Ekonomika a financovæn procesu v roby bioplynu.

Transkript

1 Ekonomika a financovæn procesu v roby bioplynu. Jaime Munoz vod. Ekonomika jako v znamn prvek ovliv uj c spolełenskø hodnoty velmi podmi uje Łinnost v robn ch faktorø a stævæ se pro n a rozhoduj c. VhodnØ ekonomickø v sledky urłitøho hodnocen sv dł o realizovatelnosti nævrhu, kter mæ velkø procento œsp nosti v trn ch podm nkæch. V tøto situaci v roba bioplynu jako alternativn ho zdroje mæ velmi pozitivn næsledky z hlediska mikro- a makro-ekonomickøho. NeunikÆ ekonomickø realit a z tohoto døvodu se potłebuje Ł m dæl t m v ce zdokonalovat, aby poskytla vestrann uitek pro spolełnost a pro vlastn v robu bioplynu. Technicko-ekonomickØ hodnocen. To je prvn krok, kter se provæd płi stavb nebo płi implementaci programu bioplynu. Toto hodnocen se provæd prostłednictv m nækladov -uitkovø anal zy (anal za nækladø a uitku programu) s vyuit m: makroekonomickø anal zy. SrovnÆn bioplynovøho programu s jin mi programy a uitek programu pro spolełnost nebo stæty. V tøto anal ze møeme uvøst zlepen stavu Łistoty ivotn ho prostłed, udren optimæln ho stavu lesa a pł rodn ch rezervac spolu se sn en m œłinku eroze pødy, zlepen ivotn œrovn nejchud ch vrstev obyvatelstva, tvołen nov ch pracovn ch pł leitost a vzd læn obyvatelstva venkovskøho regionu, atd. mikroekonomickø anal zy. Tady płevlædæ urłen v nosnosti bioplynovø jednotky z hlediska uivatele. Je monø takø poukazovat na v robu energie za n zkou cenu, zv en v nosø zem d lsk ch kultur vyuit m kvalitn ho hnojiva vlastn v roby, atd.. V tøto otæzce je velmi døleitø srovnæn v roby bioplynu s dal mi alternativami, ukæzæn nejv hodn j ch monost a takø ho uvaovat jako næhradu ŁÆsti importu jin ch dra ch paliv. 69

2 Obr. Ł.1: płehled ekonomick ch podm nek bioplynovø jednotky. EkonomickØ hodnocen bioplynovø jednotky. Płi provæd n tohoto hodnocen nahlødneme do : vlastn ho vyuit vyprodukovan ch prostłedkø venkovskou rodinou (bioplyn, hnojivo,atd.), nækladø bioplynovø stanice (v robn, provozn a kapitælovø næklady), makroekonomick ch hodnocen (ekologickø a spolełenskø næsledky, atd.), finanłn a vełejnø podpory. TakØ je potłeba uvøst kladn vliv v roby bioplynu na sociæln politiku se zlepen m podm nek Łistoty prostłed a zdrav obyvatelstva, zlepen kvality v ivy, podporou kulturn ch a vzd lævac ch aktivit ve spolełnosti, zlepen podm nek v zam stnæn, odbornø kvalifikace a zæsob potravin, zm n podm nek na ŁÆsti pł jmø a vlastnick ch vztahø. 70

3 Na stran uitku pro ivotn ho prostłed je nutnø zv raznit œlohu bioplynu płi ochran klimatu a sn en emis sklen kov ch plynø. Anal za uitku pro uivatele bioplynovø stanice. V tøto ŁÆsti je œłinek zaloen jednak: na substituci jin ch energetick ch zdrojø: vyuit bioplynu k v rob tepla nebo elektrickø energie, na substituci anorganick ch hnojiv vyuit m biohnojiva: hnojen organick m hnojivem produkovan m anaerobn digesci, na finanłn œspołe płi likvidaci a vlastn digesci substrætu: zpracovæn odpadn vody a zem d lsk ch odpadø, na œspołe Łasu płi manipulaci se substrætem: vyloułen sb ru, pł pravy a manipulace s palivem. NÆklady bioplynovø stanice. Hodnocen stavby a provozu bioplynovø stanice slou ke srovnæn nækladø alternativn ch modelø, k informovæn uivatelø o dosahu budouc ch finanłn ch nækladø a nævrhu na monosti vełejnø subvence ze strany stætu. Kategorie nækladø. v robn nebo połizovac næklady: v daje a ztræty pł jmø nutn ch k vybudovæn bioplynovø stanice. Faktory urłuj c tyto typy nækladø jsou næklady na połizovæn pødy, model bioplynovø stanice, velikost jednotky, mnostv a ceny materiælø, pracovn vstupy a mzdy, stupe zœłastn n uivatelø płi stavb jednotky. Je tłeba ł ci, e digestor zahrnuje kolem % celkov ch nækladø a e rozd l ve velikosti bioplynov ch stanic je velmi v razn z hlediska nækladø (velkø, stłedn a malø jednotky). VelkØ jednotky jsou v hodn j ne malø. næklady na opravy a œdrbu (provozn næklady): zahrnuj 3-5 % połizovac ch nækladø. Mezi hlavn mi operacemi je pł jem substrætu, zdroj technologickø vody, zæsobovæn a obsluhovæn stanice, kontrola, œdrba a opravy stanice, skladovæn a zpracovæn odpadø, distribuce a vyuit bioplynu a konełn spræva bioplynovø stanice. kapitælovø næklady: to je monost nævratnosti prostłedkø a œrokø na financovæn stavebn ch nækladø (vyuit rołn dynamickø kalkulace nækladø). ivotnost zał zen : doba amortizace nebo vlastn v robn ivotnost zał zen. 71

4 cena konkuruj c ch paliv. Makro-ekonomickØ hodnocen. Je to hodnocen projektu v ræmci nærodn ho hospodæłstv, kterø møe vøst k regionæln m nebo nærodn m efektøm jako: tvorba ekonomick ch externalit: pozitivn vliv na uivatele a spolełnost, næhrada fosiln ch paliv bioplynem, konkurenłn schopnost trn ceny bioplynu, decentralizace v roby energie, zlepen ivotn œrovn venkova, a monost vyuit vlastn ch zdrojø materiælu ve v stavb biopl. stanice. Makro-ekonomickØ hodnocen ukazuje na uitek v oblasti: Energie a zdroje hnojiva, ivotn ho prostłed, Zdravotnictv, Zam stnanosti a zahraniłn ho obchodu. 72

5 Obr. Ł.2: SchØma bioplynovø stanice. FinanŁn anal za. Kvantifikace faktorø k urłen vhodnosti stavby bioplynovø stanice. Płevauj tł hlavn faktory: minimæln nækladovæ anal za, nækladov -uitkovæ anal za, absolutn a variabiln vhodnost. 73

6 Anal za pak v nuje pozornost na hodnocen soułasnø valorizace projektu a na investiłn kriteria (ŁistÆ soułasnæ hodnota projektu, nævratnost prostłedkø, næklady na jednotku produkce a rołn amortizace projektu). Obr. Ł.3: Ekonomick potenciæl bioplynov ch stanic v R. ZÆv r. Jako nejvhodn j zpøsob hodnocen œsp nost v roby bioplynu je vestrannø hodnocen faktorø ovliv uj c ch v robu bioplynu, kterø budou schopnø ukæzat na pozitivn externality dosaenø t mto procesem. DÆle se ve sv te osv dłila lep rentabilita u hybridn ch systømø energie (dvojitøpalivovø plynofikałn systømy) a sn en nækladø ve spojen s v robou obnoviteln ch zdrojø energie. Literatura: Producers-gas technology for rural applications, FAO agricultural services bulletin n. 61, 1985, Anaerobic digestion of animal manure in Eastern Countries, Congres Thermie, September 1994, Market study, Biogas digestion, Ing. Jaime Munoz Výzkumný ústav rostlinné výroby Drnovská 507, Praha 6 Ruzynì tel.: 02 / , fax: 02 / munoz@hb.vurv.cz 74