Budoucnost vyuit bioplynu v NepÆlu. Prospects of Biogas Utilization in Nepal. Krishna N. Gautam. Abstract. vod. Anton n Slejka - płeklad a œprava
|
|
- Milan Pavlík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Budoucnost vyuit bioplynu v NepÆlu Prospects of Biogas Utilization in Nepal Krishna N. Gautam Anton n Slejka - płeklad a œprava Abstract The total energy demand of Nepal is estimated at about 252 million GJ and 95% of this is used in the domestic sector, mainly for cooking. The bulk of the energy demand is met by firewood, agricultural residues, dung cakes, petroleum products, and electricity. Of all other sources of alternative energy tried out in the past, biogas technology has proved to be the most preferred as economically viable, socially acceptable, technically feasible as well as sustainable and manageable. In Nepal, biogas is used mainly for domestic cooking and to some extent for lighting to replace firewood and kerosene. The industrial application of biogas, for instance, to run dual fuel engines, refrigerators, and generate electricity has been made on a limited scale. This paper brings out the potential of biogas in the country and states that in terms of average family size plants of 10 m 3. Nepal has a potential of establishing 1,3 million biogas plants. The paper gives a brief history of how biogas technology was introduced in Nepal and how it gradually grew to become an important alternative source of energy. The various plants and policies of the Government of Nepal are also included. The governmental and non-governmental organizations in Nepal which are involved in the biogas sector are featured, briefly bringing out their main activities. The performance of the biogas sector with respect to technical aspects, distribution, economics, social and gender aspects, research, training and extension and institutional growth is reviewed. The major weakness faced are (a) oversized construction, (b) poor performance of biogas lamps, (c) sub-optimal use of the biogas slurry, (d) limiting the technology to household level, and (e) insignificant research programmes. vod CelkovÆ spotłeba energie v NepÆlu je płiblin kolem 252 mil. GJ, z Łeho 95% je pou væno v domæcnostech, zejmøna na vałen. Tato spotłeba je uspokojovæna zejmøna palivov m dłevem, zem d lsk mi zbytky, suen mi kravinci, ropn mi produkty a elektłinou. Z ostatn ch alternativn ch energetick ch zdrojø testovan ch v minulosti se anaerobn digesce ukæzala jako nejlep s ohledem na ekonomickou œsp nost, sociæln akceptovatelnost, technickou jednoduchost, ekologickost a snadn provoz. V NepÆlu je bioplyn pou væn hlavn pro vałen a n kdy i sv cen 50
2 v domæcnostech, kde nahrazuje palivovø dłevo a petrolej. PrømyslovÆ aplikace bioplynu, napł. pro pohon motorø, chladic ch zał zen a na v robu elektłiny, byla zkouena v omezenø m łe. V tomto ŁlÆnku jsou uvedeny œdaje o potenciælu bioplynu v NepÆlu, z kter ch vypl væ, e płi prøm rnøm objemu rodinnøho bioreaktoru 10 m 3 møe b t v NepÆlu celkem provozovæno a 1,3 mil. bioplynov ch stanic. Hlavn nedostatky bioplynovø technologie społ vaj v (a) płedimenzovanø konstrukci, (b) nedokonaløm provozu bioplynov ch sv tilen, (c) neoptimæln m vyuit vznikløho hnojiva, (d) omezen technologie pouze pro domæc pouit, (e) nedostatełn ch v zkumn ch programech. 1. Energetika v NepÆlu NepÆl je zem d lskæ zem s v ce ne 90% populace pracuj c v zem d lstv a pł buzn ch oborech. S redukc lesø na relativn mladøm pødn m profilu v hornatøm NepÆlu vznikaj znałnø problømy s pødn eroz, sesuvy pødy a povodn mi. SpoleŁn s rostouc populac vzrøstæ tlak na zb vaj c les a ornou pødu. CelkovÆ potłeba energie v NepÆlu je odhadovæna na 252 mil. GJ, z Łeho 95% je pro domæcnosti. TØm ł 80% energetickø spotłeby je pokr væno palivov m dłevem, skoro 11% zem d lsk mi zbytky, asi 9% kravinci, płiblin 1% ropn mi produkty a 1/2% elektłinou. V porovnæn s roky vzrostlo do roku 1992 spalovæn zem d lsk ch odpadø a kravincø 15x. To vyvolævæ silnou potłebu substituce tradiłn ch domæc ch paliv alternativn energi. Pro podm nky NepÆlu se nejløpe osv dłila v roba bioplynu. 2. PotenciÆl bioplynu Teoreticky je mono bioplyn vyræb t ze vech biodegradabiln ch materiælø, ale v praxi se pou vaj pro tyto œłely zejmøna zv łec exkrementy. V naich v zkumech jsme se zab vali mimo zv łec ch exkrementø i zem d lsk mi a komunæln mi odpady. Jednou z hlavn ch potłeb na zem je vyvinout celkov koncept a technologii pro produkci metanu z komunæln ch a zem d lsk ch odpadø, aby se zabrænilo znełiovæn pł rody zærove se ziskem energie a organickøho hnojiva. CelkovÆ populace dobytka v NepÆlu byla v roce 1990/91 kolem 9,3 mil. a prøb n se zvyuje. Tato zv łata produkuj kolem 37,4 mt (mil. tun) exkrementø rołn. Płi vyuit 75% je monø produkovat bioplyn z 28,1 mt exkrementø (Wim van Ness, 1992). Z toho vypl væ, e NepÆl møe rołn produkovat 673 mil. m 3 bioplynu, co je ekvivalentn GWh energie, a nebo møe substituovat 390 mil. l petroleje, Łi 3,7 mt palivovøho dłeva. 51
3 S ohledem na rołn teploty pouze 56 z celkem 75 oblast NepÆlu bylo shledæno vhodn ch pro provoz bioplynov ch stanic. Prøm rnæ velikost potencionæln ch bioplynov ch stanic je, s ohledem na mnostv zv łat chovan ch v prøm rnø rolnickø rodin, mezi 6-8 m 3. Spotłeba bioplynu pro vałen a sv cen v potencionæln bioplynovø domæcnosti je 878 m 3 za rok, co je 77% produkłn ho potenciælu prøm rnø farmæłskø rodiny. 3. StruŁnÆ historie v voje bioplynu v NepÆlu Technologie Prvn bioplynovæ stanice v NepÆlu byla postavena roku 1955 ułitelem B.R. Saubollem z pouitø ropnø cisterny na kole v Kathmandu. Sv tovæ energetickæ krize v roce 1973 zpøsobila vytvołen komise pro rozvoj bioplynu (BDC) jako ŁÆst v zkumnø a v vojovø skupiny pro energii na TribhuwanskØ univerzit. Ministerstvo zem d lstv zahrnulo v roce 1975/76 bioplyn jako zvlætn program zam łen mimo jinø i na sniovæn odles ovæn a prevenci spalovæn kravincø. Prvn ch 250 domovn ch stanic bylo postaveno v letech Vechny tyto stanice maj plovouc plynojem (obr. 1). Obt e s transportem t køho a velkøho kovovøho plynojemu se staly hlavn m limituj c m faktorem pro ir vyu væn tohoto typu reaktoru. Proto byla v roce 1978 vyvinuta varianta Ł nskøho fermentoru, jen nemæ plynojem. Tento typ se stal pro svø n zkø połizovac næklady velmi populærn. Jeliko parametry bioplynov ch stanic jsou kontrolovæny œładem pro podporu bioplynu (BSP), kter stanic m nespl uj c jeho poadavky nedæ pł sp vek, bylo dosaeno v ce ne 90% œsp nosti postaven ch stanic. Tento limituj c pł stup je nyn opatrn m n n, aby bylo umon no zaveden nov ch typø jako je Deenbandhu (obr. 2). Velikosti bioplynov ch reaktorø stav n ch røzn mi firmami jsou 4, 6, 8, 10, 15 a 20 m 3, płiłem velikosti 8 a 10 m 3 jsou nejb n j. Prøm rnæ velikost bioplynovøho reaktoru byla sn ena z 10 m 3 v roce 1990 na 9,25 m 3 v roce Nyn se sna me sn it tuto velikost na 8 m 3. VlÆdn politika a plæny Prvn podpora bioplynu byla ud lena roku 1976 jako bezœrołnæ pøjłka na v stavbu reaktoru. V næsleduj c m roce bylo toto opatłen zm n no na pøjłku s 6% œrołen m. V letech 1982/83 byla podpora NR (nepælsk ch rupi ) na kad postaven reaktor, ale pouze v n kter ch regionech NepÆlu. V letech vlæda poskytovala podporu na 25% konstrukłn ch nækladø a 50% na 52
4 pøjłku ze zem d lskø rozvojovø banky v NepÆlu (ZRB/N). V letech byly tyto podpory zrueny. Tyto ŁastØ zm ny vyvolævaly zmatky. Od roku 1992 vlæda poskytuje podporu NR na kad rodinn reaktor, kter spl uje stanovenø parametry. Pro horskø oblasti je nav c poskytovæna dotace NR na dopravu. Tyto podpory jsou vyplæceny bez ohledu na velikost reaktoru. Prvn plæn na konstrukci bioplynov ch reaktorø byl vytvołen v letech s c lem postavit 4000 reaktorø. Tento plæn, kter byl povaovæn za velmi ambici zn, byl celkem bez obt spln n. S ohledem na povzbuzuj c v sledky prvn ho plænu byl v letech stanoven c l rodinn ch bioplynov ch stanic, co pravd podobn bude (v soułasnø dob asi u bylo) bez problømø spln no. Tłi nejdøleit j faktory płisp vaj c k rychlømu roziłovæn połtu bioplynov ch stanic jsou tyto: (a) realizace finanłn pomoci BSP od NizozemskØ rozvojovø korporace (SNV); (b) privatizace prømyslu, kteræ pob dla podnikatele k zaloen nov ch podnikø, take v zemi je nyn 22 firem zab vaj c ch se bioplynem; (c) jednodu tok podpory skrz banky. 4. Organizace v sektoru bioplynu VlÆdn agentury V letech 1975/76 se rozvojem bioplynovø technologie zab valo zejmøna Ministerstvo zem d lstv. ÆsteŁn se t m zab vala takø Divize energetickøho plænovæn sekretariætu Komise pro vodu a energii. Ta se zab vala zejmøna monitorovæn m, vyhodnocovæn m a zakolovæn m. Nyn se uvauje o vytvołen vlædn ho orgænu pro dohled nad bioplynov m sektorem. ZRB/N a ostatn komerłn banky ZRB/N byla ustanovena roku Dlouhou dobu byla jedinou bankou poskytuj c podporu pro konstrukci bioplynov ch stanic, avak v soułasnosti je tato podpora poskytovæna i jin mi bankami. Sponzołi, nevlædn organizace, konzultałn firmy Rozvoj bioplynovøho programu v NepÆlu podporuj sponzołi jako je SNV, UNICEF, Save the childern USA a Plant international a FAO. Tyto organizace poskytuj zejmøna finanłn podporu a døleitou technickou asistenci. 53
5 PoŁet nevlædn ch organizac a konzultałn ch firem, zab vaj c ch se bioplynem stæle roste. Aktivity t chto organizac jsou limitovæny na sociæln ekonomick v zkum, vyhodnocovæn bioplynovøho programu a zakolovæn. Program pro podporu bioplynu (BSP). BSP załal v roce 1992 ve spolupræci se soukrom mi firmami, bankami a sponzory. Hlavn c le programu jsou tyto: (a) podporovat v stavbu reaktorø pomoc poskytovæn podpory skrz ZRB/N, (b) ułinit bioplyn atraktivn j pro drobnø zem d lce v horæch, (c) formulovat doporułen pro rozvoj soukromøho sektoru v oblasti bioplynu. FAO FAO podporovalo rozvoj bioplynovø technologie v rozvojov ch zem ch mnoho let. Jej podpora zahrnuje zejmøna kolen zedn kø a uivatelø a vyu væn organickøho zbytku po digesci jako hnojiva. 5. Płehled bioplynovøho sektoru Technologie Jeliko se v NepÆlu pou væ prakticky pouze jeden druh reaktoru, byla œsp nost płes 90% postaven ch stanic, a to jak v hornat ch, tak v rovinn ch ŁÆstech zem. V soułasnosti se płechæz na v ce modelø. Nejv t problømy s bioplynov mi stanicemi jsou (sestupn ): (a) ni produkce bioplynu ne je kapacita reaktoru, (b) œniky plynu z kupole, (c) z trubek, (d) ucpæn vpusti, (e) œniky plynu z ventilu, (f) nekvalitn konstrukce. Ostatn b nø problømy jsou tyto: s ohledem na nedostatek investiłn ch prostłedkø u mal ch farmæłø je soułasnæ œrove vlædn podpory povaovæna za n zkou i płesto, e płedstavuje v ce ne 50% zækladn investice, nedokonalø pokonstrukłn sluby a nedostatełnø kolen uivatelø, veobecn trend ke sniovæn połtu zv łat v domæcnostech po konstrukci stanice, s rostouc m nedostatkem vody v hust os dlen ch oblastech zał næ b t nedostatek vody pro provoz bioplynov ch stanic, vysokæ rozd lnost pou van ch materiælø a ceny, kterou vyaduj bioplynovø podniky, 54
6 tendence ke konstrukci płedimenzovan ch reaktorø, co vypl væ z toho, e stavebn firmy si pak mohou v ce naœłtovat a zem d lci mohou dostat v t pøjłku z banky pro v t reaktory. Rozloen bioplynov ch stanic Ze 75 okresø NepÆlu møe pouze 19 dosæhnout postaven maxima 1000 bioplynov ch stanic s ohledem na klimatickø a populałn omezuj c faktory. Koncentrace bioplynov ch stanic je v t v m stsk ch oblastech a v oblastech, kam vedou silnice. Tato tendence je płipisovæna zvyuj c mu se nedostatku domæc ch paliv v t chto oblastech a snadnømu pł stupu k informac m, podporæm a instituc m. Zvyuj c se nedostatek a cena palivovøho dłeva, snadn pł stup k œv røm a technickømu zabezpełen a vzrøstaj c ekologickæ uv dom lost byly tłi hlavn motivałn faktory farmæłø pro stavbu bioplynov ch stanic. Z celkovøho potenciælu 1,3 mil. reaktorø je 62% na rovinæch, 37% v pahorkatinæch a 1% v horæch. Ekonomie Prøm rnø ceny bioplynov ch stanic o rozm rech 8 m 3 a 10 m 3 se pohybuj (v cenæch roku 1996) kolem a NR. Majitel bioplynovø stanice dostane podporu NR v n inæch a NR v pahorkatinæch na kad reaktor bez ohledu na jeho velikost. B næ pøjłka se splæc 7 let s 16% œrokem. V zævislosti na dosaitelnosti m sta silnic a dostupnosti konstrukłn ch materiælø se møe cena stavby sn it a o 40% (Karki, Gautam, Joshi, 1993). Pro porovnæn ekonomickø v hodnosti bioplynovø stanice se bere do œvahy cena petroleje. Desetikub kov reaktor møe v optimæln ch podm nkæch produkovat 3 m 3 bioplynu za den. Płi odhadu, e 1 m 3 bioplynu je ekvivalentn 0,58 l petroleje, dosahuje bioplynovæ stanice płi cen petroleje 9 NR za litr Łist zisk NR za rok (płi rozpołtu nækladø na 20 let). Tato jednoduchæ kalkulace nebere do œvahy vedlej nepł mø zisky jako je zlepen ivotn ho prostłed a sanace odpadø, sn en zdravotn ch problømø en v domæcnostech a pod. SociÆln aspekty V tina uivatelø bioplynu jsou stłedn a v t roln ci. Proti nærodn mu prøm ru 60% negramotnosti je 80% uivatelø bioplynu gramotn ch. eny Podle studie vypracovanø B.B. Silwalem a R.K. Pokharelem (1995) se płi u væn bioplynu uetł 3 hodiny Łasu denn, kterø by jinak byly vypln ny vałen m, Łit n m hrncø, sb ræn m a zpracovæn m 55
7 palivovøho dłeva. Pouit bioplynu mæ takø pozitivn døsledky na zdrav en v domæcnosti a to zejmøna s ohledem na bolesti hlavy, kael a nemoci oł. Dokonce i lidø, kteł ji dlouho trp li astmatem, byli po instalaci bioplynu schopni se op t ujmout vałen. V zkum V zkum je jednou z nejv ce zanedbævan ch oblast v NepÆlu. A u s ohledem na lidskø Łi finanłn zdroje, je zahrnuje. V zkum byl zam łen zejmøna na zv en produkce plynu v prøb hu zimy. V n inæch se b hem zimy sniuje produkce plynu o 25%, v pahorkatinæch o 50%. Izolac reaktorø se zv ila produkce plynu o 93%. V soułasnosti se v zkum zam łuje na vliv płipojen latr n k reaktorøm, sn en konstrukłn ch nækladø a monostem pouit m stn ch materiælø. ZakolovÆn V roce 1993 bylo zakoleno celkem 450 zedn kø, 1705 uivatelø a 115 pracovn kø dohl ej c ch na konstrukci (Karki, Gautam, Joshi, 1993). Zat mco dł ve garantoval kolen pouze stæt, v soułasnosti se na n m pod l i soukromø firmy a neziskovø organizace. V roziłovæn bioplynovøho programu je bohuel zat m aktivn ch jen mælo en (Leemakers, 1992). 6. ZÆv r V soułasnosti zał næ b t bioplynovæ technologie v NepÆlu chæpæna v ir ch souvislostech, ne jenom jako zdroj levnø energie. ZejmØna jsou vyzdvihovæny jej monosti zpracovæn organick ch odpadø, produkce hodnotnøho hnojiva, zlepen hygieny v m stech i na vesnic ch, ochrany lesø, zamezen eroze apod. BioplynovØ technologie se zał naj zam łovat zejmøna na zpracovæn komunæln ch odpadø. I płesto, e vlædn podpora aktivit v oblasti v zkumu, kolen a podpory instituc je nedostatełnæ, roziłuje se bioplynovæ technologie velmi rychle po celøm NepÆlu. Jeliko na ivotn prostłed v horæch mæ nejv t dopad ivotn styl t ch nejchud ch lid, m l by se podpørn program zam łit zejmøna na n. Chud lidø uspokojuj svø energetickø potłeby spalovæn m dłeva, zem d lsk ch zbytkø a vysuen ch exkrementø, co zpøsobuje problømy s eroz, Łast mi zæplavami, zhoren m pov trnostn ch podm nek a nakonec vede ke zhoren ivotn ch podm nek v tiny populace. Literatura 1. CMS Evaluation of Biogas Users Group Training FY Biogas Support Programme. SNV-Nepal. April Kathmandu: Consolidated Management Services. 56
8 2. CMS Evaluation of Biogas Users Group Training FY Biogas Support Programme. SNV-Nepal, January Kathmandu: Consolidated Management Services. 3. Government of Nepal, The Eighth Five Year Plan Kathmandu: National Planning Commission, His Majesty s Government of Nepal. 4. Karki, A.B. and Dixit K, Biogas Fieldbook. Kathamndu Sahayogi Press. 5. Karki, A.B., Gautam K.M. and Joshi S.R Present Structure of Biogas Sector in Nepal, Kathmandu: Consolidated Management Services. 6. Karki, A.B., Gautam, K.M. and Joshi S.R Future Structure of Biogas Sector in Nepal. Kathmandu: Consolidated Management Services. 7. Karki, A.B. and Gautam K.M. 1994: Biogas Users Training Manual: A Guide for Trainer, Kathamndu: Consolidated Management Services. 8. Karki A.B. and Gautam K.M Biogas Training Manual for Masons: A Gide for Trainer, Kathmandu: Consolidated Management Services. 9. Karki A.B. and Gautam K.M Biogas Refresher Training for Masons: A Guide for Trainer. Kathmandu: Consolidated Management Services. 10.Karki A.B., Gautam K.M. and Karki A Biogas for Sustainable Development in Nepal. Paper presented at the Second International Conference on Science and Technology for Poverty Alleviation organized by Royal Nepal Academy for Science and Technology (RONAST), 8-11 June Karki A.B., Gautam K.M. and Pant A Summary Report on Nepal District Biogas Workshop , ENFO News, April/September Karki A.B., Gautam K.M. and Karki A Biogas Installation from Elephant Dung at Machine Wildlife Resort, Chitwan, Nepal. Biogas Newsletter, Issue No. 45:4. 13.Leemakers M Extension of Biogas in Nepal. strategies for Implementation. Kathmandu. SNV-Nepal. 14.Marieke van Vlier, Effect on the Workload of Women in the Village of Madan Pokhara in Palpa district in Nepal, Kathmandu: SNV Nepal. 15.Silwal B.B. and Pokharel R.K Evaluation of Subsidy Scheme for Biogas Plants. Presented at Consortium of Development Experts, December Wim J. van Nes Technical Biogas Potential per District in Nepal. Kathmandu: SNV- Nepal. 57
9 Obr. 2 58
10 Krishna N. Gautam, Consolidated Management Services Nepal (P) Ltd., CMS House, Lazimpat, P.O. Box 10872, Kathmandu, Nepal 59
Ekonomika a financovæn procesu v roby bioplynu.
Ekonomika a financovæn procesu v roby bioplynu. Jaime Munoz vod. Ekonomika jako v znamn prvek ovliv uj c spolełenskø hodnoty velmi podmi uje Łinnost v robn ch faktorø a stævæ se pro n a rozhoduj c. VhodnØ
VíceVyuit biodegradabiln ho odpadu kompostovæn m
Vyuit biodegradabiln ho odpadu kompostovæn m Petr alud vod Pro næ stæt je charakteristickø, e pevnø odpady se a na v jimky prozat m płed znekodn n m netł d. Ve spalovnæch a na sklædkæch pak dochæz ke ztræt
VíceProblematika elektronick ch periodik na Internetu Zkuenosti s vydævæn m elektronickøho Łasopisu Ikaros
Problematika elektronick ch periodik na Internetu Zkuenosti s vydævæn m elektronickøho Łasopisu Ikaros Petra JedliŁkovÆ, Ikaros I. Co se rozum pod pojmem elektronickø publikovæn S v vojem technologi a
VíceMonosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu
Monosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu Anton n Slejka vod V soułasnø dob płevauje v R likvidace odpadø nad jejich vyu væn m. Tento zpøsob zachæzen s odpady nen dlouhodob tolerovateln. Nejroz łen j metodou
VíceSb r a tł d n bioodpadø - zkuenosti firmy SSI SCH FER.
Sb r a tł d n bioodpadø - zkuenosti firmy SSI SCH FER. Jił N mec Podle statistick ch zdrojø obsahuj domovn odpady v N mecku tøm ł 40% bioodpadø. Płi rołn m v skytu 29 mili nø tun domovn ch odpadø (rok
VíceOdborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu
Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 4 jen 1998 Slovo płedsedy V`EN LENOV A P ZNIVCI CZ BIOM. V ł m, e jste b hem løta zregenerovali svø s ly a schopnosti a møete
VíceOdborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 5 Leden 1999
Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 5 Leden 1999 Ve nejlep do novøho roku płeje Łlenøm i pł znivcøm CZ BIOMu sekretariæt svazu. V rołn zpræva 1998 CZ Biom 1. ORGANIZA
VíceProgramovatelnØ logickø obvody
ProgramovatelnØ logickø obvody len integrovan ch obvodø IntegrovanØ obvody zle d lit podle mnoha kritøri. Napł klad podle pouirø technologie v roby tranzistorø a diod ( bipolærn, NMOS, MOS, BiMOS atd.
VíceKompostovÆn odpadø a potencionæln riziko mikrobiæln kontaminace
KompostovÆn odpadø a potencionæln riziko mikrobiæln kontaminace Magdalena ZimovÆ a Ladislav Mat jø 1.0 vod V celøm sv t vzrøstæ snaha o znovu-vyu væn nejrøzn j ch druhø odpadø a vedlej ch produktø z nejrøzn
VícePARK U E KU - IHADLA analytickæ ŁÆst
Pod bradskæ ChlumeckÆ Prask okruh Prøm yslovæ eskobrodskæ t rboholskæ spojka Jin spojka POLOHA VZHLEDEM K CELOM STSK DOPRAVN INFRASTRUKTU E analytickæ ŁÆst Z hlediska individuæln dopravy jsou podstatnø
VíceEVROPSK DOKUMENTA N ST EDISKO NA UNIVERZIT KARLOV ZDROJ INFORMAC O EVROPSK UNII
EVROPSK DOKUMENTA N ST EDISKO NA UNIVERZIT KARLOV ZDROJ INFORMAC O EVROPSK UNII PhDr. Jitka H r a d i l o v Æ PoslÆn EDS EDS vzniklo v roce 1990 z iniciativy EvropskØ komise a rozhodnut m rektora Univerzity
VíceHODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI
HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt
VíceE. Přihlášky vynálezů patenty
69 E. Přihlášky vynálezů patenty Počty přihlášek vynálezů, resp. počty udělených patentů jsou tradičně považovány za jeden z ukazatelů úspěšnosti VaV. Současně se v úvahu bere omezenost vypovídací schopnosti
VíceNávod k použití S-347-01
NÆvod k pouit TK 64001 S-347-01 Obsah Co mus te bezpodm nełn dodrovat................. 8 BezpeŁnostn pokyny............................... 8 Płed prvn m pouit m.............................. 8 Pln n systømu....................................
VíceRepeatery pro systém GSM
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2010 12 3 Repeatery pro systém GSM Repeaters for GSM system Petr Kejík, Jiří Hermany, Stanislav Hanus xkejik00@stud.feec.vutbr.cz Fakulta elektrotechniky a
VíceČESKÝ SPOTŘEBITEL A JEHO NÁZORY NA VEPŘOVÉ MASO
ČESKÝ SPOTŘEBITEL A JEHO NÁZORY NA VEPŘOVÉ MASO Pourová, M., Dvořáková, L. PEF, Česká zemědělská univerzita v Praze Abstrakt Příspěvek je zaměřen na vnímání (percepci) vepřového masa a jeho šesti masných
VíceChemické metody stabilizace kalů
Stabilizace vápnem Podmínky pro dosažení hygienizace kalu na úroveň třídy I. : - alkalizace vápnem nad ph 12 a dosažení teploty nad 55 o C a udržení těchto hodnot po dobu alespoň 2 hodin - alkalizace vápnem
VícePerspektivy financování vysokoškolského studia v České republice se spoluúčastí studentů Jan Lamser
Perspektivy financování vysokoškolského studia v České republice se spoluúčastí studentů Jan Lamser Kulatý stůl na téma: BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ OČIMA STAKEHOLDERŮ 22. září 2008 Základní východiska
VíceTechnická zpráva. 1. Identifikační údaje
Technická zpráva 1. Identifikační údaje Stavba : Břeclav bez bariér I. etapa, bezpečnost v dopravě pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace SO 101 Místo stavby : Břeclav Katastrální území : Břeclav
VícePROČ VĚDECKÁ ŠKOLA A JAK SE K NÍ DOSTAT? WHY SCIENTIFIC SCHOOL AND HOW TO ACHIEVE IT?
PROČ VĚDECKÁ ŠKOLA A JAK SE K NÍ DOSTAT? WHY SCIENTIFIC SCHOOL AND HOW TO ACHIEVE IT? Abstrakt Cyril Klimeš Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře Fakulta přírodních věd, katedra informatiky, e-mail cklimes@ukf.sk
Víceveřejných výdajů metodou stanovení koeficientu
František Ochrana: Hodnocení splnění výdajových cílů veřejných výdajů metodou stanovení koeficientu Abstract František Ochrana: Evaluation of Public Expenditure (Method of the Goal-Coefficient Evaluation)
VíceASSESSMENT OF ENERGY-BIOGAS PROCESS AT STATIONS USING THERMOGRAPHY METHODS
ASSESSMENT OF ENERGY-BIOGAS PROCESS AT STATIONS USING THERMOGRAPHY METHODS Urban L., Jun J., Fryč J. Department of Agricultural, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy, Mendel University
VíceA. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU
A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů
VíceNEDESTRUKTIVNÍ HODNOCENÍ MATERIÁLU ENERGETICKÝCH KOMPONENT NONDESTRUCTIVE EVALUATION OF POWER PLANT PARTS Zbyněk BUNDA a,b, Josef VOLÁK a,b
Czech Society for Nondestructive Testing NDE for Safety / DEFEKTOSKOPIE 2011 November 9-11, 2011 - Harmony Club Hotel, Ostrava - Czech Republic NEDESTRUKTIVNÍ HODNOCENÍ MATERIÁLU ENERGETICKÝCH KOMPONENT
VíceNEJMODERNĚJŠÍ TECHNOLOGIE V E-LEARNINGOVÝCH KURZECH THE NEWEST TECHNOLOGIES IN E-LEARNING COURSES
NEJMODERNĚJŠÍ TECHNOLOGIE V E-LEARNINGOVÝCH KURZECH THE NEWEST TECHNOLOGIES IN E-LEARNING COURSES B. Řeháková, J. Veselý Univerzita Palackého Olomouc Abstrakt Otázky spojené s efektivním využitím moderních
VíceZnačný pokrok učinilo REIMO GROUP také v oblas- 1990 jako stavební firma s výhradně českým
PROFIL REIMO GROUP Akciová společnost Reimo byla založena v roce Značný pokrok učinilo REIMO GROUP také v oblas- 1990 jako stavební firma s výhradně českým ti silniční údržby. Zde REIMO GROUP dokazuje,
VícePrávní formy podnikání v ČR
Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská
VíceVyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Datum: 6.8.2012. Oznámení o návrhu stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci a silnici
M Ě S T S K Ý Ú Ř A D B L A N S K O ODBOR STAVEBNÍ ÚŘAD, oddělení silničního hospodářství nám. Svobody 32/3, 678 24 Blansko Pracoviště: nám. Republiky 1316/1, 67801 Blansko Město Blansko, nám. Svobody
VíceObecní Zpravodaj IV/2015
Obecní Zpravodaj IV/2015 Vážení spoluobčané, Předkládáme Vám aktuální informace z našich obcí: Realizované akce Znovuodhalení pomníku obětem první světové války Dne 28. října, byl v Květinově, znovu odhalen
VíceBETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 11-16 ISSN 1335-0285 BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ctislav Fiala & Magdaléna Kynčlová Katedra konstrukcí pozemních
VíceSpecialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations
Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Roman KOZEL If universities want to succeed on the market, they have to deal with higher assertivity their graduates. They need a specialist,
VíceMonosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu
Monosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu Anton n Slejka vod V soułasnø dob płevauje v R likvidace odpadø nad jejich vyu væn m. Tento zpøsob zachæzen s odpady nen dlouhodob tolerovateln. Nejroz łen j metodou
VíceSolární a větrná energie: Podíl v Německu stále roste
Solární a větrná energie: Podíl v Německu stále roste Německo patří k největším výrobcům větrné a solární energie. Do roku 2020 plánuje vyrábět třetinu energie z obnovitelných zdrojů. Je tento cíl dosažitelný
Více. Alma Mater Studiorum
. Alma Mater Studiorum Miroslav PÍŠKA, Dagmar STA KOVÁ FSI VUT v Brn, Ústav strojírenské technologie, Technická 2, 616 69 Brno, tel.: 5 4114 2555 e-mail: piska@fme.vutbr.cz Anotace P ísp vek se zabývá
VíceLegislativa ČR v oblasti nakládání s bioodpady. Ráztoka 8.11.2007
Legislativa ČR v oblasti nakládání s bioodpady Ráztoka 8.11.2007 SOUČASNÁ LEGISLATIVA ČR V OBLASTI BIOODPADŮ Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Vyhláška č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů Vyhláška č. 383/2001
VíceMetodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník
Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 20 minut INFORMACE K TÉMATU: CIVILIZACE PLNÁ ODPADŮ Produkce odpadů stále
VíceEnvironmentální prohlášení o produktu (Environmental Product Declaration) STAVEBNÍ VÝROBKY
Environmentální prohlášení o produktu (Environmental Product Declaration) STAVEBNÍ VÝROBKY 12/05/2014 1 Oč jde? 2 Environmentální značení a prohlášení typy typ I ekologicky šetrné produkty ČSN ISO 14024:2000
VíceV E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A Rozhodnutí Stavební povolení
VÁŠ DOPIS ZN: ZE DNE: NAŠE ZN: ČÍSLO JEDNACÍ: MV 33634/2015/OD VYŘIZUJE: TESAŘ ZDENĚK TEL: 517 301 416 E-MAIL: Z.TESAR@MEUVYSKOV.CZ Obec Radslavice IČ 00373567 Radslavice 91 683 21 Pustiměř DATUM: 10.8.2015
VíceHliníkové požáru odolné konstrukce
Hliníkové požáru odolné konstrukce Sapa Building System Sapa Building System Hliníkové požáru odolné konstrukce Požární uzávěry Sapa Building System jsou v okruhu stavebních a požárních specialistů známé
VíceMATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 23.04.2015
Odbor investic a rozvoje V Písku dne: 07.04.2015 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 23.04.2015 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Informace záměru volby strategie společnosti Teplárna Písek, a. s.;
VíceMěstys Nezamyslice. Technická zpráva. Místo : Nezamyslice
Akce : obnova chodníku v ul. Nádražní - západní část Technická zpráva Investor : Místo : Projektant : Vláčil Jaromír Prostějov, červen 2014 Identifikační údaje Identifikační údaje o žadateli a zpracovateli
VíceVLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE
VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE INFLUENCE OF GRINDING OF FLY-ASH ON ALKALI ACTIVATION PROCESS Rostislav Šulc 1 Abstract This paper describes influence of grinding of fly - ash
VíceRozvojové cíle a udržitelnost dopadů v politice vnější spolupráce Evropské unie
Rozvojové cíle a udržitelnost dopadů v politice vnější spolupráce Evropské unie 1 Co schází rozvojovým zemím vlastně k dosažení MDGs? neboť rozložení bohatství ve světě se příliš nemění.. přírodní zdroje?
VícePROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2004 Pùvodní práce PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003 SOUHRN OCCUPATIONAL EXPOSURE OF WORKERS
VíceRESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS
RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS Trávníček P., Vítěz T., Dundálková P., Karafiát Z. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty
VíceVeřejná analýza 2016 UPDATE KVĚTEN. Marek Hauf analytik hauf@primstock.cz Tel: 234 768 018
Veřejná analýza 2016 ROPA LONG UPDATE KVĚTEN Marek Hauf analytik hauf@primstock.cz Tel: 234 768 018 WTI ropa na dostřel hladiny 50 USD za barel Poté, co v průběhu včerejšího dne po sedmi měsících pokořila
VíceRegionální politika na příkladu vybraného kraje (teze)
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR EVROPSKÁ AGRÁRNÍ DIPLOMACIE KATEDRA ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY Regionální politika na příkladu vybraného kraje (teze) Vedoucí diplomové práce:
VícePROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ
PROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ Obsah 1 Proč provádět úsporná opatření ve stávajících stavbách... Varianty řešení... 3 Kritéria pro výběr projektů...3 Přínosy...3.1 Přínosy energetické...3. Přínosy environmentální...
Více5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz
5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní
VíceACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 5 Číslo 3, 2005 Možnosti využití nástrojů ekonomie blahobytu
VícePříklady na téma Úspory energie ve městech, obcích a regionech Jihočeského kraje
Příklady na téma Úspory energie ve městech, obcích a regionech Jihočeského kraje Využití obnovitelných zdrojů energie v Jihočeském kraji závěry UEK Z bilancí dostupné biomasy v Jihočeském kraji vyplývá,
VíceMONITORING OF WATER POLLUTION OF ŽELEČSKÝ STREAM UNDER ŽELEČ VILLAGE SLEDOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ ŽELEČSKÉHO POTOKA POD OBCÍ ŽELEČ
MONITORING OF WATER POLLUTION OF ŽELEČSKÝ STREAM UNDER ŽELEČ VILLAGE SLEDOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ ŽELEČSKÉHO POTOKA POD OBCÍ ŽELEČ 1 Fialová P., 1 Hubačíková V., 2 Rozkošný M. 1 Department of Applied and Landscape
Vícev období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013
Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceJaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu
Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Informační podklad pro novináře Zpracoval: Marek Sviták, tiskový mluvčí JE Temelín Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Deset let
Vícefunkční na dual-sim telefonech možnost přesměrovat příchozí hovory možnost nastavení více telefonních čísel pro případ, že je jedno nedostupné
Analyzujte, navrhněte a implementujte aplikaci pro sledování spánku dětí Chůvička pro telefony na platformě Android. Od existujících aplikací se bude aplikace odlišovat tímto: funkční na dual-sim telefonech
VíceESTIMATION SEASONAL EFFICIENCY PICKING THRESHING - MACHINES AND ECONOMY RUNNIG ZHODNOCENÍ SEZÓNNÍ VÝKONNOSTI SKLÍZECÍCH MLÁTIČEK A EKONOMIKA PROVOZU
ESTIMATION SEASONAL EFFICIENCY PICKING THRESHING - MACHINES AND ECONOMY RUNNIG ZHODNOCENÍ SEZÓNNÍ VÝKONNOSTI SKLÍZECÍCH MLÁTIČEK A EKONOMIKA PROVOZU Švec M. Department of Agriculture, Food and Environmental
VíceHODNOCENÍ WEBOVÝCH STRÁNEK VYBRANÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ
HODNOCENÍ WEBOVÝCH STRÁNEK VYBRANÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ Marika Vondrášková, Jan Tlučhoř ÚVOD O internetu můžeme hovořit jako o síti sdružující nepřeberné množství informací, která umožňuje širokou škálu
VíceNEJČASTĚJŠÍ POCHYBENÍ PŘI PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU V RÁMCI INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU, SC 2.5, VÝZVA Č
NEJČASTĚJŠÍ POCHYBENÍ PŘI PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU V RÁMCI INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU, SC 2.5, VÝZVA Č. 16 ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH S ohledem na zjištění učiněná při posuzování
VíceZefektivnění zadávání znaků na mobilním telefonu bez T9
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2011 13 2 Zefektivnění zadávání znaků na mobilním telefonu bez T9 More effective letter typing on mobile phone without using T9 Jan Beneš xbenes32@stud.feec.vutbr.cz
VíceZpravodaj Energetické agentury Zlínského kraje, o.p.s.
Zpravodaj Energetické agentury Zlínského kraje, o.p.s. Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. byla založena v roce 2006 za podpory programu EU Inteligent Energy Europe. Zakladatelem a 100% vlastníkem
VíceHromosvod a inteligence.
Hromosvod a inteligence. Ing. Edmund Pant ek, znalec v oboru elektrotechnika a elektronika. Motto: P i ochran objekt p ed ú inky p ímého i nep ímého ú inku úderu blesku jsou zejména u lenitých st ech a
VíceMEDIA RESEARCH RATINGS
READERS OF MF DNES MEDIA RESEARCH RATINGS National media ratings research in the Czech Republic jointly requested by the publishers of dailies and magazines associated in the Publisher s Union (Unie vydavatelů)
VíceVYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová
VícePrezentace pro tiskovou konferenci 12. červen 2007. Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady
Zpráva o finanční stabilitě 2006 Prezentace pro tiskovou konferenci 12. červen 2007 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Finanční stabilita je jedním m z cílůc ČNB 2 Péče o finanční stabilitu
VíceNOVÁ ETAPA PŘESTAVEB NA CNG
HISTORIE Historie traktorů na stlačený metan, zemní plyn nebo jak se dnes uvádí CNG má ve Zlíně dlouhou tradici. Od roku 1984 provozovalo tehdejší JZD Gottwaldov více jak 15 vozidel na stlačený zemní plyn.
VíceSummary. Mr. Andreas Molin
ANNEX 6 Conclusions of the Melk Process and Follow-up (Brussels Agreement) Annex I, Item No. 3, Reactor Pressure Vessel Integrity and Radiation Embrittlement, Workshop, February 26-27, 2008, Řež near Prague
VíceSolární soustavy pro bytové domy Tomáš Matuška
Solární soustavy pro bytové domy Tomáš Matuška Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) Novotného lávka 5 116 68 Praha 1 Česká republika info@solarnispolecnost.cz Bytové domy v ČR sčítání
VíceIntegrovaný informační systém v kontrole mléčné užitkovosti krav ve Velké Británii Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Integrovaný informační systém v kontrole mléčné užitkovosti krav ve Velké Británii Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Integrovaný informační systém v kontrole užitkovosti ve Velké
VíceChemie na Internetu. Elektronické konference
Chemie na Internetu. Nen pochyb o tom, e Internet je dnes v znamn m næstrojem k z skævæn informac. Ani chemie v tomto sm ru nen vyj mkou. Vzhledem k dynamice tohoto mødia je vak tłeba okruh poadovan ch
VíceMATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana
MATEMATIKA A BYZNYS Finanční řízení firmy Příjmení: Rajská Jméno: Ivana Os. číslo: A06483 Datum: 5.2.2009 FINANČNÍ ŘÍZENÍ FIRMY Finanční analýza, plánování a controlling Důležité pro rozhodování o řízení
VíceModel byl např. publikován v závěrečné výzkumné zprávě z tohoto projektu.
Restrikce veřejných výdajových programů a výdajových aktivit veřejných služeb Prof. PhDr. František Ochrana,DrSc.,katedra veřejných financí, VŠE v Praze Referát je součástí výstupu z výzkumného projektu
VíceZHODNOCENÍ INDEXU HUMIDEX NA ÚZEMÍ M STA BRNA. eský hydrometeorologický ústav, Kroftova 43, 616 67 Brno, eská republika e-mail: roznovsky@chmi.
ZHODNOCENÍ INDEXU HUMIDEX NA ÚZEMÍ M STA BRNA Tomá Litschmann 1, Jaroslav Ronovský 2 2 1 AMET, Velké Bílovice, eská republika; e-mail: amet@email.cz eský hydrometeorologický ústav, Kroftova 43, 616 67
VíceMOŽNOSTI POUŽITÍ ODKYSELOVACÍCH HMOT PŘI ÚPRAVĚ VODY
Sborník konference Pitná voda 01, s. 16-168. W&ET Team, Č. Budějovice 01. ISBN 978-80-9058-0-7 MOŽNOSTI POUŽITÍ ODKYSELOVACÍCH HMOT PŘI ÚPRAVĚ VODY Ing. Robert Mach, Ing. Soňa Beyblová Severočeské vodovody
VíceMEDIA RESEARCH RATINGS
READERS OF MF DNES MEDIA RESEARCH RATINGS National media ratings research in the Czech Republic jointly requested by the publishers of dailies and magazines associated in the Publisher s Union (Unie vydavatelů)
VíceMEDIA RESEARCH RATINGS
READERS OF MF DNES MEDIA RESEARCH RATINGS National media ratings research in the Czech Republic jointly requested by the publishers of dailies and magazines associated in the Publisher s Union (Unie vydavatelů)
VíceAkce GS SROP. Rady pro žadatele pro 4. kolo výzvy
EVROPSKÁ UNIE Akce GS SROP Rady pro žadatele pro 4. kolo výzvy 6/2006 Oddělení řízení grantových schémat, odbor regionálního a ekonomického rozvoje Moravskoslezský kraj Krajský úřad OBECNÉ RADY A PŘIPOMENUTÍ
VíceSTATICKÁ ÚNOSNOST 3D MODELU SVĚRNÉHO SPOJE
STATICKÁ ÚNOSNOST 3D MODELU SVĚRNÉHO SPOJE Autoři: prof. Ing. Petr HORYL, CSc., Katedra mechaniky, Fakulta strojní, VŠB TU OSTRAVA, e- mail: petr.horyl@vsb.cz Ing. Hana ROBOVSKÁ, Ingersoll Rand Equipment
VícePOVODNĚ MSK 2010 MOST EV. Č. 59-008 PŘES ŘEKU OLŠI V KARVINÉ
POVODNĚ MSK 2010 MOST EV. Č. 59-008 PŘES ŘEKU OLŠI V KARVINÉ Ing. Martina Papeschová, Ing. Karel Kubza DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o. Ing. Vojtěch Konečný PIS Ing. Antonín Pechal The floods MSK 2010
VíceZásady organizace výstavby REVITALIZACE ZELEN V M ST NASAVRKY. Stupe : Datum: listopad 2012 Zakázkové íslo: M 12 / 999 Formát:
Zodpov dný Vypracoval: Technická projektant: Ji í Myslík, DiS. Ji í Myslík, DiS. Ing. Lubor Dít Kraj: Pardubický M sto: Nasavrky Investor: M sto Nasavrky, Nám stí 77, 538 25 Nasavrky REVITALIZACE ZELEN
VíceCountry Report. Slovensko
Country Report Slovensko Poslední aktualizace: 25. dubna 2016 Základní charakteristiky trhu Vývoj příjezdů: V roce 2015 celkem 564 496 příjezdů; mají dlouhodobě rostoucí tendenci. Průměrná doba pobytu:,1
VíceHASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE Schweitzerova 91, 779 00 Olomouc
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE Schweitzerova 91, 779 00 Olomouc MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 3. 9. 2015 Bod programu: 10 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Rada
VíceO B S A H. Textová část. Výkresová část. Rekonstrukce sociálních zařízení. Obsah: Obsah:
O B S A H Textová část Obsah: 1. Základní údaje o stavbě... 2 2. Zabezpečení objektu hlavními energiemi a vodním hospodářstvím... 4 3. Technické řešení stavební část... 4 4. Zdravotechnika... 7 5. Elektroinstalace...
VíceČeská zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:
VíceVYUŽITÍ FERMENTAČNÍCH ZBYTKŮ ANAEROBNÍ DIGESCE JAKO PALIVA APPLICATION OF FERMENTED ANAEROBIC DIGESTION REMAINDERS AS FUEL
VYUŽITÍ FERMENTAČNÍCH ZBYTKŮ ANAEROBNÍ DIGESCE JAKO PALIVA APPLICATION OF FERMENTED ANAEROBIC DIGESTION REMAINDERS AS FUEL J. Kára 1 ), R. Koutný 1 ), J. Kouďa 2 ) 1 ) Výzkumný ústav zemědělské techniky,
VíceTisková zpráva. 18. ledna 2012. Charakteristika klasického tempomatu
18. ledna 2012 Tisková zpráva DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ INFORMACE Charakteristika klasického tempomatu Na ekonomickou jízdu nákladním vozidlem konstantní cestovní rychlostí je potřebné mnohem víc než jen zapnout
VíceStrukturální fondy. Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti
Strukturální fondy Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti Do roku 2006 Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) Finanční nástroj pro podporu
VíceTři hlavní druhy finančního rozhodování podniku #
Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Marie Míková * Cílem článku je ukázat propojenost tří hlavních druhů finančního rozhodování podniku. Finanční rozhodování podniku lze rozdělit na tři hlavní
VíceMgr. Veronika Hase. Seminář: : Problematika emisí z malých zdrojů. Karlov pod Pradědem dem 21. 22. 10. 2010
Řešení ekologizace lokáln lního vytápění ve městm stě Orlová Ing. Rafał Chłond Mgr. Veronika Hase Seminář: : Problematika emisí z malých zdrojů znečišťov ování Karlov pod Pradědem dem 21. 22. 10. 2010
VíceS 127/01-2368/01 V Brně dne 30.11.2001
S 127/01-2368/01 V Brně dne 30.11.2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 127/01, zahájeném dne 26. října 2001 podle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád),
VíceVždy o krok napřed. Rozsah dodávky. Správná investice. Projekt Elektronické mýtné. Karel Černý. Kapsch Telematic Services
Vždy o krok napřed Projekt Elektronické mýtné Karel Černý Kapsch Telematic Services Rozsah dodávky Rozsah dodávky na klíč Elektronického systému výkonového zpoplatnění realizované společností Kapsch TrafficCom
VíceZpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2009
Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 29 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního
VíceProblematika měření velkých průměrů v pracovních podmínkách
Problematika měření velkých průměrů v pracovních podmínkách Zábranský Tomáš, Ing., Katedra technologie obrábění, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 22, 306 14 Plzeň, +420377638528, tzabran@kto.zcu.cz;
VícePROTOKOL O KLASIFIKACI POŽÁRNÍ ODOLNOSTI
PAVUS, a.s. AUTORIZOVANÁ OSOBA AO 216 OZNÁMENÝ SUBJEKT 1391 AKREDITOVANÝ CERTIFIKAČNÍ ORGÁN PRO CERTIFIKACI VÝROBKŮ č. 3041 Pobočka: POŽÁRNÍ ZKUŠEBNA VESELÍ NAD LUŽNICÍ Čtvrť J. Hybeše 879 391 81 Veselí
VíceB Neformální vzdělávání
Neformální vzdělávání zahrnuje organizované vzdělávací aktivity, které nelze považovat za formální vzdělávání. Jedná se o strukturované vzdělávací programy zaměřené na získávání dovedností a kompetencí,
VíceJak na KOTLÍKOVÉ DOTACE? JEDNODUCHÝ RÁDCE PRO ZÁKAZNÍKY
Jak na KOTLÍKOVÉ DOTACE? JEDNODUCHÝ RÁDCE PRO ZÁKAZNÍKY KOTLÍKOVÉ DOTACE pokračují! Máte doma starý kotel na uhlí, dřevo a jiná tuhá paliva? Pak jsou kotlíkové dotace určeny právě pro Vás! Pokud máte doma
VíceNOTA BENE... Łasopis sdruen Benediktus
NOTA BENE Łasopis sdruen Benediktus... v Łase adventn m 2007 NOTA BENE... Łasopis sdruen Benediktus pøvodn Łtvrtletn k (dnes jednorołn k), OP T VYCH`Z! Do roka a do dne, jste se, nai mil pł znivci, dołkali.
VíceROZVOJ TÍSŇOVÉ PÉČE AREÍON SENIORSKÝ MAJÁK
ROZVOJ TÍSŇOVÉ PÉČE AREÍON SENIORSKÝ MAJÁK TRANSFORMACE TÍSŇOVÉ PÉČE AREÍON PRO SENIORY A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY V KOMPLEXNÍ PORTFOLIO OBČANSKÝCH SLUŽEB Účinná podpora nezávislosti. JAN LORMAN, ŽIVOT
VíceDomácí zdravotní péče v roce 2005. Home care in 2005
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3.7.26 Domácí zdravotní péče v roce 25 Home care in 25 Souhrn Koncem roku poskytovalo domácí zdravotní péči v České
VícePrvní brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. was founded in 1950. E.g. sales people, purchasing clerks, development workers, designers.
www.jazyky-bez-barier.cz - KNIHOVNA NÁHLED souboru / titulu Velká Bíteš a.s. (_velka_bites.jbb) Velká Bíteš a.s. Lekce: Pomalejší tempo řeči Cvičení: PBS Velká Bíteš, a.s. První brněnská strojírna Velká
Více