Diplomová práce ZÁNIK ÚČASTI SPOLEČNÍKA NA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V JUDIKATUŘE ČESKÝCH VYŠŠÍCH SOUDŮ. Lucie Kotyzová 2006/2007

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra obchodního práva Diplomová práce ZÁNIK ÚČASTI SPOLEČNÍKA NA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V JUDIKATUŘE ČESKÝCH VYŠŠÍCH SOUDŮ Lucie Kotyzová 2006/2007 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Zánik účasti společníka na společnosti s ručením omezeným v judikatuře českých vyšších soudů zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

2 OBSAH 1 ÚVOD PRÁVNÍ POSTAVENÍ SPOLEČNÍKA S.R.O POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ PRÁVA SPOLEČNÍKŮ VZNIK A ZÁNIK SPOLEČNICKÉHO VZTAHU Vznik právního vztahu společníka ke společnosti s r.o Zánik právního vztahu společníka k s.r.o ZPŮSOBY ZÁNIKU ÚČASTI SPOLEČNÍKA V S.R.O PŘEVOD OBCHODNÍHO PODÍLU Zánik účasti společníka převodem jeho obchodního podílu Judikatura Závěr SMRT SPOLEČNÍKA FYZICKÉ OSOBY Zánik účasti společníka fyzické osoby jeho smrtí Judikatura Závěr ZÁNIK SPOLEČNÍKA PRÁVNICKÉ OSOBY Zánik účasti společníka zánikem společníka právnické osoby Závěr VYLOUČENÍ SPOLEČNÍKA VALNOU HROMADOU Vyloučení společníka valnou hromadou následkem porušení vkladové či příplatkové povinnosti Judikatura Závěr VYLOUČENÍ SPOLEČNÍKA SOUDEM Zánik účasti společníka vyloučením soudem Judikatura Závěr ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA SOUDEM Zánik účasti společníka zrušením soudem Judikatura Závěr DOHODA O ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA Zánik účasti společníka dohodou o jeho zrušení Závěr PROHLÁŠENÍ KONKURSU NA MAJETEK SPOLEČNÍKA A ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU NA PROHLÁŠENÍ KONKURSU PRO NEDOSTATEK MAJETKU

3 3.8.1 Zánik účasti společníka prohlášením konkursu na jeho majetek a zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku Závěr PRAVOMOCNÉ NAŘÍZENÍ VÝKONU ROZHODNUTÍ POSTIŽENÍM OBCHODNÍHO PODÍLU SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI, VYDÁNÍ EXEKUČNÍHO PŘÍKAZU K POSTIŽENÍ OBCHODNÍHO PODÍLU SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI Zánik účasti společníka pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením jeho obchodního podílu, vydáním exekučního příkazu k postižení jeho obchodního podílu Judikatura Závěr ZÁNIK SPOLEČNOSTI Zrušení a zánik společnosti s likvidací Zrušení a zánik společnosti bez likvidace Judikatura Závěr ZÁVĚR RESUMÉ...51 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

4 1 ÚVOD Společnost s ručením omezeným je jednou z nejmladších forem obchodních společností. Přestože je označována za společnost kapitálovou, tak stojí na pomezí kapitálových a osobních společností. Říká se, že společnost s ručením omezeným v sobě má všechny výhody osobních i kapitálových společností, asi proto je také nejfrekventovanější společností na českém obchodním poli. Myslím, že podmínky pro vznik společnosti s ručením omezeným jsou vcelku obecně známy. Téměř každý, kdo se pohybuje v obchodním prostředí ví, že společnost s ručením omezeným musí mít základní kapitál nejméně Kč, taktéž je již z názvu společnosti zřejmé, že společník ručí za možné závazky společnosti omezeně, a to do výše nesplacených vkladů. Já se však domnívám, že před založením společnosti, by si i každá osoba, jejíž úmyslem je stát se společníkem společnosti s ručením omezeným, měla zjistit a měla mít v mysli vědomosti týkající se zániku společnického vztahu. Dle mého názoru by měl mít každý v povědomí, kdy může být ze společnosti vyloučen, nebo naopak, co když tato osoba již nebude chtít být nadále společníkem plánované společnosti s ručením omezeným, jaké má tato osoba možnosti a šance na zrušení své účasti ve společnosti. S tím souvisí i následky zániku účasti společníka na společnosti. Tématem mé diplomové práce je právě zánik účasti společníka na společnosti s ručením omezeným v judikatuře českých vyšších soudů. Ráda bych touto prací přiblížila všechny způsoby zániku společnického vztahu, které nabízí český právní řád a chtěla bych zároveň doplnit teoretickou část o soudní judikaturu. V první kapitole bych se ráda zabývala postavením společníka společnosti s ručením omezeným obecně, mým úmyslem je zde uvést práva a povinnosti společníka společnosti s ručením omezeným a taktéž podmínky vzniku a zániku společnického vztahu. V následující kapitole, která bude kapitolou hlavní, bych podrobně rozebrala jednotlivé způsoby zániku účasti společníka na společnosti s ručením omezeným, uvedla ke každému ze způsobů relevantní judikaturu a u každého ze způsobů vyvodila z platné právní úpravy a judikatury českých vyšších soudů závěr, ve 4

5 kterém se vždy pokusím zhodnotit zákonná ustanovení konkrétního způsobu zániku a navrhnout změny zákonné úpravy. 5

6 2 PRÁVNÍ POSTAVENÍ SPOLEČNÍKA S.R.O. Na úvod je potřeba uvést, že společnost s ručením omezeným 1 je při dělení společností označována za společnost kapitálovou, tudíž společník této společnosti není povinen v této formě společnosti osobně naplňovat vlastní činnost společnosti. Není tedy nutné, aby existence společnosti závisela na schopnostech a dovednostech jejích společníků, tak jako je tomu v případě společníků společností osobních. Nicméně se zde účast společníka na vedení společnosti nevylučuje, proto také společnost s ručením omezeným není typickou kapitálovou společností, dost často jsou společníci zavázáni, aby svou osobní činností uskutečňovali účel, pro který byla společnost zřízena. Řízením společnosti s r.o. je pověřen statutární orgán společnosti, kterým je jednatel či jednatelé společnosti jmenováni valnou hromadou společnosti, která je tvořena společníky společnosti. Závisí tedy jen na vůli společníků, jestli statutárním orgánem společnosti bude společník či třetí osoba stojící mimo společnost. Společníkem společnosti s ručením omezeným se může stát fyzická či právnická osoba. Je také možné, aby společníkem byla pouze jedna osoba, je však vyloučené, aby společnost s jedním společníkem byla zároveň zakladatelem či jedním společníkem jiné společnosti s r.o. Také je zákonem zakázáno, aby fyzická osoba jako společník byla jediným společníkem ve více než třech společnostech s r.o. 2.1 Povinnosti společníků Vkladová povinnost společníka Splacení vkladu, který se zavázal společník vložit do základního kapitálu společnosti, je základní povinností společníka společnosti s r.o. Podmínky a lhůtu pro splacení vkladů určuje především společenská smlouva. Nicméně hlavní rámec určuje zákon, v kterém je předepsáno, že společník je povinen před vznikem společnosti splatit minimálně 30% ze svého celkového vkladu, že mají společníci povinnost veškeré své nesplacené vklady splatit do 5 let od vzniku společnosti a že nelze odpustit povinnost společníka splatit vklad, pokud nedochází k zákonem 1 Dále lze společnost s ručením omezeným označit zkráceně společnost či společnost s r.o. 6

7 povolenému snížení základního kapitálu společnosti. V případě nepeněžitých vkladů je nutné, aby tyto vklady byly splaceny v celé své výši již před vznikem společnosti. Následně po splacení vkladů má výkonný orgán společnosti povinnost nahlásit aktuální výši vkladu rejstříkovému soudu, aby údaje v obchodním rejstříku byly vždy aktuální. Pokud společník nesplatí své vklady ve lhůtě stanovené zákonem či společenskou smlouvou, pak nastupuje zákonná sankce ve formě platby úroku z prodlení ve výši 20% z nesplacené částky, sankce možného vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady společnosti v tzv. kadučním řízení, dále může být podána žaloba o splacení vkladů ze strany jiného společního a nakonec je taktéž možné, aby došlo k vyloučení společníka rozhodnutím soudu. Společenská smlouva může předepisovat i jiné sankce za porušení vkladové povinnosti. Příplatková povinnost Příplatková povinnost nevzniká společníkovi společnosti s r.o. ze zákona. Společník je povinen tuto povinnost plnit jen v případě, že je tak uvedeno ve společenské smlouvě či zakladatelské listině společnosti. Příplatek není součástí vkladu společníka do základního kapitálu, příplatek má sloužit především jako vlastní kapitál společnosti, kterým může společnost disponovat hned záhy po vzniku společnosti. Příplatek požadovaný společenskou smlouvou však nemůže být neomezený. Zákon upravuje, že příplatek nesmí přesáhnout polovinu základního kapitálu společnosti. Další povinnosti Pro společníka společnosti s r.o. mohou vzniknout i další povinnosti, jednou z těchto povinností může být povinnost společníků převzít uvolněný obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů. Tato povinnost může vzniknout pouze rozhodnutím valné hromady. Společníkům mohou být uloženy i další povinnosti upravené ve společenské smlouvě a ve většině případů nesplnění těchto povinností zakládá právo na vyloučení společníka rozhodnutím soudu. 7

8 2.2 Práva společníků Práva společníků je možné dělit na práva majetková a nemajetková. Toto dělení však není jediným možným způsobem dělení práv společníků. Práva společníků je taktéž možné rozdělit na práva kvantifikovatelná a nekvantifikovatelná. Za právo kvantifikovatelné považujeme právo, které je závislé na výši obchodního podílu, naopak právo nekvantifikovatelné je právem nezávislým na výši obchodního podílu. Práva nekvantifikovatelná mají všichni společníci stejná, při uplatňování těchto práv jsou si všichni rovni. 2 Právo podílu na zisku Právo společníka podílet se na zisku je hlavním právem majetkovým. Je právem, který v podstatě naplňuje hlavní účel založení společnosti. Typicky je toto právo stanoveno společenskou smlouvou či zakladatelskou listinou. Pro případ, že společenská smlouva toto právo nijak zvlášť neupravuje, řídí se rozdělování zisku mezi společníky ustanovením obchodního zákoníku, který určuje, že podíl na zisku se rozděluje mezi společníky v poměru odpovídajícím poměru jejich obchodních podílů. Právo na vypořádací podíl Právo na vypořádací podíl je dalším právem majetkovým. Na vypořádací podíl má společník právo, když dojde k zániku jeho účasti ve společnosti za jejího trvání. Vypořádací podíl se obvykle vydává v penězích. Právo na vypořádací podíl nevzniká, pokud dojde k zániku účasti společníka ve společnosti převodem jeho obchodního podílu. V tomto případě si mezi sebou převodce a nabyvatel obchodního podílu domluví cenu za převáděný obchodní podíl. Právo na podíl na likvidačním zůstatku Právo na podíl na likvidačním zůstatku je jedním z dalších majetkových práv společníků. Toto právo společníka nastupuje ve chvíli, kdy se společnost zrušuje a zaniká likvidací. Stejně jako v případě práva podílu na zisku, zákon upravuje, že podíl na likvidačním zůstatku je ve stejném poměru jako podíl na obchodním podílu 2 Pokorná, Jarmila. Základy práva obchodních společností s příklady a otázkami. Brno: Masarykova univerzita, 2002, s.52 8

9 společníka. Toto ustanovení zákona je však opět dispozitivní a společenská smlouva může obsahovat jiné než poměrné pravidlo na rozdělení likvidačního zůstatku. Právo na rozhodování a účast společníka ve společnosti Rozhodovací právo společníka se řadí mezi nemajetková práva společníků společnosti s ručením omezeným. Společníci kapitálové společnosti, kterou společnost s ručením omezeným je, nerozhodují o společnosti přímo, ale mají právo účastnit se na vedení společnosti prostřednictvím orgánů společnosti. Tímto orgánem je valná hromada společnosti. Zde společníci rozhodují o chodu společnosti svými hlasy. Počet hlasů jednotlivých společníků je obvykle určen společenskou smlouvou společnosti, pokud nikoliv, pak platí, že každých Kč vkladu společníka činí jeden hlas při hlasování na valné hromadě společnosti. Na valné hromadě však společníci pouze nehlasují, mají zde také právo vznášet dotazy a připomínky a také předkládat návrhy a protinávrhy. Společníci mají pravomoc rozhodovat taktéž mimo valnou hromadu, a to dle 130 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ nebo obchodní zákoník ). Právo na informace Právo na informace je dalším nemajetkovým právem společníka. Všichni společníci mohou požadovat stejné informace bez ohledu na výši jejich vkladů. Informace o společnosti má právo společník získávat od statutárního orgánu společnosti respektive od jednatele či jednatelů společnosti. Toto právo na informace umožňuje společníkovi informovat se o chodu společnosti a zároveň nahlížet do všech dokladů společnosti. Tyto informace většinou společník zjišťuje především proto, aby byl schopen zodpovědně hlasovat na valné hromadě. Právo na kontrolu I právo na kontrolu je nemajetkovým právem společníka. Toto právo úzce souvisí s předešlým právem na informace. Společníci mají právo nahlížet do všech dokladů společnosti, a to nejen za účelem zjištění určitých informací o společnosti, ale je také možné kontrolovat nahlížením do dokladů správný chod společnosti. Pokud společníci nemají dostatečnou odbornost, aby posoudili, že je vše v pořádku, 9

10 pak mají právo pověřit auditora nebo daňového poradce k provedení hlubší kontroly údajů obsažených v dokladech společnosti. 2.3 Vznik a zánik společnického vztahu Vznik právního vztahu společníka ke společnosti s r.o. Účast na společnosti s ručením omezeným může vzniknout právnické či fyzické osobě dvěma způsoby, originárně nebo derivativně. Typickým znakem originarity členství ve společnosti je fakt, že originární společník nemá žádného právního předchůdce, jeho účast ve společnosti není odvozená od účasti jiného společníka ve společnosti. Základním originárním způsobem vzniku účasti společníka ve společnosti s r.o. je vznik společnosti, kde je společník jedním či jediným ze zakladatelů společnosti. K druhému originárnímu vzniku účasti dochází převzetím závazku tzv. extranea 3 k novému vkladu při zvyšování základního kapitálu společnosti. Je nutné nezaměňovat převzetí závazku extranea k novému vkladu s přistoupením společníka ke společnosti, protože druhý zmíněný akt není u kapitálové společnosti možný. Společnost s ručením omezeným se zakládá společenskou smlouvou, která musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Pokud se zakládá společnost pouze jedním zakladatelem, pak se listina, plnící stejnou funkci jako společenská smlouva u vícečlenné společnosti, nazývá zakladatelská listina. Společenská smlouva je projevem vůle všech zakladatelů a upravuje mimo jiné vzájemné vztahy budoucích společníků. Společnost vzniká až zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Základní kapitál společnosti s ručením omezeným je možný zvýšit dvěma způsoby. První způsob, který nezasáhne nijak do společnických vztahů, je navýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti, které se zároveň označuje jako nominální zvýšení. Druhým ze způsobů, který je relevantní pro vznik účasti společníka ve společnosti, je zvýšení základního kapitálu novými vklady, zájemce převezme závazek k novému vkladu. Při převzetí závazku zájemcem je nezbytný souhlas valné hromady společnosti a zároveň prohlášení zájemce, že přistupuje ke společenské smlouvě a ke stanovám, pokud byly stanovy vydány. Podpis 3 extraneus = osoba, která dosud společníkem nebyla 10

11 v prohlášení musí být úředně ověřen. V důsledku převzetí závazku k novému vkladu se extraneus stává originárním společníkem společnosti s ručením omezeným. 4 Derivativně neboli odvozeně vzniká účast na společnosti převodem obchodního podílu, děděním obchodního podílu a přechodem obchodního podílu na právního nástupce právnické osoby společníka společnosti. Derivativní způsob vzniku členství ve společnosti je tedy postaven na právním nástupnictvím po dřívějším společníkovi. Právní sukcese může být jak univerzální tak singulární. Universální sukcese je naplněna u dědění obchodního podílu a u přechodu obchodního podílu na právního nástupce. Naopak u převodu obchodního podílu na základě smlouvy o převodu obchodního podílu dochází pouze k singulární sukcesi, při které nový společník vstupuje pouze do práv společníka, které vyplývají z jeho konkrétního vztahu ke společnosti, nikoliv do práv ostatních Zánik právního vztahu společníka k s.r.o. K zániku účasti společníka na společnosti s ručením omezeným může dojít na základě různých právních skutečností. V souvislosti se zánikem společenského poměru připadají v úvahu obecné a zvláštní důvody zániku společníka ve společnosti. Mezi obecné důvody zániku společenského poměru je možné zařadit následující důvody: zánik společnosti samé upravuje ustanovení 68 a násl. ObchZ obecně pro obchodní společnosti a 151 a násl. ObchZ speciálně pro společnost s ručením omezeným, k zániku společnosti dojde buď s přechodem obchodního jmění na právního zástupce nebo výmazem z obchodního rejstříku následkem zrušení společnosti s likvidací, smrt fyzické osoby, společníka následky smrti společníka upravuje ustanovení 116 odst. 2 a 3 ObchZ, obchodní podíl je děditelný, pokud není společenskou smlouvou děditelnost obchodního podílu vyloučena. Je-li děditelnost vyloučena, pak dědic má právo na vypořádací podíl a společnosti připadne uvolněný obchodní podíl, s kterým musí naložit dle ustanovení 113 odst. 5 a 6 ObchZ, 4 Eliáš, Karel. Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, s

12 zánik právnické osoby, společníka - upraveno ustanovením 116 odst. 1 ObchZ, obchodní podíl přechází na právního nástupce zaniklé právnické osoby, dohoda o ukončení účasti společníka na společnosti upravuje ustanovení 149a ObchZ, na zániku společnického vztahu jednoho ze společníků se mohou domluvit všichni společníci a následkem této dohody dojde k zániku účasti společníka na společnosti, zákonem předepsaná forma, převod obchodního podílu upraven ustanovením 115 ObchZ, běžně je možné obchodní podíl převést na základě souhlasu valné hromady smlouvou o převodu obchodního podílu, prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku upraveno v ustanovení 148 odst. 2 až 4 ObchZ, jiný následek pro společníka jednočlenné společnosti s ručením omezeným, pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti upraveno ustanovením 148 odst. 2 až 4 ObchZ. Ke zvláštním důvodům ukončení účasti společníka ve společnost lze zařadit následující důvody: vyloučení společníka v kadučním řízení upraveno ustanoveními 113 odst. 3 až 5 a 121 odst. 1 ObchZ. Nedojde-li k uhrazení vkladu či příplatku ani v dodatečné lhůtě, má společnost oprávnění na základě souhlasu valné hromady společníka vyloučit. Společníkovi náleží vypořádací podíl, na společnost přejde uvolněný obchodní podíl, s nímž nakládá dle ustanovení 113 odst. 5 a 6 ObchZ, zrušení účasti společníka na společnosti soudem upraveno v ustanovení 148 odst. 1 ObchZ, vystoupení společníka pouze na základě jednostranného úkonu není možné, společník musí mít pádné důvody k vystoupení ze společnosti, které posoudí soud. Soud nedovolí zrušit účast společníka na společnosti, pokud by tím mohla být společnost či ostatní společníci zásadně poškozeni, 12

13 vyloučení společníka rozhodnutím soudu upraveno v ustanovení 149 ObchZ. Jedná se o určitou obdobu kadučního řízení, byť se soudní ingerencí. 5 Porušuje-li společník závažně své povinnosti, pak se může společnost domáhat u soudu jeho vyloučení. Je nutné, aby docházelo ze strany společníka k porušení povinností, které se vážou na jeho společnický vztah, nikoliv například na povinnosti jednatele, pokud společník zároveň vykonává ve společnosti funkci jednatele. 5 Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 2. přepracované vydání. Praha: Aspi, 2005, s

14 3 ZPŮSOBY ZÁNIKU ÚČASTI SPOLEČNÍKA V S.R.O. 3.1 Převod obchodního podílu Zánik účasti společníka převodem jeho obchodního podílu Převod obchodního podílu je jedním ze zákonných způsobů, jak ukončit účast společníka ve společnosti s ručením omezeným. K převodu obchodního podílu dochází obvykle na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, která musí mít písemnou formu. Úpravou smlouvy o převodu obchodního podílu se zabývá ustanovení 115 ObchZ. Převod obchodního podílu nemusí být vždy jen úplatný, může dojít i k bezúplatnému převodu obchodního podílu. Převod obchodního podílu je typovým obchodem. 6 Při uzavírání smlouvy o převodu obchodního podílu je nutné dle ustanovení 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ nebo občanský zákoník ), aby byl tento právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně. Obchodní zákoník upravuje odchylně podmínky pro převod obchodního podílu jinému společníkovi a třetí osobě. Převod obchodního podílu na jiného společníka je ze zákona dle ustanovení 115 odst. 1 ObchZ podmíněno souhlasem valné hromady společnosti. Není ani vyloučeno udělení takového souhlasu společníků mimo valnou hromadu společnosti, a to dle 130 ObchZ. Společníci však mohou vyloučit převod obchodního podílu na jiného společníka ve společenské smlouvě. Pak by společníci v případě, že by změnili názor na možnost převodu obchodního podílu, museli změnit obsah společenské smlouvy. Pokud se převod obchodního podílu řídí podle ustanovení obchodního zákoníku a je nutný k převodu souhlas valné hromady společnosti, není přímo upraveno, jestli je tento souhlas nutný před podpisem smlouvy o převodu obchodního nebo až po uzavření smlouvy, což však pro právní jistotu smluvních stran není příliš vhodné. Rozhodování valné hromady o souhlasu s převodem obchodního podílu vyžaduje pouze prostou většinu přítomných k odsouhlasení převodu, je však nutné usnesení valné hromady ve formě notářského zápisu. Účinností smlouvy o převodu obchodního podílu dochází k odpovídající 6 Viz 261 odst. 3 písm.a ObchZ 14

15 změně společenské smlouvy, není tedy nutné následné rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy. 7 Když se přesuneme k odstavci ObchZ, který upravuje převod obchodního podílu na třetí osobu, najdeme zde odchylnou úpravu od té, která se vztahuje na převod obchodního podílu na jiného společníka společnosti. Aby bylo možné převést obchodní podíl na extranea 8, musí být tato možnost výslovně upravena ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným. Ve společenské smlouvě můžou být upraveny i některé další podmínky, a to například nutnost odsouhlasení převodu obchodního podílu na třetí osobu valnou hromadou, jako je tomu v odstavci ObchZ, nebo předkupní právo ostatních společníků, které je však nutné velmi podrobně specifikovat, protože nezřídka vzniká zmatek, který vede k neplatnosti ustanovení o předkupním právu. Nezbytnou součástí smlouvy o převodu obchodního podílu na třetí osobu je prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě a stanovám, pokud je společnost vydala. Skutečnost, že nabyvatel obchodního podílu byl někdy dříve společníkem, nezbavuje nabyvatele povinnosti toto prohlášení učinit. 9 Pokud má společnost jen jednoho společníka, pak je převoditelnost obchodního podílu možná vždy. Ustanovení odstavce obchodního zákoníku upravuje účinky převodu obchodního podílu. Předpokladem účinnosti smlouvy je její platnost, smlouva je účinná ve vztahu ke společnosti (nikoliv ve vztahu k třetím osobám) ve chvíli doručení společnosti. V některých již výše zmíněných důvodů může být účinnost smlouvy o převodu odložena. Nicméně odložení účinnosti smlouvy má účinek jen vůči společnosti, nikoliv ve vztahu ke třetím osobám. Při svém zkoumání tohoto způsobu zániku účasti společníka na společnosti jsem objevila zajímavost, která ne zcela souvisí s obchodním právem jako takovým, ale je z oblasti daňové. Jedná se o povinnost zaplatit daň z příjmu, v našem případě daň z převodu obchodního podílu. V některých případech může být plátce daně od této povinnosti osvobozen. Běžně je povinnost zaplatit daň jednoznačně v rukou prodávajícího. Pokud se jedná o společníka fyzickou osobu, je velmi podstatné, zda 7 Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006, s. 74 a 75 8 osoba stojící dosud mimo společnost In Eliáš, K. a kol. Obchodní zákoník Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od roku vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2004, s Kobliha, I., Kalfus, J. a kol. Obchodní zákoník komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s

16 je podíl, který společník prodává, předmětem jeho osobního majetku nebo obchodního majetku. K osvobození od daně z příjmu je nutné, aby majetek byl osobním majetkem prodávající fyzické osoby. Další podmínkou, která se vztahuje k osvobození od daně z příjmu je, aby prodávající společník do pěti let od vložení vkladu nepřevedl svůj obchodní podíl. Pokud převede svůj obchodní podíl po méně než 5 letech, pak se na prodávajícího společníka osvobození od daně z příjmu vztahovat nebude. Zákonná úprava převodu obchodního podílu nám může přijít na první pohled docela dostačující, nicméně i u zániku účasti společníka převodem jeho obchodního podílu se objevují problémy, které zákon náležitě neřeší. Jedním z takových problémů, který je dále řešen judikaturou, je otázka, zda musí být ve smlouvě uvedena cena za převod. Nabízí se zde dvě otázky. Jestliže není ve smlouvě uvedena cena, proč nepovažovat převod za bezúplatný? Nebo naopak, není ujednání o druhu převodu úplatném či bezúplatném podstatnou náležitostí smlouvy, bez níž je smlouva neplatná? Dalším sporným bodem, který souvisí s převodem obchodního podílu, je, do jaké míry rejstříkový soud při zápisu změn v osobě společníka následkem převodu obchodního podílu zkoumá platnost převodu. Má rejstříkový soud povinnost přezkoumat platnost smlouvy o převodu obchodního podílu, nebo tuto povinnost nemá? Další otázku, kterou si můžeme klást a není zodpovězena zákonem, je otázka, do kdy je možné převést obchodní podíl, když dochází ke zrušení a zániku společnosti s likvidací. Je možné převést obchodní podíl i poté, co je společnost zrušena s likvidací? Likvidací se přeci likviduje jmění společnosti a důsledkem likvidace je rozdělení likvidačního zůstatku. Je vůbec co převést, pokud již je společnost po likvidaci? I tento problém řeší judikatura dále Judikatura Rozhodnutí českých vyšších soudů řešila řadu chybějících ustanovení v obchodním zákoníku. Jedno z těchto podstatných rozhodnutí nám říká, že ve smlouvě o převodu obchodního podílu je nutné výslovně uvést, zda se jedná o úplatný převod nebo převod bezplatný. Nejdříve tuto otázku řešil Vrchní soud v Praze, který jako odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, který zamítl žalobu na zaplacení ceny za převod, která nebyla ve smlouvě přímo 16

17 specifikována. Vrchní soud sice potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, avšak s jiným odůvodněním, a rozhodl, že z textu dohody nelze zjistit, zda úmyslem stran bylo převést obchodní podíl bezplatně, jak tvrdí žalovaní, či úplatně, za cenu vypořádacího podílu, jak tvrdí žalobce. Dohoda totiž žádné cenové ujednání neobsahovala a neobsahovala ani ujednání o bezplatnosti převodu. 10 Vrchní soud rozhodl, že smlouva o převodu je neplatná, obchodní zákoník sice nezařazuje dohodu o ceně či způsobu jejího určení mezi podstatné znaky smlouvy o převodu obchodního podílu, ale je nutná k určitosti právního úkonu, což je samozřejmě nutností platnosti smlouvy. Nejvyšší soud rozhodoval jiný případ o dva roky později a potvrdil tvrzení Vrchního soudu v Praze, že je nutné ve smlouvě vyjádřit, jestli se jedná o úplatný či bezplatný převod obchodního podílu. V odůvodnění uvedl, že pokud nelze z konkrétní smlouvy o převodu obchodního podílu zjistit, zda se její účastníci dohodli na úplatném či na bezúplatném převodu obchodního podílu, není taková smlouva dostatečně určitá, a je tedy absolutně neplatná podle ustanovení 37 odst. 1 obč. zák. 11 Další otázkou, kterou se ještě Nejvyšší soud zabýval a která souvisí taktéž s převodem obchodního podílu, je, jestli má rejstříkový soud povinnost zkoumat platnost uzavřené smlouvy o převodu obchodního podílu, Nejvyšší soud došel k závěru, že rejstříkový soud má tuto povinnost, protože platnost smlouvy o převodu obchodního podílu je podmínkou povolení změn v osobách společníků při převodu obchodního podílu a rejstříkový soud je povinen ze zákona 12 zkoumat, zda jsou podmínky pro povolení zápisu do obchodního rejstříku řádně splněny. Další spornou otázkou, která se týká převodu obchodního podílu a byla předmětem soudního jednání, je otázka, zda je možné převést obchodní podíl poté, co byla společnost zrušena s likvidací, avšak nedošlo ještě k jejímu zániku. Krajský obchodní soud návrh na zápis změn společnosti zamítl s odůvodněním, že nelze převádět obchodní podíl a měnit jméno a sídlo společnosti v likvidaci, neboť 10 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp.zn. Cmo 120/94 v Právní rozhledy. 1995, č. 12, s Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp.zn. 1 Odon 110/97 v Soudní judikatura. 1999, č. 3, s Ustanovení 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále možné označení OSŘ ) 17

18 likvidací společnosti se rozumí likvidace jejího obchodního jmění. Odvolací soud se však k případu postavil jinak, odvolání shledal za důvodné a rozhodl ve prospěch navrhovatelky. V odůvodnění vyjádřil názor, že zrušení společnosti a její vstup do likvidace nic nemění na postavení společníka takové společnosti v tom směru, že mu stále náleží obchodní podíl. Obchodní podíl tudíž zcela zaniká až spolu se zánikem společnosti, tedy jejím výmazem z obchodního rejstříku ( 68 odst. 1 ObchZ). 13 Ještě předtím, než Vrchní soud přisvědčil odvolateli, ověřil, jestli smlouva o převodu obchodního podílu byla dost určitá a splňovala všechny podmínky stanovené zákonem Závěr Zákonná úprava ještě není dokonalá, soudní judikatura vyřešila chybějící ustanovení v zákoně, nicméně by bylo žádoucí některé ustanovení doplnit. Například problém řešený u soudu, jestli je nutné ve smlouvě uvést cenu za převod, bych řešila doplněním zákonné úpravy a doplnila bych ustanovení 115 odst. 3 ObchZ větou: Ze smlouvy musí být patrno, zda se jedná o převod úplatný či bezúplatný. Doplněním zákonné úpravy bych řešila i otázku, zda je rejstříkový soud povinen zkoumat platnost smlouvy o převodu, domnívám se stejně jako Nejvyšší soud při svém rozhodování, že by rejstříkový soud měl zkoumat platnost smlouvy, nikoliv jen formální stránky návrhu, tato povinnost by měla vyplývat ze zákona. Poslední spornou otázkou je, zda je možné převést obchodní podíl i po likvidaci společnosti, avšak před jejím zánikem. Tentokrát se neztotožňuji s názorem Vrchního soudu, domnívám se, že převod obchodního podílu společníka po likvidaci společnosti by mohl spíše způsobit další problémy, než vyřešit problém. Omezila bych v zákoně převoditelnost obchodního podílu okamžikem zrušení společnosti. 13 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp.zn. 7 Cmo 591/2000 v Právní rozhledy. 2002, č.1, s

19 3.2 Smrt společníka fyzické osoby Zánik účasti společníka fyzické osoby jeho smrtí Další možností zániku účasti společníka, fyzické osoby, ve společnosti s ručením omezeným je smrt společníka. Následky této události ve společnosti upravuje ustanovení 116 odst. 2 a 3 ObchZ. Obchodní zákoník konkrétně v odstavci 2 upravuje, že obchodní podíl se v případě smrti společníka ze zákona dědí. Zákonná úprava však dává možnost společníkům ovlivnit případné budoucí složení společníků, protože není výjimkou v případě společnosti s ručením omezeným, že se společník osobně účastní na vedení společnosti, a tak společníci mohou ve společenské smlouvě vyloučit dědění obchodního podílu. Nelze však z logiky věci vyloučit dědění obchodního podílu v unipersonální společnosti. Dědic, který se stane jediným společníkem ve společnosti, má pravomoc svou účast ve společnosti ukončit dle vlastní vůle některým ze zákonných způsobů, a to například převodem obchodního podílu či zrušením společnosti s likvidací. Dědic má oprávnění celé dědictví odmítnout, a to do 1 měsíce poté, kdy byl o právu dědictví vyrozuměn 14. Pokud však dědictví neodmítne, pak se stává společníkem společnosti s ručením omezeným okamžikem smrti zůstavitele. V případě, že je dědiců více, je nutné, aby si dědicové určili, kdo z nich bude vykonávat práva z obchodního podílu. V případě, že se neshodnou na jednom z nich, tak si aspoň musí určit společného zmocněnce, který za ně bude toto právo vykonávat. Pokud je však pokračování společnosti s právními nástupci společníka nemožné či je dědění obchodního podílu společenskou smlouvou vyloučeno, řeší se věc jako v případě uvolnění obchodního podílu dle ustanovení 113 odst. 5 a 6 ObchZ, který je blíže popsán v podkapitole Poté, co dědic dědictví po zůstavitelovi přijme, ale nechce se účastnit jako společník na společnosti, má právo se domáhat zrušení své účasti ve společnosti s ručením omezeným soudem, a to v případě, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby byl společníkem, což však musí dokázat u soudu, důkazní břemeno je na jeho straně. Pro uplatnění tohoto práva stanoví zákon tříměsíční prekluzivní lhůtu, která počíná běžet právní mocí rozhodnutí soudu o dědictví i OSŘ 15 Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006, s

20 Problém, který vyvstal v souvislosti s tímto způsobem zániku účasti společníka na společnosti a který dále řeší rozhodnutí soudu, je problém, kdy zemře jediný společník a zároveň jednatel společnosti. Mohou před tím než skončí dědické řízení, potencionální dědicové nastoupit do práv zůstavitele a vykonávat za něj funkci jednatele? Nebo je to do doby než skončí dědické řízení nepřípustné? Judikatura V případě smrti společníka společnosti, která měla jen jednoho společníka a zároveň i jediného jednatele společnosti v jedné osobě, bylo u okresního soudu zahájeno řízení o dědictví po zemřelém společníkovi společnosti s r.o. Rozhodnutí okresního soudu není samozřejmě považováno za judikaturu vyšších soudů, nicméně toto rozhodnutí mělo význam pro stávající situaci, která zatím nebyla jinde řešena, a proto bylo uveřejněno. Okresní soud došel k závěru, že pokud byl společník zároveň jediným společníkem a zároveň i jediným jednatelem společnosti, je z důvodu obecného zájmu a zároveň zájmu zůstavitelových dědiců žádoucí ustanovit správce dědictví nebo jeho části. Soud tak může učinit i bez návrhu, a to dle ustanovení 175e OSŘ. Dle rozhodnutí soudu bylo povinností správce obchodního podílu zůstavitele ve společnosti po dobu dědického řízení činit nezbytné úkony spojené s obchodním podílem zůstavitele v obchodní společnosti. Správce je povinen při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uloží soud Závěr Závěr, ke kterému došel okresní soud, považuji za správný. Myslím, že situace, která nastala, a to, že zemřel jediný společník a zároveň jednatel společnosti nemusí být tak vzácná, aby nebylo možné řešení upravit v zákoně. Existuje mnoho společností s ručením omezeným pouze s jedním společníkem, který je zároveň i jednatelem společnosti, proto si myslím, že k situaci, kdy probíhá dědické řízení a zároveň je potřeba udržet společnost při chodu, může dojít velmi často a stanovení správce dědictví po dobu dědického řízení, je dle mého názoru dobrým řešením. 16 Usnesení Okresního soudu Brno venkov ze dne , sp.zn. 13D 1327/2001 v Soudní judikatura. 2002, č.5, s. 347,

21 3.3 Zánik společníka právnické osoby Zánik účasti společníka zánikem společníka právnické osoby Zánik společníka, právnické osoby, upravuje ustanovení 116 odst. 1 a 3 ObchZ. Ustanovení 116 odstavec 1 upravuje jen zánik společníka, právnické osoby, s právním nástupcem, nikoliv zánik, kterému předchází provedení likvidace. Společník, právnická osoba, může zaniknout přechodem obchodního podílu na právního nástupce ze zákona. Stejně však jako v případě smrti společníka v předcházející kapitole a dědění obchodního podílu, je možné, aby společnost ve své společenské smlouvě vyloučila v případě zániku svého společníka, právnické osoby, přechod jeho obchodního podílu na právního nástupce. Jestliže společenská smlouva vylučuje přechod obchodního podílu společníka, právnické osoby, na právního nástupce, odkazuje ustanovení 116 odst.3 ObchZ na postup dle ustanovení 113 odst. 5 a 6 ObchZ a zároveň na ustanovení 150 odst. 1 a 3, které společnosti ukládá povinnost vyplatit právnímu nástupci společníka, právnické osoby, vypořádací podíl. Uvolněný obchodní podíl v té chvíli přechází na společnost, která může rozhodnout valnou hromadou o převodu uvolněného obchodního podílu na jiného společníka či na třetí osobu stojící mimo společnost. Pokud nedojde k převodu obchodního podílu, je nutné, aby společnost jednala dle 113 odst. 6 s hrozbou sankce zrušení společnosti soudem, blíže v následující kapitole. Společníkem může být obchodní společnost nebo jiná právnická osoba, příkladem jiné právnické osoby může být také stát jako společník ( 21 OZ) nebo jiná právnická osoba, které to umožňuje zákon. Ze zákona je však vyloučeno, aby jediným společníkem společnosti s ručením omezeným byla společnost s ručením omezeným. K zániku obchodní společnosti s právním nástupcem dochází fúzí, převodem obchodního podílu na společníka nebo rozdělením 17. V minulosti docházelo k zániku obchodní společnosti i při změně její právní formy, to už však v současnosti neplatí. Zánik jiných právnických osob se řídí zvláštními právními předpisy Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006, s Např. právní nástupnictví státního podniku - 7 Z. č. 77/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů 21

22 V případě více nástupců (např. rozdělení společnosti ) společníka, právnické osoby, přechází obchodní podíl na jednoho určeného nástupce nebo na více právních nástupců (není-li rozdělení obchodního podílu vyloučené), není však možné, aby na některého z nástupců společníka přešel podíl, kterému odpovídá vklad nižší než Kč (minimální vklad dle ustanovení 109 odst. 1 ObchZ). U tohoto způsobu zániku jsem zatím zmínila pouze zánik účasti společníka, právnické osoby, s právním nástupcem. Dojde-li však k zániku společníka, právnické osoby, bez právního zástupce, předchází většinou zániku společníka, právnické osoby, zrušení společnosti a její likvidace. Společník má při zániku své účasti stejně jako u většiny způsobů zániku účasti společníka na společnosti, právo na vypořádací podíl. U tohoto bodu ale může vzniknout problém, a to v případě, pokud chce společnost vyplatit společníkovi vypořádací podíl, avšak tento společník je po likvidaci nebo již dokonce zanikl výmazem v obchodním rejstříku. Tato situace v zákoně řešena není, nabízí se řešení použitím analogie a aplikace ustanovení 75b ObchZ, kdy se obnoví likvidace, pokud se zjistí neznámý majetek nebo se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících s likvidací. Protože společníci zlikvidované či vymazané společnosti jistě budou mít zájem, aby se likvidace společnosti obnovila a jejich podíl na likvidačním zůstatku se zvýšil díky vypořádacímu podílu, mají dle mého názoru právo u soudu požadovat obnovu likvidace společnosti Závěr K tomuto způsobu zániku účasti společníka na společnosti jsem bohužel relevantní rozhodnutí českých vyšších soudů nenašla, proto jsem také vynechala obvyklou podkapitolu judikatura. 3.4 Vyloučení společníka valnou hromadou Vyloučení společníka valnou hromadou následkem porušení vkladové či příplatkové povinnosti Vyloučit společníka valnou hromadou je možné učinit ve dvou případech, jeden z těchto případů je upraven ustanovením 113 odst. 3 a 4 ObchZ, v těchto odstavcích je upraveno právo valné hromady vyloučit společníka společnosti 19 Situace řešena na případ, kdy je společníkem, právnickou osobou, obchodní společnost 22

23 s ručením omezeným, pokud tento společník nesplní svou vkladovou povinnost ani v dodatečné lhůtě. Druhým případem, kdy lze vyloučit společníka rozhodnutím valné hromady je situace, kdy dojde k porušení příplatkové povinnosti společníkem upravené ustanovením 121 ObchZ. Již výše jsme zmínili tuto povinnost společníka, která musí být upravena ve společenské smlouvě, ze zákona společník tuto povinnosti nemá. Avšak pokud je tato povinnost stanovena ve společenské smlouvě, pak při jejím porušení zákon odkazuje na 113 odst. 2 až 6 a společnost postupuje stejně jako v případě nesplnění vkladové povinnosti společníkem. Jak již je výše zmíněno, jednou z povinností společníka je splacení vkladu a pokud si společníci upraví příplatkovou povinnost, pak má společník také povinnost splatit příplatek. Pokud tyto povinnosti nesplní společník včas, má společnost právo prostřednictvím valné hromady společníka, který je v prodlení s placením vkladu, části vkladu či příplatku, stanoveném společenskou smlouvou, vyloučit. Toto řízení se nazývá řízením kadučním. Je-li jednou kaduční řízení zahájeno, je nutné, aby bylo i ukončeno. Jestliže společnost hodlá použít postup při vyloučení společníka podle 113 ObchZ, musí nejprve společníka vyzvat, aby svou povinnost v určené lhůtě splnil, a současně mu oznámit, že jestliže vklad (jeho splatnou část) či příplatek v určené lhůtě nesplatí, bude předložen valné hromadě návrh na jeho vyloučení. 20 Dodatečná lhůta, která je poskytnuta na splacení vkladu či příplatku, nesmí být však kratší než 3 měsíce. Počátek lhůty se počítá od okamžiku, kdy je tato lhůta stanovena, obvykle je tato lhůta stanovena ve výzvě ke splacení vkladu či příplatku, může být však stanovena až dodatečně, tím se ale posune počátek běhu lhůty. Společníka za společnost vyzývá statutární orgán společnosti nebo osoby zmocněné statutárním orgánem společnosti. Zákonem není stanovená forma výzvy. Pokud tedy není forma výzvy upravena ve společenské smlouvě společnosti, je možné učinit výzvu jakoukoliv formou. Přesto však lze doporučit z důvodů případného následného sporu písemnou formu výzvy, včetně zajištění důkazu o jejím doručení Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006, s Štenglová, I. v Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s

24 Pokud ani do konce dodatečné lhůty nesplní společník svou vkladovou či příplatkovou povinnost, o tom, zda bude vyloučen, rozhodne valná hromada společnosti. Při hlasování o vyloučení společníka na valné hromadě společnosti, postačí k vyloučení prostá většina hlasů přítomných společníků, pro rozhodování o vyloučení společníka nepředepisuje obchodní zákoník povinnost dosažení alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků 22 a výslovně stanoví, že se rozhodování o vyloučení společníka nepovažuje za rozhodnutí o změně společenské smlouvy 23. V případě, že valná hromada rozhodne, že společník bude ze společnosti vyloučen, je zákonem určen postup pro nakládání s obchodním podílem vyloučeného společníka 24. Obchodní podíl přechází automaticky na společnost a valná hromada společnosti rozhodne prostou většinou přítomných hlasů o osudu uvolněného obchodního podílu. Valná hromada může rozhodnout následně: obchodní podíl bude převeden na jiného společníka, obchodní podíl bude rozdělen a převeden na jiné společníky, obchodní podíl bude převeden na třetí osobu. O rozhodnutí je nutné pořídit notářský zápis. Poté, co valná hromada společnosti rozhodne o vyloučení společníka, vzniká společníkovi podle 150 odst. 1 ObchZ právo na vypořádací podíl. Z toho logicky vyplývá, že převod uvolněného obchodního podílu bude úplatný, těžko by společnost byla ochotna uhradit vypořádací podíl z vlastních zdrojů. Vyloučením společníka ze společnosti neznamená pro společníka konec plnění všech povinností, do doby, než je splacen vklad nabyvatelem obchodního podílu, ručí vyloučený společník za splacení vkladu. V případě, že nedojde k převodu obchodního podílu, je dle 113 odst. 6 ObchZ nutné, aby valná hromada společnosti rozhodla do 6 měsíců od vyloučení společníka o osudu uvolněného obchodního podílu. Jsou zde 2 možnosti, jak může valná hromada společnosti rozhodnout: snížit základní kapitál o vklad vyloučeného společníka, 22 Rozhodnutí, která vyžadují dvoutřetinovou většinu všech hlasů společníků odst. 4 ObchZ 23 Rozhodnutí, která vyžadují změnu obsahu společenské smlouvy nutný souhlas všech společníků nebo valné hromady odst. 1 ObchZ 24 Viz 113 odst. 5 a 6 ObchZ 24

25 rozhodnout o převzetí vkladu vyloučeného společníka ostatními společníky, a to v poměru obchodních podílů společníků. Pokud nastane situace, že valná hromada společnosti nerozhodne o uvolněném obchodním podílu po vyloučeném společníkovi v zákonem stanovené lhůtě, může společnost soud dokonce i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci 25. Když se zabýváme situací, kdy dochází k neplnění vkladové povinnosti, je nutné se pokusit zodpovědět otázku, jestli může společnost přistoupit k vyloučení jednoho ze zakladatelů valnou hromadou společnosti předtím, než společnost vznikne. Zakladatel má povinnost splatit část vkladu před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Je možné vyloučit jednoho ze zakladatelů, pokud tuto povinnost nesplnil? Z dikce ustanovení 113 odst. 3 ObchZ vyplývá, že takové vyloučení není možné. 26 Valná hromada totiž nevykonává před vznikem společnosti svoji působnost, z čehož vyplývá, že ani nemá pravomoc rozhodovat o vyloučení společníka. K vyloučení společníka valnou hromadou může tedy dojít jen po vzniku společnosti, až tehdy, kdy společník nesplatí zbytek ze svého povinného vkladu, pokud tedy společník nesplatil celý svůj vklad před zápisem společnosti do Obchodního rejstříku. Přestože právní úprava u tohoto způsobu zániku účasti společníka působí přehledně, tak již vyvstaly otázky, které jsou dále řešeny v judikatuře. Otázkou je, jestli je možné vyloučit společníka, který sice ani v dodatečné lhůtě nesplatil svůj vklad, jeho část či příplatek, nicméně tak učinil ještě předtím, než bylo rozhodnuto o jeho vyloučení valnou hromadou společnosti. Na otázku můžeme pohlédnout ze dvou stran. Má se chápat vyloučení společníka jako sankce za pozdní zaplacení? Nebo má být společníkovi umožněno setrvat ve společnosti a brát jeho pozdní splacení vkladu či příplatku za věc, která se prostě stává, a pokud zaplatí adekvátní úrok z prodlení, pak není důvod společníka ze společnosti vylučovat Judikatura Otázkou, zda společník může být vyloučen i v případě, kdy sice nesplatil vklad v dodatečné lhůtě, ale splatil vklad před zasedáním valné hromady, která 25 Viz 113 odst. 6 ObchZ 26 Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006, s

26 rozhodla o jeho vyloučením, se zabýval Krajský obchodní soud, ke kterému byla podána žaloba společníkem, který byl vyloučen valnou hromadou společnosti, poté co nesplatil vklad v dodatečné lhůtě, avšak zaplatil jej před rozhodnutím valné hromady o jeho vyloučení. Krajský soud vyhověl v prvním stupni žalobě, když vzal za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobce ke splacení části vkladu s upozorněním, že pokud tuto část vkladu nesplatí, může být ze společnosti vyloučen. Dále vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalobce splatil tuto část vkladu po stanovené dodatečné lhůtě. Soud vyslovil právní názor, že právo společnosti vyloučit společníka podle ustanovení 113 ObchZ musí být realizováno do okamžiku, než společník svůj vklad splatí v plné výši. Protože po splacení vkladu, i když k jeho splacení došlo po uplynutí stanovené lhůty, společnost nemá právo vyloučit společníka, je usnesení valné hromady o vyloučení žalobce za žalované společnosti neplatné. Poté, co soud prvního stupně rozhodl a žalobě vyloučeného společníka vyhověl, podala žalovaná odvolání, kterým se zabýval vrchní soud. Ten v druhém stupni projednal případ znovu, avšak rozhodl jinak než soud prvního stupně, žalobu zamítl. Podle soudu druhého stupně povinností žalobce podle společenské smlouvy bylo splatit zbývající část vkladu do konce lhůty stanovené zákonem. Když žalobce v uvedené lhůtě zbývající část vkladu nesplatil, vyzvala jej žalovaná postupem podle ustanovení 113 odst. 3 ObchZ ke splacení vkladu v tříměsíční dodatečné lhůtě, žalobce však ani v této lhůtě svůj vklad nesplatil. Mimo jiné došel odvolací soud k závěru, že dle odst. 3 a ObchZ jsou stanoveny podmínky, za kterých lze valnou hromadou rozhodnout o vyloučení společníka. Pokud jsou tyto podmínky splněny, a v tomto případě byly žalovanou stranou splněny, záleželo jen na žalované, jestli práva na vyloučení společníka využije. Podle odvolacího soudu právo vyloučit společníka ze společnosti pro prodlení se splacením vkladu nezaniklo splacením vkladu, aspoň zákon toto nestanoví. Vyloučení společníka by mělo být dle odvolacího soudu sankcí za nesplacení vkladu v dodatečné lhůtě. Proto se také, i když ke splacení došlo, odvolací soud domníval, že vyloučení společníka valnou hromadou poté, co nesplatil část vkladu v dodatečné lhůtě, není v rozporu se zákonem a rozhodl ve věci tak, že změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a žalobu zamítl. 26

27 Žalobce se však nespokojil s rozhodnutím odvolacího soudu, využil práva na mimořádný opravný prostředek a v otevřené lhůtě podal dovolání z důvodů dle 241 odst. 3 písm. c a d OSŘ. Dovolací soud se opět zabýval oprávněním valné hromady společnosti vyloučit společníka, který včas v dodatečné lhůtě nesplnil povinnost splatit část vkladu. Nejvyšší soud konstatoval, že i když zákon výslovně neváže právo valné hromady rozhodnout o vyloučení společníka pro prodlení se splacením vkladu na to, že prodlení v době rozhodování trvá, lze takový závěr učinit na základě systematického a logického výkladu příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Nejvyšší soud byl pří svém rozhodování přesvědčen, že ve chvíli, kdy je vklad splacen, už není nutné dbát s ohledem na zájem třetích osob na splacení dlužného vkladu, tím také pomíjí důvod, který by vedl k vyloučení společníka ze společnosti. Dle Nejvyššího soudu je ustanovením 113 odst. 3 ObchZ usilováno hlavně o uhrazení vkladu, části vkladu či příplatku, kdy společnost vyzývá společníka ke splacení vkladu s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude vyloučen. Jestliže je tedy splacen vklad před rozhodováním valné hromady o vyloučení společníka, i přesto, že je splacen až po skončení dodatečné lhůty ke splacení, právní důvod pro vyloučení odpadl a společnosti zůstane jen právo domoci se sankcí za pozdní splacení vkladu, kterou je například ze zákona platba úroku z prodlení Závěr Rozhodnutí Nejvyššího soudu považuji za rozumné, přestože si myslím, že by se společník, který chce, aby společnost fungovala bez problémů, měl vyvarovat prodlení se splacením vkladu, části vkladu či příplatku. Vzniklý problém zatěžuje zbytečně společnost, jejíž většinou hlavním předmětem činnosti je podnikání s cílem dosažení zisku. Nicméně se domnívám, že společník svým (pozdním) splacením vkladu projevil dostatečně vůli být společníkem společnosti, tak proč ho trestat tak přísně, tedy vyloučením ze společnosti. 27 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne sp.zn. 1 Odon 132/97 v Soudní judikatura. 1998, č. 16, s. 27