Příloha č.4. Provozní řád DKV Plzeň PP Veselí nad Lužnicí. Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod - 1 -

Transkript

1 Provozní řád DKV Plzeň PP Veselí nad Lužnicí Příloha č.4 Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod - 1 -

2 České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště Veselí nad Lužnicí Zpracoval: Milan Janda ekolog DKV Plzeň Datum: Číslo jednací: T/196/08-Ja P L Á N H A V A R I J N Í C H O P A T Ř E N Í Depa kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště Veselí nad Lužnicí Vypracovaný ve smyslu 39 odst. 2 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dále v souladu s vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Pracoviště Provozního pracoviště Veselí nad Lužnicí nespadá do kategorie objektů A nebo B zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií. Schválil:.. Vrchní přednosta DKV Plzeň Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - 2 -

3 O b s a h 1. Organizace českých drah, a.s Základní ustanovení 3 3. Geologické a hydrogeologické poměry 6 4. Náležitosti havarijního plánu Seznam závadných látek Seznam a popis zařízení Výčet a popis cest odtoku Plán vyrozumění Zneškodnění havárie a jejích následků Zásady ochrany a bezpečnosti práce Seznam prostředků pro likvidaci havárie Popis objektů a zařízení Školení Umístění plánu havarijních opatření Záznam o havárii Přílohy situační plánky - 3 -

4 1. Organizace Českých drah, a.s. Organizace: České dráhy, a.s. Nábřeží L. Svobody PRAHA 1 IČ: DIČ: CZ Zapsané v obchodním rejstříku Městský soud Praha oddíl B, vložka 8039 Organizační složka: Pracoviště: České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně PLZEŇ Provozní pracoviště Veselí nad Lužnicí Pod Rafandou Veselí nad Lužnicí Podřízenost pracoviště Provozní pracoviště Veselí nad Lužnicí je podřízeno provozní jednotce Č. Budějovice, tato pak Depu kolejových vozidel Plzeň. Vedoucí provozního pracoviště je podřízen přednostovi Provozní jednotky České Budějovice a ten je podřízen vrchnímu přednostovi Depa kolejových vozidel Plzeň. 2. Základní ustanovení Tento Havarijní plán stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tím jsou splněny podmínky dané 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území. Havárií je (Zákon č. 254/2001 Sb., 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s

5 K odbornému prošetření havárie musí být přizvána Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát České Budějovice, případně správce povodí Vltavy a Městský úřad Tábor odbor životního prostředí. Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Zařízení obsahující závadné látky není chráněno žádným speciálním technickým kontrolním systémem pro zjišťování úniku závadných látek ve smyslu 3 Vyhlášky. Závadné látky jsou skladovány v originálních obalech nádobách a skladovacích nádrží. Kontrola zjišťování úniku je prováděna pouze vizuálně v kombinaci se sledováním spotřeby (množstvím závadné látky). Skladovací nádrže motorové nafty doposud nejsou opatřeny signalizací maximální hladiny a - 5 -

6 systémem zabraňujícím přeplnění. (jeho uvedení do provozu je možné sytém je připraven) Sklad olejů není vybaven signalizací úniku olejů. Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které musí být vždy součástí zásilky jako příloha. Seznam pravidelně používaných závadných látek a je uveden v tomto Havarijnímu plánu, Soubor bezpečnostních listů je k dispozici u vedoucího pracoviště Veselí nad Lužnicí, zásobovače MTZ Tábor a ekologa DKV Plzeň. Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 (Směrnice ČD a.s., k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami,, která je nedílnou součástí Plánu havarijních opatření a u tohoto plánu je na pracovišti uložena. V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Plzeň PP Veselí nad Lužnicí tímto Plánem havarijních opatření. (dále jen HP). Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím Provozní pracoviště Veselí nad Lužnicí - Depa kolejových vozidel Plzeň. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště včetně jeho zařízení, budovy, technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě (voda, plyn atd.). Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie. POZN: Vzhledem k tomu že prostory PP Veselí nad Lužnicí jsou z větší části pronajaty není v plánku vyznačeno celistvé území, nýbrž jen prostory a budovy používané pro činnost ČD a.s. Příjezd i výjezd do provozního pracoviště Veselí nad Lužnicí je z ulice Pod Rafandou přímo na účelovou komunikaci ČD vedoucí do prostor PP Veselí n. Lužnicí. Dále tento havarijní plán platí pro únik ropných látek z hnacího kolejového vozidla při provozu na železničních tratí v obvodu PP Veselí nad Lužnicí. 3. Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území Obvod Provozního pracoviště Veselí nad Lužnicí leží na jihojihovýchodně od staničních budov ŽST Veselí nad Lužnicí přibližně 500 m od těchto budov. GPS měření: krajní body areálu: Sever: , 712 N (severní roh , 508 E (admin.budovy ) Východ: ,800 N (vých.roh ,391E (adm.budovy) Jih: ,679 N (výhybka 14) ,005 E - 6 -

7 Západ: ,185 N (krajní kolej PP) ,3069 E Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarijním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Kvarter celý areál leží na vrstvě navážky (štěrk, škvára, popel), které dosahují mocnosti až 4 metry. Kristalikum na tuto výše uvedenou navážku navazují terasové písky až štěrkopísky v hloubce 5,4 až 6,7 metru. Území náleží regionálně k jihozápadní části monotonní serie českého moldanubika. Petrograficky se jedná o silimanit-biotitické pararuly, překryté štěrkopísčitými sedimenty teras Lužnice. Směr proudění podzemní vody v lokalitě je v severozápadním směru k místní erozivní bázi, tvořené tokem Lužnice. Kolektor se vyznačuje průlinovou propustností k = 1, m/s. Hydrologické číslo povodí Hladina podzemní vody se pohybuje v hloubce 2,9 až 3,7 metru pod terénem. Morfologicky se jedná o ploché velmi mírně zvlněné území. Území neleží v chráněné oblasti. Ve vzdálenosti cca 500 metru jihozápadně od lokality probíhá hranice chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. 4. Náležitosti havarijního plánu dle 5 Vyhlášky a) Vymezení uceleného provozního prostoru viz. adresa místa nakládání, přiložené situační plánky a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní pracoviště Veselí nad Lužnicí, Pod Rafandou 897 IČ : c) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, Plzeň Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství Odpadový hospodář Telefonní spojení: d) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň Mobilní telefon: Ostatní osoby určené vedoucím Veselí nad Lužnicí určené k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu. 5. Seznam závadných látek - 7 -

8 1. Sklad PHM (nafty): Podzemní nádrže 2 x 100 m 3 na náspu na jihu areálu PP střed nádrží je cca 12 m východně od koleje 278 a přibližně 100 m od zaústění této koleje do točny PP Veselí nad Lužnicí POZN: Každá z nádrží má objem 100 m 3, je však rozdělena přepážkou na 2 x 50 m 3. Jedna nádrž je vyvložkována na dvouplášťovou, avšak využívá se jen jeden prostor 50 m 3. Druhá nádrž je neprovozní a zakonzervovaná. Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Nafta motorová 250 hl 500 hl Nádrž Xn 2. Sklad topného oleje Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. Název výrobku Skladované množství Průměr Maximum Poznámka 1 Topný olej 20 hl 80 hl Cisterna Xn 2 Topný olej 10 hl 20hl Nádrž Xn 3. Sklad olejů a maziv olejna Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Průměr Maximum Poznámka 1. Plastické mazivo LV kg 40 kg Přepr. nádoby 2. Olej převodový PP kg 20 kg Petrolej 100 l 200 l Sud 4.Sklad olejů a maziv ohrada sudy Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. Název výrobku Skladované množství Průměr Maximum 1 Olej motorový M 7 ADS III 200 l 400 l Sudy 2 Olej motorový M7 ADS V 100 l 200 l Sudy 3 Olej hydrostatický OTH P l 200 l Sudy Poznámka 5. Sklad čistících prostředků v administrativní budově severní křídlo přízemí: - 8 -

9 Skladované látky a jejich max. skladované množství: Provozní řád DKV Plzeň PP Veselí nad Lužnicí, příloha č. 4 - účinnost od Pol. Název výrobku Skladované množství Průměr Maximum 1 Čistící prostředky dráždivé Xi 5 l 10 l Xi 2 Čistící prostředky zdr. škodlivé Xn 5 l 10 l Xn Poznámka 6. Sklad technických plynů sklad není svářecí souprava v rotundě v místnosti bývalé elektrodílny. Potravinářský CO2 pouze u sodobaru. Skladované látky a jejich max. Pol. Název výrobku Skladované množství Průměr Maximum 1 O2 1 lahve 1 lahev 2 Dissou plyn 1 lahev 1 láhev 3 CO2 2 lahve 1 lahev Poznámka 7. Shromaždiště nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku 1 Čistící tkaniny papíry, absorpční činidla, olejové filtry kód odpadu Skladované množství Průměr Maximum Poznámka 25 kg 100 kg N popelnice 2 Kaly z odlučovačů oleje kód odpadu kg 200 kg N kontejner na S průčelí ČOV 3 Kaly z čistění průmyslových odpadních vod kód odpadu kg 200 kg N kontejner na S průčelí ČOV 4 Znečistěná pryž kód odpadu kg 10 kg N popelnice 5 Vody znečištěné RL kg 200 kg N záchytná jímka na nádvoří O - oxidující Xn - zdraví škodlivé C - žíravé F+ - extrémně hořlavé Xi - dráždivé F - vysoce hořlavé k.k. - karcinogení R 10 - hořlavé N - nebezpečné pro životní prostředí T - toxické T+ - vysoce toxické Mimo uskladněných olejů a nafty v nádržích jsou ostatní látky skladovány v původních obalech většinou sudech po 200 kg a plastových, či plechových kanistrech. Uvedená maximální množství jednotlivých látek se ve skladech najednou nevyskytují

10 Vlastnosti skladovaných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které jsou k dispozici na pracovišti Veselí nad Lužnicí, MTZ v PP Tábor a celá sbírka je uložena rovněž u ekologa DKV Plzeň. Nebezpečné vlastnosti a ostatní údaje o výše uvedených u látkách jsou rovněž k dispozici v programovém produktu ALARM, kterým disponuje JPO HZS ČD České Budějovice, který je příjemcem ohlašovací povinnosti při havarijním úniku nebezpečné látky. 6. Seznam a popis zařízení 1. Sklad PHM (nafty) Je zde skladována pouze motorová nafta. Nafta je směs ropných uhlovodíků, málo rozpustných ve vodách, lehčí než voda. Hustota: 0,80-0,85 g/cm 3 (průměr 0,84 g/cm 3 ) Teplota vzplanutí: o C Teplota vznícení: 220 o C Toxicita LC 50 : 15,7 mg/l Jako sklad slouží dvě samostatné jednoplášťové ležaté podzemní nádrže o objemu 2 x 100 m 3. Každá z nádrží má objem 100 m 3, je však rozdělena přepážkou na 2 x 50 m 3. Jedna nádrž je vyvložkována na dvouplášťovou, avšak využívá se jen jeden prostor 50 m 3. Druhá nádrž je neprovozní a zakonzervovaná. Nádrže mají přípravu na stálé měření výšky hladin a nouzové vypnutí čerpadel, avšak zařízení není prozatím zprovozněno. Mají funkční pouze signalizaci porušení pláště a signalizaci maximální a havarijní výšku hladiny. Vedle nádrží je umístěna v samostatném objektu strojovna, která slouží pro stáčení nafty ze železničních cisteren a zároveň pro výdej do železničních kolejových vozidel. Stáčení nafty je prováděno na koleji č. 104 vybavené ocelovou nepropustnou záchytnou vanou o rozměrech 20 x 3 x 0,15 m. Záchytný objem 9 m 3. Při stáčení musí být trvale přítomen 1 zaměstnanec PP, neboť operace stáčení není vybavena signalizací úniků. Celé plato je zastřešeno. Dešťová voda ze střechy je svedena mimo prostor stáčecí stanice a zaústěna do dešťové kanalizace. Propojovací potrubí mezi nádržemi, strojovnou, stáčecím a výdejním zařízením je provedeno jako dvouplášťové, visuelně nekontrolovatelné. Je však vybaveno kontrolní jímku spojenou s prostorem mezipláště, sloužící pro kontrolu meziplášťového prostoru. Výdej nafty je prováděn rovněž na koleji č Při výdeji musí být trvale přítomen 1 zaměstnanec PP, neboť ani operace výdeje není vybavena signalizací úniků. 2. Sklad topného oleje Je zde skladován topný olej. Topný olej je směs ropných uhlovodíků BEZ PŘÍTOMNOSTI OLEJŮ OBSAHUJÍCÍCH PCB, málo rozpustných ve vodách, lehčích než voda. chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků hustota: 0,85-0,9 g/cm 3 barva: hnědá bod vzplanutí: 210 až 220 o C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV

11 Jako sklad slouží železniční cisterna o obsahu 24 m 3 odstavovaná na 5. paprsku před rotundou na plechovém platu sloužícím jako záchytná jímka. V zimním období musí být cisterna po návozu odkalena. Topný olej je dále skladován ve válcové stojací ocelové nádrži o obsahu 2 m 3 ve sklepu u kotle Kroll v sociální budově. Nádrž je jednoplášťová opatřená měřením výšky hladiny, signalizací maximální hladiny a přeplnění. Umístěná je v záchytné betonové vaně o velikosti 3 x 3 metry a výšce 0,4 m. Vana je opatřena nátěrem odolným působení ropných látek. Ve vaně je rovněž umístěno čerpadlo pro plnění nádrže. Kotel Kroll je umístěn vedle nádrže za oddělující stěnou. Veškeré propojovací potrubí je jednoplášťové, nadzemní, zevně kontrolovatelné. Při poruše na potrubí však nehrozí žádný únik ropných látek mimo prostor kotelny. Celá podlaha kotelny je opatřena odolným nátěrem se záchytnou jímkou o velikosti 0,5 x 0,5 metru a hloubce 0,4 m. 3. Sklad olejů a maziv Pro skladování olejů slouží prostor olejny v samostatné, pro tento účel vybavené budově, stojící jižně od strojovny PHM. V olejně jsou instalovány nádrže 1 x l, 1 x 6000 l a 4 x 2000 l, které jsou však v současné době vyprázdněny a zakonzervovány. Ostatní zde uložené ropné produkty (plastická maziva a petrolej) jsou uloženy v originálních přepravních obalech. Skladované oleje: 3. Sklad olejů a maziv - ohrada chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: modrozelená bod vzplanutí: 210 až 220 o C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV Pro skladování sudů slouží samostatný sklad. Jedná se o uzamčenou, zastřešenou, pletivem oplocenou ohradu přiléhající k severnímu průčelí olejny. Ohrada má velikost 8 x 8 metrů s betonovou nepropustnou podlahou, která slouží jako havarijní jímka. Podlaha je opatřena nátěrem odolným působení ropných látek. Oleje a maziva jsou skladovány v původních přepravních obalech (sudech) a výdej je prováděn ručním čerpáním do přepravních nádob. Skladované oleje: v PP jsou používány pouze oleje minerální chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: modrozelená bod vzplanutí: 210 až 220 o C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV olej řady OD je ze zákona o chemických látkách toxický Plastická maziva v původních málo objemových obalech se skladují v olejně, maziva dodávaná v originálních sudech tj. N000 (delimon) a LKP 00 (nápravové převody) jsou skladována v těchto obalech (sudech), ze kterých jsou vydávány k přímé spotřebě. 6. Sklad čistících prostředků Sklad čistících prostředků se nachází v administrativní budově severní křídlo přízemí. Jsou zde uloženy běžné čistící prostředky, v původních obalech, sloužící pro úklid pracoviště. Čistění železničních kolejových vozidel provádí externí firma V-Trade, která si čistící prostředky zajišťuje sama. Jedná se o vlastnosti: zdraví škodlivé Xn dráždivé Xi

12 7. Sklad technických plynů - není Technické plyny O2 + dissou plyn jsou pouze na svářecí soupravě v bývalé elektro dílně v rotundě PP. 8. Shromaždiště nebezpečných odpadů Pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží vymezená část ohrady úložiště sudů (1 x popelnice 110 l). V PP Veselí nad Lužnicí vzniká minimální množství nebezpečných odpadů. Ropné kaly z čistírny zaolejovaných odpadních vod jsou ukládány do nádrže o kapacitě cca 2 m 3, která je umístěna před severním průčelím objektu ČOV Actibend. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti odpadů jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny. Kontroly skladů Sklady závadných látek jsou podle 39, odst. 4, písmeno c, zákona 254/2001 Sb. O vodách pravidelně kontrolovány. Nejméně 1 x za 6 měsíců pracovníky DKV Plzeň se zaznamenáním do protokolu a nejméně 1 x za 5 let odbornou firmou dle ČSN , x za rok jsou prováděny prohlídky protiexplozivních pojistek. Protokoly s výsledky všech zkoušek a prohlídek jsou uloženy u ekologa DKV Plzeň. Kontrola pracovníky DKV Plzeň je zaměřena zejména na celkový stav skladů, je provedena kontrola těsnosti všech armatur, havarijních jímek, stavu výdejního zařízení, čistotu atd. Z kontroly je proveden protokolární záznam, který je uložen u ekologa DKV. Provozní řády pro obsluhu jednotlivých zařízení jsou vypracovány samostatně a uloženy na jednotlivých pracovištích a v provozním řádu celého Provozního pracoviště Veselí nad Lužnicí. Manuály pro obsluhu jsou i v jednotlivých skladech. 7. Výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek: Kanalizační šachty dešťové vody. Kanalizační šachty odtoku zaolejovaných vod na vlastní ČOV. Kanalizační šachty odtoku sociálních vod. Drenážní příkopy a odvodnění kolejiště. Přirozené vsakování na základě popisu horninového prostředí. V situačních pláncích jsou vyznačeny všechna možná místa odtoku závadných látek. Zejména pak trasy kabelů, vodovodů a kanalizací. Žádný sklad závadných látek není přímo napojen na kanalizaci. Odtok závadné látky kanalizací je možný pouze při hasebním zásahu a odtoku hasební vody. Výčet stavebních, technologických a organizačních opatření a technických prostředků využitelných při odstraňování havarijního stavu je uveden v popisu jednotlivých skladů. 8. Plán vyrozumění v případě havárie (havarijního úniku)

13 Osoba, která zjistí nebo zaviní havarijní únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ji ohlásí. Havárii (havarijní únik) hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí a to neprodleně Hasičskému záchrannému sboru ČD tel nebo 150 a dále nejvhodnějším způsobem podle místních poměrů (např. osobně, telefonicky, rad. spojením apod.) vedoucímu směny, kterým je v DKV - Provozní pracoviště Veselí nad Lužnicí strojmistr ve službě. Služba strojmistra je od 6.00 h do h. V mimopracovní době je nutno zpravit ohlašovací pracoviště (strojmistra ) Provozního pracoviště Tábor. V obvodu DKV - Provozního pracoviště Veselí nad Lužnicí dodržuje vedoucí směny (strojmistr i strojmistr PP Tábor) následující postup: Po nahlášení provozní havárie s únikem závadné látky nebo nebezpečné chemické látky a přípravku, oznámí tuto skutečnost telefonicky: - JPO HZS ČD České Budějovice. - Vedoucímu PP Veselí nad Lužnicí, popř. vedoucímu PP Tábor, ekologovi DKV, nebo pověřenému zástupci (nehodová pohotovost), vrchnímu přednostovi DKV Plzeň. V telefonickém hlášení na operační středisko HZS ČD Č. Budějovice je nutné uvést pokud možno všechny následující údaje: Způsob a rozsah hlášení havárie - jméno a příjmení hlásící osoby, - místo a označení původce havárie, je-li znám, - datum a čas vzniku (zpozorování) havárie, - místo zasažení havárie (např. vodní tok, lokalita, kanalizace, pozemek, kilometrická poloha trati a.p.), - druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky (jsou li známy) - příčinu havárie ( je-li známa) a jejího původce, - bezprostředně provedená opatření, která již byla učiněna, - vlastní telefonní číslo (telekomunikační spojení) pro ověření správnosti informace. VZOR HLÁŠENÍ PRO HZS Zde strojmistr DKV Plzeň, Provozní pracoviště Veselí nad Lužnicí (Tábor). Na ČD a.s. v prostoru (určit lokalitu) došlo v hodin k úniku nebezpečné látky (druh ) z v množství.. kg, litrů. Telefonní číslo pro zpětný dotaz je. Jméno ohlašujícího: Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky vedoucí PP Veselí n/l.... tel.dr.: mob: strojmistr Veselí n/l tel.dr.: ( h) dozorce PP Veselí n/l... tel.dr.: (nepř. služba) strojmistr Tábor tel.dr.: (nepř. služba) mob: strojmistr Plzeň... tel.dr.: (nepř. služba) útvar HZS ČD Č.Budějovice tel.dr.: (nepř služba) mob (nepř. služba) neh.poh.dkv Plzeň... tel.st.: vrchní před. DKV Plzeň... tel.dr.: tel.st.:

14 ekolog DKV Plzeň.... tel.dr.: tel.st.: pověřený ekolog GŘ Praha... tel.dr.: mob.: Městský úřad Tábor, OŽP..... tel.st.: , mob.: Městský úřad Soběslav OŽP tel.st mob: Policie ČR... tel.st.: 158 HZS Soběslav.... tel.st.: 150, 112, Zdravotnická záchranná služba. tel.st.: 155 ČOV města Veselí nad Lužnicí mob.: PŘI MASIVNÍM ÚNIKU RL LÁTEK VOLAT ČOV JAKO PRVNÍ ČOV Veselí nad Lužnicí není schopná likvidovat RL. ČIŽP OI Č.Budějovice....mob.: (havarijní) Povodí Vltavy České Budějovice Vodohospodářský dispečink.. tel.st.: , fax (mimo prac. dobu) Havarijní technik tel.st.: Provozní středisko Lužnice 7. tel.st.: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor životního prostředí... tel.st.: Krajská hygienická stanice Územní pracoviště Tábor. tel.st.: , Obsluha ČOV Emr Čestmír, Žirovnice, Nerudova Žirovnice Důležité adresy: Městský úřad Soběslav, Odbor životního prostředí, Náměstí Republiky 23/ Soběslav Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Zavadilská 2485, Tábor Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Oddělení ochrany vod, Dr. Stejskala 6, České Budějovice Krajský úřad jihočeského kraje, Odbor životního prostředí, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice JVS a.s. S.K.Neumana 19/ České Budějovice Povodí Vltavy, státní podnik, závod Horní Vltava Litvínovská silnice 5, České Budějovice Krajská hygienická stanice jihočeského kraje, Územní pracoviště Tábor

15 Palackého 350, Tábor 9. Zneškodňování havárie a odstraňování jejích následků a) Havarijní komise a sanace následků ekologické havárie Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí strojmistrovi ve směně. Zneškodňování havárií provádí v rámci Českých drah Hasičský záchranný sbor ČD Č.Budějovice - činnost řídí velitel zásahové jednotky HZS. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám. V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zasahujícího útvaru HZS ČD o ustavení HAVARIJNÍ KOMISE. Tuto komisi tvoří: a) velitel zásahového útvaru HZS ČD je vedoucím komise při lokalizaci úniku, b) pověřený ekolog GŘ odbor ochrany životního prostředí, stává se vedoucím komise po ukončení lokalizace úniku JPO HZS ČD c) ekolog DKV Plzeň d) vrchní přednosta DKV Plzeň e) zástupce odborné firmy, která bude provádět případné sanační práce f) zástupce vodoprávního úřadu nebo OI ČIŽP Členové havarijní komise se scházejí na požádání vedoucího komise a zajišťují potřebné doklady, technické prostředky, operativně zajišťují a řídí sled prací k odstranění následků havárie a další práce podle požadavků orgánů státní správy a uložených nápravných opatření Za odstraňování následků havarijního úniku po ukončení prvotního zásahu odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD. Pověření ekologové jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ Praha. Pověření jiných zaměstnanců ČD touto činností je v působnosti ředitele odboru ochrany životního prostředí GŘ ČD. Ukončení činnosti na likvidaci ekologické havárie po odborné stránce vyhodnocuje a uzavírá pověřený ekolog nebo odborná akreditovaná firma ve spolupráci s vodoprávním úřadem a OI ČIŽP. b) Výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování - únik ropných látek při proražení sudu při manipulaci - únik ropných látek z hnacího vozidla - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod

16 c) Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Při provádění opatření na likvidaci havárie a při odstraňování jejich škodlivých následků se původce řídí schváleným Plánem havarijních opatření a je povinen spolupracovat a řídit se pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Původce je povinen havárii neprodleně ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČD a Policii ČR, případně správci povodí. Havárie se hlásí podle vodního zákona, 41 všemi dostupnými spojovacími prostředky, především telefonem, telefaxem, elektronickou poštou nebo osobně. Zneškodnění havárie a rozsah provedených opatření je závislý na celkové úrovni znečištění zemin, příp. podzemní vody, dále na výši rizika migrace polutantu a výsledcích průzkumných prací. Při drobných a vodohospodářsky nevýznamných havárií s únikem do 10-ti litrů závadné látky je vždy snaha havarijní únik zvládnout vlastními prostředky. Tímto není dotčena povinnost ohlášení havárie vodoprávním úřadům. V případě velkých havárií s vodohospodářskými riziky nebo pokud to v rámci nápravných opatření vyžaduje vodoprávní úřad nebo ČIŽP, je vždy povolána odborná akreditovaná firma, která řídí zneškodňování havárie podle 10 Vyhlášky a odstraňování následků havárií podle 11 Vyhlášky ve spolupráci s pověřeným ekologem GŘ a ekologem DKV Plzeň. Při zneškodňování je vždy dána přednost možnosti odtěžení kontaminované zeminy s jejím následným uložením jako nebezpečný odpad na dekontaminační ploše odborné firmy. Při havarijním úniku RL je vždy nutno odebrat mimo kontaminovaný prostor tzv. referenční vzorek, dle kterého se určuje znečištění pozadí (staré zátěže) a který je vodítkem pro stanovení cílových hodnot sanace. Současně probíhá odstranění závadných látek ze zpevněných ploch, zaslepených kanalizačních výpustí, záchytných jímek, příp. norných stěn. Následuje likvidace použitých sorbčních prostředků a jejich společný odvoz s kontaminovanou zeminou jako nebezpečný odpad. Pokud odtěžení kontaminované zeminy není účelné, nebo není možné z provozních důvodů, je možné použít některou z biodegradačních metod (aplikace bakterií nebo enzymů). Tyto metody je možno použít pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. Totéž platí pro použití emulgačních a čistících prostředků, kdy je vždy nutno stanovit jejich ekotoxicitu a posoudit zda jejich aplikací nedojde ke zhoršení následků havárie. Podkladem pro ukončení prací při odstraňování následků havárie jsou vždy nápravná opatření, výsledky šetření ČIŽP a vodoprávního úřadu. d) Prvotní opatření při zasažení závadnou látkou: - utěsnit zdroje úniku závadné látky (např. vražením dřevěného klínu do otvoru v nádrži), uzavření ventilů, šoupat, či jiných uzavíracích armatur - zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením zářezů, uniklou látku shromažďovat a jímat - pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky fólií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň fólií a odtud odčerpávat závadnou látku. - utěsnit vpustě, příp. šachty speciální ucpávkou nebo dřevěnými klíny a sorpčním materiálem. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou fólií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem a j. - pro přečerpávání uniklé látky lze využít všechny nepoužívané nádrže v olejně. Jejich celková kapacita je 22 m 3. Únik závadné látky (nafta, motorový olej) z hnacího kolejového vozidla při jeho provozu. Zjistí-li strojvedoucí během provozu hnacího vozidla únik závadné látky, provede ihned stopnutí vozidla a zjistí rozsah úniku. Pokud je závadná látka v EKO-vaně nebo motorovém prostoru

17 v nebezpečném množství použije pro prvotní zásah EKO-pytel (resp. fibroil v něm uložený), kterým je každé vozidlo vybaveno a neuvádí hnací vozidlo do pohybu. Nehodovou událost oznámí služebním mobilním telefonem HZS ČD na číslo a vyrozumí strojmistra o nehodové události. Uvádět hnací vozidlo do pohybu je možné až po konzultaci s velitelem zásahu HZS ČD. Strojmistr dále postupuje podle ohlašovací povinnosti ropné havárie. Ošetření kontaminovaného úseku tratě se provádí na základě rozhodnutí ekologa za součinnosti orgánů státní správy. Po provedení bezprostředních opatření k odstranění příčin havárie, následují alternativně dle povahy, rozsahu a šíření kontaminace a podle uložených nápravných opatření vodoprávním úřadem a ostatními orgány státní správy - tyto úkony : Zjištění rozsahu kontaminace. Zjištění hloubky saturované zóny. Zjištění směru proudění podzemní vody a její rychlost. Zjistit veškeré inženýrské sítě v zájmovém území, kde se předpokládá odtěžování kontaminované zeminy, hloubkový odběr vzorků a tvorba drenážního příkopu. Sítě nechat protokolárně potvrdit, jako součást místního šetření do situačního plánku. Jedná se zejména o vedení plynu, vody, kanalizaci, drenáže, silové, osvětlovací, sdělovací a zabezpečovací kabely, dále produktovody a ostatní podzemní zařízení. Po směru předpokládaného hydraulického spádu (většinou směrem k recipientu, vodoteči ve směru terénního spádu, vytvořit hydraulickou bariéru ve formě drenážního příkopu nebo několik vrtů tak, aby hydraulická clona byla pokud možno kompaktní a bránila dalšímu průniku. Přednostně, pokud je to provozně uskutečnitelné a technicky možné, provést komplexní odtěžení kontaminované zeminy s průběžným senzorickým posuzováním úrovně kontaminace a následným odběrem a vyhodnocením vzorků ze dna a boků jámy. Kontaminovanou zeminu předat jako nebezpečný odpad odborné firmě k zneškodnění na dekontaminační ploše nebo jiným schváleným způsobem (spalovna, solidifikace a pod). Pokud dojde k proniknutí závadné látky až na hladinu podzemní vody, zajistit její odčerpávání s nashromážděnou volnou fází až do úplného vyčištění a odvoz odčerpané vody odbornou firmou jako NO. Pokud je senzoricky odtěžený prostor čistý, zajistit provedení odběru kontrolních vzorků zeminy ze dna jámy a jejich boků a zajistit provedení rozboru na přítomnost závadné látky. Pokud dochází k průniku do vodoteče nebo jiného recipientu, zajistit položení norných stěn se zásypem hydrofobního sorbentu. Po nasorbování jeho stažení z vodní plochy, shromažďování do nepropustných obalů či kontejnerů a další nakládání s ním jako s nebezpečným odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Povinnost posouzení možných následků úniků závadných látek do země hydrogeologem: Organizace provádějící hydrogeologické posouzení např.: - AGUATEST Stavební geologie Praha - Vodní zdroje GLS Praha - ELIOD servis s.r.o. Zruč-Senec, případně další Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha. e) Druhy nebezpečných odpadů vzniklých při havarijním úniku a jeho likvidace Uniklé (rozlité) ropné látky Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

18 Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky Odběratel vzniklých nebezpečných odpadů: Akreditovaná firma, dle platné smlouvy o odstranění odpadů, případně firma provádějící následnou sanaci zasaženého území. Se vzniklými odpady je nutné zacházet podle platného zákona o odpadech. 10. Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci: Při práci zásadně používat ochranné pomůcky a oděvy a řídit se pokyny velitele zásahu HZS ČD. Dodržovat zásady bezpečnosti práce v kolejišti, uvedené v předpise pro bezpečnost práce ČD OP 16 a jeho přílohách. Všichni zaměstnanci ČD a.s. jsou pravidelně proškolováni a přezkoušeni z pravidel a dodržování bezpečnosti práce a předpisu ČD Op 16. Při práci se řídit místními podmínkami pro bezpečnost práce, které jsou k dispozici na pracovišti PP Veselí nad Lužnicí. Tyto místní podmínky jsou rovněž pravidelně proškolovány. 11. Seznam prostředků a materiálů pro likvidaci havárie V případě úniku obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta, motorové oleje, benzín, případně jiné deriváty ropy) jsou na pracovišti Provozního pracoviště Veselí nad Lužnicí uloženy prostředky pro provedení okamžitých prvotních opatření, aby se zamezilo dalšímu úniku a šíření těchto látek. Je to především VAPEX nebo jiné sorbenty a prostředky, které absorbují ropné deriváty, vědra na zachycení úkapů a lopaty pro manipulaci s kontaminovanými materiály, prostředky pro vytvoření jednoduchých norných stěn, utěsnění kanalizačních vpustí apod. Rozpis havarijních prostředků v Provozním pracovišti Veselí nad Lužnicí Sklad havarijních prostředků je j v olejně. Klíče od tohoto skladu jsou uloženy v místnosti obsluhy čerpací stanice nafty, náhradní pak u strojmistra Jsou zde uloženy 3 pytle vapexu, 1 role sorpční tkaniny Fibroil a nářadí potřebné pro zamezení šíření uniklých RL. Minimálně jeden prázdný havarijní sud je v ohradě u olejny. V případě havarijního úniku a požadavku vedoucího zásahu JPO HZS ČD Č. Budějovice, je možno poskytnout havarijní prostředky ze zásob Provozní jednotky České Budějovice, Plzeň, případně dalších pracovišť DKV Plzeň. 12. Popis objektů a zařízení sloužících k zacházení se závadnými látkami. Sklad PHM pracoviště pro stáčení a výdej provozních pohonných hmot (trakční nafty) se sestává z několika objektů objektu vlastních nádrží, strojovny a stáčecího (výdejního) plata. Odpadní vody ze všech manipulačních ploch, které jsou zastřešené, jsou svedeny do bezodtoké jímky, která není vybavena signalizací přítomnosti ropných látek na hladině vody ani signalizací maximální a havarijní výšky hladiny. Jejich stav je nutno kontrolovat při každém stáčení a při prvním denním výdeji. Po naplnění je nutno ji vyvážet jako znečištěný odpad ropnými látkami

19 Jímka se nachází na nádvoří mezi rotundou, vodárnou a budovou bývalé vylévárny ložisek. Pro pracoviště je zpracován Provozní a manipulační řád PHM. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV-PP Veselí n. Lužnicí. Sklad topného oleje slouží železniční cisterna o obsahu 24 m 3 odstavovaná na 5. paprsku před rotundou na plechovém platu sloužícím jako záchytná jímka. V zimním období musí být cisterna po návozu odkalena. Topný olej je dále skladován ve válcové stojací ocelové nádrži o obsahu 2 m 3 ve sklepu u kotle Kroll v sociální budově. Nádrž je jednoplášťová opatřená měřením výšky hladiny, signalizací maximální hladiny a přeplnění. Umístěná je v záchytné betonové vaně o velikosti 3 x 3 metry a výšce 0,4 m. Vana je opatřena nátěrem odolným působení ropných látek. Ve vaně je rovněž umístěno čerpadlo pro plnění nádrže. Kotel Kroll je umístěn vedle nádrže za oddělující stěnou. Veškeré propojovací potrubí je jednoplášťové, nadzemní, zevně kontrolovatelné. Při poruše na potrubí však nehrozí žádný únik ropných látek mimo prostor kotelny. Celá podlaha kotelny je opatřena odolným nátěrem se záchytnou jímkou o velikosti 0,5 x 0,5 metru a hloubce 0,4 m. Pro pracoviště je zpracován Provozní a manipulační řád PHM. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV-PP Veselí n. Lužnicí. Sklad olejů a maziv (olejárna) je vybaven nepropustnou betonovou podlahou a záchytným prahem s nátěrem odolným proti ropným látkám Podlaha a práh tvoří záchytnou jímku proti eventuelně uniklým ropným látkám. Pro pracoviště platí Provozní řád olejárny. Sklad olejů a maziv ohrada - jedná se o uzamčenou, zastřešenou, pletivem oplocenou ohradu přiléhající k severnímu průčelí olejny. Ohrada má velikost 8 x 8 metrů s betonovou nepropustnou podlahou, která slouží jako havarijní jímka. Podlaha je opatřena nátěrem odolným působení ropných látek. Pro pracoviště platí Provozní řád olejárny. Uložiště nebezpečných odpadů Tuhé nebezpečné odpady popelnice je v zastřešené ohradě mezi olejnou a čerpací stanicí. Polotuhé ropné kaly z ČOV jsou v zakrytém kontejneru před budovou ČOV. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti odpadů jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny. Pro pracoviště je zpracován samostatný Provozní řád shromaždiště odpadů. Odlučovač olejů GOOL je umístěn v rotundě. Sloužil k předčistění zaolejovaných odpadních vod z rotundy. Vzhledem k omezené činnosti pracoviště a přesunutí oprav do jiných pracovišť DKV je gravitační odlučovač typu GOOL 760 mimo provoz. Veškeré odpadní vody s možnou kontaminací ropnými látkami jsou čistěny na čističce vod ACTIBENT DS 8. Úpravna a čistička vody ACTIBEND DS 8 - zařízení je umístěno v samostatné budově mezi rotundou a budovou bývalé vylévárny. Z ČOV je vyčistěná odpadní voda vedena kanalizací, posléze přecházející do otevřené stoky, severním směrem na městskou čistírnu odpadních vod. Kanalizace viz předcházející popis Kanalizace je vyznačena v situaci v příloze. Z hlediska havarijního plánování a možnosti rizika vzniku havárie jsou nejdůležitější tyto objekty. 1. Čerpací stanice PHM (nafty) 2. Sklad topného oleje 3. Sklad olejů a maziv olejna 4. Sklad olejů a maziv ohrada sudy

20 7. Shromaždiště nebezpečných odpadů POZN: Vzhledem ke skutečnosti že v PP Veselí nad Lužnicí není prováděna údržba, ani opravy ŽKV, plyne riziko závažnější havárie pouze z využívání výzbrojního a stáčecího zařízení PHM (nafty). 13) Školení Pracovníci DKV Plzeň PP Veselí nad Lužnicí jsou pravidelně školeni 1 x ročně z havarijního plánu, předpisu M 32 a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu je prováděna do jednoho měsíce po každé změně minimálně však 1 x ročně. 14) Umístění plánu havarijních opatření Plán havarijních opatření je umístěn: - kancelář vedoucího PP Veselí nad Lužnicí - kancelář skladu MTZ Tábor - kancelář strojmistra Tábor - vyvěšen ve strojovně skladu PHM (nafty) - stanoviště dozorce PP Veselí nad Lužnicí - ekolog DKV Plzeň Dále jeden výtisk plánu havarijních opatřeních zaslán HZS Českých drah v Č.Budějovicích a vodoprávnímu úřadu Městský úřad Soběslav. 15) Záznam o havárii Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky 5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních 12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů Další činnost v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M

21 PŘÍLOHA HAVARIJNÍHO PLÁNU PP Veselí nad Lužnicí Č. 1 - DEPO LEGENDA Měřítko 1:1000 Hranice uceleného provozního území PP = Modrá čerchovaná čára POZN: Vzledem k neucelenosti areálu PP Veselí nad Lužnicí (většina prostor v pronájmu) jsou modrou čerchovanou čarou ohraničeny jen prostory ve správě ČD a.s. Žlutá výplň = Příjezdová komunikace Červená výplň s číslem = Místa uložení NL 1 Čerpací stanice PHM (nafty) 2 Sklad topného oleje 3 Sklad olejů a maziv olejna 4 Sklad olejů a maziv ohrada sudy 5 Sklad čistících prostředků 6 Sklad technických plynů 7 Shromaždiště nebezpečných odpadů Zelená výplň 1 Sklad havarijních prostředků 2 ČOV AKTIBENT Oranžová čára - kanalizace splaškových vod BEZ BĚŽNÉHO OBSAHU PROVOZEM VZNIKAJÍCÍCH RL Fialová čára - kanalizace splaškových vod S MOŽNÝM OBSAHEM PROVOZEM VZNIKAJÍCÍCH RL