Čas a kalendář. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.
|
|
- Aleš Netrval
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Čas a kalendář RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.
2 Obsah přednášky 1) Čas a způsoby jeho 2) Místní a pásmový čas 3) Datová hranice 4) Kalendář
3 1. Čas a způsoby jeho podstata určování času rotace Země - druhy časů: hvězdný čas (jarní bod) siderický čas (hvězda) sluneční čas (Slunce)
4 1. Čas a způsoby jeho pravý hvězdný čas jarní bod (osciluje) střední hvězdný čas střední jarní bod rozdíl vyjadřuje rovnice ekvinokcií Q je rovný hodinovému úhlu jarního bodu, resp. rektascenzi hvězdy v okamžiku její horní kulminace je tedy úhel mezi rovinou místního poledníku a rovinou koluru rovnodennosti, udávaný zpravidla v časové míře horní kulminace jarního bodu místní poledníku 0 h 0 min 0 s místního hvězdného času t ϒ = 15 1 hodině, pak je místní hvězdný čas 1 h a kulminují hvězdy s rektascenzí α = 1 h.
5 1. Čas a způsoby jeho ke stanovení hvězdného času se užívá hvězd hvězdný čas kulminující hvězdy je roven její rektascenzi je-li hvězda mimo kulminaci, pak Q = t + α hvězdný den je doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími horními kulminacemi jarního bodu pohyb jarního bodu hvězdný den je kratší o 0,009 s než siderický den (doba otočení Země o 360 trvající 23 h 56 min 4,1 s) hvězdný den - astronomické hodiny siderický rok doba mezi dvěma po sobě následujícími stejnými postaveními Slunce mezi hvězdami (365,2564 středních slunečních dnů) tropický rok je vztažen k jarnímu bodu (365,2422 středních slunečních dnů) 365 dnů 5 h 48 min 45,9 s o 20 min kratší
6 1. Čas a způsoby jeho pravé slunce pravé Slunce vykonává pohyb po ekliptice podle 2.Keplerova zákona je nerovnoměrný pravý sluneční čas, měřený jako hodinový úhel pravého Slunce, není stejně dlouhý pravý sluneční den, doba mezi dvěma po sobě následujícími dolními kulminacemi pravého Slunce, není vždy stejně dlouhý (v létě je kratší než v zimě) místní pravý sluneční čas lze měřit pouze pomocí slunečních hodin.
7 1. Čas a způsoby jeho střední Slunce střední Slunce odstranění nerovnoměrnosti pravého Slunce první střední Slunce - pohybuje se rovnoměrně po ekliptice, s pravým Sluncem se setkává na přímce apsid (spojnice perihelu a afelu) druhé střední Slunce - pohybuje se rovnoměrně po světovém rovníku a s prvním středním Sluncem se setkává v jarním a podzimním bodu
8 1. Čas a způsoby jeho střední Slunce
9 střední Slunce 1. Čas a způsoby jeho
10 1. Čas a způsoby jeho střední Slunce
11 1. Čas a způsoby jeho druhé střední Slunce základ občanské časomíry = středního slunečního času (T) mezi T a hodinovým úhlem 2. středního Slunce platí: T = t ± 12 h, střední sluneční den - je doba mezi dvěma po sobě následujícími dolními kulminacemi druhého středního Slunce časová rovnice je rozdíl mezi časy průchodů pravého Slunce T v a druhého středního Slunce T meridiánem E = T v T střední Slunce
12 1. Čas a způsoby jeho časová rovnice E = t v ± 12 h T graf časové rovnice Co z toho plyne? časová rovnice je čtyřikrát do roka rovna nule největší rozdíly jsou 10. až 12. února, kdy se pravé poledne opozdí za středním o 14 min 16 s, a 2. až 4. listopadu, kdy pravé poledne nastává 16 min 25 s před polednem středním
13 1. Čas a způsoby jeho analemma křivka (uzavřená čára) zobrazující hodnoty časové rovnice vynášené společně s deklinací Slunce pro každý den v roce
14 1. Čas a způsoby jeho X 1 tropický rok má 365,2422 středních slunečních dnů, ale 366,2422 středních hvězdných dnů hvězdný den je o 3 min 56,6 s kratší než střední sluneční den hvězdy tak vidíme zapadat se zpožděním v podzimní rovnodennosti oba časy souhlasí
15 1. Čas a způsoby jeho UT 0 je z astronomických pozorování odvozený světový čas (Universal Time), který je vztažen k 0 poledníku (do jisté míry shodný s dřívějším greenwichským časem) UT 1 je UT 0 opravený o pohyb zemského pólu, někdy též označovaný jako rotační čas UT 2 (méně používaný) je UT 1 opravený o roční variace v rotaci Země UT C je světový čas koordinovaný (coordinated), byl zaveden 1. ledna 1972, je to čas plynoucí rovnoměrně, avšak v pravidelných intervalech po skocích o 1 sekundu opravovaný tak, aby se nelišil od času UT 1 více než 0,7 s, v praxi se označuje jako GMT (Greenwich Mean Time) čas.
16 2. Místní a pásmový čas místní čas čas na místním poledníku, pravý místní čas ukazují sluneční hodiny, střední místní čas se odvozuje z pravého místního času pomocí tzv. středního Slunce jako rovnoměrně plynoucí čas pásmový čas stanovuje se pro celé časové pásmo jako jednotný čas totožný se středním místním časem středového poledníku daného pásma
17 do 19. století pravé místní časy místní střední čas odlišný o časovou rovnici železniční čas 1870 CH. F. Dowd pásmový čas 2. Místní a pásmový čas
18 2. Místní a pásmový čas
19 3. Datová hranice
20 3. Datová hranice
21 Volba kalendářního systému je závislá na: 4. Kalendář vystihnutí přírodních cyklů, tj. kalendář musí informovat o době, kdy lze očekávat určité přírodní jevy; chronologii, která určuje událost od určitého počátku. souhrn pravidel pro počítání dnů v roce název odvozen z latinského kalendae (1. den) calare (volat) calendarium (kniha dlužníků) základní (nesouměřitelné ) jednotky: sluneční den (24 h) tropický rok (365,2422 dne) synodický měsíc, tj. doba oběhu Měsíce vzhledem k Zemi (29 d 12 h 44 min 2,8 s) kalendáře lunární, solární, lunisolární
22 4. Kalendář 4. tis. př. n.l. předjitřní východ Siria začátek záplav tři období: záplava (4x30 dnů), setí (4x30 dnů), žně (4x30 dnů) + malý rok (5 dnů, 1 x za 4 roky 6 dnů) = 365 dnů princip převzali Římané
23 4. Kalendář 8. st. př. n. l.: Romulův rok 304 dny 10 měsíců pořadová čísla I, II (březen.) 7. st. př. n. l.: dodány Numem Pompiliem Januarius a Februarius jako 11. a 12. měsíc Numův lunární rok o 355 dnech (III, V, VII, X po 31 dnech, II 28, zbytek 29 dnů) čtyřletý cyklus: 2. rok vložen měsíc o 23 dnech (mezi 23. a 24.II.), 4. rok vložen měsíc o 22 dnech, cyklus: = 1465 dnů (průměr 366,25 dne) narůstal rozdíl mezi tropickým rokem a rokem, který vedli pontifikové chaos
24 4. Kalendář r. 46 př. n. l. - G. I. Caesar solární rok 12 měsíců, 3x365 dnů, 1x366 dnů začátek na 1. ledna, liché měsíce 31, sudé měsíce 30, únor 29 (30 2x24.II.) průměr 365,25 dne (delší o 11 min 14 s než tropický rok) poslední rok zmatku (708 od založení Říma): 13.X XII.46 př. n. l. 445 dnů nový kalendář od 1.I.45 př. n. l. na poctě Caesarovi přejmenován Quintilis Iulius kolegium pontifica chybné zařazování přestupného roku již každý třetí rok chybu objevil August r. 8 př. n. l. nezařazovat přestupné roky až do r. 8 n. l. zásluhou přejmenován Sextilis Augustus odebrán den únoru a přidán srpnu: VII 31, VIII 31, IX 31 VII 31, VIII 31, IX 30, X 31, XI 30, XII 31 sedmidenní týden, obecný evropský kalendář až do 16. století
25 4. Kalendář zpožďování roku Juliánského kalendáře proti roku tropickému o jeden den za 128 let problém stanovení velikonoční neděle (22.III.-25.IV.) úprava kalendáře bulou Inter gravissimas papeže Řehoře XIII. po čtvrtku 4.X. pátek 15.X. stoleté roky přestupné jen při dělitelnosti 400 (např. 1600, 2000) průměrná délka roku: 365,2425 dne (diference 26 s) diference 1 den za 3280 let reforma v českých zemích: Čechy 6./17.I.1584, Morava 3./14.X. 1584, Slezsko 12./23.I.1584
Čas a kalendář. důležitá aplikace astronomie udržování časomíry a kalendáře
OPT/AST L08 Čas a kalendář důležitá aplikace astronomie udržování časomíry a kalendáře čas synchronizace s rotací Země vzhledem k jarnímu bodu vzhledem ke Slunci hvězdný čas definován jako hodinový úhel
VíceČAS, KALENDÁŘ A ASTRONOMIE
ČAS, KALENDÁŘ A ASTRONOMIE Čas Založen na základě praktických zkušeností s následností dějů Je vzájemně vázán s existencí hmoty a prostoru, umožňuje rozhodnout o následnosti dějů, neexistuje možnost zpětné
VícePLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1
PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km
VíceHvězdářský zeměpis Obloha a hvězdná obloha
Hvězdářský zeměpis Obloha a hvězdná obloha směr = polopřímka, spojující oči, kterými sledujeme svět kolem sebe, s daným objektem obzor = krajina, kterou obzíráme, v našem dohledu (budovy, stromy, kopce)
VíceČAS. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy.
ČAS Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy. Pohyby Země v minulosti si lidé mysleli, že je Země centrem Sluneční
VíceČASOMÍRA ROTAČNÍ ČASY FYZIKÁLNĚ DEFINOVANÉ ČASY JULIÁNSKÉ DATUM
ČASOMÍRA ROTAČNÍ ČASY FYZIKÁLNĚ DEFINOVANÉ ČASY JULIÁNSKÉ DATUM Hynčicová Tereza, H2IGE1 2014 ČAS Jedna ze základních fyzikálních veličin Využívá se k určení časových údajů sledovaných jevů Časovou škálu
VíceZákladní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
VíceČas. John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou.
Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou. Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo
VíceObr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku
4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního
VíceTéma: Časomíra. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc
Téma: Časomíra Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Jakákoliv změna fyzikální veličiny se kvantifikuje pomocí kategorie, kterou nazýváme čas. Například při pohybu hmotného bodu se mění jeho poloha.
VíceČas na Zemi cv. č. 3
Čas na Zemi cv. č. 3 PedF, katedra geografie 1 Co je to čas? Čas je možné charakterizovat jako něco, co jde spojitě ve vesmíru za sebou v nevratném pořadí. To znamená, že i otočení Země kolem své osy a
VíceČas. John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou.
Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou. Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo
VíceInterpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze
Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec
Více5a. Globální referenční systémy Parametry orientace Země (EOP) Aleš Bezděk
5a. Globální referenční systémy Parametry orientace Země (EOP) Aleš Bezděk Teoretická geodézie 4 FSV ČVUT 2017/2018 LS 1 Celková orientace zemského tělesa, tj. precese-nutace+pohyb pólu+vlastní rotace,
VíceInterpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze
Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec
VíceInterpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze
Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec
Víceq = a(1-e) = 1, m
Příliš mnoho roků - díl první V občanském životě nemá "průměrný" člověk s rokem zvláštní potíže. Dotaz na trvání obyčejného roku by mohl sloužit za test sníženého IQ. Pro někoho může být problémem zapamatovat
VíceNÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: DATUM VZNIKU: leden 2014 AUTOR:
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_6B_08_Kalendář Antické
VíceČas. John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou.
Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou. Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo
VíceKorekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele
OPT/AST L07 Korekce souřadnic malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů výška pozorovatele konečný poloměr země R výška h objektu závisí na výšce s stanoviště
VíceAstronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka
Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 1/99 Výpočet zeměpisné šířky z měřených
VíceRNDr.Milena Gonosová
Číslo šablony: III/2 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_ZE.S7.15 Název dokumentu: Pohyby mě Autor: Ročník: RNDr.Milena Gonosová 1. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematická oblast: Člověk a příroda měpis
Více1 Co jste o sluneèních hodinách nevìdìli?
1 Co jste o sluneèních hodinách nevìdìli? 1.1 Měsíční hodiny Drahomíra Pecinová Sluneční hodiny různých typů můžeme doplnit měsíčními hodinami a rozšířit tak jejich použití i na noci, kdy svítí Měsíc.
VíceFISCHL-PROSSLINEROVÁ C., VOCETKOVÁ B.: ČAS
Čas Caroline Fischl-Prosslinerová a Barbora Vocetková 3.A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160 Abstrakt. Rozhodly jsme se, že vám povíme něco víc o času. Toto téma jsme si vybraly už jen z toho důvodu, že
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Geodetická astronomie 3/6 Aplikace keplerovského pohybu
VíceGEODETICKÁ ASTRONOMIE A KOSMICKÁ GEODEZIE I
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JAN FIXEL, RADOVAN MACHOTKA GEODETICKÁ ASTRONOMIE A KOSMICKÁ GEODEZIE I MODUL 01 SFÉRICKÁ ASTRONOMIE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 5/ Určování astronomických zeměpisných
VíceAstronomická pozorování
KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové
VíceFilip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse
ÚTFA,Přírodovědecká fakulta MU, Brno, CZ březen 2005 březnového tématu Březnové téma je věnováno klasické sférické astronomii. Úkol se skládá z měření, výpočtu a porovnání výsledků získaných v obou částech.
VíceSférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii
Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie
Vícezáklady astronomie 1 praktikum 3. Astronomické souřadnice
základy astronomie 1 praktikum 3. Astronomické souřadnice 1 Úvod Znalost a správné používání astronomických souřadnic patří k základní výbavě astronoma. Bez nich se prostě neobejdete. Nejde ale jen o znalost
VíceSeriál VII.IV Astronomické souřadnice
Výfučtení: Astronomické souřadnice Představme si naši oblíbenou hvězdu, kterou chceme ukázat našemu kamarádovi. Kamarád je ale zrovna na dovolené, a tak mu ji nemůžeme ukázat přímo. Rádi bychom mu tedy
VíceHvězdářská ročenka 2016
Hvězdářská ročenka 2016 Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Tato publikace vyšla s podporou Ediční rady Akademie věd České republiky. Hvězdářská ročenka 2016 Pod redakcí Jakuba Rozehnala připravili Martin
Více2. Kinematika bodu a tělesa
2. Kinematika bodu a tělesa Kinematika bodu popisuje těleso nebo také bod, který se pohybuje po nějaké trajektorii, křivce nebo jinak definované dráze v závislosti na poloze bodu na dráze, rychlosti a
Více2. Planetární Geografie
VÝVOJ POZNATKŮ O ZEMI 2. Planetární Geografie Slunce se pohybuje vesmírem a spolu s ním i velká skupina těles. Celé této vesmírné skupině se říká sluneční soustava. Jejími největšími a nejdůležitějšími
VíceIndiánské měsíce Leden - Měsíc sněhu Únor - Měsíc hladu
Indiánské měsíce Indiáni nepoužívali pro označení měsíců názvy, které používáme my. Každý měsíc byl však pro ně něčím významným a podle toho dostal i své jméno. Na této stránce Vám představíme jednotlivé
VíceObsah. 1 Sférická astronomie Základní problémy sférické astronomie... 8
Obsah 1 Sférická astronomie 3 1.1 Základní pojmy sférické astronomie................. 3 1.2 Souřadnicové soustavy........................ 5 1.2.1 Azimutální souřadnicový systém............... 6 1.2.2 Ekvatoreální
VíceHvězdářská ročenka 2018
Hvězdářská ročenka 2018 Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Tato publikace vyšla s podporou Ediční rady Akademie věd České republiky. Hvězdářská ročenka 2018 Pod redakcí Jakuba Rozehnala připravili Jakub
VíceZemě třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc
ZEMĚ V POHYBU Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o Zemi, jejích pohybech a o historii výzkumu vesmíru. Země Země je třetí planetou
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceUkázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady
Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách
VíceORLÍ PERO. Sluneční hodiny
ORLÍ PERO Sluneční hodiny Vyrob sám pěkné a přesné sluneční hodiny, zdůvodni přesný úhel rafije, prokaž znalosti o pohybu slunce po obloze vysvětli pojmy : ekliptika, nebeský (světový) rovník, kdy slunce
VíceGymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova DEN má. hodin, je to doba, za kterou.. 2. MĚSÍC má obvykle dnů, je to doba, za kterou...
OPAKOVÁNÍ A 1. DEN má. hodin, je to doba, za kterou.. 2. MĚSÍC má obvykle dnů, je to doba, za kterou... 3. PŘESTUPNÝ ROK má. dnů, protože 4. První jarní den =. jarní. 5. První podzimní den =. podzimní..
VíceOrientace v terénu bez mapy
Písemná příprava na zaměstnání Terén Orientace v terénu bez mapy Zpracoval: por. Tomáš Diblík Pracoviště: OVIÚ Osnova přednášky Určování světových stran Určování směrů Určování č vzdáleností Určení č polohy
VíceTéma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách
Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, Cc Vlivem vzájemné polohy lunce, Země a dalšího tělesa(např. jiné planety nebo Měsíce) dochází k jevu,
VíceSluneční hodiny na školní zahradě. vlastimil.santora@krizik.eu vlasta.santora@centrum.cz
Sluneční hodiny na školní zahradě vlastimil.santora@krizik.eu vlasta.santora@centrum.cz Co nás čeká a (snad) nemine Základní pojmy Ukázky typů slunečních hodin Stručná historie času no dobrá, tak aspoň
Více1.2 Sluneční hodiny. 100+1 příklad z techniky prostředí
1.2 Sluneční hodiny Sluneční hodiny udávají pravý sluneční čas, který se od našeho běžného času liší. Zejména tím, že pohyb Slunce během roku je nepravidelný (to postihuje časová rovnice) a také tím, že
VíceSluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha
Sluneční stínohra Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Zatmění Slunce vzdálená historie 2197 pnl Li a Che opilci (nepodloženo) Kost z Anyang (prov. Henan) 1300
VíceAstronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost
www.astroklub.cz Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost http://vysocina.astro.cz Hvězdářská ročenka 2017 Jakub Rozehnal a kolektiv Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
VíceRotace zeměkoule. pohyb po kružnici
Rotace zeměkoule pohyb po kružnici O čem to bude Spočítáme rychlost pohybu Země kolem Slunce z pohybu hmotného bodu po kružnici. 2/35 O čem to bude Spočítáme rychlost pohybu Země kolem Slunce z pohybu
VíceIdentifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ
vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test
VíceJak vznikal kalendář
Jak vznikal kalendář Odpradávna vnímali lidé pravidelné střídání jednak světla a tmy, jednak teplejších a chladnějších období. Tyto dvě pravidelnosti se staly základem počítání času, kdy základní a nezpochybnitelnou
Vícepohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,
Změny souřadnic nebeských těles pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy vlastní pohyb max. 10 /rok, v průměru 0.013 /rok pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese, nutace,
VíceTajemství kalendáře (alespoň některá) OTÁZKY:
Tajemství kalendáře (alespoň některá) OTÁZKY: Kde se vzal týden? Proč se měsíc nazývá měsíc? Proč měsíce trvají,0, nebo? Proč jsou přestupné roky? Proč rok začíná. ledna? Proč je jarní rovnodennost. března?
VícePŘEDMĚTOVÉ CÍLE: Žák porozumí pohybu těles (Země-Slunce) a zdánlivému pohybu Slunce po obloze
PŘEDMĚT: přírodopis, fyzika, zeměpis ROČNÍK: 6. 9. dle zařazení v ŠVP NÁZEV (TÉMA): Zapadá Slunce vždy na západě? AUTOR: PhDr. Jaroslava Ševčíková KOMPETENČNÍ CÍLE: Kompetence k řešení problémů (samostatná
VíceEudoxovy modely. Apollónios (225 př. Kr.) ukázal, že oba přístupy jsou při aplikaci na Slunce ekvivalentní. Deferent, epicykl a excentr
Počátek goniometrie Eudoxovy modely Deferent, epicykl a excentr Apollónios (225 př Kr) ukázal, že oba přístupy jsou při aplikaci na Slunce ekvivalentní Zdeněk Halas (KDM MFF UK) Goniometrie v antice 25
VíceVESMÍR. Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let
VESMÍR Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let Čím je tvořen? Planety, planetky, hvězdy, komety, měsíce, mlhoviny, galaxie, černé díry; dalekohledy, družice vytvořené
VíceMAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA
MAPA A GLÓBUS Tento nadpis bude stejně velký jako nadpis Planeta Země. Můžeš ho napsat přes půl nebo klidně i přes celou stranu. GLÓBUS Glóbus - zmenšený model Země - nezkresluje tvary pevnin a oceánů
VícePlaneta Země. Pohyby Země a jejich důsledky
Planeta Země Pohyby Země a jejich důsledky Pohyby Země Planeta Země je jednou z osmi planet Sluneční soustavy. Vzhledem k okolnímu vesmíru je v neustálém pohybu. Úkol 1: Které pohyby naše planeta ve Sluneční
VíceAbstrakt: Autor navazuje na svůj referát z r. 2014; pokusil se porovnat hodnoty extrémů některých slunečních cyklů s pohybem Slunce kolem barycentra
Úvaha nad slunečními extrémy - 2 A consideration about solar extremes 2 Jiří Čech Abstrakt: Autor navazuje na svůj referát z r. 2014; pokusil se porovnat hodnoty extrémů některých slunečních cyklů s pohybem
VíceZákladní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace
Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475
VíceOrbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000
Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium s velkým glóbusem Země pro demonstrování ročních období, stínů a dne a noci Orbit TM Tellerium s malou Zemí pro demonstrování fází Měsíce a zatmění
VíceIdentifikace práce. B III: (max. 18b)
vyplňuje žák čitelně tiskacím písmem. Identifikace práce Žák identifikátor / jméno příjmení rok narození* (*nehodící se škrtni, identifikační číslo obdržíš po vyřešení části online) Pokud jsi část řešil(a)
VíceVýchovný ústav a střední škola, Olešnice na Moravě, Trpínská 317
Výchovný ústav a střední škola, ORGANIZACE ŠKOLNÍHO ROKU 2018/2019 pondělí 3.9.2018 zahájení školního vyučování pátek 28.9.2018 svátek pátek 26.10.2018 až úterý 30.10.2018 ské volno, víkend, podzimní prázdniny
VíceOdchylka ekliptiky od roviny Galaxie
Jiří Kapr 1, Jakub Fuis 2, Tomáš Bárta 3 1 Gymnázium Plasy, Plasy 2 Gymnázium Botičská, Praha 3 Gymnázium Nad Štolou, Praha Týden Vědy, 2010 Jiří Kapr 1, Jakub Fuis 2, Tomáš Bárta 3 1 Gymnázium Plasy,
VíceVzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony
Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy
VíceDUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky
VícePraktikum z astronomie 0. Měření refrakce. Zadání
20. února 2007 Praktikum z astronomie 0 Zadání Astronomická refrakce Úkolem je určit polohu zapadajícího nebo vycházejícího nebeského tělesa měřením a výpočtem. str. 48 Teodolitem změřte polohu známého
VíceFyzikální korespondenční seminář UK MFF http://fykos.mff.cuni.cz 21. III. E
21. ročník, úloha III. E... zkoumáme pohyb Slunce (8 bodů; průměr 2,88; řešilo 16 studentů) Změřte co nejpřesněji výšku Slunce nad obzorem v pravé poledne a dobu od východu středu slunečního disku do jeho
VíceVzdálenosti a východ Slunce
Vzdálenosti a východ Slunce Zdeněk Halas KDM MFF UK, 2011 Aplikace matem. pro učitele Zdeněk Halas (KDM MFF UK, 2011) Vzdálenosti a východ Slunce Aplikace matem. pro učitele 1 / 8 Osnova Zdeněk Halas (KDM
VíceMatematika v 16. a 17. století
Matematika v 16. a 17. století Alena Šarounová Historie našeho kalendáře In: Jindřich Bečvář (editor); Eduard Fuchs (editor): Matematika v 16. a 17. století. Seminář Historie matematiky III, Jevíčko, 18.8.
VíceDatová analýza. Strana 1 ze 5
Strana 1 ze 5 (D1) Binární pulzar Astronomové díky systematickému hledání v posledních desetiletích objevili velké množství milisekundových pulzarů (perioda rotace 10 ms). Většinu těchto pulzarů pozorujeme
VíceSoutěžní úlohy části A a B (12. 6. 2012)
Soutěžní úlohy části A a B (1. 6. 01) Pokyny k úlohám: Řešení úlohy musí obsahovat rozbor problému (náčrtek dané situace), základní vztahy (vzorce) použité v řešení a přesný postup (stačí heslovitě). Nestačí
Více1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.
1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby
Vícepokus č.1 URČUJEME TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ
pokus č.1 URČUJEME TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ -tíhové zrychlení je cca 9,81 m.s ² -určuje se z doby kyvu matematického kyvadla (dlouhý závěs nulové hmotnosti s hmotným bodem na konci) T= π. (l/g) takže g=π².l/(t²)
VíceHVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ
HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ Souhvězdí I. Souhvězdí je optické uskupení hvězd různých jasností na obloze, které mají přesně stanovené hranice Podle usnesení IAU je celá obloha rozdělena na 88 souhvězdí Ptolemaios
VíceVELIKONOCE A DALŠÍ SVÁTKY
VELIKONOCE A DALŠÍ SVÁTKY Blíží se velikonoce, což je příležitost pro pojednání o kalendáři. Náš civilní kalendář je od doby Julia Césara založen na slunečním cyklu, což je rozumné, protože se jím řídí
Více1.6.9 Keplerovy zákony
1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých
VíceStudium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku
Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku Eva Marková1) (eva.radec @seznam.cz) a Petr Heinzel2) (petr.heinzel @asu.cas.cz) 1) Sluneční sekce ČAS, 2) Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Ondřejov
Více1/55 Sluneční energie
1/55 Sluneční energie sluneční záření základní pojmy dopadající energie teoretické výpočty praktické výpočty Slunce 2/55 nejbližší hvězda střed naší planetární soustavy sluneční soustavy Slunce 3/55 průměr
VícePředmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy
Více1.1 Oslunění vnitřního prostoru
1.1 Oslunění vnitřního prostoru Úloha 1.1.1 Zadání V rodném městě X slavného fyzika Y má být zřízeno muzeum, připomínající jeho dílo. Na určeném místě v galerii bude umístěna deska s jeho obrazem. V den
Vícegeografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl
82736-250px-coronelli_celestial_globe Geografie=Zeměpis geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl a posud do jisté míry jest sporný Topografie
VíceLeoš Liška.
Leoš Liška 1) Tvar a rozměry zeměkoule, rovnoběžky a poledníky. 2) Zeměpisná šířka a délka, druhy navigace při létání. 3) Časová pásma na zemi, používání času v letectví, UTC, SEČ, SELČ. 4) Východ a západ
VíceAstronomická refrakce
Astronomická refrakce Co mají společného zamilované páry, které v láskyplném objetí nedočkavě čekají na západ slunce a parta podivně vyhlížejících mladých lidí, kteří s teodolitem pobíhají po parku a hledají
VíceN á z e v š k o l y : Z Š A M Š Ú D O L Í D E S N É, D R U Ž S T E V N Í 125 N á z e v p r o j e k t u : V e s v a z k o v é š k o l e a k t i v n ě
N á z e v š k o l y : Z Š A M Š Ú D O L Í D E S N É, D R U Ž S T E V N Í 125 N á z e v p r o j e k t u : V e s v a z k o v é š k o l e a k t i v n ě - i n t e r a k t i v n ě Č í s l o p r o j e k t u
VíceVY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ
VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha
VíceZpracoval Zdeněk Hlaváč. 1. Definujte hlavní kružnici kulové plochy. Uveďte příklady hlavních kružnic na zeměkouli.
Teoretické otázky ke zkoušce z NEBESKÉ MECHANIKY Zpracoval Zdeněk Hlaváč A) Základní formulace 1. Definujte hlavní kružnici kulové plochy. Uveďte příklady hlavních kružnic na zeměkouli. 2. Popište pojmy
VíceČasové řady. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Ing. Michal Dorda, Ph.D. Př. :V tabulce je uveden počet nehod na pozemních komunikacích v Ostravském kraji, které nastaly v jednotlivých měsících roku 009. Očistěte tuto časovou řadu od vlivu kalendářních
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 4/3 GPS - oskulační elementy dráhy družice
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň Základní
VíceVýpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem
Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem Podle mateiálu ESO přeložil Rostislav Halaš Úkol: Změřit vzdálenost Země Slunce (tzv. astronomickou jednotku AU) pozorováním přechodu
VíceJiří Grygar: Astronomie a data biblických událostí
Náš (gregoriánský) kalendář je používán prakticky po celém světě. Počítá letopočet od údajného roku Kristova narození, ale v porovnání s dříve užívaným kalendářem juliánským zavádí složitější pravidlo
VíceAstronavigace. Zdeněk Halas KDM MFF UK, Aplikace matem. pro učitele
Základní princip Zdeněk Halas KDM MFF UK, 2011 Aplikace matem. pro učitele Zdeněk Halas (KDM MFF UK, 2011) Aplikace matem. pro učitele 1 / 13 Tradiční metody Tradiční navigační metody byly v nedávné době
VíceGeomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Pavel Hejda a Josef Bochníček
Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti Pavel Hejda a Josef Bochníček Úvod Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Příčinou geomagnetických poruch jsou buď vysokorychlostní
VíceOrientace. Světové strany. Orientace pomocí buzoly
Orientace Orientováni potřebujeme být obvykle v neznámém prostředí. Zvládnutí základní orientace je předpokladem k použití turistických map a plánů měst. Schopnost určit světové strany nám usnadní přesuny
VíceČeské vysoké učení technické v Praze. Vývoj systému pro automatické určování azimutu z měření na Slunce
České vysoké učení technické v Praze fakulta stavební Vývoj systému pro automatické určování azimutu z měření na Slunce Developement of system for automatic azimuth determination based on Sun observations
VíceHeslo vypracoval : RNDr. Vojtech Rušin, DrSc. Astronomický ústav Slovenskej akadémie vied
deň encyklopedické heslo Deň: 1/ vedľajšia časová jednotka v sústave SI na meranie času, 2/ základ občianskej časomiery, ktorá má presne 24 hodín a 3/ doba medzi východom a západom Slnka. Heslo vypracoval
VíceInsolace a povrchová teplota na planetách mimo sluneční soustavu. Michaela Káňová
Insolace a povrchová teplota na planetách mimo sluneční soustavu Michaela Káňová Obsah Extrasolární planety Insolace Rovnice vedení tepla v 1D a 3D Testy Výsledky Závěr Extrasolární planety k 11.6. potvrzeno
Více