MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky. Mimořádně nadaní žáci v primární škole. Diplomová práce.

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Mimořádně nadaní žáci v primární škole Diplomová práce Brno 2016 Vedoucí práce: PhDr. Tereza Krčmářová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Lucie Bernatová

2 Děkuji PhDr. Tereze Krčmářové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytnutí mnoha cenných rad, podnětné připomínky a za mimořádně vřelý a vstřícný přístup. Dále děkuji účastníkům výzkumného šetření za jejich ochotu a čas. Nakonec bych ráda poděkovala své rodině a přátelům, kteří mě při studiu podporovali.

3 Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uložena v Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Lucie Bernatová

4 OBSAH ÚVOD NADANÝ ŽÁK A ZPŮSOBY JEHO VZDĚLÁVÁNÍ Vymezení pojmu mimořádně nadaný žák Charakteristiky mimořádně nadaných žáků Výchovně vzdělávací potřeby mimořádně nadaných žáků Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků UČITEL NADANÉHO ŽÁKA Přístup a kompetence učitele k nadaným žákům Osobnost učitele Pedagogická diagnostika mimořádně nadaného žáka Profesní dovednosti učitele SOUČASNÉ PROBLÉMY VZDĚLÁVÁNÍ NADANÝCH Problémy nadaných v běžných třídách Projevy podvýkonu nadaných žáků Problémy nadaných žáků v sociální oblasti Problematika nadání - výzva pro učitele PROŽÍVÁNÍ A ZKUŠENOSTI MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ VE VZDĚLÁVÁNÍ Cíle šetření a metodologie výzkumu Charakteristika výzkumného souboru a organizace výzkumu Výsledky výzkumu a jejich interpretace Závěry výzkumného šetření ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 87

5 ÚVOD Problematika vzdělávání mimořádně nadaných žáků není v naší republice zcela novou záležitostí. Jedná se o aktuální a stále více diskutovanou oblast nejen u nás, ale i v zahraničí. Od šedesátých let se u nás začaly otevírat na základních školách speciální výběrové třídy (matematické, jazykové, sportovní). Ačkoliv byla v těchto třídách zvýšená dotace určitých předmětů, neexistovala žádná didaktická strategie jak reagovat na speciální vzdělávací třídy těchto žáků. Je nutné si uvědomit, že mimořádně nadané žáky nemůžeme řadit do stejnorodé skupiny a že u každého jedince se vyskytují odlišné projevy a podoby nadání. Pokud mimořádně nadaný žák navštěvuje primární školu, je pro něho nejčastěji vytvořen IVP. Vzdělávání, ale také prožívání a potažmo i socializace takového žáka pak závisí nejvíce na přístupu učitelů. Ne všichni budoucí pedagogové jsou teoreticky připraveni na práci s mimořádně nadaným žákem. To může vést k problémům jak na straně pedagoga, tak na straně těchto žáků. Hlavním cílem předložené diplomové práce a výzkumného projektu je výzkumná sonda do zkušeností samotných mimořádně nadaných žáků v rámci jejich hodnocení vzdělávání v primární škole. Hlubší vzhled do jejich prožívání může být východiskem pro koncipování cílů a obsahů vzdělávání budoucích pedagogů v oblasti přípravy na práci s nadanými žáky. Mezi další cíle, kterými jsme se při zpracovávání této práce zabývali, patří i zjištění názoru rodičů těchto žáků na vzdělávání nadaných dětí v primární škole. A zjištění důvodu přestupu žáků z primární školy na Mensa gymnázium, kde výzkum probíhal. Analyzovali jsme, jakým způsobem probíhá vzdělávání mimořádně nadaných žáků v primární škole a jak ho žáci sami hodnotí. Zjišťovali jsme, jaký vliv mají učitelé primární školy na efektivitu vzdělávání mimořádně nadaných žáků. Součástí práce je i očekávání mimořádně nadaných dětí od učitelů a zjištění problémů, s kterými se tito žáci potýkají. Diplomová práce je strukturována do čtyř hlavních částí. Teoretická část shrnuje poznatky z odborné literatury, skládá se ze tří kapitol a tvoří první oddíl práce. V první kapitole je definován pojem nadaný žák, dozvíme se o potřebách mimořádně nadaných žáků a seznámíme se s výchovnými a vzdělávacími potřebami mimořádně nadaných žáků a uvedeme základní druhy organizačních forem vzdělávání nadaných. Ve druhé 5

6 kapitole je problematika diplomové práce věnována učiteli nadaných žáků. Připravený a kompetentní učitel je klíčem ke kvalitnímu vzdělávání nadaných žáků. Vymezíme jeho kompetence a důležitou roli při identifikaci nadaných žáků. Rovněž se zabýváme profesními dovednostmi učitele, které je potřeba neustále inovovat v rámci dalšího vzdělávání. Třetí kapitola teoretické části se zabývá současnými problémy vzdělávání nadaných žáků. Věnujeme se problematice nadaných žáků v běžných třídách primárních škol, jakými podpůrnými programy můžeme odstranit projevy podvýkonu nadaných žáků. Řešíme, jaké problémy mají nadaní žáci v sociální oblasti a jak na tuto problematiku reagují učitelé. Ve čtvrté kapitole diplomové práce je zpracován výzkumný projekt. Je zde popsána základní charakteristika našeho výzkumu, jehož cílem je mapovat, jak probíhá vzdělávání mimořádně nadaných žáků v primární škole. Výzkumný vzorek našeho šetření tvořila třída mimořádně nadaných žáků primy osmiletého Mensa gymnázia, jejich rodiče, učitel a výchovná poradkyně. V rámci výzkumného šetření jsme použili metodu kvalitativního výzkumu, a to techniku focus group, polostrukturovaný rozhovor, a dotazník vlastní konstrukce. Analýza námi sebraných dat nastíní prožívání a zkušenosti mimořádně nadaných žáků ve vzdělávání, jejich základní potřeby a problémy z přecházejícího vzdělávání v primární škole. Na základě výsledků šetření navrhneme náměty na další možnosti zkoumání v rámci tématu. 6

7 1 NADANÝ ŽÁK A ZPŮSOBY JEHO VZDĚLÁVÁNÍ 1.1 Vymezení pojmu mimořádně nadaný žák Vymezení pojmu nadání a vzdělávání mimořádně nadaných žáků je nejen v České republice, nýbrž v zahraničí zkoumáno z hlediska včasné a efektivní identifikace nadaných žáků. Problematika mimořádně nadaných žáků je stále více aktuální a diskutovanou oblastí ve vzdělávacím systému. Definici nadání není možné jednoznačně vymezit. V průběhu historie se pojem nadání měnil na základě studií a výzkumů různých autorů, jak v české, tak i v zahraniční literatuře. Z domácí literatury vymezíme definici nadání, jak ji v pedagogickém pojetí uvádí J. Průcha, E. Walterová, J. Mareš 1 : V pedagogickém pojetí převládá tradiční představa o nadání jako o výjimečné složce osobnosti některých jedinců, zejména nadání intelektuálního typu (např. pro osvojování cizích jazyků, umělecký talent aj.). Z pohledu psychologie definuje nadání P. Hartl, H. Hartlová 2 v psychologickém slovníku takto: Nadání je soubor vloh jako předpoklad k úspěšnému rozvíjení schopností, nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné i duševní. Ve speciálním pedagogickém slovníku mimořádné nadání zjišťuje pro potřeby školy školské poradenské zařízení (prakticky výhradně PPP) a ředitel školy může pro žáky s mimořádným nadáním vytvářet studijní skupiny nebo realizovat rozšířenou výuku některých předmětů. Vzdělávání je možné realizovat podle IVP, pokud o něj zákonný zástupce požádá a existuje také možnost přeřazení do vyššího ročníku. Nejčastěji jsou žáci s mimořádným nadáním vzděláváni s využitím IVP (obohacování učiva, akcelerace učiva apod.). 3 1 PRŮCHA, J., E. WALTEROVÁ a J. MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, s ISBN HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s ISBN X. 3 ZIKL, P. a BENDOVÁ, P. Speciálně pedagogický výkladový slovník: (somatopedie, psychopedie, logopedie). Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, s ISBN

8 Zahraniční literatura vymezuje pojem mimořádně nadaného žáka poněkud odlišněji a podrobněji, irský zahraniční internetový zdroj vymezuje definici nadání, která byla celosvětově přijata v pedagogicko-psychologických kruzích jako výjimečnou schopnost, které dítě ukazuje v jedné nebo více oblastech jako jsou matematické, slovní vyjadřování s bohatou slovní zásobou, prostorové vnímání či hudební nebo umělecké schopnosti. Rozlišují dále pojem exceptional (mimořádný) a již zmíněný pojem gifted (nadaný). Mimořádné nadání a jeho vymezení je poněkud obtížnější vzhledem k další podpoře a vyšší péči. Pro tyto mimořádně nadané vymezují IQ 170 a více. Přestože počty těchto mimořádně nadaných jsou malé, nároky a potřeby jsou stále více intenzivní. 4 L. Porter 5 definuje pohled na nadání a talent v minulosti, který prosazoval, že nadání souvisí s akademickým vzděláním, zatímco talent nemá souvislost s akademickým vzděláním, ale jen se schopnostmi člověka (např. výtvarné či umělecké schopnosti). Dále uvádí, že naše schopnosti přesně vymezují, kdo jsme jako lidé, takže umělecký výraz je zásadní pro umělcovu osobnost stejně jako výsledek studijního úspěchu. Předpokládá se, že oba budou mít prostředky k dosažení a naplnění vlastního potenciálu, takže jeden talent jednoduše nemůže být méně oceněný, než jiný talent. Jinou definici nadání uvádí americká autorka S. Winebrenner 6 ve své knize Teaching Gifted Kids in the Regular Classroom : nadaní žáci jsou takoví, kteří mají schopnost v jedné nebo více vzdělávací oblasti, která věkově či daným stupněm ve škole představuje očekávanou úroveň o 2 roky a více vyšší, než je u ostatních žáků běžné. F. Mönks a I. Ypenburgová 7 představují model tirády faktorů, které ovlivňují vysoké intelektuální nadání, které zahrnuje tří znaky osobnosti: schopnost, tvořivost a motivace. Vysoké nadání poznáme mimořádnými výkony či činnostmi. Pokud 4 The "Gifted" Label - Help or Hindrance? GiftedKids.ie: An Online Survival Guide for Parents & Teachers of Gifted Children in Ireland [online] [cit ]. Dostupné z: 5 PORTER, L. Gifted young children: a guide for teachers and parents. 2nd ed. Crows Nest, N.S.W: Allen & Unwin, 2005, p. 4. ISBN WINEBRENNER, S. foreword by Sylvia RIMM edited by Pamela ESPELEND. Teaching gifted kids in the regular classroom: strategies and techniques every teacher can use to meet the academic needs of the gifted and talented. Rev., expanded, updated ed. Minneapolis, MN: Free Spirit Pub, p. 9. ISBN MÖNKS, F., H YPENBURG, I. Nadané dítě: rukověť pro rodiče a učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, s. 21. Výchova a vzdělávání. ISBN

9 bychom se ohlédli do školské legislativy, pak v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání z roku 2013 je vymezena definice nadání jako soubor schopností, které umožňují jedinci dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace. Mimořádně nadaný žák může disponovat jedním, ale i několika druhy nadání. 8 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve své novele 82/2016 Sb., vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných uvádí: Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků. 9 Národní program vzdělávání ČR (Bílá kniha) 10 definuje nadání takto: Nadaní jsou ti, kteří vykazují mimořádně vysokou úroveň své činnosti, ať už v celém spektru nebo v omezené oblasti, ale i ti, jejichž potenciál nebyl ještě pomocí testů, ani experty rozpoznán. 1.2 Charakteristiky mimořádně nadaných žáků Každý nadaný jedinec disponuje různými projevy nadání, proto není snadné jej přesně definovat. Existuje mnoho charakteristik, které popisují mimořádně nadané jedince, ale je nutné si uvědomit, že takové děti nemůžeme zařadit do stejnorodé skupiny. U každého jedince se vyskytují odlišné projevy a podoby nadání, které nejsou vždy ve stejné intenzitě. Uvedeme soubor několika charakteristik, které vytvořili odborníci z České republiky i ze zahraničí. 8 MŠMT, Upravený rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od Vzdělávání žáků mimořádně nadaných. s [online] [cit ]. Dostupné z WWW: 9 Vyhláška č. 27/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. In Sbírka zákonů 2011, částka 56. [online]. Praha: MŠMT, 2016 [cit ]. Dostupné z 3/vyhlaska-c sb-o-vzdelavani-zaku-se-specialnimi. 10 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001, s. 56. ISBN

10 J. Laznibatová 11 charakterizuje nadané děti ve třech základních oblastech: Všeobecné znaky Tvořivé znaky Znaky v oblasti učení Mezi všeobecné znaky patří zejména velká energie, vitalita, aktivita, rozsáhlé spektrum zájmů, bohatá slovní zásoba. Nadané děti umí brzy číst a používat abstraktní pojmy, chápou význam používání cizích slov, zajímá je podstata věcí a vztahů, jak vše funguje. Zajímají se o náročná témata jako je filozofie, etika, náboženství. Jejich pozornost a paměť je vynikající. V oblasti tvořivých znaků vynikají bohatou fantazií, originálními nápady, úžasnou představivostí se silným smyslem pro estetické cítění. Často bývají impulzivní, výbušní a dosti citově zranitelní. V učení jsou nadané děti neobyčejně bystré, pozorné, snadno a brzy se učí, rozpoznávají každý detail podstaty problému. Mají dobré analyticko-syntetické, ale i logické myšlení. Jsou schopni nalézt více možností řešení úkolu či problému, neustále si vyhledávají další informace k danému tématu, mají schopnost kritického i sebekritického myšlení. Jsou perfekcionisté. Těmito znaky se projevují již v předškolním věku. Na základě těchto charakteristik by se mohlo zdát, že výchova a vzdělávání nadaných žáků je bezproblémová. Radost by měli mít nejen učitelé a rodiče těchto žáků, ale především děti samy. Avšak školy vždy nepostupují adekvátně při zohledňování charakteristických znaků nadaných žáků. Měli bychom zdůraznit především přístup učitelů k nadaným žákům ve škole a uvědomění si, že nadání není zaměřené pouze na jednu úroveň, ale vždy má několik úrovní, které je zapotřebí akceptovat. Z pohledu psychologie výchovy uvádí J. Čáp 12 zvláštní charakteristiky u nadaných dětí i mimo oblast jejich schopností. Zde vychází z realizovaných výzkumů z různých zemí. Uvedeme zde pohled 11 LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa: jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: Iris, 2012, s ISBN ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1997, s ISBN

11 do historie, který se ovšem nijak výrazně neliší na základě novodobých výzkumů v oblasti nadání. Jsou to zejména tyto charakteristiky: Rozvinutá motivace, silná potřeba činnosti, rozvinuté zájmy s dlouhodobými cíli Vysoká produktivnost při malém vynaložení sil, času a prostředků Vytrvalost k dané motivaci Aktivní zdolávání překážek Rozsáhlejší a hlubší vědomosti, výborný způsob myšlení, snaha proniknout do problému, samostatnost při vyhledávání informací i mimo vyučování, snadnější orientace v rozsáhlém souboru informací Kladou otázky, rychleji pochopí vztahy mezi předměty a jevy Často se odlišují v mnoha projevech od svých vrstevníků Další škálu charakteristických znaků nadání na základě zahraniční literatury představuje J. M. Havigerová. 13 Znaky nadaného dítěte v porovnání s vrstevníky: Má dobré rozumové schopnosti, učí se rychleji, má vynikající paměť Má rozsáhlejší slovník, udrží dlouho pozornost Je citlivé, projevuje soucit, morální citlivost Je silně zvídavé, vytrvalé v oblasti svého zájmu Silně energické a náruživé Upřednostňuje společnost starších vrstevníků nebo dospělých Často je předčasný a vášnivý čtenář (již v malém věku, kdy je na čtení příliš malé- miluje, když mu někdo čte) Živá představivost, čestnost, spravedlnost Značná tvořivost a pozorovací schopnosti Obratnost s čísly Dobré ve skládání stavebnic, puzzle 13 PFEIFFER, S., I. In: HAVIGEROVÁ, J. M. Pět pohledů na nadání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s Pedagogika (Grada). ISBN

12 S. Winebrenner 14 ve své práci shrnula charakteristiky nadaných dětí ze dvou pohledů, a to jak pozitivních, tak negativních v procesu učení a v pohledu týkající se chování. Mezi pozitivní pohledy nadaných žáků patří: Extrémně vyzrálí (intelektem) ve srovnání s vrstevníky, učí se mnohem dříve vzhledem k věku, než je běžné Dělají velké pokroky v některých oblastech učení Projevují asynchronní vývoj v některých oblastech mohou být významně napřed a v jiných oblastech předvádějí věkově adekvátní, nebo dokonce opožděný vývoj (př. umí číst již v útlém věku, ale nedovedou si zavázat tkaničku u bot) Upřednostňují komplexní a náročné úkoly Jsou zvědaví na všechno, co se kolem nich děje a neustále pokládají nekonečné otázky Mají mimořádnou paměť a velmi vysokou úroveň slovní zásoby Vnímají vztahy příčiny a následku Zvládají složité myšlenkové operace. Demonstrují schopnost práce s abstraktními myšlenkami Jsou nadšení a ostražití pozorovatelé, nepromeškají žádnou věc Jsou velmi vášniví, někdy extrémně citliví i vznětliví Mají mnoho neobvyklých zájmů, koníčků a sbírek Jsou silně motivováni do věcí, které je zajímají a to svým vlastním způsobem Milují nezávislou a samostatnou práci, užívají si vlastních objevů a řešení problémů svým způsobem Mají vysokou míru energie Jsou vnímavé ke krásnu, pocitům druhých lidí, jejich emocím a očekáváním Mají zvýšený smysl pro spravedlnost, morálku a poctivost Mají smysl pro humor a rádi šéfují věcem, jsou přirozenými vůdci 14 WINEBRENNER, S., foreword by RIMM, S. edited by ESPELEND, P. Teaching gifted kids in the regular classroom: strategies and techniques every teacher can use to meet the academic needs of the gifted and talented. Rev., expanded, updated ed. Minneapolis, MN: Free Spirit Pub, p ISBN

13 Zatímco mezi negativní pohledy nadaných žáků řadíme: Odmítají práci nebo pracují nedbalým způsobem Jsou otrávení pomalým tempem třídy, které považují za nedostatečně aktivní Odmítají určování práce a příkazy, staví se proti jednotvárnosti Často sní během dne Stávají se panovačnými k učitelům i spolužákům Jsou netolerantní k nedokonalosti vůči sobě i ostatním Přecitlivěle reagují na každou formu kritiky, snadno se rozpláčou Předvádí se nebo ruší ostatní, odmítají se podřídit Mohou se stát třídním šaškem Jsou netrpěliví, když nejsou vyvoláni k přednesu či odpovědi Zahraniční průvodce výchovou a vzděláváním nadaných žáků uvádí učitelka C. Trépanier 15 ve své knize pro učitele a rodiče nadaných žáků na základě výsledků zkoumání Národní Asociace pro nadané děti (the National Association for Gifted Children NAGC) tyto charakteristické rysy: Učí se rychle a snadno s malou potřebou opakování Mají silný smysl pro spravedlnost Mají dobře vyvinutý smysl pro humor Mluví až neobvykle s rozsáhlou a pokročilou úrovní slovní zásoby Jsou vysoce nápadití zvláště při řešení problému Upřednostňují společnost dospělých nebo starších dětí Bývají obvykle emocionálně velmi citliví Zpochybňují autoritu Jsou vášniví pro danou činnost Jsou perfekcionisté Mají problém se stejně smýšlejícími vrstevníky nebo kamarády 15 TREPANIER, C., WILSON, S. J. Educating Your Gifted Child: How One Public School Teacher Embraced Homeschooling. Olympia: GHF press, ISBN

14 Mají výbornou paměť L. Hříbková vytváří stručnou sumarizaci charakteristik nadaných žáků, které uspořádala do tří okruhů: kognitivní charakteristiky, nekognitivní charakteristiky a charakteristiky učení. Individuální rozdíly mezi žáky označujeme termínem kognitivní styl jedná se o zvláštnosti žáků v jejich vnímání i v dalších poznávacích procesech ve srovnání s vrstevnickou populací. Tvořivé schopnosti intelektově nadaných žáků jsou rozvinuty mnohem více a výsledky testování inteligence mohou být srovnatelné s žáky o dva až pět let staršími. Na základě výzkumů kognitivních psychologů bylo zjištěno, že nadaní žáci používají vyspělejší metody a strategie v řešení úloh, než při řešení používají starší, průměrně intelektově nadaní žáci. 16 Kognitivní charakteristiky lze dále členit na: Intelektové charakteristiky nadaných žáků žáci samostatně používají encyklopedické zdroje a jiné moderní technologie, projevují zájem o vztahy příčiny a následku a rozpoznají vztahy mezi jevy. Mají zálibu ve strukturování informací, dobře rozvinuté kritické myšlení, což se projevuje tendencí k polemice a zvýšené kritice. Značnou a důležitou charakteristikou je pro ně bohatý slovník. Jsou schopni se déle soustředit, než jejich vrstevníci. Tvořivé charakteristiky v rámci školních i mimoškolních aktivit projevují hravost a zvídavost, vyžadují stále nové informace, které bez problémů přijímají, snaží se hledat svoji vlastní odpověď na položené otázky. Paměť nadaní žáci disponují vynikající pamětí, jsou výborní pozorovatelé a snadno si zapamatují i drobné detaily. Soustředí se na zejména na věci či jevy, které je zaujaly. 17 V naší literatuře se s podobným dělením setkáváme u E. Machů a I. Kočvarové, 18 které také popisují kognitivní charakteristiky nadaných žáků. Kromě paměti a intelektu, řadí mezi tyto charakteristiky rovněž bohatou slovní zásobu, metagognitivní schopnosti, které souvisí s neobyčejnou uvědomělostí a vlastní strategií řešení problému a učení. Dále vymezují kritické myšlení, pracovní tempo, značné hluboké znalosti v oborech, které je zajímají. 16 HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s. 94. Psyché (Grada). ISBN Tamtéž, s MACHŮ, E., KOČVAROVÁ, I. Kvalita školy z hlediska péče o nadané žáky. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2013, s. 17. ISBN

15 Nekognitivní charakteristiky Centrem zkoumání autorů se staly nekognitivní charakteristiky nadaných žáků, které zkoumaly jejich motivační, emocionální a sociální charakteristiky. Motivační charakteristiky značná převaha vnitřní motivace před vnější, jsou značně vytrvalí při činnostech, které je zajímají, nebojí se riskovat a mají rozmanité zájmy. Emocionální charakteristiky převaha značné citlivosti, někdy až přecitlivělosti, značná zvýšená potřeba emocionální podpory, impulzivnost a estetická dimenze věcí. Sociální charakteristiky projev potřeby volnosti a aktivity, neustále chtějí být centrem pozornosti v očích svého okolí, mají vysoké nebo velmi nízké sociální dovednosti, odvaha prezentovat vlastní názor a hájit jej před skupinou, mají velký smysl pro humor někdy nepochopitelný pro spolužáky. Značná sociální naivita, důvěřivost a bezelstnost. 19 Je důležité upřesnit a zdůraznit fakt, že u nadaných žáků se vyskytují pouze některé z těchto charakteristik. Znamená to, že u nadaných se nikdy neprojeví všechny charakteristiky najednou, nebo pouze jedna z nich. Charakteristiky učení Tato skupina charakteristik zahrnuje ty, které můžeme pozorovat ve školním prostředí při výuce, ale také při domácí přípravě. Lze konstatovat, že nadaní žáci se učí snadno a rychle. K charakteristikám učení patří následující žáci se dobře adaptují v učebním prostředí, dávají přednost individuálnímu učení a práci, často jejich znalosti o daný obor přesahují požadovaný rozsah učiva, rádi experimentují, mají tendence ke strukturování problému, lépe vynikají v induktivním učení, než v mechanickém učení, využívají dobrou fantazii, dokonalost a prezentují své znalosti a dovednosti před třídou. Zejména výčet těchto charakteristik učení a projevy nadaného jedince vedou učitele, rodiče a další osoby k úsilí o vytvoření speciálního vzdělávání a přístupu pro populaci nadaných žáků. 20 Tyto a další představené charakteristiky nadaných žáků významně ovlivňují výuku. Již při přípravě učitele je důležité, aby si uvědomil shrnutí těchto pozitivních 19 HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s Psyché (Grada). ISBN HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s Psyché (Grada). ISBN

16 a negativních vlastností a snažil se eliminovat negativní, rozvíjet a naplno využít pozitivní charakteristiky ve prospěch celé třídy, vést žáky k toleranci a ke každému přistupovat individuálním způsobem. 1.3 Výchovně vzdělávací potřeby mimořádně nadaných žáků Dobrý začátek znamená polovinu hotové práce. Aristoteles Nadaní žáci jsou v našem vzdělávacím systému považováni za děti se speciálními vzdělávacími a výchovnými potřebami a je jim třeba umožnit a poskytnout takové podmínky, které zajistí rozvoj jejich potenciálu. Zejména je důležité, aby takovým dětem byly v procesu vzdělávání nabízeny rozmanité možnosti při dalším rozvoji nadání a aby byl také respektován jejich individuální potenciál. 21 Výchovně vzdělávací proces mimořádně nadaných žáků je komplexní záležitost, do které vstupují odborníci (psycholog, speciální pedagog, pedagog, organizátor volného času dítěte aj.), rodiče, spolužáci a přátelé. V tomto směru je důležitá osvěta mezi odborníky, kteří jsou vyškoleni pro vzdělávací potřeby nadaných žáků. Jsou to nejen pedagogové, ale i psychologové, kteří hrají nezaměnitelnou roli v identifikaci pomocí standardizovaných psychologických nástrojů. MŠMT realizuje Koncepci péče o mimořádně nadané žáky ve školských poradenských zařízeních. Díky této podpoře funguje pracovní skupina psychologů z poraden, která je zastoupena v jednotlivých regionech České republiky. Tito odborníci vytvářejí vhodné podmínky pro nadané žáky ve spolupráci se školami, jež se specializují na péči o nadané žáky. Jako příklad uvedeme pedagogicko-psychologické poradny v Kadani, Olomouci, Prostějově. 22 Jak jsme již nastínili, problematiku mimořádně nadaných dětí řeší Rámcový vzdělávací program (RVP) základních škol, ze kterého vycházejí tři základní možnosti práce s mimořádně nadaným žákem. Individuální potřeby vycházejí z vyjádření pracovníka pedagogicko-psychologické poradny, školy a rodiny dítěte. Jedná se o tyto tři body: 21 HAVIGEROVÁ, J., M. Pět pohledů na nadání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s Pedagogika (Grada). ISBN FOŘTÍK, V. a FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 126 s. ISBN

17 Vypracování individuálního vzdělávacího plánu na základě písemného vyjádření pracovníka pedagogicko-psychologické poradny a rozhodnutí ředitele školy. Obohacování učiva na principech individualizace a vnitřní diferenciace výuky. Akcelerace vzdělávacího procesu žáka, čímž rozumíme urychlení procesu mimořádně nadaných žáků na základě předčasného vstupu do vzdělávacího procesu pro daný stupeň vzdělávání a urychlení procesu vzdělávání nadaného žáka. 23 Jaký by měl být pedagog, aby dostatečně naplnil vzdělávací potřeby nadaného žáka? Především by měl volit vhodnou organizaci výuky s takovými strategiemi, které zohlední nejen jeho specifické vzdělávací potřeby, nýbrž také jeho osobnostní a sociální problémy. Během vytváření takového prostředí je důležité zvážit aktuální potřeby žáka, ale také možnosti školy pro vytváření adekvátního vzdělávacího prostředí. Kognitivní, sociální i emocionální faktory obsažené ve specifických vzdělávacích potřebách nadaných žáků se odrážejí i v základních principech pro vzdělávání nadaných. 24 Jakým způsobem je možné rozvíjet a cvičit kreativitu ve výuce? Jedná se např. o metody brainstormingu, úlohy s nejednoznačným řešením, hádanky, hlavolamy, slovní hříčky, kreativní čtení a psaní, tvořivé úlohy, originální zpracování konkrétních témat. 1.4 Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků Segregace versus integrace V oblasti vzdělávání nadaných žáků v českém školství se v současné době využívají tzv. přechodné formy mezi integrací a segregací. Rozdílný přístup přináší i rozdílné podmínky pro nadané žáky. 23 Metodiky, manuály a studie pro rozvoj talentu a silných stránek dětí: Studie: Práce s mimořádně nadanými dětmi v ČR. Silné stránky [online] [cit ]. Dostupné z: 24 FOŘTÍKOVÁ, J. Tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka: krok za krokem s nadaným žákem. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2009, s. 19. ISBN tu a 17

18 V integrované formě se talentovaný jedinec ocitá v klasické, nespecializované třídě, která mu nabízí podmínky k integraci, segregované formy jsou celkově zaměřeny na vzdělávání nadaných žáků. 25 Obr. 1-1: Příklady edukačních forem 26 Přechodné formy mezi speciální školou a běžnou třídou základní školy vytvářejí mnoho variant školské péče. Termín segregace - speciální třídy pro nadané má svoji tradici zejména v USA, kde vznikly vůbec první třídy pro nadané žáky. Výhodou vzniku takových tříd je vytvoření speciálních potřeb pro nadané žáky a celkový vhled do problematiky nadání. V důsledku tohoto procesu je vytvořen školní vzdělávací program přizpůsobený homogenní skupině s dalšími variantami vzdělávání. Přizpůsobeno je i vybavení učeben školy, zajištěny jsou speciální pomůcky, je připravena spolupráce s dalšími institucemi, vzdělávání a příprava pedagogů, spolupráce s psychologem a centry pro nadané žáky. Pedagogové pracují se třídou, ve které je snížen počet žáků, aby bylo dosaženo, co nejlepších výsledků. Důležité je i neustálé školení pedagogů a získávání dalších poznatků při práci s homogenní skupinou nadaných. Mezi segregační formy řadíme 25 MACHŮ, E. Nadaný žák. 1. vyd. Brno: Paido, 2010, s. 77. ISBN Tamtéž, s

19 speciální školy pro nadané žáky, domácí výuku, částečně speciální třídy vytvořené pro nadané žáky v běžných základních školách, dále je zde možné zařadit i vzdělávání žáků na víceletých gymnáziích a výběrových školách s rozšířenou výukou určitého předmětu. 27 Jisté riziko speciálních tříd pro nadané žáky při běžných základních školách může být ve formě jakési rivality mezi nimi a ostatními žáky, popřípadě mezi rodiči obou skupin žáků. Integrace mimořádně nadaných žáků v českém školství převažuje nad formou segregace. V rámci integrace dochází k tomu že, nadaný žák zůstává ve své původní škole a třídě, kde mu učitelé poskytují speciální péči. 28 Zde je důležitá připravenost pedagogů. Podmínky úspěšné integrace Klíčem úspěšné integrace je zabezpečení a realizace někdy až složitých podmínek. Na základě diagnostiky provedené psychologem škola po dohodě s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny zajistí motivující školní prostředí, umožní učitelům vzdělávací kurzy v této problematice, vypracují alternativní učební plány, doplňkové pomůcky a vytvoří hodnotící škálu pro nadané žáky. Je důležité zajistit dostatečné množství kurzů o problematice nadaných žáků pro pedagogy a budoucí pedagogy. Některé pedagogické fakulty realizují v rámci studia primární pedagogiky předměty, které se týkají práce s nadanými žáky, avšak stále není zaměření na nadané žáky dostačující, aby umožnilo patřičnou kvalifikaci. Důležité je i pečlivé vytvoření individuálních vzdělávacích plánů, realizace vnitřní diferenciace na základních školách s dostatečným množstvím volitelných předmětů, v rámci výuky používání doplňkových materiálů s různými obtížnostmi. Nedílnou součást tvoří odborné a zájmové společnosti zabývající se nadáním, jsou to různé skupiny odborníků a laiků, kteří se zajímají o toto téma. Existence společností ECHA StaN, Mensa a jiné MACHŮ, E. Nadaný žák. 1. vyd. Brno: Paido, 2010, s ISBN HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s Psyché (Grada). ISBN HŘÍBKOVÁ, L. Mimořádně nadané děti ve škole a v rodině. 1. vyd. V Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2010, s ISBN

20 Akcelerace versus obohacování Nadaným žákům nevyhovuje klasická výuka formou drilu, mechanické učení, jednoduché úkoly. Vyžadují podněty pro celkový vývoj jejich potenciálu. Britská profesorka pedagogiky D. Montgomery 30 srovnává akceleraci se zhušťováním studijního plánu, kde se běžné kurikulum probírá velmi rychlým tempem na základě klíčových témat, vynechávají se detaily, které žáci znají nebo se naopak doplňují podle jejich potřeby. Za základní přístupy vzdělávání nadaných z hlediska obsahu se v současnosti používají dva: akcelerace (z angl. acceleration) urychlení učiva a obohacování (z angl. enrichment). Zde je široká škála různých metod, kdy některé metody jsou zařazovány současně do obou z nich, v praxi se často kombinují a nelze je tedy oddělit. Hlavním cílem akcelerace pro nadané je vytvoření takových podmínek vzdělávání, které povedou ke zkrácení obvyklé školní docházky, což může být velikým přínosem pro jedince mimořádně nadané. Akcelerace může mít různé organizační formy: Předčasný nástup do školy; nástup do druhého ročníku základní školy; přeskakování ročníků; ukončení výuky daného předmětu za kratší dobu; docházka na výuku v určitém předmětu na vyšší stupeň školy; možnost výběru náročnějších volitelných předmětů; výuka podle individuálního vzdělávacího plánu. 31 Dalšími akceleračními metodami jsou i mimoškolní aktivity, např. vzdělávací kurzy na vyšší úrovni univerzitní, víkendová a letní školní docházka. V. Fořtík a J. Fořtíková 32 vymezují akceleraci jako razantnější zásah do průběhu studia nadaného žáka, které však není tolik organizačně náročné pro školu, kde dítě studuje. Můžeme shrnout, že akcelerace má především napomáhat poznávacím a výkonovým potřebám žáků. Častou organizační formou této varianty je segregace. Naopak integrační formu řadíme k přístupu obohacování. Tato varianta je většinou realizována v běžných třídách. Obohacování vede k rozšíření, obohacení a prohloubení 30 MONTGOMERY, D. Efektivní výuka a studium nadaných a talentovaných In. RENZULLI, Joseph S. Úspěšná výuka mimořádně nadaných dětí. Praha: Triton, 2008, s. 92. ISBN HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s Psyché (Grada). ISBN FOŘTÍK, V. a FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 46. s. ISBN

21 učiva nad rámec běžného učiva. Obohacování učiva je využitelné od nejnižší úrovně diferenciace v rámci jednotlivých vyučovacích hodin až k velmi systematické změně celého školního programu. 33 K dalším možnostem obohacování učiva patří exkurze, různé soutěže, vzdělávací kluby, využití informačních technologií a zapojení externích odborníků do výuky. Obohacování pomáhá nadaným žákům zlepšovat tvořivé myšlení, rozsah učiva je koncipován více do hloubky a větší šířky oproti ostatním spolužákům. Mimo jiné vytváří podmínky bližší reálnému sociálnímu prostředí nadaného jedince. Také v této variantě nalezneme různé organizační formy výuky: 34 Samostatné studium Projektové vyučování Skupinové vyučování Účast na výuce ve vyšším ročníku Přítomnost pomocníka, konzultanta ve třídě Úspěchem zajištění efektivní školní výuky je možné vývojovou diferenciací, která zahrnuje takové úkoly, které odkryjí schopnosti a potřeby každého jednotlivce a vedou dále k možnostem dosáhnout pokročilejších výkonů. Vývojová diferenciace by měla být součástí všech hodin a ve všech předmětech kurikula. V některých předmětech lze využít dělení tříd. Udržení a vytváření vztahů s různými společenstvími, umožní vznik klubů a společností, které budou naplňovat zájmy žáků, jsou to doplňkové aktivity mimo školu. Každý žák by měl mít ve škole osobu mentora, na kterého se může v případě potřeby obrátit a bude mu důvěřovat. Někdy je zapotřebí akcelerace pro daného žáka, tedy umožnit mu přeskočit ročník nebo zajistit dálkové studium. Jiní nadaní mohou cítit potřebu zhuštěného výkladu učiva. Obohacení jako další doplněk v rámci odborných lekcí, či letní školy FOŘTÍK, V. a FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 45. s. ISBN HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s Psyché (Grada). ISBN MONTGOMERY, D. Efektivní výuka a studium nadaných a talentovaných In. RENZULLI, Joseph S. Úspěšná výuka mimořádně nadaných dětí. Praha: Triton, 2008, s. 95. ISBN

22 škola. 36 Obr. 1-2: Pyramida potenciálu sedm typů diferenciace, které by měla nabízet každá 36 MONTGOMERY, D. Efektivní výuka a studium nadaných a talentovaných In. RENZULLI, Joseph S. Úspěšná výuka mimořádně nadaných dětí. Praha: Triton, 2008, s. 95. ISBN

23 Shrnutí První kapitola diplomové práce je zaměřena na vymezení pojmu mimořádně nadaný žák a jeho charakteristika z pohledu domácích i zahraničních autorů, ale také legislativní rámec vzdělávání mimořádně nadaných žáků. Abychom mohli definovat mimořádně nadané jedince, je nutné určit charakteristiky oblastí mimořádného nadání z různých pohledů jednotlivých autorů. V jedné podkapitole shrnujeme pozitivní i negativní pohledy nadaných žáků a rozdělujeme je dále na kognitivní charakteristiky, nekognitivní charakteristika a charakteristiky učení. V návaznosti na tuto oblast se věnujeme rovněž výchovně vzdělávacím potřebám mimořádně nadaných žáků. Popisujeme základní druhy organizačních forem vzdělávání a zabýváme se pojmy segregace, integrace, akcelerace a obohacování či dalšími efektivními formami výuky. 23

24 2 UČITEL NADANÉHO ŽÁKA 2.1 Přístup a kompetence učitele k nadaným žákům Učitel nemůže nikdy říci, kde jeho vliv končí. Henry Brooks Adams Největší vliv na kvalitu a péči o nadané žáky v běžných třídách představuje právě učitel. Jeho stupeň znalostí problematiky vzdělávání nadaných žáků, dovednosti a kreativita jsou významnými faktory odrážející se při výuce. Organizace a příprava výuky, stejně také příznivé klima třídy mají značný vliv na motivaci a hrdost žáka. Kompetence k této profesi zahrnují znalosti, odborné dovednosti a postoje. Rozumíme tím morální přístup k práci a důležitou roli zodpovědnosti v procesu vzdělávání. Učitelé představují pro své žáky reprezentaty světa dospělých. Využívají svoji osobnost stejně jako vzdělávací prostředky, aby vytvořili pozitivní přístup k žákům. Učitelská práce zahrnuje nespočetný soubor rozmanitých aktivit a činností. Především jsou to diagnostické činnosti. Učitel musí rozpoznat žákovy schopnosti, dovednosti, znalosti a také další osobní charakteristiky jako jsou zájmy, povahové rysy, učební styl. Učitel musí dodržovat jisté etické zásady či přístupy k integrovaným žákům se speciálními vzdělávacími potřebami: 37 Respektovat osobnost žáka Přistupovat ke vzdělávacímu procesu kreativně a pozitivně Upoutat pozornost žáka a motivovat jej k další práci Především ocenit snahu a úsilí dítěte, než jeho výsledky Být důsledný a spravedlivý Omezit rušivé prvky a podporovat klid a koncentraci Střídat různé aktivity, metody 37 ŠIMONIK, O. et al. Talented learner. 1st ed. Brno: Masarykova Univerzita, 2011, s ISBN

25 Učitelské aktivity při práci s mimořádně nadanými žáky neobnáší pouze přípravu vhodných vzdělávacích materiálů a různá školení. Laznibatová 38 upozorňuje na novější trendy ve výuce nadaných žáků, které je potřeba realizovat, aby byl výsledný efekt co nejlepší. Učitel by měl vést s žáky dialog, nechat prostor pro kladení otázek, zadávat problémové úkoly, rozvíjet logické a kritické myšlení, vkládat do výuky různé experimenty, podporovat samostatnost. Na učitele jsou kladeny veliké nároky a požadavky, jak po odborné, tak osobnostní stránce při práci s nadanými žáky. Mnoho zahraničních autorů definovalo některé z významných rysů a vlastností úspěšných učitelů pro nadané žáky. Mezi základní kritéria učitele nadaných žáků patří např. osobnostní zralost a sebedůvěra, pozitivní přístup k mimořádně nadaným dětem, akceptování individuálních odlišností, vysoké pracovní nasazení, flexibilita a smysl pro humor, nedirektivní přístup, orientace na výkon, vysoká inteligence a intelektuální zájmy. Z uvedených kritérií vyplývá, že kvalitní učitel by měl být odborně připravený a měl by respektovat osobnost žáka s jeho specifickými vzdělávacími potřebami. Proto není možné vyhledávat učitele pro nadané žáky pouze dle těchto vlastností. Je třeba zohlednit tyto vlastnosti při výběru studentů (budoucích učitelů) pedagogiky a rozvíjet je dále v rámci přípravy na učitelské povolání. Nejnovější studie dokonce potvrzují, že mladí učitelé absolventi Pedagogických fakult vnímají školu očima žáků, a proto jsou vhodnými kandidáty pro práci s nadanými žáky. Učitel je považovaný za change agent, agenta změny, protože prostřednictvím něho se uskutečňují změny ve společnosti a děti přebírají jeho myšlenky, názory, způsoby chování a postoje. 39 Jaký by měl být učitel nadaných žáků, popisuje podle D. Sisk, Hříbková 40 na základě výzkumu učitelů nadaných žáků. V následující tabulce uvádíme důležité charakteristiky z pohledu nadaných středoškoláků včetně procentuálních vyjádření důležitosti. 38 LAZNIBATOVÁ, J. Nadaný žiak: na základnej, strednej a vysokej škole. 1. vyd. Bratislava: Iris, 2012, s ISBN LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa: jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: Iris, 2012, s ISBN HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s Psyché (Grada). ISBN

26 Charakteristiky Procenta důležitosti Odbornost a zájem se dále vzdělávat 98 Vynikající způsobilost k výuce určitého předmětu 95 Spravedlnost a nestrannost 93 Demokratický a kooperativní přístup 92 Smysl pro humor 90 Flexibilita 90 Používání pochval a projevování uznání 88 Široké zájmy 85 Zájem o problémy druhých 83 Příjemný osobní vhled a chování 79 Tab. 2-1: Důležité charakteristiky učitele pro vzdělávání a výchovu nadaných. 41 Výzkum Masarykovy Univerzity v letech pod vedením profesorky PhDr. M. Vítkové, CSc. byl zaměřený na vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v primární škole, jejich inkluzi i přístup učitelů. Výsledky výzkumu ukázaly, že většina dotazovaných učitelů má pozitivní přístup ve vzdělávání nadaných žáků. Učitelé poukazovali na problém řešení možnosti asistenta učitele pro práci s nadanými žáky, který kvůli nízkým finančním prostředkům není možný a málo učebních pomůcek či materiálů dostupných pro výuku. Přípravy učiva pro nadané žáky integrované v běžných třídách jsou časově velmi náročné, výsledný efekt nebyl náležitě oceněn. Zájem učitelů o nové formy vzdělávání nadaných stále roste a dává tak možnost nadaným, aby o ně bylo dobře postaráno. Většina učitelů byla informována skrze internet a odbornou literaturu. Někteří dotazovaní učitelé byli vzděláváni v rámci různých seminářů a kurzů, jiní získali informace prostřednictvím speciálních center nadaných žáků. Nedostatek informací bylo shledáno při studiu na univerzitách, jelikož jen minimálně je téma 41 HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s. 199.Psyché (Grada). ISBN

27 nadaných žáku diskutováno a budoucí učitelé nemohou získat patřičné znalosti a vhled do problematiky nadaných žáků Osobnost učitele Osobnost učitele a jeho charakterové vlastnosti tvoří základ při osvojování vědomostí a dovedností potřebných pro práci nejen s nadanými žáky. Nadaní žáci jsou skutečně výzvou pro učitele, proto by se vzdělávání učitelů mělo přizpůsobit tak, aby pedagogové byli připraveni na práci s nadanými žáky. L. Hříbková 43 řadí k osobnostním charakteristikám především tvořivost, empatii, toleranci, autenticitu. Podle O. Šimoníka 44 je povolání učitele nikde nekončící cesta osobnostního růstu. Dobré výsledky znamenají pro učitele sledovat aktuální výzkumy, inspirovat se novými trendy ve vzdělávání, zaměřit se na žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Osobnost pedagoga vytváří ve školní třídě vhodné prostředí pro rozvoj všech žáků a nezanedbává správný vývoj dětí se specifickými potřebami. Osobnost učitele musí být správně utvářena a musí mít předpoklady pro pedagogickou činnost. Výchova učitelů probíhá ve dvou fázích. První fáze zahrnuje odbornou způsobilost, která přichází se studiem na vysoké škole. Ve druhé fázi se formuje osobní růst především díky vlastní praxi, individuálnímu vzdělávání a účastí na pravidelných školeních či vzdělávacích kurzech. J. Škrabánková 45 uvádí souhrn vybraných pravidel pro učitele nadaných žáků a jejich aktivní práci: Autoedukace učitele Přehlednost učiva Vést dialog s žákem a netrvat na formulacích uvedených v učebnicích Kreativně reagovat v daném okamžiku Hledat argumenty odpovědí na vědecké bázi 42 ŠIMONIK, O. et al. Talented learner. 1st ed. Brno: Masarykova Univerzita, 2011, s ISBN HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s. 199.Psyché (Grada). ISBN ŠIMONÍK, O., ŠKRABÁNKOVÁ, J. a ŠŤÁVA, J. (eds.). Nadaní žáci - výzva pro učitele: sborník referátů z mezinárodního semináře v Brně, dne 18. listopadu S Brno: Masarykova univerzita, ISBN ŠKRABÁNKOVÁ, J. In ŠIMONÍK, O. (ed.). Vzdělávání nadaných žáků. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s.63. ISBN

28 Umět využít potenciál u svých žáků pro větší efektivitu výuky Individuální přístup Ochota učitele konzultovat s žáky i mimo vyučování Podle M. Jandy, G. Věchtové a J. Šťávy 46 si již většina pedagogů uvědomuje, že vzdělávání nadaných žáků by mělo být v souladu s jejich schopnostmi, individuálními potřebami, které odpovídají nejen jejich rozumovým schopnostem, ale také příslušnému druhu nadání. Učitel by měl pozorovat, vést a svým individuálním přístupem předcházet možným problémům, komplikacím či nedorozuměním při rozvoji nadaného žáka. Úloha učitele by měla spočívat nejen v motivaci při činnostech, ve kterých nadaný žák dosahuje nadprůměrné schopnosti, ale také v činnostech, kde žákovi dovednosti nedosahují takových schopností. Bílá kniha 47 zdůrazňuje potřebu připravit učitele pro práci s nadanými žáky. Je třeba naučit učitele znát a běžně používat moderní výukové metody, které se ve světě k práci s nadanými používají, a jsou vhodné pro rozvoj potenciálu všech žáků. Jde zejména o kooperativní a projektové vyučování, programy zaměřené na rozvoj osobnosti dítěte, jeho sebedůvěry a na ni navazující tvořivosti a také důraz na rozvoj rozumových schopností, např. kritického myšlení. Aby mohli tyto náročné úkoly plnit, je třeba dbát také na podmínky pro práci učitelů a jejich osobnostní růst. Jen budou-li sami rozvíjet svou sociální a emocionální inteligenci, budou ji moci pěstovat ve svých žácích a pomoci jim stát se kompetentními dospělými. Osobní snaha učitele a identifikace nadání vede k úspěšné práci s nadanými žáky. Zájem učitele o metody a formy činností pro využití v praktickém uplatnění při práci s nadanými žáky. Dodržení určitých pedagogických zásad vede k realizaci potenciálu nadaného žáka. Mezi základní zásady patří: 48 Příležitost pracovat rychlejším tempem Nabídka alternativního obsahu učiva 46 ŠŤÁVA, J. (ed.). Učitel a nadaný žák: sborník referátů z mezinárodního virtuálního semináře. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s.30. ISBN KOTÁSEK, J. (ed.). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: bílá kniha. Praha: Tauris, 2001, s. 56. ISBN Problematika péče o nadané žáky na základních a středních školách: metodická příručka + soubor pracovních listů. Turnov: Vzdělávací centrum Turnov, c2011. ISBN

29 Prvky vyšší náročnosti učiva Nezávislost, možnost pracovat samostatně Metody abstraktních úkolů Aktivní role žáka Ve všech vzdělávacích programech je klíčem k efektivnímu učení učitel, který vytváří prostředí, jež podněcuje nebo naopak ničí sebedůvěru, povzbuzuje nebo potlačuje zájmy, rozvíjí nebo zanedbává schopnosti, podporuje nebo dusí kreativitu, stimuluje nebo bere odvahu ke kritickému myšlení a usnadňuje nebo maří úspěch. 49 Jaký by měl být učitel nadaných žáků? Zahraniční výzkumy ukázaly tyto vlastnosti osobnosti učitele: 50 Učitel musí poznat sám sebe, aby dokázal porozumět pocitům, potřebám a chování ostatních; musí rozumět podstatě nadání, znát charakteristiky nadaných žáků, aby mohl dobře identifikovat nadané děti mezi těmi ostatními, které mu jsou svěřeny; musí zajistit vhodné výukové prostředí pro rozvoj nadání; musí působit jako inspirátor učení, podporovat iniciativu, originalitu a zvídavost a musí vyzdvihnout význam procesu učení se stejným zájmem jako o jeho výsledek; musí poskytovat informační zpětnou vazbu svým žákům a nabídnout i alternativní strategie učení, musí zajistit vhodné klima třídy, které poskytuje bezpečné zázemí a podporuje tvořivost 2.3 Pedagogická diagnostika mimořádně nadaného žáka Role učitele při identifikaci nadaného žáka je součástí výchovně-vzdělávacího procesu. Včasná identifikace umožňuje, co nejefektněji využít výjimečného potenciálu u nadaných žáků. Nejvhodnějším obdobím pro identifikaci je předškolní či mladší školní věk. E. Machů 51 rozděluje identifikační metody na psychologické, pedagogické a pedagogicko-psychologické. Podle E. Machů je nominace učitelem vůbec nejstarší 49 Úloha učitele nadaných a tvořivých dětí. Svět nadání časopis o nadání a nadaných. [online] [cit ] Dostupné z: 50 Straka, O., Dočkal, V. Úloha učitele nadaných a tvořivých dětí. [online] [cit ]. Dostupné z: 51 MACHŮ, E. Nadaný žák. 1. vyd. Brno: Paido, 2010, s. 71. ISBN