Veřejné zájmy a veřejná politika

Transkript

1 Veřejné zájmy a veřejná politika První lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček

2 O čem bude tato přednáška? Příklady konfliktů veřejných a soukromých zájmů Co jsou veřejné zájmy? Co je veřejná politika? Základní pojmy Polity, policy, politics Otcové zakladatelé

3 Příklady konfliktů veřejných a soukromých zájmů P 1: P 3: P 2: P 4, 5, 6.

4 Zájmy veřejné, skupinové a soukromé - střety Vjakých hodnotových kontextech může operovat zástupce občanů volený poslanec? Vlastní svědomí (zvnitřněné hodnoty) Veřejné zájmy, vyjádřené např. v obecných programových dokumentech (vládní prohlášení, program politické strany) Skupinové zájmy (lobbying, korupce) Prospěch vlastní politické strany a/nebo poškození ostatních Vlastní prospěch

5 Veřejné zájmy "Dospělí lidé, chce se věřit, sdílejí shodné veřejné zájmy. Veřejný zájem se však u nich směšuje, a někdy je v rozporu, s jejich soukromými a speciálními zájmy. Je-li tomu tak, lze říci, že veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně, racionálně, jednali nezaujatě a s dobrými úmysly." (Walter Lippmann, Essays in the Public Interest Philosophy. Boston, Little, Brown and Co. 1955, str. 42)

6 Veřejné zájmy - kontext Ve společnosti mezi sebou vzájemně soupeří různé hodnotové orientace a vize, což se projevuje i v rozdílném hodnotovém ukotvení různých veřejných politik. Např. diskuse o podobě státního rozpočtu (vyrovnaný za všech okolností vs. podpora vědy a školství i za cenu rozpočtového deficitu) Někteří teoretici vycházející z metodologického individualismu a filozofického objektivismu pojem veřejných zájmů odmítají jako zavádějící (Kinkor 1996).

7 Znaky veřejných zájmů Týkají se kvality života občanů dané společnosti nebo jiných hodnot, které občané považují za důležité; mohou být vztaženy ke kvalitě či efektům fungování společnosti jako celku; jsou historicky podmíněny fází civilizačního vývoje, mohou se měnit; vstupují na pole, v němž se střetávají s diferencovanými individuálními, skupinovými, institucionálními zájmy a jsou zde identifikovány, formulovány, uznávány a realizovány. Přijatá rozhodnutí ovlivňují způsob tvorby, rozdělování a užití veřejných statků, ovlivňují kvalitu života velkých sociálních skupin a uspokojování funkčních potřeb celé společnosti; týkají se aktuálních sociálních problémů nebo možné budoucnosti (reaktivní versus aktivní veřejná politika - např. uplatňování konceptu udržitelnosti rozvoje); odpovědnost za jejich realizaci často přesahuje kompetenční rámec jedné instituce, jednoho resortu, v éře globalizace často i jednoho státu.

8 Veřejný zájem příbuzné pojmy Obecné blaho, obecné dobro, společné dobro (sociální nauka katolické církve) Společné blaho (Martenas 1991) Nadindividuální zájem (Ochrana 1999) Obecný zájem (Lisabonská smlouva)

9 Otázka k zamyšlení Jsou pokusy o regulaci internetu ve veřejném zájmu?

10 Co je veřejná politika? Teorie Veřejnou politiku (jako vědní disciplínu) vymezujeme jako disciplínu, propracovávající a aplikující výkladové rámce sociologie, ekonomie, politických věd, práva, teorie řízení a dalších oborů k analýze a prognóze procesů formování a uplatňování veřejných zájmů vážících se na řešení diferencovaných sociálních problémů. Věnuje se přitom především institucionálnímu zprostředkování těchto procesů veřejným, občanským a do jisté míry i komerčním sektorem v poloze, která je využitelná politickou praxí. (Potůček 2015.)

11 i praxe Poslání veřejných politik lze rozumět jako úsilí řešit sociální problémy a uspokojovat tím veřejné zájmy. Například rodinná politika jako sociální praxe reaguje na sociální problémy, dané výskytem dysfunkcí či projevy rozpadu rodin v situaci, kdy společnost formuluje dobré fungování rodin jako veřejný zájem. Významná rozlišení veřejné politiky jako sociální praxe (na příkladu rodinné politiky): Preventivní versus reaktivní (předmanželské poradny vs. náhradní rodinná péče) Podle uplatňovaných regulačních principů či nástrojů (rodinné právo, dětské přídavky, předškolní zařízení, výchova k rodičovství) Globální/EU/národní/lokální (rodinná politika se realizuje především na národní úrovni, někdy i a na úrovni kraje či obce) Podle zúčastněných aktérů (ministerstva, organizace občanského sektoru poskytující služby, církve, školy, policie, soudy, samotní členové rodin) Podle věcného zaměření (budoucí rodiny, rodiny s nezaopatřenými dětmi, rodiny s handicapovaným členem, neúplné rodiny)

12 Veřejná politika - rozlišení Liberální veřejná politika zasahuje až tam, kde prosazování individuálního/skupinového zájmu ohrožuje uznaný veřejný zájem. Paternalistická veřejná politika prosazuje uznaný veřejný zájem bez ohledu na měnící se povahu sociálních problémů či újmu individuálních zájmů.

13 Interdisciplinarita veřejné politiky Příklady témat Filozofie logika, hodnoty a etika, teorie spravedlnosti Sociologie porozumění společnosti jako celku, třídně sociální struktura, sociální status, sociální problémy, sociální zájmy, sociální vyloučení Ekonomie instrumentální racionalita, institucionální ekonomie, analýza nákladů a výnosů, politická ekonomie, hospodářská politika Politologie politické procesy, politické instituce a aktéři Veřejná správa role byrokracie ve formování politiky a v implementaci rozhodnutí Právnívědy právo jako normativní a regulatorní rámec Teorieřízení procesy rozhodování a realizace rozhodnutí (Potůček 2015)

14 Otázka k zamyšlení Proč má veřejná politikaširší záběr než veřejná správa?

15 pojmový trs veřejný Veřejná politika zahrnuje do své pojmové výbavy několik sousloví, jejichž společným jmenovatelem je adjektivum veřejný. veřejný zájem, veřejné záležitosti veřejný prostor veřejný sektor,veřejné finance, veřejné statky Sociologie, politické vědy Politické vědy, teorie komunikace Ekonomie veřejné právo, veřejné zájmy Právo VLÁDNUTÍ Veřejná politika

16 Pojmy vs. English Public affairs, issues Public interests Public tasks Polity Politics Public policy (policy, policy science, policy studies) Policy analysis Policy research Political science Governance Government Česky Veřejné záležitosti Veřejné zájmy Veřejné úlohy Obecná idea a strukturálně-funkční rámec politického procesu; Volba společnosti Politický proces střetávání a vyrovnávání zájmů Veřejná politika Analýza politiky Veřejně politický výzkum Politologie, politické vědy Vládnutí Vláda

17 Polity, policy, politics! Politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsenzu (politics) vzniká materiální politika (policy). (Fiala, P., K. Schubert Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Praha, Barrister & Principal. s. 19.) Polity Obecné ukotvení, zaměření dané společnosti, volba společnosti Policy Nejblíže českému pojmu veřejná politika (sledující veřejné zájmy) Politics Procesy střetávání a řešení zájmových konfliktů aktérů prostřednictvím politických institucí

18 Úkol Zkuste zařadit následující příklady: zavedení školného na VŠ, přijetí nové ústavy, zamítnutí návrhu státního rozpočtu v parlamentu. Polity Policy Politics

19 Otcové zakladatelé, jejich pokračovatelé a hlavní přínosy Arrow, Kenneth J. Axelrod, Robert Dahl, R.A. Dahrendorf, Ralf Dror, Yehezkel Dunn, William Easton, David Etzioni, Amitai Fischer, Hugh, Forrester, John Logika kolektivního výběru Kooperativní/nekooperativní jednání aktérů v interakci Teorie demokracie, polyarchie Individuální práva a sociální závazky; sociální liberalismus Racionální model veřejné politiky; kapacity vládnutí Koncept policy analysis Politický systém Etika v ekonomice Argumentační obrat v analýze politik

20 Otcové zakladatelé, jejich pokračovatelé a hlavní přínosy Heclo, Hugh; Owen E. Hughes Kingdon, John W. Laswell, Harold Lindblom, Charles E. Lowi,Theodore J. Ostrom, Elinor Peters,Guy Rose, Richard Sen,Amartya Politické sítě; tematické sítě Teorie nastolování agend; teorie tří proudů Politická studia & analýzy politik Inkrementální model veřejné politiky, vztah trhu a státu Model politických arén Rámec institucionální analýzy a rozvoje Institucionalismus; horizontální vládnutí Občané ve veřejné politice; implementace veřejně politických programů Cílové funkce veřejné politiky; lidský potenciál; modely rozvoje

21 Otcové zakladatelé, jejich pokračovatelé a hlavní přínosy Sabatier, Paul A. Simon, Herbert Schneider, Anne L., Ingram, Helen M. Weimer, David L.; Aidan R. Vining Wildavsky, Aaron Wilenski, Harold Teorie advokačních koalic Humánní aspekty fungování byrokratických aparátů Sociální konstrukce cílových skupin Vztah trhu, státu a občanského sektoru Analýza politik; implementace; etika vztahu analytiků a politiků Srovnávací analýza; fenomén korporativismu Všechny tyto autory spojuje produktivní snaha překročit hranice mezi jednotlivými vědními disciplínami.

22 Literature in English Dunn, W Public Policy Analysis. Englewood Cliffs (NJ): Prentice Hall. Howlett, M., M. Ramesh Studying Public Policy. Oxford: Oxford University Press. Lindblom, Ch., E. Woodhouse The Policy-Making Process. Englewood Cliffs (NJ): Prentice Hall. Lippmann, W Essays in the Public Interest Philosophy. Boston: Little, Brown and Co. Martenas, S. J Beyond Scandals & Statutes: Ethics in Public Administration. University of Virginia News Letter 67 (9). Parsons, W Public Policy. Edward Elgar: Cheltenham. Peters, B. G American Public Policy. Chatham: Chatham House. Potůček, M., L. Leloup, G. Jenei, L. Váradi (eds.) Public Policy in Central and Eastern Europe: Theories, Methods, Practices. 1st ed. Bratislava: NISPAcee. Potůček, M Czech public policy as a scientific discipline and object of research. Central European Journal of Public Policy 1 (1): Routledge Handbook of Public Policy Routledge: London and New York.

23 Literatura česky Fiala, P., K. Schubert Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Praha, Barrister & Principal. Kinkor, J Trh a stát: k čemu potřebujeme filozofii. Praha: Svoboda. Novotný, V Vývoj českého studia veřejných politik v evropském kontextu. Praha, Karolinum Ochrana, F Metodologická východiska definování pojmu veřejný zájem. Pp in: Sborník referátů z teoretického semináře pořádaného katedrou veřejné ekonomie ve spolupráci s Asociací veřejné ekonomie. Brno: Masarykova Univerzita. Potůček, M. a kol (reedice 2010). Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Potůček, M Česká veřejná politika jako vědní disciplína a jako předmět zkoumání. Teorie vědy 16 (2): Potůček, M. a kol Veřejná politika. Praha: C.H. BECK. Veselý, A., M. Nekola (eds.) Analýza a tvorba veřejných politik. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).