MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV GEOCACHING ČASOPROSTOROVÉ A SOCIÁLNÍ ASPEKTY Bakalářská práce Alena KLÍMOVÁ Vedoucí práce: Mgr. Ivan ANDRÁŠKO, PhD. Brno 2014

2 Bibliografický záznam Autor: Alena Klímová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Geocaching časoprostorové a sociální aspekty Geografie a kartografie Geografie Mgr. Ivan Andráško, PhD. Akademický rok: 2013/2014 Počet stran: Klíčová slova: geocaching; prostor; motivace; sociální interakce; Česká republika; dotazníkový průzkum

3 Bibliographic Entry Author: Alena Klímová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Title of Thesis: Degree program: Field of Study: Supervisor: Geocaching spatial and social aspects Geography and Cartography Geography Mgr. Ivan Andráško, PhD. Academic Year: 2013/2014 Number of Pages: Keywords: geocaching; space; motivation; social interactions; Czech Republic; questionnaire survey

4 Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje aktivitě zvané geocaching, což je celosvětová hra využívající zařízení GPS. Hlavním cílem práce je zhodnotit časoprostorové a sociální vlivy geocachingu, především v rámci území České republiky. Je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoreticky orientovaná část obsahuje všeobecné informace o hře, jejím postavení v České republice, možných vlivech na výběr cílové destinace a o některých jejích sociálních hlediscích. Ve druhé části jsou interpretovány výsledky dotazníkového průzkumu, který proběhl elektronickou formou mezi účastníky geocachingu. Průzkum poukázal například na význam lokality v geocachingu, motivaci ke hře a její sociální význam. Závěr práce pak shrnuje tyto výsledky a konfrontuje je s poznatky z teoretické části. Abstract This bachelor s thesis deals with an activity called geocaching, which is a worldwide game using a Global Positioning System receiver. The main aim of the thesis is to evaluate time-spatial and social impacts of the geocaching, first of all within an area of the Czech Republic. The thesis is divided into two main parts. The first one, which is theoretically oriented, contains overall information about the game, its situation in the Czech Republic and possible impacts on selection of the final destination, and deals also with some of its social aspects. The second part interprets results of a questionnaire survey carried out electronically among participants of geocaching. The survey pointed out for instance the importance of location, motivation for the game and its social significance. In conclusion of the thesis these results are summarized as well as compared with knowledge from the theoretical part.

5

6

7 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především Mgr. Ivanu Andráškovi, PhD., za jeho cenné rady, ochotu a čas, který mi jako vedoucí bakalářské práce věnoval. Dále bych ráda poděkovala všem respondentům dotazníkového průzkumu a v neposlední řadě své rodině za jejich trpělivost a podporu. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ivana Andráška, PhD., a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno Alena Klímová

8 OBSAH ÚVOD Výběr tématu, cíl práce Postup a metody zpracování Literatura a zdroje PŘEDSTAVENÍ GEOCACHINGU Podstata hry Vznik geocachingu Šíření hry GEOCACHING V ČESKÉ REPUBLICE Vývoj v ČR Geocaching v krajích České republiky Geocaching v okresech ČR CACHE A VÝBĚR LOKALITY Série Power trail Obrazce Tematické série Jiný vliv na výběr destinace VYBRANÉ SOCIÁLNÍ ASPEKTY HRY Motivace ke hře Způsoby komunikace účastníků Akce k setkávání VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU Aktivita v geocachingu Motivace a sociální interakce... 32

9 5.3 Časoprostorové aspekty Profil geocacherů ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy a časopisy Elektronické nosiče a www stránky SEZNAM PŘÍLOH... 46

10 ÚVOD Výběr tématu, cíl práce Geocaching je poměrně novou celosvětovou hrou, která využívá techniku GPS (Global Positioning System) pro hledání ukrytých pokladů a která se dá svým charakterem zařadit na rozhraní turistiky a sportu. Její hlavní myšlenkou a cílem je nalézt skryté schránky, zvané cache, a sdílet zážitky z jejich hledání prostřednictvím internetu (GROUNDSPEAK, Inc., ). V této bakalářské práci bude na geocaching nahlíženo v souvislosti s prostředím, s pohybem jeho účastníků v prostoru a v čase a ze sociálního hlediska. Téma bylo zvoleno proto, že může nabídnout nový pohled na vztah člověka s prostředím a na způsob využití volného času. Dalším důvodem byla atraktivnost této stále populárnější aktivity, která si v budoucnu pravděpodobně získá větší pozornost nejen médií, ale i široké (i odborné) veřejnosti. Cílem práce je zhodnotit časoprostorové a sociální vlivy geocachingu, a to především na příkladu České republiky. Pro naplnění tohoto cíle bylo formulováno několik výzkumných otázek. Co ovlivňuje výběr lokality geocachera? Jaké je prostorové uspořádání geocachingu v ČR? Kdo jsou lidé věnující se geocachingu? Jaká je jejich motivace ke hře? Jak ovlivňuje geocaching jejich sociální interakce? Následující text se pokusí zodpovědět nejen na tyto otázky, ale i na další zajímavé aspekty zkoumané aktivity. Postup a metody zpracování V první, teoretické, části se práce věnuje podstatě geocachingu, jeho rozšíření v České republice i ve světě, možnými vlivy na výběr destinace a jeho sociálnímu přínosu. Podkladem a zdrojem informací pro zpracování této pasáže byly především články z odborných časopisů a konferenčních sborníků, které se uvedenými tématy zabývaly. Statistické údaje, doplněné také o grafické výstupy, byly čerpány z webu Project Geocaching, který je jedinou databází s komplexními daty o geocachingu. Druhou část práce představuje vyhodnocení dotazníkového průzkumu, který měl nastínit především dopady českého geocachingu na sociální interakce a prostorové aspekty pohybu účastníků, a umožnit tak závěrečné srovnání zjištěných výsledků 10

11 s tématy teoretické části. Distribuce dotazníku probíhala prostřednictvím internetu a respondenty byli účastníci geocachingu. Výsledná data jsou graficky vizualizována a doprovázena slovní interpretací. Dotazníkové šetření je podrobněji charakterizováno v rámci kapitoly 6. Závěr bakalářské práce obsahuje nejen shrnutí výsledků dotazníkového průzkumu, ale i jejich stručnou diskuzi v kontextu teoretické části a také stručný souhrn nejdůležitějších získaných poznatků. Literatura a zdroje Geocaching je aktivitou, na kterou lze z pohledu geografie nahlížet z několika hledisek (v širším pojetí např. kulturní, humanistické nebo environmentální). Jako zajímavé a přínosné téma ho lze studovat například v rámci behaviorální geografie, která se věnuje studiu prostorových aspektů behaviorálních procesů, jako je vnímání (percepce), vytváření postojů, učení, uchovávání a vyvolávání vzpomínek nebo používání prostorové představivosti, ve snaze vysvětlit lidské chování v různém prostředí (GOLLEDGE, 2006, citovaný DAŇKEM, 2008, s. 24). Tento pohled může pomoci osvětlit motivační faktory jedinců pro tuto hru a pokusit se vysvětlit její vzrůstající popularitu v mnoha zemích na celém světě. Mezi základní předměty studia geografie patří sledování pohybu člověka v prostoru. Geocaching tak lze zkoumat i v rámci geografie času (time-geography), pro kterou jsou prostor a čas zdroji, které jsou přímou součástí utváření společenského života (GREGORY, 2000a, citovaný DAŇKEM, 2008). Geocaching poskytuje časovou i prostorovou stopu, protože informace o nálezu cachí (místo i datum) jsou jeho aktéři nuceni zaznamenat (FARMAN, 2009) (viz kap. 2). Jedním z hledisek, ze kterých může být na geocaching dále nahlíženo, je právě jeho souvislost s interakcí mezi člověkem a prostředím a také sociální hledisko, což jsou jinak tradiční témata humánní geografie. Vztah lidské společnosti a přírodního prostředí se jako klíčový objevuje již od 19. století, kdy v podobě přírodního determinismu poskytl pevný rámec pro geografický výzkum, a stal se tak prvním paradigmatem moderní geografie (DANĚK, 2008). 11

12 Geocaching sám o sobě je nejen aktivitou v prostoru vykonávanou, ale na účastníka hry je také kladen nárok spolupráce s prostředím a motivuje ho o prostředí přemýšlet. Ačkoliv zná předem souřadnice hledané cache (viz kap. 2), najde podle nich pouze její přibližné umístění (technické omezení zařízení GPS) a k nalezení skrýše musí zapojit představivost a znalost různých typů prostředí a mnohdy je třeba překonat řadu fyzickogeografických překážek. Právě proces hledání je důležitý, protože je to způsob získávání znalostí o samotném místě a jeho okolí (WILLISOVÁ, 2010, s. 57). WEBER a HAUGOVÁ (2012) se zabývají především potenciálními konflikty této aktivity s prostředím. V rámci aplikované geografie lze podle nich zkoumat například možnost zapojení geocachingu do strategií městského a regionálního rozvoje a současné nalézání řešení možných konfliktů. Kromě tohoto tématu si všímají také toho, že členové komunity geocachingu jsou aktivní jednak virtuálně (prostřednictvím internetu), jednak právě ve fyzickém prostoru a tato skutečnost utváří podle nich i sociální význam. Fyzickou přítomnost pokládá za důležitou i ZENG (2011), který zdůrazňuje, že u geocachingu, na rozdíl od jiných podobných her, je nutné potvrdit svoji přítomnost zapsáním do logbooku (viz kap. 2) a pouze tak nález nabývá platnosti. Fyzickou přítomností a možností uspokojit touhu utéct od pouhého virtuálního cestování, které se stalo nejčastější formou cestování současné společnosti, vysvětluje i celosvětovou popularitu hry. Co se týká prostoru v geocachingu, ten FARMAN (2009, s. 3) chápe jako kombinaci pohybu uživatele, který odpovídá mapovanému prostoru v rozhraní GPS, a digitální informace, která tento prostor rozšiřuje. Dále tvrdí, že: Prostor je vytvářen a definován pohybem. Tudíž, jak se geocacher pohybuje prostorem, aby vyhledal cache, jeho pohyb a účel pohybu transformují prostor na prostor hry. Podle FERNANDESE (2011, s. 179) je geocaching prostorový jev, protože v sobě spojuje geografický prostor s prostorovou mobilitou. Provázanost geocachingu, míst a sociálních aspektů pak naznačuje O HARA (2008, s ). Podle něj cache nejsou umisťovány do náhodných skrýší, ale spíše na místa přírodní krásy nebo významu. Díky hledání cachí účastníci objevují tato zajímavá nebo krásná místa, o kterých by jinak jednoduše nevěděli. Geocaching jako aktivita je používán lidmi jako forma společenského doporučení ohledně míst způsob prozkoumávání a objevování. 12

13 Důležitými složkami geocachingu tedy jsou pohyb jeho účastníků v prostoru (a v čase) a jejich zapojení se do hry, ať už ve fyzickém, nebo ve virtuálním prostoru. Tato jejich aktivita pak generuje i vzájemnou interakci mezi účastníky. Obojí může být samotnými motivačními faktory pro zapojení se do geocachingu, což bude i předmětem dotazníkového šetření a celé bakalářské práce. V českém prostředí byl doposud například studován jako faktor ovlivnění cestovního ruchu či lokálního rozvoje nebo jako prvek geografie volného času. Dle FORMÁNKOVÉ a VÁGNERA (2012b, s. 10) mohou geocaching využít organizace cestovního ruchu nebo jiní aktéři cestovního ruchu jako marketingový nástroj pro přilákání jiného segmentu zákazníků či přivedení návštěvníků do oblastí s nízkou návštěvností. Podobně na geocaching nahlíží i SYROVÁTKOVÁ, která ho řadí mezi specifické formy cestovního ruchu (2012). Podle CEEOVÉ (2008) by měl být geocaching zařazen do praktických cvičení studentů geografie, protože zahrnuje využití moderní technologie, práci s mapami, pohyb v terénu a hru. V českém prostředí existují dále o geocachingu nejrůznější kvalifikační práce zkoumající většinou právě jeho vliv na cestovní ruch, popřípadě možnosti implementace do výuky geografie a technologií GPS. Například ŠMERDA (2012, s. 61) ve své práci tvrdí, že práce s GPS by měla být běžná ve výuce zeměpisu, podobně jako se s rozvojem výpočetní techniky staly ve vyučování běžnou praxí počítače. Poukazuje také na ZŠ Křtiny, která již přístroje využívá v rámci zeměpisných projektů, týkajících se například trvale udržitelného rozvoje městyse Křtiny. V České republice byla kromě již zmíněných prací vydána kniha s názvem GPS: praktická uživatelská příručka z roku 2007, která se věnuje geocachingu v rámci kapitoly o využití GPS, kde podrobně vysvětluje podstatu hry. 13

14 1 PŘEDSTAVENÍ GEOCACHINGU Geocaching je hrou, jejíž aktéři používají ke komunikaci specifickou slangovou slovní zásobu, která pochází z angličtiny. Ve většině případů existuje k jednotlivým výrazům český ekvivalent, který je buď přímo jejich fonetickým přepisem, nebo se jedná o zcela nové slovo. Tyto ekvivalenty se sice v českém prostředí vyskytují častěji, ale v této práci bude z důvodu celkové přehlednosti a také větší výstižnosti použito původní anglické terminologie. Nejdůležitější slangové výrazy používané ve hře jsou pak uvedeny v angličtině i v češtině níže v této kapitole a také samostatně v terminologickém slovníku v příloze bakalářské práce. Tato kapitola se dále pokusí vystihnout podstatu hry a její historii. 1.1 Podstata hry Princip geocachingu spočívá v tom, že některý z aktérů ( zakladatel ) schová cache (česky keš nebo kešku ) na libovolné, většinou něčím zajímavé nebo významné, místo a její zeměpisné souřadnice doplněné o popis (popřípadě stopy a nápovědy) zadá na server Cache je většinou krabička, tuba nebo jiná nádoba, která obsahuje deník ( logbook ), tužku, informaci pro náhodné nálezce a několik drobných předmětů. Ostatní hráči zaregistrovaní na serveru (tj. hledači ) si zde pak vyhledají souřadnice této cache, zadají je do svého navigačního systému a cache vyhledají v terénu (popř. splní jiné podmínky, které její zakladatel stanovil). Jako důkaz své fyzické přítomnosti v daném místě zapíší tito cacheři (česky také kačeři ) svůj nález do přiloženého logbooku. Před vrácením na původní místo si ze schránky mohou vybrat nějaký předmět a nechat si ho jako suvenýr výměnou za nějaký jiný, který má podobnou nebo vyšší hodnotu než ponechaný předmět. Pokud nemají nic na výměnu, neměli by si z cache dle pravidel geocachingu ani nic vzít. Nález cache dále hráči zapíší pod svým registračním jménem na oficiálním webovém serveru geocachingu (tedy cache zalogují ) a tím si ke svému účtu připíší jeden bod. Na domovském serveru se kromě profilů jednotlivých uživatelů a databází aktuálních cachí nacházejí také články, diskuze, uživatelské statistiky (počtu založených a nalezených cachí), e-shop (s přístroji GPS, předměty do cachí apod.), různá hodnocení (obsahu schránky, obtížnosti, úkolu, zážitku) a řada dalších informací o hře. Základní funkce jsou 14

15 poskytovány zdarma, pro pokročilejší (například pro vyhledávání cachí podle trasy) je nutné mít zaplacené prémiové členství. 1.2 Vznik geocachingu Vznik geocachingu je spjat s květnem 2000, kdy byla z rozhodnutí amerického prezidenta Billa Clintona v armádních GPS družicích deaktivována tzv. selektivní dostupnost, tedy umělá chyba měření pro běžné uživatele, pohybující se v rozmezí 50 až 100 metrů. Tím se zásadně zvýšila přesnost GPS (řádově na jednotky metrů) a otevřely se tak nové možnosti pro majitele přístrojů GPS po celém světě (RYLICH, 2012). Následující den po odstranění záměrné odchylky měření, tedy 2. května 2000, informoval Američan David Ulmer prostřednictvím internetové diskuzní skupiny o možnosti založení hry využívající přístroje GPS a den poté umístil do lesa v Oregonu v USA první cache a zveřejnil její souřadnice (CEEOVÁ, 2008). O další dva dny později ji nalezl první hledač a vznikla tak nová hra, která byla nazývána GPS Stash Hunt (česky Hledání tajných skrýší ), a jejíž příznivci založili podobné schránky během následujících dní i na dalších místech USA. Název Geocaching 1 se stal oficiálním 1. června, tedy zhruba měsíc po založení první cache (GEOWIKI, 2012). Zkušenosti s hledáním sdíleli nálezci první schránky nejprve prostřednictvím diskuzní skupiny na internetu. Teprve za další čtyři měsíce byl založen příznivci této aktivity server Geocaching.com s popisem všech cachí a také společnost Groundspeak Inc., která je oficiálním správcem stránek (GROUNDSPEAK, Inc., ). Během několika let, která uplynula od jejího vzniku, se hra rozšířila o mnoho typů a forem cachí, doprovodných aktivit a variant. Časem se vytvořila také jasně definovaná pravidla, která se účastníci svou registrací na domovském serveru zavazují dodržovat. Zakládání cachí musí být schváleno správci (tzv. reviewery) a pokud cache pravidla nesplňuje, není na serveru vůbec zveřejněna. 1 geo činnost související se Zemí, cache skrýš 15

16 1.3 Šíření hry První cache mimo USA byla ukryta 12. května 2000 na Novém Zélandu. Jako další se do nové hry zapojila o tři dny později Chile. V Evropě byla první cache umístěna přesně měsíc po vzniku hry, tedy 3. června 2000, a to v Irsku na kopci Bray Head poblíž Dublinu. Za první měsíc nové hry bylo celkem schováno 21 cachí (GEOWIKI, 2012). K šíření povědomí o hře přispěl mimo jiné článek o geocachingu v New York Times v říjnu stejného roku, který odstartoval zájem dalších médií. V březnu roku 2001 se pak v Austinu (Texas, USA) konalo první setkání geocacherů. Tyto srazy se následně staly součástí hry a pod názvem Event Cache 2 se zařadily mezi typy cachí (SCHUDISKE, 2011). V následujících letech se geocaching šířil velkou rychlostí i v dalších zemích. V polovině roku 2006 bylo ve světě ukryto cachí ve 222 státech 3 (HOJGR, STANKOVIČ, 2007, str. 155) a v lednu 2014 existovalo celosvětově dokonce aktivních cachí a přes 6 miliónů hráčů (GROUNDSPEAK, Inc., ). Podle statistiky Cacherstats, kde jsou uvedeni uživatelé s 200 a více nalezenými cachemi, nalezlo z tohoto počtu alespoň 200 cachí hráčů (CACHERSTATS, 2014). Geocaching za svůj rychlý rozvoj a šíření do ostatních států vděčí mimo jiné tomu, že značná část této aktivity probíhá prostřednictvím internetu, který po roce 2000 také zažíval prudký vývoj a razantně rostl počet jeho uživatelů. Právě internet byl pravděpodobně hlavním médiem, pomocí kterého se rozšiřovalo povědomí o geocachingu. Ve většině případů se tak dělo nejspíše prostřednictvím sociálních sítí a diskuzních fór skrze sdílení osobních zkušeností a doporučení jeho účastníků. Dalším faktem, který bezesporu přispěl k rozvoji geocachingu je to, že k jeho provozování není mimo přístroje GPS potřeba žádného speciálního a drahého vybavení. Jak je uvedeno na webové stránce Extrémní geokešky, v současné době je geocaching rozšířen téměř po celém světě a cache byly ukryty na taková místa, jako jsou oceán, oběžná dráha či Antarktida (GEOCACHING, ). 2 Event = akce, událost vlastní poznámka 3 Číslo zahrnuje státy i teritoria. 16

17 Tab. 1. zobrazuje deset zemí, které měly k 31. lednu 2014 nejvyšší počet ukrytých cachí a zároveň podává informace o jejich hustotě. Nejvyšší počet aktivních cachí se nachází ve Spojených státech, kde geocaching vznikl, ale vzhledem k rozloze USA je jejich hustota velmi nízká. Velké množství cachí mají i v další rozlehlé státy jako Kanada či Austrálie, ale v desítce chybí jiné velké státy světa jako Rusko, Čína či Brazílie, které nemají tak vhodné přírodní a kulturní podmínky a často možná i omezenou dostupnost internetu, možnosti cestování či množství volného času. V Evropě je geocaching nejvíce rozšířen v Německu, které je v celkovém pořadí druhé a má i přes svou rozlohu největší hustotu cachí. Ta je poměrně vysoká i u Spojeného království a České republiky. České republice patří co do počtu aktivních cachí 6. místo v rámci Evropy a 9. ve světě, a to i přes to, že má ze zemí v první desítce nejmenší rozlohu. Tab. 1. Prvních deset států dle počtu cachí, rozloha států a hustota cachí k Pořadí Stát Počet aktivních cachí (k ) Rozloha [km 2 ] Hustota cachí (cache/km 2 ) 1 USA ,10 2 Německo ,85 3 Kanada ,02 4 Spojené království ,66 5 Francie ,12 6 Švédsko ,17 7 Austrálie ,01 8 Norsko ,11 9 Česká republika ,44 10 Rakousko ,38 (sestaveno podle: PROJECT GEOCACHING, 2014 a THE WORLD FACTBOOK , 2014; vygenerováno dne: ; vlastní zpracování a výpočet) 17

18 2 GEOCACHING V ČESKÉ REPUBLICE V České republice bylo k evidováno aktivních cachí. S připočtením archivovaných 4 a disablovaných 5 cachí jich od počátku hry bylo na našem území vytvořeno přes Podle statistických webových stránek Project Geocaching bylo za rok 2013 aktivních českých geocacherů (PROJECT GEOCACHING, 2014). Do tohoto čísla jsou ale započítáváni i geocacheři, kteří v daném roce nalezli či založili pouze jednu cache. Vzhledem k tomu, že registrováni mohou být například i ti, kteří se geocachingu již přestali věnovat a že pod jedním jménem se může skrývat i tým lidí, nejsou informace o přesném počtu geocacherů v České republice dostupné. Podle statistiky Cacherstats bylo v lednu 2014 v ČR hráčů s 200 a více nalezenými cachemi (CACHERSTATS, 2014). Uvedené údaje ilustrují současnou popularitu geocachingu na našem území. Následující kapitola se bude věnovat jednak tomu, jakým způsobem se tato aktivita v České republice rozvíjela, jednak podrobnějšímu zkoumání jejího rozšíření z hlediska krajů i okresů. 2.1 Vývoj v ČR První cache na území České republiky byla založena 1. června roku 2001 v Moravskoslezském kraji v přírodní rezervaci u města Štramberk. Jednalo se o igelitovou tašku, která byla za pevnou krabičku vyměněna až po několika letech. Tato cache je stále aktivní (GEOWIKI, 2013). Počet založených cachí v ČR od roku 2001 až do roku 2013 zaznamenal prudký nárůst (viz obr. 1.). K prvnímu výraznému zvýšení počtu nově založených cachí došlo v roce 2006, kdy byla překročena hranice tisíce ukrytých schránek během jednoho roku a oproti předcházejícímu období se jednalo o téměř trojnásobný nárůst. Rozvoj geocachingu v tomto období bývá spojován se společností Mountfield a její propagační akcí, kdy svým zákazníkům dávala zdarma k nákupu kola turistickou navigaci, která se tímto způsobem dostala mezi velké množství obyvatel (FORMÁNKOVÁ a VÁGNER, 2012a). V následujících letech počet ukrytých cachí konstantně rostl, a to až do svého 4 Cache, která byla odstraněna a její majitel ji neplánuje nahradit; viz příl Dočasně nedostupná cache; Podrobnější vysvětlení je uvedeno v příl

19 vrcholu v roce 2011, kdy bylo v České republice založeno téměř cachí. Jedním z důvodů vrcholu právě v tomto roce může být výročí deseti let českého geocachingu, které motivovalo účastníky k zakládání nových cachí. V roce 2012 pak došlo k poklesu jejich počtu, ale v roce 2013 už lze opět pozorovat jeho mírné zvýšení. Z hlediska jednotlivých typů cachí (popis viz příl. 2.) ve všech letech zcela převládají Traditional (tradiční) cache. Obr. 1. Vývoj počtu založených cachí dle typů v letech 2001 až 2013 (zdroj: PROJECT GEOCACHING, 2014; vygenerováno dne ; vlastní zpracování) Pozn.: Zpracovány pouze typy cachí s dostupnými daty. 2.2 Geocaching v krajích České republiky Počet založených cachí je jedním z ukazatelů prostorového rozmístění geocachingu. Na úrovni krajů tak lze například zjistit, jakou měrou je dané území pro geocaching využíváno nebo jaký typ oblastí je z pohledu hry a jejích uživatelů atraktivní. Výrazně nejvyšší počet cachí na jednom čtverečním kilometru má z hlediska krajů Hlavní město Praha (viz obr. 2.). Důvodem je především to, že se jedná o kraj s nejmenší rozlohou. Většinu území tvoří městská zástavba, která podobně jako volná příroda nabízí mnoho možností pro ukrytí schránek. Díky vyšší koncentraci obyvatel je zde i vyšší počet účastníků, které mohou cache zakládat. Mimo to lze brát v úvahu i řadu dalších vlivů jako cestovní ruch, socioekonomické podmínky, pozici Prahy jako hierarchicky nejvyšší součásti sídelního systému apod. V neposlední řadě může hrát roli i snaha zvyšovat hustotu 19

20 cachí za účelem možnosti odlovit co nejvíce schránek za co nejkratší dobu. Podobné praktiky jsou ale omezovány pravidlem, podle kterého od sebe ukryté schránky musí mít rozestup alespoň 0,1 míle, tedy asi 161 metrů (GROUNDSPEAK, Inc., ). Obr. 2. Hustota cachí v krajích České republiky k (zdroj: PROJECT GEOCACHING, 2014; vygenerováno ; vlastní zpracování) Druhým krajem co do hustoty založených cachí je Liberecký kraj, který má i druhou nejmenší rozlohu. Obecně je větší hustota cachí v severní části republiky, a to především v Čechách, na čemž se může podílet i vliv blízkého Německa, kde je geocaching velmi populární. V jižní části republiky má větší hustotu cachí pouze Jihomoravský kraj. Nejmenší hustota je v kraji Vysočina, který má malý počet obyvatel, malou velikost obcí (co do počtu obyvatel) a patří k méně turisticky navštěvovaným krajům. Vliv může mít i to, že jí chybí výraznější, resp. větší urbánní centrum. Po Vysočině následuje Jihočeský kraj, kde může hrát roli jednak přítomnost Národního parku Šumava, kde je při zakládání pravidel třeba dodržovat zásady ochrany přírody (a vytvoření může být složitější), jednak fakt, že se jedná o druhý největší kraj České republiky. 20

21 2.3 Geocaching v okresech ČR Obr. 3. představuje podrobnější pohled na popularitu geocachingu, a to na úrovni okresů. Mimo hustotu je zde zachycena i návštěvnost cachí neboli počet jejich zalogování. Charakteristika počtu nalezení cachí umožní lépe určit, jak aktivně se lidé v daném území geocachingu věnují a částečně tak nahradí chybějící údaje o počtu geocacherů v jednotlivých okresech. Při pohledu na mapu je zřejmé, že největší hustotu cachí mají okresy s velkými městy. Z nich lze jmenovat okresy Hlavní město Praha, Brno-město, Plzeň-město, Ostravaměsto, Jablonec nad Nisou a Ústí nad Labem. Obecně jsou tedy cache umisťovány především do velkých měst a jejich zázemí. Hlavní příčiny se shodují s důvody uvedenými v podkapitole 3.2 u kraje Hlavní město Praha. Svou roli může hrát i snaha geocacherů umístit schránku v blízkosti svého bydliště či na místo, kde bude dobře dostupná a dá se předpokládat její vysoká návštěvnost. Při srovnání hustoty cachí v okresech České republiky a počtu jejich zalogování platí ve většině případů přímá úměrnost, tedy čím je vyšší hustota cachí, tím větší je i jejich návštěvnost. Výjimky tvoří okresy České Budějovice a Žďár nad Sázavou, které přesto, že mají nižší hustotu cachí, jsou poměrně hodně navštěvovány geocachery a v rámci svých krajů v tomto ohledu vynikají. V tomto případě, i při pohledu na ostatní okresy, lze tvrdit, že počet nalezení cachí koresponduje s turistickou návštěvností a množstvím atraktivit, které daná oblast nabízí. Největší návštěvnost cachí mají okresy Hlavní město Praha a Brno-město. Obecně je největší počet zalogování opět v okresech, ve kterých leží největší města České republiky. Geocacheři jsou mimo Prahu z hlediska zakládání i nalézání cachí nejaktivnější v okresech Středočeského, Libereckého a Královehradeckého kraje a dále i v okresech ležících při hranicích se Slovenskou republikou. Popularita geocachingu ve východní části České republiky zřejmě vychází z historie této hry, protože právě v této oblasti se objevila první cache v ČR. Naproti tomu poměrně málo jsou navštěvovány cache v západní a jižní části našeho území, konkrétně v Ústeckém, Karlovarském, Jihočeském kraji a na Vysočině, kde se nachází vždy pouze jeden okres s vyšším počtem zalogování. 21

22 Obr. 3. Hustota a návštěvnost cachí v okresech České republiky k (zdroj: PROJECT GEOCACHING, 2014; vygenerováno ; vlastní zpracování) Geocaching obecně je v České republice fenoménem, který je na vzestupu a nachází si stále větší množství příznivců. Díky tomu patří český geocaching v řadě ohledů mezi světovou špičku. Hlavní příčiny jeho popularity právě na našem území lze hledat v historii a tradičních aktivitách České republiky, jakými jsou tramping, turistika, skauting či orientační hry (např. hra na stopovanou ). Vliv může mít i méně členitý reliéf (například v porovnání se Slovenskou republikou), hustota sídelní sítě nebo hustota dopravní sítě (železniční či silniční). Právě komplexnost, resp. prolínání jednotlivých (potenciálních) vlivů je jedním z faktorů, které činí toto téma značně geografickým. 22

23 3 CACHE A VÝBĚR LOKALITY Geocaching může být v mnoha případech pro jeho účastníka důvodem, proč jet na nějaké místo, které by jinak nenavštívil. Při rozhodování o cílové destinaci postupují geocacheři v zásadě dvěma způsoby. Buď si vyberou lokalitu, kterou si přejí navštívit a podle toho zvolí cache, nebo si nejprve vyberou cache, kterou si přejí nalézt a na základě toho zvolí lokalitu (FORMÁNKOVÁ a VÁGNER, 2012a). Ve druhém případě, kdy je geocaching primárním účelem navštívení destinace, hraje důležitou roli rozmanitost cachí. Kromě těchto dvou způsobů existují i další možnosti, při kterých si geocacheři lokalitu nevybírají, ale spíše si vynucený rámec svého pobytu či pohybu v daném prostoru (území) obohacují o svůj osobní zážitek. Příkladem může být situace, kdy hledají cache v místě, kam přijeli na služební cestu. Cache, které jsou něčím jedinečné (například nejstarší nebo nejvýše položená česká cache) se mohou pro geocachera stát speciální motivací, kvůli které se na dané místo vydá. Existují jich různé druhy co do obtížnosti, velikosti i do typu (viz příl. 1.) a tyto jejich konkrétní vlastnosti dále pomáhají hráčům při rozhodování, kterou z nich budou hledat. Samostatnou kategorií z hlediska motivace k výběru určité cache jsou tzv. série. 3.1 Série V případě sérií se nejedná o samostatně umístěné schránky, ale o skupinu cachí, které jsou nějakým způsobem provázány. Mohou spolu souviset tematicky, umístěním, provedením, způsobem ukrytí apod., a lze je tak rozdělit do tří skupin na tematické, obrazce a Power traily (viz kap ). Většinou je série ukončená tzv. bonusem, k jehož nalezení jsou třeba indicie (neboli bonusová čísla) z jednotlivých cachí dané série (GEOWIKI, 2008). V kontextu s výběrem lokality lze série označit za specifickou formu geocachingu, která se pro cachera může stát zvláštní motivací. Jednou takovou může být například snaha hráče vyhledávat cache těch sérií, které mu ještě chybí. Podobně se pro něj může stát cílem najít všechny schránky jedné série. V případě blízkosti cachí navíc geocachera motivuje možnost nalezení velkého množství schránek v krátkém čase a následné soupeření s ostatními hráči. 23

24 3.1.1 Power trail Série, které bývají umístěny v minimálních možných vzdálenostech, a jejichž smyslem je umožnit co nejvíce nálezů v co nejkratší době, se označují jako Power trail. Tyto série bývají nejčastěji rozmístěné podél cest, a to ve vzdálenosti od 161 do několika stovek metrů. Nevýhodou je jejich umisťování do neatraktivních lokalit a možné způsobení extrémně vysoké zátěže daného místa (GEOWIKI, 2008). Takovéto série tak vyhledávají především geocacheři, kteří chtějí mít na účtu co nejvíce nalezených schránek a kteří přijíždějí do daných lokalit pouze kvůli cachím a mimo samotné hledání se v okolí příliš nezdržují Obrazce Obrazcem se označuje skupina cachí, která z nadhledu podle mapy vytváří obrázek nebo obrazec, například ve tvaru šipky, obličeje, ještěrky, žáby apod. (GEOWIKI, 2008). Tím, že geocacheři většinou hledají všechny cache daného obrazce, zdržují se v dané lokalitě delší dobu a může to pro ně být podnětem k delšímu výletu. Například série Liberecká ještěrka (viz obr. 4.) je přibližně 22 km dlouhá a dle popisu na webu trvá nalezení všech cachí zhruba 9 až 13 hodin (GROUNDSPEAK, Inc., 2012). Obr. 4. Série Liberecká ještěrka v přírodním parku Ještěd (zdroj: GROUNDSPEAK, Inc., ). 24

25 3.1.3 Tematické série V případě tematických sérií spojuje jednotlivé cache určité téma, často jsou od sebe velmi vzdálené a mají různé autory. Například série K pramenům a Významné stromy 6 pokrývají území celé České republiky. Většinou se ale vztahují spíše k tématům lokálního významu z přírodního či kulturního hlediska a mají edukativní charakter (GEOWIKI, 2008). Geocacheři jsou tak motivováni snahou něco se dozvědět a zároveň nalézt všechny (nebo alespoň co nejvíce) cachí z dané série. Právě skutečnost, že určitá schránka patří do série, ze které už hráč nějaké cache nalezl dříve, může být důvodem, proč se pro ni vydat i přes velkou vzdálenost (např. v případě celorepublikových sérií). 3.2 Jiný vliv na výběr destinace Podobně, jako se geocacheři mohou specializovat na nalezení všech schránek určité série, a podle toho si vybrat kam pojedou, existují i tací, kteří se orientují na cache, u kterých mají možnost stát se jejich prvními nálezci. Tento způsob hledání se označuje jako FTF lov (z anglického First To Find). Obecně při výběru lokality asi vždy nejvíce záleží na tom, o jaký typ geocachera se jedná. Někdo například raději vyhledává cache s obtížným terénem, protože je lze zkombinovat s jinými aktivitami jako horolezectví či vodní sporty a jejich hledání je i adrenalinovým zážitkem, jiní dávají přednost cachím, k jejichž nalezení je třeba rozluštit šifru nebo mají jiný netradiční způsob odlovu. Atraktivitu cachí určuje také jejich poloha a prostředí, ve kterém se nacházejí. 7 Prvních 30 cachí s největším počtem logů leží na území Prahy, především v okolí historických památek. Z dalších lokalit je nejnavštěvovanější Brno, okolí Lednice a vysoký počet logů má i nejvýše umístěná cache na Sněžce. Nejnavštěvovanější v České republice i ve světě je schránka umístěná na Karlově mostě, která měla k celkem logů (PROJECT GEOCACHING, 2014). Nejčastěji si tedy geocacheři vybírají lokality, které jsou významné i z hlediska cestovního ruchu. 6 Série upozorňující například na stromy mimořádného vzrůstu, stáří nebo na stromy upomínající na určitou historickou událost (VÝZNAMNÉ STROMY, 2014). 7 Ukázky různých typů prostředí pro uložení cache obsahuje příloha 3. 25

26 4 VYBRANÉ SOCIÁLNÍ ASPEKTY HRY V geocachingu hraje velkou roli komunita jeho účastníků. Účastníkem geocachingu se lze stát až po registraci na webových stránkách, a to především proto, že jsou zde obsaženy informace týkající se polohy jednotlivých cachí. Schránky bývají většinou ukryty tak, aby je nikdo nemohl nalézt náhodně. Geocacheři se řídí pravidlem, podle kterého by je při hledání ani zakládání cachí pokud možno neměli vidět náhodní kolemjdoucí, kteří hru neznají, protože by mohli schránky přemístit, odstranit či z nich odcizit některé předměty. Účastníci geocachingu vytvářejí samostatnou komunitu právě registrací na webu a předáváním si informací o cachích a jejich lokalitách pouze mezi sebou. Geocacheři mohou mít k zapojení se do hry různé motivace, mezi něž může patřit například i poznání nových přátel se společnou zálibou. 4.1 Motivace ke hře Geocaching nabízí kromě poznání nových lidí se stejnými zájmy a pocitu sounáležitosti také mnoho jiného, díky čemuž se stává stále populárnější. Hlavní motivací by pro jeho účastníky mohl být například fakt, že mohou poznat nová místa a že jsou upozorněni i na zajímavosti míst, kolem kterých chodí denně bez povšimnutí. Kromě toho se dá geocaching skloubit s jinými zálibami, jako je cyklistika, turistika, focení, či v případě cachí s obtížným terénem, také horolezectví. Podle O HARY (2008, s. 1179) je důležitým faktorem geocachingu to, že je používán lidmi k tomu, aby dal procházce či výletu pocit účelu. To podle něj pomáhá motivovat jeho účastníky udělat si výlet a věnovat se tak fyzické aktivitě. Zároveň se tak lidé častěji dostanou do přírody a do venkovního prostředí obecně. Podstatou geocachingu je hledání a ukrývání cachí. To může představovat pro geocachery výzvu, v případě složitější dostupnosti také adrenalin. Často je nutné zapojit představivost a dedukci a také přemýšlet o daném prostředí. Atraktivní je i to, že se využívá technologie GPS a map a účastníci se naučí pohybu a orientaci v terénu. K nalezení některých cachí je obdobně jako v různých hrách zapotřebí vyřešit šifru či kód. Za hru se považuje i proto, že geocacheři mezi sebou soupeří v počtu nálezů, které mohou sledovat v profilech na webových stránkách. Online prvek geocachingu způsobuje, že spousta účastníků ho považuje také za hru čísel. Někteří geocacheři si pro sebe stanovují 26

27 cíle, týkající se například statistik poskytovaných serverem Geocaching.com (FOREHAND a FARVARDIN, 2013). Jejich zlepšování a překonávání sebe sama může být také jednou z motivací ke geocachingu. Kromě sledování statistik existují i tzv. Trackables 8, což jsou předměty, jejichž účelem je putovat z jedné cache do druhé a jejichž pohyb mohou geocacheři také sledovat na webových stránkách. Mimo ně bývají v cachích obsaženy také sběratelské předměty (GEOWIKI, 2008). Jak bylo zmíněno výše, geocaching má charakter hry. Cache představují v podstatě ukryté poklady, které je nutné nalézt. Z tohoto důvodu je geocaching vhodný jak pro dospělé, tak pro děti, pro které bývá největším zážitkem především nalezení samotné schránky. Při geocachingu lze trávit volný čas s rodinou a přáteli, nebo se mu naopak věnovat jako jednotlivec a pojmout ho jako útěk do přírody a odpočinek od ruchu města a každodenní rutiny. V porovnání s jinými volnočasovými aktivitami není tolik finančně náročný, díky čemuž se mu může věnovat téměř kdokoli. I přes velkou popularitu se v případě geocachingu, alespoň prozatím, nejedná o mainstream, takže je (přinejmenším do jisté míry) i výrazem specifického životního stylu, záliby, která člověka jako jednotlivce odliší od jiných, ale zároveň z něj učiní člena vybrané komunity. 4.2 Způsoby komunikace účastníků Geocacheři si hru vlastně sami vytvářejí, protože cache jednak zakládají a udržují, jednak hledají. Až na některé výjimky není zakládání cachí nijak organizováno. Každý účastník tak může umístit cache na libovolné místo (pokud splňuje pravidla o zakládání) a jejím prostřednictvím vyjádřit své zájmy a záliby či ukázat ostatním svá oblíbená místa nebo upozornit na místa, která jsou pro něj zajímavá (FORMÁNKOVÁ a VÁGNER, 2012b). Přestože je geocaching aktivitou odehrávající se především ve venkovním prostředí, značná část formování hry a komunikace probíhá na internetu. Rámec pro hru poskytuje oficiální web, kde se nachází profily hráčů s údaji o počtu založených či nalezených cachí, které pak mohou vidět i ostatní uživatelé. Geocacheři zde mají také přístup k blogu 8 Trackable Items; Česky překládané jako trasovatelné předměty. 27

28 věnovanému například zajímavostem hry či tipům na cache. Také mohou pozvat k zapojení se do geocachingu své přátele pomocí zprávy odeslané z webu nebo podat žádost, umožňující jim stát se dobrovolníky a pomáhat tak jejich komunitě. Geocaching.com provozuje také oficiální internetový obchod, kde hráči naleznou vybavení pro hru jako GPS přístroje a předměty do schránek. Účastníci hry spolu navzájem komunikují několika způsoby. Tím zřejmě nejčastějším je komunikace prostřednictvím diskuzí na různých webových stránkách věnovaných geocachingu. Čeští geocacheři využívají například servery Geocaching.cz nebo mezinárodní diskuzní fórum dostupné z oficiálního webu Geocaching.com. Diskuzní fóra umožňují řešit praktické dotazy týkající se pravidel geocachingu, sdílet zážitky ze hry (většinou včetně hodnocení lokalit s ukrytými schránkami) nebo i pomáhat hledat partnery pro hledání cachí. Geocacheři spolu komunikují i přes sociální sítě na speciálně vytvořených stránkách. To, že se skupiny na diskuzních fórech úzce omezují na společný zájem (s využitím vlastní slangové slovní zásoby), je podle IHAMÄKIOVÉ (2012) sice užitečné v upevňování vztahů mezi účastníky, ale zároveň je potíž v tom, že není nechán prostor pro rozšíření mezí konverzace nebo kontaktu. Mimo domovský server využívají geocacheři také další webové stránky poskytující podobné služby. Mimo Geocaching.cz existuje v České republice několik regionálních spolků, které sdružují aktivní členy geocachingu. Jedná se o nezávislé skupiny, jejichž cílem je sjednotit geocachery v určité lokalitě a vytvořit tak komunitu, v rámci které budou moci jednak sdílet fotografie, videa, články, tipy na akce či inzerce, jednak diskutovat, chatovat a pořádat regionální setkání (FORMÁNKOVÁ a VÁGNER, 2012b). Vlastní webové stránky o geocachingu jsou například vytvořeny pro většinu krajů v ČR. Komunikaci mezi orgány geocachingu (Groundspeak, Inc., národní asociace, regionální komunity apod.) a jednotlivými geocachery má na starosti Česká asociace geocachingu, která vznikla v březnu 2012 jako občanské sdružení (ČAGEO, 2012) Akce k setkávání Jak již bylo řečeno, geocacheři se kromě komunikace v prostředí internetu setkávají jak při hledání cachí, tak i při speciálních srazech, které se nazývají Event nebo Event Cache a počítají se mezi typy cachí. Takováto setkání slouží především 28

29 k seznamování, výměně zkušeností, trackables a sběratelských předmětů ze schránek. V informacích o eventu musí být zveřejněny souřadnice místa, kde se bude konat, a svoji účast na srazu geocacheři potvrzují zalogováním na webových stránkách a je brána na stejnou váhu jako nalezení reálné schránky (GEOWIKI, 2008). Setkání geocacherů jsou různorodá, protože probíhají na různých místech, dokonce i v různých státech a každé setkání má jiného organizátora (IHAMÄKIOVÁ, 2012). Mimo běžného eventu existuje také Mega-Event Cache, což jsou setkání většinou nadnárodního nebo celosvětového rozsahu, které mají více než 500 účastníků. Takovou událostí byl například evropský Geocoinfest 2013 v Praze (GEOWIKI, 2008). Zvláštním druhem srazů jsou tzv. CITO 9 events, při kterých se geocacheři nejenom sejdou, ale také pomohou okolí tím, že nějaké místo uklidí nebo jinak zkrášlí (ŠKODA, 2010). Geocachingu se mohou účastnit také týmy. Buď mohou všichni hráči žít ve stejné oblasti a hledat společně, nebo jednoduše pracovat jako virtuální tým a hledat tak obzvlášť náročné cache (IHAMÄKIOVÁ, 2012, s. 147). DYER (2004) dále uvádí, že geocaching využívají také firmy v rámci programů team-buildingu 10. Někteří geocacheři raději hledají cache sami a nemají ani potřebu sdílet s ostatními zkušenosti či zážitky ze hry. Podle IHAMÄKIOVÉ (2012) není interakce mezi geocachery nutná, je pro ně ale zajímavější, pokud využívají všechny možnosti, které aktivita nabízí. 9 Z anglického Cache In Trash Out cache ano, odpadky ne 10 V češtině: budování týmu; posilování kolektivu a týmové práce 29

30 5 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU Sběr dat pro dotazníkový výzkum probíhal elektronickou formou od listopadu 2013 do ledna Cílem bylo zjistit, kdo jsou lidé věnující se geocachingu, jaká je jejich motivace ke hře, jak hra ovlivňuje jejich sociální interakce a pohyb v prostoru a v čase. Nejprve byl proveden pilotní průzkum na vzorku patnácti respondentů, který měl prověřit srozumitelnost otázek a na jehož základě byly některé otázky přeformulovány. Upravený dotazník byl vytvořen pomocí webového nástroje také v elektronické verzi. Přístup k němu byl zprostředkován přes odkaz na stránkách o geocachingu na sociální síti Facebook a v diskuzních fórech na webech Poklady.cz, Geocaching.cz, Hedvabnastezka.cz. Výběr respondentů probíhal z velké části tzv. metodou snowball sampling, která je specifickým typem nepravděpodobnostního (kvótního) výběru, kdy respondent dává kontakt na dalšího respondenta (MULÍČEK, 2012, s. 2). Účastníci průzkumu tedy byli požádáni o rozšíření dotazníku mezi své známé, kteří se geocachingu také věnují. Výzkumu se zúčastnilo 528 respondentů, z nichž 59 % byli muži a 41 % ženy. Jeho výsledky jsou popsány a interpretovány v této kapitole a jsou rozděleny do bloků dle témat, kterých se týkaly. Samotný dotazníkový arch tvořilo 23 otázek a čtyři doplňující podotázky a jeho kopie se nachází v příloze 5. Většina otázek byla uzavřených (10) nebo polouzavřených (8) a pouze dvě otázky byly otevřené. V dotazníku a v následných grafických výstupech jsou na rozdíl od zbytku práce použity české ekvivalenty původní anglické terminologie, protože pro české geocachery jsou obvyklejší. Většina ostatních grafů (a tabulka) se kromě této kapitoly nachází také v příloze Aktivita v geocachingu První čtyři otázky dotazníkového výzkumu měly za cíl zjistit, jak moc aktivními geocachery respondenti jsou. První otázka se týkala doby, po které se geocachingu věnují. Většina účastníků průzkumu se hře věnuje mezi jedním rokem až pěti lety (67 %), což je období její největší popularity v ČR. Přibližně pětina aktérů je do geocachingu zapojena po dobu šesti až deseti let. Více let, tedy téměř od jejího počátku v České republice, se hrou zabývá pouze jeden respondent. Naopak noví hráči, kteří se účastní méně než jeden rok, tvořili 12 % zkoumaného vzorku. 30

31 Pokud jde o způsob, jakým se o geocachingu dozvěděli (viz obr. 5.), tak 71 % účastníků výzkumu se o jeho existenci dozvědělo díky svým přátelům a známým. Jedná se tedy o hru, ve které má značný význam sociální interakce. Kromě osobního doporučení hrála roli také média; 17 % respondentů se o aktivitě dozvědělo z internetu a 6 % z televize nebo z tisku. Z jiných možností uváděli například školu (pět odpovědí), náhodný nález cache či informace od příbuzných (shodně čtyři odpovědi) nebo z letáku přiloženého u turistické navigace (dvě odpovědi). Jak jste se o geocachingu dozvěděl/a? 32; 6% 32; 6% 88; 17% 376; 71% z internetu od kamarádů / od známých z televize či tisku jiné Obr. 5. Způsob, jakým se respondenti o geocachingu dozvěděli (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Ke zkoumání účastníků geocachingu z pohledu jejich aktivity byly dále použity otázky týkající se počtu nalezených a založených cachí. Největší podíl respondentů (38 %) tvořili aktivní geocacheři, kteří mají na svém účtu přes nalezených schránek. Z odpovědí na doplňující otázku ohledně jejich konkrétního počtu vyplývá, že průměrně nalezli cachí, přičemž nejvyšší hodnota byla Co se týká zakládání, tak 87 % respondentů vytvořilo do deseti cachí. Přibližně polovina z těchto geocacherů ale nezaložila ani jednu schránku. Mezi 11 až 100 vytvořenými cachemi má 12 % a více než 100 pouze jedno procento dotázaných, z nichž maximum bylo 278. Geocacheři tedy raději cache hledají, než zakládají. To je dáno mimo jiné tím, že v současné době je vzhledem k vysoké hustotě v ČR těžší nalézt místa pro nové cache. Ty k tomu, aby byly schváleny a aby byla zveřejněna jejich poloha, musejí navíc splňovat určitá pravidla. Dle webu Geocaching.com (GROUNDSPEAK, Inc., ) jsou kritérii kromě dodržení minimální vzdálenosti například zisk povolení nebo oprávnění od vlastníka pozemku, na kterém chce hráč cache založit, zákazy ukrýt schránku (i zčásti) do země, či jejím uložením poškodit cizí majetek, rostlinstvo nebo narušit život zvěře. Samozřejmostí 31

32 Četnost je pak nutnost dodržovat zákony daného státu a neumisťovat cache do oblastí, do kterých je zakázán vstup nebo jsou jinak nevhodné (hřbitovy, letiště, vojenské objekty, místa v těsné blízkosti železničních tratí apod.). 5.2 Motivace a sociální interakce Na obr 6. lze vidět, že pouze 13 % respondentů uvedlo, že nesleduje počty nalezených a zakládaných cachí ostatních geocacherů. Naopak největší podíl respondentů (48 %) si těchto statistických ukazatelů všímá, i když spíše nahodile. Záměrně a častěji kontroluje statistiky ostatních účastníků 39 % geocacherů. Sledujete počty odlovených a založených cachí ostatních uživatelů/přátel? % ano 13% ne 48% pouze nahodile Četnost ano ne pouze nahodile Obr. 6. Sledovanost počtu nalezených a založených cachí ostatních geocacherů (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Hlavní motivací ke geocachingu je pro více než polovinu respondentů poznávání nových míst (viz obr. 7.). Přibližně pro čtvrtinu je nejdůležitější radost ze hry a pouze pro 6 % je to skutečnost, že tak získávají přátele, se kterými mají společné zájmy. Některé motivují všechny tři možnosti současně (asi 4 %). Inspirací je také získání cíle pro výlety (cyklistické, turistické nebo procházky se psem) a možnost vyrazit do terénu (deset odpovědí). Kromě toho se do geocachingu zapojují, protože je baví sbírání bodů a sledování či vytváření statistik (osm odpovědí). Dalším důvodem je dle geocacherů to, že si člověk všímá detailů přírody a procvičuje mozkové závity. Motivací je také výzva, adrenalin, čas strávený s partnerem, netradiční cache a jejich zajímavé umístění, i fakt, že se jedná o kombinaci technologií, statistiky a trampingu. 32

33 Co Vás ke hře nejvíce motivuje? 57; 11% 35; 6% 136; 26% 300; 57% poznávání nových míst radost ze hry přátelé se společnými zájmy jiné Obr. 7. Motivace účastníků k zapojení se do geocachingu (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Tab. 2. ukazuje, s kým se respondenti nejčastěji věnují geocachingu. U této otázky bylo možno zvolit více odpovědí. Ze získaných dat vyplývá, že účastníci nejčastěji hledají cache s přáteli, nebo sami. V mnohých případech se geocachingu věnují s partnerem nebo s partnerkou. Pouze 13 % dotázaných s sebou vezme i děti. Mimo to hledají s ostatními rodinnými příslušníky (rodiče, sourozenci, vnoučata), zapojují děti ve skautu nebo s sebou vezmou psa. Tab. 2. Odpovědi respondentů na dotaz, s kým se nejčastěji věnují geocachingu Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost [%] 33 Relativní četnost vzhledem k počtu respondentů [%] S přáteli ,0 59,7 Sám/sama ,3 36,0 S partnerem/s ,3 28,8 S dětmi 68 9,1 12,9 S rodiči/s rodičem 8 1,1 1,5 Se psem 8 1,1 1,5 S bratrem/sourozencem 3 0,4 0,6 S kroužkem/se skautem 3 0,4 0,6 S celou rodinou 3 0,4 0,6 Celkem ,0 142,0 (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Jak znázorňuje graf na obr. 8., tak do internetových diskuzí geocacherů se pravidelně zapojuje pouze 11 % účastníků průzkumu. Většina sice diskuzní fóra využívá (necelých 60 %), ale pouze zřídka. Ostatní se dosud do žádné internetové diskuze o geocachingu nezapojili. S problematikou on-line komunikace souvisela i další otázka týkající se sdílení zážitků ze hry. Ty sdílí prostřednictvím sociálních sítí a diskuzí na internetu 19 % respondentů. Nejvyužívanější je oficiální web Geocaching.com (47 %) a pětina se dělí o zážitky na srazech geocacherů (Event Cache). Ostatní dávají přednost

34 ústní komunikaci s přáteli, nebo zážitky nesdílí. Někteří využívají všechny tři způsoby komunikace, nabízené v dotazníku, nebo publikují články o geocachingu. Jak často se zapojujete do diskuzí geocacherů na internetu? 59; 11% 158; 30% 311; 59% pravidelně zřídka dosud nikdy Obr. 8. Frekvence účasti respondentů v internetových diskuzích týkajících se geocachingu (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) V dotazníkovém průzkumu byla také samostatná otázka zaměřená na srazy geocacherů. Dle odpovědí se alespoň jednoho eventu zúčastnilo 72 % respondentů, což je asi třiapůlkrát více než kolik uvedlo, že prostřednictvím těchto setkání sdílí zážitky ze hry. Tato neshoda může být způsobena tím, že většina geocacherů pokládá eventy spíše za možnost, jak získat cache. Z konkrétních počtů účastí například vyplývá, že přibližně 36 % účastníků průzkumu absolvovalo mezi jedním až devíti a 27 % mezi deseti až padesáti srazy, přičemž nejvyšší hodnota byla okolo 300 Event Cachí. K hodnocení vlivu na sociální interakce lze využít i graf na obr. 9., který ukazuje počet lidí, se kterými se respondenti díky geocachingu seznámili. Polovina z nich poznala více než deset a 35 % do deseti nových lidí. Pouze 15 % se s nikým neseznámilo. S kolika lidmi jste se díky geocachingu seznámil/a? 261; 50% 80; 15% 186; 35% s žádným s méně než deseti s více než deseti Obr. 9. Počet osob, se kterými se účastníci výzkumu díky geocachingu seznámili (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Pozn.: Jeden respondent otázku nezodpověděl. 34

35 5.3 Časoprostorové aspekty Téměř tři čtvrtiny respondentů si na geocaching udělají čas i v pracovní dny. Pětina se hře věnuje pouze o víkendu nebo o svátcích, když nemusejí do práce (popřípadě do školy), a jen 7 % hledá cache výhradně o dovolené. Na geocaching nemá vliv ani roční období a většina geocacherů se mu věnuje celý rok. Jak je možné vidět na grafu na obr. 10., tak 59 % účastníků výzkumu uvedlo, že cache hledají po celý rok, ale nejvíce v létě a 29 % rovnoměrně během roku. Zimní období vynechává 8 % respondentů a pouze v létě se zapojuje jenom jedno procento. Ostatní se geocachingu věnují nahodile, dle času a nálady, nebo v létě nejméně. Kdy se věnujete geocachingu v průběhu roku? 18; 3% 154; 29% 41; 8% 6; 1% 309; 59% od jara do podzimu pouze v létě po celý rok, ale v létě nejvíce rovnoměrně během roku jiné Obr. 10. Intenzita s jakou se respondenti věnují geocachingu v průběhu roku (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Poznávání nových míst uváděla většina respondentů jako hlavní motivaci ke hře. Pro více než tři čtvrtiny z nich (78 %) jsou oblíbenější cache umístěné v přírodě. Schránky ukryté v blízkosti historických či kulturních památek pak má raději 13 % geocacherů a čistě městské cache 9 %. Geocaching tedy významně motivuje účastníky k trávení volného času v přírodě a k poznávání přírodních zajímavostí i nových lokalit. S poznáváním nových míst souvisela i další otázka, která přímo zjišťovala, zda se geocacheři domnívají, že díky hře navštíví místa, na která by se jinak nevydali (viz obr. 11.). Nabízené odpovědi představovala ordinální škála zahrnující možnosti vždy až nikdy. Pouze dvě procenta respondentů uvedla, že díky geocachingu vždy navštíví lokality, které by si jinak za svůj cíl nevybrala. Že je tomu tak většinou se domnívá 56 % a u 37 % se tak děje asi v polovině případů. Zbývajících pět procent se pouze zřídkakdy vydá na takovéto místo a pouze jeden respondent vybral možnost 35

36 nikdy. Je tedy patrné, že geocaching má vliv na pohyb jeho účastníků v prostoru a je faktorem, který může zvyšovat návštěvnost jinak méně atraktivních lokalit. Navštívíte díky geocachingu místo, na které byste se jinak nevydali? 1; 0% 24; 5% 12; 2% vždy většinou 193; 37% 298; 56% asi z poloviny případů zřídkakdy nikdy Obr. 11. Frekvence návštěvnosti méně atraktivních lokalit (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Na druhou stranu geocacheři na těchto místech příliš dlouho nezůstávají; 60 % respondentů se například kvůli přírodě či prohlédnutí kulturní památky zdrží pouze občas a dvě procenta nikdy. Jenom málo se jich zdržuje vždy (4 %) a 34 % ve většině případů. V kapitole 4 byly popsány dva základní způsoby, kterými se geocacheři rozhodují o výběru své cílové destinace. Podle dat z dotazníkového průzkumu si přesně polovina z nich nejdříve vybere, kam pojede, a teprve poté se podívá, jestli se tam vyskytují cache. O něco menší podíl respondentů (42 %) si cache vybírá tak, že se podívá na jejich mapu a na základě ní si zvolí, kam se vydají. Dle typu cache pak hledají tři procenta účastníků výzkumu. Ostatní uvedli většinou kombinaci předešlých možností, či jejich varianty, s tím, že je to různé. Výběr cache i destinace tedy probíhá také u zkoumaného vzorku geocacherů primárně na základě dvou výše zmíněných způsobů. Do dotazníku byla také zařazena otázka na konkrétní série cachí, které geocacheři hledali. Série Významné stromy se zúčastnila většina z nich (asi 64 %). Následují série K pramenům (25 %), Kešky na počest Járy Cimrmana (36 %) a Filmová místa (1 %). V ostatních odpovědích nebyla žádná další série, do které by se zapojilo větší množství geocacherů. Celkem 27 % účastníků průzkumu nikdy žádnou cache ze série nenalezlo, z toho 5 % neví, o co se jedná. Obecně o nich ale geocacheři povědomí mají a zúčastňují se více těch, které jsou zaměřené na přírodní zajímavosti. 36

37 Vzhledem k tomu, že cache se mnohdy nacházejí v obtížně dostupném terénu, využívají geocacheři k jejich hledání většinou chůzi. Dle dat získaných dotazníkovým šetřením (viz tab. 3.) preferuje pěší pohyb při geocachingu 82 % respondentů (většinou v kombinaci s dopravním prostředkem). Dále upřednostňují automobil (58 %), popřípadě kolo (55 %). Veřejná doprava v podobě vlaku a autobusu naopak příliš v oblibě není. Nevýhodou veřejných dopravních prostředků oproti automobilu či kolu může být například nižší flexibilita. Tab. 3. Způsob dopravy preferovaný účastníky průzkumu při hledání cachí Pěšky Kolo Auto Vlak Autobus Celkem Absolutní četnost Relativní četnost [%] Relativní četnost vzhledem k počtu respondentů [%] (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Jelikož je geocaching celosvětovou aktivitou, nabízí se také otázka zda, popřípadě jakým způsobem, ovlivňuje přeshraniční pohyb obyvatelstva. Pouze 12 % respondentů jezdí někdy do zahraničí výhradně za účelem geocachingu. Většina (61 %) hledá cache na dovolené a podle vlastních odpovědí také pokud jsou v zahraničí z jiného důvodu, nejčastěji na služební cestě (7 %), a mají dostatek času. Celkem 15 % dosud nikdy nehledalo cache mimo Českou republiku, s tím, že někteří (2 %) uvedli, že je tomu tak spíše proto, že zatím nebyla příležitost vycestovat, než že by nechtěli. Část geocacherů (2 %) bydlí v pohraničí, takže cache hledá běžně v rámci výletů nebo nákupů v sousedních státech. V dotazníkovém průzkumu následovaly otázky, které se podrobněji zaměřovaly na vymezení prostoru, v jakém se geocachingu lidé obvykle věnují. Ze sesbíraných dat vyplývá, že pouze v rámci svého kraje hledají cache 2 %, zatímco ve svém okrese jenom tři respondenti. Celkem 63 % účastníků výzkumu hledalo v Evropě a 16 % na ostatních kontinentech, a to především v asijských státech. Jelikož se ale mohlo jednat pouze o jednorázové výjezdy do zahraničí, měli respondenti uvést alespoň počet států, ve kterých cache hledali. Průměrná hodnota v Evropě (mimo ČR) byla 5,26, přičemž maximum bylo 31 států. Na ostatních kontinentech byla průměrná hodnota 2,37 a nejvyšší počet 13 zemí. 37

38 Věková kategorie 5.4 Profil geocacherů K lepší představě toho, jací jsou lidé věnující se geocachingu, poslouží následující informace o účastnících dotazníkového průzkumu. K některým z těchto otázek se nevyjádřili všichni, a tak je výběrový soubor pro grafické výstupy tvořen 525 geocachery. Jak již bylo řečeno, většinu respondentů tvořili muži (59 %). Při pohledu na věkovou strukturu na obr. 12. je vidět, že nejvíce se geocachingu věnují muži i ženy ve věku 20 až 29 let. Následují lidé ve věkové kategorii 30 až 39 let. Třetí nejčetnější skupinou, která se průzkumu účastnila, byli geocacheři do 20 let. U zbývajících věkových kategorií platí, že čím jsou vyšší, tím méně respondentů z nich pochází. Ve všech skupinách převažovali muži nad ženami; výjimkou je pouze kategorie 60 a více let, kde byl jejich počet vyrovnaný. Věková struktura 60 a více žena muž do [%] Obr. 12. Věková struktura respondentů dotazníkového výzkumu (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Na obr. 13. je vzdělanostní struktura zkoumaného vzorku geocacherů. Nejvyšší podíl z nich, tedy 46 %, má středoškolské vzdělání s maturitou. V souvislosti s výše zmíněnou věkovou strukturou a především s odpověďmi na otázku týkající se zaměstnání vyplývá, že značnou část z tohoto podílu tvoří studenti vysokých škol. Jako nejvyšší dosažené vzdělání následuje vysokoškolské (38 %) a základní (8 %). Středoškolské vzdělání bez maturity mělo 7 % respondentů a bez vzdělání bylo pouze jedno procento. 38

39 Čestnost Četnost Obr. 13. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů dotazníkového šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Více než polovinu účastníků dotazníkového výzkumu, konkrétně 56 %, tvořili pracující. Geocachingu se hodně věnují také studenti (39 %). Z ostatních kategorií byla 4 % nezaměstnaná, jedno procento na mateřské nebo rodičovské dovolené a dva dotazovaní uvedli, že jsou v penzi. Jak je znázorněno v grafu na obr. 14., většina respondentů pracuje v oblasti informačních technologií (asi 14 %). Následuje školství, elektrotechnika, ekonomie, zdravotnictví a strojírenství. Geocachingu se tedy více věnují lidé pracující v technicky zaměřených oborech, pro které hra představuje možnost uplatnit zálibu v technologiích i relaxaci % bez vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání 8 % 7 % ZŠ SŠ bez maturity 46 % SŠ s maturito u 38 % Četnost VŠ Obr. 14. Obory, ve kterých pracují nejvyšší počty respondentů (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) 13,9 % IT Nejčetnější oblasti zaměstnání geocacherů 5,2 % 4,8 % 4,8 % 4,6 % 3,8 % Školství Elektrotechni ka Ekonomie Zdravotnictví Strojírenství Četnost

40 Četnost Přes 70 % geocacherů bylo dle dat získaných dotazníkovým šetřením svobodných, což souvisí i s tím, že se většinou jednalo o mladé lidi do třiceti let. Ženatých nebo vdaných byla necelá čtvrtina (24 %), rozvedených 5 % a ostatní byli ovdovělí. Geocacheři, kteří se účastnili průzkumu, pocházeli celkem z 67 okresů. Na obr. 15. je znázorněn podíl a počet respondentů z prvních deseti okresů. Nejvíce jich pocházelo z okresů Brno-město a Hlavní město Praha, tedy z těch, které mají i nejvyšší hustotu cachí a zároveň i počet obyvatel, resp. studentů. Následují okresy, ve kterých je také značný počet ukrytých cachí, ale vysoký počet respondentů je u některých z nich ovlivněn spíše metodou získávání dat dotazníkového šetření. Největší zastoupení pak měli geocacheři z těch měst, která jsou zároveň okresními městy těchto okresů % 15 % Hlavní město Praha Počet respondentů dle okresů 6 % Hradec Králové 4 % 3 % 3 % 2 % 2 % 2 % 9 % Olomou c Pardubi ce Ostrava -město Brnoměsto Brnovenkov Plzeňměsto Třebíč Četnost Blansko Obr. 15. Místa trvalého bydliště účastníků průzkumu dle okresů (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) 40

41 ZÁVĚR Geocaching představuje poměrně mladou volnočasovou aktivitu, jejíž celosvětová popularita neustále roste. Cílem práce i dotazníkového průzkumu bylo zhodnocení jeho časoprostorových projevů a sociálních vlivů. Dílčími úkoly pak bylo zjistit, jaké je prostorové uspořádání geocachingu v České republice, kdo jsou lidé, kteří se mu věnují, jaká je jejich motivace ke hře, co ovlivňuje výběr jejich cílové destinace a také jak tato aktivita ovlivňuje jejich sociální interakce a pohyb v prostoru a v čase. Z hlediska prostorového uspořádání geocachingu v České republice potvrdil dotazníkový výzkum dominanci Prahy s Brnem a obecně i větších měst. Z těch také respondenti nejčastěji pocházeli. Ze sesbíraných dat také vyplývá, že geocachingu se nejvíce věnují svobodní lidé v rozmezí 20 až 29 let se středoškolským vzděláním ukončeném maturitou. Spíše se jedná o pracující muže, zaměstnané v technicky zaměřených oborech, především v oblasti informačních technologií. Většina je aktivními geocachery s více než nalezenými a do deseti založenými cachemi, kteří jsou do geocachingu zapojeni po dobu jednoho roku až pěti let. Pokud jde o hlavní motivaci ke geocachingu, tak podle výsledků dotazníkového průzkumu je jí možnost poznávat nová místa, což koresponduje i s předpokladem zmiňovaným v teoretické části práce. Z pohledu výběru cílové destinace pak většina geocacherů navštěvuje díky hře lokality, do kterých by se jinak nevydala. Těmi může být nejenom hlavní cíl jejich cesty, nýbrž i místa, která navštíví za situace, že se rozhodnou pozměnit plánovanou trasu až v terénu a přizpůsobit ji tak, aby nalezli cache (s tím, že konečný cíl může zůstat zachován). Jestli je geocaching primárním důvodem, proč na nějaké místo jet, se nepodařilo dotazníkovým šetřením spolehlivě potvrdit ani vyvrátit. Pro polovinu respondentů představuje pouze doplňkovou aktivitou; nejprve si vyberou, kam pojedou a až poté se dívají, jestli se tam nacházejí cache. Série cachí jsou pro ně většinou známé a hledají je vědomě. Mají tedy i vliv na výběr cílové destinace, na základě daného dotazníku ale nelze určit jeho míru. Obecně lze konstatovat, že geocaching je významným prostředkem k poznávání nových míst a že jeho účastníci se s ním snaží skloubit své cesty i další (volnočasové) aktivity. Z kvantitativního výzkumu je dále patrné, že geocacheři se raději vydávají hledat cache do přírody. Na druhou stranu se ale cache nacházejí především ve městech a v jejich 41

42 zázemí (viz kapitola 2). Geocacheři hru většinou spojí s vycházkami nebo s cyklistickými výlety (mnohdy ještě v kombinaci s automobilem). Možná i díky tomu se ale na místě skrýše zdrží pouze občas. Geocachingu se lze věnovat prakticky kdykoli, nejenom ve volném čase, ale například také při cestě do práce. Jeho aktéři tak často využívají i pracovní dny. Cache hledají v průběhu celého roku, ale dominuje letní období, kdy počasí přece jenom více vybízí k trávení volného času ve venkovním prostředí. Značné množství geocacherů hledá cache i v zahraničí, převážně v evropských státech, a to většinou v rámci dovolené či během služební cesty. Pro většinu účastníků představuje geocaching kolektivní aktivitu a věnují se mu hlavně s přáteli. Tak je tomu i dle dotazníkového průzkumu a jak je v práci uvedeno, některé firmy ho zařazují do programů team-buildingu. Z průzkumu ale vyplývá také to, že se účastníci dozvěděli o geocachingu většinou od svých přátel a že díky němu lze získat i přátele nové. Polovina respondentů se dokonce seznámila s více než deseti lidmi. Možnost poznávat další geocachery ovlivňují příznivě také eventy. Těchto srazů se většina z nich zúčastňuje, a to spíše opakovaně. Nicméně se potvrdilo, že se komunikace účastníků odehrává spíše v prostředí internetu, protože srazy a ústní komunikaci využívá například ke sdílení zážitků pouze přibližně čtvrtina dotázaných geocacherů. Přímo do diskuzí se ale zapojují zřídka a internet využívají i ke sledování statistik ostatních uživatelů. Celkově lze z hlediska hodnocení časoprostorových vlivů říci, že geocaching je využíván jako prostředek k poznávání nových míst a k pobytu v přírodě, který může ovlivnit i samotný výběr cílové destinace. Nemá pouze regionální charakter, ale jeho účastníci se mu věnují také v zahraničí. Díky tomu, že lze kombinovat s jinými aktivitami je možné jej provozovat prakticky kdykoli. Sociální význam pak spočívá především v jeho charakteru kolektivní aktivity, jejíž hlavní část se sice odehrává v reálném prostoru, ale většina komunikace účastníků probíhá prostřednictvím internetu. Kromě témat, kterými se zabývala tato práce, nabízí geocaching celou řadu dalších. Předmětem výzkumu by se mohla stát např. jeho budoucnost v souvislosti se stále větší hustotou cachí (Jak ovlivní menší počet nově vznikajících cachí jeho popularitu?) nebo téma geocachingu jako způsobu hodnocení a doporučení míst. 42

43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy a časopisy DANĚK, Petr. Vývoj moderního geografického myšlení. In: TOUŠEK, Václav et al. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, s ISBN HOJGR, Radek a Jan STANKOVIČ. GPS: praktická uživatelská příručka. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 221 s. ISBN SYROVÁTKOVÁ, Jaroslava. Specifické formy cestovního ruchu. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013, 84 s. ISBN ŠKODA, Jiří. Kešerem snadno a rychle III. díl. Koktejl. Barbora Slavíková Literová. Ústí nad Labem: vydavatelství Czech Press Group a.s., 2010, XIX., č. 6, s DOI: Elektronické nosiče a www stránky About: History. GROUNDSPEAK, Inc. Groundspeak: The Language of Location [online] [cit ]. Dostupné z: Cacherstats: Rankings for Geocachers with 200 or More Finds [online] [cit ]. Dostupné z: CEEOVÁ, Zuzana. Geocaching. In: Geodny Liberec 2008: výroční mezinárodní konference České geografické společnosti : Liberec , Česká republika : sborník abstraktů = Geodays Liberec 2008 : annual international geographical conference of Czech Geographical Society : Liberec, August 25th to 29th, 2008, Czech Republic : book of abstracts. [CD-ROM] Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, ISBN AAA Country comparison: Area. The World Factbook [online]. Washington, DC: Central Intelligence Agency, 2014 [cit ]. Dostupné z: DYER, Mike. The Essential Guide to Geocaching: Tracking Treasure with Your GPS. Katie Raymond, Faith Marcovecchio. Jack Lenzo. Golden, Colorado: Fulcrum Publishing, 2004, ix, 147 p. ISBN Dostupné z: Extrémní geokešky. Geocaching [online] [cit ]. Dostupné z: 43

44 FARMAN, Jason. Locative Life: Geocaching, Mobile Gaming, and Embodiment. Proceedings of the Digital Arts and Culture Conference. [online] Irvine: escholarship, University of California, 2009, č. 12. [cit ]. Dostupné z: FERNANDES, João Luís J. Tecnologia, georreferenciação e novas territorialidades o caso do geocaching. Cadernos de Geografia [online]. 2011, č. 6, s [cit ]. Dostupné z: %20Geocaching.pdf FOREHAND, Elizabeth a Amirhossein FARVARDIN. Geocaching Motivations. Worcester, Massachusetts, USA, Dostupné z: Interaktivmí kvalifikační projekt. Worcester Polytechnic Institute. Vedoucí práce Robert Lindemann. FORMÁNKOVÁ, Zuzana a Jiří VÁGNER. Geocaching jako inovativní možnost rozvoje lokálního cestovního ruchu. In: 3. Mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu. Sborník příspěvků. Pavlov, Andrea Holešinská. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012a, s ISBN DOI Dostupné z: FORMÁNKOVÁ, Zuzana a Jiří VÁGNER. Potenciál geocachingu při rozvoji cestovního ruchu. Studia Turistica [online]. Jiří Šíp. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012b, roč. 3, č. 2, s [cit ]. DOI X. Dostupné z: GeoWiki [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: GROUNDSPEAK, Inc. Geocaching: The Official Global GPS Cache Hunt Site [online] [cit ]. Dostupné z: Historie. In: GeoWiki [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: IHAMÄKI, Pirita Johanna. Geocaching: Interactive Communication Channels Around the Game. Eludamos: Journal for Computer Game Culture. 2012, roč. 6, č. 1, s Dostupné z: Kategorie: Základní pojmy. In: GeoWiki [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Kronika českého geocachingu. In: GeoWiki [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013, [cit ]. Dostupné z: Liberecká ještěrka 0 startujeme. GROUNDSPEAK, Inc. Geocaching: The Official Global GPS Cache Hunt Site [online] [cit ]. Dostupné z: 44

45 MULÍČEK, Ondřej. Metody geografického výzkumu: Dotazníkové šetření, rozhovor [online studijní materiál] [cit ]. Dostupné po přihlášení z: O'HARA, Kenton. Understanding geocaching practices and motivations. In: Proceeding of the twenty-sixth annual CHI conference on Human factors in computing systems - CHI '08 [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2008, s [cit ]. DOI / Dostupné z: Pravidla zakládání keší. GROUNDSPEAK, Inc. Geocaching: The Official Global GPS Cache Hunt Site [online] , [cit ]. Dostupné z: Profil. ČAGeo: Česká asociace geocachingu, o. s [online] [cit ]. Dostupné z: Project Geocaching [online]. Geocaching Live, [cit ]. Dostupné z: RYLICH, Jan. Geocaching: turistika, hra a dobrodružství s GPS. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2012, roč. 16, č. 8 [cit ]. DOI: urn:nbn:cz:ik ISSN Dostupné z: SCHUDISKE, Eric. Celebrating 10 Years of Event Caches. In: GROUNDSPEAK, Inc. The Geocaching Blog [online]. Seattle (Washington), [cit ]. Dostupné z: ŠMERDA, David. GPS jako nová technologie ve výuce zeměpisu na základní škole. Brno, Dostupné z: Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Kateřina Mrázková. Významné stromy: tématická série Geocaching.cz [online] [cit ]. Dostupné z: WEBER, Karsten a Sonja HAUG. Geocaching und Raumnutzung: Freizeitbeschäftigung mit Konfliktpotenzial. Standort [online]. 2012, vol. 36, issue 1, s [cit ]. DOI /s Dostupné z: WILLIS, Katharine. Hidden Treasure: Sharing local information. Aether: The Journal of Media Geography [online]. California State University, Northridge: The Center for Geographic Studies, 2010, 5a, s [cit ]. Dostupné z: ZENG, Minhao.. Examining Geocaching Practices through a Mobilities Lens. Proceedings of the Media Ecology Association [online]. Edmonton: University of Alberta, 2011, č. 12, s [cit ]. Dostupné z: 45

46 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Příloha 2. Příloha 3. Příloha 4. Příloha 5. Slovník základních pojmů (v geocachingu) Hlavní typy cachí a ukázka (fotografie) tradiční cache Příklady různých prostředí pro ukrytí cachí (fotografie) Doplňující grafické výstupy k dotazníkovému průzkumu Dotazníkový arch 46

47 Příl. 1. Archivace (Archive) Zrušení existence cache odstraněním jejího popisu (listing) na webu Geocaching.com. Ta se poté stává nefunkční a není možné ji dále hledat. Jedná se většinou o trvalý stav a takovéto cache se označují jako archivované. Disablovaná cache (Temporarily Disabled) Cache, která je dočasně nedostupná, například v případě, že je schránka poškozena a musí se opravit, nebo ji není možné hledat z jiného důvodu (povodeň apod.). V seznamech na webových stránkách Geocaching.com mají tyto cache přeškrtnuté názvy. FTF (First To Find) Akronym označující prvního nálezce dané cache. Ten jej obvykle po jejím nalezení zapíše do logbooku. Fyzická cache Cache, které mají například na rozdíl od virtuálních skutečnou ukrytou schránku. Patří sem tradiční cache. Geocoin (GC) Kovová mince vyrobená na zakázku, na níž je vyražen unikátní šestimístný kód a často i registrační přezdívka jejího vlastníka. Funguje obdobně jako Travel Bug, s tím rozdílem, že může být také sběratelským předmětem. Groundspeak Americká společnost Groundspeak, Inc. založená v roce 2000, která poskytuje zázemí geocachingu. Je provozovatelem webu Geocaching.com, diskuzního fóra Groundspeak Forums a dalších webů spjatých s geocachingem (například internetového obchodu pro geocachery). Keš (Cache, Geocache) Termín označující většinou ukrytou schránku, kterou geocacheři hledají. Může mít i jinou podobu, viz typy cachí. Kešer (kačer, Geocacher, Cacher) Označení pro osoby věnující se geocachingu. Listing Popis cachí na webu Geocaching.com. V popisu bývají například souřadnice, typ a velikost cache, zajímavosti o lokalitě, ve které je cache umístěná, nebo nápověda. Log Zápis na webu u listingu cache nebo v logbooku vloženém ve schránce. Obsahuje informaci o její návštěvě (nalezení) či nenalezení, popřípadě jinou poznámku týkající se cache nebo jejího umístění. Uskutečnění zápisu o návštěvě se také označuje jako zalogování.

48 Logbook Deník uložený ve schránce, který slouží k zaznamenání její návštěvy a zároveň potvrzuje fyzickou přítomnost geocachera na daném místě. U microcachí je nahrazen dlouhými tenkými proužky papíru. Lov, Lovení Výrazy používané mezi českými geocachery pro proces hledání cache. Mudla (Muggle, Geomuggle) Označení pro člověka, který se nevěnuje geocachingu. Termín vychází z knižní série Harry Potter, kde jsou mudlové lidé, kteří neumějí kouzlit. Hledání cachí by mělo probíhat mimo zraky veřejnosti; pojem je obvykle používán, pokud ostatní vidí geocachera hledat schránku a tváří se zmateně, nebo pokud někdo z nich náhodou nalezne cache. Mudlokarta (Stashnote) Lístek umístěný ve schránce cache obsahující poučení a pravidla pro náhodné nálezce. Reviewer Dobrovolník oprávněný společností Groundspeak, Inc., který schvaluje zveřejnění cachí na webu Geocaching.com a kontroluje tak dodržování pravidel při jejich zakládání. Signature Item (Sigitem, Personal Signature Item) Předměty v cachích určené na výměnu a ke sbírání. Bývají různé a obvykle má každý majitel svůj předmět, kterým se reprezentuje. Trasovatelné předměty (Trackable Items, Trackables) Předměty, které putují mezi jednotlivými cachemi a jejichž pohyb lze sledovat na webu Geocaching.com. Jejich majitelé mohou určit cíl jejich cesty, například, že se mají dostat do určitého státu nebo města. Nejznámější z těchto předmětů jsou Travel Bugy a Geocoiny. Travel Bug (TB) Libovolný předmět umístěný ve schránce, jehož cílem není výměna, ale putuje mezi cachemi. Má kovový identifikační štítek (tzv. psí známku), podle kterého může majitel na webu sledovat jeho pohyb. Majitel předmětu většinou vymyslí také speciální cíl nebo plán jeho cesty, například, že má procestovat všemi státy USA. Vlastník (Owner) majitel cache nebo trackovatelného předmětu. (sestaveno podle: GROUNDSPEAK, Inc., a GEOWIKI, 2012)

49 Příl. 2. Cache In Trash Out Event (CITO) Setkání, na kterém se účastníci snaží vyčistit území od nepořádku a sbírají odpad, který je následně ekologicky zlikvidován. Většinou se tak děje v místech, ve kterých se nacházejí cache, nebo v okolí jejich přístupových cest. Earth Cache Cache, které jsou zakládány v místech s geologickou nebo jinou zajímavostí. Podmínkou je edukativní charakter. Geocacheři musí navštívit dané místo a zjistit nějaké informace nebo splnit jiné podmínky stanovené autorem. Mohou tedy tímto způsobem zjistit něco o geologii místa, vzniku Země, geologických procesech nebo o tom, jak probíhá vědecké zkoumání těchto procesů Event Cache Setkání místních geocacherů nebo geocachingových organizací. Organizátor události zveřejní místo a datum konání a geocacheři musí svoji účast potvrdit formou logu. Mega-Event Cache Event Cache, které se zúčastní více než 500 geocacherů. Pro účastníky je nachystán program s množstvím doplňujících aktivit. Tyto velké, výroční, srazy trvají často několik dní a mají mezinárodní charakter. Giga-Event Cache Jedná se o obdobu Mega-Event Cache, ale předpokládá se u něj účast větší než návštěvníků. Je nejnovějším typem cache, schváleným Multi Cache K zalogovaní těchto cachí je potřeba nalézt dvě a více míst. Existuje více variant, většinou ale získají geocacheři na prvním místě souřadnice nebo jinou nápovědu k nalezení dalšího místa a takto se pohybují až k závěrečné lokaci, kde je umístěna fyzická schránka. Teprve poté lze cache na webu zalogovat a považovat za nalezenou. Neznámá cache (Mystery/Puzzle/Unknown Cache) Pojem zahrnující velké množství různých cachí, kde nejsou dány souřadnice přímo, ale geocacheři je musejí zjistit výpočtem, rozluštěním šifry, hádanky, vyhledáním v pramenech apod. Za Mystery Cache bývají pokládány také všechny cache, které nejsou svými znaky zařaditelné mezi žádný z ostatních typů. Tradiční cache (Traditional Cache) Fyzická schránka obsahující logbook a v případě větších také předměty na výměnu. Je původním a nejběžnějším typem cachí. Hlavním znakem je, že souřadnice zveřejněné u popisu na webových stránkách udávají její přesnou polohu.

50 Virtuální cache (Virtual Cache) Cache, kde není skutečná ukrytá schránka, ale k jejímu odlovení je třeba na místě daném souřadnicemi zjistit určitou informaci či odpověď na otázku a zaslat ji autorovi například přes . Ten pak podle správnosti odpovědi uzná, nebo neuzná návštěvu daného místa a tím i nález cache. Virtuální cache již nelze zakládat, ale byly ponechány a stále je možné je hledat. Webcam Cache Využívá webových kamer umístěných například v parcích nebo u firemních budov. Úkolem je postavit se do záběru kamery a nechat se vyfotit. Obrázek uložený v počítači pak slouží jako důkaz o navštívení místa a na jeho základě pak hráči mohou cache zalogovat. Jedná se opět o přežívající typ cache, který už nelze zakládat, ale pouze plnit. Wherigo Cache Princip je vystaven na kombinaci počítačové hry typu adventura (dobrodružné hry) a geocachingu. Hráč se pohybuje dle instrukcí, plní různé úkoly a na základě nich se rozhoduje o dalším postupu, kterým se dostane k cíli. Do hry je zapojeno i použití GPS navigace a je zakončena nalezením reálné fyzické cache. (sestaveno podle: GROUNDSPEAK, Inc., a GEOWIKI, 2012) Příl. 2.1 Ukázka tradiční cache (Autor: Alena KLÍMOVÁ, )

51 Příl. 3. Příl. 3.1 Umístění městské cache; příklad náměstí Svobody v Brně (Autor: Alena KLÍMOVÁ, ) Příl. 3.2 Ukázka možnosti ukrytí cache v přírodě; Sochorská skála u obce Žďárec (Autor: Alena KLÍMOVÁ, ) Příl. 3.3 Příklad umístění pro cache u kulturní památky; Sirotčí hrádek, Pavlovské vrchy (Autor: Alena KLÍMOVÁ, )

52 Četnost Příl. 4. Jak dlouho se věnujete geocachingu? 1; 0% 63; 12% 110; 21% 354; 67% méně než 1 rok 1 až 5 let 6 až 10 let více než 10 let Příl. 4.1 Délka období účasti v geocachingu (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Kolik cachí jste do současné doby odlovil/a? 81; 15% 199; 38% 155; 29% 92; 18% méně než až až více než Příl. 4.2 Počet nalezených cachí (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Pozn.: Jeden respondent otázku nezodpověděl Jakým způsobem obvykle sdílíte zážitky ze hry? 19% prostřednictvím sociálních sítí / internetových diskuzí prostřednictvím stránek geocaching.com na srazech geocacherů Ostatní Řady Příl. 4.3 Způsob sdílení zážitků ze hry (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) 47% 20% 14%

53 Kde lovíte cache raději? 48; 9% 69; 13% ve městě 407; 78% u historických a kulturních památek v přírodě Příl. 4.4 Preference různých typů prostředí pro hledání cachí (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Jakým způsobem si vybíráte své cache? Podívám se na mapu cachí a 19; 3% 26; 5% 262; 50% 221; 42% vyberu si. Chci jet někam na výlet a podívám se, jestli tam náhodou nejsou cache. Lovím podle typu cache. Ostatní Příl. 4.5 Způsob výběru cache (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) 61; 12% Lovíte cache i v zahraničí? pouze na dovolené 82; 15% 64; 12% 321; 61% jezdím do zahraničí kvůli geocachingu nikdy lovím pouze v ČR Ostatní Příl. 4.6 Vztah respondentů k hledání cachí v zahraničí (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

54 Kde nejdále od domova jste lovil/a cache? 85; 16% 3; 1% 13; 2% 95; 18% v mém okrese v mém kraji jinde v ČR 331; 63% v Evropě na jiném kontinentu Příl. 4.7 Nejvzdálenější oblasti hledání cachí (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Na jiném kontinentu než v Evropě 6; 6% 31; 29% 6; 6% 38; 36% 24; 23% Afrika Asie Severní Amerika Jižní Amerika Austrálie a oceánie Příl. 4.8 Zastoupení jednotlivých kontinentů (mimo Evropu), na kterých se respondenti věnovali geocachingu (zdroj: vlastní výzkum a zpracování) Příl. 4.9 Zapojenost respondentů do hledání cachí z vybraných sérií Odpověď Absolutní Relativní Relativní četnost vzhledem četnost četnost [%] k počtu respondentů [%] Série Významné stromy ,2 64,3 Kešky na počest Járy ,3 35,7 Cimrmana Série K pramenům ,4 24,6 Série Filmová místa 5 0,6 1,0 Dosud ne ,8 22,1 Nevím, o co se jedná 24 2,9 4,6 Ostatní 40 4,8 7,6 Celkem ,0 159,9 (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)