5. Důležité pojmy a historické poznámky o Číně 35. Pyramida

Transkript

1 5. Důležité pojmy a historické poznámky o Číně 35 Pyramida Pyramida (podobně i zikkurat) je stavebně nejstabilnější útvar, jakási přerostlá hrobka (mastaba, mohyla). Není divu, že je jich na světě tolik vnějakouformuexistence člověka po jeho smrti se věřilo všude. Pyramidální útvary se proto stavěly všude možně a některé přečkaly dodnes, což je dáno použitým materiálem, dobrou konstrukcí (ne vždy se to povedlo) a trochou štěstí (nedošlo tam k enormnímu zemětřesení, záplavám apod.). Kámen v Egyptě nebo v Mezoamerice nebo na Tenerife vydrží samozřejmě víc než adobe (nepálené cihly) v Peru a jinde (podléhají vodní a větrné erozi) nebo dokonce jen udusaná hlína zpevněná kameny v Číně (nelze ovšem vyloučit, že tu původně alespoň někdy a někde bylo nějaké trvanlivější obložení). Čínská pyramida (tumulus) dnes vypadá jako mohyla z udusané hlíny, uvnitř nebo v blízkosti s předpokládaným hrobem (ling mu) vládce (císaře, chuang-ti, di), vyhotoveným z odolného materiálu (kámen, skála v podzemí, rakev a prostor kolem někdy vyložený bronzem) a s řadou pokladů. Tvar objektu, jasně pyramidální, lze ze zemského povrchu snadno přehlédnout pyramidy bývají zarostlé, takže některé připomínají spíše pahorky s trávou, keři a stromky, ale z výšky, z letadla či ze snímků na Google Earth je pyramidální tvar naprosto nepřehlédnutelný a neoddiskutovatelný. Takže tyto objekty nebudeme maskovat pod slovíčky mohyla, tumulus a tak podobně, ale budeme je nazývat pyramidami (jak se sluší a patří). Bohatství ukryté v prostoru pyramid samozřejmě lákalo a láká zloděje. Zde se s tím snažili vypořádat možná právě maskováním pyramidy oním zalesněním a také různými bezpečnostními mechanismy uvnitř (Kangová 2013, soukr. sděl., a Pan Dong 2009). Proč pyramidální tvar? Proč ne třeba nízký komolý kužel? (I takové platformy jsou v Číně k nalezení, ale ve zřetelné menšině oproti poctivým pyramidám.) Podle Haina (2011) je v tom symbolika. Čtverec je důležitý obrazec. Vychází z existence čtyř základních směrů, symbolizuje pevnou zem. Špička míří k nebi, k bohům. Nejde ale jen o vlastní pyramidu. Ta je součástí (a možná ani ne tou hlavní) rozsáhlejšího záhrobního sídla (pohřebiště), kde jsou další stavby (např. Malina 2004): hradby kolem ní, park, voda, slavobrány z kamene, přístupová posvátná cesta duchů (schen dao, šen-tao) s alejí se sochami a celá síť staveb rozvržená jako původní palác zemřelého císaře (v jeho době spíše budoucího zemřelého, neboť celý komplex se začal stavět obvykle rok až dva po nástupu dotyčného na trůn). Nemohou chybět vodní nádrže nebo blízkost řeky. Posvátné cesty vedou na jih, na sever i na východ od pyramidy a záměrně nebývají úplně rovné. Komplexy dalších staveb bývají na východ od pyramidy. Fotografie z autorovy návštěvy několika takových míst v r jsou v kap. 7 a další fotoarchiv je v kap. 10.

2 36 Čínské pyramidy Obr. 5.4 Porovnání rozměrů (a) Cheopsovy pyramidy v Gíze (Káhira, Egypt) a (b) pyramidy prvního čínského císaře Qin Shihuangdiho na východ nedaleko od Xi anu v Číně pomocí Google Earth se zapnutým 3D zobrazením staveb. Google Earth. a) b) Největší čínské pyramidy jsou zatím známy z oblasti Xi anu a jsou co do velikosti srovnatelné s egyptskými pyramidami z Gízy, ale jen svými horizontálními rozměry (obr. 5.4 a, b). V porovnání s čínskými jsou egyptské, mexické nebo peruánské pyramidy trvanlivější a pevnější, a mohou tedy být (a jsou) i příkřejší a podstatně vyšší než pyramidyvčíně.

3 5. Důležité pojmy a historické poznámky o Číně 37 Egyptologové chápou pyramidu jako hrobku, jelikož do ní bylo uloženo tělo zemřelého krále (faraona). Pro staré Egypťany byla ale něčím víc než hrobem byla místem králova vzkříšení. I obyčejné hrobky se nazývaly Příbytky věčnosti. Kromě pyramidy měl egyptský panovník po smrti zádušní chrám na východním úpatí pyramidy s řadou sálů a místností, včetně obětní síně s oltářem. Ze zádušního chrámu vedla cesta k východu do údolí k údolnímu chrámu, kde býval přístav (Vymazalová 2013, soukr. sděl.). Pyramida v Mezoamerice neskrývá nutně hrobku panovníka. Tak třeba uvnitř pyramidy s Chrámem nápisů v Palenque (Mexiko) hrobka (krypta) je (Pakalova), stejně jako jsou hrobky pod hlavními pyramidami I a II v Tikalu (Guatemala), ale třeba pod Pyramidou Slunce v Teotihuacánu (Mexiko) byla nejspíš jen posvátná jeskyně a studánka. Považuji za prokázané, že mezoamerické pyramidy měly i funkci jakéhosi hudebního nástroje pro ceremoniální účely proto jsou tak příkré, aby správně fungovala ozvěna u řady z nich je sklon stěn pyramid podstatně větší než 45 (Lubman 1999, Declercq a kol. 2004, Calleja a Declercq 2009, matematický model je v Klokočník a Hadrava 2011; přehled v Pavelka a kol nebo v Klokočník a Kostelecký 2013). Pyramida v Číně může obsahovat hrobku-mausoleum přímo v sobě nebo ve svém okolí. Kolem je park, hradby, voda rozsáhlý komplex napodobující sídlo živého císaře. Je stavěna podle zásad feng shui (tak jako sídla pro živé), aby stimulovala toky kosmické energie a přinášela šťastný posmrtný život s potřebným vybavením pro váženého mrtvého. Nabízí se domněnka, že v pyramidě je deponována hlína a kamínky nanošené z okolí při hloubení hrobky a doprovodných staveb (velmi praktický aspekt, který bych u Číňanů očekával). Přiřazení času Počítání času a přiřazení času k historickým událostem je možné pomocí datovacích systémů. Ne všichni na světě užívají náš křesťanský, gregoriánský nebo juliánský kalendář. Tím spíš ne v minulosti. Každá vyspělá kultura měla svůj kalendář odvozený většinou od periodických astronomických jevů, lunární, sluneční (solární), kombinovaný. O kalendářích a převodech mezi nimi viz např. Selešnikov 1974, Tomsa 1995 aj. Jak známo, velmi přesný kalendář měli Mayové. Problém ovšem může být, chceme-li přepočíst událost zaznamenanou v jednom kalendářním systému do systému jiného. Je to právě případ Mayů, kde je nejistota přepočtu mezi jejich a naším křesťanským kalendářem neuvěřitelných až několik stovek let (!), ale jak vím z osobní zkušenosti, většině historiků-mayistů to nějak nevadí (přírodovědce to uvádí v úžas; viz Klokočník a kol. 2008, Böhm a kol. 2013).

4 38 Čínské pyramidy Egyptologové to také mají komplikované. Pro starší období dějin Egypta nemají v absolutním datování jistotu. Egypťané datovali podle let vlády faraona. Dnes je známa minimální doba vlády panovníků, která nemusí být vždy totožná se skutečnou délkou vlády. Jistá jsou pouze data, kdy docházelo k souběhu heliaktického východu Síria a Nového roku egyptského kalendáře. Z pozdější doby jsou zaznamenána zatmění Slunce (Vymazalová a Coppens 2011). V případě Číny naštěstí s kalendářem a jeho převodem na kalendář křesťanský problém není. Je to kalendář v zásadě lunární, kde se na vyrovnání se solárním cyklem 365 dnů vkládají doplňkové intervaly. Je řazen do cyklů šedesátkové soustavy (jiazi). Přepočet na náš kalendář specialisté zvládají bez problémů (Selešnikov 1974, Liščák 2002, Křížek a Lin 1996 aj.). Přepočet by měl být přesný na den. Datování jednotlivých událostí (třeba narození budoucího císaře) je jiná věc a samozřejmě tak přesné být nemusí. Informace z různých zdrojů se mohou lišit. Datování v této knížce uvádím podle Kolmaše ( , soukr. sděl.), již použité v práci Charvátová a kol. (2011, tab. 1), založené na chronologických tabulkách (Wan Guoding 1956, Moule 1957 aj.). V některých případech jsou data doplněna podle Paludanové (2004) nebo nejnověji podle Kangové (soukr. sděl ), která čerpala z různých čínských zdrojů (bude specifikováno v dalším textu). Počínaje dynastií Qin (Čchin), z období př. n. l., jsou data o císařích spolehlivá a přesná. Z tabulek vyčteme datum narození (rok, měsíc, den), datum nástupu na trůn (včetně případné abdikace či sesazení z trůnu) a datum úmrtí. Uvádí se posmrtné a osobní (civilní) jméno. Pro naše účely stačí většinou rok nástupu, ze kterého si odvodíme (přidáním 1 2 roků) datum zahájení stavby pyramidy, jež muselo začít jejím patřičným umístěním do přírody (okolní kopce, voda aj.) a jejím vyměřením (orientací vzhledem ke světovým stranám) dle zásad feng shui. Vyšší přesnost přiřazení času je v podstatě zbytečná, jak víme z výkladu o přesnosti (či spíše nepřesnosti) soudobé znalosti paleomagnetické deklinace na území Číny (kap. 3). Bez paleomagnetické deklinace nelze testovat Fusonovu hypotézu a přesnost, s jakou tuto veličinu od specialistů známe, definuje požadavek na přesnost všech ostatních vstupních dat. Od toho se odvíjí i postupy měření (kap. 4). Poznámky k historii Číny Cílem následující kapitoly není výklad dějin Číny, od toho jsou tu jiní, mnohem povolanější. Cílem je soupis císařů, kterých se dotýká výstavba v této knize představených pyramid (kap. 7 9) v oblasti Xi anu a Luoyangu (Luo-jang, asi 350 km na východ od Xi anu). Čerpám z následující literatury: Liščák 2002, Selešnikov 1974, Malina 2004, Paludanová 2004, Charvátová a kol K tomu ještě dva čínsky psané

5 5. Důležité pojmy a historické poznámky o Číně 39 zdroje: díky Prof. Kolmašovi byla k dispozici kniha autora Wan Guodinga (1956) a díky Kangové máme publikaci kolektivu Xianyang Institute of Archaeology (2010). Osídlení Číny začíná ve starší době kamenné, asi před ,5 milionu let. V Číně člověk nejspíše nevznikl, ale bylo tam významné hominizační středisko. Období třetího tisíciletí př. n. l. se označuje jako doba protohistorická. Počátkem druhého tisíciletí př. n. l. objevili Číňané metalurgii bronzu a vynalezli písmo. Historické spisy začínají na přelomu 2. a 1. tisíciletí; to je již doba historická. Po sérii legendárních (mytologických) postav a vládců (wu-ti) jsou doloženými panovníky například císaři (wang) dynastie Západní a Východní Zhou (Čou), př. n. l. Od jednoho z nich (Kangwang, Ji Zhao, první jméno posmrtné, druhé osobní, př. n. l.) máme pyramidu nejstarší z celé naší sbírky (viz objekt č. 1 v tab. 1 v článku Charvátová a kol. 2011). Je tu ale problém (viz kap. 9). Obr. 5.5 Terakotová armáda císaře Qin Shi Huangdiho nedaleko Lintongu (Lin-tchungu). Obří hala přeplněná hlučícím davem turistů. Snímek je z hlavní tribuny na západním konci haly. J. Klokočník, 2011.

6 40 Čínské pyramidy Obr. 5.6 Celkový záběr pomocí Google Earth na pyramidu Qin Shi Huangdiho (žlutý špendlík) a místo dnešní obří haly ukrývající terakotovou armádu (červený špendlík). Souřadnice vrcholu pyramidy: = 34 22'53", = '14". Prvním svrchovaným císařem, sjednotitelem Číny, byl Qin Shi Huang Di (Shihuangdi, Čchin Š chuang-ti), narozen r. 246, resp. 259 př. n. l. (nástup na trůn r. 221) vládl do smrti v r. 210 př. n. l. (od čin pochází jméno státu). Qin Shi dal vytvořit na východ od Xi anu (~30 km od centra dnešního velkoměsta Sian) u dnešního Lin-tchungu (Lintongu) monumentální dílo. Dnes jej známe jako místo terakotové armády (obr. 5.5). Pyramida je opodál; svými horizontálními rozměry je dosud největší známou pyramidou na světě (obr. 5.4b a 5.6). Qin také začal stavět Čínskou zeď. Dynastie Han (Chan) byly dvě: starší, Západní Han 202 (206?) př. n. l. 9 n. l., a novější, Východní (Pozdní) Han n. l., s krátkou přestávkou mezi nimi, kdy se válčilo. Období dynastií Han je považováno za zlatý věk čínské historie. Není tedy divu, že mnoho pyramid a komplexů s nimi spojených pochází z té doby. Touha po nesmrtelnosti se mohla projevit naplno. Další období prosperity spadá například do dynastie Sui a Tang (6. 9. stol. n. l.). V tabulce 1 jsou vybraní vládci několika dynastií, nejprve Západní Han, pak Východní Han, označený hvězdičkou (*). Pro období nad 500 let n. l. je v tabulce před jménem vládce přidáno jméno patřičné dynastie. U dynastie (Severní) Song (Sung) se

7 5. Důležité pojmy a historické poznámky o Číně 41 místo jména císaře uvádí jméno chrámu. Za celé sledované období jsou uvedeni císaři (císařovny označeny +), ke kterým umíme přiřadit pyramidy, čili tento seznam není úplný seznam všech vládců (Kangwanga a Qin Shi Huangdiho, zmíněné výše, uvažujeme také, i když se v tabulce již neopakují). Tabulka 1 Vládci z dynastie Han a z novějších dynastií. Díky vývoji znalostí o historii Číny se některé údaje, například perioda vlády (interval, kdy vládce vládl), mění, ale jen v rámci několika let. Údaje v této tabulce jsou pouze orientační. Posmrtné jméno (dynastické) Osobní jméno (civilní) Perioda vlády Gao(zu)di Liu Bang (Ji) př. n. l. Huidi Liu Ying př. n. l. Liu Hou + Lűzhi př. n. l. Wendi Liu Heng př. n. l. Jingdi Liu Qi př. n. l. Wudi Liu Che př. n. l. Zhaodi Liu Fuling př. n. l. Xuandi Liu Xun (Bingyi) př. n. l. Yuandi Liu Shi př. n. l. Chengdi Liu Ao 33 7 př. n. l. Aidi Liu Xin 6 1 př. n. l. Pingdi Liu Kan (Jizi) 1 př. n. l. 5 n. l. * Guangwudi Liu Xiu n. l. Sui, Wendi Yang Jian n. l. Tang, Gaozong Li Zhi , n. l. Tang, Xiaojing Li Hong n. l. Tang, Wuzetian + Wu Zhao 684(690) 705 n. l. Song, Taizu Zhao Kuangyin n. l. Song, Taizong několik jmen n. l. Song, Zhenzong Zhao Dechang n. l. Song, Renzong Zhao Zhen n. l. Song, Yingzong Zhao Shu n. l. Poznámka: Východní Han označen hvězdičkou (*), císařovny označeny (+).