Svahové pochody. svahy

Transkript

1 Svahové pochody svahy plochy sklonné více než 2 nejrozšíenjší a nejdynamitjší prvek georeliéfu vznikají pochody: endogenními endogenní svahy exogenními erozn denudaní svahy svahy vzniklé akumulací antropogenními Tvar = výsledek vztahu mezi rychlostí rozrušování hornin a rychlostí odnosu zvtralin konvexníást stedníást -asto srub (s výstupy skalního podloží) akumulaníást konkávníást - erozní 1

2 Klasifikace svahových pochod podle podmiujícího initele: * fluviální * za spoluúasti podpovrchové vody * kryogenní * gravitaní * biogenní podle rychlosti: * pomalé (dlouhodobé) [mm/rok] * rychlé [až m/hodinu] * katastrofické [km/hodinu až 100 km/hodinu] svahové pochody: neporušující stabilitu svahu - jediný svahový pochod: creep porušující stabilitu svahu -ástice nemní polohu vzhledem k ostatním - hmota je pohybuje jako celek - vtšina svahových pochod 2

3 podle stupn aktivity Aktivní sesuvy jsou v pohybu v dob dokumentace nebo jejich tvary jsou erstvé, výrazné, neporušené erozí, stromy jsou vychýlené, komunikace perušené atd. Potenciální sesuvy jsou v terénu mén znatelné, jsou zarostlé vegetací, porušené erozí, atd. Píiny vzniku sesuvu dosud trvají a pohyb se mže za vhodných podmínek obnovit. Stabilizované sesuvy jsou ty, u nichž píiny pohybu již zanikly. Mohlo k tomu dojít pirozeným vývojem nebo zásahem lovka. Podle stáí Fosilní sesuvy vznikly v pedešlých geologických dobách za klimatických a morfologických podmínek, které jsou odlišné od recentních a nemohou se opakovat. Doba jejich vzniku je zpravidla pleistocén nebo terciér. Recentní sesuvy vznikly v holocénu. Tídní podle tvaru: Plošné sesuvy jejich délka je pibližn stejná jako šíka. Vznikají na plochých svazích. Proudové sesuvy jejich délka výrazn pevažuje nad šíkou a rychlost sesouvání bývá mnohem vyšší než u plošných sesuv. Frontální sesuvy jejich šíka pevažuje nad délkou. Vznikají erozníinností vodních tok. Délkou se rozumí rozmr svahové deformace mený po spádnici nebo ve smru pohybu. 3

4 Podmínky pro vznik geologické prostedí z litologického hlediska jsou ke vzniku sesuv nejnáchylnjší území, kde se stídají rzn mocné vrstvy hornin pro vodu propustných (umožují pi intenzivních deštích rychlé krátkodobé maximální nasycení vodou) s vrstvami nepropustnými (izolátory); hydrogeologické hledisko: je nejvýznamnjší stídání hornin fungujících jako doasný kolektor a izolátor a povrchová sbrná oblast srážkové vody. stav morfologického vývoje - dležitá role intenzivn erodujících vodních tokerozníinnost zvyšuje délku i strmost svah, které se nestaí pizpsobovat nov vzniklým podmínkám. Urité parametry georeliéfu podporují vznik sesuv. Patí mezi n: sklon svahu nad 10, nevyrovnaný podélný a píný spád, úpatí svahu postižené denudací vodního toku, deprese s hromadící se vodou. Fluviální svahové pochody povrchový ron stružková eroze eroze 4

5 Svahové pochody za spoluúasti podpovrchové vody sufoze (latinské suffodio = podkopáva, podrývat) - mechanický odnos jemných ástic podpovrchovou vodou; projevuje se: sesedáním povrchu vznikem podzemních dutin vznikem sufózních studní PODY (prmr až 500 m) teení - ztekucení jíl (impuls: otes + zvtšení obsahu vody) plížení zvtralin - velmi pomalý pohyb hmoty píina: objemové zmny (bobtnání a vysychání) - plížení pdy (do hloubky 1 m) - plížení zvtralin soliflukce - plastický pohyb vodou nasyceného materiálu slabé nasycení plošný splach nasycení vlhké svahy, mocný zvtralinový pokryv pomalá soliflukce opilý les vyšší nasycení vlhké svahy, mocný zvtralinový pokryv rychlá soliflukce soliflukní jazyky, soliflukní proudy pesycení bahenní proudy (obsah vody %) blokovobahenní proudy = mury Kryogenní svahové pochody mrazové klouzání sutí - pomalý pohyb sutí po ledových krkách golcový led - tvoí se na spodní hran úlomk úlomky jsou zvednuty a led tvoí kluzné (smykové) plochy - typické pro suové plášt a kamenná moe mrazové vzdouvání (vzdouvání úlomk) - úlomky jsou vyzdviženy a pi roztátí neklesnou na pvodní místo, ale posunou se po svahu vymrzání úlomk polygonální pdy 5

6 jehlovitý led - vzniká zamrzáním vodou nasycených zemin - má tvar úzkých stébel - typický pro místa bez vegetace laviny Kongeliflukce - zonální varianta soliflukce v permafrostu laviny Krkonoše 37 lavinový polí v R + 27 v Polsku nejdelší lavinová dráha v Úpské jám (ze Studniní hory pod Dolní Úpský vodopád, L=1,4 km) prmrn 20 lavin/rok Gravitaní svahové pochody - gravitace se úastní jako síla zpsobující pohyb - gravitaní síly - na svahu zpsobují namáhání smykem (tzv. smykové naptí), proti nmu: pevnost horniny a soudržnost zvtralinového plášt creep (ploužení) - pomalé teení hmoty; naptí nepekroí mez pevnosti pouze deformace - dlouhodobý velmi pomalý pohyb - pípravná fáze ostatních gravitaních svahových pochod povrchový creep - tém neznatelný pohyb povrchových vrstev vyvleení nebo hákování vrstev hlubinný creep - pomalá deformace v hloubce rozvolování svah gravitaní vrásnní blokové pohyby po plastickém podloží 6

7 Sesouvání - naptí na svahu poruší pevnost horniny nebo soudržnost zeminy náhlá deformace rychlý krátkodobý pohyb hmot podle 1 nebo více smykových ploch rotaní smyková plocha kerný sesuv rovinná smyková plocha plošný sesuv plošný sesuv - pedurená plochou diskontinuity (vrstevní plocha, trhlina) složitá (složená) smyková plocha rotan planární sesuvy proudové sesuvy Skalníícení Katastrofický, rychlý svahový pochod Porušení stability svahu, Hornina padá volným pádem 7

8 Podmínky pro vznik geologické prostedí litologické hledisko - ke vzniku sesuv nejnáchylnjší ta území, kde se stídají rzn mocné vrstvy hornin pro vodu propustných (umožují pi intenzivních deštích rychlé krátkodobé maximální nasycení vodou) s vrstvami nepropustnými (izolátory) hydrogeologické hledisko - nejvýznamnjší stídání hornin fungujících jako doasný kolektor a izolátor + povrchová sbrná oblast srážkové vody stav morfologického vývoje - dležitou roli hrají intenzívn se zahlubující vodní toky erozníinnost zvyšuje délku i strmost okolních svah, které se nestaí pizpsobovat nov vzniklým podmínkám. morfometrické parametry georeliéfu - podporují vznik sesuv Patí mezi n: sklon svahu nad 10, nevyrovnaný podélný a píný spád úpatí svahu postižené erozí vodního toku deprese s hromadící se vodou. Impulsy rizikové faktory Hmotnost husté snžení zatíží a destabilizuje snhové pole na svahu, a to se dá do pohybu Voda silné srážky i prosakující podzemní voda mohou destabilizovat zvtraliny a pdu na svahu a zpsobit jejich sesuv. Zemtesení zemtesné pohyby mohou destabilizovat jak pdu, tak sníh a zpsobit sesuvy pdy a laviny. Hluk vibrace zpsobené silným zvukem mohou uvolnit laviny. Exploze laviny mohou být vyvolány také explozemi. V mnoha ohrožených oblastech jsou laviny ízen odstelovány. Sopky sopené výbuchy jsou asto spojovány se sesuvy pdy a s bahnotoky 8

9 Katastrofické sesuvy Huascarán (Peru) Zemtesení M = 7,7 Objem laviny: 100 mil. m 3 Sklon svahu: 25 Rychlost až 400 km/h Blokovobahenní proud (25 km/h) Plocha: 23 km 2, mocnost 5-10 m 21 tisíc obtí Elm (1881) Antropogenn podmínný sesuv Tžba pokrývaských bidlic v lomu na obcí Sesuv: 115 obtí Délka proudu: 1,5 km; šíka m; mocnost 5 50 m Kamenný pívalový proud (sturzstrom) 9

10 Aberfan (1966) Hornické m sto Typizované hornické kolonie Nad m stem 7 antropogenních hald 1939 sesuv jedné z hald (materiální škody) Osudná 7 halda založena mezi ostatními z jemn jšího materiálu Nevýhodná poloha, p ekrývala n kolik pramen Starosta upozor oval na hrozící riziko (National Coal Board) P ed katastrofou: propad vrcholu haldy (o 3 metry) Halda se dala pomalu do pohybu (rozplavením) Okraj m sta zasypán do výšky 60 metr tragedií bylo zasypání školy (115 d tí) celkem 144 ob tí klasická soliflukce 10

11 1963 pehrada VAIONT (Itálie, S od Benátek) Sesuv na svahu hory Monte Toc Pehrada byl dokonena 1960 (výška hráze 265 m, tehdy 2. nejvyšší na svt) pozice hráze: v synklinále -objem transportovaného materiálu 260 mil. m 3 - tsunami, výška 250 metr - 2 tisíce obtí Sesuvy v místech antropogenních zásah vodní nádrže pehrady (specifické ovlivnní) komunikace: záezy cest stavby zatížení podloží podzemní zásahy - stavby podzemní dráhy, výbuchy, tžba Rizkové oblasti v R 11

12 12