Pravidla a scénáře. v1.13

Transkript

1 Pravidla a scénáře v.3

2 Přehled hr y Píše se rok 775. Americké kolonie začaly v rozhořčení nad novými daněmi, které na ně uvalila Velká Británie, shromažďovat zbraně a organizovat domobranu. 8. dubna členové domobrany zaútočili na pluk 700 britských vojáků, kteří měli rozkaz zabavit shromážděné Kapitola Stránky zbraně. Než se britští vojáci dostali do bezpečí Bostonu, 273 z nich bylo zabito nebo zraněno. Americká revoluce byla zahájena! Příprava hry: 2 Ve hře 775 Rebellion hráči ovládají nejdůležitější strany, které se účastnily Americké revoluce. Na britské straně je představují britské vojsko ( červené kabáty ), loajalistické milice a němečtí hessenští žoldnéři; Američany představuje kontinentální armáda, patriotické milice a francouzští vojáci. Kromě toho se obě strany mohou spojit s domorodými indiány. Pravidla: Scénáře: Historie: Hráči za každou stranu společně vymýšlejí strategii, aby zkoordinovali své tažení. Každá strana se snaží ovládnout kolonie na mapě. Hráči pak mohou umisťovat posily do kterékoli městské oblasti uvnitř kolonií, které jejich strana ovládá. Když bude vyhlášeno příměří, hra skončí a vyhraje strana, která bude ovládat více kolonií. Herní komponenty mapa zobrazuje 3 původních amerických kolonií plus Maine, Quebec a Nové Skotsko 54 karet 5 červených karet britského vojska, 3 žlutých karet loajalistů, 4 modrých karet kontinentální armády, 2 bílých karet patriotických milicí americké 205 kostiček jednotek 35 červených kostiček britského vojska, 45 žlutých kostiček loajalistů, 40 modrých kostiček kontinentální armády, 45 bílých kostiček patriotických milicí, plus následující spojenci: 2 oranžových kostiček hessenských žoldnéřů, 0 fialových kostiček francouzského vojska, 8 zelených kostiček indiánů. Poznámka: Na obrázku nejsou zobrazeny všechny barvy. ukazatel kol 6 bojových kostek 2 červené kostky britského vojska, 3 žluté kostky loajalistů, 2 oranžové kostky hessenských žoldnéřů, 2 modré kostky americké kontinentální armády, 3 bílé kostky patriotických milicí, 2 fialové kostky francouzského vojska, 2 zelené kostky indiánů. Poznámka: Na obrázku nejsou zobrazeny všechny barvy. britské 6 oboustranných vlajek nadvlády 4 kostky tahu jedna v barvě každé frakce plus hedvábný tahací pytlík (nezobrazen). Vypadají stejně jako bojové kostky, ale mají všechny stěny prázdné.

3 Příprava hry.0 Zvolte si scénář Tato hra obsahuje tři scénáře: Kampaň 775, úvodní scénář s kratší herní dobou a Obléhání Quebecu..3 Umístěte další jednotky Náhodně vytáhněte kostku tahu (to jsou ty velké kostky se všemi stěnami prázdnými). Každá frakce patřící k vytažené straně umístí 4 další jednotky své barvy do oblastí, které již obsahují jednotky její strany. Pak každá frakce patřící k opačné straně umístí 4 další jednotky své barvy do oblastí, které již obsahují jednotky její strany. Níže popíšeme podrobně přípravu scénáře Kampaň 775. (Podrobná příprava jednotek pro scénáře Úvod a Obléhání Quebecu je popsána na stranách 7 a 8.). Zvolte si frakci Každý hráč si zvolí frakci, za kterou bude hrát, a vezme si příslušné jednotky, bojové kostky a karty v barvě této frakce..4 Vytvořte zásobu posil Po skončení přípravy hry hráči vytvoří ze zbývajících jednotek svých frakcí zásobu posil. Tyto jednotky budou umístěny na mapu jako posily (3.) na začátku příštích tahů frakce anebo na pokyn karty událostí. Každá frakce má svou barvu a patří k ní: Frakce britské strany:.5 Umístěte vlajky nadvlády Do kolonií, které ovládá některá ze stran, se umístí vlajky nadvlády. Příklad: Na začátku se britské vlajky umístí do Delaware, Quebecu a Nového Skotska. Americké vlajky se umístí do Connecticutu a Rhode Islandu. Britské vojsko (červená) 35 jednotek, 2 bojové kostky, 5 karet Loajalisté (žlutá) 45 jednotek, 3 bojové kostky, 3 karet Frakce americké strany: Kontinentální armáda (modrá) 40 jednotek, 2 bojové kostky, 4 karet Patriotické milice (bílá) 45 jednotek, 3 bojové kostky, 2 karet.6 Vytvořte balíčky hráčů, doberte si karty Každá ze čtyř frakcí si připraví dobírací balíček z karet s čísly 0-2 ve své barvě. (Karty s čísly nad 2 se používají jen ve scénáři Obléhání Quebecu.) Číslo karty se nachází v pravém dolním rohu každé karty. Zamíchejte karty své frakce a tři z nich si vezměte do Tento symbol ruky. označuje, že tato Hrají-li méně než čtyři hráči, bude jeden nebo více hráčů ovládat více frakcí na stejné straně konfliktu. Vždy se musí hrát se všemi frakcemi. Kolonie Na mapě je zobrazeno 3 původních amerických kolonií, Maine (v té době území Massachusetts) a provincie Nové Skotsko a Quebec. Pro účely hry budeme o všech hovořit jako o koloniích. Každá kolonie má svou barvu a je rozdělena do oblastí, z nichž některé obsahují města. Příklad: Výše uvedený obrázek zobrazuje tři kolonie: Connecticut tvořen 2 oblastmi, Rhode Island tvořen oblastí a Massachusetts tvořeno 3 oblastmi. Příklad: Boston je jediná městská oblast kolonie Massachusetts. karta se používá ve Balíček každé frakscénáři Obléhání ce se skládá z 2 Quebecu. přizpůsobených Počet armád, které karet, osm z nich hráč může přesujsou karty pohybu nout Počet oblastí, o ktea čtyři karty udáré se každá armáda lostí. Jestliže němůže přesunout který hráč má po dobrání v ruce jen Číslo karty karty událostí, které se poznají podle slova Událost ( Event ) na kartě, ukáže je, zamíchá si je do svého dobíracího balíčku a vezme si tři nové karty. Hráči za stejnou stranu si mohou své karty navzájem ukazovat, aby mohli koordinovat své další akce..2 Umístěte počáteční jednotky Některé oblasti na mapě jsou označeny barevnými čtverečky, které představují počáteční umístění jednotek pro scénář Kampaň 775. Umístěte na tyto oblasti jednotky příslušných barev. Příklad: Britové umístí a 2 do Bostonu. Američané umístí a 2 do Newportu..7 Umístěte ukazatel kola Umístěte ukazatel kola na políčko na stupnici kol, která je umístěna v pravém dolním rohu mapy. Průběh hry 2.0 Kola a tahy Hra se skládá z proměnlivého počtu kol. V každém kole všechny čtyři frakce učiní svůj tah v náhodném pořadí. ne na další políčko kola na stupnici kol a začne další kolo. 2. Kontrola konce hry Na konci třetího a každého dalšího kola musí být zkontrolováno splnění podmínky pro konec hry (4.0). Na začátku každého kola se všechny čtyři kostky tahů vloží do tahacího pytlíku. Pak se z něj naslepo vytáhne jedna kostka a umístí se na políčko. tah na stupnici tahů. Její barva stanovuje, která frakce bude na tahu. Tato frakce provede celý svůj tah před vytažením další kostky tahu. 3.0 Posloupnost tahu Vytažená kostka tahu stanovuje, která frakce nyní provede svůj tah. Hráč, který hraje za tuto frakci, se stává aktivním hráčem a vykoná následující fáze v uvedeném pořadí: Poté, co byly vytaženy všechny čtyři kostky tahu a všechny frakce odehrály svůj tah, kolo skončí. Ukazatel kol se posu- 2

4 a) Fáze posílení (3.) Hessenské a francouzské jednotky vstupují do hry, když jsou zahrány určité karty událostí (3.2.6). Tyto jednotky jsou vždy ovládány svými spojenci a nikdy nezmění stranu. b) Fáze pohybu (3.2) c) Fáze bitev (3.3) Domorodí indiáni (zelená) - jednotky domorodých indiánů v oblasti jsou nezávislé, dokud se nepřipojí k některé straně. To se stane tehdy, když se britské nebo americké jednotky přesunou do oblasti, kterou dosud okupují pouze jednotky domorodých indiánů. Když se indiáni přidají k některé straně, začne je tato strana ovládat. Jednotky indiánů v různých oblastech mohou být spřáteleny současně s Američany i Brity. d) Fáze dobrání karet (3.4) 3. Fáze posílení umístění posil a uprchlých jednotek. Na začátku tahu aktivní hráč vezme 4 jednotky ze své zásoby posil (.4) a umístí je do kterékoli jedné nebo více městských oblastí v koloniích, které jeho strana ovládá. Každá frakce má ve své zásobě posil omezený počet jednotek. Máli hráč ve své zásobě posil méně než 4 jednotky, umístí všechny své zbývající jednotky. Jakmile je spřátelená jednotka indiánů ponechána v některé oblasti o samotě (důsledkem přesunu nebo boje), stane se nezávislou. V budoucnu se může znovu k někomu připojit. 3.. Uprchlé jednotky Kromě umístění posil znovu vstoupí do hry kterékoli z jednotek aktivního hráče umístěných na políčku uprchlých jednotek (3.3.2) tak, že je aktivní hráč umístí do kterékoli jedné nebo více městských oblastí v koloniích, které jeho strana ovládá. Když se v téže bitvě potkají jednotky indiánů spřátelené s opačnými stranami, uprchne jich z každé strany stejný počet tak, aby nejméně jedné straně žádná nezbyla. Uprchlé jednotky se umístí na políčko uprchlých jednotek (3.3.2). Začíná-li aktivní hráč tah a jeho strana neovládá žádné kolonie, pak nemůže umístit žádné posily ani uprchlé jednotky. Posily pro tento tah ztrácí a jeho uprchlé jednotky zůstanou na políčku uprchlých jednotek. Jestliže některé straně zbudou v bitvě pouze jednotky indiánů, přidají se k opačné straně, která v oblasti zbyla. 3.2 Fáze pohybu Zahrajte jednu kartu pohybu a nejvýše dvě karty událostí. Aktivní hráč musí ve svém tahu zahrát jednu (a pouze jednu) kartu pohybu. Může také zahrát až dvě karty událostí, jestliže je drží v ruce. Jednotky se mohou přesunovat po souši nebo po vodě, podle toho, co jim zahraná karta pohybu dovolí. Aktivní hráč nemůže během svého tahu zahrát více než jednu kartu pohybu Ovládání kolonie Jestliže jsou oblasti v kolonii obsazeny pouze jednotkami jedné strany a/nebo jejích spojenců (Hessenové nebo Francouzi), pak tato strana tuto kolonii ovládá. Prázdné oblasti nemají na ovládání kolonie žádný vliv. Oblast, která obsahuje jen jednotky indiánů, znemožňuje ovládnutí kolonie. Ovládnuté kolonie se označí americkou nebo britskou vlajkou nadvlády. Všechny karty se po zahrání odloží kromě karet příměří, jež se umístí lícem nahoru podél pravé strany mapy (3.2.5) Armády jsou tvořeny jednotkami ve stejné oblasti. Armádu mohou tvořit jednotky frakcí a spojenců stejné strany. Hráč do ní může zahrnout všechny tyto jednotky nebo jen některé, ale nejméně jednotka v armádě musí patřit aktivnímu hráči. Aktivní hráč nyní může tuto armádu přesunout. Příklad: Aktivní hráč za loajalisty vytvoří armádu, do které patří 2 milice loajalistů, 3 britské jednotky, 4 hessenské jednotky a 2 indiánské jednotky. Všemi těmito jednotkami bude pohybovat spolu jako jedinou armádou. Příklad: Vlevo žádná strana neovládá Pennsylvanii. Vpravo ji ovládají Američané, protože: ) přesunuli do oblasti indiánů jednotku patriotické milice (bílou) a 2) vytlačili Brity z Philadelphie. Tyto jednotky indiánů jsou nyní spřáteleny s Američany a ti je také ovládají. Počet postav vojáků na kartě pohybu znázorňuje nejvyšší počet armád, kterými aktivní hráč může pohnout. Za nimi je uveden počet oblastí, přes které se každá armáda může přesunout. Armádou, včetně všech jejích jednotek, lze pohnout v jednom tahu jen jednou. Příklad: Pomocí této karty pohybu může hráč za kontinentální armádu přesunout tři různé armády, každou až přes dvě oblasti. Jestliže některá strana přesune všechny své jednotky pryč z kolonie, kterou ovládá, pak se tato kolonie stane na konci tahu neutrální a vlajka nadvlády se odstraní Spřátelené jednotky Hessenští žoldnéři (oranžová) britští spojenci. Historická poznámka: Během revoluční války si Britové najali desetitisíce německých hessenských žoldnéřů. Armády se přesunují z oblasti do oblasti přes hranice. Jestliže armáda vstoupí do oblasti obsazené nepřátelskou armádou či nezávislými jednotkami indiánů, musí se zastavit. Do armády nelze během pohybu přidávat nebo z ní ubírat jednotky. Stejnou jednotku nelze v jednom tahu přesunout vícekrát s různými armádami. Francouzi (fialová) američti spojenci. Historická poznámka: Francie byla s Británií ve válce téměř nepřetržitě posledních 900 let. Americká revoluce dala Francii šanci na převzetí lukrativního území v Karibiku od Britů. 3

5 3.2.2 Karty pohybu po souši umožňují armádám přesunovat se z jedné pozemní oblasti na druhou. Aktivní hráč přesunuje armády tak, jak mu dovoluje karta pohybu, kterou zahrál, modifikovaná kartami událostí, jež zahrál Omezení velikosti armády při plavbě rybářským člunem Rybářské čluny umožňují dvěma armádám až ze dvou různých pozemních oblastí, každé o velikosti nejvýše 3 jednotky, přesunout se na jedinou tutéž pozemní oblast u stejné vodní plochy. Příklad: Karta člunu loajalistů umožňuje přesun dvou armád. Každá armáda se může skládat až ze 3 jednotek patřících k loajalistům, britskému vojsku, hessenským žoldnéřům a/nebo indiánům. Jedna z těchto jednotek přitom musí být žlutá. Příklad pohybu Karty příměří Každá frakce má jednu kartu příměří. Tyto karty se hrají stejně jako karty pohybu, ale po zahrání nejsou odloženy, nýbrž se umístí lícem nahoru napravo od mapy. Tak si hráči mohou spočítat, kolik karet příměří již bylo zahráno. Hra končí (4.0) na konci 3. nebo některého následujícího kola, když jsou vedle mapy umístěny karty příměří všech frakcí jedné strany. Začíná nové kolo a první vytažená kostka tahu patří hráči za kontinentální armádu (modrá). Ten nejprve umístí 4 modré posily a uprchlou jednotku (3 do Hartfordu, 2 do Newportu). Do těchto měst může umístit jednotky, protože americká strana ovládá Connecticut a Rhode Island. Pak zahraje kartu pohybu, která umožňuje přesunout 3 armády, každou až o 2 oblasti. Vytvoří v Hartfordu armádu z 5 jednotek a přesune ji nejprve do oblasti severozápadně od Hartfordu a pak do Prince Townu. Všimněte si, že jedna jednotka nebyla do armády zahrnuta a zůstala v Hartfordu. Poté vytvoří druhou armádu v Newportu a přesune ji do Bostonu. Poté vytvoří třetí armádu v oblasti západně od Bostonu a přesune ji do Bostonu. Poznámka: Každá z těchto armád obsahuje nejméně jednu modrou jednotku kontinentální armády Karty událostí Každá frakce má ve svém balíčku unikátní karty událostí. Tyto karty přidávají na mapu další jednotky, modifikují přesun nebo pomáhají aktivnímu hráči v boji v jeho tahu. Na každé kartě události je uvedeno, kdy může být zahrána. Hráč může zahrát všechny karty událostí ze své ruky (až dvě, pokud je má, viz.6 a 3.2). Pamatujte: Karty může hrát pouze aktivní hráč. Hráč nemusí pohnout plným počtem armád uvedeným na kartě pohybu ani využít pro armádu celý povolený pohyb. 3.3 Bojová fáze Bitva nastane tehdy, když nepřátelské armády okupují stejnou oblast. Nastane-li více bitev, aktivní hráč zvolí pořadí, v jakém se bitvy vyhodnotí. Každá zahraná karta události, která může ovlivnit bitvu, musí být přidělena ještě před vyhodnocením bitvy Pohyb po vodě Aby se hráč mohl přesunout po vodní ploše, musí zahrát kartu vojenského loďstva nebo rybářského člunu. Armády, které mají kartu pohybu po vodě, se mohou přesunout z pozemní oblasti sousedící s vodní plochou na kteroukoli jinou pozemní oblast sousedící se stejnou vodní plochou, i kdyby tato pozemní oblast byla obsazena nepřítelem. Vodní plocha končí v místě, kde jsou řeky zašedlé. Příklad: Vojenské loďstvo přesunuje armády z Bostonu do Quebec City. Nemůže pokračovat do Montrealu, protože řeka na západ od Quebec City je zašedlá. Strana, která se do oblasti přesunula, je útočník, opačná strana je obránce. Bránící hráči mají iniciativu, současně hodí svými bojovými kostkami a aplikují výsledky. Jestliže v bitvě zbudou jednotky obou stran, útočící hráči hodí současně svými bojovými kostkami a aplikují výsledky. Bitva takto střídavě pokračuje, dokud v oblasti nezůstane pouze jedna strana. Hráč ovládající každou frakci hodí svými bojovými kostkami a učiní rozhodnutí pro své vlastní jednotky. Hráč hází tolika bojovými kostkami, kolik jeho jednotek se bitvy účastní. Maximální počet kostek, kterými lze hodit, je omezen počtem kostek, které frakce vlastní. Příklad: Britské vojsko (červená) může házet až 2 kostkami, zatímco loajalistická milice (žlutá) může házet až 3 kostkami. Pro účely cestování po vodě je St. Lawrence Seaway spojena s Atlantickým oceánem. Jednotky se mohou při pohybu po souši přesunovat přes řeky jedině tam, kde jsou řeky zašedlé. Výsledky hodu bojovými kostkami Bojové kostky každé frakce mají unikátní kombinaci stěn zásah, útěk a prázdnou stěnu vlastní uvážení. 4

6 3.3. Zásah Když padne zásah, odstraní se z bitvy jedna nepřátelská jednotka a umístí se do zásoby posil. Jsou-li v bitvě jednotky více než jedné frakce, soupeři se rozhodnou mezi sebou, kterou jednotku odstraní Vlastní uvážení Když padne prázdná stěna, hráč za tuto frakci se může rozhodnout, že přesune jednu ze svých jednotek ven z právě probíhající bitvy. Tato jednotka se může přesunout do kterékoli sousední oblasti, která není obsazena výhradně nepřítelem Útěk Když padne útěk, hráč za tuto frakci odstraní z bitvy jednu svou jednotku a umístí ji na políčko uprchlých jednotek. Vlastním uvážením můžete jednotku přesunout do oblasti, která obsahuje přátelské i nepřátelské jednotky (v ní dojde k bitvě). Smíte ji také přesunout do oblasti obsahující výhradně jednotky indiánů, jelikož ti jsou nezávislí. Když se tam vaše jednotka přesune, stanou se vašimi spojenci. Uprchlé jednotky se vrátí na začátku příštího tahu své frakce (3.0). Umístěte je do kterékoli městské oblasti v koloniích, které tato frakce ovládá (3..2). Je-li oblast bitvy obklopena jen oblastmi obsazenými nepřítelem, nelze stáhnout jednotku vlastním uvážením. Armádu, která se přesunula do bitvy po vodě, nelze vlastním uvážením odsunout po vodě. Nejprve se vyhodnocují hody Zásah a Útěk, pak až Vlastní uvážení. Příklad bitvy Pokračujeme v příkladu přesunu (str. 4). Hráč za kontinentální armádu přesunul armádu ( a 4 ) do Prince Townu. Britové jsou obránci, házejí tedy první. Hráči za loajalistickou milici (žlutá) a britské vojsko (červené) hodí každý jednou svou kostkou. Padne zásah a vlastní uvážení. V Bostonu jsou Britové opět obránci a házejí první. Padnou jim 2 zásahy a vlastní uvážení. Američané se dohodnou, že odstraní 2. Hráč za britské vojsko se pak rozhodne využít vlastní uvážení a přesune jednu svou červenou jednotku z bitvy na prázdnou sousední oblast Rhode Island. Nyní tuto kolonii s jedinou oblastí ovládá a vlajka nadvlády se otočí na britskou stranu! Rada: nikdy nenechávejte oblast prázdnou! Hráči za Američany se musejí společně dohodnout, která jednotka bude zasažena, a odstranit ji z mapy. Dohodnou se, že odstraní, aby ve své další akci mohli hodit co nejvyšším počtem bojových kostek. Kdyby odstranili, mohli by pak házet jen dvěma modrými kostkami, nyní budou házet dvěma modrými a jednou bílou kostkou. Američané touží po odvetě a hodí 3 zásahy a 2 útěky! Hráč za britské vojsko se rozhodne ponechat svou jednotku v bitvě. Američanům zbývají v bitvě a 3. Padnou jim 2 zásahy a útěk. Poznámka: Hráč za kontinentální armádu může házet jen dvěma modrými kostkami, i když má v bitvě 3 jednotky (3.3). Výsledkem 2 zásahů je, že se z mapy odstraní obě britské jednotky a vrátí se do svých zásob posil. Výsledkem útěku je, že se odstraní a umístí na políčko uprchlých jednotek. Američané nyní ovládají kolonii New Jersey, protože obsadili obě její oblasti. Na kolonii se umístí americká vlajka nadvlády. Bitva skončila a hra pokračuje bitvou v Bostonu. Obě britské jednotky se odstraní z mapy. Odstraní se po jedné jednotce patriotické milice a kontinentální armády a umístí se na políčko uprchlých jednotek. Američané nyní ovládají Massachusetts a umístí na ně vlajku nadvlády. Všechny bitvy byly vyřešeny a bojová fáze tím končí. 5

7 3.4 Fáze nových karet Na konci tahu si aktivní hráč dobere karty do ruky, aby měl opět 3. Nezbývá-li v dobíracím balíčku dost karet, dobere si ty, které zbývají. Příklad: V. kole zahrál svou kartu příměří hráč za britské vojsko (červený). Ve 4. kole zahrál svou kartu příměří hráč za patriotickou milici (bílý). V 5. kole hraje svůj tah jako první hráč za loajalistickou milici (žlutý) a zahraje svou kartu příměří. Nyní jsou zahrány karty příměří obou britských frakcí, takže hra skončí na konci právě probíhajícího kola poté, až všechny frakce odehrají svůj tah. Nemá-li aktivní hráč po dobrání karet na ruce žádnou kartu pohybu (tj. má jen karty událostí), musí tyto karty ukázat ostatním hráčům, zamíchat je do svého dobíracího balíčku a dobrat si 3 nové karty. Hráč musí mít po dobrání na ruce vždy alespoň jednu kartu pohybu. Tah aktivního hráče nyní končí. Z tahacího pytlíku se vytáhne nová kostka tahu a svůj tah odehraje další hráč. Pokud již byly všechny kostky tahu vytaženy, kolo skončí a zkontrolují se podmínky pro konec hry. Jestliže hra neskončí, začne nové kolo. 4.0 Konec hry Na konci třetího a každého dalšího kola se vyhodnotí podmínka na konec hry. Hru vyhraje strana, která ovládá více kolonií. Hra může skončit shodou. V případě shody nevyhrává žádná strana a Amerika se stane jižní provincií Francouzské Kanady :-) Hra skončí na konci kola, když jsou vyloženy všechny karty příměří patřící všem frakcím nejméně jedné strany (.). Upřesnění karet 5.0 Upřesnění karet a příklady Aktivní hráč začíná svůj tah vždy se třemi kartami. Karty může hrát jen aktivní hráč během svého tahu. Aktivní hráč musí zahrát jednu (a pouze jednu) kartu pohybu a může zahrát až tolik karet událostí, kolik má v ruce. Karty se po zahrání odloží, výjimkou jsou karty příměří, které se vyloží lícem nahoru napravo od mapy. Pohyb člunem #07 Dvě armády ze stejné nebo různých oblastí, každá složená z nejvýše 3 jednotek, se musejí přesunout do stejné oblasti. Nejméně jedna jednotka v každé armádě musí patřit frakci, která hraje tuto kartu. Příklad: Loajalisté přesunují loajalistickou milici a 2 britská vojska z Quebecu a loajalistickou milici, britské vojsko a hessenskou jednotku z Philadelphie, všechny do Bostonu. Karty pohybu #0-07 Na každé kartě je popsáno, kolik armád se může přesunout a o kolik oblastí se každá armáda může přesunout. Příklad: Britské vojsko může přesunout 2 armády, každou až přes 2 oblasti. Když armáda vstoupí na oblast obsazenou nepřítelem nebo nezávislými indiány, musí se zastavit. John Butler #09 Všechny frakce a spojenci vaší strany mohou před každou bitvou jednou hodit kostkou. Příklad: Britští útočníci složení z 3 loajalistických milicí, britského vojska, 2 hessenských a 2 indiánských jednotek házejí všichni kostkou a vyhodnotí jen zásahy. Padne-li útěk nebo vlastní rozhodnutí, je ignorován. Karta příměří #08 Hráč hraje kartu příměří stejně jako kartu pohybu. Po zahrání však tuto kartu neodloží, ale vyloží lícem nahoru k pravé straně mapy. Až všechny frakce jedné strany zahrají svou kartu příměří, na konci kola hra skončí. Příklad: Britské vojsko zahraje svou kartu příměří a může přesunout až 4 armády přes 2 oblasti. Britští loajalisté #0 Všechny jednotky v každé kolonii, kterou vaše strana ovládá, mohou být libovolně přerozděleny do jakýchkoli oblastí ve stejné kolonii. Každá kolonie, v níž si přejete přerozdělit jednotky, musí obsahovat alespoň loajalistickou milici alespoň v jedné své oblasti. Betsy Rossová #2 Pohyb vojenským loďstvem #07 Příklad: Američané útočí na Brity v Bostonu. Britové hodí 3 žlutými a červenou kostkou a padnou jim 2 žluté útěky. Z bitvy se odstraní 2 loajalistické milice a nahradí se 2 patriotickými milicemi. Lodí lze přesunout dvě jakkoli velké armády. Každá může začínat v jiné oblasti sousedící s vodní plochou a každá může skončit v jiné oblasti sousedící s vodní plochou. Montgomery #3 Lehcí dragouni #4 Hráč za kontinentální armádu může přesunout tolik jednotek své vítězné armády, kolik chce, z oblasti bitvy do sousední oblasti. Aspoň jedna jednotka musí být modrá. Příklad: Vítězná armáda v Hartfordu se skládá ze 3 a 4. Hráč za kontinentální armádu přesune 2 a 2 do nepřítelem obsazeného New Yorku. Armády se smějí přesunovat přes oblasti obsazené nepřítelem nebo nezávislými indiány. Bojují jen tehdy, jestliže ukončí přesun v oblasti obsazené nepřítelem. 6

8 Příprava scénáře Kampaň Toto je plná verze hry. Příprava je popsána na straně 2. Počáteční jednotky: Obsaďte oblasti mapy příslušnými barevnými jednotkami, které jsou zobrazeny na mapě (.2). Další jednotky: Náhodně vytáhněte kostku tahu. Každá frakce vytažené strany umístí 4 další jednotky své barvy do oblastí, které obsahují nejméně jednu jednotku této strany. Pak každá frakce opačné strany umístí 4 další jednotky své barvy do oblastí, které obsahují nejméně jednu jednotku této strany. Počáteční karty: Každý hráč si vytvoří balíček z karet 0-2, zamíchá jej a dobere si vrchní 3 karty. Počáteční tah: Vložte všechny čtyři kostky tahů do tahacího pytlíku, náhodně jednu vytáhněte a umístěte ji na políčko. tahu. Tato frakce vykoná první tah, který začne umístěním 4 posil (viz níže). Tento scénář začíná. kolem. Posily: Každá frakce ve svém tahu obdrží 4 posily, které si umístí do kterýchkoli městských oblastí (jedné nebo více) v ko loniích, jež ovládá. Konec hry: Podmínky konce hry se vyhodnocují na konci 3. a každého dalšího kola. Jestliže byly zahrány všechny karty příměří nejméně jedné strany, hra skončí. Podmínky vítězství: Vítězí strana, která ovládá více kolonií. Příprava úvodního scénáře Doporučujeme pro krátkou hru (cca 30 minut). Počáteční jednotky: Obsaďte oblasti mapy příslušnými barevnými jednotkami, které jsou zobrazeny na mapě (.2). Další jednotky: Umístěte následující jednotky do uvedených oblastí. Tyto další jednotky jsou zobrazeny i na mapě níže: Americká strana: severně od Wilmingtonu, NC 2 do Trentonu, NJ do Yorku, VA do Newportu, RI do Norfolku, VA východně od Baltimoru, MD do Doveru, DE západně od Albany, NY, do Augusty, GA Britská strana:, do Savannah, GA západně od Bostonu, MA do Bostonu, MA severně od Portsmouthu, NH Počáteční karty: Každý hráč si sestaví svůj balíček z níže uvedených karet, zamíchá jej a dobere si 3 vrchní karty: Kontinentální armáda (modrá): 02, 03, 04, 07, 09, 2 Patriotická milice (bílá): 0, 02, 03, 05, 0, 2 Britské vojsko (červená): 0, 02, 03, 07, 0, 2 Loajalistická milice (žlutá): 0, 02, 03, 04, 09, Počáteční tah: Vložte všechny čtyři kostky tahů do tahacího pytlíku, náhodně jednu vytáhněte a umístěte ji na políčko. tahu. Tato frakce vykoná první tah, který začne umístěním 4 posil (viz níže). Tento scénář začíná. kolem. Posily: Každá frakce ve svém tahu obdrží 4 posily, které si umístí do kterýchkoli městských oblastí (jedné nebo více) v ko loniích, jež ovládá. Konec hry: Hra skončí po skončení druhého kola. Úvodní scénář nevyužívá karty příměří (viz Počáteční karty výše) a podmínky pro skončení hry plného scénáře Kampaň. Podmínky vítězství: Vítězí strana, která ovládá více kolonií. Velké barevné čtverečky představují další jednotky, umístěné během přípravy navíc k jednotkám zobrazeným na mapě. 7

9 Příprava scénáře Quebec Doporučujeme pro hru 2 zkušených hráčů. Tento scénář obsahuje modifikovaná pravidla. Hráči v něm získávají vítězné body za ovládnutí jednotlivých měst, ne celých kolonií. Historický úvod: Ke konci roku 775 se Američané rozhodli pro invazi do Quebecu, aby dobyli důležité britské zásobovací přístavy a pevnosti Montreal a Quebec. Brigádní generál Richard Montgomery dobyl Montreal 3. listopadu. Nyní se mohl sejít s plukovníkem Benedictem Arnoldem na předměstí Quebec City, jak plánoval. Mezitím britský generál Guy Carleton zběsile shromažďoval milici a britské vojsko k obraně města. Na výsledku této bitvy bude záviset osud celé severní části Ameriky... Počáteční jednotky: Tento scénář využívá pravou polovinu mapy počínaje jižní hranicí NY. Obsaďte oblasti na mapě počátečními jednotkami uvedenými na mapě s následujícími výjimkami:,, do Ft Ticonderoga, NY (místo, ) východně od Montrealu, Québec (místo 2 ),3 východně od Québec City, Québec (místo ) Další počáteční jednotky: Náhodně vytáhněte kostku tahu. Každá frakce vytažené strany umístí další jednotky své barvy v níže uvedeném počtu do oblastí, které obsahují nejméně jednu jednotku této strany. Pak každá frakce opačné strany umístí další jednotky své barvy v níže uvedeném počtu do oblastí, které obsahují nejméně jednu jednotku této strany. Britské vojsko: 6 Loajalistická milice: 6 Kontinentální armáda: 3 Patriotická milice: 3 Vlajky nadvlády: Umístěte do každé městské oblasti vlajku nadvlády. Britové začínají s 6 vlajkami nadvlády, Američané se 7 vlajkami nadvlády. Do Quebec City se umístí 2 vlajky nadvlády a toto město se při počítání vítězství počítá dvakrát. Počáteční karty: Každá frakce si sestaví balíček z 9 karet se symbolem Fleur v pravém horním rohu. Hráč za každou frakci si zamíchá balíček a dobere si vrchní 3 karty do ruky. Příklad: Hráč za britské vojsko si vytvoří balíček z karet 0, 02, 03, 05, 06, 08, 3, 4 a 5. Počáteční tah: Náhodně vytáhněte kostku tahu z tahacího pytlíku. Vytažená frakce vykoná svůj první tah, počínaje umístěním posil (viz níže). Tento scénář začíná. kolem. Ovládnutí města: Jestliže se městská oblast vyprázdní nebo ji ovládne nepřítel, vlajka nadvlády se odstraní. Aktivní hráč si na začátku svého tahu ověří, zda má některou jednotku své frakce v městské oblasti bez vlajky nadvlády. Je-li tomu tak, umístí do této oblasti vlajku nadvlády. Pak může umisťovat posily a uprchlé jednotky do městských oblastí, které ovládá jeho strana, jak je popsáno níže. Umístění posil a uprchlých jednotek: Aktivní hráč může umístit následující jednotky své frakce. Kontinentální armáda: Umístěte 3 nejsou obsazeny nepřítelem. plus uprchlé do kterýchkoli oblastí (jedné nebo více) v Massachusetts, které Patriotická milice: Umístěte 3 plus uprchlé do kterýchkoli městských oblastí (jedné nebo více), jež ovládají Američané. Loajalistická milice: Umístěte 3 plus uprchlé do kterýchkoli městských oblastí (jedné nebo více), jež ovládají Britové. Britské vojsko: Umístěte 3 plus uprchlé do kterýchkoli městských oblastí (jedné nebo více), jež ovládají Britové a sousedí s Atlantickým oceánem (ne do Montrealu, Ft. Ticonderogy nebo Albany). Konec hry: Hra skončí na konci kola, jsou-li zahrány všechny karty příměří jedné strany. (Hra může skončit i na konci. nebo 2. kola.) Podmínka vítězství: Zvítězí strana s více vlajkami nadvlády (městy). Poznámka: Některé městské oblasti nemusejí být ovládány nikým, jelikož přítomné frakce nemusely mít tah potřebný k jejich ovládnutí. Velké barevné čtverečky představují další jednotky, umístěné během přípravy navíc k jednotkám zobrazeným na mapě. Některé jednotky zobrazené na mapě se neumisťují a jsou přeškrtnuty. 8

10 Historický přehled americké revoluce Sedmiletá válka a britské zdanění V roce 607 byla ve Fort Jamesu (poblíž Yorku) ve Virginii založena první stálá anglická osada. Do roku 760 se populace v anglických koloniích, táhnoucích se od Maine na severu k Georgii na jihu, rozrostla na více než,5 miliónu obyvatel. Tito kolonisté byli považováni za občany Anglie a podléhali vládě království. V roce 763 skončila sedmiletá válka, v níž Británie bojovala proti Francii a Španělsku o obchodní a koloniální nadvládu. Byla to opravdová světová válka, do níž byla zapojena Amerika, Evropa i Indie. Severoamerická část této války se stala známou jako Francouzsko-indická válka a odehrávala se zejména v dnešní Kanadě. Sedmiletá válka uvrhla Británii do obrovských dluhů a jen na splácení úroků těchto masívních dluhů padla polovina daní vybraných od britských subjektů. Splácení dluhů donutilo britský parlament odvrátit se od snah o ovládnutí území a zaměřit se na finanční záležitosti. Britský parlament schválil několik zákonů, které měly zajistit další příjmy z daní v amerických koloniích. Britové cítili, že kolonisté by se na splácení této ochromující války měli podílet. Přijali tedy Zákon o měně, Zákon o cukru a Zákon o kolcích. Například ten poslední vyžadoval, aby si kolonisté kupovali státní kolky na všechny tištěné právní dokumenty, noviny, licence, dokonce i hrací karty. Tyto zákony schvaloval britský parlament, v němž kolonisté neměli zastoupení. Hněv kolonistů nad novými daněmi rostl a kupci na protest přestali dovážet britské zboží. V Bostonu skupina vlastenců založila organizaci Synové svobody a v srpnu 765 se uchýlila k pouličním násilnostem. Ty vyvrcholily 5. března 770, kdy se před celním úřadem v Bostonu shromáždil dav lidí, kteří začali na britské vojáky střežící úřad házet sněhové koule a kameny. Vojáci dostali rozkaz použít bajonety a dav zatlačit. Pak buď některý voják uklouzl a spadl na mušketu, nebo nějaký protivník v davu vystřelil. Zbývající vojáci v domnění, že byl vydán rozkaz ke střelbě, začali pálit do davu, v němž zabili pět civilistů a šest zranili. Tato událost vešla do dějin jako Bostonský masakr. V letech 770 až 773 zůstávaly vztahy mezi Británií a koloniemi relativně klidné, ale byl to klid před bouří. Největší anglická korporace, Východoindická společnost, byla na pokraji bankrotu. Kolonisté v té době nakupovali levnější čaj z Holandska, takže sklady Východoindické společnosti se plnily neprodaným čajem. Parlament vyřešil zachování Východoindické společnosti v roce 773 přijetím Čajového zákona, který zaručoval Východoindické společnosti monopol na prodej čaje v koloniích a osvobozoval ji od obchodních poplatků. V přístavních městech v koloniích Synové svobody vyhrožovali obchodníkům Východoindické společnosti násilím a přesvědčovali je, aby se vrátili se svým zbožím do Anglie. 6. prosince 773 Synové svobody v Bostonu přistoupili k akci. Skupina mužů převle- čených za Indiány vnikla na lodě Východoindické společnosti a vyhodila několik tun čaje do moře. Protestem, který byl později nazván bostonské pití čaje, byli šokováni Britové i Američané. Zničení britského majetku a urážka britské vlády rozzuřila britský parlament. Na jaře 774 parlament schválil Donucovací zákony, sadu represívních opatření proti koloniím. Dění spělo ke krizi. Británie v odpovědi na bostonské pití čaje přijala rázný postup. Kolonie v Nové Anglii vytvářely Bezpečnostní výbory, které měly za úkol hromadit zbraně a organizovat milice. Napětí mezi koloniemi a královstvím narůstalo a vyjadřovat podporu Británii začínalo být nebezpečné. Král Jiří III. vyhlásil v novoanglických koloniích stav vzpoury a vyhrožoval, že tvrdé rány rozhodnou, zda kolonie jsou součástí do této země nebo jsou nezávislé. Revoluce začíná V noci na 8. duben 775 generál Gage svolal 700 britských vojáků k pochodu na města Lexington a Concord v Massachusetts. Gage měl rozkaz zabavit nahromaděné zbraně a zatknout Samuela Adamse a Johna Hancocka. Doufal, že Američany překvapí, ale jezdci v noci rozšířili varování po celé zemi. Právě tuto noc, do níž hudebník Paul Revere zasadil své slavné album Midnight Ride, byli kolonisté a Samuel Adams i John Hancock varováni před blížícími se britskými vojáky, což jim poskytlo čas k útěku. Britští vojáci porazili ozbrojenou skupinu milicionářů v Lexingtonu v Massachusetts. Pak pokračovali do Concordu, v němž byli napadeni a poraženi více než 500 milicionáři. Když se Britové stahovali do Bostonu, byli opakovaně napadáni americkou milicí. Než se kolona dostala do bezpečí, bylo zabito či zraněno 273 britských vojáků. Zprávy o bitvě u Lexingtonu a Concordu se koloniemi rychle šířily a zvěstovaly začátek Americké revoluční války. S pokračující vzpourou se v koloniích začínala řešit otázka vedení. 0. května 775 byl podruhé svolán Kontinentální kongres a okamžitě se stal národní vládou. Kongres organizoval válečné úsilí tiskem měny na útratu, 9

11 vytvářel diplomatické vztahy s americkými domorodci, budoval námořnictvo, a co bylo nejdůležitější, převzal velení nad Kontinentální armádou. O její velení byl požádán George Washington. V roce 775 vypukly další boje, když generál Washington ovládl Boston. Na podzim 775 začala Kontinentální armáda pod velením Richarda Montgomeryho a Benedicta Arnolda postupovat do provincie Quebec. Do listopadu se zmocnila Montrealu a připravovala se na obléhání Quebec City. Britský generál Guy Carleton se proplížil kolem amerických útočníků a připravoval obranu města, než Američané dorazí. Američané věděli, že jejich milicionářům končí služba. ledna, a tak zaútočili na Quebec City v oslepující sněhové bouři 30. prosince. Útok neuspěl a Američané se vzdali obléhání počátkem roku 776. Vzrůstala myšlenka nezávislosti místo smíru s Británií. Na jaře 776 vytvořil Thomas Jefferson návrh Deklarace nezávislosti a 28. června tento dokument předložil Kongresu. Ten jej schválil a 4. července 776 byla Deklarace nezávislosti oficiálně přijata. Do roku 776 byl generál Gage na místě velitele britských jednotek nahrazen Williamem Howem. Na jaře 776 Washington přesunul svá vojska do New Yorku, aby Howeho zablokoval. V létě dorazila do newyorského přístavu masívní britská flotila, která přivezla německých hessenských žoldnéřů, aby potlačili vzpouru. V srpnu se britští vojáci vylodili na Long Islandu a bojovali s americkými silami v bitvě u Brooklyn Heights, kde je zatlačili zpět na Manhattan Island. Britové dál zatlačovali Kontinentální armádu a Washington byl donucen stáhnout se přes New Jersey do Pennsylvanie. Šance na vítězství Američanů se zdály bledé a Washington si uvědomil, jak nebezpečně blízko porážce se Kontinentální armáda nachází. Musel přistoupit k akci, a tak v noci 25. prosince 776 dovedl své vojáky přes řeku Delaware a spustil překvapivý útok na hessenskou pevnost v Trentonu v New Jersey. Pouze 3 Američané byli zabiti, zásoby byly zničeny a bylo vzato více než 000 zajatců, což bylo pro americké rebely obrovským morálním povzbuzením. V roce 777 se válka zintenzívnila. Nasazení Britové zvýšili úsilí k ukončení vzpoury. V Kanadě se zformoval další britský kontingent, kterému velel generál John Burgoyne. Ve snaze přečíslit americké síly plánovali Britové poslat Burgoyneho armádu z Kanady po řece Hudson, aby se v New Yorku setkala s Howem, oddělila Novou Anglii a ukončila tamější vzpouru. 5. července 777 dobylo pět tisíc Britů, tři tisíce Hessenů a jednotka Indiánů pod velením Josepha Branta pevnost Ticonderoga. V říjnu se Burgoyneho armáda střetla s americkými jednotkami Kontinentální armády a Patriotické milice jižně od Saratogy ve státě New York. Burgoyne, ve značné početní nevýhodě a neschopen prorazit americkou linii, byl donucen stáhnout svou armádu 7. října 777. Howe ignoroval plán na setkání s Burgoynem a v červenci 777 odplul do Philadelphie. Měl v plánu toto město dobýt a porazit generála Washingtona. Britové narazili na Washingtonovu armádu na řece Brandywine Creek, blízko hranice mezi Pennsylvanií a Delaware. Washington byl Howem obklíčen a utrpěl rozsáhlou porážku. Howe dobyl Philadelphii a dal Britům nadvládu nad městem přes zimu. Kontinentální armáda založila zimní tábor ve Valley Forge, nyní známým strašlivými podmínkami, které tam americké jednotky v zimě sužovaly. Americká aliance s Francií Od roku 776 američtí diplomaté včetně Benjamina Franklina vyjednávali alianci v Paříži. Americké vítězství v Saratoze ve státě New York v říjnu 777 přesvědčilo Francii, že Spojené státy mají životaschopnou budoucnost. Představitelé Francie, dychtiví vidět americké vítězství nad jejich dlouholetým nepřítelem Británií, rychle přistoupili k podpoře Američanů. 6. února 778 Francie uzavřela obchodní dohodu a vojenskou alianci se Spojenými státy. Francouzská pomoc v americké revoluci hrála v úspěchu amerického boje za nezávislost velkou roli. Někteří historikové se domnívají, že bez francouzské pomoci ve formě lidí i peněz by americká revoluce neuspěla. Zapojení Francie přinutilo Británii změnit válečnou strategii. Britové se nyní zaměřili na ovládnutí jižních oblastí amerických kolonií a v listopadu 778 britské jednotky ovládly Georgii. Na podzim roku 779 americké a francouzské jednotky založily obležení Savannah v Georgii. Britové je odrazili a donutili Američany a Francouze se stáh- 0

12 nout. V prosinci 779 Britové odpluli z New Yorku do Jižní Caroliny, obklíčili město Charles Town a 2. května 780 přinutili Američany se vzdát. Nyní byli Britové připraveni k tažení na jih a mnoho patriotů věřilo, že americká revoluce končí. Během podzimu 780 a zimy 78 konflikt v jižních regionech pokračoval. Do léta 78 se britská nadvláda na jihu zmenšovala. V pokusu odříznout americké zásobovací cesty Britové plánovali převzít kontrolu nad Virginií a přesunuli své jednotky, aby obsadily York Town. Kontinentální armáda, posílená o francouzské vojáky, obklopila York Town a začala město obléhat. Britskou armádu o velikosti mužů přečíslilo Američanů a Francouzů. Po porážce britského námořnictva francouzskou flotilou byla odříznuta od ústupové cesty. Když neměla kam utéct a posily byly příliš daleko, byla britská armáda 9. října 78 přinucena se vzdát. Britská kapitulace v York Townu znamenala konec všech hlavních konfliktů americké revoluce. Král Jiří III. chtěl ve válce pokračovat v obavách, že porážka by ohrozila britskou nadvládu i jinde v říši. Parlament však schválil ukončení války, neboť se domníval, že již bylo ztraceno příliš mnoho mužů i peněz. Americká revoluční válka oficiálně skončila podpisem Pařížské dohody 3. září 783. Dohoda zaručovala Spojeným státům rozsáhlá území na západě a deklarovala, že Velká Británie uznává Spojené státy jako svobodné, suverénní a nezávislé. Poslední britské jednotky se stáhly z New Yorku v prosinci 783. Americká revoluční válka skončila. bylo uvězněno mezi Brity a Američany. Irokézká konfederace pod vedením Josepha Branta byla rozdělena a vedla k tomu, že se mnoho Indiánů odstěhovalo do Kanady. V Pařížské dohodě z roku 783 se Británie vzdala území na východ od řeky Mississippi, které ovládala, čímž zradila Indiány, kteří tam žili. Indiáni se neúčastnili vyjednávání v Paříži ani se nevzdali Američanům, ale jejich země nyní patřila Spojeným státům. Americká revoluční válka byla pro Indiány pohromou, protože pak čelili záplavě bílých osadníků ve své zemi. Loajalisté Spojené říše Během Americké revoluční války se přidalo na stranu Británie přibližně půl miliónu kolonistů (20 procent populace). Deklarace nezávislosti z nich učinila nepřátele Revoluce. Loajalisté byli farmáři, obchodníci i osadníci a byli k nalezení ve všech koloniích. Americká revoluce byla více než jen válkou o nezávislost. Způsobila občanské neshody, rozdělila rodiny a poštvala souseda proti sousedovi. Odmítnout přísahat věrnost americkému národu byl trestný čin, stejně jako pozvednout zbraně na obranu Británie. Přestože tresty byly tvrdé, bojovalo na straně Britů až loajalistů. Mnoho dalších loajalistů se stalo uprchlíky, jelikož byli stíháni legislativou koloniálních států. Mnozí z těchto uprchlíků přišli o domovy, které jim patriotičtí kolonisté zabavili nebo zničili nájezdem. Až loajalistů uprchlo do Nového Skotska a Hořejší Kanady. Loajalisté Spojené říše se stali důležitou součástí kanadské historie. Stěhování loajalistů na sever vytvořilo subjekty loajální Británii a položilo základy státu, který se později stal Kanadou. Historický přehled: Brandon Good Domorodí Američané Indiáni Na počátku války se zdálo, že Indiáni zůstanou neutrální; nicméně přibližně domorodců žijících na východ od řeky Mississippi představovalo cennou bojovou sílu, po níž toužili Britové i Američané. Když byli donuceni si vybrat, mnoho Indiánů se přidalo k Britům, jelikož se domnívali, že britské vítězství jim splní jejich územní požadavky. Indiánské kmeny, včetně Cherokejských, začaly útočit na jižní hranici v roce 776. Kolonisté z jihu odvetou ničili cherokejské osady a nutili náčelníky, aby se snažili o mír. Mladší členové kmenů utvořili vojenskou skupinu v severní Georgii a pokračovali v boji. Mnoho indiánských kmenů Návrh hry: Beau Beckett a Jeph Stahl Manažer projektu: Uwe Eickert Ilustrace a grafický design: Jarek Nocoń Ilustrace na krabici: Stephen Paschal Korektury a editace pravidel: William Eastwood, Russell Marsh, Jim Toland, Calvin Arnt, Brian Bennett, Grady Brecheisen, Josh Christensen, Kirsten Eickert, Bruce Graumlich, Dean Halley, Jesse LeBreton, Brett Myers, James Palmer, Steve Robinson, Michael Vinarcik Rebellion AYG 5375 Copyright 203 Academy Games, Inc. Fremont, Ohio USA Český překlad: Otmar Onderek AYG 5375