Hodnoty ve veřejné politice

Transkript

1 Hodnoty ve veřejné politice Druhá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček

2 O čem bude tato přednáška? Hodnotová ukotvení veřejných politik Hodnoty v polity Lidská práva Politické ideologie Sociální stát Hodnoty v policy Kritérium kvality a udržitelnosti života Hodnoty v politics Teorie historického institucionalismu

3 Hodnotová ukotvení veřejných Hodnoty: politik se promítají do vymezení sociálních problémů a na ně navazujících veřejných zájmů, do obsahu ideologií, veřejně politických doktrín, veřejných politik, programů a norem; ovlivňují volbu a způsoby užití veřejně politických nástrojů; orientují činnost aktérů; vstupují do procesů výchovy, indoktrinace či přesvědčování.

4 Úkol Uveďte příklady změn v hodnotovém ukotvení veřejných politik po velkých historických traumatech (války, revoluce)!

5 Hodnoty v polity

6 Hodnoty v polity Hodnotová ukotvení veřejných politik jsou funkcí obecnější potřeby lidských civilizací koordinovat akce jednotlivců a skupin a předvídat reakce ostatních zúčastněných aktérů ( a tím snižovat transakční náklady těchto akcí). Příklady písemných kodifikací hodnotových soustav: Chamurapiho zákoník (1686 př.n.l.), Talmud, Bible, Korán, Deklarace práv člověka (Francouzská revoluce, 1789), Všeobecná deklarace lidských práv (OSN, 1948), Listina základních lidských práv a svobod (ČR, 1992), Charta základních práv EU (2000, 2009).

7 Lidská práva - vývoj Přirozená práva (Grotius, Hobbes, Locke) americká Deklarace nezávislosti (1776), francouzská Deklarace práv člověka (1789) Marshallova koncepce vývoje lidských práv (1963): Fáze formování národních států 18. století 19. století 20. století 21. století Obsah lidských práv * občanská práva + politická práva + sociální práva +/-? + Kulturní práva (OSN)

8 Lidská práva Od 2. sv. v. rozrůzňování a vymezování konceptu lidských práv. př. genderová rovnost, formulace a uplatňování práv menšin atd. Dnes jsou lidská práva kodifikována v ústavních pořádcích a v právních soustavách všech demokratických zemí. Rada Evropy, EU

9 Politické ideologie Politické ideje a ideologie působí v neposlední řadě také jako jakési sociální pojivo, jelikož skupinám a fakticky celým společnostem skýtají určitý soubor sjednocujících názorů a hodnot. (Heywood 2005, s. 21) Ve veřejně politické praxi koexistují, soupeří a prolínají se různé politické ideologie.

10 Politické ideologie Liberalismus Konzervatismus Socialismus Environmentalismus Nacionalismus Totalitarismus Nacismus Fašismus Komunismus Tradiční orientace: hledání rovnováhy mezi: hospodářským růstem, blahobytem, důrazem na trh a deregulaci, na individuální rozvoj a omezováním role státu a důrazem na sociální spravedlnost, sociální rovnost, politická práva, sociální soudržnost a sociální stát Nové výzvy: kvalita životního prostředí bezpečnost

11 Úkol Charakterizujte různé proudy uvnitř vlivných politických ideologií: liberalismus, konzervatismus, socialismus.

12 Sociální stát (Welfare State) Průmět politických ideologií do podoby institucí. Sociální stát (možná přesněji: stát veřejných sociálních služeb) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou. Každému z jeho občanů se dostává alespoň určitého uznaného minima podpory a pomoci v různých životních situacích, které jej či jeho rodinu (potenciálně či aktuálně) ohrožují. (Potůček 1995, s. 35)

13 Charakteristiky hlavních typů sociálních států Charakteristika Typ Liberální/ Anglosaský Konzervativní/ Kontinentální Evropa Sociálně demokratický/ Skandinávie Dekomodifikace Omezené dávky, selektivita zajištěná testováním příjmů Štědrý, široký přístup, nicméně založený na příspěvcích Velmi štědrý, univerzální přístup Základ/ determinanty Hegemonie buržoazie, silný liberalismus Třídní kompromis bez jasné hegemonie a silný katolicismus Dominance odborů a hegemonie sociální demokracie Klíčové kritérium dostupnosti služeb Potřebnost Pracovní výkon a příslušnost k pracovní kategorii Občanství Důsledky Polarizovaný růst zaměstnanosti se slábnoucí střední třídou, posilování třídní diferenciace Problémy se zaměstnaností: sociální podpora bez práce ; podpora rodin; segmentace na zajištěné/nezajištěné Expanze veřejných sociálních služeb; podpora jednotlivců Sociální struktura společnosti Rozštěpení společnosti (Veřejná pomoc skutečně potřebným vs. soukromá pomoc střední třídy sobě samé) Statusově podmíněná fragmentace (statusové bariéry mezi různými skupinami pracovníků) Univerzálněegalitární (podporující solidaritu)

14 Sociální stát kritika Sociální stát vznikl po 2. sv. v. v západní Evropě - dnes je někdy těžkopádný a pomalu reaguje na změny prostředí. Silný vliv ekonomické globalizace a stárnutí populace Kritika zde uvedené typologie: rozšíření o latinský (země jižní Evropy) či radikální typ (Austrálie, Nový Zéland) zohlednění genderového hlediska

15 Hodnoty v policy

16 Hodnoty v policy Do nedávna byl nejužívanějším indikátorem hospodářského a sociálního pokroku hrubý domácí produkt (HDP). Obrat k indikátorům vyjadřujícím širší soubor životních podmínek občanů (Stiglitzova zpráva, Report 2009) Index lidského rozvoje (HDI - Human Development Index) hrubý národní příjem (GNI Gross National Income), střední délka života při narození, úroveň vzdělanosti obyvatelstva dané země

17 Hodnoty v policy - příklad Index hrubého národního štěstí (GNH Gross National Happiness) Hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý národní produkt. (bhútánský král Jigme Singye Wangchuck, 1972) Index postaven na 4 pilířích: udržitelný rozvoj, kulturní hodnoty, přírodní prostředí a dobré vládnutí. Zahrnuje 8 zdrojů lidského štěstí: Fyzické, duševní a duchovní zdraví; rovnováha mezi placenou a neplacenou prací a odpočinkem; aktivní život v komunitě; kulturní rozmanitost a odolnost; vzdělávání; životní úroveň; dobré vládnutí; život v přírodě a s přírodou.

18 Kritérium kvality a udržitelnosti života Kvalita a udržitelnost života Hospodářská konkurenceschopnost (Ekonomická dimenze) Sociální soudržnost (Sociální dimenze) Životní prostředí (Environmentální dimenze) Lidská bezpečnost (Bezpečnostní dimenze) Zdroj: Potůček, Musil, Mašková 2008; Report 2009

19 Hodnoty v politics

20 Hodnoty v politics Etika veřejné politiky, to je mnohem více než jen to, zda se politici při svém rozhodování ohlížejí i na etické hodnoty. Každý aspekt a každá fáze veřejné politiky se mohou etiky dotýkat a všichni zúčastnění aktéři musí řešit etické otázky. Poradci, analytici, ti, kdo rozhodují, administrátoři i lidé, kteří politiku hodnotí, nesou etickou odpovědnost. Odpovídají za své jednání v roli zástupců veřejnosti, za metody, které používají, za to, na co se zaměřují i za výsledky politiky. (Brown 2010, s. 379) Příklady hodnotových konfliktů konzultantů/analytiků ve veřejné politice: Konzultanti mohou vystupovat v několika rolích (které se mohou prolínat, doplňovat se, nebo si protiřečit): Nezávislí experti, technologové veřejné politiky, usilující o nalezení nejlepšího řešení na základě objektivních poznatků vědy; Zastánci řešení sociálních problémů, tak jak je vnímají oni sami; Spojenci zadavatelů, snažící se sloužit jim a jejich cílům.

21 Otázka k zamyšlení Jaké hodnotové konflikty se mohou promítat do rozhodování poslanců?

22 Teorie historického institucionalismu Uplatnění především při studiu makrospolečenských procesů v delším časovém horizontu Zájem o to: jaké faktory (včetně institucí obecně a politických institucí zvláště) ovlivňují to, jak aktéři formulují své vlastní zájmy, svoji politickou situaci, politické cíle a své hodnocení optimálního zaměření svých činností; jak aktéři interpretují činnost institucí a přizpůsobují svoje chování těmto výkladům (včetně snahy tyto instituce měnit nebo ustavit nové); jak se výklady preferencí, zájmů a témat mění v čase nebo liší při srovnání různých společností (Immergut 2005). Předpoklad závislosti na cestě (path-dependency).

23 Teorie historického institucionalismu Charakteristické rysy: relativně široká konceptualizace vztahu mezi institucemi a individuálním chováním; zdůraznění asymetrie moci spojené s působením a vývojem institucí, tedy to, že instituce ovlivňují dělbu moci mezi sociálními skupinami; sledování institucionálního vývoje, vyjadřující závislost na předchozích vzorech a nezamýšlených souvislostech; hledání dalších determinant veřejných politik kromě institucí samotných. (Hall a Taylor 1996, s )

24 Literature in English Esping-Andersen, G The Three Worlds of Welfare Capitalism. New Jersey: Princeton University Press, Esping-Andersen, G Social Foundations of Postindustrial Economies. New York: Oxford University Press. Hall, P. A., C. R. Taylor Political Science and the Three New Institutionalisms. Political Studies, XLIV: Human Development Report The Real Wealth of Nations: Pathways to Human Development. New York: Palgrave Macmillan. Immergut, E. M Paradigms of Change in Poltical Science: Historical- Institutionalism in Political Science and the Problem of Change. Pp in Wimmer, A., R., Kössler (eds.). Understanding Change: Models, Methodologies, and Metaphors. Basinngstoke: Palgrave. Marshall, T. H Sociology at the Crossroads and Other Essays. London: Heinemann. Stiglitz, J. E., A. Sen, and J.-P. Fitoussi Report by the Commission on the Measurement of Economic Performance and Social Progress [online]. Paris [cit ]. Dostupné z <

25 Literatura česky Brown, B (reedice 2010). Etika a tvorba veřejné politiky ve střední a východní Evropě. Pp in Potůček, M. a kol. Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Heřmanová, E Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Heywood, A Politické ideologie. Praha: Eurolex Bohemia. Potůček, M Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Potůček, M., J. Musil, M. Mašková (eds.) Strategické volby pro Českou republiku: teoretická východiska. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Potůček, M. a kol Veřejná politika. Praha: C.H. BECK. Rukopis je prezenčně k dispozici ve studovně Knihovny společenských věd T. G. Masaryka, Jinonice. Stankiewicz, W. J Hledání politické filosofie. Ideologie na sklonku dvacátého století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Vavroušek, J Závod s časem. Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života. Literární noviny IV (49), (9. 12.): 1, 3.