 Rekultivace území (dolů apod.) 5,3 Nižší počet průmyslových podniků 4,8 Třídění odpadů, recyklace 4,6 Menší frekvence těžby uhlí (uzavření šachet, dolů) 4,4 Ve všem 4,4 Katalyzátory 3,7 Čističky 3,7 Používání ekologického topení 2,9 Zdravější lesy 2,9 Větší péče lidí o přírodu 2,0 Ekobusy 1,5 Přístup státních organů a organizací (zpřísnění limitů, kontrola zacházení s odpady apod.) 1,5 Ostatní (odklon dopravy přes město, ekofarmy, apod.) 0,9 Použití méně škodlivých surovin 0,4 Nevím 0,7 100,0 13

14 III.5.2. V čem se životního prostředí, podle názorů respondentů, zhoršil U skupiny respondentů, kteří hodnotí životního prostředí v Ústeckém kraji za posledních 10 let jako spíše nebo rozhodně horší, bylo prostřednictvím volné otázky identifikováno, v čem se životního prostředí za posledních 10 let v Ústeckém kraji zhoršil. Podrobné výsledky po kategorizaci odpovědí dokumentuje následující tabulka. V čem se životního prostředí, podle Vašeho názoru, zhoršil? Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant) odpovídalo pouze 20,9 % respondentů. V % (validní procenta). Hustší doprava 20,2 Zhoršení kvality ovzduší 16,5 Skládky, dovoz odpadu z Německa 7,3 Více odpadků, nepořádku 7,3 Neomezený provoz továren, průmyslové výroby 6,4 Méně zeleně (kácení stromů) 5,5 Znečistění toků 4,6 Špatná kontrola vypouštění odpadu 3,7 Zhoršení kvality vod 3,7 Návrat k topení tuhými palivy a jiným odpadem 2,8 Méně rekultivace 2,8 Stavění firem Na zelené louce 2,8 Ostatní (zamoření po povodních, prašnost apod.) 2,7 Více splodin 1,8 Špatné odsíření 1,8 Nevím 10,1 100,0 14

15 III.6. IDENTIFIKACE NÁZORŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE MĚSTĚ NEBO OBCI RESPONDENTA Osm z desíti dotázaných (81,1 %) hodnotí životního prostředí ve městě (obci), ve kterém žijí, jako spíše nebo velmi dobrý. Necelá pětina dotázaných (16,8 %) však hodnotí životního prostředí jako spíše nebo rozhodně špatný. Podrobně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu. Na otázku odpovídalo 99,8 % dotázaných. Jak hodnotíte životního prostředí ve městě nebo obci, ve které žijete? Spíše špatný 14,7% špatný 2,1% neumím to 2,1% Velmi dobrý 8,6% Spíše dobrý 72,5% Graf: AUGUR Consulting Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických znaků respondentů na následující uzavřenou otázku: Jak hodnotíte životního prostředí ve městě nebo obci, ve které žijete? 15

16 Jak hodnotíte životního prostředí ve městě nebo obci, ve které žijete? Podle pohlaví Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný Muž 10,1 67,2 17,5 2,6 2,6 100,0 Žena 7,5 76,7 12,5 1,7 1,6 100,0 Jak hodnotíte životního prostředí ve městě nebo obci, ve které žijete? Podle věku Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný let 10,5 73,4 12,9 2,4 0,8 100, let 8,5 72,5 14,1 2,1 2,8 100, let 5,8 77,9 12,5 1,9 1,9 100,0 60 let a více 10,2 61,0 23,7 1,7 3,4 100,0 Jak hodnotíte životního prostředí ve městě nebo obci, ve které žijete? Podle vzdělání Základní nebo vyučen(a), střední bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské (včetně titulu Bc.) Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný 6,9 69,3 18,0 2,6 3,2 100,0 11,9 72,9 11,9 1,7 1,6 100,0 5,1 81,4 11,9 1,6 0,0 100,0 16

17 Jak hodnotíte životního prostředí ve městě nebo obci, ve které žijete? Podle společenské aktivity Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný Dělník (manuální pracovník např. číšník, prodavač apod.) 9,8 70,5 13,1 3,3 3,3 100,0 Zaměstnanec (v komerční sféře) 8,2 73,8 13,1 3,3 1,6 100,0 Zaměstnanec (státní či příspěvkové 8,2 83,6 6,5 0,0 1,7 100,0 organizace) Řídící pracovník 14,8 63,0 14,8 3,7 3,7 100,0 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 0,0 84,2 15,8 0,0 0,0 100,0 Podnikatel(ka) 4,2 91,7 0,0 4,1 0,0 100,0 Drobný živnostník 17,6 64,7 17,7 0,0 0,0 100,0 Nezaměstnaný(á) 4,3 65,2 26,1 4,4 0,0 100,0 Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních 8,6 60,3 22,4 1,7 7,0 100,0 Žena v domácnosti nebo na mateřské (rodičovské) 12,9 71,0 16,1 0,0 0,0 100,0 dovolené Student(ka), učeň (učnice) 6,5 71,7 19,6 2,2 0, Jak hodnotíte životního prostředí ve městě nebo obci, ve které žijete? Podle velikosti sídla Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný špatný Do 199 obyvatel 0,0 33,3 33,3 33,4 0,0 100, obyvatel 35,3 58,8 5,9 0,0 0,0 100, obyvatel 0,0 76,9 15,4 7,7 0,0 100, obyvatel 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 100, obyvatel 5,3 68,4 18,4 5,3 2,6 100, obyvatel 20,0 60,0 16,7 3,3 0,0 100, obyvatel 1,5 75,8 19,7 3,0 0,0 100, obyvatel 8,1 77,4 11,3 1,6 1,6 100, obyvatel 9,4 74,4 12,8 0,6 2,8 100, obyvatel a více 0,0 62,5 25,0 0,0 12,5 100,0 17

18 III.6.1. Navrhované možnosti zlepšení u životního prostředí U skupiny respondentů, kteří hodnotí životního prostředí ve městě (obci), ve kterém žijí jako spíše nebo rozhodně špatný, byl prostřednictvím volné otázky způsob identifikován, jakým by se dal životního prostředí v daném městě (obci) zlepšit. Výsledky po kategorizaci odpovědí jsou uvedeny v následující tabulce. Jakým způsobem by se případně, podle Vašeho názoru, tento špatný mohl zlepšit? Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant) odpovídalo pouze 14,4 % respondentů. V % (validní procenta). Omezení automobilové dopravy 20,5 Omezení průmyslové výroby 19,1 Kontrola emisí, splodin z továren 17,6 Zlepšení péče o zeleň (výsadba zeleně) 10,3 Ekologické topení 7,3 Zaměstnání sociálních skupin při úklidu 4,4 Třídění odpadu, umístění kontejnerů na tříděný odpad 4,4 Ostatní (čističky vzduchu, osvěta a vzdělání, kanalizace, ohraničení výsypky mouru, zlepšení u skládek apod.) 12,0 Nevím 4,4 100,0 18

19 III.7. IDENTIFIKACE SPONTÁNNÍHO POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O EKOCENTRECH Více než dvě pětiny respondentů (44,4 %) uvedly, že se s pojmy EKOCENTRUM nebo EKOCENTRA nikdy nesetkaly. Podrobně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu. Na otázku odpovídalo 99,5 % dotázaných. Setkal(a) jste se někde nebo slyšel(a) jste již někdy název "EKOCENTRUM" nebo "EKOCENTRA"? Nevím 11,7% Ano, slyšel(a) 13,1% Ano, ale nejsem si zcela jist(a) v jaké souvislosti 30,8% Ne, neslyšel(a) 44,4% Graf: AUGUR Consulting Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických znaků respondentů na následující uzavřenou otázku: Setkal(a) jste se někde nebo slyšel(a) jste již někdy název EKOCENTRUM nebo EKOCENTRA? 19

20 Setkal(a) jste se někde nebo slyšel(a) jste již někdy název EKOCENTRUM nebo EKOCENTRA Podle pohlaví Ano Ano, ale nejsem si zcela jist(a) kde nebo v jaké souvislosti to bylo Ne Nevím Muž 9,0 27,1 52,1 11,8 100,0 Žena 16,3 33,8 38,3 11,6 100,0 Setkal(a) jste se někde nebo slyšel(a) jste již někdy název EKOCENTRUM nebo EKOCENTRA Podle věku Ano Ano, ale nejsem si zcela jist(a) kde nebo v jaké souvislosti to bylo Ne Nevím let 16,3 27,6 44,7 11,4 100, let 14,8 32,4 43,7 9,1 100, let 9,6 32,7 46,2 11,5 100,0 60 let a více 8,5 30,5 42,4 18,6 100,0 Setkal(a) jste se někde nebo slyšel(a) jste již někdy název EKOCENTRUM nebo EKOCENTRA Podle vzdělání Ano Ano, ale nejsem si zcela jist(a) kde nebo v jaké souvislosti to bylo Ne Nevím Základní nebo vyučen(a), střední bez maturity 7,4 28,7 53,7 10,2 100,0 Středoškolské s maturitou 18,1 31,1 37,3 13,5 100,0 Vysokoškolské (včetně titulu Bc.) 15,3 37,3 37,3 10,1 100,0 20

21 Setkal(a) jste se někde nebo slyšel(a) jste již někdy název EKOCENTRUM nebo EKOCENTRA Podle společenské aktivity Ano Ano, ale nejsem si zcela jist(a) kde nebo v jaké souvislosti to bylo Ne Nevím Dělník (manuální pracovník např. číšník, prodavač apod.) 6,6 29,5 57,4 6,5 100,0 Zaměstnanec (v komerční sféře) 8,3 36,7 41,7 13,3 100,0 Zaměstnanec (státní či příspěvkové 23,0 32,8 32,8 11,4 100,0 organizace) Řídící pracovník 14,8 29,6 44,4 11,2 100,0 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 31,6 42,1 15,8 10,5 100,0 Podnikatel(ka) 12,5 25,0 54,2 8,3 100,0 Drobný živnostník 11,8 17,6 47,1 23,5 100,0 Nezaměstnaný(á) 4,3 21,7 74,0 0,0 100,0 Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních 10,3 31,0 39,7 19,0 100,0 Žena v domácnosti nebo na mateřské (rodičovské) dovolené 12,9 41,9 32,3 12,9 100,0 Student(ka), učeň (učnice) 15,2 23,9 50,0 10, Setkal(a) jste se někde nebo slyšel(a) jste již někdy název EKOCENTRUM nebo EKOCENTRA Podle velikosti sídla Ano Ano, ale nejsem si zcela jist(a) kde nebo v jaké souvislosti to bylo Ne Nevím Do 199 obyvatel 66,7 33,3 0,0 0,0 100, obyvatel 37,5 18,8 25,0 18,7 100, obyvatel 0,0 15,4 53,8 30,8 100, obyvatel 25,0 25,0 25,0 25,0 100, obyvatel 5,3 10,5 65,8 18,4 100, obyvatel 10,0 23,3 53,3 13,4 100, obyvatel 12,1 39,4 42,4 6,1 100, obyvatel 17,7 22,6 54,8 4,9 100, obyvatel 12,2 40,0 36,7 11,1 100, obyvatel a více 6,3 12,5 56,3 24,9 100,0 21

22 III.7.1. Identifikace souvislostí, při které se respondenti s pojmem EKOCENTRUM setkali U skupiny respondentů, kteří uvedli, že název EKOCENTRUM nebo EKOCENTRA slyšeli byla prostřednictvím volné otázky identifikována spontánní souvislost s tímto názvem. Respondenti uvedli, že se s těmito pojmy setkali především v médiích v tisku, televizi, na internetu. Výsledky v následující tabulce jsou uvedeny po kategorizaci odpovědí. Kde nebo v jaké souvislosti jste se s EKOCENTRY setkal(a) nebo o nich slyšel(a)? Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant) odpovídalo pouze 14,2 % respondentů. V % (validní procenta). V tisku 24,2 V televizi 15,4 Na internetu 13,2 Ve škole (ZŠ, SŠ) 9,9 V zaměstnání 8,8 Schola humanitas 5,5 Spojitost s ekologickými akcemi 4,4 V rádiu 4,4 Od známých, přátel, rodiny 3,3 Ostatní (z infotabule,, v souvislosti s větrnými elektrárnami, s životním prostředím apod.) 8,7 nevzpomínám si 2,2 100,0 22

23 III.7.2. Hlavní náplň činnosti ekocenter z pohledu respondentů Pomocí volné otázky byla identifikována míra povědomí respondentů o náplni činnosti ekocenter. Respondenti nejčastěji uvádějí péči o životní prostředí, zeleň, osvětovou a přednáškovou činnost, ekologii. V následující tabulce jsou uvedeny výsledky po kategorizaci odpovědí. Jaká je podle Vás hlavní náplň činnosti EKOCENTER (čím se zabývají co poskytují)? Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant) odpovídalo 91,2% respondentů. V % (validní procenta). Péče o životní prostředí, zeleň apod. 24,3 Osvětová a přednášková činnost 21,7 Ekologie (obecně) 10,7 Monitoring průzkum kvality životního prostředí, vypracování statistik apod. Poradenská činnost 9,0 Třídí odpad, recyklace 1,7 Ostatní (centrum pro zasílání připomínek občanů, kontrola dodržování norem, výby čističek apod.) Kulturní akce s ekologickou tématikou 1,2 9,7 1,6 Záchranné akce 1,0 Poskytování rad ekofarmám 0,7 Biofarmy, biopotraviny 0,7 Útulky pro zvířata 0,5 Dobrovolné činnosti 0,2 Nevím 17,0 100,0 23

24 III.8. RELEVANTNOST - POTŘEBNOST EKOCENTER Z POHLEDU RESPONDENTŮ Téměř dvě třetiny respondentů (66,3 %) se domnívají, že ekocentra mohou spíše nebo určitě napomoci sekundárně řešit zkvalitňování životního prostředí v Ústeckém kraji. Pětina respondentů (20,2 %) má opačný názor. Podrobně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu. Na otázku odpovídalo 98,6 % dotázaných. Domníváte se, že EKOCENTRA mohou napomoci sekundárně řešit zkvalitňování životního prostředí v Ústeckém kraji nebo se domníváte, že jejich působení je zbytečné? Ekocentra mohou spíše napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji 37,3% Ekocentra mohou určitě napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji 29,0% Ekocentra jsou spíše zbytečná 16,7% 13,4% Ekocentra jsou rozhodně zbytečná 3,5% 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0% 90,0% 100,0% Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických znaků respondentů na následující uzavřenou otázku: Domníváte se, že EKOCENTRA mohou napomoci sekundárně řešit zkvalitňování životního prostředí v Ústeckém kraji nebo se domníváte, že jejich působení je zbytečné? 24

25 Domníváte se, že EKOCENTRA mohou napomoci sekundárně řešit zkvalitňování životního prostředí v Ústeckém kraji nebo se domníváte, že jejich působení je zbytečné? Podle pohlaví Ekocentra mohou určitě napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra mohou spíše napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra jsou spíše zbytečná Ekocentra jsou rozhodně zbytečná Muž 25,9 31,9 20,5 4,9 16,8 100,0 Žena 31,4 41,4 13,8 2,5 10,9 100,0 Domníváte se, že EKOCENTRA mohou napomoci sekundárně řešit zkvalitňování životního prostředí v Ústeckém kraji nebo se domníváte, že jejich působení je zbytečné? Podle věku Ekocentra mohou určitě napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra mohou spíše napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra jsou spíše zbytečná Ekocentra jsou rozhodně zbytečná let 30,3 41,8 14,8 1,6 11,5 100, let 29,3 32,9 20,0 3,6 14,2 100, let 30,1 33,0 14,6 5,8 16,5 100,0 60 let a více 23,7 45,8 16,9 3,4 10,2 100,0 Domníváte se, že EKOCENTRA mohou napomoci sekundárně řešit zkvalitňování životního prostředí v Ústeckém kraji nebo se domníváte, že jejich působení je zbytečné? Podle vzdělání Základní nebo vyučen(a), střední bez maturity Ekocentra mohou určitě napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra mohou spíše napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra jsou spíše zbytečná Ekocentra jsou rozhodně zbytečná 26,2 31,0 18,7 6,4 17,7 100,0 Středoškolské s maturitou 29,3 43,7 16,1 1,1 9,8 100,0 Vysokoškolské (včetně titulu Bc.) 37,3 37,3 13,6 1,7 10,1 100,0 25

26 Domníváte se, že EKOCENTRA mohou napomoci sekundárně řešit zkvalitňování životního prostředí v Ústeckém kraji nebo se domníváte, že jejich působení je zbytečné? Podle společenské aktivity Dělník (manuální pracovník např. číšník, prodavač apod.) Zaměstnanec (v komerční sféře) Zaměstnanec (státní či příspěvkové organizace) Ekocentra mohou určitě napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra mohou spíše napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra jsou spíše zbytečná Ekocentra jsou rozhodně zbytečná 30,0 23,3 23,3 8,3 15,1 100,0 21,7 46,7 18,3 1,7 11,6 100,0 31,1 44,3 13,1 0,0 11,5 100,0 Řídící pracovník 29,6 29,6 18,5 3,7 18,6 100,0 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 47,4 31,6 5,3 0,0 15,7 100,0 Podnikatel(ka) 43,5 30,4 17,4 0,0 8,7 100,0 Drobný živnostník 43,8 37,5 12,5 0,0 6,2 100,0 Nezaměstnaný(á) 13,0 47,8 13,0 8,7 17,5 100,0 Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních 19,0 39,7 22,4 5,2 13,7 100,0 Žena v domácnosti nebo na mateřské (rodičovské) 38,7 41,9 9,7 3,2 6,5 100,0 dovolené Student(ka), učeň (učnice) 28,9 33,3 15,6 4,4 17, Domníváte se, že EKOCENTRA mohou napomoci sekundárně řešit zkvalitňování životního prostředí v Ústeckém kraji nebo se domníváte, že jejich působení je zbytečné? Podle velikosti sídla Ekocentra mohou určitě napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra mohou spíše napomoci zkvalitňovat životní prostředí v kraji Ekocentra jsou spíše zbytečná Ekocentra jsou rozhodně zbytečná Do 199 obyvatel 33,3 66,7 0,0 0,0 0,0 100, obyvatel 64,7 23,5 5,9 0,0 5,9 100, obyvatel 30,8 23,1 30,8 7,7 7,7 100, obyvatel 25,0 50,0 0,0 0,0 25,0 100, obyvatel 18,9 51,4 8,1 5,4 16,2 100, obyvatel 16,7 50,0 13,3 10,0 10,0 100, obyvatel 15,4 43,1 29,2 4,6 7,6 100, obyvatel 33,9 41,9 11,3 1,6 11,3 100, obyvatel 30,5 31,1 18,1 1,7 18,6 100, obyvatel a více 56,3 25,0 6,3 12,4 0,0 100,0 26

27 III.9. IDENTIFIKACE AKTIVIT, NA KTERÉ BY SE EKOCENTRA MĚLA ZAMĚŘIT PŘEDEVŠÍM Respondentům byl nabídnut výčet aktivit ekocenter, ze kterých měli vybrat především ty aktivity, na které by se měla ekocentra zaměřit především, aby plnila svá poslání. Z následujícího grafu vyplývá, že by se měla ekocentra zaměřit především na osvětovou a přednáškovou činnost pro děti a mládež ve školách, na kulturní zábavné akce (pořady) pro děti a mládež s cílem podpořit ekologické myšlení, dále na kvalitní www stránky s informacemi. Podrobně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu. Na otázku odpovídalo 70,2 % dotázaných. Na jaké aktivity by se měla EKOCENTRA, podle Vašeho názoru, zaměřit především, aby efektivně plnila svá poslání? Osvětová a přednášková činnost pro děti a mládež ve školách Kulturní - zábavné akce (pořady) pro děti a mládež s cílem podpořit ekologické myšlení Kvalitní www stránky s informacemi 14,2% 13,6% 18,9% Prezentace a osvěta v místních periodikách 11,3% Osvětová a přednášková činnost pro dospělou mládež Tištěné letáky a informační materiály s ekologickou tématikou zasílané poštovní zásilkou Informační panely s ekologickou tématikou na obecních úřadech, případně i na dalších úřadech Kulturní - zábavné akce (pořady) pro dospělou populaci s cílem podpořit ekologické myšlení Vydávání specializovaného časopisu s ekologickou tématikou k dispozici na vybraných místech 6,0% 5,9% 8,2% 8,1% 9,9% Zelená informační telefonní linka 3,1% Organizovat brigády (úklid) a aktivně se podílet 0,8% 0,0% 2,0% 4,0% 6,0% 8,0% 10,0% 12,0% 14,0% 16,0% 18,0% 20,0% 27

28 III.10. POVĚDOMOST O EKOLOGICKÝCH AKTIVITÁCH, PROJEKTECH NEBO NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ÚSTECKÉM KRAJI Více než osm z desíti respondentů (84,1 %) uvádí, že v rámci Ústeckého kraje nezaregistrovali konkrétní ekologické aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací. Podrobně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu. Na otázku odpovídalo 98,4% dotázaných. Zaregistroval(a) jste, Vy osobně, nějakým způsobem konkrétní ekologické aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací v rámci Ústeckého kraje? Ano 15,9% Ne 84,1% Graf: AUGUR Consulting Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických znaků respondentů na následující uzavřenou otázku: Zaregistroval(a) jste, Vy osobně, nějakým způsobem konkrétní ekologické aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací v rámci Ústeckého kraje? 28

29 Zaregistroval(a) jste, Vy osobně, nějakým způsobem konkrétní ekologické aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací v rámci Ústeckého kraje? Podle pohlaví Ano Ne Muž 15,0 85,0 100,0 Žena 16,5 83,5 100,0 Zaregistroval(a) jste, Vy osobně, nějakým způsobem konkrétní ekologické aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací v rámci Ústeckého kraje? Podle věku Ano Ne let 14,9 85,1 100, let 19,1 80,9 100, let 16,5 83,5 100,0 60 let a více 8,6 91,4 100,0 Zaregistroval(a) jste, Vy osobně, nějakým způsobem konkrétní ekologické aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací v rámci Ústeckého kraje? Podle vzdělání Základní nebo vyučen(a), střední bez maturity Ano Ne 12,4 87,6 100,0 Středoškolské s maturitou 18,3 81,7 100,0 Vysokoškolské (včetně titulu Bc.) 20,7 79,3 100,0 29

30 Zaregistroval(a) jste, Vy osobně, nějakým způsobem konkrétní ekologické aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací v rámci Ústeckého kraje? Podle společenské aktivity Ano Ne Dělník (manuální pracovník např. číšník, prodavač apod.) 15,3 84,7 100,0 Zaměstnanec (v komerční sféře) 16,7 83,3 100,0 Zaměstnanec (státní či příspěvkové 18,3 81,7 100,0 organizace) Řídící pracovník 18,5 81,5 100,0 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 42,1 57,9 100,0 Podnikatel(ka) 12,5 87,5 100,0 Drobný živnostník 23,5 76,5 100,0 Nezaměstnaný(á) 17,4 82,6 100,0 Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních 3,5 96,5 100,0 Žena v domácnosti nebo na mateřské (rodičovské) dovolené 12,9 87,1 100,0 Student(ka), učeň (učnice) 15,6 84, Zaregistroval(a) jste, Vy osobně, nějakým způsobem konkrétní ekologické aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací v rámci Ústeckého kraje? Podle velikosti sídla Ano Ne Do 199 obyvatel 33,3 66,7 100, obyvatel 21,4 78,6 100, obyvatel 7,7 92,3 100, obyvatel 0,0 100,0 100, obyvatel 7,9 92,1 100, obyvatel 30,0 70,0 100, obyvatel 12,3 87,7 100, obyvatel 22,6 77,4 100, obyvatel 13,4 86,6 100, obyvatel a více 26,7 73,3 100,0 30

31 III.6.2 Identifikace aktivit, projektů nebo neziskových organizací z oblasti ekologie U skupiny respondentů, kteří uvedli, že zaregistrovali nějakým způsobem konkrétní ekologické aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací v rámci Ústeckého kraje, byly pomocí volné otázky identifikovány konkrétní aktivity, projekty nebo neziskové organizace. Odpovědi jsou uvedeny v následující tabulce. Jaké aktivity, projekty nebo činnosti neziskových organizací jste zaregistroval(a)? Na volnou otázku (otázka bez nabízených variant) odpovídalo pouze 14,9 % respondentů. V % (validní procenta). Zábavné ekologické akce 25,6 Úklid lesů 16,3 Výsadba stromů 14,0 Čištění vod 14,0 Třídění odpadu 11,6 Distribuce letáků 7,0 Ostatní (ekobusy, činnost Ekodendry apod.) 6,8 Stánky neziskových organizacích na kulturních akcích 4,7 100,0 31

32 III.11. EKOLOGICKÉ AKTIVITY PLÁNOVANÉ DO BUDOUCNA Více než tři pětiny dotázaných (67 %) uvedly, že spíše nebo rozhodně neuvažují o tom, že by do budoucna podporovali ekologické projekty, aktivity nebo neziskové organizace. Třetina dotázaných (32,3 %) však o podpoře ekologických projektů, aktivit nebo neziskových organizací spíše nebo rozhodně uvažuje. Výsledky jsou podrobně uvedeny v následujícím grafu. Na otázku odpovídalo 99,5 % dotázaných. Uvažujete o tom, že byste do budoucna případně podporovali (např. finančně) nějaké ekologické projekty, ekologické aktivity nebo neziskové organizace na území Ústeckého kraje? 0,7% ano 12,4% Spíše ano 19,9% ne 27,3% Spíše ne 39,7% Graf: AUGUR Consulting Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických znaků respondentů na následující uzavřenou otázku: Uvažujete o tom, že byste do budoucna případně podporovali (např. finančně) nějaké ekologické projekty, ekologické aktivity nebo neziskové organizace na územní Ústeckého kraje? 32

33 Uvažujete o tom, že byste do budoucna případně podporovali (např. finančně) nějaké ekologické projekty nebo ekologické aktivity na územní Ústeckého kraje? Podle pohlaví ano Spíše ano Spíše ne ne Muž 11,1 19,0 36,5 33,4 0,0 100,0 Žena 13,4 20,5 42,3 22,6 1,2 100,0 Uvažujete o tom, že byste do budoucna případně podporovali (např. finančně) nějaké ekologické projekty nebo ekologické aktivity na územní Ústeckého kraje? Podle věku ano Spíše ano Spíše ne ne let 13,7 21,0 40,3 25,0 0,0 100, let 9,2 23,4 38,3 28,4 0,7 100, let 10,5 17,3 42,3 29,9 0,0 100,0 60 let a více 20,3 13,6 37,3 25,4 3,4 100,0 Uvažujete o tom, že byste do budoucna případně podporovali (např. finančně) nějaké ekologické projekty nebo ekologické aktivity na územní Ústeckého kraje? Podle vzdělání Základní nebo vyučen(a), střední bez maturity ano Spíše ano Spíše ne ne 9,5 16,9 37,0 34,9 1,7 100,0 Středoškolské s maturitou 14,2 19,9 42,6 23,3 0,0 100,0 Vysokoškolské (včetně titulu Bc.) 16,9 28,8 37,3 17,0 0,0 100,0 33

34 Uvažujete o tom, že byste do budoucna případně podporovali (např. finančně) nějaké ekologické projekty nebo ekologické aktivity na územní Ústeckého kraje? Podle společenské aktivity ano Spíše ano Spíše ne ne Dělník (manuální pracovník např. číšník, prodavač apod.) 9,8 23,0 29,5 36,1 1,6 100,0 Zaměstnanec (v komerční sféře) 9,8 16,4 42,6 31,2 0,0 100,0 Zaměstnanec (státní či příspěvkové 15,0 23,3 43,3 18,4 0,0 100,0 organizace) Řídící pracovník 18,5 11,1 37,0 33,4 0,0 100,0 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 26,3 36,8 26,3 10,6 0,0 100,0 Podnikatel(ka) 8,3 33,3 45,8 12,6 0,0 100,0 Drobný živnostník 0,0 29,4 52,9 17,7 0,0 100,0 Nezaměstnaný(á) 0,0 17,4 34,8 47,8 0,0 100,0 Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních 17,2 6,9 44,8 27,6 3,5 100,0 Žena v domácnosti nebo na mateřské (rodičovské) 9,7 12,9 48,4 29,0 0,0 100,0 dovolené Student(ka), učeň (učnice) 15,2 26,1 32,6 26,1 0, Uvažujete o tom, že byste do budoucna případně podporovali (např. finančně) nějaké ekologické projekty nebo ekologické aktivity na územní Ústeckého kraje? Podle velikosti sídla ano Spíše ano Spíše ne ne Do 199 obyvatel 33,3 33,3 0,0 33,4 0,0 100, obyvatel 17,6 35,3 41,2 5,9 0,0 100, obyvatel 15,4 15,4 53,8 15,4 0,0 100, obyvatel 0,0 33,3 66,7 0,0 0,0 100, obyvatel 21,1 7,9 28,9 42,1 0,0 100, obyvatel 6,7 23,3 36,7 33,3 0,0 100, obyvatel 18,2 18,2 34,8 25,8 3,0 100, obyvatel 8,1 24,2 45,2 22,5 0,0 100, obyvatel 11,1 17,8 41,1 30,0 0,0 100, obyvatel a více 0,0 37,5 43,8 12,5 6,2 100,0 34

35 III.12. IDENTIFIKACE RESPONDENTŮ TŘÍDÍCÍCH ODPAD Dvě třetiny dotázaných (65,9 %) uvedly, že třídí odpad. Více než třetina dotázaných (34,1 %) však uvedla, že odpod netřídí. Výsledky jsou podrobně uvedeny v následujícím grafu. Na otázku odpovídalo 98,8 % dotázaných. Třídíte odpad? Ne 34,1% Ano 65,9% Graf: AUGUR Consulting Následující tabulky dokumentují odpovědi podle sociálně-demografických znaků respondentů na následující uzavřenou otázku: Třídíte odpad? Třídíte odpad? Podle pohlaví Ano Ne Muž 65,8 34,2 100,0 Žena 66,0 34,0 100,0 35

36 Třídíte odpad? Podle věku Ano Ne let 64,2 35,8 100, let 60,7 39,3 100, let 71,2 28,8 100,0 60 let a více 72,4 27,6 100,0 Třídíte odpad? Podle vzdělání Ano Ne Základní nebo vyučen(a), střední bez maturity 63,3 36,7 100,0 Středoškolské s maturitou 63,1 36,9 100,0 Vysokoškolské (včetně titulu Bc.) 80,7 19,3 100,0 Třídíte odpad? Podle společenské aktivity Ano Ne Dělník (manuální pracovník např. číšník, prodavač apod.) 62,3 37,7 100,0 Zaměstnanec (v komerční sféře) 65,6 34,4 100,0 Zaměstnanec (státní či příspěvkové organizace) 68,3 31,7 100,0 Řídící pracovník 63,0 37,0 100,0 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 78,9 21,1 100,0 Podnikatel(ka) 65,2 34,8 100,0 Drobný živnostník 64,7 35,3 100,0 Nezaměstnaný(á) 52,2 47,8 100,0 Důchodce (důchodkyně) včetně invalidních 66,7 33,3 100,0 Žena v domácnosti nebo na mateřské (rodičovské) dovolené 74,2 25,8 100,0 Student(ka), učeň (učnice) 64,4 35,6 100,0 36

37 Třídíte odpad? Podle velikosti sídla Ano Ne Do 199 obyvatel 33,3 66,7 100, obyvatel 94,1 5,9 100, obyvatel 84,6 15,4 100, obyvatel 75,0 25,0 100, obyvatel 60,5 39,5 100, obyvatel 56,7 43,3 100, obyvatel 53,8 46,2 100, obyvatel 66,1 33,9 100, obyvatel 66,1 33,9 100, obyvatel a více 100,0 0,0 100,0 37

38 IV. PŘÍLOHY Dotazník 38