ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ABSOLVENTSKÁ PRÁCE PŘIROZENÁ KOMUNIKACE S KOŇMI. Za Nádražím 222, Český Krumlov. Školní rok:

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, Český Krumlov ABSOLVENTSKÁ PRÁCE PŘIROZENÁ KOMUNIKACE S KOŇMI Autor práce: Konzultant: Tereza Kalistová, IX. A Mgr. Radim Novotný Školní rok: Základní škola Český Krumlov, Za Nádražím 222 info@zsnadrazi.cz

2 Obsah: ÚVOD 3 1 CO TO VLASTNĚ JE PŘIROZENÁ KOMUNIKACE? PRINCIP HRY VYCHÁZEJÍCÍ Z PŘIROZENÉ KOMUNIKACE 4 2 KŮŇ A PODKOVY 4 3 ZAKLADATELÉ A ZASTÁNCI VE SVĚTĚ I U NÁS PAT PARELLI MONTY ROBERTS VÁCLAV VYDRA 7 4 PRŮZKUM NA ČESKOKRUMLOVSKU DOTAZNÍK 7 ANOTACE 9 LITERATURA 10 PŘÍLOHY 11 PŘÍLOHA 1 11 PŘÍLOHA 2 13 PŘÍLOHA 3 14 PŘÍLOHA 4 15 PŘÍLOHA 5 16 PŘÍLOHA 6 17 PŘÍLOHA 7 18 PŘÍLOHA 8 19 PŘÍLOHA 9 20 PŘÍLOHA

3 Úvod Vybrala jsem si téma Přirozená komunikace s koňmi. Protože mám ráda koně a jezdila jsem na nich, už když jsem byla malá. Na koních jsem začínala jezdit se sedlem. Každým rokem v létě jezdíváme na Moravu k Bednářům. Tady jsem se poprvé setkala s jiným přístupem ke koním. Dozvěděla jsem se, že způsob přirozené komunikace je koním velmi blízký, protože je odvozen od soužití divokých i současných koní ve stádě. Velice se mi to líbilo, tak jsem si řekla, že bych na toto téma mohla zpracovat jako absolventskou práci. Myslím, že když se vlastně využije toho, co je koni přirozené, bude se v naší společnosti cítit bezpečně a bude uvolněný, protože já mu nebudu vnucovat něco, co je mu cizí. Touto prací chci seznámit své okolí s tím, že vůbec něco jako přirozená komunikace existuje, a že je to pro koně přirozený styl práce. Díky této práci jsem si utřídila poznatky a vědomosti o přirozené komunikaci s koněm a získala jsem přehled o využití této metody na Českokrumlovsku. Chtěla bych poděkovat paní Mgr. Jitce Bednářové Smíškové za poskytnutí některých fotografií. Mým konzultantem byl pan učitel Mgr. Radim Novotný. 1 Co to vlastně je přirozená komunikace? Přirozená komunikace s koněm je práce s koněm ze země i ze hřbetu způsobem, který je pro koně přirozený, vyplývá z pozorování stáda a jeho chování. 1.1 Princip Je založena na přirozeném stádovém pudu koně. Ve volné přírodě jsou koně ve stádě a musí mít nějakého vůdce, který dává pozor na to co se děje kolem a jestli se neblíží nebezpečí. Většinou je vůdčí klisna a vůdčí hřebec. Hřebec udržuje klid ve stádě a dává pozor, aby se plnily povely vůdčí klisny. V přirozené komunikaci s koněm musí člověk představovat klisnu i hřebce. Když dáme nějaký povel (klisna), kůň 3

4 ho musí splnit, jinak ho hřebec kousne, tzn., můžeme povel opakovat, zdůraznit nebo podpořit plácnutím koně přes zadek, (hřebec). Ale přestože jsme ti hlavní, kůň v nás musí mít důvěru. Může se s námi pomazlit, můžeme ho pochválit, protože těmito způsoby si získáváme u koně větší důvěru. V přirozené komunikaci s koněm se jezdí bez sedla, udidla a podkov. Používá se jen provazová ohlávka, mrkvová hůlka nebo provaz, který má kůň kolem krku. Někteří jezdí i bez těchto pomůcek, jede jenom člověk a kůň, který nemá žádné pomůcky. 1.2 Hry vycházející z přirozené komunikace K tomu, aby si kůň s člověkem rozuměl, aby v něj měl důvěru, se používá sedm Parelliho her, které se hrají s koněm ze země. Poznala jsem je v Domašově: 1. Přátelská (viz Příloha 1) 2. Dikobrazí (viz Příloha 2) 3. Řídící neboli pohybová (viz Příloha 3) 4. Jo jo (viz Příloha 4) 5. Kruhová (viz Příloha 5) 6. Stranová (viz Příloha 6) 7. Prostorová (viz Příloha 7) Tyto hry nám pomáhají dorozumět se lépe s koněm a vytvořit mezi námi pevnější vztah. Když kůň bude tyto hry ovládat, půjde nám to s ním lépe i na hřbetě. 2 Kůň a podkovy Kůň byl člověkem ochočen a v přírodě žil bez podkov, a proto je jasné, že podkovy nepotřebuje, jestliže se pohybuje na povrchu, který je pro něj přirozený a kopyta mu neničí. Z historie je známo, že předchůdcem podkov byli tzv. hiposandály, které byly z lýka a používali se přibližně 330 let př. n. l. Měli totiž chránit tahounům 4

5 (koním, kteří tahali různé náklady) kopyta. Pochází zřejmě z Říma. Přibližně v letech Ježíše Krista se začali využívat první železné podkovy. Ve zpracování kovu byli nejlepší Keltové, od nichž pravděpodobně pochází první podkovy, ostruhy a udidla. Koně podkovy mít nemusí, jestliže se o kopyta koně dobře postaráme. Dáme koně do výběhu, kde bude mít různé povrchy, aby se rohovina mohla rovnoměrně obrušovat, tzn. kameny, měkká půda, tvrdá půda atd. Aby měl přístup k různým povrchům, jako kdyby žil ve volné přírodě. Jestliže mu ale nemůžeme tyto podmínky poskytnout, měli bychom pravidelně stříhat přerůstající rohovinu a pečovat o kopyta. K tomu, aby kůň v klidu při údržbě kopyt postál, nám pomohou Parelliho hry. Zvedání, přemisťování a pokládání kopyta, se dá považovat za přátelskou hru. Jestliže je kůň zvyklý a má v nás důvěru nebude mít s péčí o kopyta vůbec žádný problém a my ho nebudeme muset pokládat na zem nebo ho úzkostlivě držet u hlavy a bát se, že bude vyvádět. Jestliže je malé hříbě k tomuto vedeno od malička, nenastane problém ani později v dospělosti. Je ale jasné, že v některých stájích přirozenou komunikaci nepoužívají a velké problémy se strouháním kopyt nemají. Obrázky péče o kopyta u dospělého jedince a u mláděte. (viz Příloha 8) 3 Zakladatelé a zastánci ve světě i u nás Mezi zakladatele patří Pat Parelli, Monty Roberts, ale i lidé, kteří nejsou tolik známí a neprezentují to tak vehementně. 3.1 Pat Parelli Narodil se v Kalifornském zálivu. Od mala měl rád koně a od devíti let pracoval ve stájích. Ve třinácti letech ho začal jezdec a traper jménem Freddie Ferrera z Livermore, učit jak se chovat u zvířat a hlavně u koní přirozeně. Už v této době začal vyvíjet vlastní myšlenky o tom, jak vychovávat koně. V 17 letech jezdil soutěžně rodea (nejraději bez sedla). Poté začal trénovat koně. Chvíli se mu dařilo, 5

6 ale poté se dostavila finanční krize. Začal se učit Kung-Fu jeho principům, vnitřní síle, disciplíně, ovládání mysli a těla. Pracoval u Troye Henryho, který se specializoval na vývoj a trénování koně i jezdce. Pomohl Patovi pochopit emocionální a duševní procesy koně jako lovné zvěře. Zabýval se učením lidí, aby pochopili koně. Vše učil jednoduchým a zábavným způsobem. V roce 1983 na dobytkářské konferenci udělal veliký dojem ježděním bez uzdy. Zájem okolí Pata povzbudil, a proto začal přednášet a vyvinul videa a program pro studenty. Usiloval o to, že pro výcvik koní není třeba zastrašování, bolesti nebo úzkosti, ale že výsledků lze dosáhnout díky dostatečnému porozumění a důvěře zábavně, pravdivě a přirozeně. Pat jednou řekl: Kdyby všechno, co jsem udělal, bylo naučit vás myslet jako kůň a skutečně rozumět jejich psychologii, měli byste klíče k tomu, jak udělat s koněm cokoliv chcete a získat si jejich srdce Monty Roberts Narodil se v Salinasu, v Kalifornii. Jeho celoživotní snahou je zlepšit svět jak pro koně, tak pro lidi. Vychází z podobných principů jako Pat Parelli, porozumění a naučení se koňské řeči, kterou nazval Jazyk Equus. Na rozdíl od Parelliho se snaží zpříjemnit standardní výcvik koně, koním i lidem. Jeho metody, které pojmenoval Napojení Join-Up, jsou dále použitelné pro anglické či westernové ježdění. Jeho cílem je nenásilné obsedání, navykání na sedlo, nakládání do vozíku, navázání vztahu s koněm atd. Jazyku koní se učil pozorováním divokých stád mustangů. Tímto pozorováním strávil téměř celý život. Chce dosáhnout toho, aby se kůň sám rozhodl, jestli s námi bude komunikovat. Tímto způsobem získáme ochotnějšího koně pro práci. Většina problémů vzniká kvůli nejasným signálům od lidí. Ne, jak si někdo může myslet, vlivem agresivního chování koní. K tomuto řešení se koně obrací až jako ke krajní možnosti, protože jejich hlavní a přirozenou obranou je útěk

7 Monty Roberts získal za své myšlenky ocenění a od roku 1989 navštěvuje královnu Alžbětu II., která je velkou milovnicí koní. 3.3 Václav Vydra Narodil se v roce 1956 v Praze. Od roku 1998 má vlastní koně a pracuje s nimi přirozenou komunikací, jezdí bez sedla i se sedlem a místo uzdy používá volný provaz okolo krku koně. 4 Průzkum na Českokrumlovsku Oslovila jsem některé stáje na Českokrumlovsku, abych se zeptala majitelů na to, jak to u nich probíhá, co používají za metody u svých koní a jestli je možné i v okolí Českého Krumlova narazit na přirozenou komunikaci s koňmi. 4.1 Dotazník Vytvořila jsem si dotazník, pomocí kterého jsem se snažila zjistit, kolik stájí na Českokrumlovsku zná přirozenou komunikaci s koňmi, kolik z nich ji používá, jaký na ní mají názor, k čemu používají své koně, jestli jezdí se sedlem, s udidlem a mají-li okované koně. Přesné znění dotazníku viz Příloha 9. Tento dotazník jsem poskytla deseti stájím. Setkala jsem se s různými názory na přirozenou komunikaci s koněm. Někteří si myslí, že přirozená komunikace s koňmi se dá provozovat, jen když má člověk málo koní a hodně času. Zjistila jsem, že lidé na Českokrumlovsku sice přirozenou komunikaci s koňmi znají, ale používají jí částečně jen asi dvě stáje. Většina stájí převážně používá převážně sedla. Udidla používají všechny stáje, jen jedna se to snaží koním vylepšit tím, že nemají kovová udidla, ale kožená. Stejně je to i s časem stráveným na pastvině. Koně, kteří jsou připravováni na soutěže a sport jsou ve většině stájí celých 24 h zavření v boxu, ale poníci, kteří jsou používáni na volnočasové, čili rekreační ježdění jsou přes den i na noc venku. Přirozenou komunikací se z oslovených stájí nejvíce zabývá 7

8 Ekofarma Alpská chalupa Stáj Poluška, Rožmitál na Šumavě 2. Výsledky dotazníku zpracované pomocí grafů viz Příloha

9 Anotace Cílem práce bylo shrnout přirozenou péči o koně. V první části absolventské práce je popsán princip Přirozené komunikace s koňmi a jsou zde uvedeny hry, které sepsal a vypozoroval Pat Parelli. Další část absolventské práce je věnována historii podkov a jejich použití. Dále jsou zde vypsáni nejvýznamnější představitelé, kteří pracují a zabývají se přirozenou komunikací s koňmi. Závěr absolventské práce je věnován průzkumu některých stájí na Českokrumlovsku, jejich vztahu k přirozené komunikaci s koněm. Vyhodnocení dotazníku a dotazník je uveden v příloze. V dalších přílohách jsou fotografie, které mohou dopomoci k lepšímu pochopení přirozené komunikace s koňmi. 9

10 Literatura BEDNÁŘ, Frederik. Domluvte se se svým koněm [online]. Vydavatelství MSD s.r.o., 2006 [cit ]. ISBN Dostupné z: DOLEŽAL, Vladimír a DOLEŽALOVÁ, Alena. ČLOVĚK a KŮŇ. České Budějovice: dona, ISBN ; foto Tereza Kalistová, 2011; foto z rodinného archivu

11 Přílohy Příloha 1 Přátelská hra Hra při, které se s koněm mazlíte a učíte ho, aby se nebál různých předmětů, jako je například šustivá bunda, igelitový sáček. Můžeme ho těmito předměty hladit a tím mu ukázat, že mu nehrozí žádné nebezpečí. Můžeme ho zkoušet oplácávat proutkem či bičem, ale toto oplácávání musí být vždy pravidelně rytmické, aby kůň věděl vždy dopředu, co bude následovat. Jestliže kůň hru přijme, bude stát jako socha a nebude švihat ani ocasem. 11

12 12

13 Příloha 2 Dikobrazí hra Hra při, které koně učíme ustupovat pod tlakem. Prsty tlačíme na určitá místa koně a snažíme se, aby ustoupil. Když kůň neustoupí, zatlačíme více. Jsou čtyři stupně tlaku podle teorie Birgera Gieseka, je tento tlak přirovnáván ke zvířatům. 1. Stupeň tlaku je, že se místa dotýkám konečky prstů jako moucha, potom se tlak stupňuje a my tlačíme více jako ovád, poté se tlak zvyšuje jako krkavec a poslední fází je tlak jako orel. Důležité v této hře je nepřestat vyvíjet tlak na koně, aby si nemyslel, že mu to projde snadno. Jestliže kůň ustoupí pod tlakem, přestaneme tlak vyvíjet a na místě kam jsme tlak vyvíjeli, koně pohladíme. 13

14 Příloha 3 Řídící neboli pohybová hra Tato hra se podobá hře dikobrazí s rozdílem toho, čím na koně působíme. U této hry používáme místo tlaku na jednotlivá místa koně, odstup od koně, jsme ve větší vzdálenosti. Tlak vyvíjíme pomocí svého postoje, myšlenky, pohledu. Stejně jako u dikobrazí se pomocí tohoto působení kůň pohybuje do strany, dopředu nebo dozadu. Jsou zde čtyři fáze tlaku, nejdříve se postavíme k boku koně a soustředěně se díváme na jeho zadek, při druhé fázi mírně pohybujeme vodítkem okolo koňského boku, u třetí fáze vodítkem kroužíme kolem boku koně a při poslední fázi můžeme plesknout koně po boku. Stejně se kůň může pohybovat přední částí těla. 14

15 Příloha 4 Jo-jo hra Při této hře musí být kůň čelem k člověku. Principem této hry je oddalování a přibližování koně. Má také čtyři fáze tlaku. Při couvání se nejprve na koně podíváme pohledem zlé tchýně. Pokud kůň neudělá krok vzad, zvedneme k pohledu ještě prst, poté mírně rozhýbeme vodítko a poslední fází je rytmické cukání vodítkem a tím i ohlávkou. Výsledkem by mělo být, že se kůň od nás vzdálí. Jakmile kůň začne ustupovat dozadu, pro začátek stačí jen o jeden krok, přestaneme vyvíjet tlak a odměníme ho pohledem hodné babičky. Celé couvání opakujeme, dokud kůň nepochopí, co po něm chceme. Při přibližování koně k nám se natočíme bokem, abychom se nedívali na koně, rytmicky ručkujeme po vodítku a vyvíjíme tlak do té doby, než k nám kůň udělá alespoň jeden krok. Když se k nám přiblíží, přestaneme tlak vyvíjet a vodítko uvolníme. Po chvíli znovu vyvíjíme tlak stejným způsobem jako na začátku. Celou hru opakujeme, než kůň pochopí, co po něm chceme. 15

16 Příloha 5 Kruhová hra Podobá se lonžování, akorát zde kůň musí pořád přemýšlet (nebo by alespoň měl přemýšlet). Koně navedeme na kruh, vybídnutím ruky. Nemusíme se na koně pořád dívat, protože už staré čínské přísloví říká: Pokud vám kůň při lonžování zmizí zleva za zády a nezmění směr, musí se vpravo opět vynořit. Nesmíme to, ale s touto hrou moc přehánět, protože už po čtyřech kolečkách to koně přestane bavit. Jestliže kůň bez našeho svolení opustí kruh, zrychlí, zpomalí, zastaví nebo změní směr, přivoláme koně pomocí jo-jo hry a vyšleme ho znovu na kruh. Kůň zjistí, že je pro něj výhodnější dodržovat naše pokyny. 16

17 Příloha 6 Stranová hra Při této hře kůň ustupuje do strany směrem od nás. Je dobré když kůň bude mít hlavu otočenou k plotu ohrady nebo stěně stáje, aby neměl tendenci jít dopředu, ale šel jen do strany. Koně vybídneme buďto tím, že nejprve tlačíme třemi prsty do místa na pleci a potom na zádi a tyto pohyby střídáme a docílíme toho, že kůň ustupuje střídavě předem a zadkem. Také můžeme použít metodu hry řídící. Strany, na které kůň ustupuje, bychom měli střídat, protože kůň se stejně jako člověk dělí na praváka nebo leváka, má svou silnější a slabší stranu. 17

18 Příloha 7 Prostorová hra Rozvíjí nebojácnost koně v uzavřených prostorách. Nejprve zvolíme nějakou pevnou překážku po jedné straně. Může to být ohrada, nebo stěna. Poté si od ní zvolíme asi tak čtyř metrový rozestup a poté vyzveme koně, aby tímto prostorem (mezi člověkem a stěnou) prošel. Jestliže se mu bude zdát vzdálenost moc úzká, můžeme jí rozšířit na šest metrů a znovu vyzveme koně, aby tudy prošel. Postupně vzdálenost kudy má kůň projít zmenšujeme, až skončíme na devadesáti centimetrech což je šířka přepravníku na koně. Prostorem mezi námi a překážkou může kůň proklusat, procválat nebo projít 18

19 Příloha 8 19

20 Příloha 9 DOTAZNÍK Jaké používáte koně (chladnokrevníky, teplokrevníky, poníky, )... K čemu používáte své koně (např. prestižní soutěže, dostihy, volnočasové ježdění, ) Jestliže jezdíte na soutěže na jaké (např. parkur, drezura, )... Pracujete na koni převážně se sedlem nebo bez sedla? A proč?... Jestliže pracujete se sedlem, jaký typ sedla používáte (např. anglické, westernové, )? Když pracujete s koněm, jezdíte s udidlem nebo bez udidla? A proč?... Jezdíte raději na jízdárně nebo v terénu? A proč?... Jak dlouho jsou za den vaši koně na pastvině a v boxu? JARO: pastvina:... box:... LÉTO: pastvina:... box:... POZIM: pastvina:... box:... ZIMA: pastvina:... box:... Dáváte koně na noc do boxu nebo na louku? A proč?... Máte okované koně?... Jestliže vaše koně ne/mají podkovy proč?... Jaký styl práce s koňmi preferujete?... Slyšeli jste o přirozené komunikaci s koněm (7 Parelliho her, )?... Používáte se svými koňmi tuto metodu?... Napište proč? Co se vám na ní líbí či nelíbí?... 20

21 Příloha 10 Vyhodnocení dotazníku Zjistila jsem, že většina stájí na Českokrumlovsku má teplokrevníky, plnokrevníky a poníky. Koně jsou z 90% využíváni na rekreační ježdění, 10% na dostihy, 90% na jiné soutěže a 10% na hiporehabilitace. použití koní 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% rekreační ježdění dostihy soutěže hiporehabilitace 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Typy soutěží 0% parkur drezura western hobby sotěže 21

22 Z 80% stáje používají ke své práci sedlo různého typu. Anglické sedlo 90% a westernové sedlo 10%. 10% stájí jezdí někdy se sedlem, někdy bez sedla. Zbývajících 10% jezdí bez sedla. 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% práce s koněm s nebo bez sedla pouze se sedlem pouze bez sedla obojí 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% anglické Typy sedel westernové 22

23 80% stájí používá uzdečku s udidlem. Zbývajících 20% částečně jezdí bez udidla. 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% práce s koněm s nebo bez udidla pouze s udidlem obojí pouze bez udidla Většina oslovených stájí má komerční charakter a řídí se požadavky svých klientů. Koně určené k dostihům a soutěžím pracují v terénu i na jízdárně. 100% jezdíte raději na jízdárně nebo v terénu 80% 60% 40% 20% 0% na jízdárně v terénu podle potřeby a požadavků klientů 23

24 Vzhledem k různému složení koní ve stájích (teplokrevníci, poníci) jsou koně různým způsobem ustájeni. Dostihoví koně jsou 24 h v boxu. Poníci bývají převážnou část dne nebo celý den venku. ustájení koní 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 24 h na pastvě Ve dne na pastvě v noci v boxu v noci v boxu přes den částečně na pastvě 24 h v boxu Podobné pravidlo jako u ustájení platí i pro kování koní. Většina poníků je bez podkov. Sportovní koně jsou okováni. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% okovaní koně okovaní neokovaní přední nohy 24

25 Z průzkumu vyplynulo, že většina stájí se zabývá tréningem, komerčním využitím koně bez ohledu na osobnost koně. 20% stájí využívá alespoň částečně metody přirozené komunikace s koněm. 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% styl práce s koňmi porozumění tréning obojí 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% použití PŘIROZENÉ KOMUNIKACE S KOŇMI ano ne částečně 25