Zahradní terapie jako součást vzdělávání v sociální práci a sociálních službách Zahrada smyslů Jabok

Transkript

1 Projekt Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (reg. Č. CZ2.17/3.1.00/ Zahradní terapie jako součást vzdělávání v sociální práci a sociálních službách Zahrada smyslů Jabok

2 Úvod Zahradní terapie se osvědčuje v mnoha zemích po řadu let. V posledním období se stává populární i u nás, začíná se využívat v různých zařízeních v oblasti školství, zdravotnictví, sociální práce a sociálních služeb. Efektivní využití širokého potenciálu zahradní terapie vyžaduje specificky zaměřenou odbornou přípravu profesionálů, kteří ji budou využívat i dále rozvíjet. Zkušenosti a poznatky o zahradní terapii usnadní studentům sociální práce její využití v rámci jejich profesionálního působení. Studijní materiál poukazuje na styčné plochy a souvislosti sociální práce a zahradní terapie, možnosti vzájemného obohacení oborů a podmínky pro začlenění do profesní přípravy sociálních pracovníků. Model praktické realizace je součástí projektu Inovace systému volitelných předmětů a odborných praxí VOŠ Jabok. Jedná se o vybudování modelového pracoviště pro výuku zahradní terapie Zahrada smyslů, vytvoření, realizace a vyhodnocení volitelného kurzu pro kvalifikační a posléze specializační vzdělávání sociálních pracovníků.

3 Sociální práce a sociální služby Definice a základní charakteristiky Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti. (Mezinárodní definice sociální práce 2004) Sociální práce je společenskovědní i praktický obor orientovaný na řešení lidských problémů, je součástí systémů sociální ochrany osob. Jejím úkolem je umožnit všem lidem plně rozvinout své možnosti, obohatit jejich životy a předcházet selhání v sociálním fungování. Zaměřuje se na společenské bariéry, nerovnosti a nespravedlnosti, reaguje na krize a akutní situace stejně jako na každodenní osobní a společenské problémy. ( komentář k mezinárodní definici soc. práce) Pomáhá jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnosti sociálního fungování, podporuje tvorbu společenských podmínek příznivých pro tento cíl. (Matoušek a kol. Metody a řízení sociální práce, 2003) Sociální práce vychází z humanistických a demokratických idejí a její hodnoty jsou založeny na úctě v rovnost, hodnotu a důstojnost všech lidí. Tyto hodnoty jsou deklarovány v národních a mezinárodních etických kodexech i v aktuální související legislativě. Předmětem sociální práce pak je podpora zvládání obtížných životních situací klientů zprostředkováním změny vzájemných problémových interakcí mezi klienty a subjekty v jejich sociálním prostředí působením na klienty, působením na subjekty v jejich sociálním prostředí a působením a působením na průběh interakce mezi nimi. Sociální práce představuje jak praktickou činnost zaměřenou na odhalování, zmírňování a řešení široké škály sociálních problémů, tak také společensko-vědní obor, který tyto jevy vysvětluje.sdílí teoretická východiska s jinými pomáhajícími profesemi, jako svébytný obor si vytvořila vlastní teorie a metodické postupy. Využívá širokou paletu specifických dovedností, postupů a činností spojených s jejím celkovým zaměřením na člověka a jeho sociální prostředí.

4 Vybrané aktuální přístupy sociální práce Humanistické přístupy zdůrazňují specificky lidské aspekty mezi něž patří např. tvořivost, láska, sebepojetí, rozvoj, seberealizace, autonomie, odpovědnost. Asi nejznámějším představitelem je přístup zaměřeny na klienta C.R. Rogerse, který zdůrazňuje význam partnerského a respektujícího vztahu mezi pomáhajícím a klientem, bezpodmínečné pozitivní přijetí klienta, schopnost empatie a autentičnost profesionála. Logoterapie V.E. Frankla se zaměřuje na specificky lidská existenciální témata a hledání smyslu v životě. Nabízí významné a účinné prvky využitelné při práci s klienty v náročných životních situacích, postoje, které pomáhají vyrovnat se utrpením (svoboda vůle a vůle ke smyslu, způsoby nalézaní smyslu v životě). Systemický přístup chápe člověka (jedince) jako autonomní systém. Rodinu vnímá jako sociální systém složený z lidských systémů, tvoří ji jednotlivé prvky a vztahy mezi nimi. Rodinu, skupinu nebo organizaci pak můžeme ovlivňovat jednak jako celek nebo přes jednotlivce. Jedince lze pochopit pouze v sociálním kontextu, v kterém žije. Pro systemický přístup je důležité odlišení pomoci a kontroly, partnerský vztah pomáhajícího a klienta. Cílem působení je uschopňování a zmocňování klienta, aby sám uměl se svými problémy zacházet a volit vlastní řešení. Systemický přístup našel uplatnění zejména v oblasti práce s rodinami. Má ale velmi široké použití a hodí se jak pro jednotlivce, partnery, rodiny, tak i pro řešení problémů ve skupinách a organizacích. Sociálně ekologické přístupy se zabývají vztahem člověka a prostředí, poukazují na jejich vzájemnou propojenost, ovlivňování a závislost. Člověk své prostředí nejen utváří, ale také je jím současně ovlivňován. Zdroje problémů v sociálním fungování i zdroje podpory pak můžeme identifikovat právě ve vztazích mezi člověkem a prostředím. Metody sociální práce Metody sociální práce jsou specifické cílené postupy sociálních pracovníků obvykle definované podle cílové skupiny nebo situací na kterou reagují. Za základní metody sociální práce považujeme individuální sociální práci, sociální práci s rodinou, se skupinou, komunitní sociální práci. Jako specifické metody obvykle označujeme např. sociální práci s lidmi se zdravotními handicapy, seniory, s lidmi bez přístřeší, s lidmi v prostituci, s rizikovou mládeží.

5 Metody a postupy sociální práce jsou vždy založeny na přímých kontaktech a interakcích s jednotlivci, rodinami, skupinami nebo komunitami a to jak ve formálním, institucionálním tak i v přirozeném prostředí. Významným atributem výkonu sociální práce je profesionální vztah, který je založen především na úctě a respektu ke klientovi, empatii, akceptaci, nehodnotícím postoji a diskrétnosti. Sociální služby Sociální služby jsou další součástí systémů sociální ochrany a nástrojem naplňování sociálních práv. Jedná se činnosti nebo soubory činností, které zajišťují pomoc a podporu lidem v nepříznivých sociálních situacích za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Nepříznivá sociální situace může vznikat z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu nebo také v důsledku znevýhodňujícího prostředí, životních návyků a způsobu života, které vedou ke konfliktům se společností, Sociální služby podporují právo každého člověka na život v přirozeném prostředí, zapojení do běžného způsobu života společnosti. Rozsah, forma a způsoby pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost, musí vycházet z individuálně zjištěných potřeb každého člověka, podporovat jeho aktivitu a samostatnost, důsledně dbát na kvalitu, dodržování lidských práv a základních svobod. Podmínky pro poskytování sociálních služeb upravuje zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách. Typy sociálních služeb lze členit podle cílových skupin a problémů, např. služby reagující na nezaměstnanost, chudobu, bezdomovectví, služby pro děti a rodiny, seniora, uprchlíky, pro lidi s postižením. Zákon o sociálních službách rozlišuje tři základní druhy sociálních služeb, sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Služby sociální péče reagují na potřeby lidí s nedostatky v soběstačnosti s cílem umožnit jim kvalitní život v přirozeném prostředí nebo, pokud nelze jinak, zajistit jim důstojné podmínky v pobytových zařízeních. Služby sociální prevence se zaměřují na překonání obtížných situací lidí z důvodu konfliktních způsobů jednání a problémového životního stylu a zároveň na ochranu společnosti a prevenci sociálních patologií. Mezi aktivity, kterými služby naplňují své cíle, obvykle patří výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti a sociálně terapeutické činnosti.

6 Sociální pracovník K definování pojmu sociální pracovník můžeme přistoupit zjednodušeně a říci, že je to profesionál, který vykonává sociální práci. Jednoznačnou definici či legislativní vymezení postavení a role sociálního pracovníka budeme hledat těžko. V návaznosti na výše uvedenou definici sociální práce lze konstatovat, že úkolem sociálního pracovníka je odborně, kvalifikovaně působit jak na lidi v obtížné životní situaci (může se jednat o jedince skupiny, komunity), tak na subjekty v jejich sociálním prostředí (jedince, skupiny nebo organizace) s cílem zprostředkovávat zmírnění napětí nebo řešení konfliktů mezi nimi. K dosažení uvedeného cíle musí sociální pracovník vykonávat soubory propojených a navazujících činností: poznávat životní situace jednotlivých klientů, identifikovat jejich potíže v interakci se subjekty v sociálním prostředí, identifikovat příčiny těchto potíží, jejich důsledky pro klienty a subjekty v jejich sociálním prostředí a možnosti jejich překovávání. Na tomto základě navrhuje, provádí a vyhodnocuje intervenci, která je přiměřená situaci klienta a povaze jeho interakcí se subjekty v sociálním prostředí, a také vyhodnocuje svoje vlastní působení. (L. Musil, nepublikovaná prezentace, seminář ASVSP 2010) Potřebné znalosti, dovednosti a kompetence k těmto činnostem sociální pracovník může získat minimálně tříletým studiem příslušného akreditovaného oboru na vyšší odborné nebo vysoké škole (stanovisko ASVSP). Kvalifikační požadavky pro výkon povolání sociálního pracovníka (ve všech oblastech veřejné správy) a pracovníka v sociálních službách upravuje zákon č. 108/2006 sb. o sociálních službách. Stanovuje též povinnost dalšího vzdělávání, jeho rozsah a formy. V současné době se intenzivně pracuje na přípravě tzv. profesního zákona, zákona o sociálních pracovnících, který přesněji upraví podmínky pro výkon profese sociální práce, statut sociálního pracovníka, kvalifikační předpoklady a další podmínky pro výkon profese a také statut a kompetence profesní samosprávné organizace. Pracovník v sociálních službách V kontextu sociálních služeb je třeba zmínit roli pracovníka v sociálních službách. Pracovník v sociálních službách vykonává přímou obslužnou péči o klienty v pobytových zařízeních sociálních služeb, základní výchovnou (nepedagogickou ) činnost zaměřenou např. na podporu pracovních návyků a dovedností, manuální zručnost, zabezpečování volnočasových a zájmových aktivit nebo také pečovatelské činnosti a osobní asistenci v domácnostech (a

7 přirozeném prostředí) klientů. Podmínkou odborné způsobilosti je základní nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu. Vzdělávání v sociální práci a v sociálních službách. Kvalifikační vzdělávání Vzdělávání v oborech sociální práce zajišťují vyšší odborné a vysoké školy. Pro úroveň a kvalitu kvalifikačního vzdělávání má značný význam existence Minimálního vzdělávacího standardu a úloha Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Minimální standard vzdělávání v sociální práci stanovuje obsah studia a zásady výuky tak, aby absolventi vysokoškolského nebo vyššího odborného studia získali teoretické znalosti a praktické dovednosti potřebné k výkonu individuální, skupinové nebo komunitní sociální práce v rámci sociálních služeb a státní nebo veřejné správy. Závaznými disciplinami jsou filozofie a etika, sociologie, psychologie, teorie a metody sociální práce, metody a techniky sociálního výzkumu, sociální politika, sociální patologie, odborná praxe a supervize. Studijní program dále musí obsahovat specializované výběrové kurzy, které studentům umožní užší profesní orientaci. Koncepce minimálního standardu zaručuje srovnatelnou úroveň a kvalitu studia a zároveň umožňuje jednotlivým školám specifické zaměření, které se odráží v profilu absolventa. Další vzdělávání Požadavky a podmínky dalšího vzdělávání k obnovování, upevňování a doplňování kvalifikace sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních upravuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Stanovuje jeho rozsah a formy, obsah a zaměření, které má vycházet z individuálního vzdělávacího plánu pracovníka.

8 Zahradní terapie Definice a základní charakteristiky Definice zahradní terapie se shodují v tom, že rostliny, zahradničení a kontakt s přírodou jsou prospěšné lidem nemocným, lidem s handicapy různého charakteru i všech věkových skupin pro podporu tělesných, duševních, (spirituálních) a sociálních aspektů jejich života bez ohledu na jejich schopnosti, dovednosti nebo původ. Zahradní terapie je interdisciplinární obor, jehož teoretická i praktická část zahrnuje a spojuje poznatky z různých oblastí (zahradničení, ergoterapie, fyzioterapie, pedagogika, psychologie, atd.) Zahradní terapie záměrně a cíleně využívá pobytu v zahradě, kontaktu s rostlinami a přírodou, práce v zahradě při léčbě, rehabilitaci a podpoře lidí s různými problémy. Může se jednat o problémy v oblasti zdravotní, psychické, sociální i existenciální. Zahradní terapie poskytuje možnosti pro rozvoj mobility, motoriky, kognitivních a sociálních dovedností, pro zlepšení emocionálního stavu, pro tvořivé a relaxační činnosti, zábavu, pro nalézání nebo znovunalézání smysluplného místa v životě a životní pohody. Zahradní terapie využívá bohatou a různorodou škálu činností, které musí profesionál, zahradní terapeut vhodně zvolit podle individuálních potřeb a možností klienta. Jejich realizace pak musí probíhat s optimálně zvolenou mírou přímé podpory, pomoci a vedení klienta tak, aby bylo dosaženo požadovaného cíle. Stejně jako v sociální práci a dalších pomáhajících profesích je významnou součástí působení vztah klienta a pracovníka, motivace klienta, týmová a mezioborová spolupráce. (studijní materiály, kvalifikační kurz ZT Brno 2013) Zahradní terapie jako součást vzdělávání v sociální práci. V rámci současného pojetí kvalifikačního vzdělávání v sociální práci je možné zařadit téma zahradní terapie do nabídky volitelných kurzů pro studenty. Seznámení se smyslem, principy, způsoby a podmínkami využití zahradní terapie umožní studentům získat představu i motivaci pro její využití při vlastním působení v oboru. V rámci dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách lze kurzy zaměřit obdobně na základní informace o zahradní terapii a také vytvořit podmínky pro získání specializace, odborné způsobilosti v zahradní terapii. Obsah i rozsah specializačního kurzu by pal měl být stanoven na základě mezioborové diskuse a ve spolupráci zainteresovaných profesí.

9 Neopominutelnou součástí profesního rozvoje pracovníků je rozvoj osobnostní, rozvoj dovedností v oblasti sebezkušenostní, v oblasti psychohygieny a prevence syndromu vyhoření. Také pro tyto cíle je zahradní terapie dobře využitelná a pracoviště by měla pamatovat na vytvoření podmínek k jejímu uplatnění. Zahradní terapie jako součást vzdělávacích aktivit VOŠ Jabok. Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Jabok realizuje tříletý pomaturitní vzdělávací obor sociální práce a sociální pedagogika. Na základě smlouvy o spolupráci s Evangelickou teologickou fakultou UK Praha se podílí na zajištění bakalářského studijního oboru pastorační a sociální práce. Jabok je řádným členem Asociace vzdělavatelů v sociální práci, splňuje vzdělávací standardy pro vzdělávání sociálních pracovníků. Absolventi nacházejí uplatnění jako sociální pracovníci, vychovatelé, pedagogové volného času,asistenti pedagoga ve školách, které vzdělávají děti, žáky a studenty se specifickými potřebami a pastorační asistenti. V rámci projektu ESF, operačního programu OP Praha Adaptabilita byl podpořen projekt Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok. Na základě projektu se vytvoří modelové pracoviště pro výuku Zahrada smyslů Jabok a volitelný kurz Základy zahradní terapie. Zahrada smyslů Jabok Zahrada smyslů bude sloužit jako modelové pracovište pro výuku kurzu Základy zahradní terapie a zároveň jako prostor pro setkávání a relaxaci studentům a pracovníkům školy. Pro vybudování Zahrady smyslů bude využita terasa s plochou 70m. Prostorové řešení a vybavení zahrady umožní studentům seznámit se s vybavením a typickými prvky zahrad pro lidi se smyslovými a tělesnými handicapy. Vybavení, pěstební stoly, kontejnery, budou přizpůsobeny lidem s pohybovým omezením, lidem na invalidním vozíku a lidem se zrakovým postižením tak, aby jim byl umožněn přímý kontakt s rostlinami a přírodninami. Rostlinný materiál a další prvky budou zvoleny tak, aby byly zajímavé pro zrak, chuť či hmat a také aby se minimalizovalo riziko poranění. Bude se jednat především o aromatické byliny, pomalu rostoucí keře a stromy se zajímavou a výraznou strukturou větví, kmínků, kůry a olistění. Součástí vybavení budou pergoly, které umožní přistínění a také využití popínavých rostlin. Estetické vjemy zprostředkované zrakem, hmatem,

10 čichem, či chutí rozšíří vodní prvek (vodní rostliny, zvuk tekoucí vody, mokré kameny s různou strukturou. Základy zahradní terapie Kurz Základy zahradní terapie si klade za cíl seznámit studenty se zahradní terapií, jejími východisky, principy, možnostmi uplatnění. pro různé cílové skupiny, v rámci sociálních služeb a dalších podpůrných či pomáhajících aktivit. Volitelný kurz v rozsahu 20 hod. bude součástí kvalifikačního studia ( v denní i kombinované formě). Po vyhodnocení kurzu bude také přizpůsoben pro další vzdělávání sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách i vzdělávání laických pečovatelů. Z hlediska obsahového zaměření bude výuka navazovat na znalosti a dovednosti, které studenti získali v teoretických předmětech (zejména speciální pedagogika, pedagogika, psychologie, metody sociální práce, rizikové skupiny a sociálně patologické jevy i na odborných praxích, důraz bude kladen mezioborové pojetí, sebezkušenost a reflexi zážitků z vlastních praktických aktivit v Zahradě smyslů. Záměrem kurzu je především zaujmout studenty i pracovníky z praxe pro téma zahradní terapie, motivovat je k jejímu zavedení a realizaci na pracovištích. Pojetí a cíle zahradní terapie musí vždy vycházet z potřeb cílové skupiny a podmínek, kde je realizována. S ohledem na cíle a záměr připravovaného kurzu budou v jeho pojetí zohledněny také dále uvedené vybrané aspekty. Zahrada jako místo pro duši Zahradní terapie může účinně přispívat k uspokojování spirituálních potřeb člověka. Holistický pohled na člověka obsahuje kromě biologické (fyziologické) psychologické a sociální také duchovní, spirituální dimenzi. Spirituální či duchovní hodnoty jsou specificky lidské, obtížně sdělitelné, souvisejí s hledáním a potřebou smyslu života. Zejména v nemoci, obtížných životních situacích, ve stáří, v utrpení může člověk ztrácet a obtížně nalézat objektivní smysl své lidské existence. O smyslu své práce a existence mohou stejně tak pochybovat lidé profesionálně pomáhající, pokud smysl své práce vztahují k především sobě a ne k druhým. Způsoby jak objevit smysl, v životě nabízí logoterapie V.E. Frankla, může jimi být smysluplná práce ve prospěch druhých, prožití hodnot, zážitky z uměleckého díla, krásy přírody, lidská láska, postoj vůči utrpení, poznání, že nejvyšší hodnotou je život sám. Zkušenosti ze zahradní terapie, aktivní i pasivní

11 zapojení do jejích činností umožní tyto cesty nalézat a projít. Prožitky ze zahradní terapie mohou být také účinným prostředkem prevence syndromu vyhoření pracovníků v pomáhajících profesích. Zahrada smyslů bude sloužit nejen pro výuku,ale pro všechny studenty, pracovníky a návštěvníky školy. Vytvoří tak prostor, pro odpočinek, relaxaci, setkávání, zlepší podmínky pro psychohygienu a prevenci syndromu vyhoření. Zahrada jako místo k setkávání V rámci zahradní terapie lze též využívat a přirozeným způsobem podporovat komunitní principy. Důrazy na sociální začlenění, na právo každého člověka žít v v přirozeném prostředí, mít rovné příležitosti a podmínky k zapojování do běžných sociálních aktivit vyžadují také zapojení občanů místních komunit.- Nezbytná je podpora komunitních principů, pomoc k takovým změnám v komunitě, aby každému bylo umožněno někam patřit, převzít zodpovědnost sám za sebe a spoluzodpovědnost za druhé. Participace, aktivní zapojení do činností na zahradě vytváří přirozené příležitosti pro setkávání, komunikaci, sdílení, vzájemnou pomoc a kooperaci, navázání vztahů. Ve výuce budou proto opět využity reflektované praktické zkušenosti studentů, příklady projektů komunitních zahrad ve městech a na sídlištích u nás i v zahraničí. Zahrada jako místo zotavení Zotavení (recovery)je moderní přístup využívaný především při práci s lidmi s psychiatrickým onemocněním. Pomáhá překonávat negativní důsledky duševního onemocnění, klade důraz na kvalitu života. Pomáhá žít i s onemocněním či handicapem spokojeněji a lépe. Principy zotavení - naděje, zplnomocnění, posílení zodpovědnosti a nalezení smysluplných rolí se nabízejí k využití ve zdravotnických i sociálních službách při práci s lidmi nejen s s duševními, ale také zdravotními i sociálnímu handicapy. Zahradní terapie v aktivní i pasivní formě zase nabízí možnosti a praktické postupy k jejich realizaci.

12 Diskuse a závěr Sociální práce i zahradní terapie jsou interdisciplinární obory zaměřené na člověka, uznávají jeho individualitu jako nejvyšší hodnotu, respektují lidskou důstojnost a lidská práva, podporují autonomii, samostatnost a zodpovědnost jednotlivce. V úvahu berou vztah a vzájemné působení a ovlivňování člověka a prostředí a to jak v užším slova smyslu, člověk a sociální prostředí nebo člověk a přírodní prostředí, tak i v širším slova smyslu a propojení obou faktorů. Oba obory nabízí vzájemné obohacení. Zahradní terapie může být využívána ve všech oblastech sociální práce a sociálních služeb jako prostředek k podpoře klientů nejrůznějších cílových skupin při řešení nepříznivých sociálních situací, při napomáhání jejich zapojení do běžného života a přirozeného prostředí. Zahradní terapie může významně ovlivňovat kvalitu života klientů a přispívat k uspokojování potřeb v oblasti biologické, psychické, sociální i spirituální. Sociální práce může zahradní terapii přispět propracovanými metodami a přístupy k jednotlivcům, rodinám, skupinám a komunitám. Jednu z možností konkrétního užití zahradní terapie v rámci vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách dokládá projekt Inovace systému výběrových kurzů a odborných praxí VOŠ Jabok. Modelové pracoviště Zahrada smyslů a vzdělávací kurz Základy zahradní terapie umožní studentům propojit praktické zkušenosti a teoretické poznatky z olasti sociální práce a sociální terapie Jak zahradní terapie tak i sociální práce potřebují pro svá působení nejenom sdílet pojmy, využívat teoretické poznatky a zkušenosti z dalších vědních oborů o člověku a společnosti, ale také reálnou spolupráci v mezioborových týmech při realizaci svých specifických aktivit. Zpracování projektu Smyslová zahrada VOŠ Jabok je výsledkem mezioborové spolupráce a diskuse zástupců oboru sociální práce a zahradní architektura, nad jeho finální podobou a realizací bude diskuse ještě pokračovat. Vzdělávání v oboru zahradní terapie není u nás dosud koncipováno, pro zakotvení i další rozvoj oboru bude ale nezbytné. Formy, obsah i rozsah budou zřejmě různé, měly by být výsledkem mezioborových diskusí. Lze předpokládat, že se bude jednat o specializační vzdělávání k získání speciální odborné způsobilost, rozšiřující a prohlubující kvalifikační vzdělávání v oborech, kde se zahradní terapie uplatňuje. Za obor sociální práce si závěrem dovoluji konstatovat, že zahradní terapie má místo ve vzdělávání sociálních pracovníků a sociální práce má místo ve vzdělávání zahradních terapeutů

13 Zdroje : Matoušek, O. a kol. (2001): Základy sociální práce, Portál, Praha Matoušek, O. a kol. (2003): Metody a řízení sociální práce, Portál, Praha Matoušek, O. a kol. (2007): Sociální služby, Portál, Praha Zákon č. 108/2006Sb. o sociálních službách Mezinárodní definice sociální práce (2004) Minimální vzdělávací standard v sociální práci, ASVSP Studijní materiály kvalifikační kurz ZT, Brno 2013