1. Evropská ekonomická integrace : definice, fáze, cíle a nástroje, právní základy

Transkript

1 5HP300 Evropská unie a její politiky NF VŠE, LS Prof. Ing. Luděk Urban, CSc, Jean Monnet Professor 1. Evropská ekonomická integrace : definice, fáze, cíle a nástroje, právní základy Osnova : Úvod 1. Co je ekonomická integrace, 2. Fáze ekonomické integrace 3. Tři stránky evropské ekonomické integrace : deepening, widening, enlargement 4. Cíle a nástroje evropské ekonomické integrace a jejich odraz ve smlouvách Literatura : 1. Baldwin R.,Wyplosz, Ch., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing 2008, kap. 1, , kap. 2, 2.1, Týč, V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 2001, 3. vydání, Linde, kap. I, XIV 3. Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J., Učebnice evropské integrace, Barrister & Principal, 2. vydání 2007, kap. 2., 3 4. European Parliament, Fact Sheets on the European Union, Part I, , Doporučená : 1. Fiala, P., Pitrová,M., Evropská unie. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2003, kap Cihelková, E., Jakš, J., a kolektiv, Evropská integrace Evropská unie, Oeconomica, Nakladatelství VŠE Praha, 2005, str A.M.El-Agraa, The European Union. Economics and Politics, 2004, 7th edition, Ch.1, p. 1-22, 4. Moussis,N., Access to European Union, 1999 a další vydání, Part II 5. Dinan, D., Encyclopedia of the European Union, Macmillan Press Když se řekne Lisabonská smlouva Perspektiva fungování Evropské unie podle nového smluvního rámce. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády České republiky 200, kap. 4 a 5 1

2 Úvod Proč se zabýváme Evropskou unií a jejími politikami? 1. Jsme od roku 2004 členskou zemí EU, přínosy a náklady, 2. Velká část ekonomické legislativy ČR se připravuje společně s ostatními členskými zeměmi, za účasti ČR, 3. Postavení malé, exportně závislé země v globálním světě, 4. Čím žije Evropská unie v současnosti 1. Co je ekonomická integrace? Nový proces, po 2. světové válce, probíhá po celém světě, zahájen v Evropě, Otázky : obecná charakteristika, co motivuje země k integraci, očekávání a efekty, 1.1 Obecná charakteristika J. Pelkmans (2006): Odstranění ekonomických hranic mezi dvěma nebo více ekonomikami (státy ), Základní přínos ekonomické integrace : posílení skutečné nebo potenciální konkurence a efektů, které z toho plynou, A.M. El-Agraa (2007): Odstranění všech diskriminačních překážek v obchodě mezi nejméně dvěma státy, zavedení určitých forem kooperace a koordinace mezi nimi, D. Dinan (2000) : Odstranění bariér kladených obchodu a investicím, jakož i přijetí komplexních soutěžních pravidel na trzích zboží a trzích faktorů (tzn.trzích kapitálu a práce) Z toho : ekonomická integrace je proces, v němž se postupně propojují dosud oddělené národní trhy (odstranění ekonomických hranic (podle Pelkmanse), což předpokládá odstranění překážek (ekonomických, obchodních, daňových, administrativních, technických aj.) mezi nejméně dvěma státy, které tomu doposud bránily (podle El-Agray), a zavedení společných pravidel (především soutěžních, podle Dinana) 2

3 Ekonomická integrace : pracovní definice : Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a koordinace jejich hospodářských politik 1.2 Obsah a formy ekonomické integrace (Pelkmans 2006) Dva procesy : 1. Integrace trhů : trhy zboží, pracovních sil, služeb a kapitálu 2. Integrace hospodářské politiky : Různé formy : spolupráce vlád zúčastněných zemí, výměna zkušeností, společný postup (uznávání diplomů), společná pravidla (pravidla hospodářské soutěže na vnitřním trhu), harmonizace předpisů (zdravotní a bezpečnostní předpisy), koordinace hospodářské politiky (fiskální), společné politiky ( v ŘS : obchodní, zemědělské a dopravní), měnová 1.3 Podněty integračního procesu (v Evropě) EKONOMICKÉ : vytvořit příznivější podmínky pro růst ekonomické prosperity a životní úrovně obyvatel, rozšíření trhů, větší hospodářský prostor, Západní Evropa po 2. světové válce, zkušenosti 30. let a válečného období, Očekávání nových členských zemí přijatých po roce 2004, POLITICKÉ : vytvořit z Evropy kontinent míru, vyloučit války, odstranit zdroje konfliktů, které v minulosti přivedly ke dvěma světovým válkám, Hlavně vztah Francie a Německa, První krok západoevropské integrace : založení Evropského společenství uhlí a oceli (1951), Rozšíření EU v 70. letech (jižní Evropa), rozšíření na Východ (po roce 2004), BEZPEČNOSTNÍ A STRATEGICKÉ : období studené války, vojenská a ideologická hrozba Sovětského svazu, faktor, který stmeloval západoevropské země, GEOPOLITICKÉ : oslabení Evropy, dvě supervelmoci, snaha posílit Pozice Evropy ve světě, Výzva globalizace 3

4 Ekonomická integrace se vždy proplétá s politickou integrací, dominantní pohnutka v Evropě : politická a bezpečnostní, ekonomická integrace jako nejschůdnější cesta 1.4 Přínosy ekonomické integrace (co motivuje země) Obecné očekávání : země bude na tom lépe, Očekávané efekty : Rozsáhlejší odbytiště (integrace trhů), rozvoj obchodu, výhody z rozsahu výroby, optimální rozsah výroby, specializace, vyšší produktivita, snižování nákladů, efektivnější alokace zdrojů, přitažlivost pro investory, zejména zahraniční Posiluje se konkurenční prostředí : inovace, kvalita zboží a služeb, sortiment a servis, adaptace, tlak na strukturální změny, Přínos pro spotřebitele, pro podniky, makroekonomické přínosy (vzájemný obchod a růst zaměstnanosti), Přínosy ekonomické integrace nejsou rozděleny rovnoměrně mezi zúčastněné země a jejich tržní subjekty, (malé a velké země, struktura ekonomiky, konkurenceschopnost), Není automatická záruka přežití pro podniky, vyšší riziko, vítězové i poražení, Solidarita jako princip evropské integrace (strukturální fondy, Globalizační fond), 2. Stupně ( fáze ) ekonomické integrace B. Balassa( 1961), Teorie ekonomické integrace ( česky 1966) Vývojové fáze ekonomické integrace, od nižších k vyšším, neplatí automaticky Negativní a pozitivní integrace (Tinbergen, 1954) Negativní : odstranění překážek obchodu mezi zúčastněnými státy (cla,kvóty aj.), liberalizace vzájemného obchodu, Bez společných institucí, na základě mezivládní spolupráce, Nižší stupeň ekonomické integrace 4

5 Pozitivní : nejen odstranění překážek vzájemného obchodu, ale otevření dalších trhů, nutná společná pravidla, Určité pravomoci národního státu se převádějí se souhlasem členských států do rukou společných, nadnárodních institucí, Společné instituce a jejich pravomoci 1. Pásmo volného obchodu odstranění bariér vzájemného obchodu zbožím (zpravidla jen průmyslovým) postoj vůči třetím zemím : vlastní celní režim, vlastní obchodní ochrana vůči třetím zemím důsledky : zůstává kontrola na hranicích případ negativní integrace, bez institucí, mezivládní dohoda, integrace trhů zboží, příklady : ESVO (EFTA), NAFTA, ASEAN, CEFTA 2. Celní unie odstranění bariér vzájemného obchodu zbožím plus společný postup v obchodu s třetími zeměmi, společná obchodní politika vůči třetím zemím, důsledky : odstraněna kontrola na vnitřních hranicích, proclívání na vnějších hranicích, volný pohyb zboží na území celní unie, případ negativní a pozitivní integrace : mezivládní dohody plus předání části národních pravomocí nadnárodním orgánům, společná obchodní politika EU, integrace hospodářské politiky, ES od začátku budována jako celní unie, nikoli jako pásmo volného obchodu, chápána jako první krok ke společnému trhu, 3. Společný (jednotný, vnitřní ) trh celní unie plus volný pohyb služeb a výrobních faktorů (práce a kapitálu ), velký propojený hospodářský prostor bez vnitřních hranic, důsledky : integrace trhů a integrace hospodářské politiky negativní integrace a velká váha pozitivní integrace : společné standardy (bezpečnostní, ekologické aj.) společná pravidla (hospodářská soutěž), harmonizace předpisů, spill-over efekt, nové oblasti hospodářských politik : sociální, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, regionální, vědeckotechnická politika, efekty společného trhu : silné propojení ekonomik zúčastěných zemí (obchodní integrace, přesuny kapitálu, mobilita pracovních sil přes hranice, posílení konkurence přes hranice), EU od začátku budována jako celní unie a společný trh 5

6 4. Hospodářská a měnová unie společný trh plus společná měna, společná měnová politika prováděná společnou centrální bankou, vysoký stupeň ekonomické integrace: propojení trhů plus integrace v měnové oblasti, odstranění měnových překážek vzájemného obchodu a přesunu kapitálu, dovršení vnitřního trhu, koordinace hospodářských politik : měnové a rozpočtové, koordinace dalších sfér hospodářské politiky : zaměstnanost, daně, 5. Politická unie : za hranicemi ekonomické integrace spolupráce a koordinace zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky, různé formy politické unie 3. Tři stránky evropského integračního procesu : deepening, widening, enlargement (Pelkmans 2006) 1. Prohloubení (Deepening) Kroky v postupném otevírání (propojování) základních trhů členských zemí, postup v ekonomické liberalizaci, odstraňování zbývajících překážek, Odraz : doplňky zakladatelské (Římské) smlouvy : Jednotný evropský akt, Maastrichtská smlouva, Amsterodamské smlouva, Niceská smlouva,lisabonská smlouva, Příklad : volný pohyb osob, volný pohyb zboží ( vzájemné uznávání výrobků, Cassis de Dijon), harmonizace předpisů (bezpečnostní předpisy u výroby automobilů, prohlubování trhu služeb, 2. Widening : rozšíření ekonomické integrace do dalších sfér : ochrana životního prostředí, regionální politika, politika zaměstnanosti, podpora výzkumu, měnová integrace, Odraz : ve smlouvách, nové politiky, rozšíření pravomocí institucí EU, Spill-over effect 3. Enlargement (rozšíření) : rozšíření počtu členských zemí, rozšíření integrovaného prostoru, původně šest zakladatelských zemí, Pět fází : 1973 (9 zemí), 1981 ( 10 zemí), 1986 (12 zemí), 1995 (15 zemí), (27 zemí), Rozdíly, důsledky pro vývoj integračního procesu 6

7 Význam : Vývoj evropské integrace : propojení deepening, widening, enlargement Mohou, ale nemusí jít ruku v ruce (Jednotný evropský akt), Přístupy různých členských zemí, Důsledky rozšiřování EU : obtíže s prohlubováním (deepening) 4. Cíle a nástroje evropské ekonomické integrace a jejich odraz ve smlouvách 1. Integrační propojení zemí a jejich ekonomik se děje na základě dobrovolného a svobodného rozhodnutí suverénních zemí, Forma : mezinárodní smlouva zúčastněných zemí Obsah smlouvy : 1. Cíle integračního seskupení, ekonomické a politické, 2. Nástroje k dosažení těchto cílů (jak budou odstraněny překážky ekonomické integrace : cla, rozdíly v technických a jiných předpisech, rozdíly v daňové soustavě, uznávání kvalifikací, pravidla hospodářské soutěže), 3. Termíny dosažení cílů, 4. Institucionální rámec : orgány,vymezení jejich pravomocí, změny, 5. Závazek členských zemí, že jejich domácí politiky budou v souladu se smlouvami a jejich doplňky 2. Smlouvy odrážející vývoj evropské ekonomické integrace : 1. Zakladatelská smlouva : Římská smlouva (smlouvy), 1957, s platností od , Smlouva o zřízení Evropského hospodářského společenství, EHS, Smlouva o zřízení Evropského společenství pro atomovou energii, Euratom 2. Jednotný evropský akt, první doplněk k Římské smlouvě, únor 1986, s platností od července 1987, 3. Maastrichtská smlouva (Smlouva o Evropské unii), 1991, s platností od 1993, 4. Amsterodamská smlouva, 1997, s platností od května Smlouva z Nice, 2001, s platností od roku Smlouva o Ústavě pro Evropu, schválena nejvyššími představiteli EU, červen Lisabonská smlouva, přijata nejvyššími představiteli zemí EU 7

8 v prosinci 2007, ratifikace proběhla ve všech členských zemích, 2009 Postavení jednotlivých smluv 3. Budou nás zajímat : cíle ekonomické integrace, navrhované a používané nástroje, instituce a jejich úloha Zároveň : deepening, widening, enlagement, fáze integračního procesu 4.1. Římská smlouva (Smlouva zřízení Evropského hospodářského společenství, 1957) Ekonomické cíle (čl. 2) Podporovat harmonický rozvoj hospodářské činnosti, Nepřetržitý a vyrovnaný hospodářský růst, Větší stabilita, Urychlené zvyšování životní úrovně Politický cíl : těsnější vztahy mezi státy, které společenství tvoří, položit základy stále užšího spojení mezi evropskými národy (Preambule) Komentář : Harmonický vývoj : zmenšování rozdílů mezi jednotlivými oblastmi, Nepřetržitý : hit 50. a 60.let, Vyrovnaný : zabránit cyklickým propadům, zabránit sociálním konfliktům, Ve ŘS není specificky ošetřeno, není ani proticyklická politika, ani regionální nebo sociální, teprve JEA zavádí pojem hospodářská a sociální soudržnost a odpovídající politiky Stabilní : proticyklická politika a udržení stability směnných kursů se považují za otázku společného zájmu (čl. 103, ), udržení důvěry ve svou měnu, zajištění vysokého stupně zaměstnanosti a stability cenové hladiny, Urychlené zvyšování životní úrovně, není specifikováno, co se rozumí životní úrovní, předpokládá se, že automaticky vyplyne z 1, 2 a 3. Není nic o ochraně životního prostředí (kvalita života), o ochraně spotřebitele 8

9 Shrnutí : Velice obecné a velmi široké vymezení cílů, poplatné době, Dlouhodobý cíl : růst ekonomické výkonnosti Společenství jako celku a tím zvýšení ekonomické prosperity všech zúčastněných zemí, trvalé zlepšování životních a pracovních podmínek obyvatel členských zemí, Dosažení těchto cílů : prostřednictvím uvedených nástrojů Nástroje Dva hlavní : společný trh a postupné sbližování (koordinace) hospodářské politiky (čl. 2), Úkolem Společenství je zřízením společného trhu a postupným sbližováním hospodářské politiky členských států podporovat v celém Společenství harmonický rozvoj hospodářské činnosti, nepřetržitý a vyrovnaný hospodářský růst,větší stabilitu, urychlené zvyšování životní úrovně, jakož i těsnější vztahy mezi státy, které Společenství tvoří (čl. 2) Společný trh není přesně definován, teprve v JEA, Zákaz jakékoli diskriminace z důvodu státní příslušnosti (čl. 7) Společný trh a postupné sbližování hospodářské politiky: jde ruku v ruce, Propojení trhů zúčastněných zemí a odstranění překážek vyžaduje určitý stupeň spolupráce v hospodářské politice, ŘS : závazek sbližování vnitrostátních právních řádů v rozsahu potřebném pro fungování společného trhu (čl. 3h), Společná pravidla (hospodářská soutěž), společné standardy (uznávání diplomů a kvalifikace), harmonizace národních předpisů : místo odlišných národních předpisů jejich harmonizace (bankovní legislativa), ekonomická regulace, nepřímé daně : DPH a spotřební daně, ŘS podmínila jednomyslným hlasováním v Radě ( čl. 100), v druhé, nejpozději třetí etapě přechodného období ( ) se mělo přejít k hlasování kvalifikovanou většinou, lucemburský kompromis ( 1966), změna způsobu hlasování v Radě zabrzdila splnění záměrů ŘS, Časový termín : přechodné období 12 let, nesplněno 9

10 Společné politiky : obchodní ( zavedena po vytvoření celní unie a přijetí společného celního sazebníku, 1968 ) zemědělská (1966, přímé platby, exportní subvence aj.), společná pravidla hospodářské soutěže na společném trhu (1968), společná dopravní politika : minimální pokrok Pelkmans (2006), zhodnocení : společný trh ( do roku 1985 ) představoval : určitý druh celní unie s volným pohybem zboží (průmyslového i zemědělského ), s pravidly hospodářské soutěže pro obchod uvnitř ES plus společnou zemědělskou politiku, v ostatních oblastech (volný pohyb pracovníků, služeb a kapitálu) jen velmi omezené výsledky, Velký pokrok, ale ŘS mířila dál Institucionální rámec Trojúhelník : Komise, Rada ministrů, Evropský parlament Hlasování : jednomyslně, nejpozději v třetí etapě přechodného období mělo nastoupit většinové hlasování, lucemburský kompromis zablokoval postup ke společnému trhu Rozpočet : v ŘS přesně stanoveny podíly jednotlivých členských zemí (stejné pro Francii, Německo a Itálii), Zavedení vlastních zdrojů ( 1970), Cla a dovozní přirážky po roce 1970, Výdaje : SZP a administrativa Římská smlouva, shrnutí : 1. Naprosto převažuje ekonomická agenda, 2. Ekonomické cíle : obecné, odpovídající době ( stálý růst, jeho stabilita, zvyšování životní úrovně), Nejsou specifikovány tradiční cíle hospodářské politiky : vysoká zaměstnanost, cenová stabilita, vyrovnaná platební bilance, považují se za záležitost členských států ( čl. 104), s jednou výjimkou převažují ekonomické cíle, 3. Ekonomické nástroje : společný trh ( není cílem, ale nástrojem ) plus sbližování hospodářské politiky, 10

11 Společný trh a překážky jeho realizace : jednomyslné hlasování podpořené lucemburským kompromisem, Společné politiky ve třech oblastech Sbližování zákonodárství nezbytné pro efektivní použití nástrojů : problém s jednomyslným hlasováním (daňová politika) 4. Fáze ekonomické integrace : celní unie a nedokončený společný trh, nikdy pásmo volného obchodu 5. Deepening : pomalá harmonizace národních předpisů, Bílá kniha ( 1985), až po přijetí JEA, Widening : první pokus o měnovou unii ( 1970 ), Evropský měnový systém (1977), Evropská rada ( 1974) Enlargement : 1973, 1981 (devítka, desítka) 4.2.Jednotný evropský akt ( únor 1986, červenec 1987) Celkově : cíle beze změn, největší změny v nástrojích a v institucionálním rámci Nástroje : Jednoznačná definice vnitřního trhu : oblast bez vnitřních hranic, v níž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu (čl. 8A), Termín : do konce roku 1992 (čl. 8A), Hlasování : opatření, jejichž cílem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, kvalifikovanou většinou ( QMV), čl. 100A Výjimky : všechna opatření týkající se daní, volného pohybu osob, práv osob v zaměstnaneckém poměru (čl. 100A), Sbližování hospodářských politik Zůstávají společné politiky jako v Římské smlouvě, Ekonomická regulace : starý přístup, detailní regulace, jednomyslnost, nedostatek důvěry mezi členskými zeměmi, pomalý postup, Nový přístup : ekonomická regulace na základě vzájemného uznávání, urychlení, Nové politiky (widening): 11

12 Životní prostředí : poprvé ve smlouvě, cíle, přístupy, subsidiarita Ekonomická a sociální soudržnost : historické okolnosti, cíle : zmenšování ekonomických rozdílů mezi regiony, zřízení strukturálních fondů ( spojení tří existujících fondů ), příslib změn ve struktuře a pravidlech strukturálních fondů, 1988, Výzkum a technický rozvoj : poprvé formulace o posilování vědecké a technické základny evropského průmyslu a o podněcování jeho konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni, víceletý rámcový program vědeckých a technických priorit, velmi podrobné propracování, Sociální politika : widening : zlepšování pracovního prostředí, zdraví a bezpečnosti pracovníků, slaďování, Explicitně : minimální standardy v obou případech, Rozvíjení dialogu na evropské úrovni mezi managementem a pracovníky, Spolupráce v hospodářské a měnové politice : využití zkušeností Evropského měnového systému, diplomatické formulace, poprvé použit termín : Hospodářská a měnová unie Institucionální rámec : Hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) v otázkách vnitřního trhu, Zřízení Evropské rady ( 1974) : složení, jednání dvakrát ročně Větší role EP Ustanovení o Evropské spolupráci v oblasti zahraniční politiky Shrnutí : Beze změn v ekonomických cílech, Změny se týkají úprav článků Římské smlouvy, které jednak umožňují dokončení vnitřního trhu (definice vnitřního trhu, QMV, vzájemné uznávání předpisů, (deepening), jednak rozšiřují obsah vnitřního trhu (widening) o nové aktivity : výzkum a technický rozvoj, životní prostředí, ekonomická a sociální soudržnost, sociální politika, Institucionální změny, Enlargement (1981, 1986) 12

13 4.3 Maastrichtská smlouva (Smlouva o Evropské unii) (prosinec 1991, listopad 1993 ) Celkově : Jednání tři roky po přijetí JEA, ( listopad 1993 ), JEA jde v logice ŘS, jen dokončení vnitřního trhu, kdežto MS jde za rámec Římské smlouvy (nové cíle, tři pilíře), Mnohem větší deepening i widening, Změny se týkají jak cílů ekonomické integrace, tak nástrojů a institucionálního rámce Ekonomické cíle v MS rozšíření a nové formulace 1. Harmonický a vyrovnaný rozvoj hospodářských činností, 2. Udržitelný a neinflační hospodářský růst respektující životní prostředí, 3. Vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti, 4. Vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, 5. Zvyšování životní úrovně a kvality života, 6. Hospodářská a sociální soudržnost a solidarita mezi členskými státy Komentář : Ad 1) Spojení dřívějších cílů 1 a 2, Ad 2 a 3) Nové : souvisí s orientací na měnovou unii, poprvé neinflační prostředí a udržování životního prostředí, Ad 4) Nové : uznání sociální dimenze, Ad 5) Nové : nemluví se o urychleném zvyšování životní úrovně, poprvé o kvalitě života, Ad 6) Poprvé mezi cíli, solidarita členských zemí Celkově : zapracování dodatků z JEA, modernizace formulací, reflexe přechodu k měnové unii, Formulace umožňující různé interpretace (udržitelný růst, vysoká úroveň sociální ochrany, růst životní úrovně a kvalita života aj.) Nástroje : velké změny, dodán nový nástroj 1. Vnitřní trh : převzaty formulace JEA, navíc : zákaz všech omezení pohybu kapitálu mezi členskými zeměmi a mezi členskými zeměmi a třetími zeměmi (čl. 73b), požadavek diktovaný přechodem k měnové unii, 2. Zcela nový nástroj : hospodářská a měnová unie ( hlava VI : Hospodářská a měnová politika ), 13

14 Úkolem Společenství je vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie, stejně jako prováděním společných politik podporovat harmonický, vyvážený a trvale udržitelný rozvoj. Měnová unie velmi podrobně charakterizována, hospodářská unie bez vymezení, Měnová unie v MS : představuje nejzávažnější dodatek k ekonomické integraci : Hlavní prvky měnové unie ( podle MS ) : společná měna ( po předchozí neodvolatelné fixaci směnných kurzů), udržování cenové stability jako základní úkol nově zřízené Evropské centrální banky, dodržování rozpočtové disciplíny ( bez nadměrných schodků ), podmínky vstupu do 3.závěrečné fáze přechodu k měnové unii ( splnění konvergenčních kritérií ), nejpozději v roce 1999, 3. Sbližování hospodářských politik : nová formulace : provádění společných politik a činností uvedených v článku 3 (čl. 2). Vedle známých společných politik a politik přejatých z JEA nově (widening): zřizování transevropských sítí ( v energetice, telekomunikacích a dopravě), ochrana zdraví, vzdělání a výchova, příspěvek k rozkvětu kultur členských států, rozvojová spolupráce, ochrana spotřebitele, opatření v oblasti energie, civilní obrany a turistiky, Celkem 13 nových dodatků : politika, posilování, podpora, příspěvek, opatření Hlavní principy hospodářských politik : Nové principy, které dodává MS (oproti Římské smlouvě) : Vůdčí zásady hospodářské politiky (čl. 3a) Hospodářská politika je prováděna v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, Vůdčí zásady hospodářské politiky členských zemí : stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky, dlouhodobě udržitelná platební bilance, Hospodářská politika členských zemí na vnitřním trhu je založena na úzké koordinaci a na vymezení společných (obecných) cílů, Subsidiarita : rozdělení pravomocí mezi Společenství a členské země ( vymezení kompetencí Komise a Rady v ekonomické oblasti,čl. 3b) 14

15 Pojem : acquis communautaire : v plném rozsahu zachovávat a rozvíjet (čl.b a C), Nebylo nikdy předtím ve smlouvách zakotveno : zásady jak pro hospodářskou politiku členských států, tak pro politiky na úrovni EU Institucionální rámec : 1. Rozšířený rámec hlasování QMV, 2. Větší pravomoci EP, 3. Nová instituce : Evropská centrální banka 4.4 Amsterodamská smlouva ( říjen 1997, červen 1998) Celkově : malé rozšíření cílů, spíše upravené formulace, žádné nové nástroje, dodatky k institucionálnímu rámci Ekonomické cíle : 1. Rozšíření z 6 cílů ( MS) na 8, skutečně nový cíl : Rovné zacházení s muži a ženami, 2. Konkrétně : Znovu se opakuje : trvale udržitelný a neinflační růst ( bez : respektující životní prostředí ), Vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, bylo v MS, přesunuto na 2.místo, Rovné zacházení s muži a ženami : v Římské smlouvě (čl. 119 ) uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci, rozšíření, součást evropského sociálního modelu, Nová formulace : vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence ekonomické výkonnosti. Souvisí s 3.etapou přechodu k měnové unii : nejen konvergence, ale také konkurenceschopnost, Nová formulace : vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, dříve spojováno pouze s ekonomickým růstem, Zůstává : zvyšování životní úrovně a kvality života a hospodářská a sociální soudržnost a solidarita mezi členskými státy Shrnutí : jeden nový cíl, jinak nové formulace a přeskupení Nástroje : Celkově : zůstaly tři nástroje, malé změny 15

16 1. Společný trh Nevyřešený problém vnitřního trhu : volný pohyb osob, kontroly osob na hranicích, Nevyřešená společná politika vízová, azylová a přistěhovalecká, Zvláštní protokol : O začlenění Schengenského systému do rámce Evropské unie, součást 1. pilíře, hlasování, AS : zvláštní hlava (IV), termín : 5 let, Volný pohyb osob, nikoli pracovníků, 2. HMU Pakt o stabilitě a růstu, navazuje na čl. 104 ( o dodržování rozpočtové disciplíny, proti nadměrným deficitům), ERM 2 : směnný mechanismus pro členské země, které nevstoupily do 3.fáze měnové unie ( Velká Británie, Dánsko, Švédsko a původně také Řecko ) 3. Koordinace hospodářské politiky : Každoročně na základě doporučení Komise Rada přijímá Hlavní směry hospodářských politik členských států a Společenství (Broad Economic Policy Guidelines, BEPG), Evropská rada projednává závěry a doporučení, K zajištění koordinace hospodářských politik Rada na základě zpráv předkládaných Komisí sleduje ekonomický vývoj v každé členské zemi a ve Společenství ( mnohostranný dohled ), monitoruje soulad s Hlavními směry, provádí hodnocení, Členské státy poskytují Komisi informace o důležitých opatřeních ve své hospodářské politice, Rada (kvalifikovanou většinou) může dát členskému státu nezbytná doporučení, Projednáváno také v EP Zásadní změna : Hlava VIII, Zaměstnanost: Koordinovaná strategie zaměstnanosti, orientační směry politiky zaměstnanosti, provádění zůstává záležitostí členského státu, podávání zpráv členských zemí, hodnocení Radou, doporučení, výměna zkušeností, Sociální protokol začleněn do Smlouvy, odkaz na Evropskou sociální chartu (1961) a Sociální chartu Společenství ( 1989) v čl. 136, Institucionální rámec : Užší spolupráce, hlavně v 2. a 3.pilíři, omezené možnosti v 1. pilíři, Nice Rozšíření QMV, větší role EP 16

17 Shrnutí AS : Omezené změny v cílech, jeden nový cíl Nástroje : koordinace hospodářské politiky, společná strategie v oblasti zaměstnanosti, Sociální protokol, Schengen, Pakt stability a růstu, ERM 2 Institucionální rámec : užší spolupráce (flexibilita), rozšíření QMV, EP 4.5 Smlouva z Nice ( prosinec 2000 ) 1. Stejná struktura a členění jako v AS, 2. Beze změn v cílech, 3. Nástroje : beze změn u tří nástrojů (vnitřní trh, HMU, sbližování politik), omezené změny ve společné obchodní politice a nové vymezení úkolů sociální politiky, mluví se o modernizaci sociální ochrany, podpora spolupráce, nikoli s cílem sbližovat právní předpisy, 4. Přehledná úprava, 5. Hlavní těžiště a přínos : příprava na rozšíření EU : změny institucionálního rámce (fungování Komise, Rady, Evropského soudního dvora, vážení hlasů v Radě, zastoupení nových členů v institucích Unie, rozšíření QMV, užší spolupráce), 6. Prohlášení o budoucnosti Evropy ( Laeken 2001) 4.6 Smlouva o Ústavě pro Evropu (2004) Navrhované změny : 1. Nové vymezení pravomocí Unie a rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy, 2. Změny v institucionálním uspořádání : EK (ministr zahraničí), EP, ER, (předseda, president EU), 3. Rada ministrů : hlasování v Radě, nová definice kvalifikované většiny, dosavadní řešení, dvojí většina (většina členských států, v nichž žije 65 % obyvatel EU ) 4. Posílení role národních parlamentů, pravomoci orgánů nebyly zvýšeny na úkor členských zemí, naopak, Bez dopadů na legislativu vnitřního trhu a HMU, Průběh ratifikace, Francie, Nizozemí 17

18 4.7 Lisabonská smlouva a její přínosy Prameny : 1. Baldwin, R, Wyplosz,Ch., Ekonomie evropské integrace, kap. 2, 2.8 Ústavní smlouva, 2. Evropská unie, Lisabonská smlouva 3. Když se řekne Lisabonská smlouva. Perspektiva fungování Evropské unie podle nového smluvního rámce, Úřad vlády ČR 2008, kap. 4 a 5 1.Formální stránka : 460 stran textu, z toho 245 stran tvoří Smlouva, dalších 211 stran tvoří přílohy (protokoly), Obtížný právnický text, zpracován za účasti zástupců všech členských zemí, 2. Obsahová věcí stránka : dvě smlouvy se stejným právním dopadem, Smlouva o Evropské unii (zhruba 40 stran) : společná ustanovení (cíle Unie, vymezení pravomocí a funkcí orgánů Unie, vnější činnost Unie : společná zahraniční a bezpečnostní politika, Navazuje na Maastrichtskou smlouvu, Smlouva o fungování Evropské unie (zhruba 200 stran) : nové vymezení pravomocí Unie a jejich rozdělení mezi Unii a členské státy, vnitřní politiky a činnosti Unie (vnitřní trh, hospodářská soutěž a její pravidla, financování Unie (rozpočet Unie), zaměstnanost, sociální politika, ochrana spotřebitele, hospodářská, sociální a územní soudržnost, hospodářská a měnová politika, doprava, podpora vědy a technologického rozvoje, životní prostředí, energetika, vesmír), vnější činnost : společná obchodní politika, rozvojová spolupráce, Vymezení funkcí institucí Unie, právní akty Unie, Navazuje na Římskou smlouvu, Příčiny : vnitřní i vnější okolnosti : rostoucí počet členů, postavení EU ve světě, globalizace, 2007 : slavnostní podpis Lisabonské smlouvy nejvyššími představiteli EU, za ČR : premiér a ministr zahraničních věcí, Rozdíly proti Ústavní smlouvě : Vynechána Listina základních práv Evropské unie kodifikující existující občanská, politická, sociální práva občanů Unie, 18

19 Nemluví se o ústavě : ministr zahraničních věcí, zákony a rámcové zákony, Symboly EU : vlajka, hymna, heslo, EP o evropských symbolech (2008), Obsahový rozdíl : Lisabonská smlouva obsahuje % textu Ústavní smlouvy, Nutná ratifikace ve všech členských zemích, Průběh, odmítnutí v Irsku, irské námitky, ratifikace v ČR (2009) Změny obsažené v Lisabonské smlouvě : 1. Nové vymezení pravomocí Unie a rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy Zásadní inovace : rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy, tři úrovně, Viz : Smlouva o Evropské unii, Hlava I, čl. 5, Smlouva o fungování Evropské unie, Hlava I, čl.2-6, Hlavní zásada (čl.5) : Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených ve Smlouvách členskými státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. Pravomoci, které nejsou smlouvami Unii svěřeny, náležejí členským státům, 1. Pravomoc výlučná : ve vymezených oblastech pouze Unie vydává právně závazné akty, Celní unie, Stanovování pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu, Měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro, Zachování biologických mořských druhů v rámci společné rybářské politiky, Společná obchodní politika, Výlučná pravomoc se netýká : daně, politická sféra (vnitřní a vnější bezpečnost, policie, armáda, veřejná správa, diplomatické zastoupení), 19

20 2. Pravomoc sdílená : závazné právní akty vydávají jak členské státy, tak Unie, pokud jí smlouvy takovou pravomoc svěřují, Vnitřní trh, Sociální politika (vymezená ve Smlouvě), Hospodářská, sociální a územní soudržnost, Zemědělství a rybolov ( s výjimkou uvedenou shora), Životní prostředí, Ochrana spotřebitele, Doprava, Transevropské sítě, Energetika, Prostor svobody, bezpečnosti a práva, Společné otázky bezpečnosti v otázkách veřejného zdraví, Činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, vesmíru : Unie může vymezovat a provádět programy, nesmí však bránit členským státům ve výkonu jejich pravomocí, Společná politika v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci (nesmí bránit členským státům ve výkonu jejich pravomocí), 3. Pravomoci provádět činnosti, jimiž Unie podporuje, koordinuje a doplňuje činnost členských států, aniž by nahrazovala jejich pravomoc: Ochrana a zlepšování veřejného zdraví, Průmysl, Kultura, Cestovní ruch, Všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport, Civilní ochrana, Správní spolupráce Rozšíření a omezení pravomocí a návrhy na změnu Smluv: rozhoduje Evropská rada, pokud je jednomyslná, platí oběma směry (oboustranná flexibilita, přijat český návrh), musí schválit všechny členské země, Důležitý závěr : členské státy jsou pány smluv, 2.Vymezení cílů Unie : viz Smlouva o Evropské unii, Společná ustanovení (Hlava I, čl. 3) 20

21 1. Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel. 2. Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti, 3. Unie vytváří vnitřní trh. Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování ochrany životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok. Bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte. Podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy. Respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví. 4. Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro. 5. Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování Charty Organizace spojených národů. 6.Unie sleduje své cíle vhodnými prostředky na základě pravomocí, které jsou jí Smlouvami svěřeny. 3. Institucionální změny zaváděné Lisabonskou smlouvou : 1. Stálý předseda Evropské rady (volený ER na dva a půl roku, vede jednání ER, zastupuje Unii navenek, na základě pověření ER, 21

22 2.Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (volený ER, je místopředsedou Komise a předsedou Rady pro zahraniční věci, jedná na základě mandátu Komise a Rady), 3. Změna hlasování kvalifikovanou většinou v Radě : Podpora nejméně 55 % členů Rady zastupujících členské státy (nejméně 15 z nich), jež představují nejméně 65 % obyvatelstva těchto států, Postavení velkých a malých členských států, záruky, hledání spojenců, nutnost nacházet kompromis, Blokační menšina : alespoň 13 členských států s 35 % obyvatel proti, Postavení Německa, Rozšíření možnosti hlasovat kvalifikovanou většinou (o 68 oblastí), Právo veta a většinové hlasování, Jednomyslnost : daně, sociální zabezpečení, zahraniční, bezpečnostní a obranná politika, policejní spolupráce, 4.Posílení účasti národních parlamentů při přijímání legislativy : Povinnost předávat návrhy nových legislativních aktů, které jsou zasílány Evropskému parlamentu a Radě, k posouzení také národním parlamentům, Lisabonská smlouva, shrnutí : 1. Unie se nestává státem, ani federací, je společenstvím suverénních států spojených společnými hodnotami a cíli, Co je federace : federální vláda, armáda, policie, daně, měna, společná zahraniční a bezpečnostní politika, diplomatické zastoupení aj. V EU : členské státy hlavní silou při tvorbě společné legislativy, rozhodují o dalším rozvoji integračního procesu, o míře svěření pravomocí do rukou unijních orgánů, jejichž pravomoci Smlouva přesně vymezuje, 2. Přínos Lisabonské smlouvy : reforma rozhodovacích mechanismů a modernizace institucí, Posílení Unie (nové instituce, hlasování), Vymezení pravomocí členských států, rozšířené pravomoci Evropského parlamentu při přijímání unijní legislativy, posílení úlohy národních parlamentů, Rozšířen rejstřík hlasování kvalifikovanou většinou (deepening), 22

23 3. Výsledek : intenzivnější spolupráce členských zemí, hledání konsensu jako předpokladu dalšího rozvíjení integračního procesu, na němž závisí i blahobyt členských zemí, 4. Marnost snahy posazovat národní zájmy na úkor dalších členských zemí, meze vydírání, 5. Suverenita členských států nebyla omezena, o míře svěřených pravomocí rozhodují společně, dobrovolně a jednomyslně členské státy, Lisabonská smlouva nijak zásadně nerozšířila rozsah unijních pravomocí (widening : energetika, výzkum, vesmír ), Rozhodnutí o možném přesunu (oběma směry) v budoucnu, možnost změny smluv, Ekonomická agenda (vnitřní trh a měnová unie) prakticky beze změny, Suverenita a svrchovanost ČR v současné Evropě, 6. Šířené nesmysly : nová mnichovská smlouva, požadavky sudetských Němců, ohrožení Benešových dekretů, plíživé omezování suverenity, 7. Možnost vstoupení z EU : co by znamenalo vystoupení z Unie pro ČR (obchod, měna, životní prostředí, rozpočet a strukturální fondy, volný pohyb osob), Únor