TRŽNÍ REALIZACE MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA

Transkript

1 Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně Lesy České republiky, s. p. TRŽNÍ REALIZACE MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA odborná konference pořádaná pod záštitou Mgr. Patrika Mlynáře, náměstka pro řízení Sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR a doc. Ing. Radomíra Klvače, Ph.D., děkana Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Sborník příspěvků Termín: 21. a 22. září 2016 Místo konání: Školní lesní podnik Křtiny zámek, Křtiny 175

2

3 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ TRŽNÍ REALIZACE MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA Sborník příspěvků Ing. Josef Lenoch, Ph.D. 2016

4 Anotace akce: Cílem konference je odborná diskuze vědeckých pracovníků s významnými zástupci praxe nad možnostmi kvantifikace užitné hodnoty mimoprodukčních funkcí lesa v případě, že existuje reálná poptávka po těchto funkcích. Výsledkem by měl být nástin teoretických možností, jak poskytnout vlastníku lesa kompenzace za omezení užitku z produkční funkce lesa, případně vytvořit bázi pro jednání o realizační ceně. Výsledky této diskuse by mohly být prakticky využitelné pro vlastníky lesa a oceňovací praxi, resp. mohou být zohledněny i při tvorbě legislativních předpisů a politik v lesním hospodářství. Konference je určena vlastníkům (či jejich zástupcům) a správcům všech typů lesních majetků: obecních, soukromých, církevních i státních. Také osobám z akademické sféry, státní správy, z lesních družstev, zájmových skupin a podnikatelských subjektů v lesnictví, apod. Jednotliví přednášející jsou vybráni z okruhu nejerudovanějších odborníků a to jak po stránce teorie, tak i praxe v daném oboru. Témata jejich příspěvků jsou zvolena tak, aby konference přinesla účastníkům co největší informační hodnotu v dané problematice. Odborní garanti: Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D. pověřena zastupováním funkce vedoucího ústavu Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně petra.hlavackova@mendelu.cz Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D. ředitel Krajského ředitelství Brno Lesy České republiky, s. p. oi16@lesycr.cz Organizační garant: Ing. Josef Lenoch, Ph.D. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 3, Brno Tel.: , josef.lenoch@mendelu.cz Mendelova univerzita v Brně ISBN

5 Obsah: Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D., Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D.: Kvantifikace užitné hodnoty rekreační funkce lesů pro účely tržní realizace... 4 Ing. Pavel Čacký: Tržní realizace mimoprodukčních funkcí lesa v podmínkách ŠLP ML Křtiny. 21 Ing. Jiří Matějíček, CSc.: Ekosystémové a rekreační služby jako tržní produkty vlastníků lesa Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc., RNDr. Marcel Riedl, CSc.: Kulturně-historické, sociálně-ekonomické, politické a právní aspekty možností internalizace tzv. mimoprodukčních funkcí lesa v České republice.. 56 Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc.: Utilizace zdravotně-hygienické funkce lesů příměstských zón Prof. Ing. Ján Holécy, CSc.: Odhad hodnoty externých ekosystémových služieb lesov Slovenska z makroekonomického hľadiska Doc. Ing. Václav Kupčák, CSc.: Kategorizace lesa a funkce lesního hospodářství Ing. Václav Zámečník: Písecké hory dobrý nápad pro rekreaci Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D., Mgr. Daniela Konečná: Problematika přípravy projektů stezek pro terénní cyklistiku v ČR případová studie projektu Singltrek Písecké hory Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D., Ing. David Březina, Ph.D.: Lokální multiplikátor jako nástroj pro kvantifikaci rekreační funkce lesů Ing. Vladislav Kaputa, PhD., Ing. Petra Tvrdošinská: Postoje mladých k rekreácii v lese Ing. Tomáš Dohnanský: Praktické zkušenosti LČR s mimoprodukčními (mimodřevními, celospolečenskými) funkcemi lesa

6 Kvantifikace užitné hodnoty rekreační funkce lesů pro účely tržní realizace Quantification of the utility value of the forest recreational function for the purpose of market implementation Dalibor Šafařík, Petra Hlaváčková Příspěvek reaguje na potřebu oceňovací praxe kvantifikovat užitnou hodnotu rekreační funkce lesů pro potenciální tržní realizaci. Akceptuje teoretická východiska a metody kvantifikace a hodnocení užitků a funkcí lesů. Výsledkem je popis metodického postupu, který by umožnil stanovit obvyklou (tržní) hodnotu rekreační funkce lesů v případě vzniku reálné tržní poptávky. Metodický postup byl ověřen na případové studii ve vybraném reálném území. V materiálu byly využity metody primárního i sekundárního výzkumu a výstupy z vyhotovených znaleckých posudků. Z výsledků vyplývá, že stanovení tržní hodnoty rekreační funkce v případě vzniku reálné tržní poptávky je možné. Postup je možné chápat jako teoretickometodologický nástroj využitelný v oceňovací praxi, i jako politický nástroj při tvorbě legislativních předpisů v oblasti oceňování lesních funkcí a služeb ekosystémů na národní, ale i mezinárodní úrovni. The paper responds to the need for a valuation practice to quantify the utility value of the forests recreational functions for the potential market implementation. It accepts theoretical basis and methods for quantification and evaluation of forest benefits and functions. The result is a description of a methodological approach which would allow determining usual (market) value of the forest recreational function in case of a real market demand. The methodological approach was validated using a case study of selected real territory. Methods of primary and secondary research as well as the outcomes of expert testimonies were used in the paper. The results show that in the case of a real market demand the determination of market value of the recreational function is possible. The process can be understood as a theoretical-methodological tool applicable in the valuation practice as well as a political tool applicable in the creation of legislative regulations on the valuation of forest functions and ecosystems services on a national but also international level. Klíčová slova: ekonomika, lesnictví, oceňovací metoda, užitná hodnota, ekonomická hodnota, oceňovací praxe Keywords: economics, forestry, valuation method, utility value, economic value, valuation practice ÚVOD Podle Haines-Young a Potschin (2010) jsou funkce ekosystému definovány jako potencionální schopnost poskytovat ekosystémové služby. Lesní ekosystémy poskytují řadu užitků a účinků lidské společnosti (see e.g. Daily 1997; de Groot, 4

7 Wilson, Boumans 2002; Haines-Young, Potschin 2010, 2013; Bateman 2011; Ninan, Inoue 2013; Nunes, Kumar, Deurwaerdere 2014). Identifikace výrobků a služeb poskytovaných ekosystémy, určování jejich hodnoty a měření či oceňování těchto hodnot není vždy přímočarým procesem. Přínosy lesních ekosystémů jsou uvedenými autory nazývány jako ekosystémové služby, tedy přínosy pro společnost získané z ekosystémů (see Millennium Ecosystem Assessment 2005) a vznik tohoto přístupu je datován do 80. let 20. stol. (see Kindler 2016). V lesnickém sektoru střední Evropy jsou přínosy poskytované lesy známé pod německým termínem Waldfunktionen forest funkctions (see e.g. Bürger-Arndt 2013). Výraz funkce lesů byl formulován německým lesnickým vědcem Viktorem Dieterichem v roce 1953 (Dietrich 1953), ačkoli koncepční myšlenku lze hledat již v 19. století (Bader, Riegert 2011). Porovnání obou přístupů, ekosystémových služeb a funkcí lesů, uvádí např. studie Kindler (2016). Závěry studie ukázaly, že ačkoli mají tyto přístupy rozdílný původ a oblast aplikace, koncepční myšlenka je obdobná. V České republice definuje pojem les zákon č. 289/1995 Sb., o lesích v 2 písm. a) takto: lesem se rozumí porosty a pozemky s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. S ohledem na tento zákon a oceňovací praxi bude dále v souvislosti s přínosy plynoucími z lesa používán pojem funkce lesa, resp. lesních ekosystémů. Jak uvádí Matějíček (2003) v současné době lesní hospodářství nabývá intenzivnější formy, vzniká a prohlubuje se stále více rozpor mezi orientací na produkci dřeva a uplatňováním tzv. všeužitečných funkcí lesa. Tyto funkce jsou v různých pracích různě diskutovány a chápány co do obsahu, formy a struktury. Pro účely cíleného rozvoje problematiky oceňování funkcí lesů v souladu s rezolucí V2 4. ministerské konference o ochraně evropských lesů, Vídeň 2003, je nezbytné sjednocení pojmů. Pojem oceňování lze obecně definovat jako hledání ceny nebo hodnoty pro statky a služby. Vysvětlením hodnoty nebo ceny zboží a služeb se v ekonomické teorii obecně zabývá teorie hodnoty. Vývoj těchto teorií popisuje např. King, McLure (2014). Cena se tvoří na trhu a je výsledkem střetnutí nabídky a poptávky. Cenou lze tedy oceňovat statky a služby, které jsou realizovány na trhu. Jelikož funkce lesů ve většině případů nejsou realizovány na trhu, je vhodné používat pojem hodnota, což představuje jakýsi předpoklad, vyjádření či odhad možné ceny. Economists use the term utility or utility value to refer to the degree of satisfaction of one s desires of goal (see e.g. Friedman 1990; Peemöller 2001). Současná věda disponuje celou řadou explicitních i implicitních metod, kterými lze vyjádřit hodnotu funkcí lesa penězi (see e.g. Bateman 2011; Ninan, Inoue 2013; Bergen Löwenstein, Olschewski 2013). V oceňovací praxi jsou tyto metody ke stanovení obvyklé ceny většinou nepoužitelné. Celková hodnota v multifunkčním pojetí by měla být součtem všech příslušných hodnot funkcí lesů užitných i neužitných (see e.g. Freeman, 1992; Pearce 1993; Pearce, Warford, 1993; Hanley, Wright, Alvarez-Farizo 2006; Matějíček 2003). Tyto metody oceňování, které známe doposud jsou schopny hodnotit funkce lesa, každý z nich však uvádí rozdílné výsledky (see e.g.. Shvidenko et al. 2005; Kindler 2016; Ninan, Inoue 2013; Kupec 2014). Autoři se shodují, že při zjišťování hodnoty funkcí lesních ekosystémů by měl být brán v úvahu lokální kontext i místní hodnota. Z tohoto důvodu je příspěvek zaměřen na oceňovací praxi v České republice. Praktické oceňování majetku a služeb služby v České se řídí zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů a jeho prováděcími předpisy. V tomto zákoně je uvedeno, 5

8 že majetek a služby je třeba prioritně oceňovat tzv. cenou obvyklou, která je založena na porovnání oceňovaného majetku či služby s obdobným majetkem či službou již realizovanou na trhu. Tuto cenu však pro funkce lesů použít nelze, jelikož není k dispozici dostatečná databáze srovnatelných objektů. Proto je třeba hledat jiné způsoby ocenění. Pro účely ocenění byla vybrána funkce rekreační, u níž aktuálně sílí potenciál tržní realizace. Jak uvádí Rolfe, Windle (2015), užitky rekreační funkce lesů představují podstatnou část celkové ekonomické hodnoty lesů v moderních společnostech, a jsou stále důležitější determinantou v multifunkčním hospodaření v lesích. Rekreační funkci poprvé zařadil mezi funkce lesů Hasel (1971). K rekreačním účelům jsou využívány především městské a příměstské lesy, které poskytují důležité ekosystémové služby včetně funkce rekreační pro rezidenty i nerezidenty (Bolund, Hunhammar 1999). Rekreační využívání lesů, které jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských, omezuje vlastníka lesa z pohledu snížení jeho přínosů z funkce produkční. S rozvojem různých typů sportovišť a stezek na pozemcích určených k plnění funkcí lesů pak vyvstává otázka, jakým způsobem je možné stanovit hodnotu rekreační funkce lesů a poskytnout vlastníku lesa možnost kompenzace za omezení užitku z produkční funkce lesa. Článek se zaměřuje na kvantifikaci užitné hodnoty účinků rekreační funkce lesních ekosystémů. Pro konkrétní vyčíslení byla vykonána případová studie v zájmovém území revíru Pozořice, který se nachází severovýchodně od druhého největšího města v České republice Brna. Lesy v okolí Brna jsou stále intenzívněji využívány k rekreaci a toto využití je podporováno i politikou reprezentací Statutárního města Brna i Jihomoravského kraje. Vybrané území je dotčeno záměrem vybudování sítě singletrackových tratí s primární cílovou skupinou obyvatel města Brna a přilehlých okresů. Hlavním cílem příspěvku je popis metodického postupu, který by umožnil stanovit obvyklou (tržní) hodnotu rekreační funkce lesů v případě vzniku reálné tržní poptávky a ověření tohoto postupu v zájmovém území. Základním úvahovým principem vyjádření užitného hodnoty rekreační funkce lesů pro vlastníka lesních pozemků vychází z pozemkové renty. Pokud vlastník či lesní hospodář zavede platbu za vstup a využití lokality z důvodu užívání této funkce, pak se tento příjem stane součástí reálné pozemkové renty a cena užitku by měla odrážet tuto skutečnost. Výsledky jsou přínosem pro samotnou oceňovací praxi například z pohledu stanovování pachtu z lesních pozemků právě z důvodu jejich využívání pro rekreační účely. Také mohou být zohledněny při tvorbě legislativních předpisů a politik v lesním hospodářství a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. MATERIÁL A METODA Jako základ vědeckého zkoumání byla stanovena výzkumná otázka, která identifikuje hlavní problém současné oceňovací praxe: Kolik požadovat za realizaci užitné hodnoty funkce lesa? Na základě této výzkumné otázky byla stanovena hypotéza výzkumu, která by měla pomoci splnit stanovený cíl: 6

9 Hypotéza: Rekreační funkci lesa lze považovat za užitek realizovatelný na trhu, tedy za službu s nenulovým tarifem. Výzkum byl rozdělen na dvě části. První část výsledků tohoto výzkumu přináší teoreticko-metodologická východiska, která je možné využít pro další výzkum i k provedení praktické části. Z v současnosti nejvíce využívaných přístupů k peněžnímu hodnocení environmentálních statků a služeb, budou vybrány metody relevantní k řešené problematice a to především ty používané v České republice z důvodu přihlédnutí k lokalizaci lesních majetků a lokální hodnotě, jak je uvedeno v publikacích Shvidenko et al. 2005; Kindler 2016; Ninan, Inoue Nejčastěji používané přístupy k peněžnímu ocenění environmentálních statků a služeb uvádí obrázek 1. The purpose of valuation privat goods and services public goods and services with measurable market effect public goods and services without any measurable market effect real preference revealed preference preference of public interest Market method Product pricing method Travel cost method Contingent valuation method Combina-tion of methods experiment Implicit pricing method Opportunity cost method Extra costs and lower revenues method Obr. 1: Přístupy peněžního ocenění ekosystémových služeb Zdroj: Bergen, Löwenstein, Olschewski 2013 Z pohledu České republiky byly pro účely výzkumu brány v potaz dvě metody pro oceňování funkcí Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky (Vyskot et al. 2003) a Hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa (Šišák et al. 2002; 2008). U těchto metod bylo hodnoceno jejich použití pro oceňovací praxi. Výsledkem první části je především vytvoření metodického postupu pro tržní oceňování rekreační funkce lesních ekosystémů. V této části bylo využito zejména 7

10 sekundárních dat z publikací tuzemských i zahraničních autorů. Dalším zdrojem byla česká legislativa a mezinárodní oceňovací standard, a to především: zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, International Valuation Standard 1: London 2005, respectively 2008, 2013 Mezi použité metody patří analýza, syntéza, komparace a dedukce. V druhé části výzkumu byla vytvořena případová studie, za účelem ověření metodického postupu v praxi. Pro případovou studii bylo vybráno území o celkové rozloze 137,91 ha. Celkem se jedná o 4 oddělení, která jsou dotčena záměrem vybudování sítě singletrackových tratí s primární cílovou skupinou obyvatel města Brna a přilehlých okresů Brno-venkov, Vyškov, Prostějov, sekundárně všech aktivních vyznavačů terénní cyklistiky. Území je ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit státnímu podniku Lesy České republiky, s. p. lesní správa Bučovice. Zájmové území je rekreačně atraktivní, na severozápadě sousedí Chráněnou krajinnou oblastí Moravský kras, na jihu s již rekreačně využívaným Mariánským údolím. Singletrackové tratě budou stavěny a provozovány soukromou firmou na komerční bázi. Na vybrané území byl aplikován vytvořený metodický postup, který by měl určit výši renty (pachtu) pro soukromého provozovatele. Výsledky zkoumání z teoretické i praktické části by měly vést k zamítnutí či nezamítnutí stanovené hypotézy. VÝSLEDKY Teoretická východiska oceňování rekreační funkce lesa Nejprve je třeba definovat pojem funkce lesa. V současné době existuje dvojí pojetí tohoto pojmu, jak uvádí tabulka 1. Tab. Rozdílné obsahové vymezené pojmu funkce lesa Legislativa, oceňovací praxe Expertní (ekosystémové) pojetí mimoprodukční funkce celospolečenské funkce Z legislativního pohledu a pohledu oceňovací praxe se jedná o pojem mimoprodukční funkce lesů. Definice vychází ze zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů, který člení funkce lesa (přínosy) na produkční a mimoprodukční. Jak uvádí Matějíček (2003) z názvu mimoprodukční vyplývá, že charakter výstupu dané funkce je nemateriální složkou. Toto pojetí je kritizováno i v publikacích Vyskot et al. (2003) a Šišák et al. (2002). Celospolečenské funkce lesa životadárné (životazáchovné, blahodárné) funkce lesa pokrývající potřeby celé lidské populace, které jsou synergickou realizací všech ekosystémových naturálních účinků lesů a jejichž působení je neoddělitelné. Přitom nelze zaměňovat společenský (skupinový) prostorově či časově vymezený zájem 8

11 s celospolečenskou nezbytností (bilance uhlíku, kyslíku, voda, klima, biodiverzita aj.). Celospolečenské funkce lesa existují i mimo rámec lesního hospodářství. (Vyskot et al. 2003) Jinými slovy v současné době existují dva pohledy chápání pojmu funkce lesů. Prvním pohledem je tzv. přírodovědný kauzální, kdy jsou vyhledávány vlastnosti lesa. Z ekonomického a společenského hlediska ne všechny z těchto vlastností jsou aktivně vyžadovány a vyhledávány člověkem a proto není nutné hledat jejich hodnotu. Na druhou stranu, přístupem teleologickým, les poskytuje užitné hodnoty, tzv. funkce, které vznikají aktivní činností člověka, který je vyhledává. Tyto funkce je třeba ocenit pro tržní realizaci. Rozdělení na vlastnosti a funkce lesa vychází z prací Papánek (1971); Polák (1975); Matějíček (2003). Pro účel naplnění potřeby peněžního vyjádření užitků lesa je nezbytné opustit přírodovědné hledisko a pracovat s terminologií společenských věd, jinak k peněžnímu vyjádření nelze dojít. Užitečné účinky lesa někteří autoři klasifikují jako environmentální funkce (Papánek 1978; Pearce 1993; Tutka et al. 2003). V další části je třeba zjistit možnosti nalezení hodnoty pro tyto environmentální funkce. Hledáním hodnoty pro environmentální aktiva se zabýval především Pearce (1993). Ekonomickou hodnotu statků životního prostředí definoval David Pearce v roce 1993, kde ochranářské přínosy (conservation benefits) měřil pomocí celkové ekonomické hodnoty (TEV) na příkladu tropických pralesů. Rekreační funkce lesa představuje přímou užitnou hodnotu, tedy takovou, která je odvozena z jeho přímého užívání. Tyto aktivity mohou být komerční a jejich hodnota se přímo odvodí z tržní hodnoty, případně je možné využít ceny administrativní (Pearce 1993). Administrativní (úřední, zjištěná) cena je cena zjištěná podle cenového předpisu. Oceňování majetku, vlastnických práv obecně a zejména lesních pozemků v České republice se v současné době provádí podle zákona č 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů. Podle tohoto zákona se lesní majetek oceňuje cenou obvyklou. Tato cena je primárně založena na porovnávání hodnoceného majetku nebo služby s cenou majetku nebo služby s podobnými vlastnostmi stanovené podle tuzemských obchodních vztahů ke dni vyhodnocení (tedy cena vznikající na trhu v místě a čase), výjimečně s odůvodněním očekávaných kapitalizovaných výnosu majetku. Při hodnocení ekosystémových služeb není možné použít metody porovnání v praxi, protože neexistují ekvivalenty na trhu a cenové charakteristiky, které by umožnily srovnání stanovený zákonem. Podle 2 zákona č. 151/1997 Sb., existuje několik způsobů, jak cenu zjistit. Je třeba si uvědomit, že i když je tato možnost v zákoně uvedena, základem je stále porovnání, což vyžaduje i zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle 2 odst. 5 zákona 151/1997 Sb., jiným způsobem oceňování stanoveným tímto zákonem nebo na jeho základě je dle písm. b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze 9

12 z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry). Použití výnosového způsobu také nahrává možnosti pohlížet na rekreační funkci lesů jako na tzv. služebnost. Služebnost je v ČR definována zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Služebnost znamená, že vlastník věci je povinen ve prospěch oprávněné osoby něco trpět (např. umožní jiné osobě, aby přecházela přes jeho pozemek) nebo se zdržet činnosti, kterou by jako vlastník mohl vykonávat (např. hospodářskou činnosti na pozemcích určených k plnění funkcí lesa). Jedná se o jednu z forem věcného břemene. V zahraniční literatuře se s tímto pojmem setkáváme většinou v souvislosti s omezením práva ve smyslu ochrany přírody, například v práci Rissman et al. (2006) či Farmer et al. (2015). Služebnost se dle 16b zákona o oceňování oceňuje také výnosovým způsobem a to na základě ročního užitku se zohledněním míry omezení služebnosti ve výši obvyklé ceny. Kromě úřední ceny se v České republice hledáním ekonomické hodnoty pro funkce lesů zabývali autoři Vyskot et al. (2003) a Šišák et al. (2002; 2008). Po přezkoumání obou metod z pohledu využitelnosti v oceňovací praxi byly zjištěny následující skutečnosti. Ekosystémová metoda kvantifikace a hodnocení funkcí lesa Vyskot et al. (2003) je založena na kvantifikaci a hodnocení prvků a parametrů ekosystémů lesa, determinujících jejich funkční účinky. Stěžejním problémem je způsob kvantifikace funkcí lesů. Přímo měřitelná je kvantitativní hodnota bioprodukce ekosystému. Kvantita ostatních funkcí je tímto způsobem obtížně měřitelná. Částečně využitelný je postup parametrického zprostředkování při porovnávání. Ekosystémová kvantifikace znamená, že hodnocení není ovlivněno a zatíženo společenskými limity. Systém hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesů včetně kritérií a indikátorů polyfunkčního obhospodařování lesů (Šišák et al. 2002; 2008) je koncept diferencovaného ocenění funkcí lesa podle jejich různého sociálněekonomického obsahu na tržní, zprostředkovaně-tržní a netržní hodnotu. Při vyjadřování významu sociálních funkcí lesa a s důrazem na rekreační a kulturněnaučné funkce v penězích se soustřeďuje na využití teorie mezního užitku a spotřebitelského přebytku ochoty platit. Zde je nejproblematičtějším místem nemožnost spatřit vazbu na kategorii tržní hodnoty. Reálný trh zde nepomůže, jelikož tržní cena věci (služby) neobsahuje spotřebitelský přebytek. Z uvedené literární rešerše vyplynulo, že pro rekreační funkci lesních ekosystémů v případě existence reálné poptávky a tržní realizace se jeví nejvhodnějším způsobem stanovení tržní hodnoty výnosová metoda, která oceňuje funkci lesů podle užitečných efektů, které les poskytuje. Metodika přístupu ke stanovení tržní hodnoty rekreační funkce Jak tedy stanovit obvyklou (tržní) hodnotu rekreační funkce v případě vzniku reálné tržní poptávky a poskytnutí (přenechání) druhé osobě v případě, kdy neexistuje objekt srovnání? 10

13 Zde lze navrhnout následující postup: 1. Zjistit cenu lesního majetku. Buď podle oceňovacího předpisu, nebo porovnáním. 2. Aplikací vhodně zvolené a zdůvodněné nominální úrokové míry odhadnout v peněžním vyjádření očekávaný výnos, tedy užitnou hodnotu představující reálně fungující pozemkovou rentu. 3. Identifikovat, a pokud je to nutné, eliminovat/zdůraznit společenské limity. 4. Eliminaci/zdůraznění pak zohlednit aplikací přirážek či srážek k základní ceně. Pro zjištění ceny lesního majetku v České republice vyjdeme z platných právních předpisů. Konkrétně ze zákona č. 151/1997 Sb. a platných prováděcích předpisů především vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). V teoretické části výsledků bylo zjištěno, že nelze použít obvyklou cenu. Dle oceňovací praxe se jako vhodný způsob jeví ocenění výnosovým způsobem, který je postaven na odvození hodnoty lesní půdy z očekávaného výnosu. Výnosová metoda spočítá v přepočtu budoucích výnosů na současnou hodnotu. Převod se provádí pomocí diskontace nebo kapitalizace. V našem případě je vhodná kapitalizace. Dle 7 oceňovací vyhlášky se cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen lesní pozemek) určí jako součin jeho výměry a základní ceny upravené (ZCU) v Kč za m 2. Základní cena lesního pozemku se určí dle ceny plošně převládajících souborů lesních typů (SLT) v porostní skupině. Ceny v Kč za m 2 pro jednotlivé SLT jsou uvedeny v příloze č. 6 vyhlášky. Základní cena se ještě může upravit srážkami dle přílohy č. 7 k vyhlášce. Pro kapitalizaci je nejdůležitější stanovit vhodnou úrokovou míru. Do výpočtu byla použita úroková míra dle Švýcarské oceňovací směrnice. Švýcarská oceňovací směrnice (Sagl 1995) udává pro výpočty na základě efektivních nákladů a výnosů pro kapitalizaci (výnosové hodnoty) služebnosti rozpětí úrokové míry 1,5 5,5 %. Mezi společenské limity, které je třeba identifikovat a v případě potřeby eliminovat či zdůraznit patří kategorizace lesů, vlastnické vztahy, příp. vybavenost lesů infrastrukturou. Případová studie Případová studie byla provedena v zájmovém území revíru Pozořice v majetku České republiky s právem hospodařit státnímu podniku Lesy České republiky, s. p. Jednalo se o celkem 27 porostních skupin ve 4 odděleních s dotčenou plochou celkem 137,91 ha. Porostní mapa s vyznačením zájmového území je uvedena na obrázku 1. 11

14 Obr. 1 Porostní mapa zájmového území Source: Lesprojekt Brno, a. s. (2016) Nejprve byla vypočtena celková cena zjištěná porostní půdy v Kč dle oceňovací vyhlášky, tj. dle druhu SLT a výměry byla zjištěna cena, která byla dále upravována případnými srážkami. V případě zájmového území bylo možné srážky uplatnit v případě pozemků, kde se nachází terénní úpravy. Takto zjištěná cena (ZCU) byla poté dle 50 vyhlášky zaokrouhlena na celé desetikoruny. Výpočet celkové ceny zjištěné porostní půdy za jednotlivá oddělení uvádí tabulka 1. 12

15 Tab. 1 Výpočet celkové zjištěné ceny porostní půdy Oddělení Dílec PSK SLT Plocha (ha) Plocha (m 2 ) ZC CZK/ m 2 Úprava ZC (-%) Úprava ZC CZK Zdůvodn ění ZCU CZK/m 2 Cena lesní půdy CZK 7 2S , , A C D E 8 2S , , S , , B , , B , , B , , B , , B , ,104 7a 1B , , K , ,982 11a 3S , , B , , B , , K , ,278 A 10 2C , ,637 C 10 2C , ,802 D E F B C D F B C 9 2S , ,198 9a 2S , , C , , B , ,410 3b 2B , , B , , B , , S , , D , ,569 1a 3H , , S , ,612 10a 2S , ,176 1b 3H , ,551 2a 2S , S , terénní překážky terénní překážky , , H , , H , , S , S , terénní překážky terénní překážky , , S , , S , , S , , S , ,084 13

16 1a 2S , , S , , S , , D , ,066 D 8 2B , , C , ,448 Suma ,379,100 Použité úpravy: položka č. 7 přílohy č. 7 vyhlášky č. 441/2013; lesní pozemky s terénními překážkami v edafické kategorii B, K, M, S, W Při celkové výměře porostní půdy 137,91 ha je celková cena zjištěná porostní půdy Kč, po zaokrouhlení dle 50 vyhlášky to je Kč. Dále je nutné vypočítat výši renty (pachtu) plynoucí ze snížení výnosu z produkční funkce, jelikož lesy na tomto území budou plnit převážně funkci rekreační a nejsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení s podporovanou funkcí rekreačních. Jinými slovy plnění rekreační funkce lesních ekosystémů bude dále považováno za tzv. služebnost. Důvodem je budoucí výstavba singletrackové trati, kterou bude provozovat soukromá firma na pozemcích vlastníka pozemků určených k plnění funkcí lesů (PUPFL). Legislativně může být daná situace vyřešena nájemní smlouvou. Pro výpočty na bázi efektivních výnosů vznikajících během časově uzavřeného období, jimiž je i kapitalizace, je dle Sagl (1995); Matějíček (2013) doporučena aplikace úrokové míry v rozpětí 4,0 5,5 %. Takovými výpočty bývá často ocenění služebností výpočtem výnosové hodnoty. Zdůvodnitelnou srážkou z odvozené kapitalizační úrokové míry je v případě PUPFL faktor nízké mobility kapitálu. Z tohoto důvodu byla zvolena úroková sazba jako střední hodnota doporučeného rozpětí v časově uzavřeném období 10 let, tedy 4,75 %. Vypočtená roční konečná renta (pacht) z ceny zjištěné porostní půdy při aplikaci nominální úrokové míry 4,75 % činí Kč. Při aplikaci nominální úrokové míry v Kč na 1 m 2 je tato hodnota 0,169 Kč/m 2 /rok. Z toho vyplývá, že za realizaci užitné funkce lesa v zájmovém území lze považovat pacht, resp. nájem v podobě ušlého výnosu na produkční funkci. Tuto cenu je nutné následně podrobit testu trhem a zjistit její akceptaci. V případě kladného výsledku je nalezen rovnovážný stav středu nabídky s poptávkou a realizováno skutečné tržní ocenění. Společenské limity v území byly eliminovány, jelikož území spadá pod jednoho vlastníka pozemků a jedná se o lesy hospodářské, jejichž primární funkcí je produkce dřevní suroviny. DISKUSE Článek předkládá jiný pohled na problematiku oceňování funkcí lesa. Zpracovaná literární rešerše popisuje současný stav dané problematiky. Na tomto místě je třeba upozornit na problematiku nejednotného přístupu jednak k pojmosloví v oblasti funkcí lesů a ekosystémových služeb. (see e.g. Dietrich 1953; Matějíček 2003; Bateman 2011; Ninan, Inoue 2013; Bürger-Arndt 2013; Bader, Riegert 2011; Kindler 2016). 14 4,909,8 92

17 Tito autoři se shodují, že lesní ekosystémy poskytují několik nehmotných užitků, které jsou buď ignorovány, nebo nejsou zachyceny konvenčními trhy (Ninan, Inoue 2013). Dalším problémem v oblasti funkcí lesů je zjištění jejich hodnoty, tedy ocenit hodnotu funkcí lesních ekosystémů. Existuje mnoho různých přístupů k hodnocení či ocenění. V oceňovací praxi se často setkáváme s požadavkem, aby oceňovatel určil objektivní hodnotu konkrétního statku nebo služby. Je třeba zdůraznit, že něco jako objektivní hodnota neexistuje. Každý statek nebo služba má řadu objektivních vlastností, hodnota k nim však nepatří. Existuje jistě majetek, na jehož pořízení bylo třeba vynaložit určité náklady, náklady, které bylo nutné vynaložit na vznik služby. Tyto náklady lze určit, lze je též odhadnout, problém však je v tom, že nikoliv náklady nebo minulé výnosy jsou určující pro objektivní stanovení hodnoty. Co je ale hodnota v ekonomickém smyslu a jak ji chápat. Ekonomická hodnota je chápána jako vztah mezi určitým subjektem a objektem za předpokladu racionálního chování (see e.g. Friedman 1990; Peemöller 2001). Ekonomická hodnota vyplývá ze dvou základních skutečností hospodářského života: lidské potřeby nemají hrance, zdroje k uspokojení lidských potřeby jsou omezeny. Schopnost statku uspokojovat lidské potřeby tvoří jeho užitnou hodnotu (utility value, Gebrauchswert). Užitná hodnota závisí na možnostech využití, preferencích a záměrech konkrétního vlastníka daného majetku. Pro různé vlastníky existuje různá užitná hodnota. Pokud má statek či služba užitnou hodnotu a zároveň je k dispozici v omezeném množství, resp. dostupnosti, může být předmětem směny a realizace na trhu. Má tedy směnnou hodnotu. Směnná hodnota vyjádřená v penězích vede k tržní ceně (Peemöller 2001). Podle definice Rady pro Mezinárodní oceňovací standardy (IVSC 2013), je tržní hodnota odhadovaná částka, za kterou by mohl být majetek v den ocenění převeden mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím v nezávislém vztahu po řádném uvedení na trh, přičemž obě strany jednají vědomě, obezřetně a bez donucení. Ekonomické a politické vztahy mezi lesem a člověkem se určují obchodním rámcem trhu a společností, a ne tím, zdali lesník pracuje či nepracuje (Matějíček 2003). V současné době však neexistují relevantní trhy, kde by bylo možné nedřevní funkce lesa obchodovat, i když poptávka po těchto funkcích jistě existuje. Z tohoto důvodu je třeba hledat nějaká jiná řešení, jak zjistit tržní hodnotu funkcí lesů. Důvodů pro zjišťování ekonomické hodnoty je několik. Podle DE GROOT et al. (2012), může takové ocenění také pomoci pochopit uživatelské preference a relativní hodnoty uváděné pro ekosystémové služby. Autoři příspěvku však hlavní důvod vidí v možnosti výpočtu tržní hodnoty dané funkce při vzniku reálné poptávky. V současné době existuje ve světě mnoho metod, které se využívají pro peněžní oceňování environmentálních statků a služeb. Jejich výčet uvádí Bergen Löwenstein, Olschewski (2013). V České republice jsou nejpoužívanějšími přístupy Vyskot et al. (2003); Šišák et al. (2002; 2008). Jelikož většina funkcí lesů však není dosud tržně 15

18 realizována, zůstávají jednotlivé postupy peněžního hodnocení pouze v teoretické rovině, případně je není možné využít pro oceňovací praxi, jelikož vykazují odlišné výsledky (see e.g.. Shvidenko et al. 2005; Kindler 2016; Ninan, Inoue 2013; Kupec 2014). Např. srovnání metod Vyskot et al. (2003); Šišák et al. (2002) a jejich využitím v praxi se zabýval Kupec (2014). Výsledkem je zjištění, že rozdíly mezi výsledky těchto metod jsou v případě stejných lokalit značné. Všechny analyzované studie se shodují, že je třeba přihlížet k hodnotě vypočtené v místě, kde se dané zájmové území nachází. V České republice pro oceňování majetku, majetkových práv obecně a specializovaně lesních majetků je v současné době postupováno dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů. Podle tohoto zákona je lesní majetek oceňován tzv. obvyklou cenou. Tato cena je založena na porovnání oceňovaného majetku či služby s cenou obdobných majetků či služeb vznikajících z obchodních vztahů v tuzemsku ke dni ocenění. Již z této definice je zřejmé, že při oceňování užitné hodnoty rekreační funkce lesů je metoda nepoužitelná, jelikož neexistuje databáze cen obdobných služeb. Z tohoto důvodu je v příspěvku navrženo oceňování výnosovým způsobem, které vychází z filozofie školy čistého výnosu z lesa. Pro zjištění očekávaného výnosu lesa, tedy pro zjištění užitné hodnoty je důležité správné stanovení úrokové míry. Stanovení úrokové míry při oceňování lesa je nesnadný úkol, zejména proto, že její výši neurčují jen výnosy a působení trhů, ale uplatňují se zde i faktory, které jsou specifické pro tento druh majetku (Matějíček et al. 2013). Existuje několik názorových směrů na problematiku stanovení správné výše úrokové míry. V různých publikacích se tato hodnota pohybuje v rozmezí 0 8 %, což je z pohledu oceňování velké rozpětí, záleží také na účelu oceňování. Například zástupci teorie čistého výnosu z půdy se dlouhodobě pokouší prosadit úrokovou míru pro lesní hospodářství ve výši 3 % jako všeobecně platnou kalkulační úrokovou míru (Endres 1923). V ČR se dle oceňovací vyhlášky (441/2013 Sb.) využívá kalkulační úrokové míry ve výši 2 % pro všechny skupiny dřevin. Další úrokové míry uvádí např. Moog, Bösch 2013, Oesten 1991; Mantel 1968; Tutka et al. 2003) Mimořádnou důležitost použití správné úrokové míry například při oceňování lesa a služebností na lesní půdě lze doložit na skutečnosti požadavků na znalce v Rakousku. Zde je ve struktuře znaleckých posudků povinný samostatný bod vyžadující na znalci odborné zdůvodnění použité úrokové míry v oceňovacích výpočtech (Sagl 1988). V oceňovací směrnici (Sagl 1995) je uvedeno rozpětí úrokových sazeb mezi 1,5 5,5 % odstupňovaných dle typu výpočtů. Toto rozpětí přejali autoři Matějíček et al. 2013, kteří pravidla pro odstupňování úrokové míry upravili. Dle této publikace se nejvhodnější úroková míra pro kapitalizaci pohybuje v intervalu 4,0 5,5 %. Pro účely ocenění uvedené v příspěvku byla zvolena střední hodnota doporučeného rozpětí 4,75 %. Vypočtená roční konečná renta (pacht) z ceny zjištěné porostní půdy při aplikaci nominální úrokové míry 4,75 % činí Kč. 16

19 ZÁVĚR Funkce lesa tvoří společenský, tj. sociálně-ekonomický systém odrážející synergickou povahu objektu lesa. Pokud neexistuje pro tyto statky trh, jsou nekomerční a jejich ocenění je více komplexní a zahrnuje celou řadu technik. Příspěvek je zaměřen na popis možných metod oceňování funkcí lesních ekosystémů a jejich limitů pro využití v praxi. Snahou bylo nalézt teoretickometodologické řešení pro nejvíce poptávanou ekosystémovou funkci funkci rekreační. Provedenou literární rešerší bylo zjištěno, že existuje mnoho přístupů k hodnocení funkcí lesů, žádný však nemá aplikační charakter. Na základě literární rešerše i zkušeností z oceňovací praxe byl sestaven metodický postup pro stanovení tržní hodnoty rekreační funkce, který byl posléze aplikován a ověřen v zájmovém území. Cílem příspěvku bylo odpovědět na otázku, zda je možné stanovit tržní hodnotu rekreační funkce v případě, že vznikne reálná tržní poptávka a v případě, že není možné použít porovnávací způsob běžně využívaný v oceňovací praxi, jelikož neexistuje předmět srovnání. Výsledkem je nezamítnutí hypotézy, že rekreační funkci lesa lze považovat za užitek realizovatelný na trhu, tedy službu s nenulovým tarifem. Vytvořený teoreticko-metodický nástroj je možné využít v oceňovací praxi pro oceňování funkcí lesních ekosystémů a dále při tvorbě metodik a politik v oblasti lesního hospodářství na národní i mezinárodní úrovni. PODĚKOVÁNÍ Článek vznikl s podporou projektů Interní grantové agentury Fakulty lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně č LDF_VT_ a LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE Bader, A., Riegert, C. (2011): Interdisciplinarity in 19 th and early 20 th century: Reflections on Ecosystem Services of Forest. Rupkatha Journal on Interdisciplinary Studies in Humanities, 3 (1): Bateman, I.J., Mace, G.M, Fezzi, C., Atkinson, G., Turner, K Economic Analysis for Ecosystem Services Assessment. Environmental and Resource Economics, 48: Bergen, V., Löwenstein, W., Olschewski, R. (2013): Forstökonomie. München: Franz Wahlen: 167. Bolund P., Hunhammar, S. (1999): Ecosystem services un urban areas. Ecological Economics, 29(2): Bürger-Arndt, R. (2013): Waldfunktionen und Ökosystemleistungen im wissenschaftlichen Diskurs. In: Ring, I. (Ed.), Der Nutzen von Ökonomie und Ökosystemleistungen für die Naturschutzpraxis III. BfN-Skripten 334: Daily, G.C. (1997):.Introduction: what are ecosystem services. In:Daily, G.C. (Ed.): Nature s Services. Island Press, Washington DC: de Groot, R., L. Brander, S. van der Ploeg, R. Costanza, F. Bernard, L. Braat, M. Christie, N. Crossman, A. Ghermandi, L. Hein, S. Hussain, P. Kumar, A. McVittie, R. Portela, L. C. Rodriguez, P. ten Brink, and P. van Beukering Global estimates of the value of ecosystems and their services in monetary units. Ecosystem Services, 1:

20 de Groot, R., Wilson, M.A., Boumans, R.M.J. (2002): A typology for the classification, description and valuation of ecosystem functions, goods and services. Ecological Economics, 41: Dieterich, V. (1953): Forstwirtschaftspolitik. Eine Einführung. Paul Parey, Hamburg and Berlin: 398. Endres, M. (1923): Lehrbuch der Waldbewertrechnung und Forststatik, 4. Auflage. Berlin. Farmer, J.R., Meretsky, V., Knapp, D., Chancellor, C. Fisher, B.C. (2015): Why agree to a conservation easement? Understanding the decision of conservation easement granting. Landscape und Urban Planning, 138: Friedman, D. (1990): Price Theory: An Intermediate Text. Southwestern Publishing Co: 730. Available at: < %20D.%20Friedman.pdf>. (accessed April 12, 2016) Haines-Young, R., Potschin, M. (2013): Common International Classification of Ecosystem Services (CICES). Report to the European Environment Agency. Available at: < Final_Report_ pdf>. (accessed April 6, 2016) Haines-Young, R.H., Potschin, M.P (2010) The links between biodiversity, ecosystem services and human well-being In: Raffaelli, D. & C. Frid (eds.) Ecosystem Ecology: a new synthesis. BES Ecological Reviews Series, CUP, Cambridge: Hanley, N., Wright, R.E., Alvarez-Farizo, B. (2006): Estimating the economic value of improvements in river ecology using choice experiments: an application to the water framework directive. Journal of Environmental Management. 78: Hasel, K. (1971): Waldwirtschaft und Umwelt. Eine Einführung in die Forstwirtschafts Politischen Probleme der Indu striegesellschaft. Parey, Hamburg, Berlin: 322. IVSC. [online]. (2013): International Valuation Standards Framework and Requirements. International Valuation Standards Council, London: 47. Available at: < ation%20standards% pdf>. (accessed April 1, 2016) Kindler, E. (2016): A comparison of the concepts: Ecosystem services and forest functions to improve interdisciplinary exchange. Forest Policy and Economics, 67: King., J.E., McLure, M. (2014): History of the concept of value. Discussion paper University of Western Australia. Business School. 18. Kupec, P. (2014): Possibilities of the recreational function of forests assessment with using of the complex methods of forest function evaluation. In Fialová, J. & Pernicová, D. Public recreation and landscape protection - with man hand in hand? 1. ed. Mendel University in Brno, Brno: Lesprojekt Brno, a. s. (2016): Porostní mapa 1 : Lesprojekt Brno, a. s. (duben, 2016). Mantel, W. (1968): Waldbewertung, Einführung und Anleitung. 5. neubearbeitete Auflage. Bayerischer Landwirtshaftsverlag München Basel, Wien: 308. Matějíček, J. (2003): Vymezení základních pojmů a vztahů z oblasti mimoprodukčních funkcí lesa. [Definition of Basis Concepts and Relations in the Field of Non-productive Forest Functions]. Forestry and Game Management Research Institute, Strnady: 54. Matějíček, J., Šafařík, D., Vala, V., Sebera, J., Lenoch, J. (2013): Úroková míra v lesnictví. [The forestry interest rate]. Lesnická práce, s. r. o., Kostelec nad Černými lesy:

21 Millennium Ecosystem Assessment. (2005): Ecosystems and Humal Well-being: Synthesis.. Island Press, Washington, DC: 137. Moog, M., Bösch, M. (2013): Interest rates in the German forest valuation literature of the early nineteenth century. Forest Policy and Economics, 30: 1-5. Ninan, K.N., Inoue, M. (2013): Valuing forest ecosystem services: What we know and what we don t. Ecological Economics, 93: Nunes, P.A.L.D. Kumar, P., Dedeurwaerdere, T. (eds.). (2014): Handbook on the Economics of Ecosystem Services and Biodiversity. Edward Elgar. Oesten, G. (1991): Gedanken zur Wahl der Zinsrate in der Waldbewertung. Forst und Holz, 46: Papánek, F. (1971): Nový prístup k hospodářskému určeniu lesov FILH. [A New Approach to the Economic Determination of Forest FIF]. Forestry and Game Management Research Institute, Strnady. Papánek, F. (1978): Teória a prax funkčne integrovaného lesného hospodárstva. [Theory and Practice of the Functionally Integrated Forestry]. Príroda, Bratislava: 218. Pearce, D. (1993): Economic values and the natural world. Earthscan Publications Ltd, London: 131. Pearce, D.W., Warford, J.J. (1993): World Without End: Economics, Environment and Sustainable Development. Oxford University Press, Oxford: 451. Peemöller, V.H. (2001): Praxishandbuch der Unternehmensbewertung. NWB Verlag, Berlin: 728. Polák, O. (1975): Hodnocení ostatních užitečných funkcí lesů v lesním hospodářství. [Evaluation of others useful forest functions in the forest management]. Final report of the task P /1. University of Agriculture, Brno. Rissman, A.R., Lozier, L., Comendant, R., Kareiva, P., Kiesecker, J.M., Shaw, M.R., Merenlender, A.M. (2006): Conservation Easements: Biodiversity Protection and Private Use. Conservation Biology, 21(3): Rolfe, J., Windle, J. (2015): Multifunctional recreation and nouveau heritage values in plantation forests. Journal of Forest Economics, 21: Sagl, W. (1988): Waldbewertun, Eine Einführung für den Studiengebrauch Studienrichtung Forst- und Holzwirtschaft, Universität für Bodenkultur, Institut für forstliche Betriebswirschaft und Forstwissenschaftspolitik: 145. Sagl, W. (1995): Bewertung in Forstbetrieben. Pareys Studientexte 80. Blackwell Wissen-schafts-Verlag, Berlin, Wien: 306. Shvidenko, A., Barber, C.V., Persson, R., Gonzalez, P., Hassan, R., Lakyda, P., McCallum, I., Nilsson, S., Pulhin, J., van Rosenburg, B., Scholes, B., R., Scholes, N., Ash. (2005): Forest and Woodland Systems. In: Hassan, R. (Ed.) Ecosystems and Human Well-being: Current State and Trends. The Millennium Ecosystem Assessment Series. Island Press, Washington, Covelo, London: Šišák, L. Švihla, V., Šach, F. (2002): Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních mimoprodukčních funkcí lesa. [Valuing the Social Socioeconomic Importance of the Fundamental Non-productive Forest Functions]. Ministry of Agriculture Czech Republic, Prague: 71. Šišák, L., Pulkrab, K. (2008): Hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa. [Valuation of Socio-economic Importance of Forest Services]. Czech University of Life Science Prague, Prague: 133. Tutka, J. et al. (2003): Oceňovanie lesa. [Forest Valuation]. The Insitute for Education and Training for Staffs of the Forest and Water Management], Zvolen:

22 Vyskot et al. (2003): Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. [Quantification and Evaluation of Forest Functions of the Czech Republic]. Ministry of Enviornment Czech Republic, Prague: 210. ADRESA AUTORŮ Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D. ředitel Krajského ředitelství Brno Lesy České republiky, s. p. oi16@lesycr.cz Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D. pověřena zastupováním funkce vedoucího ústavu Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně petra.hlavackova@mendelu.cz 20

23 Tržní realizace mimoprodukčních funkcí lesa v podmínkách ŠLP ML Křtiny The market implementation of non-productive functions of forest in terms of Training Forest Enterprise Masaryk Forest Křtiny Pavel Čacký Současná legislativa v České republice, především pak zákon č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) příliš nenapomáhá vlastníkům lesa ke zpoplatňování mimoprodukčních funkcí lesa. Naopak tento zákon výslovně uvádí, jaké činnosti veřejnosti musí vlastník lesa na svém majetku de facto strpět samozřejmě bez odpovídající finanční náhrady. Vlastník lesa je (podle několika posledních judikátů) povinen provádět dokonce taková opatření, aby při těchto činnostech veřejnost nebyla ohrožena např. samovolným pádem stromů, větví, kamením atd. Zřejmě na všechny vlastníky lesa je přitom v poslední době vyvíjen stále větší a větší tlak na navyšování významu společenských a ekologických funkcí lesa, často na úkor funkce produkční. Vlastníku lesa tak nezbývá, než se těmto společenským změnám v poskytování mimoprodukčních funkcích lesa přizpůsobit. Existují ale možnosti, jak této poptávky efektivně využít a přitom docílit určité kompenzace ušlého zisku, v lepším případě k jeho zvýšení. Venkovní exkurze: Účastníci konference budou moci shlédnout nedávno zbudované stezky pro terénní cyklistiku na majetku Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, jakožto jeden z příkladů tržní realizace rekreační funkce lesa. V terénu proběhne představení projektu, podmínek budování i vlastního provozu stezek. Účastníci se tak mohou dozvědět o podmínkách, které je nutné řešit z pohledu provozu stezek, lesního hospodářství, myslivosti, ale i další aspekty jako je např. přenesení odpovědnosti za případné škody na majetku či zdraví uživatelů. Current legislation in the Czech Republic, especially Act no. 289/1995 Coll. (Forest Act) is not helping to forest owners for charging non-productive functions of forest. On the contrary, the law explicitly states what public actions must be de facto tolerated by the owner of the forest on their property - of course without adequate financial compensation. The forest owner is (according to several recent judgments) required to perform even such measures so that in these activities the public is not endangered e.g. by spontaneous falling trees, branches, stones, etc. It is apparently developed a greater and greater pressure on increasing importance of social and ecological forest functions on all forest owners recently, often at the expense of the production function. Forest owner has no other choice than adapt to these "social" changes in the provision of non-production functions of forests. But there are ways to take advantage of this demand efficiently and still achieve some compensation for loss of profits, or, in the best case to their increase. 21

24 Outdoor excursion: Conference participants will be able to see the recently built trails for mountain biking on the property of the Training Forest Enterprise Masaryk Forest Křtiny, as one example of market implementation of the recreational functions of forests. In the field, there will be presentation of the project, the conditions of building and operating of the trails. Participants can thus learn about the conditions that need to be addressed from the perspective of operating the trails, forestry, hunting, but also other aspects such as the transfer of responsibility for any damage to property or health of users. POUŽITÉ ZKRATKY FSC Forest Stewardship Council CHKO chráněná krajinná oblast LH lesní hospodářství MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy PEFC Programme for the Endorsement of Forest Certification schemes PLO přírodní lesní oblast ŠLP ML Křtiny Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny ZoL zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ZoPK zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŠLP ML KŘTINY Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně; založen byl v roce Lesní pozemky v jeho správě mají rozlohu cca ha, vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj města Brna. Lesní pozemky slouží především lesnickému výzkumu a lesnické výuce a jsou tak zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení, část pozemků je zařazena do kategorie lesů ochranných (cca 421 ha). Lesní pozemky se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 m a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek. Převládají smíšené porosty, ve kterých připadá dle porostní plochy 38 % na dřeviny jehličnaté a 62 % na dřeviny listnaté, je zmapováno 116 lesních typů v 5 lesních vegetačních stupních. Limitujícím faktorem LH je průměrná roční teplota 7,5 C a průměrné roční srážky, dosahující pouze 600 mm. Terén je velmi členitý s výraznými hlubokými údolími a žleby, zvláště řeky Svitavy a Křtinského potoka. Geologické podloží je tvořeno granodioritem, kulmskými drobami a vápencem. Lesy se nacházejí v PLO 30 Drahanská vrchovina a 35 Jihomoravské úvaly. Přibližně jedna třetina výměry se nachází v CHKO Moravský kras, dále je vylišeno celkem 22 maloplošně chráněných území (3 národní přírodní rezervace, 14 přírodních rezervací, 1 národní přírodní památka a 4 přírodní památky) o celkové rozloze cca 861 ha a dále se na rozloze cca 185 ha nachází přírodní park. Zdejšími hlavními listnatými dřevinami jsou buk, dub, z jehličnatých dřevin pak smrk, borovice a modřín. Roční etát činí m 3. Průměrná doba obmýtí je 112,12 roků, průměrná doba obnovní je 32,56 roků, průměrné zakmenění je 9,29. Tradice ŠLP spočívá především v užití jemnějších způsobů obhospodařování lesních porostů, s minimálním podílem holosečných prvků a s využitím přirozené obnovy (podrostní způsob hospodaření je uplatňován na 67 % porostní půdy). V lesích ŠLP ML Křtiny byl v roce 2012 vyhlášen Lesnický park. Všechny lesní pozemky jsou certifikovány jak podle systému FSC (certifikát od roku 1997), tak PEFC (certifikát od roku 2003). 22

25 ÚVOD Následující text je pojat jako souhrn postřehů a zkušeností z praxe a obsahuje praktická doporučení. Odborný čtenář nechť mi tedy laskavě promine jisté zjednodušení a nerespektování odborné terminologie. Pro účely dalšího textu jsou za mimoprodukční funkce označovány všechny ty, jejichž výsledkem není produkt materiálové hodnoty. Ani toto rozdělení však není zcela jednoznačné, např. v oblasti myslivosti. Zde je relativně jednoduché do produkční funkce lesa vyčlenit vlastní produkci zvěřiny, příp. i jiných živočišných produktů (kožešiny, paroží, atd.), ale trochu obtížnější je pohled na poplatkové lovy. Poplatkový lovec si platí většinou za možnost ulovení si nějakého, častěji určitého kusu zvěře a jako takovému mu v případě úspěšného lovu náleží též lovecké právo. To obecně zahrnuje nejenom nárok na vlastní trofej, ale pokud vývrh neprováděl lovecký doprovod, tak i jedlé vnitřnosti spárkaté zvěře (drob), tj. jazyk, srdce, plíce, játra, slezina, ledviny, popřípadě tuk (běl), který lze rukou oddělit. Trofej může být bodována - hodnocena, ale málokdy je předmětem dalšího prodeje a pro daného lovce má zcela jinou hodnotu než pro někoho jiného, pro nezúčastněného může mít dokonce hodnotu nulovou. Odpověď na to, jestli poplatkový lov trofejového jelena např. za 150 tis. Kč je produktem materiálové hodnoty, jestli se tedy jedná o prodej trofeje jako zboží nebo vlastně služby (práva) si tuto zvěř ulovit, není tedy až tak triviální jak by se mohlo na první pohled zdát, obzvláště pokud je takovýto kus zvěře výsledkem cíleného chovu daného druhu zvěře např. v oboře. O podobné nejednoznačnosti by bylo možné polemizovat nad některými produkty drobné lesní výroby. Např. ozdobná klest nebo vánoční stromky, pokud se nejedná o účelové výsadby, mají vzhledem k prodejní ceně, druhu dřeviny a kvalitě stromku, spíše charakter částečné kompenzace vynaložených nákladů na zalesnění a zajištění. Prodej vánočních stromků může mít však i jiný efekt a to je (právě při vhodné volbě prodejní ceny) ochrana před svévolným vyřezáváním (krádeží) těchto stromků na nevhodných lokalitách případně v takovém množství, které by mohlo mít dopady na povinnost vlastníka lesa na znovuzalesnění a tím i daleko vyšší vyvolané náklady nejenom na sazenice, práci zalesnění, ale i činnosti až do doby zajištění. Obdobný efekt úspory nákladů má vlastně i prodej zbytků po těžbě, příp. prodej dřevní hmoty z prořezávek formou samovýroby. Prodej těžebních zbytků po ploše k energetickým účelům představuje často jen drobný přímý výnos (např. 10 Kč/m 3 vytěženého hroubí), ale daleko významnější je úspora nákladů na úklid klestu, což může činit např. 65 Kč/m 3 vytěženého hroubí. To už jsou v součtu prostředky, které by bylo možné přirovnat k množstevním bonusům uplatňovaným některými odběrateli kulatiny, jež jsou často významnou motivací pro dodavatele (vlastníky lesa) neb pozitivně ovlivňují celkové průměrné zpeněžení. Přitom v obou případech by bylo možné mluvit o ochranné funkci lesa, jejichž nepřímé efekty (avšak již jako produkty) byly zpeněženy. Pokud se zamyslíme nad mimoprodukčními funkcemi lesa, které by mohly být nějakou formou zpoplatněny, staly se předmětem tržní realizace, pak v současné situaci je možné mluvit zřejmě jen o jediné základní funkci - funkci společenské. Z těch hlavních funkcí této kategorie pak především o funkci rekreační, ochrany přírody, provozu myslivosti a v podmínkách Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP ML Křtiny) by bylo možné uvažovati i o funkci institucionální (výzkum a výuka). S ohledem na rozsah možností tržní realizace následující text pojednává o těchto hlavních funkcích záměrně v opačném pořadí. 23

26 OBLAST INSTITUCIONÁLNÍ FUNKCE (LESNICKÝ VÝZKUM A LESNICKÁ VÝUKA) Vysokoškolské statky podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) mají povinnost v účetnictví striktně oddělit hlavní, tj. účelovou a vedlejší, tj. doplňkovou činnost. V té hlavní je řazeno právě ono zajištění vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti. V poslední době jsou v případě ŠLP ML Křtiny tyto činnosti částečně dotovány příspěvkem z rozpočtu MŠMT, resp. ze strany dílčích součástí univerzity fakult, ale pokrývají náklady jen částečně, ani ne z 20 %. Takže o nějaké ekonomické výhodnosti, přesto že daný příspěvek je tržbou, nemůže být řeč celkově se v tomto případě jedná o ztrátovou činnost a vzhledem k demografickému vývoji a systému financování veřejných vysokých škol nelze předpokládat nějaký obrat k lepšímu. I z pohledu potenciálních projektů financovaných z různých fondů či agentur není předpoklad tvorby zisku, neboť pravidla těchto dotačních programů hradí zpravidla jen část uznatelných nákladů a povětšinou je vyžadována finanční spoluúčast řešitele ve výši 5 až 10 %, přičemž neuznatelné náklady jdou plně k tíži řešitele. Finanční možnosti výzkumných úkolů v rámci smluvního výzkumu jsou omezené, především proto, že jejich vyhlašovatelé stanovují konkrétní cíle projektu realizovaného za specifických či jejich místních podmínek, takže vlastník lesa s omezeným regionálním působištěm může na účast v těchto projektech téměř zapomenout. V budoucnosti by snad mohla být reálná možnost finančního zhodnocení výsledků výzkumu ve formě prodeje patentů, užitných vzorů, či licencí. OBLAST OCHRANNÉ FUNKCE LESA Podle 11, odst. 3 ZoL má vlastník lesa právo na náhradu újmy vzniklou v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Bližší podmínky obsahu žádosti stanovuje Vyhláška č. 335/2006 Sb. kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku. Základní premisa poskytování náhrady újmy ale tkví v tom, že požadovaná náhrada nesmí překročit výši vlastní újmy, tedy jako taková tato cesta nemůže nikdy přinášet vyšší zisk, než kdyby hospodaření omezeno nebylo. Polemika o tom, že požadované finanční náhrady, vypočtené podle této vyhlášky, vesměs skutečnou újmu vlastně ani plně nekryjí, by byla na samostatný příspěvek. O to víc je však žádoucí tyto újmy vždy nárokovat a to všemi prostředky i při zanedbatelných částkách, neboť představují omezení jedné funkce ve prospěch druhé a je nutné, aby si toho byla společnost náležitě a trvale vědoma že omezení práv vlastníka lesa má svou cenu. Osobně jsem toho názoru, že nárokování náhrad újem by nemělo být nijak omezeno podle druhu vlastnictví a měl by probíhat i odpovídající transfer peněžních prostředků, jednak z důvodů zachování principu nediskriminace, objektivity v hodnocení výsledků hospodaření, ale i stanovení ceny újmy (tedy jakéhosi limitu v tomto případě finančních zdrojů) pro orgán státní správy, který o omezení LH rozhoduje. OBLAST PROVOZU MYSLIVOSTI Již v úvodu tohoto příspěvku bylo zmíněno, která to část provozu myslivosti by mohla být považována za plnění mimoprodukční funkce lesa. Pokud mluvíme o tržní realizaci této funkce, tak se zjednodušeně jedná o prodej práva lovu. U lesních majetků v ČR se užívá dlouhodobě v různých formách, ať už se jedná o přímý pronájem honitby, o účastnické poplatky na společných honech a naháňkách, či 24

27 individuální poplatkové lovy na zvěř spárkatou. Často je používán prodej práva lovu prostřednictvím poskytnutí celoročních povolenek opravňujících držitele povolenky k lovu vybraných druhů zvěře např. jen zvěř holá, sele a lončák prasete divokého, liška, atp. Taková povolenka bývá (vymezena navíc loveckým úsekem) prodávána za ceny od 10 do 20 tis. Kč na myslivecký rok, dle výše počtu lovených kusů, druhu lovené zvěře holé (mufloní, jelení, daňčí, srnčí) a případně i podle míry zapojení takového povolenkáře do péče o honitbu (s/bez povinnosti přikrmování zvěře v době nouze, s/bez povinnosti údržby mysliveckých zařízení, atp.). Mnozí uživatelé honiteb si prodejem povolenek a poplatkovými lovy vylepšují hospodaření dané honitby, hradí z nich částečně pronájem honebních pozemků, či náhrady škod zvěří na lesních dřevinách či polních plodinách. Z celkového pohledu nákladů na výkon práva myslivosti, v užším vymezení pak nákladů na chov zvěře, se při započtení nákladů na ochranu kultur, mladých lesních porostů a zemědělských plodin proti škodám zvěří však málokdy podaří dosáhnout odpovídajících výnosů. Ani při intenzivním chovu zvěře v oborách a bažantnicích není ekonomika provozu myslivosti s kladnou bilancí, obzvláště pokud jsou vyčísleny obětované výnosy dřevoprodukční funkce, které se pro účely intenzivního chovu zvěře upravili jak co do druhové, prostorové i věkové struktury, tak hospodářského tvaru a hospodářského způsobu. Z pohledu vlastníka lesa může být pronájem honebních pozemků finančně velmi zajímavou záležitostí. V tomto případě je si však nutno uvědomit potenciální negativní dopady na lesní hospodářství, neb jsou-li kritéria výběru nájemce postavena jen na nejvyšší cenové nabídce, pak nájemce legitimně očekává, že v honitbě bude dostatek zvěře k odlovu a bude mít zjevnou tendenci navyšovat početní stavy zvěře, ale lze tedy předpokládat zvýšení negativního působení zvěře na les. Před ukončením nájemní smlouvy se chování takového nájemce může otočit a ten samý bude naopak nepřiměřeně lovit buď co do počtu, nebo do druhového složení či věkové struktury a kvality trofejové zvěře a může tak zásadně narušit kvalitu chovu. Řešením je buď honební pozemky nepronajímat a realizovat výkon práva myslivosti ve vlastní režii (a realizovat chov a lov dle svých představ) nebo je pronajmout, ale vykonávat přitom permanentní kontrolu plánování, odlovu ale především neustále hodnotit vliv zvěře na les. OBLAST REKREAČNÍ FUNKCE LESA Legislativní předpoklady Podle 19, odst. 1 ZoL má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Tentýž odstavec ZoL dále stanovuje, že při tom je takový návštěvník povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Další povolené aktivity obecného užívání lesů lze dovodit negativní definicí zákazů některých činností v lese podle 20, odst. 1, písm. a) až o) ZoL. Vlastník lesa přitom může udělit výjimku ze zakázaných činností pod písm. a) až k). Pokud omezíme tento taxativní výčet jen na mimoprodukční funkce lesa a vyloučíme činnosti, které vlastník lesa zřejmě nebude mít zájem z různých důvodů povolovat, je výčet již poměrně omezený a to ještě jen za určitých podmínek: b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty g) jezdit a stát s motorovými vozidly j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních 25

28 k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa Při průmětu ustanovení o obecné ochraně rostlin a živočichů podle 5 ZoPK se výčet myslitelných činností dále zužuje, resp. podmínky za jakých je možné takovou činnost realizovat se dále zpřísňují. V této souvislosti je však také nutné upozornit na dopady odpovědnosti vlastníka lesa za případné újmy na zdraví nebo majetku osob v okolnostech kdy měl nebo mohl takové riziko újmy předpokládat nebo dokonce svým postupem takový stav zapříčinil či umožnil. Existuje bohužel několik judikátů např. rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 3154/2011, kdy byla soudem jednoznačně přisouzena odpovědnost vlastníka lesa za vzniklou újmu návštěvníkovi lesa. V těchto sporech se nelze spoléhat na výše uvedené ustanovení 19 ZoL, resp. na to, že každý návštěvník lesa tam vstupuje, příp. vjíždí na kole, lyžích či koni jen na vlastní nebezpečí. Dosavadní výkladová praxe soudů je bohužel v tomto pro vlastníky lesa zcela opačná. Je tedy na něm, aby se vypořádal s takovou odpovědností a k tomu i s obecnou prevenční povinností podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník uvedenou v 2900 a násl. Turistika pro pěší Na území ŠLP ML Křtiny je evidováno celkem cca 880 km turisticky značených tras pro pěší. Zpoplatnit obecně vstup do lesa, zakázat jej nebo nějak omezit by bylo protizákonné. Rušení již vyznačených tras je obtížné. Možnost je však návštěvnost usměrňovat, nikoliv co do počtu, ale co do lokalizace. ŠLP ML Křtiny se podařilo vcelku účinně soustředit pěší návštěvníky do předem určených lokalit a koncentrovat je mimo území, kde může bez větších újem a omezení nadále probíhat hospodářská činnost jak v oblasti těžby dříví, tak v oblasti myslivosti, tak i vlastní účelová činnost. Cestou bylo a je vybavení určených tras vhodným mobiliářem lavičky, odpočívadla, altány, informační a naučné tabule, výstavbou (obnovou) vhodných objektů přístřešky, altány, studánky, závory, lávky, drobná vodní díla, rozhledny nebo vhodnou prostorovou úpravou lesní palouky, či výhledy. Často je možno na tyto objekty získat dotační zdroje jako neproduktivní investice s nízkou nebo žádnou spoluúčastí žadatele. Trochu jsou dotačně opomíjeny náklady na údržbu či provoz těchto objektů. Unikátní na ŠLP ML Křtiny je v historii zbudovaný, udržovaný a příp. doplňovaný tzv. Lesnický slavín četné studánky, památníky, či pomníky věnované významným lesnickým osobnostem, různým druhům zvěře či samotnému lesu. Na území, kde nastává vyšší koncentrace návštěvníků, se tomuto pak podřizují hospodářské přístupy. Pozitivní finanční efekt lze však spatřovat v racionalizaci nákladů na preventivní péči před případnou újmou na zdraví či majetku návštěvníků, nákladů na ochranu lesa (protipožární hlídky, škody požáry), či nákladů na úklid lesa od odpadků. Ze zkušenosti lze doporučit neumisťovat v lese odpadkové koše, či popelnice. Náklady na jejich pravidelnou kontrolu, vyvážení a sběr odpadků v okolí jsou neúměrně vysoké vhodnější je apelovat na návštěvníky, aby to, co si do lesa přinesou, z lesa také odnesli. I tak náklady na sanaci skládek a úklid odpadků na ŠLP ML Křtiny dosahují ročně 100 až 200 tis. Kč. Otázkou je především to, jak vysoké náklady vlastníka lesa jsou touto řízenou rekreační funkcí lesa zašetřeny a jestli pokrývají zvýšené náklady na vybavení. 26

29 Cykloturistika V poslední době enormně stoupá poptávka společnosti trávit volný čas v lesním prostředí, avšak aktivně sportovní činností. Není to už jen chůze pěší turistika, příp. běhy (vytrvalostní, orientační, s radiolokátory, na lyžích, atp.), nebo hipoturistika jízda na koních, ale je to především cyklistika. Lesní majetky s hustou sítí účelových komunikací pro zpřístupnění porostů, soustřeďování a odvoz dříví jsou ze zákona přístupny všem návštěvníkům, cestní síť je zanesena do GPS navigací a cyklisty tak de facto nic neomezuje v tom, aby jezdili po jakýchkoliv lesních cestách od odvozních až po traktorové linky (ZoL toto blíže nedefinuje). Obce, města, kraje i ministerstva podporují mobilitu občanů na kolech ve svých strategických dokumentech, přímo zajišťují, příp. finančně podporují výstavbu, údržbu a značení cyklostezek, příp. cyklotras. Nově je však voláno i po rozvoji stezek pro terénní cyklistiku. Odůvodnění těchto požadavků bývá různé od řešení zdravotních problémů obyvatelstva (stresu, obezity), přes relaxaci/vyžití místních občanů, nabídky aktivity pro děti a mladistvé (prevence závislosti na počítačích, drogách, alkoholu, kouření), přes rozvoj cestovního ruchu až po podporu rozvoje regionu - zvýšení poptávky po službách (ubytování, restaurace, půjčovny a servisy kol, atd.). Všechny tyto důvody lze chápat jako společensky prospěšné, ve veřejném zájmu. Je to ale vlastník lesa, kdo je pod tíhou těchto požadavků a argumentů. Odmítnout tyto požadavky je z politicko-mediálních důvodů velmi složité. Žádoucí pro vlastníka lesa je tedy se k těmto požadavkům postavit čelem, korigovat je, usměrňovat, stanovovat podmínky a to tak, aby omezení jiných zájmů vlastníka lesa (a příp. ostatních návštěvníků) bylo pokud možno únosné, příp. bylo kompenzováno. Těžko spoléhat na to, že se na začátku lesní cesty označené jako cyklotrasa umístí pokladnička s nápisem žádáme o příspěvek nebo čekat, že nějaký spokojený cyklista, co přes ni projel s rodinou, po návratu domů odešle z účtu nějaký finanční dar. V aktuálně panujícím společenském přesvědčení že les patří všem a lesník s autem nemá na lesní cestě co dělat toto ještě dlouhou dobu nemůže fungovat. Cyklotrasy Na území ŠLP ML Křtiny je evidováno cca 230 km cyklotras. Krajské úřady finančně podporují opravy a údržbu cyklotras. Tyto cyklotrasy jsou vedeny většinou po stávajících odvozních cestách, na které tak či onak může cyklista vjíždět a k jízdě užívat. Lze tedy uvažovat tak, že bez této dotace by vlastník lesa k opravě dané komunikace musel dříve či později přistoupit a zaplatit ze svého. Pro vlastníka lesa tedy tyto dotace mohou představovat výnosy z realizace rekreační funkce lesa, které jsou účelově vázané na konkrétní úsek lesní cesty. Např. Krajský úřad Jihomoravského kraje podporuje projekty oprav cyklotras dotací do výše 60 % (max. 2 mil. Kč) na žadatele/rok. K tomu poskytuje dotaci až do výše 100 tis. Kč na údržbu cyklotras na žadatele/rok. Na cyklotrasách je nutné předpokládat užívání všemi skupinami jak vlastními cyklisty, pěšími (vč. jízdy na koních, s kočárky, atp.), tak motorovými vozidly (osobních aut, lesní techniky, odvozních souprav, atp.). Toto víceúčelové pojetí lesních cest v sobě nese samozřejmě větší riziko střetů uživatelů. Cyklostezky Cyklostezky jsou na tom obdobně jako cyklotrasy, avšak se zásadním rozdílem, že je vlastník lesa nemůže použít k lesní dopravě a i pohyb ostatních skupin návštěvníků je jejich určením vyloučen. Většinou jejich výstavbu zajišťuje příslušná obec z dotací, vlastníci lesa nejsou oprávněným žadatelem. Vlastník lesa v tomto může sledovat zašetření nákladů na údržbu stezek, příp. těchto jednoúčelových komunikací využít 27

30 ke snížení koncentrace cyklistů na jiných lesních cestách a tedy částečně eliminovat možné kolize cyklistů s lesní technikou a osobními automobily. Stezky pro terénní cyklistiku Velký zájem v ČR v posledních letech narůstá o budování stezek pro terénní cyklistiku jízdě na horských kolech nikoliv po stávajících lesních cestách, ale po k tomu účelově zbudovaných stezkách prostupujících lesními porosty. Jak již bylo výše uvedeno, je žádoucí i tomuto fenoménu věnovat patřičnou pozornost a aktivně k této novodobé poptávce přistupovat, především pak primárně tyto aktivity nezavrhovat. Stává se totiž, že tam kde jsou tyto požadavky striktně odmítnuty, stezky pro terénní cyklistiku vznikají bez souhlasu vlastníka, živelně. Jsou budovány skokánky, lávky, můstky, je narušován kryt, vznikají výkopy zeminy nebo hluboké zářezy. Likvidace těchto nezákonných stezek je velmi nákladná, opakovaná, viníka nelze dohledat či usvědčit a je to opět vlastník pozemku, kdo je v důsledku odpovědný za tento stav a nese všechna rizika i náklady na sanaci, příp. dokonce pokuty. Pokud takové stezky nevznikají, ani to není výhra, mohou totiž o to více ve větší míře vznikat kolize cyklistů s pěšími na turisticky značených stezkách vedených v morfologicky členitém území, s návštěvníky na koních, pejskaři, atd. nebo přímo s lesní technikou a provozním personálem při hospodářských činnostech. Budování těchto jednoúčelových komunikací má svá pozitiva i negativa. Za výhodu může být považováno usměrnění těchto terénních cyklistů do konkrétní lokace. Jejich budování může být rovněž prevencí před svévolným vznikem stezek bez souhlasu vlastníka, v nevhodných lokalitách nebo způsobem narušujícím les a také omezení potenciálních kolizí pěších turistů či lesní techniky. Potenciálním nevýhodou může být enormní zvýšení návštěvnosti dané lokality a tedy navýšení negativního působení na LH (riziko újem na zdraví a majetku osob, omezení výkonu práva myslivosti, poškození stromů), či na lesní prostředí (odpadky, rušení klidu a ticha, narušování krytu, půdní eroze, atd.). Je tedy zapotřebí, aby vlastník lesa všechny tyto důsledky důkladně zvážil. Co by mělo předcházet výstavbě stezek: - rozhodnutí o lokalizaci stezek jejich délce, počtu okruhů, stupňů obtížnosti, vedení tras v porostech, po lesních cestách, nájezdy/sjezdy na lesní cesty, lokalizace lesních skladů, gravitace vytěženého dříví, výskyt chráněných území, lokalizace mysliveckých zařízení, zajištění klidových podmínek zvěře, minimalizace potenciálních střetů s ostatními návštěvníky lesa, atd. - zda výstavbu stezek pouze umožní nebo ji bude realizovat sám a zda tedy má dostatečné finanční, materiální, technické a personální zdroje; obzvláště důležité jsou odborné znalosti a zkušenosti s projektováním a výstavbou stezek - zjistit povolovací režim výstavby zda se bude jednat o terénní úpravy nebo již o stavbu - zajistit vyjádření dotčených orgánů, či ostatních vlastníků - vyřešit vlastnická a užívací práva, právo služebnosti - podmínky výstavby šířkové a spádové poměry, odvodnění, způsob překonávání terénních nerovností, materiál ke zpevnění, způsob hutnění, deponia materiálu, způsob ochrany kořenů a kořenových náběhů, možnosti kácení stromů a výřezu podrostu, období výstavby, způsob křížení, vyloučení 28

31 provozu stezek po dobu výstavby, řešení případných škod na lesních cestách, na půdě, stojících stromech, způsob nakládání s přebytečnými výkopy zemin, vyklučenými pařezy, kořeny, provádění kontrol při výstavbě - informační systém pro návštěvníky - lokalizace a způsob značení stezek, způsob informování návštěvníků stezek o případných uzavírkách - podmínky provozování celoročně/určené období roku, v určité dny či hodiny, objízdné trasy, vyloučení provozu stezek při těžbě a soustřeďování dříví, při loveckých akcích, atp. - odpovědnost za provoz stezek a provádění pravidelných kontrol a údržby stezek, hodnocení rizik a kdo bude hradit tyto náklady - vyřešit odpovědnost za případné újmy na zdraví či majetku návštěvníků (vzniklé působením zvěře, sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí včetně větví, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z lesních pozemků nebo v souvislosti s těmito jevy, včetně příp. pojištění této odpovědnosti Vlastník lesa by měl při rozhodování o lokalizaci těchto stezek uvážit i skutečnosti, které se ho zdánlivě netýkají, ale mohou být po výstavbě úzkým hrdlem a sekundárně vyvolat obtížně řešitelné problémy, jako je zabezpečení dopravní přístupnosti, obslužnosti, či dostatku parkovacích míst nástupního místa, sociální zázemí. Podstatný je i názor místních samospráv, potažmo místních občanů. Vlastník lesa by rovněž neměl opomíjet skutečnost, že pozdější rušení stezek může být velmi těžce proveditelné jak po stránce technické, tak mediální a počítat tedy raději s tím, že umístnění stezek bude již trvalé. Pokud se zaměříme na možnost tržní realizace této formy cyklistiky, jeví se na rozdíl od cyklotras a cyklostezek - možnost zpoplatnění provozu těchto stezek ze strany provozovatele nástupního místa, kde se uživatelé soustřeďují. Provozovatel nástupního místa má přímý zájem na zbudování a existenci těchto stezek a lze ho smluvně zavázat nejenom k odpovědnosti za provoz, ale i údržbu, případné újmy. V nástupním místě je možné uvažovat s výnosem za poskytované služby jako je půjčování kol, servis kol, mytí kol, ubytování, stravování, příp. ve formě finančních darů či příspěvků. Pokud je provozovatelem nástupního místa někdo jiný než samotný vlastník lesa je možné smluvně zavázat provozovatele k úhradě určité formy nájemného. To může být stanoveno jako paušální částka ročního nájemného nebo možná vhodněji nájemné určené jako sazba za běžný metr délky stezky (v porostech a po lesních cestách) nebo jako sazba za m 2 plochy stezky. Nájemné za stezky o celkové délce 28 km, z toho 12 km je vedeno v lesních porostech, které jsou v provozu na území ŠLP ML Křtiny od dubna 2016 je ročně cca Kč. Hipoturistika Tak jako v případě pěší turistiky, či cykloturistiky, i zde platí obecné možnosti, rizika i podmínky. Navíc u této aktivity nastupují aspekty výrazných škod na nestmelených lesních cestách způsobených jízdou na koních za nevhodných klimatických podmínek nebo škod na lesní půdě i podrostu při jízdě na koních přímo v lesních porostech. I zde lze, v případě zjištění využívání lesa k těmto aktivitám, doporučit aktivní přístup vlastníka lesa a raději rychlé vyjednání vhodné lokalizace (určení cest, okruhů), zřízení odpočívadel, zastavení, napajedel, určení klimatických podmínek užívání a vyjednání odpovědnosti za prevenci, údržbu a újmy s provozovateli stájí. 29

32 Cílem je v tomto eliminovat náklady vlastníka lesa na údržbu takto využívaných lesních cest a ztráty na produkční funkci lesa. Další příklady tržní realizace mimoprodukčních funkcí lesa Existují i další možnosti zpoplatnění činností uskutečňovaných na lesních pozemcích, třebaže je jejich absolutní výše ve srovnání s tržbami z prodeje dříví stále zanedbatelná. U ŠLP ML Křtiny jsou to např. tyto: Svatební obřady poplatek 500 Kč, celkem cca Kč/rok Sportovní akce poplatek od 500 Kč (akce pro děti bez poplatku), celkem cca Kč/rok Povolení k vjezdu poplatek od 600 Kč/vozidlo/rok dle počtu vozidel (k chatám, zahrádkám), celkem cca Kč/rok Přístup ke stavbám na dobu výstavby umožnění průjezdu stavební vozidel, kauce na případnou opravu; celkem Kč/rok Natáčení pořadů, filmů poplatek od Kč za natáčecí den (Býčí skála, Myslivna lišky Bystroušky), pronájem pozemků, natáčení v hájenkách; celkem cca Kč/rok Akce pro děti Letní den v arboretu, Den stromů poplatek 20 Kč/osobu; celkem cca Kč/rok Využití pozemků pro rekreaci umístění chat a okolí chat (pro nutný přístup) na lesních pozemcích poplatek dle k.ú. a výměry (např. 5 Kč/m 2 ); celkem cca Kč/rok Odpočinková posezení odpočívadla, poplatek 200 Kč/rok (platí obce jako příjemce dotace, podél cyklostezek, cyklotras), řešení nákladů na vyvážení košů a údržbu místa; celkem cca Kč/rok Poplatky za umístění vodního díla - rybníku (nájemní smlouva); celkem Kč/rok Poplatek za umístění hrazenářských objektů na tocích (Lesy České republiky s.p., Správa toků) poplatek 100 Kč/ks/rok; celkem cca Kč/rok Střelecký stadión Soběšice pronájem části pozemků; celkem cca Kč/rok Umístění atrakcí kolotoče v Bílovicích nad Svitavou 500 Kč za den; celkem Kč/rok Věcná břemena, služebnosti nově zřízené přípojky, např. 1 Kč/m 2 /rok u lesních pozemků, uzavíráno povětšinou na dobu 30 let (po dobu životnosti vedení) Jímání vody na lesních pozemcích studny, zaplocené části PHO, např. 10 Kč/m 2 /rok; celkem cca Kč/rok ZÁVĚR Produkční funkce lesa mají a zřejmě budou mít i v budoucnu největší vliv na výnosy lesních majetků. Jako takové mají však své limity, často podléhají prudkým výkyvům na trhu. Vlastníci lesa by proto měli z pohledu péče řádného hospodáře a rovněž z předběžné opatrnosti usilovat o diverzifikaci svých příjmů a to nejenom v portfoliu materiálových produktů a poskytovaných služeb. V současné době, kdy je enormní poptávka společnosti na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, by se vlastníci lesa měli této problematice pečlivě věnovat, tvrdě vyžadovat přinejmenším kompenzaci omezení produkční funkce a co více, podporovat (povolovat) jen ty aktivity, které pro 30

33 něj budou mít nějaký pozitivní efekt, či představovat kladnou rentu - zisk. Postup lesního hospodáře musí být více než kdy jindy koncepční, promyšlený, nejlépe koordinovaný se sousedními vlastníky. Není žádoucí, bez hlubší úvahy ustupovat všem požadavkům společnosti, jednak proto, že by jejich naplnění mohlo ohrozit podstatu lesa, ale také proto, že nelze spoléhat na společenské uvědomění v budoucnosti. Je zapotřebí si ze strany vlastníka lesa umět definovat podmínky, za jakých je ochoten požadované aktivity připustit a tyto posléze bezpodmínečně vyžadovat. Úlohou lesního hospodáře je najít vhodný kompromis v naplňování všech funkcí lesa. ADRESA AUTORA Ing. Pavel Čacký zástupce ředitele Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny pavel.cacky@slpkrtiny.cz 31

34 Ekosystémové a rekreační služby jako tržní produkty vlastníků lesa Ecosystem and recreation services as market products of forest owners Jiří Matějíček Příspěvek se bude stručně zabývat teoretickými a dalšími aspekty možností začlenění ekosystémových a rekreačních služeb lesa do tržního mechanismu, a to především z ekonomického pohledu. Hlavní pozornost bude zaměřena na nutnost změny v dosavadním pojetí funkcí lesa na služby lesa, a také hlavními překážkami (ekonomickými i právními) při snaze o integraci těchto lesnických služeb do ekonomického rozhodování na nejrůznějších úrovních a hlavně do systému poskytování nových tržních produktů na základě nabídky a poptávky. Na několika praktických příkladech z lesnicky vyspělých zemí bude demonstrován současný stav poznání a integrace těchto služeb, což by mohlo být výzvou pro aktivní vlastníky lesů, ale současně by mělo být i upozorněním na naše vážné zaostávání v těchto celosvětových trendech. This contribution will briefly deal with theoretical and further aspects of possibilities how to incorporate forest ecosystem and recreation services into market mechanism, namely from the economical point of view. The main attention will be devoted to the necessity of change in the present approach of forest functions to forest services and also with the main obstacles (economical and legal) in an effort to integrate these forest services into economical decision making at the various levels and mainly into the system of new market products provision on the base of supply and demand. On some practical examples from countries with developed forestry will be demonstrated the present state of knowledge and services integration. These practical examples could be a challenge for active forest owners and warning for serious lagging behind of the Czech forestry in these global trends at the same time. 1 Úvod Při snaze o ocenění mimoprodukčních funkcí lesů byla u nás až dosud vykonána celá řada aktivit (především teoretických). Hlavní pozornost však nikdy nebyla prioritně zaměřena na tržní realizaci těchto funkcí na principu nabídky a poptávky. Těžiště tohoto příspěvků proto spočívá hlavně (ale ne výlučně) na přiblížení možností (blízkých i vzdálených) tržního zhodnocování ekosystémových a rekreačních služeb lesa v ČR, a to jak z pohledu teorie (např. vytváření předpokladů), tak i z pohledu praxe (např. praktické příklady ze zahraničí). Smyslem těchto aktivit je mimo jiné diverzifikace činností (získání dodatečných příjmů pro vlastníky lesů) a vytvoření podmínek k transformaci lesního hospodářství z výrobního sektoru také na sektor služeb. 32

35 Zároveň je zapotřebí zdůraznit, že se v tomto příspěvku tedy jedná především o tržní aspekty a nikoliv o dotace a finanční příspěvky z veřejných zdrojů, subvence a jiné finanční transfery od státu směrem k vlastníkům lesa na podporu mimoprodukčních funkcí lesa, jinými slovy, příspěvek není zaměřen na podporu žádoucích forem lesního hospodaření k udržení či zvýšení lesnických služeb/užitků. Teoretické aspekty problematiky budou popsány v rozsahu nezbytném pro řešení tohoto úkolu a pro jeho další rozvoj, přičemž existující akademické oceňování mimoprodukčních funkcí lesů a jeho využití při rozhodování by mělo být nahrazeno vytvářením podmínek pro vznik domácího trhu s ekosystémovými službami. 2 Současný stav 2.1 Evropská unie, UNECE a FAO Na úrovni Evropské unie nebo mezinárodních organizací (např. UNECE, FAO) byla v této oblasti za uplynulých 10 let schválena celá řada důležitých dokumentů, ve kterých se jako nosná témata objevují návrhy opatření vedoucí ke zlepšení postavení a konkurenceschopnosti lesního hospodářství v národních ekonomikách s cílem podpořit ekonomické aktivity jednotlivých zemí především v oblasti lesních ekosystémových služeb. Celosvětové trendy týkající se zachování a posílení ekosystémů a jejich služeb se v evropské lesnické politice promítají především v těchto dokumentech: 1) Posouzení ekosystémů na konci tisíciletí (2005) 2) Akční plán EU pro lesnictví (2006) 3) Metody oceňování a kompenzace za nedřevní lesní užitky a služby (2008) 4) Ekonomická hodnota ekosystémů a biologické rozmanitosti (2010) 5) Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (2011) 6) Strategie EU na podporu zelené infrastruktury (2013) 7) Nová strategie EU pro lesnictví (2013) 8) Akční plán pro lesnický sektor v zelené ekonomice (2014) Z výše uvedeného výčtu mezinárodních dokumentů zaměřených z velké části nebo výslovně na lesy je zcela zřejmý světový i evropský trend, a tím je vedle trvale udržitelné produkce dřeva apod. i směřování odvětví lesního hospodářství k trvalému poskytování nejrůznějších služeb lesa pro stále narůstající potřeby/požadavky společnosti. Ve všech výše zmíněných dokumentech je problematika ekonomických aspektů ekosystémových služeb (např. jejich ocenění, začlenění do systému rozhodování a uvedení těchto služeb na trh) jedním z hlavních strategických témat pro současné evropské lesnictví. Tím je jednoznačně dokumentován význam teoretického i praktického řešení takového úkolu i v našich podmínkách. O důležitosti i aktuálnosti ekosystémových služeb navíc svědčí i konání Evropské konference o ekosystémových službách 2016, a to ve dnech září

36 v Antverpách (Belgie), přičemž jeden příspěvek se výslovně dotýká lesních ekosystémových služeb. 2.2 Česká republika Dané problematice nebyla dosud v ČR věnována odpovídající pozornost a není ani zásadněji a komplexněji výzkumně řešena i v současnosti, přestože je výrazně akcentována v Národním lesnickém programu II (NLP II) schváleném vládou ČR na období , a která byla širokým okruhem odborníků rozpracována do podoby Závěrů a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II (ÚHÚL ). Neřešení a odsouvání výzkumu dané problematiky u nás, na rozdíl od většiny zemí EU, způsobuje narůstající společenské, sociálně ekonomické, politické i právní problémy lesnického sektoru v ČR, ve státní správě, i vlastníkům lesa všech forem vlastnictví. Intenzita užívání a využívání funkcí lesů v ČR a služeb polyfunkčního LH se neustále zvyšuje, a to bez ohledu na druh vlastnictví lesů. Různé společenské zájmové skupiny prosazují své různé zájmy na využívání funkcí lesů, často protichůdné, a to až militantním způsobem. Rostou konflikty, avšak ne navzájem mezi jednotlivými zájmovými skupinami, nýbrž mezi zájmovými skupinami na jedné straně a vlastníky či správci lesů na druhé straně, protože zájmové skupiny se snaží řešit prosazení svých skupinových zájmů právě přes vlastníky lesů a státní správu v rámci lesnického sektoru. Státní správa, vlastníci lesů a správci lesů jsou tak mnohdy stavěni do velmi obtížně řešitelných až neřešitelných situací za současné úrovně existujících podkladů (sociálních, ekonomických, politických a právních), potřebných pro rozhodování (Šišák a kol. 2014). Na teoretické (akademické) úrovni se sice určitý výzkum v uplynulých letech na obou lesnických fakultách uskutečnil, avšak publikované výsledky se týkaly rozdílných metod ocenění mimoprodukčních funkcí lesa (Vyskot 2003 ekosystémový přístup, hodnocení účinků, Šišák 2006, účelový přístup, hodnocení funkcí lesa z pohledu užitků), které pro tržní začlenění mimoprodukčních funkcí lesů nepřinesly vlastníkům lesa žádoucí postupy, které by se promítly do dodatečných příjmů v účetnictví lesních majetků. Další nadějí může být nově zahájené výzkumné řešení na FLD ČZU v Praze (projekt NAZV na období ) s deklarovanými výstupy, jež by měly situaci se začleněním mimoprodukčních funkcí lesa do tržního mechanismu posunout o krok dále. Na praktické úrovni, tj. na úrovni komerčního zhodnocení lesnických nedřevních komodit a služeb (LNKS) se v lesnické praxi na úrovni vlastníků lesa zásadně nic nezměnilo. Pokud vlastníci lesa obdrží nějaké platby z veřejných zdrojů/fondů (např. evropské fondy PRV, národní zdroje finanční příspěvky od MZe) z důvodu snahy státu podpořit neproduktivní (nevýrobní) investice v lesích, tak tento platební mechanismu nemůžeme označit jako tržní mechanismus fungující na základě nabídky a poptávky. 34

37 3 změna dosavadního pojetí funkcí lesa na služby lesa 3.1 Funkce lesa v dosavadním pojetí Na základě 2 o vymezení pojmů pro účely lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb.) se rozumí a) lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa b) funkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční. A to je k problematice funkcí lesa vše. Žádná zpřesňující definice pojmů neexistuje (pozn.: právní význam pojmu funkce lesa je více analyzován v kapitole 5.2). Z hlediska vývoje dnešní produkční (komerční, tržní) funkce lesa se mohou tyto funkce časem stát neprodukční nebo naopak, mimoprodukční funkce lesa se mohou stát produkčními. Z hlediska terminologického se mimoprodukční funkce lesa také někdy označují souhrnně jako ostatní funkce lesa. Podle různých autorů se ostatní funkce lesa označují také jako funkce neprodukční, nehmotné, nedřevní, netržní, mimoekonomické, veřejněprospěšné, (celo)společenské, pozitivní externality, všeužitečné, environmentální, životadárné, životazáchovné, blahodárné, ekologické, sociální, přirozené apod. Je nutno zdůraznit, že mimoprodukční funkce lesa nejsou vždy totožné s (celo)společenskými funkcemi lesa, a ani deklarovaný veřejný zájem konzumenty těchto funkcí lesa nemusí být vždy zájmem celé společnosti, ale jen zájmem určité skupiny. Vzhledem k tržnímu uplatnění mimoprodukčních funkcí lesa je proto nanejvýš nutné se podrobněji zabývat chápáním pojmu funkce lesa, neboť při příčinném (kauzálním) chápání pod pojmem přínosy lesa rozumíme účinky lesa, kdežto při účelovém (teleologickém) chápání se jedná o užitky lesa (vyprodukované zboží a služby za určitým účelem). Musíme tedy rozlišovat mezi přírodními užitky, průvodními užitky a vyrobenými užitky. Lesní produkci musíme v ekonomickém smyslu vnímat jako sdruženou produkci zboží a služeb polyfunkčního lesního hospodářství, a to za účelem uspokojení potřeb společnosti. 3.2 Funkce lesa jako služby lesa v novém pojetí K tomu, abychom se posunuli dále, musíme současnou terminologii v podobě mimoprodukčních funkcí lesa upravit na pojmosloví, které nebude vytvářet umělé překážky pro přiblížení trhu, resp. jejich tržní realizaci. To znamená, že v souladu s celosvětovými trendy i se záměrem dosáhnout určité komercionalizace mimoprodukčních funkcí lesa, bychom měli začít bezodkladně a masivně uplatňovat ve všech sférách pojem ekosystémové služby, a to nejen v lesnické praxi, ale učinit i příslušné kroky pro uplatnění tohoto pojmu v 2 při novele lesního zákona a minimálně modifikovat definici funkcí lesa z hlediska vhodnější terminologie např. tak, že tento záměr nastíníme třeba takto: 35

38 a) lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a poskytovanými ekosystémovými službami lesa b) ekosystémové služby lesa jsou přínosy podmíněné existencí lesa a jeho obhospodařováním, které se člení: ekonomické přínosy pro vlastníka lesa (pozn.: musí být jasně deklarováno právo vlastníka lesa na finanční příjmy z těchto služeb) přínosy pro společnost (pozn.: musí se jasně definovat, co je konkrétně poskytováno bezplatně s tím, že i bezplatnost těchto služeb je v čase relativní a může se změnit). Pokud bychom měli pojem služby obecně charakterizovat, tak z ekonomického hlediska je u služeb produktem proces. I když lze říci, že všechny produkty, ať hmotné či nehmotné povahy, tvoří hodnotu pro zákazníka, mezi zbožím a službami existují rozdíly, které jsou příčinou specifických problémů, jejichž zvládnutí vyžaduje odpovídající marketingová řešení. Služby musí být definovány jako produkty a nikoliv jako funkce, jinak nemají na trhu cenu. Služby, které za dnešních podmínek nemají žádnou "užitnou funkci", však mohou být již zítra velmi žádané a obráceně. Jelikož některé významné (ekosystémové) služby ještě mohly zůstat neobjevené, měli bychom uplatnit preventivní přístup a učinit vše pro to, abychom si náš přírodní kapitál (kam patří i les) zachovali. 4 ekosystémové služby obecně 4.1 V čem je problém Klíčovými definicemi pro naše téma jsou pojmy ekosystém, ekosystémové služby a kvalita života. Ekosystém Ekosystém je dynamický komplex společenství rostlin, živočichů a mikroorganismů a neživého prostředí, které vzájemným působením tvoří funkční jednotku. Lidé jsou integrální součástí ekosystémů. Ekosystém představuje jednotku, jejíž jednotlivé části jsou na sobě navzájem závislé. Některé ekosystémy jsou nám dobře známé (např. lesní ekosystémy, mokřady, rašeliniště nebo louky), jiné jsou exotičtější (např. korálové útesy). Ekosystémy tvoří základ lidského života a lidských činností. Zboží a služby, které ekosystémy poskytují, jsou nezbytné pro zachování našeho blahobytu a pro budoucí hospodářský a sociální rozvoj. Lidstvo potřebuje zboží a služby ekosystémů. Ekosystémové služby Ekosystémové služby jsou přínosy (užitky), které lidé získávají od ekosystémů. Zahrnují poskytování statků (provisioning services), jako je potrava a voda; regulační služby (regulating services), jako je regulace záplav, sucha, degradace půdy 36

39 a chorob; podpůrné služby (supporting services), jako je vytváření půdy a koloběh živin; a kulturní služby (cultural services), jako jsou rekreační, duchovní, náboženské a jiné nemateriální hodnoty. Změny těchto služeb ovlivňují kvalitu života lidí mnoha způsoby. Kvalita života Kvalita lidského života (blahobyt) má mnoho určujících prvků, které zahrnují základní předpoklady pro spokojený život, svobodu a možnost volby, zdraví, dobré sociální podmínky a bezpečnost. Ustavující prvky blahobytu jsou podle zkušeností a vnímání lidí závislé na situaci a odrážejí místní geografické, kulturní a ekologické podmínky. Problém spočívá v rostoucí poptávce po ekosystémových službách, vyplývá ze stále vážnějšího narušení schopnosti ekosystémů tyto služby poskytovat. Poptávka po ekosystémových službách je v současné době tak vysoká, že se stávají pravidlem kompromisy v poskytování těchto služeb. Země může například nabídnout vyšší zásobování potravinami jako důsledek přeměny lesa na zemědělskou půdu, ale pokud se tak stane, poklesne dodávka služeb, které mohou mít v příštích desetiletích stejnou nebo i větší důležitost, jako například čistá voda, lesy, místa pro ekoturismus, či regulace záplav nebo omezování sucha. Je mnoho příznaků ukazujících, že lidské požadavky na ekosystémy porostou v příštích desetiletích stále více (MEA 2005). 4.2 Ekosystémové služby a jejich koncept V minulosti společnost ekosystémům často nepřikládala potřebný význam. Ekosystémy se mnohdy považovaly za veřejný statek, jehož hodnota proto nebyla doceňována. Část zboží a služeb ekosystémů byla vždy k dispozici bezplatně, aniž by existovaly trhy nebo ceny, a proto není jejich skutečná dlouhodobá hodnota zahrnuta do ekonomických odhadů společnosti. Ztráta služeb přírodních ekosystémů si vyžádá nákladné alternativy. Investováním do našeho přírodního kapitálu proto z dlouhodobého hlediska ušetříme peníze a zároveň přispějeme k našemu blahobytu a dlouhodobému přežití. Veřejnost i političtí činitelé si musí lépe uvědomovat ekonomickou hodnotu zboží a služeb ekosystémů. Pokud se nyní nepodaří přijmout opatření, abychom zastavili zánik ekosystémů, zaplatí za to lidstvo v budoucnu vysokou daň, a to i s úroky. Odborníci určili čtyři druhy služeb, které mají zásadní význam pro zdraví člověka a jeho blahobyt: Zásobovací služby (dodávají zboží jako např. potraviny, vodu, stavební a palivové dříví, vlákna apod. a současně představují nutný přínos pro lidský kapitál a práci, aby toto tržní zboží mohlo být produkováno) Základní a podpůrné služby (zahrnují základní služby jako je např. tvorba půdy, fotosyntéza, vázání uhlíku, koloběh živin jako předpoklad pro další služby ekosystémů nezbytných pro růst a produkci) Regulační služby (působí na jiné prvky a procesy v ekosystémech, např. regulují klima a srážky, vodu, odpady, šíření chorob apod., kdy přímé 37

40 filtrační účinky půdních vrstev ovlivňují kvalitu podzemních vod nebo přínosem hustých porostů je zabránění půdní erozi) Kulturní služby (zahrnují estetickou a duchovní/spirituální dimenzi a zároveň hodnotu rekreační, které všechny přispívají k naší duševní pohodě, dále zahrnují etické požadavky, sociální funkce, kulturní identitu, pocit domova, vědění a poznání aj.). Je zřejmé, že přírodní kapitál Země spotřebováváme příliš rychle. Zachování ekosystémů pro současné i příští generace je nejen morální povinností, ale i praktickou nezbytností. Lidé musí pochopit, že představují jen jeden článek v systému života a že nemohou využívat zdroje této planety, aniž by za ně zaplatili. Systemizace produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa (užitků polyfunkčního lesa) v konceptu ekosystémových služeb může být rozčleněna do těchto čtyř oblastí a celý systém lze pak vyjádřit do podoby návrhu takového schématu (viz tabulka č. 1). 4.3 Ekosystémové služby a jejich ocenění Ocenění zboží a služeb ekosystémů z finančního hlediska je velmi obtížný úkol. V roce 2008 byla zpracována celosvětová studie o ekonomické hodnotě ekosystémů a ekonomických přínosech biologické rozmanitosti s názvem The Economics of Ecosystems and Biodiversity (TEEB), která obsahuje doporučení ukončit dotace se škodlivým vlivem na životní prostředí a vytvořit trhy pro služby ekosystémů. Jedním z dalších klíčových cílů mezinárodních snah je spravedlivé a rovnoměrné sdílení přínosů vyplývajících z využívání genetických zdrojů, jež představují důležitý produkt ekosystémů. V současné době je potřeba vytvořit podrobný rámec pro ekonomické ocenění zboží a služeb ekosystémů (environmentálních a přírodních zdrojů), a to v komplexním pojetí hodnoty se svými dvěma hlavními komponenty - užitnou hodnotou (Use Value) a nepřímou užitnou hodnotou (Non-Use Value), kterou v našem případě reprezentuje celková ekonomická hodnota lesa (Total Economic Value - TEV). Abychom lépe porozuměli vzájemným vztahům mezi biologickou rozmanitostí, ekosystémy a lidským blahobytem, je zapotřebí mnohem více vědomostí, a dále, aby EU a členské státy pro politiku v oblasti biologické rozmanitosti zajistily dostatečné finanční prostředky pro výzkum. Ekonomické ocenění biodiverzity a ekosystémových služeb může sice poskytnout důležité informace, ale více úsilí je potřebné vložit právě k jejich integraci do podnikatelského rozhodování (TEEB 2010). 4.4 Ekosystémové služby a jejich začlenění do systému lesnické produkce K tomu, abychom dosáhli našeho cíle a integrovali ekonomické služby do systému lesnické produkce (začlenili ekosystémové služby lesa do tržního mechanismu), tak 38

41 musíme změnit dosavadní pojetí pojmu funkce lesa na pojem služby lesa jako nového východiska, kterým je tento obecný vzorec: Produkty lesa = zboží + služby Za tím účelem se musí pro společenské požadavky zpracovat tržní produktová nabídka (produktový koncept). Již samotnou terminologickou náhradou pojmu mimoprodukční funkce lesa pojmem ekosystémové služby lesa, resp. lesní ekosystémové služby bude snazší dosáhnout a lépe zdůvodnit kategorizaci lesnické produkce jak z hlediska celosvětových trendů, tak i z hlediska teoreticko-ekonomických a právních aspektů pro vytvoření co nejlepších rámcových podmínek k integraci ekosystémových služeb lesa do lesnické produkce. 5 Tržní realizace ekosystémových služeb překážky a předpoklady Pro vytvoření funkčního systému poskytování nových tržních produktů na základě nabídky a poptávky musí být odstraněna celá řada překážek a splněno velké množství předpokladů, především předpoklady legislativní, finanční, informační a institucionální. Dále je nutno si uvědomit, že trhy nefungují jako automaty samy od sebe, ale vyžadují komplexní systém pravidel a institucí, odpovídající marketing služeb včetně tvorby cen ekosystémových služeb. 5.1 Odstranění překážek bránících začlenění ekosystémových služeb do tržního mechanismu Mezi současné hlavní překážky obecného charakteru začlenění (integrace) ekosystémových služeb do tržního mechanismu můžeme zařadit nefungující cenový mechanizmus, ze kterého vyplývá alokační selhání trhu, přičemž hlavní příčiny selhání spočívající v povaze těchto funkcí/služeb. Jsou tu však i další problémy v oblasti tržního mechanismu: Neexistence jasně definované nejen poptávky společnosti a jejích potřeb, ale i zájmových skupin lidí Nedostatečná znalost dění ve světě a chybějící informace k možnosti využít transfer zahraničních poznatků, i když v této oblasti to bude velmi omezené Chybějící platební schémata Pasivita vlastníků lesa nutnost změny myšlení Pasivní lesopolitický přístup Nedostatečné právní vědomí a nevyužívání současně platného právního rámce (pozn.: co vlastník lesa například musí a co nemusí podle lesního zákona vykonávat jako svoji povinnost, na co má a na co nemá nárok viz návrh komplexní systematiky škod způsobených na lesích). 39

42 V případě tržního uplatnění nejde primárně o oceňování služeb (o jejich identifikaci, kvantifikaci, evidenci apod.), ale o začlenění (integraci) tržních příjmů do účetnictví vlastníků lesa. 5.2 Právní rámec pro přístup lesnických ekosystémových služeb na trh Vytvoření právního rámce pro přístup lesnických ekosystémových služeb na trh je jedním z nejdůležitějších předpokladů. Vztah mezi lesem (lesním hospodářstvím) a společností je totiž určován právními vztahy. To, kdo, jak a v jakém rozsahu může využívat les k produkci nebo ke spotřebě, pak má silný vliv i na ekonomickou hodnotu majetku). To lze doložit například na rozdílech při sběru hub mezi Německem (volný sběr jako u nás), Nizozemskem (zákaz sběru hub) a Itálií (sběr hub je byznys), které lze vysvětlit pouze obchodními vztahy a jednáním. Služby poskytované lesem (např. poutání uhlíku, ochrana biodiverzity, vody a půdy aj.), ať již pro širokou veřejnost či jenom pro určité zájmové skupiny, které z těchto lesnických služeb mají užitek, jsou dosud bezplatné. Je to však určitý druh bezdůvodného obohacení, tedy plnění bez právního důvodu. Navíc podle ekonomie životního prostředí podporuje jakákoliv bezplatná spotřeba nadměrné užívání a nedostatečné zásobování (neexistuje žádná výrobní motivace). V současnosti však chybí dostatek politické vůle přistoupit k reálnému řešení problémů, aby vlastníci lesů měli nezpochybnitelné právo za jimi poskytované lesní ekosystémové služby požadovat a obdržet odpovídající platby. Je to úkol nejen pro vlastníky lesa, ale především státní lesnickou politiku, neboť odpovídající legislativa se tvoří na MZe, nikoliv na straně vlastníků lesa. *** Právní aspekty uvádění vybraných ekosystémových a rekreačních služeb na trh nelze popsat bez toho, aby nebyla provedena analýza toho, jaký právní význam má v české legislativě pojem funkce lesa (Flora 2007). S ohledem na skutečnost, že funkce lesa jsou v centru pozornosti lesnické politiky, lesnické ekonomiky, rámcového lesního plánování, mají rostoucí význam v územním plánování, klíčové postavení v politice ochrany životního prostředí a jsou popisovány a využívány v řadě dalších oborů, zdálo by se, že tuzemský právní řád bude obsahovat celou řadu ustanovení, která nejen že pojem funkce lesa definují, ale rovněž jej v návaznosti na nejrůznější právně významná hlediska rozčlení a systemizují a jednotlivým funkcím lesa obsaženým v systému přiznají odpovídající právní režim. České právo, a to nejen právo lesní, však těmto očekáváním nevychází příliš vstříc, jelikož juristické nahlížení na přínosy, které les poskytuje, není ve shodě s náhledem dlouhodobě se vyvíjející lesnické vědy, která zcela důvodně a z hlediska lesnických věd nepochybně správně vychází z rozlišení funkcí podle jejich věcné povahy, nikoliv z rozlišení podle právních aspektů spojených s existencí jednotlivých funkcí. Funkce lesa jsou tak v lesním zákoně, označeny za přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční, přičemž sám lesní zákon i prováděcí předpisy k němu vydané dále v souladu s převažujícím vědeckým členěním mezi mimoprodukční funkce zařazují funkci rekreační, klimatickou, krajinotvornou, vodoochrannou, půdoochrannou, reprodukční (zachování a rozvoj 40

43 genofondu), ochrany přírody. S tímto členěním ovšem lesní zákon spojuje právní následky jen výjimečně. Vůbec pak v právních předpisech nejsou definovány charakteristiky jednotlivých funkcí lesů ani rozdíly mezi nimi. Popsané pojetí funkcí lesa přináší v právní praxi spíše problémy, než užitky. Pro úvahy o uvádění funkcí lesů na trh se jako podstatně vhodnější jeví rozčlenit přínosy plynoucí z existence lesa na (Flora, 2007): a) přínosy mající materiální (věcnou) povahu způsobilé stát se předmětem vlastnického práva (jde o plody a užitky z lesa, tj. lesní plody, zvěřinu a tzv. vedlejší lesní výtěž) Přínosy zařazované do této skupiny nejsou externalitami, neboť se za ně buď platí zcela standardně (produkce dříví) nebo se za ně sice neplatí, ovšem z důvodu umělého mocenského zásahu do tržního mechanismu ( 19 lesního zákona). b) přínosy materiální (věcné) povahy, které ovšem nejsou způsobilé být předmětem vlastnictví nebo jiného majetkového práva (např. vyšší kvalita podzemní a povrchové vody, schopnost vázat CO 2, produkce kyslíku, biodiverzita, ekologická stabilita) Z hlediska ekonomické teorie lze tyto přínosy zařadit mezi pozitivní externality, tedy mezi přínosy získávané převážně jinými osobami, než jsou vlastníci lesa. Společným znakem příjemců je jejich obtížná nebo zcela nemožná identifikovatelnost. Povaha přínosů tohoto typu je dvojí buď jde o přínosy vyvolané cíleným usměrňováním vlastností a projevů lesa jako ekosystému, tj. jde o tzv. funkce řízené nebo jde o přínosy plynoucí ze samotné existence lesních ekosystémů bez vazby na případnou usměrňující činnost člověka, tj. o funkce sdružené (lze je označit za součást sociální vazby vlastnictví). c) přínosy nemateriální povahy (jde např. o psychickou pohodu vyvolanou pobytem v lese) Společným znakem poslední skupiny přínosů je skutečnost, že jde o přínosy nemající za žádných okolností povahu věcí. To však samo o sobě nevylučuje, aby se tyto přínosy nestaly předmětem tržních vztahů. V rámci této skupiny přínosů lze totiž dále diferencovat mezi přínosy s individualizovaným příjemcem a přínosy, jejichž příjemce individualizován není a být nemůže, přičemž pouze první skupinu přínosů lze v zásadě jednoduše zatáhnout do systému tržních sil. Obecně řečeno, jedná se o přínosy mající charakter zážitku, prožitku, pocitu, smyslového vjemu či zvýšení pohodlí. Jejich uvedení na trh podléhá nebo může podléhat stejným nebo přinejmenším pravidlům, jakým podléhá existující a fungující trh se zážitky v jiných oblastech, např. v oblasti kultury. 5.3 Způsoby finanční úhrady za poskytování lesnických ekosystémových služeb 41

44 Zpracování návrhů a nalezení nejvhodnějšího způsobu finanční platby/úhrady, a to pro každý jednotlivý lesnický produkt (zboží či službu), náleží rovněž k jednomu z nejdůležitějších předpokladů. Obdobně jako je tomu u poškozování lesa, kdy poškozovatel hradí vzniklé škody (princip znečišťovatel platí ), tak také zde musí platit stejný princip, tedy, že ten, kdo z jednotlivých lesnických ekosystémových či rekreačních služeb profituje, tak by je měl kompenzovat tomu, kdo je poskytuje (princip uživatel platí ) V příspěvku je pozornost zaměřena především na aplikovatelná schémata platebních mechanismů/režimů mezi účastníky trhu (jde o LNKS přímo tržně uplatnitelné u jejich příjemců), méně již na schémata platebních mechanismů z veřejných rozpočtů (např.: PRV a další opatření). K napravení tržních nedokonalostí a chyb jsou dnes sice k dispozici různé druhy veřejných intervencí, ale v zahraničí se však postupně prosazují ekonomické a na trhu založené nástroje (pobídkové nástroje), jež vedou k povzbuzení při modifikaci vyvolaných cenových signálů. U ekosystémových služeb mohou přijít v úvahu následující kategorie: 1) Příspěvky a granty 2) Daňové výjimky a slevy (rabaty) 3) Obchodovatelné povolenky a kompenzace/náhrady (např. EU ETC) 4) Ekolabelling a certifikace (např.diferenciace produktů,cenová prémie, standardy aj.) 5) Smluvní přístupy pro poskytování specifického ekosystémového zboží a služeb (dobrovolné smlouvy) 6) Vytváření trhu U rekreačních služeb lze mezi možné formy partnerské nabídky zařadit: a) Kooperace veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership - PPP) b) Přenesení provedení veřejných výkonů na soukromé podniky, při nichž je příjemcem občan (Contracting Out) c) Poplatky od uživatelů (např. hromadné akce v lese) d) Smlouva s vrcholovou zájmovou organizací e) Příspěvek od vrcholové organizace na úhradu nákladů produktu 5.4 Vytvoření produktové nabídky Ve světě se vytváří reálná poptávka (poptávka společnosti v závislosti na jejích potřebách) po poskytování ekosystémových služeb, tj. po ochraně biodiverzity, adaptačních opatřeních ke zmírňování dopadů klimatických změn, ochraně kvalitní pitné vody, poutání uhlíku či rekreaci. Toto vše se týká lesa! Pokud pro nedostatek vlastních tuzemských poznatků a zkušeností s vytvořením trhů a tržních produktů vyjdeme z existujících zahraničních trendů, tak je zapotřebí i v ČR urychleně začít s vytvářením lesnických koncepcí na vypracování nabídky ekosystémových služeb pro výše uvedenou poptávku. 42

45 Ze zahraničních poznatků a zkušeností vyplývá, že vytvoření reálné nabídky (viz příklady ze zahraničí) jako reakce na existující poptávku, je záležitostí vlastníků lesa. Hospodářský rámec pro lesní podniky k vytvoření reálné nabídky je tvořen dvěma dvěma zásadními prvky, kterými jsou: a) suverenita konzumentů (právo vybírat si) b) suverenita producentů (právo vyrábět více produktů). V oblasti nabídky dodatečných rekreačních produktů a jejich uvedení na trh se to týká především a) dodatečných zvláštních rekreačních zařízení a b) dodatečně povolených forem užívání lesa. 5.5 Posílení inovačních aktivit podnikatelským úsilím a lesnickou politikou Dalším ze základních předpokladů do budoucna k vytvoření nových trhů, aby se poskytování ekosystémových služeb mohlo stát předmětem výhodného byznysu, je posílení inovačních aktivit v podobě zvýšeného podnikatelské úsilí vlastníků lesa spolu s vytvořením příznivého právního a ekonomického prostředí ze strany státu. Je zapotřebí rozvinout, obdobně jako je tomu v případě zbožíznalectví dřeva, také zbožíznalectví pro ekosystémové a rekreační služby lesa (pozn.: musíme přejít od nauky o funkcích lesa k nauce o produktech lesa) a při rozvoji existujícího potenciálu v praxi využít i pomoc vědy. Lesní podniky jako inovaci dnes převážně chápou jen snižování nákladů a technologický rozvoj, ale neprovádějí žádnou inovaci zboží a služeb. Problematika je značně složitá, takže inovace tohoto druhu u vlastníků lesa již často nebude možná bez využití výsledků účelově zaměřeného aplikovaného výzkumu. K aktivnímu rozvoji nových trhů s novými výrobky by mohlo dojít posílením inovačních aktivit v lesnictví prostřednictvím komplexních inovačních politik a jejich finanční podporou ze strany odvětví. Tímto způsobem lze také přispět k zajištění konkurenceschopnosti lesního hospodářství a jeho ekonomické životaschopnosti, a také k tvorbě nových pracovních míst především na venkově. 6 Zahraniční příklady tržního uplatnění ekosystémových a rekreačních služeb Problematika tržního uplatnění ekosystémových a rekreačních služeb, resp. ekonomického ocenění biodiverzity a ekosystémových služeb v lesích, ve světě již není jen v pozici teoretických možností, ale můžeme najít celou řadu praktických příkladů začlenění (integrace) lesních ekosystémových služeb do tržního prostředí včetně uvedení použitých platebních mechanismů. Uvedené příklady zcela jistě neobsahují všechny dosud známé způsoby tržního uplatnění těchto služeb. 43

46 6.1 Lesní ekosystémové služby Finanční mechanismy pro ochranu přírody: Poskytování lesních ekosystémových služeb bývá v zahraničí většinou založeno na: a) dobrovolných smluvních vztazích jako jsou např. sponzorování (zalesňování, ochrana přírody) smlouvy o ochraně přírody (biodiverzity) obchodování na lokálních trzích (ukládání CO 2 ) b) přímém prodeji či zprostředkovaných platbách prodej pramenité vody platba vodního halíře Sponzorování a) Sponzorování zalesňování prodejcem aut Menší vlastník soukromého lesa při Lesním úřadu Fulda provedl první zalesnění, které bylo sponzorováno místním prodejcem aut. Prodejce Ford chtěl v návaznosti na kampaň značky Ford z důvodů public relations sponzorovat nějaký les a s touto záležitostí se obrátil na místní lesní úřad. Ten nabídku předal dvěma zemědělcům, kteří chtěli zalesňovat, a nakonec byl projekt u jednoho z nich realizován. Tržní zhodnocení sponzoringového produktu je založeno na přímém kontaktu mezi lesním úřadem a sponzorem. Cena byla stanovena zcela podle nákladů. Financování prostřednictvím sponzorování má tu výhodu, že zemědělec ušetří vlastní podíl obvyklý při podpoře a kromě toho se ulehčí veřejným pokladnám. Zalesnění bylo provedeno v přítomnosti místního obyvatelstva a pozvaných hostů. Následná nabídka pohoštění a nápojů se rozvinula v malou slavnost, které mohl sponzor využít pro účely práce s veřejností. Ohlas na tuto akci prezentovanou v tisku byl velmi kladný. b) Sponzorování produkce vody v lese obecně prospěšným spolkem Spolek Klimaschutz durch Wald e.v. je obecně prospěšný spolek založený dvěma lesníky. Hlavním cílem je zvýšení vydatnosti spodní vody přeměnou borových lesů na smíšené borové bučiny. Je organizována výsadba, která se financuje formou sponzorství. Vlastníci lesa dávají k dispozici svůj pozemek a výsadbu mají bezplatně. Výkon lesa produkce vody je vyzdvižen na hodnotovou úroveň odpovědnost za životní prostředí a tato hodnota je prodávána prostřednictvím sponzoringu. Organizace se musela vykázat posudkem o vlivu přeměny lesa na produkci spodní vody. c) Sponzorování zachování zbytku pralesa spolkem Projekt sponsoringu se uskutečnil ve spolupráci s jedním spolkem, kterým je sdružení založené vlastníky lesa. Na základě zákazu těžby dřeva a ideální hodnoty byla stanovena cena. Konflikty jsou směrem k těžbě dřeva a k rekreaci, které nyní jsou omezovány, resp. již nejsou možné. 44

47 d) Sponzorování chráněného území spravovaného organizací ochrany přírody vodárnami Hlavními sponzory jsou 3 vodárny. Ty financují např. přeměnu jehličnatého lesa na listnatý za účelem zvýšení vydatnosti spodní vody. Neexistují žádné formální smlouvy o sponzorování, existují však písemné dohody se zmíněnými třemi vodárnami. Interně je definováno, že podniky s negativním chováním vůči životnímu prostředí nepřicházejí v úvahu jako sponzoři Smluvní ochrana přírody (biodiverzity) a) Smlouva o ochraně přírody Společný (družstevní) les vkládá část své výměry do státem podporovaného programu Naturwaldreservatnetz. Členové lesního družstva mají určitá práva na palivové dříví, jinak však nepobírají žádné příjmy z vlastnictví lesa. Území má nepatrný význam pro rekreaci. Na projektu se podílela soukromá plánovací kancelář, prováděla analýzu potenciálu a informovala vlastníka lesa o stávajícím programu. Smluvním partnerem byl veřejný rozpočet. b) Smlouva o ochraně přírody Vlastníkem lesa je obec, které 74 % příjmů plyne z lesního hospodářství. Území o velikosti 8,6 ha s ořezávanými buky má zvláštní ekologický a kulturní význam. Vlastník lesa uzavřel dvě smlouvy se svazem pro péči o krajinu: pachtovní smlouvu a smlouvu o péči (vlastník lesa provádí péči, kdy každých 20 let jsou ořezávány silné větve, za což svaz pro péči o krajinu platí určitou částku za strom). Péči provádějí členové obce. Nejsou za práci placeni organizací, ale mohou si ponechat dřevo na otop. Vlastníci lesa mají sami zájem na tom udržovat porost tímto způsobem. Dalším faktorem při výpočtu ceny byla alternativní možnost příjmů při přeměně na dubobukový vysokokmenný les. *** Jako další finanční mechanismy pro biodiverzitu lze v rozsahu převyšujícím požadavky uvést následující příklady: Finsko: omezování průměrných těžebních ploch na 1-2 ha. Hlavním mechanismem je obchodování přirozené hodnoty, přičemž mechanismus tvoří trh, na kterém vlastníci nabízejí svá území ve smlouvách na dobu určitou pro ochranná opatření. Švédsko: náhrada ztráty z tržní hodnoty majetku vlastníka za chráněné oblasti biotopu. Dohody se uzavírají na maximální částky, z nichž cca polovinu tvoří hodnota životního prostředí a druhá polovina je pak tvořena hodnotou těženého dřeva a ostatními hodnotami Francie: výjimka z pozemkové daně v oblastech Natura 2000 a snížení daně z výnosů z půdy o výlohy na zachování nebo obnovení chráněných oblastí 45

48 6.1.3 Obchodování s uhlíkem na lokálních trzích Příkladem takového dobrovolného trhu (voluntary market) s uhlíkem může být Velká Británie (UK) se svými požadavky na tvorbu projektů pro dobrovolnou sekvestraci uhlíku obsaženou v dokumentu Woodland Carbon Code (WCC) z roku 2014, kterým se zajišťuje vysoký standard trvale udržitelného hospodaření v lesích v souladu s lesnickými standardy UK a podporuje se tím směrnice o klimatické změně. Všechny WCC projekty musí být certifikovány nezávislým a akreditovaným subjektem. V rámci WCC projektů se vytváří uhlíkové jednotky nazvané Woodland Carbon Unit. Všechny organizace jsou motivovány k měření a evidenci jimi vypouštěných emisí skleníkových plynů. Verifikované uhlíkové jednotky jsou jedním ze tří typů kreditů, které mohou být společnostmi využity k redukci vypouštěných emisí v rámci postupů stanovených vládou UK. Specifikace pro demonstrování uhlíkové neutrality může být využita v požadavcích na uhlíkovou neutralitu podnikových aktivit, výrobků, služeb, staveb, projektů, akcí apod Prodej pramenité vody Zde je třeba poznamenat, že v Rakousku existují jiné právní rámcové podmínky, co se týče vlastnictví vodních zdrojů na lesních pozemcích, než je tomu u nás či v Německu. a) Prodej pramenité vody malým soukromým vodárnám V okolí Salzburgu prodává soukromý lesní podnik pitnou vodu malým vodárenským společnostem a jiným soukromým uživatelům. Veřejné vodárny nepatří k zákazníkům. Vodovody a sběrné nádrže byly vybudovány dodatečně. Jako faktory úspěšnosti se uvádějí zkušenosti s vodním managementem, rostoucí poptávka, dobrá jakost pitné vody a zájem vlastníka o nové možnosti příjmů. Podnik uvádí produkt na trh sám. S každým uživatelem se uzavírá separátní smlouva. Ve zpětném pohledu by se bývala možná dala lépe udělat analýza potenciálů, definice odpovědností, marketinkový mix a controlling. S regionálním plánovacím úřadem byly kladné kontakty, jelikož nabídka pitné vody je ve veřejném zájmu. Spotřebitelé vody a široká veřejnost nabídku uvítali. b) Les s pitnou vodou platba vodního halíře V Dolním Sasku je zákonem předepsán takzvaný vodní halíř. Vybírají ho současně s normálním účtem za vodu dodavatelé pitné vody a musí být použit na aktivity spojené s ochranou pitné vody. Předmětem příkladu je přeměna čistě jehličnatých porostů na smíšené porosty za účelem zvýšení vydatnosti pitné vody a její financování z poplatků za odběr pitné vody. Lesní úřad vystupuje jako zprostředkovatel odbytu pro produkt a uzavírá smlouvy s každým jednotlivým vlastníkem lesa, který má zájem se na projektu účastnit. Jako důležitá rámcová podmínka bylo vytvoření pásem ochrany pitné vody. *** 46

49 Jako další finanční mechanismy pro vodní hospodářství lze uvést: Účast veřejných poskytovatelů vody na rozsáhlých zalesňovacích projektech v infiltračních oblastech Dánsko: společnosti stáčející vodu do lahví používají prameny ze soukromých lesních pozemků a platí vlastníkům přímo za vodu. 6.2 Lesní rekreační služby Jak vyplývá z členění ekosystémových služeb v tabulce č. 1, tak jsou rekreační služby zahrnuty do kulturních služeb. Z našeho současného pohledu však kvůli blízkosti trhu a ke zdůraznění tohoto faktu, jsou v tomto příspěvku rekreační služby lesa samostatně vylišeny Houbařské lístky za sběr hub formou jednotné licence Ve Val di Fiemme je sbírání hub důležitou dodatečnou atrakcí pro turisty. Všechny obce společně s regionálním svazem prodávají jednotné licence na sběr hub. Tyto licence lze získat jednoduchým převodem na poštovní bankovní účet regionálního svazu a turisté jsou s tímto druhem nabídky spokojeni. Sbírání hub bylo roku 1991 regionálním zákonem omezeno na 2 kilogramy a den pro nedomácí. Ti předtím museli platit určitou daň, aby mohli sbírat houby. Změnou zákona v roce 1991 se lístky na sběr hub staly povinností pro všechny houbaře, kteří bydleli mimo provincii. Nejprve byly ostré stížnosti, avšak mezitím byly poplatky akceptovány. Hlavními cílovými skupinami jsou turisté a profesionální houbaři. Ceny kolísají. Jsou denní, týdenní a měsíční ceny. Obyvatelé provincie mohou licence získat bezplatně. Jednotlivé obce a údolí a regionální svaz se spojily ve sdružení, které uživatelům umožňuje získat licenci pro celé údolí. Dále může být licence o nedělích prodávána i v turistických informacích údolí, které se podílejí na příjmech. Tímto způsobem je uživatelům získání licence podstatně usnadněno. Mezi nehmotnými cíli je nejdůležitějším cílem regulace využívání. Kalkulace nákladů je považována za velmi důležitou pro rozdělování příjmů mezi zúčastněné obce. Ohledně kontaktů se soukromými organizacemi existují kladné zkušenosti se sdruženími houbařů, záporné zkušenosti s jedním sdružením majitelů hotelů. Posledně jmenovaní považují ceny za licence za příliš vysoké. Při zavedení produktu byl velký odpor houbařů, kteří bydleli mimo provincii a pokládali za nespravedlivé, aby museli za licence platit, zatímco obyvatelé provincie je dostávají bezplatně. Trvalo několik let, než byly poplatky akceptovány Zpoplatnění aktivit při podnikatelském využití lesa Požadavky vlastníků lesa v oblasti rekreačních služeb lze demonstrovat na příkladu z Bádenska-Württemberska (pozn.: situace v roce 2007), kdy přicházejí s požadavkem, aby se za podnikatelské využití lesa více platilo, neboť dochází k: zatížení cestní infrastruktury (např. jezdci na koních vyvolávající škody) rozšiřování nových druhů sportů (např. paintball apod.) tendenci budovat v lese speciální trasy jako nové rekreační nabídky (single track/mountain biking aj.) permanentnímu narůstání konfliktů 47

50 znehodnocování mysliveckého využití lesa aj. Sociální povinnosti vyplývající z vlastnictví lesa podléhá jen volný vstup do lesa k rekreačním účelům! Požadavky na využití lesa nad tuto sociální povinnost musí být hrazeny. Diskutuje se rovněž otázka přenášení rizika (přenášení požadavků na provozní bezpečnost na vlastníky lesa), což lze pokládat za problém. Za řešení je možno považovat následující návrhy: zavedení smluv pro podnikatelské užívání lesa, které budou obsahovat převzetí zvláštní povinnosti zabezpečit provoz prostřednictvím iniciátorů (spolky, obce, přírodní parky aj.) a povinnost uhradit platbu oprávnění vybírat poplatek při narůstajícím zatížení lesa v oblastech, kde je většina lesa v soukromém vlastnictví (byla zahájena diskuse na toto téma) zavedení lesního mýta Jiným příkladem podnikatelského využití lesa může být nabídka sítě jezdeckých cest pro jezdecké školy a zpoplatnění jízdy na koni po lesních cestách (např. formou ročních jezdeckých karet a jezdeckých dohod jako formy povolení k využívání hipotras). Takto lze rovněž nejúčinněji regulovat a usměrňovat návštěvníky a zamezovat konfliktům (omezení využívání jen na určité cesty a směrováním jezdců se opět umožní lov a snížení škod zvěří, odstraní se také konflikty mezi pěšími, cyklisty a jezdci). Zákazníci produkt kritizují, ale akceptují ho Prodej zážitků jako dodatečně vytvořených nových produktů Příkladem dodatečného produktu (dodatečné nabídky) může být: a) Ekologický park Bývalý zemědělec a vlastník lesa nabízí k dalšímu využití oboru. Dodatečnými nabídkami jsou restaurace, dětské hřiště a různé tematické stezky. Jedná se o území, které je u jednodenních návštěvníků a turistů velmi oblíbené. Návštěvu v parku lze kombinovat s návštěvou jiných pozoruhodností. Cílovými skupinami jsou rodiny, školy a lidé na dovolené. Na přání cílových skupin se bere zřetel pružnou pracovní dobou, túrami s průvodcem atd. U nabídky se jedná o zdokonalení již stávající nabídky. Byla vyvinuta proto, aby se čelilo poklesu výnosů ze zemědělství. Důležitý je produktový mix, v němž jsou nabízeny navíc paroží, restaurace, hřiště a vedení výprav. Jen zvěřina je nabízena v kooperaci s jedním řezníkem. Investice do plotů, zvířat a parkovišť si vynutily formální kalkulaci investic. Skeptičtí byli zpočátku dřívější uživatelé, kteří předtím nemuseli nic platit. Po dvou letech však byl produkt akceptován. b) Zážitkové pobyty na chatě Jde o rekreační využívání lesa a využívání účelových zařízení vytvářením zážitků z pobytu na chatě v Tyrolsku. Lesní závod Hopfgarten ÖBF AG adaptoval 12 již nevyužívaných lesních a mysliveckých chat, které hrozily zřícením, k pronajímání hostům. Vzhledem k tomu, že se v blízkosti nachází lyžařské areály, tak existuje po využití těchto chat silná poptávka. Dnes je zahraniční turistický ruch dodatečným podnikatelským odvětvím lesního závodu. 48

51 c) Vánoční trhy a prodej vánočních stromků Vedoucí provozu soukromého lesa inicioval vánoční trh na zámeckém dvoře vlastníka lesa a přemluvil k účasti různé organizace obce (mládež, sportovní spolek apod.). Tímto způsobem se podařilo značně zvýšit odbyt vánočních stromků. Jedná se o tradiční produkt, který byl dále zdokonalen. Hlavními cílovými skupinami jsou rodiny s dětmi. Na jejich přání se bere zřetel organizováním projížděk drožkou, loutkovým divadlem, živých jesliček atd. Produkt je prodáván v kombinaci s jinými tradičními produkty (medovina, svařené víno, zvěřina atd.). K propagaci a podpoře prodeje se používají inzeráty v novinách, vlastní publikace, rozhlasová interview a zvaní obchodních partnerů. Lesní podnik produkt nabízí cestou přímého uvádění na trh. Všichni účastníci dávají 10 % obratu jako dar pro dobročinné účely. Zákazníci produkt akceptují okamžitě a poptávka stoupá. *** Jako další finanční mechanismy pro získání dodatečných příjmů pro oblast rekreace a využití volného času v zahraničí existují: Zhodnocení jedinečnosti místa (atraktivita) Organizování vzdělávacích a dalších akcí v lese Pronájem ploch parkoviště, kempy, pikniková místa Pronájem běžkařských a sjezdařských tratí Úplaty za povolení k filmování (např. na lesním majetku s mimořádně krásnými přírodními scenériemi) Nizozemsko: za návštěvu určitých přírodních míst se musí platit vstupní poplatek Finsko: vývoj přístupů k náhradě za rekreační a estetické hodnoty. Tyto mechanismy pracují na základě dobrovolných dohod o pronájmu částí krajiny na určitou dobu. Platby je možné vypočítat na základě ztrát z výnosu těžby dřeva, ale také z hodnoty životního prostředí. Smlouvy se připravují podle jednotlivých míst. *** POZNÁMKA: Podrobnější popis většiny v příspěvku uvedených zahraničních případových studií z projektu RES a další (pozn.: popsáno je celkem 98 případových studií), a to nejen k ekosystémovým a rekreačním službám, ale také k nedřevním lesnickým užitkům (komoditám), který se uskutečnil v Německu, Rakousku, Itálii a Nizozemí, lze najít na webové stránce v sekci Ekonomika, ve volbě Internalizace externalit, v článku s názvem Internalizace lesnických externalit - případové studie ze zahraničí, ve kterém je odkaz na soubor, který představuje překlad z němčiny a lze si ho rovněž stáhnout (zpráva s názvem Zhodnocování a marketing lesních nedřevních užitků a služeb případové studie ze zahraničí, VÚLHM 2008). 49

52 7 Jak dále s ekosystémovými službami v našem lesnictví 7.1 Pozor na nečinnost! Poskytování ekosystémových služeb vlastníky lesa na základě nabídky a poptávky a nikoliv jen cestou transferu finančních prostředků z veřejných zdrojů na jejich podporu) je perspektivní strategií, kterou lze dosáhnout vyšší diverzifikace lesnické činnosti a získat dodatečné příjmy (pozn.: pokud se náklady na infrastrukturální služby lesa stále přenáší na cenu dřeva, tak lze takové počínání označit za devastující politiku). Reaguje se tím také na eliminaci vážného nebezpečí, které spočívá v tom, že vlastníci lesa pro rostoucí rekreační a ekologickou poptávku nenabízí žádné produkty, resp. nenabízí žádné služby, což by pro ně mohlo mít za následek a) ztrátu ekonomické budoucnosti a b) ztrátu oprávnění k jednání o svém výrobním potenciálu, neboť by uspokojení svých potřeb a zájmů mohli prosadit politickou cestou ti, kteří tyto lesnické ekosystémové služby dnes poptávají a dnes je konzumují bezplatně a přáli by si, aby tento stav zůstal i nadále. Co je tedy třeba udělat pro integraci ekosystémových služeb do tržního systému a zabránění situaci, že se ekonomických efektů z lesních ekosystémových služeb zmocní na úkor pasivních vlastníků lesa někdo jiný: 1) Urychleně přijmout novou ekonomickou strategii pro transformaci lesního hospodářství na významného dodavatele lesnických služeb pro společnost (nová lesnická politika), 2) Zpracovat odvětvovou koncepci tržního uplatnění ekosystémových služeb, 3) Vypracovat rámcové podmínky a vytvořit nutné předpoklady (právní, finanční, informační, institucionální) pro integraci ekosystémových služeb do tržního prostředí 4) Posílit inovační aktivity při tvorbě nových lesnických produktů (zboží a služeb) například vhodnou dotační politikou apod. Znamená to také působit na veřejnost, aby uznala nové hodnoty, analyzovat a prezentovat veřejnosti více a lépe lesní ekosystémové služby. Prostřednictvím tržního působení podnětů a cenových signálů nechat vytvořit tyto hodnoty, resp. podpořit vznik těchto hodnot a integrovat je do rozhodovacích procesů. Tyto hodnoty musí ve svém rozhodování vzít v úvahu jak politika, správa, tak i celé hospodářství. Vlastníci však musí aktivněji využívat svá vlastnická práva. Je nutno se zaměřit na služby, které mají nejblíže k trhu. Na základě analýzy situace v zahraničí lze konstatovat, že nejblíže k trhu mají dnes rekreační služby, které představují značný a nevyužitý potenciál. Vedle rekreace se slibný potenciál také skrývá ve službách na ochranu biodiverzity, na podporu poutání uhlíku nebo na ochranu zdrojů pitné vody. 50

53 Na začátek řešení tohoto velkého komplexního úkolu by zcela stačilo, kdybychom se pustili alespoň do realizace některých navržených opatření NLP II, a sice v klíčové akci KA3 Zlepšit zhodnocování a marketing lesních nedřevních užitků a služeb. Opatření 3.1 Vytvořit podmínky a předpoklady (informační, legislativní, motivační) k rozšíření příjmů vlastníků lesů, např. tržním uplatněním určitých rekreačních a environmentálních služeb a zboží včetně vybudování účinného marketingu. Opatření 3.2 Navrhnout a projednat způsob zajištění úhrad služeb pro ty vlastníky lesů, kteří hospodaří způsobem prospívajícím kvalitě vody (odměňovat vlastníky lesa za jejich výkony pro udržení kvality podzemních vod), a to ze zdrojů mimo rámec státního rozpočtu. 7.2 Praktické právní závěry Naznačený pohled na funkce lesa v kapitole 5.2 umožňuje vlastníkům lesů lepší orientaci při zjišťování, zda ten který přínos podmíněný existencí lesa lze spojit požadavkem na úhradu, za jakých podmínek, vůči komu požadavek směřovat a zda je na jeho uspokojení právní nárok či nikoliv a z jakých důvodů. Pro všechny tři skupiny funkcí platí společné základní východisko: jak vlastníci lesů, tak i jejich návštěvníci podléhají pravidlu obsaženému v čl. 2, odst. 4 Listiny základních práv a svobod, že každý může činit to, co mu zákon nezakazuje a nikdo nesmí být nucen činit to, co mu zákon neukládá. Uplatnění přínosů (funkcí) lesa v mechanismu tržní směny je z tohoto důvodu možné všude tam, kde není v kolizi se zákonným zákazem nebo zákonem uloženou povinností. Vlastníci lesa nemusí tudíž čekat na to, až zákonodárce udělí nějaké generální oprávnění ke vstupu do tržního mechanismu. Zlepšení stávajícího ekonomického postavení vlastníků však lze v souvislosti s nehmotnými přínosy dosáhnout též uvedením na trh těch přínosů, které jsou jako integrální součást vlastnického práva přiznány výlučně vlastníkovi, ovšem není vyloučeno, aby s nimi vlastník lesa dále disponoval. Konkrétně jde v rámci rekreačního využívání lesa o možnost jízdy po lesních cestách motorovými vozidly či možnost pořádat organizované a hromadné sportovní akce v lese tyto činnosti lze v lese realizovat pouze se souhlasem vlastníka lesa, přičemž není zakázáno, aby udělení souhlasu bylo ze strany vlastníka lesa vázáno na peněžní plnění. Tržní uplatnění mimoprodukčních funkcí je tradičně spojeno s obtížemi, případech některých funkcí se tržní uplatnění považuje dokonce za zcela vyloučené. Mají-li být tyto obtíže odstraněny, jeví se jako nezbytné odchýlit se od tradičního pojetí funkcí lesa a provést jejich členění a systemizaci nikoliv podle jejich věcné povahy, nýbrž podle povahy právní a ekonomické. 51

54 Při aplikaci tohoto systému členění funkcí lesa se ukazuje, že některé z mimoprodukčních funkcí jsou skutečnými selháními trhu, tedy externalitami, zatímco u dalších se jedná spíše o nedostatky vyvolané vnějším zásahem do tržního prostředí - tyto externality jsou externalitami pouze zdánlivými. Tržní uplatnění mimoprodukčních funkcí se pak bude lišit podle toho, o který z obou případů jde. Nelze však opominout, že v občanském právu, jehož ustanovením vztahy mezi vlastníky lesů a jejich návštěvníky podléhají a jehož základním kodexem je občanský zákoník, je respektována vysoká míra autonomie vůle účastníků právních vztahů. Ta je vyjádřena zejména tím, že účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. Možnosti tržní realizace ekosystémových a rekreačních služeb lesa prostřednictvím smluvního zajištění jsou skryté jak v soukromoprávních, tak také ve veřejnoprávních smlouvách (Flora 2007). Tato skutečnost pak může být využívána k tomu, aby vlastník lesa na straně jedné s návštěvníky lesa nebo právnickými osobami obhajujícími jejich zájmy uzavíral smlouvy, na jejichž základě mu vznikne právo na peněžité plnění odměnou za poskytované protiplnění mající charakter hmotného (věcného) či nehmotného individualizovaného prospěchu návštěvníka lesa. Smlouvy veřejnoprávního charakteru pak lze uzavírat nikoliv za účelem dosažení, resp. ochrany zájmu soukromého, nýbrž zájmu veřejného, typicky zájmu na ochraně přírody a krajiny (pozn.: týká se to např. smluvní ochrany mezi orgány ochrany přírody či obce a vlastníky lesa při péči o pozemky v soustavě Natura 2000). 8 Závěrečné poznámky Zahraniční příklady mohou být výzvou pro aktivní vlastníky lesů, ale současně jsou upozorněním na naše vážné zaostávání v těchto celosvětových trendech, a to z důvodu marginálního postavení domácího aplikačního lesnického ekonomického výzkumu (a při neexistenci resortního lesnického ekonomického výzkumu) v systému řešených lesnických problémů mající za následek nejen chybějící informace na podporu změny myšlení vlastníků lesa (díky poznatkům z domácí dílny nebo jako transfer poznatků ze zahraničí) či jejich motivace v podobě chybějící tvorby jak osvětových a vzdělávacích materiálů, tak i v dalších chybějících aktivitách jako je šíření nejlepší praxe ( best practice ), analýza, tvorba a ověřování různých finančních nástrojů (forem plateb) či dalších veřejných či soukromých schémat či praktických aplikačních pokusů (snah) apod. O úspěšnosti inovačních pokusů vlastníků lesa v podobě nově vyvinutých produktových nabídek a jejich tržního uplatnění rozhoduje celá řada faktorů. Ze zahraničních zkušeností vyplynulo, že je nezbytné identifikovat všechny rozhodující faktory úspěšnosti (např. analýza potenciálu, analýza tržní poptávky, rámcové právní podmínky, analýza možných konfliktů nového produktu, marketing produktu, vhodný personál, trpělivost s akceptací produktu veřejností apod.) a vyjasnění požadavků na službu, neboť jen tak je možné zabránit chybným investicím a následnému 52

55 neúspěchu. Jedním z rozhodujících faktorů je však zájem vlastníka a následně jeho iniciativy z hlediska úsilí o integraci některých ekosystémových služeb na jeho lesním majetku. Vytváření nových sítí (např. sdružení) a nových partnerství (např. s úřady, informačními centry a jinými podniky), tedy spolupráce přesahující hranice odvětví (noví zákazníci pro nové produkty a služby lesů) jsou rovněž jedním z nezbytných faktorů úspěšnosti realizovaných projektů. Je tedy nezbytně nutné, nadneseně řečeno, aby lesníci či vlastníci lesů vystoupili z lesů. A taky je třeba dělat věci jinak. Lesní podniky se stanou úspěšnými teprve tehdy, když zcela využijí své obchodní vztahy a svoje produkty postaví tak, že se stanou u spotřebitelů žádanými. Zpravidla se pro to bude muset tvrdě pracovat. Krůpěje potu lesníků však ještě nejsou žádnou kategorií úspěchu. Úspěch se dostaví jenom s obchodními vztahy a atraktivními produkty. 9 Literatura 1) FLORA, M. (2007): Některé právní aspekty uvádění vybraných rekreačních a environmentálních služeb na trh, rukopis pracovního textu 2) KOLEKTIV (2013): Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci NLP II, Praha, 40 stran, ISBN ) MANTAU, U. et al (2001): Beiträge zur Vermarktung der Umwelt- und Erholungsleistungen des Waldes, Eine Sonderveröffentllichung von AFZ/DerWald im Zusammenarbeit mit Universität Hamburg 4) MATĚJÍČEK, J. PRČINA,A.(2005): Lesy a jejich příspěvek k rozvoji regionů jak využít existující potenciál?, sborník referátů ze semináře doplněný o vybrané zkušenosti ze zahraničí, VÚLHM Strnady, 230 stran, ISBN (dostupné také na v sekci Ekonomika, volba Lesy a regiony, článek Lesy a jejich příspěvek k rozvoji regionů ČR 2005) 5) Millennium Ecosystem Assessment (MEA) (2005): Ecosystem and human well-being: Synthesis report. Washington DC: Island Press 6) ŠIŠÁK, L., ŠACH, F., ŠVIHLA, V., PULKRAB, K., ČERNOHOUS, V.(2010): Metodika hodnocení společenské sociálně ekonomické významnosti funkcí lesa. Uplatněná certifikovaná metodika typu N. Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, s. 39. ISBN ) The Economics of Ecosystems and Biodiversity (2010), Mainstreaming the Economics of Nature, A Synthesis of the Approach, Conclusions and Recommendations of TEEB, UNEP, ISBN ) VYSKOT,I. A KOL.(2003): Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky, Ministerstvo životního prostředí, ISBN , Praha, 186 str. 53

56 54

57 ADRESA AUTORA TRŽNÍ REALIZACE MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA Ing. Jiří Matějíček, CSc. vedoucí Ekonomické informace Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 55

58 Kulturně-historické, sociálně-ekonomické, politické a právní aspekty možností internalizace tzv. mimoprodukčních funkcí lesa v České republice Cultural-historical, Socio-economic, Political and Legislative Aspects of Internalization of so called Non-productive Forest Functions in the Czech Republic Luděk Šišák, Marcel Riedl Problematika internalizace tzv. mimoprodukčních, netržních, funkcí, externalit lesa, či lesních ekosystémů, je značně složitá. Možnost a proces internalizace daných funkcí či externalit lesa (externích vnějších funkcí vůči trhu), tzn. jejich transformace do skupiny tržních funkcí lesa je závislá na mnoha aspektech. Funkce lesa (lesních ekosystémů) mají charakter veřejných statků s různým potenciálem pro uplatnění v rámci trhu (Mantau, 2001). Některé z funkcí, jsou přirozenou součástí trhu (tzv. internality), jiné mají částečný potenciál stát se tržními funkcemi (statky), a některé nemají tržní potenciál. Přitom se výrazně uplatňuje kulturně-historické, sociálněekonomické, politické a právní prostředí v rámci příslušných společností, národů a států. Pravděpodobnější možnost tak v prostředí České republiky v reálném časovém horizontu lze vidět v internalizaci ne netržních funkcí lesa, ale netržních služeb polyfunkčního lesního hospodářství. Internalization of so called non-productive, non-market forest functions, forests or forest ecosystem externalities is a significantly complex issue. Possibility and the process of given forest functions or externalities (external functions to the market) internalization, i.e. their transformation into a group of forest market functions, depends on many aspects. Forest functions (forest ecosystems functions) are public goods of a sort, with a different potential for employment in the frame of the market (Mantau, 2001). Some of the functions naturally belong to the market (internalities), some have a partial potential to become market functions (goods), and others have no market potential. Concurrently, cultural-historical, socio-economic, political and legislative environment have a decisive impact in respective societies, nations and states. Therefore, the internalization of non-market forest functions can be considered as less feasible than internalization of nonmarket forestry services, in the Czech Republic in the real time horizon. ÚVOD Problematika vyjadřování významnosti funkcí lesa pro společnost je značně komplikovaná, protože les je složitým objektem, jehož působení je v rámci společnosti mnohostranné, přičemž les a soustava jeho užitných hodnot se stále vyvíjejí v souvislosti se změnami společenských potřeb, společenské poptávky. Stávající chápání funkcí lesa ve společnosti, jejich struktura a charakteristika, vychází z kulturně-historického vývoje té které společnosti, národa, státu. Proto je stále pojetí podstaty funkcí lesa a jejich významnost daleko méně závislé na vlastní 56

59 biotechnické kvalitě lesa, než na potřebách a názoru společnosti na kvalitu, účel a využití daných funkcí lesa s výrazným zřetelem k míře jejich deficitu. Potřeby společnosti, míra jejich uspokojování a funkce lesa, které je uspokojují, jsou různé v čase i v místě, a podstatně souvisejí s ekonomickou a sociální úrovní společnosti, s její kulturou, tradicemi, zvyklostmi a zvláštnostmi života. Proto má v různých oblastech a čase, u různých národů a skupin obyvatelstva, les byť i stejného technického, fyzikálního a biologického charakteru, různé užitné hodnoty, a tyto hodnoty mají jiný významový společenský stupeň, a tedy jinou společenskou hodnotu. Společenská významnost, hodnota, společenských funkcí reflektuje navíc míru mezního užitku, vzácnosti a potřeby uspokojovat požadavky a poptávku společnosti a jejích částí po příslušných užitcích. V podstatě můžeme vylišit podle sociálně-ekonomického obsahu konečných dopadů funkcí lesa na společnost dvě základní skupiny bloků funkcí lesa, a to tzv. funkce tržní, výrobní, internality a funkce nevýrobní, netržní nebo zprostředkovaně tržní, pozitivní externality lesa. U nás zaužívané dělení funkcí lesa na funkce produkční a mimoprodukční je v základě zastaralé a v současné době ne zcela vypovídající o podstatě daných skupin funkcí. Spíše je zavádějící. Pro velkou většinu národů a států je takové členění nesrozumitelné a musí se dodatečně vysvětlovat. Je to termín z doby socialismu a vznikl proto, že v té době podle výkladu politické ekonomie a společenské praxe vlastně trh jako takový neexistoval, a tak nebylo možno dělit funkce přirozeněji na tržní ( market ) a netržní ( non-market ). Proto byly vytvořeny místo termínů tržní a netržní funkce, ne zcela vyhovující termíny produkční a mimoprodukční funkce. To dnes způsobuje u nás mnoha autorům problém např. s produkčními funkcemi, když za ně chápou jen ty tržní (zejména dřevoprodukční ), ale produkční netržní funkce, (tzv. nedřevoprodukční ) uvádějí mezi mimoprodukčními. ŠIRŠÍ PROBLEMATIKA INTERNALIZACE NETRŽNÍCH FUNKCÍ LESA Problematiku internalizace funkcí lesa nelze redukovat jen na otázku ekonomickou, ani sociálně-ekonomickou. Jde o problematiku daleko širší, společenskou, a tedy politickou, a v konečném důsledku legislativní. Funkce lesa vznikají působením lesních ekosystémů, jsou jejich vlastnostmi užívanými společností. Hovoří se o nich i jako o tzv. ekosystémových funkcích lesa, nebo dokonce ekosystémových službách lesa. Za společenské funkce lesa (funkce lesa se sociálně-ekonomickým významem pro společnost) nepokládáme všechny dílčí biologicko-technické vlastnosti nebo parametry lesa, které nemají společensky vyjádřitelný dopad, které jdou mimo společnost, ale pouze ty, které uspokojují aktivně vyžadované a vyhledávané potřeby společnosti tzv. společenské potřeby ať již je jejich reprezentantem jakákoliv část společnosti. Jde o tzv. komplexní funkce, které mají vlastní identifikovatelný, vyjádřitelný, konečný sociálně-ekonomický dopad ve společnosti. Tento konečný kompaktní, homogenní sociálně-ekonomický dopad dané funkce lesa se nečlení explicitně do množství vstupních dílčích biotechnických parametrů, jejichž parciální sociálně-ekonomický význam pro společnost je problematicky identifikovatelný a měřitelný. Dílčí parametry jsou však implicitní součástí komplexního sociálně-ekonomického dopadu dané funkce ve společnosti. 57

60 Jsou-li vlastnosti objektu aktivně poptávány v rámci společnosti a jsou-li v deficitu nebo na hranici deficitu, vzniká racionální účelová potřeba jejich zabezpečení zájemci, uživateli, a nabývají evidentní sociálně-ekonomickou dimenzi, stávají se společenskými funkcemi a hodnotami se sociálně-ekonomickým společenským významem. Avšak funkce lesa či funkce lesních ekosystémů mají podle Mantau et al. (2001) charakter veřejných statků s různým potenciálem pro uplatnění se v rámci trhu. Některé z těchto funkcí - tzv. internality jsou přirozenou součástí trhu, jiné mají částečný potenciál stát se tržními funkcemi (statky), a některé nemají uvedený potenciál v rámci příslušných společností, národů a států. Mezi těmito skupinami funkcí existují skupiny funkcí (statků) smíšených. Diferenciace mezi skupinami funkcí a možnosti jejich internalizace závisí na dvou faktorech, které se mohou odlišovat podle různorodosti společenského, politického a právního chápání podstaty funkcí v jednotlivých společnostech a státech: rivalita, neboli konkurence vyjadřuje skutečnost, že statek, který je užíván (spotřebováván) jedním subjektem, nemůže být užíván jiným; exkludace, vyloučitelnost umožňuje vyloučit jednotlivce z užívání určitého statku. Na základě exkludace a rivality jsou rozlišovány: - soukromé statky mají úplnou rivalitu a exkludaci, což umožňuje, aby byly předmětem trhu (jedná se například o produkci dřeva); - veřejné statky se vyznačují tím, že z užívání, spotřeby, nelze nikoho vyloučit a neexistuje žádná rivalita při jejich spotřebě. Vyloučení uživatelů není možné (jedná se například o produkci kyslíku, vázání uhlíku). - kolektivní statky jsou charakterizovány tím, že z jejich spotřeby, užívání, nelze nikoho vyloučit a současně při jejich spotřebě existuje rivalita (např. intenzivní rekreace a zájmy ochrany přírody). - klubové statky mají určitý stupeň exkludace, neboť při jejich využívání je časté, že zvyšováním počtu uživatelů se kvalita statku snižuje (např. myslivost). - smíšené statky nemají absolutní míru rivality ani exkludace, pak přesnější míra kvantifikace stupně rivality a exkludace umožňuje přesnější určení či zařazení statku a potřebu a způsob jeho zabezpečení (Sarvašová, Šálka, 2012). Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že internalizace netržních funkcí lesa je velmi složitou záležitostí i v zemích s daleko jiným kulturně-historickým, společenským, sociálně-ekonomickým, politickým a právním prostředím, než existuje v ČR. Možnosti a proces internalizace netržních funkcí lesa tedy nelze jednoduše paušalizovat a urychlovat bez vysokého rizika, že si ti, kteří se o to budou nekvalifikovaně pokoušet, postaví velkou část společnosti proti sobě. Společnost chápe les, přesněji lesní ekosystém především jako přírodní zdroj, který má charakter společenského statku, nejen jako majetek, který má charakter soukromovlastnický. Netržní funkce lesa, tj. funkce či služby lesních ekosystémů působí v principu samovolně, vycházejí z podstaty samotné existence lesa jako ekosystému a jeho vlastností. Výše uvedené funkce poskytuje v rámci společnosti prales, les přírodní, i les kulturní, les intenzivně pěstovaný pro určitý účel, i lignikultura, ale v různé míře. 58

61 Tzn., že funkce lesa či lesního ekosystému nepotřebují v principu ke svému vzniku a působení aktivní úsilí člověka, který by je poskytoval. V tom případě vznikají samovolně jako funkce přírodního zdroje, dostupné uživatelům. Pak je velmi obtížné prosazovat jejich tržní využití, a to zvláště ve společnostech, kde k tomu neexistují z hlediska kulturně-historického podmínky v tradičním chápání a využívání funkcí lesa. Rozdíl lze vidět v české společnosti a zdaleka nejen v ní např. mezi dřevoprodukční funkcí lesa a funkcí lesa chovu zvěře a myslivosti na jedné straně (chápány zejména jako tržní) a např. zdravotně-hygienickými, nedřevoprodukčními, půdoochrannými, vodohospodářskými, přírodochrannými funkcemi na druhé straně (chápany jako netržní). Názory veřejnosti na zpoplatnění netržních funkcí lesa a služeb polyfunkčního LH Obojí pojetí funkcí, diferencovaných jako tržní a netržní, je ve společnosti v ČR v podstatě stabilizováno a má velmi podstatný společenský, politický a právní rámec, je hluboce zakotveno v kulturně-historickém povědomí české společnosti, a také v politickém a právním prostředí. V dané souvislosti nejsou názory veřejnosti na platby za užívání funkcí lesa jako přírodního zdroje zřejmě vůbec příznivé, jak vyplývá z řešení výzkumných úkolů v daném směru. Např. z šetření v r (Šišák et al. 2009, Šišák, 2011) byli respondenti návštěvníci lesů ve třech různých lokalitách ČR (Nová louka Jizerské hory, Pasecká Skála Žďárské vrchy, Knížecí les jihovýchodní Morava) dotázáni mj. na názor, z jakých zdrojů by podle nich měly být financovány zvýšené náklady na poskytování netržních funkcí lesa, tj. v podstatě na intenzifikaci funkcí, tedy dokonce na polyfunkční služby LH. Podle respondentů by financování netržních funkcí mělo být prováděno zejména z tržeb za dříví (30% respondentů uvádí, že zcela, 64% částečně, pouze 6% uvádí, že by se neměly hradit z tržeb za dříví), následně z veřejných zdrojů, zvláště ze státního rozpočtu (26% zcela, 69% částečně, 5% vůbec ne). Z jiných veřejných rozpočtů kraje, obce (7% zcela, 78% částečně, 15% vůbec ne), a ze zahraničních veřejných zdrojů (9% zcela, 56% částečně, ale 35% vůbec ne). Naopak by podle respondentů neměly být zvýšené náklady na poskytování netržních funkcí lesa hrazeny z poplatků za užívání funkcí lesa (63% repondentů uvádí, že vůbec ne, 33% částečně a pouze 4% zcela (viz tab. 1). Tab. 1: Názor na zdroj financování poskytování netržních funkcí lesa z pohledu návštěvníků lesa lokality celkem Četnost Procentní podíl (%) Zdroj financování Zcela Částečně Vůbec Zcela Částečně Vůbec Z tržeb za prodej dříví Ze státního rozpočtu Z jiných veř. rozpočtů Ze zahraničních zdrojů Z poplatků obyvatel Nevím Poslední obdobná sociologická šetření provedená v r (Šišák et al. 2015a) v podstatě potvrzují výsledky předchozích výzkumů a šetření, a to jak co se týká 59

62 návštěvnosti lesa a hlavních účelů návštěv, tak ochoty platit za některé netržní funkce a komodity lesa a dokonce i ochoty platit za zvyšování kvality užívání daných funkcí, tedy za služby LH (obr. 1 a 2). Obr. 1: Ochota přispívat na rozvoj, ochranu lesů a zkvalitňování rekreační funkce lesa - odpovědi na otázku: Byl (a) byste ochoten (na) přispívat do celorepublikového fondu na rozvoj a ochranu lesů, budování stezek, značení apod., jako se platí za rozvoj dálniční sítě? Kolem 1/3 dotazovaných osob nevylučuje, že je ochotno za jistých okolností přispívat do fondu na rozvoj a ochranu lesů, avšak 2/3 dotazovaných není ochotno přispívat. Obr. 2: Názor na platbu poplatků za užívání funkcí lesa - odpovědi na otázku: V některých evropských zemích se za využívání lesů platí určité, obvykle nevelké poplatky. Považoval (a) byste za správné, aby bylo zpoplatněno: 60

63 Za vstup do chráněných lokalit připouští možnost placení poplatků až 46% dotazovaných osob, což se ovšem týká jen zvláště chráněných území, avšak i v nich stále více než polovina s poplatky nesouhlasí. Za sběr hub a lesních plodin je ochotna platit jen minimální část dotazovaných. Je tedy vidět, že konkrétní názor veřejnosti v ČR je na zavedení plateb za užívání funkcí lesa jednoznačně negativní, což vyplývá nejen z hlediska výše uvedených prací, ale i dalších. Názor respondentů, návštěvníků lesa (což je v ČR zřejmě většina veřejnosti) nehradit dokonce ani zvýšené náklady LH na intenzifikace funkcí lesa, které osobně užívají, je zřejmě třeba velmi vážně vzít v úvahu při hledání možností, procesů a způsobů internalizace externalit. PERSPEKTIVY INTERNALIZACE AKTUÁLNĚ NETRŽNÍCH SLUŽEB POLYFUNKČNÍHO LH Až dosud byla analyzována zejména rámcová možnost internalizace funkcí lesa nebo lesních ekosystémů, svým způsobem samovolných, tj. působících v podstatě bez lesnických aktivit mimo aktivit produkčních, tj. bez dodatečných nákladů LH zabezpečujících plnění netržních funkcí lesa. Ale v praxi dochází k tomu, že lesní prostředí, lesní ekosystém, je pro zvýšení účinnosti, intenzity, zejména např. zdravotně-hygienických funkcí lesa, přírodoochranných funkcí, ale i některých vodohospodářských a dalších, v mnoha případech aktivně upravováno vlastníky a správci nebo nájemci lesů. Vyhlašují se, příp. se dokonce budují, upravují a udržují turistické a rekreační trasy, cyklotrasy, hipotrasy, lyžařské trasy, aj., včetně staveb v lese. Upravují se nakonec i samotné lesní porosty podél takových tras, dochází k různým omezením hospodaření v lese se zvýšeným pracovním a výrobním úsilím, zvýšenými náklady a to nejen přímými, ale rovněž s nemalými administrativními, režijními, a na druhé straně se sníženými příjmy. V této souvislosti je vynakládáno pracovní úsilí a finanční prostředky. Netržní funkce lesa jsou tak intenzifikovány lidskou prací a prostředky, a tedy intenzifikovány polyfunkčním lesním hospodářstvím, aktivní činností vyžadující finanční prostředky. Pak LH měřitelně zlepšuje, intenzifikuje příslušné funkce lesa, aktivně poskytuje, lze dokonce říci v řadě případů, že dodává uvedené služby uživatelům těchto funkcí. V tom případě se pasivní beznákladové funkce lesa v prostředí společnosti ČR transformují v aktivní služby polyfunkčního lesního hospodářství dodávané uživatelům vlastníky, nájemci či správci lesních majetků s jasnými náklady přímými i režijními a přiměřenou mírou ziskovou. Měli bychom tedy v této souvislosti v rámci společnosti a jejího chápání tzv. společenských funkcí lesa v ČR rozlišovat, diferencovat na jedné straně mezi pasivními netržními funkcemi lesů lesních ekosystémů, a na druhé straně aktivními polyfunkčními službami LH. A zejména na tomto základě je v daném společenském, kulturně-historickém, politickém a právním prostředí ČR podpora zavedení systému úhrady za reálně poskytované služby takovým polyfunkčním LH daleko průchodnější z hlediska společenského, politického i právního, než úhrada za beznákladové ekosystémové funkce lesa, poskytované veřejnosti automaticky, samovolně, bez ohledu na formu vlastnictví. K uvedené problematice je třeba ještě dodat, že v některých ohledech se u nás i v některých zemích v zahraničí jeví zemědělství a jeho chápání problematiky tzv. plateb za ekosystémové služby zemědělství ( agriculture ecosystem services ) jako 61

64 možný a vysoce inspirující příklad pro úhrady za ekosystémové služby lesnictví (tedy polyfunkčního LH). Totiž my máme v odvětví lesnictví stále tendenci vztahovat platby za ekosystémové služby na lesní ekosystém, a ne na polyfunkční činnost lesnictví na rozdíl od zemědělství. Totiž les je ekosystém, zemědělství není ekosystém. Zemědělství je aktivní výrobní lidská činnost zacházející s ekosystémem zemědělské půdy obdobně, jako lesnictví (lesní hospodářství) zachází s lesním ekosystémem! Proto platby v zemědělství jdou na aktivní zemědělskou výrobní činnost, tj. na zemědělství, což má svou logiku, a ne do ekosystému zemědělské půdy jako takového. Analogicky v lesnictví by pak skutečně měly jít platby za aktivní polyfunkční lesnickou výrobní činnost v lese, tj. na polyfunkční LH, zacházející s lesním ekosystémem, a ne do pasivních funkcí lesa běžně spojených s lesním ekosystémem jako takovým. V daném pojetí by zřejmě společnost, veřejnost a příslušné orgány ve společenském, politickém a právním prostředí ČR mohly spíše akceptovat oprávněné požadavky na platby za příslušné polyfunkční služby LH! Platby by pak mohly mít různou formu od nejméně politicky a ekonomicky vhodných dotací (darů společnosti slabým), přes poněkud objektivnější kompenzace, na něž je právní nárok, až po řádné platby za poskytované služby, politicky, ekonomicky a právně nejvhodnější, na úrovni smluvních cen a příslušných dohod obchodního charakteru mezi poskytovateli služeb a subjekty, které uvedené služby poptávají a užívají, ať již např. státního, veřejného nebo soukromého charakteru (např. Šišák et al. 2015). ZÁVĚR Situace v obsti internalizace externalit se sice postupně vyvíjí, ale nejen pouze ve smyslu změny v začlenění některých dosud netržních funkcí mezi funkce tržní a tím požadavek na jejich placení či kompenzaci uživateli, nýbrž právě naopak, kdy početně velmi velké části společnosti mohou eskalovat názor a mínění, že intenzifikace tržní produkční funkce postihuje a zhoršuje kvalitu plnění zdravotněhygienických (rekreačních), půdoochranných, vodohospodářských a přírodoochranných funkcí lesa, s požadavkem na platby příslušných kompenzací za tyto újmy. Je nutno si uvědomit velmi zásadně, že může jít o velmi složitý společenský, sociálně-ekonomický, právní a politický střet zájmů s velkou částí společnosti v našem prostředí při požadavcích na platby za užívání samovolných dosud netržních nedřevoprdodukčních funkcí lesa či lesních ekosystémů. LITERATURA Mantau, U., Merlo, M., Sekot, W. and Welcker, B Recreational and environmental markets for forest enterprises. CABI Publishing. 541 s. Sarvašová,Z., Šálka,J Integrácia úžitkov verejnoprospešných funkcií lesov do trhového mechanizmu-teórie a zahraničné skúsenosti; Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 215 s. Šišák, L. et al. 2015a. Aktuální a strategické možnosti trvale udržitelného poskytování funkcí lesa a služeb polyfunkčního lesního hospodářství veřejnosti z hlediska sociálně-ekonomického, politického a právního v České republice. 62

65 Redakčně upravená výroční zpráva o řešení projektu NAZV č. QJ FLD ČZU v Praze, 103 s. Šišák, L., Jarský, V., Zhorabekova, Z Financování lesního hospodářství z veřejných zdrojů a jeho dopady. Vyžádaný referát, s In: Financovanie 2015 Lesy-Drevo. Mezinárodní vědecká konference. Technická univerzita ve Zvolenu. Zvolen, Sborník, CD Rom, 123 s. Šišák, L Forest visitors opinion on the importance of forest operations, forest functions and sources of their financing. Journal of Forest Science, 57, č. 6, s Šišák, L., Pulkrab, K., Pospíšilová, V., Sloup, R., Ventrubová, K., Stýblo, J., Dvořáková, L., Paduchová, M Hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti rekreačních funkcí lesa na vybraných územích LČR. Výzkumný projekt LČR, s.p. Závěrečná zpráva (Souhrnný realizační výstup) 117 s. Poznámka: Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV č. QJ Aktuální a strategické možnosti trvale udržitelného poskytování funkcí lesa a služeb polyfunkčního lesního hospodářství veřejnosti z hlediska sociálně-ekonomického, politického a právního v České republice. ADRESA AUTORŮ Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc. vedoucí katedry Katedra lesnické a dřevařské ekonomiky Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze sisak@fld.czu.cz RNDr. Marcel Riedl, CSc. Katedra lesnické a dřevařské ekonomiky Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze riedl@fld.czu.cz 63

66 Utilizace zdravotně-hygienické funkce lesů příměstských zón Utilization of Health-hygienic Function of Suburban Zones Forests Ilja Vyskot Ekosystémové procesy lesních porostů produkují humánně působící zdravotně-hygienické účinky, utilizované jako součást tzv. ekosystémových celospolečenských služeb lesů. Vysoce významná je jejich účinnost v územích příměstských, rekreačně intenzivně využívaných zón. Efekt a kvalita účinků je modifikována porostní strukturou a způsoby hospodaření. Příkladem řešení je Koncepce rekreačního využití příměstských lesů Města Brna, v širokých vlastnických vztazích, s připravovanou aditivní kvantifikací a klasifikací zdravotně-hygienických funkcí. Hodnocení umožňuje identifikace a diferenciace působení, efektů účinků a jejich stimulace. Cílené specifikace v hospodaření vlastníka lesů, jako humánně a společensky záslužné, mohou být podporovány dotačními i projektovými tituly města, kraje, příp. státu. The ecosystem processes of forest stands produce humane acting healthhygienic impacts, that are utilized as a part of ecosystem ecological allsociety services. Their efficiency in the areas of suburban zones, intensively utilized by recreation, is highly significant. The effect and quality of impacts are modified by the stand structure and forest management. The example of solution is the Conception of Recreational Utilization of the Brno City Suburban Forests, within wide ownership relations, with the prepared aditive quantification and classification of health-hygienic functions. The assesment enabled by identification and differentiation of acting, impact effects and their stimulation. The goal-directed specifications in the management of a forests owner, as humane and socially meritions, can be supported by both the grant and project titles of a city, region and state respectively. ÚVOD Moderní, existenční ekosystémové pojetí lesů konstatuje, že lesy jsou v úrovni přírodních systémů, tedy i pro lidskou populaci záchovnými, životadárnými zdroji. Funkce lesa jsou schopnosti produkce účinků vyplývající z jeho podstaty a ekosystémových procesů. Jsou produkovány každým specifickým ekosystémem lesa. Je krátkozraké s nimi poptávkově licitovat, moudré je jejich trvalé všestranné využívání. Ne cestou účelové diferenciace či priorizace, ale funkční integrací. Využitím všech schopností lesních ekosystémů nejsou dotčeny ani omezovány zvýšené či speciální časové a prostorové společenské požadavky a potřeby. Rovnocenný význam funkcí lesů pro lidskou společnost však neznamená jejich rovnost věcně hodnotovou. Schopnost lesů produkovat funkce je velmi diferencovaná a rezultuje synergie ekosystémových účinků (podmínky a vlivy stanoviště v interakci s druhovou, věkovou a prostorovou strukturou porostů dnes dominantně kulturních lesů). 64

67 Plně to platí pro humánně interakční funkce sociálně rekreační a zdravotněhygienickou, které jsou nejčastěji společensky konzumovány především v antropizovaných či urbanizovaných územích s vysokými impakty na lidský organizmus, jeho požadavky a potřeby. Logicky je tedy věnována těmto funkcím a jejich účinkům značná pozornost, jak ze strany lesníků, tak i sférou komunální. Příkladem může být přístup k problematice příměstských rekreačních lesů města Brna. Lesů městu utilizačně kontaktních, bez ohledu na jejich legislativní kategorizaci. Jejich význam je nejen přírodní a produkčně-hospodářský, ale stěžejně i humánní a sociální. Lesní ekosystémy svými účinky působí na lidský organizmus nepřímo - modifikací kvality přírodního a životního prostředí a přímo fyzickým a fyziologickým funkčním kontaktem. MATERIÁL A METODIKA V rámci rozvojových strategických dokumentů pro město Brno byla péčí brněnského Magistrátu v roce 2011 zpracována Koncepce rekreačního využití příměstských lesů Města Brna. Autory díla jsou LHP Projekt a.s., UAD Studio spol. s.r.o. a Lesprojekt Brno a.s. Následné dílčí informační údaje jsou zdrojovány z pera uvedených autorů. Perimetr příměstských lesů Města Brna tvoří komplexy a lesní segmenty: 65

68 Celková rozloha území příměstských rekreačních lesů činí ha, rozloha lesních pozemků příměstských rekreačních lesů pak ha. Vlastníky tangovaných lesních segmentů jsou Statutární město Brno, Lesy České republiky, Mendelova univerzita v Brně, obce, lesní družstva, církev, singuláry a soukromí vlastníci. Jejich společným deklarovaným zájmem je poskytnout obyvatelům města Brna co nejvyšší možnost rekreačního využití lesa. Synergická vůle vlastníků umožnila autorům koncepce zpracovat komplexní analýzu utilizovaných lesů, bez priorizovaných specifik legislativních, kategorizačních a vlastnických. Hlavní okruhy analýzy a v jejich rámci sledované jevy: Hlediska rekreačních aktivit - geografická a časová (rekreace pobytová chatová, rekreace pohybová), hlediska územního plánování (významné a navazující územní struktury), hlediska atraktivit a jejich původů (atraktivity přírodní významné, atraktivity umělé významné) a hlediska limitů a jejich vztahu k RP (limity území s vlivem na RP). Sledované jevy: Pohyb - plochy zatížené pohybem, dopravní cesty Zastávky VHD, východiska cest, odstavná parkoviště Turistické trasy KČT Návaznost na účelové komunikace, cesty a pěšiny vně lesa Hlavní pěší trasy dle Generelu pěší dopravy Cyklistické trasy dle Generelu cyklistické dopravy Krajské hippostezky Lokality s intenzivním pohybem koní, ranče Naučné stezky ÚAP, Rezekvítek, LMB, LČR LC, zpevněné účelové komunikace - LHP OPRL Pobyt - chatové lokality Chatové lokality na PUPFL Významné a navazující územní struktury Bydlení: návaznost krajina - město Zahrádkářské lokality 66

69 Vymezení zóny intenzivního rekreačního pohybu osob Území s významným rekreačním potenciálem - OPRL Atraktivity přírodní významné Vyhlídky, horizonty Vodní toky, vodní plochy, studánky Atraktivity umělé významné Rozhledny Sjezdovky Lanová centra Lavičky, přístřešky, altány, upravené studánky, aj. Limity území s vlivem na RP Kategorizace lesů ZCHÚ - CHKO, maloplošné ZCHÚ - NPR, PR, NPP, PP Natura 2000 Přírodní parky Honitby Území povrchové těžby nerostů a hornin PHO I, II Analýza rekreačního využívání území brněnských příměstských lesů (hlavní okruhy a v jejich rámci sledované jevy) je provedena vysoce podrobně a erudovaně, ale co vypovídá o působení prostředí lesních porostů, jejich humánní zdravotněhygienické funkci a účincích? Atraktivita, dostupnost, využitelnost a podpora jsou rekreačně, turisticky, sportovně i oddychově významné, ale člověk jde do lesa především kvůli lesnímu prostředí, jeho působení a účinkům. A ty jsou záležitostí skladby, struktury a druhu účinků a působení. Problematikou rekreační a zdravotně hygienické funkce lesů se dlouhodobě zabýváme ( Vyskot,I. a kol. 2003, 2014). Publikace Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR zpracovává v rámci funkční integrace lesů i související parametrizace a potenciály a reálné účinky této humánní funkce. Účinnostní skupiny celospolečenských funkcí lesů na bázi ekosystémových funkčních synergií 67

70 Zdravotně-hygienická funkce Zdravotně-hygienický potenciál lesa Je kvantifikovaná, maximálně možná funkční schopnost lesních ekosystémů, v optimu ekosystémových podmínek produkovat synergické zdravotně-hygienické účinky působící na hygienu prostředí a hygienu, fyziologické procesy a zdraví člověka. Zdravotně-hygienické účinky lesa fyziologické klimatické optimum - hygiena klimatu tlumení klimatických extrémů filtrace tuhých, plynných a aerosolových látek kyslíkový režim ovzduší, režim CO 2 ionizace vzduchu biocidní profylaxe prostředí specifická produkce volatilních látek fotosyntetická aktivita vegetace produkce přírodních léčiv negativní aspekt - produkce alergenních látek (pyl, detrity aj.) Determinační kriteria funkce zdravotně-hygienické Přímá determinační kriteria druhová skladba (humánní funkční účinnost dřevin) lesní typ v návaznosti na soubory lesních typů, lesní vegetační stupně Nepřímá determinační kriteria (aditivní) hodnotí klimatické, hydrologické, léčebně-diagnostické, terapeutické a komunálně-hygienické údaje databázových zdrojů - interaktivě zpracované: extrémní teploty vzduchu počet ledových dnů, počet tropických dnů doba slunečního svitu, FAR imisní zátěže fyziologická aktivita dřevin filtrační účinek dřevin - záchytná účinnost dřevin vůči emitovaným látkám 68

71 alergenní zátěž dřevin - alergenní účinky, způsob šíření pylu, velikosti a hmotnosti pylu, fytofáze a četnosti kvetení alergenní zátěž bylin - alergenní účinky, způsob šíření pylu, velikosti a hmotnosti pylu, fytofáze a četnosti kvetení Determinační údaje jsou v uvedené publikaci plně zpracovány pro všechny lesy České republiky podle stanovišť, hospodářských souborů a porostních typů. Pracovní postup determinace úrovně (kvality) zdravotně-hygienické funkce 1. Stanovení hodnoty funkčních potenciálů zájmových funkcí - přímo, dle hospodářských souborů a porostních typů pro lesy ČR Vyskot,I. a kol. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR Hodnotový stupeň Reálný potenciál 0 funkčně nevhodný 1 velmi nízký 2 nízký 3 průměrný 4 vysoký 5 velmi vysoký 6 mimořádný 2. Stanovení hodnoty aktuální funkční účinnosti (efektu) - v % funkčního potenciálu - údaje LHP, lesní osnovy, aktualizace stavu v deceniu, terénní verifikace 3. Grafické a mapové zpracování funkční diferenciace a rajonizace (diferencované utilizace) lesů - lesnické obrysové mapy (jiné účelové mapové zdroje) Příklad funkční diferenciace a rajonizace příměstských lesů podle hodnot zdravotně-hygienických funkčních potenciálů a aktuálních funkčních účinků (efektů) - grafické zpracování vzorového modelového území ŠLP Křtiny, Mendelovy univerzity v Brně (výseč z komplexu Bílovické lesy) 69

72 70

73 Možnosti funkčních specifikací příměstských lesů ve městě Brně a jeho okolí z pohledu potenciálů a účinností (efektú) zdravotně hygienické funkce (příklady) Diferenciace a rajonizace lesů podle atraktivity a účinků jejich druhové skladby Diferenciace a rajonizace lesů podle jejich zdravotně-hygienické účinnosti Diferenciace a rajonizace lesů podle jejich potenciální alergenní zátěže Optimalizace rekreační infrastruktury a mobiliáře v lesích Identifikace funkčních střetů rekreace s jinými funkčními, ochrannými a zvláštními režimy ( ZCHÚ, NATURA, PHO, aj.) DOPORUČENÍ A ZÁVĚR Prostředí lesních porostů je pro většinu návštěvníků lesa prostředím vyhledávaným pro řadu, výše uvedených, pozitivních zdravotně-hygienických účinků. Jak v interakci fyzické, fyziologické, tak i pociťové a emoční. Nelze však tyto skutečnosti plně zobecnit. Lidský organismus reaguje velmi specificky např. na tzv. volatilní látky, produkované dřevinami příp. bylinným pokryvem. Tyto látky mohou ovlivnit a ovlivňují např. chování cévního systému s kardiologickými dopady, obdobně mohou reagovat i respirační procesy. Zvláštní kapitolou jsou pak specifické lesní alergeny. V době civilizačních impaktů je uváděno cca 25 % lidské populace jako alergicky pozitivní. Velmi často (každý třetí až pátý) právě na alergeny lesních dřevin a souvisejících bylin. Léčba alergiků je velmi nákladná. Přímá medikace při impaktu (ataku) ve stovkách Kč, permanentní vakcinace pak v tisících až desítkách tisíc, nemluvě o velmi náročné léčení chronických astmatiků. 71

74 Rekreace a pobyt v lesích je podporovaný veřejný společenský zájem. Bez znalosti možných zdravotně hygienických impaktů však může být pro mnoho lidí nebezpečný až rizikový. Alergici obyčejně znají období účinků dřevinných alergenů (Česká pylová služba), to znamená kdy, ale bohužel nevědí, kde se s nimi v lese setkají. Alergenní mapy výskytu impaktivních dřevin neexistují. Koncepce i management podpory rekreace v lesích i veřejný zájem musí proto pamatovat na možnou ochranu a snižování fyziologických alergenních nebezpečí při rekreačních aktivitách. Zde jsou návody: Zpracování map výskytu nebezpečných alergenů v příměstských rekreačních lesích dle dřevin a lokalit - hlavně měkké listnáče BŘ,OL,TP, VR, LP, dále pak i další dřeviny AK, HB, JS (tedy nejen které a kdy, ale kde a kdy). Specifická úprava hospodaření (především druhové skladby) v mimořádných rekreačních lokalitách vyloučení vysoce alergenních dřevin (místa koncentrovaného pobytu, naučné stezky, cyklistické stezky, studánky, rozhledny apod.) Veřejný, společenský zájem v lesích vlastníků samozřejmě negativně ovlivňuje jejich hospodaření. Nejen činnostmi ve prospěch rekreace, ale i jejích důsledků. Je proto úkolem veřejné správy cílená podpora vlastníků lesů i cílené náhrady za úpravy a omezení hospodaření pro rekreaci i specifická zdravotněhygienická opatření (grantová podpora, dotace města, kraje, státu, atd.). LITERATURA LHP projekt a.s., UAD Studio spol. s.r.o., LESPROJEKT Brno (2011) : Koncepce rekreačního využití příměstských lesů Města Brna, Statutární město Brno, 124 s. Macků J. a kol. (1999) : Metodika zpracování OPRL, ÚHÚL Brandýs nad Labem, 60 str. Macků, J a kol. (2004) : Studie Vyhodnocení lesů na území města Brna, OÚPR MMB Vyskot I., a kol. (2003) : Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR, MŽP ČR, 186 str., ISBN Vyskot, I. et al. (2007) : Evaluation of Forest Function of Representative expositions of Stands of Masaryk Forest Křtiny, 83 pp., ISBN Vyskot, I., Schneider, J., Lampartová I. (2013) : Lesy v regionálním rozvoji. Mendelova univerzita v Brně, 132 s., ISBN Vyskot, I. a kol. (2014) : Metodika ekologického a ekonomického hodnocení celospolečenských funkcí variantně strukturních lesů, MŽP ČR, 81 s. ADRESA AUTORA Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc. Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelova univerzita v Brně vyskot@mendelu.cz 72

75 Odhad hodnoty externých ekosystémových služieb lesov Slovenska z makroekonomického hľadiska The estimation of value concerning the external ecosystem services of Slovak forests from the macroeconomic point of view Ján Holécy Predložený príspevok informuje o ekonomickej hodnote externalít ktoré poskytuje lesníctvo každoročne hospodárstvu Slovenska. Cieľom výskumu je pomocou makroekonomického modelu hospodárenia na lesnej pôde odmerať hodnotu vytvorenej renty vo vzťahu k funkcii užitočnosti lesníctva a priemernej rubnej dobe. Navrhnutý ekonometrický model lesníctva umožňuje odhadnúť agregovanú hodnotu vytváraných pozitívnych externých efektov pri konkurenčnej produkcii dreva a iných obchodovateľných tovarov a služieb. Funkcia užitočnosti lesníctva informuje o vývoji pomeru najnižšej výnosovej miery na súkromnom kapitálovom trhu (r) a miery výnosu investícií do lesnej pôdy (s). Ekonometrický model lesníctva bol pre tieto účely kalibrovaný časovým radom údajov o výsledkoch súhrnného lesníckeho účtu Slovenska za obdobie rokov The submitted paper informs about the economic value of externalities provided anually by forestry to the economy of Slovakia. The objective of research is, by using the macroeconomic model of forest land management, to measure the value of rent generated in relation to the utility function of forestry and the assumed mean rotation period. The proposed econometric model of forestry enables to estimate the aggregated value of generated positive external effects at the competitive production of timber and other trdeable goods and services. The utility function of forestry informs about the development of the lowest interest rate in a private capital market (r) and the forest interest rate (s) ratio. The econometric model of forestry has been calibrated for these purposes by the time series data about the results of the common forestry account of Slovakia during the period of years. ÚVOD Lesníctvo je ekonomickou činnosťou ktorá okrem obchodovateľných tovarov a služieb poskytuje hospodárstvu Slovenska početné ekologické a environmentálne úžitky dôležité pre udržanie kvality životného prostredia a jeho trvale udržateľný rozvoj. Význam týchto externých služieb lesných ekosystémov pre spoločnosť často tiež prevyšuje ich základnú ekonomickú službu, ktorou je produkcia dreva. Z tohto dôvodu argument lesníckej politiky, že lesníctvo často musí poskytovať aj dôležitejšie výstupy ako len sortimenty surového dreva, sa dnes všeobecne akceptuje nielen verejnosťou, ale aj samotnými majiteľmi lesov. Avšak jednotlivé ekosystémové služby sú často vzájomne sa vylučujúce a navzájom si konkurujú. Preto legislatívne opatrenia prijaté na zabezpečenie plynulého poskytovania externých ekologických 73

76 a environmentálnych služieb obyčajne majú za následok zníženie produkcie dreva a tiež jeho kvality, čo rentabilitu hospodárenia na lesnej pôde značne znižuje. Cieľom tohto príspevku je poukázať na aplikáciu metódy tieňových cien ako jeden z možných postupov odhadu agregovanej hodnoty pozitívnych externalít lesníctva, keď tieto úžitky sú nevyhnutne dôležité pre trvale udržateľný rozvoj hospodárstva krajiny ako celku. ÚDAJE SÚHRNNÉHO LESNÍCKEHO ÚČTU SLOVENSKA A ICH ŠTRUKTÚRA Pre dosiahnutia cieľa výskumu sme použili časový rad výsledkov súhrnného lesníckeho účtu Slovenska za obdobie rokov Údaje o štruktúre dosiahnutých výsledkov lesníctva v tomto období sú uvedené v Tabuľkách 1 až 3. Pozorované nominálne hodnoty v týchto tabuľkách boli upravené deflátormi ktorých hodnoty sú spolu s pozorovanými mierami inflácie v sledovanom období uvedené v Tabuľke 4. Reálne údaje tohto časového radu (nominálne údaje upravené deflátormi) v cenách roku 2014 sú uvedené v Tabuľkách 5 až 7. V analyzovanom období rokov boli pozorované tiež intervalové odhady hodnôt aritmetických priemerov (AP) a smerodajných odchýlok (SD) významných fyzických makroekonomických ukazovateľov výkonov lesníctva ktoré sú uvedené v Tabuľke 8. Tabuľka 1. Štruktúra výsledkov súhrnného lesníckeho účtu Slovenska v rokoch POLOŽKY SLU ( tis. ) ROKY NOMINÁLNE HODNOTY Hodnota konečnej produkcie Hrubý domáci produkt Kapitálové investície do pôdy Osobné náklady Odpisy Zisk / Strata (+/-) Ostatné dane z produkcie Dotácie na produkciu Čistý domáci produkt Renta z lesnej pôdy

77 Tabuľka 2. Štruktúra výsledkov súhrnného lesníckeho účtu Slovenska v rokoch POLOŽKY SLU ( tis. ) ROKY NOMINÁLNE HODNOTY Hodnota konečnej produkcie Hrubý domáci produkt Kapitálové investície do pôdy Osobné náklady Odpisy Zisk / Strata (+/-) Ostatné dane z produkcie Dotácie na produkciu Čistý domáci produkt Renta z lesnej pôdy Intervalové odhady pozorovaných veličín boli vypočítané pomocou kritických hodnôt Studentovho (t) rozdelenia výberových aritmetických priemerov tak ako ich uvádzajú Likeš a Laga (1978). Najnižšia výnosová miera na súkromnom kapitálovom trhu Slovenska je v súčasnosti na úrovni p. a. Je to úroková miera za úvery pre bezrizikových klientov tak ako ju v súčasnosti aplikuje Všeobecná úverová banka, a. s. Pre účely analýzy už nebolo možné použiť výnosovú mieru z vládnych dlhopisov slovenskej vlády. Pre zrejmé finančné problémy v eurozóne hodnota tejto miery dosahuje len úroveň p. a. 75

78 Tabuľka 3. Štruktúra výsledkov súhrnného lesníckeho účtu Slovenska v rokoch POLOŽKY SLU ( tis. ) ROKY NOMINÁLNE HODNOTY Hodnota konečnej produkcie Hrubý domáci produkt Kapitálové investície do pôdy Osobné náklady Odpisy Zisk / Strata (+/-) Ostatné dane z produkcie Dotácie na produkciu Čistý domáci produkt Renta z lesnej pôdy Tabuľka 4. Hodnoty ročnej miery inflácie a príslušné deflátory v období rokov ROKY Inflácia ( % ) 6,1 6,7 10,5 12,1 7,3 3,3 Deflátory 1,000 1,067 1,179 1,322 1,418 1,465 ROKY Inflácia ( % ) 8,5 7,5 2,7 4,5 2,8 4,6 Deflátory 1,590 1,709 1,755 1,834 1,885 1,972 ROKY Inflácia ( % ) 1,6 1,0 4,1 3,7 1,5-0,1 Deflátory 2,003 2,023 2,106 2,184 2,217 2,215 Zdrojom všetkých uvedených nominálnych údajov súhrnných lesníckych účtov slovenského lesníctva boli Zelené správy o lesnom hospodárstve tak ako ich na svojej webovej stránke publikovalo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky. Použité údaje o dĺžke priemernej plánovanej rubnej doby, zásobách drevnej hmoty, plochách lesných porastov a celkových bežných prírastkoch dreva na Slovensku nám poskytol Ústav lesných zdrojov a informatiky Národného lesníckeho centra vo Zvolene. Táto organizácia nám tiež poskytla údaje o objemoch celkovej ťažby dreva v sledovanom období, ako aj o jej pozorovanej štruktúre v členení na objemy úmyselnej ťažby a objemy náhodnej ťažby podľa jednotlivých registrovaných kategórií ničivých činiteľov. 76

79 Tabuľka 5. Reálne údaje súhrnného lesníckeho účtu Slovenska v rokoch POLOŽKY SLU ( tis. ) ROKY REÁLNE HODNOTY (2014) Hodnota konečnej produkcie Hrubý domáci produkt Kapitálové investície do pôdy Osobné náklady Odpisy Zisk / Strata (+/-) Ostatné dane z produkcie Dotácie na produkciu Čistý domáci produkt Renta z lesnej pôdy

80 Tabuľka 6. Reálne údaje súhrnného lesníckeho účtu Slovenska v rokoch POLOŽKY SLU ( tis. ) ROKY REÁLNE HODNOTY (2014) Hodnota konečnej produkcie Hrubý domáci produkt Kapitálové investície do pôdy Osobné náklady Odpisy Zisk / Strata (+/-) Ostatné dane z produkcie Dotácie na produkciu Čistý domáci produkt Renta z lesnej pôdy Pre uchovanie, triedenie a následné spracovanie údajov bola vytvorená databáza ktorá sa periodicky každoročne aktualizuje pričom sa vyhodnocuje relevantnosť skladovaných dát, analógové údaje sa konvertujú na digitálne záznamy, odstraňuje sa redundancia zozbieraných dát a tiež sa pravidelne kontroluje ich topologická konzistencia. Základnou úlohou vytvorenej databázy je udržať kontinuitu časového radu údajov o fyzickom, geografickom, klimatickom a ekonomickom vývoji hospodárenia na lesnej pôde Slovenska v štruktúre ktorá umožňuje efektívne analýzy dynamiky a prognózy budúceho vývoja fyzických, geografických, biologických a ekonomických procesov v slovenskom lesníctve. Súčasný obsah a štruktúra databázy dôkladné vedecké analýzy minulého vývoja naozaj umožňujú. 78

81 Tabuľka 7. Reálne údaje súhrnného lesníckeho účtu Slovenska v rokoch POLOŽKY SLU ( tis. ) ROKY REÁLNE HODNOTY (1997) Hodnota konečnej produkcie Hrubý domáci produkt Kapitálové investície do pôdy Osobné náklady Odpisy Zisk / Strata (+/-) Ostatné dane z produkcie Dotácie na produkciu Čistý domáci produkt Renta z lesnej pôdy Tabuľka 8. Intervalové odhady aritmetických priemerov fyzických veličín výkonov slovenského lesníctva v období rokov (α = 0,05) FYZICKÉ UKAZOVATELE LESNÍCTVA AP SD AP (α/2) AP (1-α/2) 1. Ťažba celkom (m 3 ) Zásoba dreva (m 3 ) Celkový bežný prírastok (m 3 ) Plocha porastov (ha) Ťažba na hektár (m 3. ha -1 ) 4,035 0,816 3,629 4, Zásoba na hektár (m 3. ha -1 ) 226,878 13, , , CBP na hektár (m 3. ha -1 ) 5,951 0,246 5,828 6, Ťažba náhodná (m 3 ) Ťažba úmyselná na hektár (m 3. ha -1 ) 1,962 0,293 1,816 2, Ťažba náhodná na hektár (m 3. ha -1 ) 2,025 0,794 1,630 2,420 79

82 PROBLEMATIKA A METODIKA ODHADU AGREGOVANEJ HODNOTY POZITÍVNYCH EXTERNALÍT LESNÍCTVA V lesnom hospodárstve každej rozvinutej krajiny sa neustále udržuje rovnováha medzi dopytom po kvalitnom dreve a požiadavkami verejnosti na zabezpečenie externých ekologických a environmentálnych úžitkov z lesníctva pre spoločnosť ako celok. Tieto dva výstupy z lesníctva - drevo a externality - však predstavujú vzájomne sa vylučujúce úžitky, čo znamená, že zvýšiť produkciu jedného z týchto statkov, znamená znížiť produkciu druhého. Aby hospodárstvo krajiny uspokojilo rastúci dopyt po pozitívnych externalitách v požadovaných množstvách a kvalite, tento rozpor je v súčasnosti možné riešiť často len ak sa pri hospodárení v lesných ekosystémoch aplikujú vzájomne sa vylučujúce alternatívy využívania lesnej pôdy. Buď je cieľom hospodárenia v lesnom ekosystéme produkcia kvalitného dreva, alebo jeho iné ekologické alebo environmentálne efekty. Formulácia funkcie užitočnosti lesníctva a jej analýza Uspokojenie zvýšeného dopytu niektorých záujmových skupín obyvateľstva po pozitívnych externalitách lesníctva spravidla znamená predĺžiť plánovanú ekonomicky optimálnu rubnú dobu lesných porastov, čo vedie k znižovaniu ponuky surového dreva a rentability hospodárenia na lesnej pôde. Vytvára sa nová trhová rovnováha a nové spoločenské optimum dĺžky priemernej rubnej doby. Rentabilita lesníctva v tomto prípade klesá nielen pre odloženie rubného výnosu do budúcnosti, ale aj kvôli zníženiu intenzity hospodárenia. Počas tohto procesu sa tiež porušuje základný princíp ekonómie obnoviteľných prírodných zdrojov - každoročne vyťažiť celkový bežný prírastok zásoby dreva. Tento negatívny dôsledok predlžovania rubných dôb a obmedzovania hospodárenia v slovenských podmienkach dokonca nedokážu eliminovať ani zvyšujúce sa objemy náhodnej ťažby dreva. Ako uvádza Harou (1987), vždy existuje medzera medzi najnižšou výnosovou mierou na súkromnom kapitálovom trhu a výnosovou mierou investícií do zalesnenia lesnej pôdy. Podľa neho, rozdiel medzi týmito dvomi mierami vzniká pri deformáciách trhu a prítomnosti externalít. Na Slovensku existujú stovky lesných podnikov a jeho hospodárstvo je v produkcii dreva sebestačné. Deformácie na trhu s drevom sú preto nevýznamné a obchodovanie s drevom sa blíži podmienkam dokonalého trhu. Z tohto hľadiska ďalej budeme predpokladať, že rozdiel medzi mierami a je výsledkom dopytu po pozitívnych externalitách ktoré hospodárstvu krajiny poskytuje lesníctvo. Proces zmeny spoločenského optima priemernej dĺžky rubnej doby v prítomnosti pozitívnych externalít je možné opísať nasledovne: Ak rastie dopyt po externalitách, opatrenia lesníckej politiky vlády sa zameriavajú na predlžovanie plánovanej priemernej rubnej doby a znižovanie objemu celkového etátu úmyselnej ťažby dreva. Týmito opatreniami sa zabezpečí poskytovanie externých služieb lesných ekosystémov vo vyššom množstve aj kvalite. A naopak, ak sa spoločenský dopyt po dreve ukáže byť silnejším ako dopyt po externalitách, rubná doba sa skracuje a zvyšuje sa objem celkového etátu úmyselnej ťažby a jeho predajov. Avšak lesníctvo v nových podmienkach nie je schopné poskytovať pozitívne externality v rovnakom rozsahu a kvalite ako predtým. Preto aj hodnota poskytovaných externalít je v tomto prípade nižšia. 80

83 Obrázok 1. Opis funkcie užitočnosti lesníctva ako zdroja pozitívnych externalít Na základe všetkých týchto uvedených skutočností možno za podmienky, že formulovať funkciu užitočnosti lesníctva pri produkcii dvoch kategórií uvažovaných výstupov drevo a externality, tak ako to vysvetľuje Etner (1993), nasledovne: ; (1) Symbol označuje najnižšiu (bezrizikovú) výnosovú mieru na súkromnom kapitálovom trhu bez produkcie externalít a je bezriziková výnosová miera z investícií do lesnej pôdy pri produkcii externých ekosystémových služieb pri uvažovanej priemernej rubnej dobe. Funkcia užitočnosti (1) je spolu s rozpočtovým obmedzením tohto typu lesníctva opísaná na Obrázku 1. Obrázok informuje o vzťahu medzi obidvomi výnosovými mierami a, rentou z lesnej pôdy ako časti príspevku lesníctva k tvorbe hrubého domáceho produktu a hodnotou pozitívnych externých efektov ktoré prúdia ročne pre celú spoločnosť. Rentu je možné dosiahnuť len pomocou každoročných kapitálových investícií do zalesnenia lesnej pôdy ktoré, hoci to nie je na obrázku uvedené, sú nutné pre dosiahnutie trvalo udržateľného lesníctva. Veličina označuje celkové náklady na zalesnenie a zabezpečenie nových lesných porastov po predchádzajúcich ťažbách. Vláda musí každý rok prijať rozhodnutie, či sa bude ťažiť viac dreva s vyššou hodnotou pričom hodnota externých efektov sa zníži, alebo sa dreva bude ťažiť menej, klesne, ale sa zvýši. Pri znížení objemu ročnej ťažby sa následne tiež zníži hodnota kapitálových výdavkov na zalesňovanie. Ak sa hospodárstvo krajiny napriek nízkej výnosovej miere rozhodne neposkytnúť investície do lesníctva a nezvýšiť jeho rentabilitu, dôvodom je zrejme vysoký tlak dopytu spoločnosti po externalitách. Naviac, čím je vyšší dopyt po externalitách, tým sa pre lesnícke projekty všeobecne akceptuje nižšia hodnota 81

84 výnosovej miery. Spoločnosť je ochotná tolerovať nižšiu hodnotu a dosiahnuť rovnováhu medzi poskytovanou rentou z lesnej pôdy a hodnotou externalít a dosiahnuť tak rovnakú úroveň uspokojenia. Vzniká nasledovná otázka. Akú informáciu o hodnote externalít môže tento model poskytnúť? Je hodnota externalít vôbec merateľná? Pozrime sa na hraničné užitočnosti obidvoch uvažovaných výstupov lesníctva: Hraničná užitočnosť výroby dreva vyjadrená prostredníctvom má pri poskytovaní externalít tvar ktorý sa rovná prvej derivácii funkcie užitočnosti : (2) Hraničná užitočnosť externých efektov zmysle rovná nasledujúcemu výrazu: ktoré požaduje spoločnosť je vtomto (3) Hraničnú mieru substitúcie ( HMS s za r ) je potom možné vypočítať ako pomer výrazov (2) a (3): (4) Táto veličina je rovná hodnote smernice rozpočtového obmedzenia uvedeného na Obrázku 1. Znamienko vo výsledku výpočtu (4) informuje o skutočnosti, že vyššiu hodnotu spotreby externalít je možné dosiahnuť len istým znížením rentability investícií do lesnej pôdy, t. j. objemu vyťaženého dreva a renty. Veličina umožňuje odmerať, aký efekt v hodnote poskytovaných pozitívnych externalít vyvolá predĺženie alebo skrátenie priemernej plánovanej rubnej doby. Odhad agregovanej hodnoty externalít lesníctva Ekonometrický model funkcie užitočnosti lesníctva opísaný na Obrázku 1 predpokladá odhad agregovanej hodnoty bezplatných (t. j. externých) ekosystémových služieb lesa pre spoločnosť založený na princípe alternatívnych nákladov rozhodnutia o obmedzení hospodárenia na lesnej pôde z dôvodu zvýšenia dopytu po externých ekosystémových službách. Rozhodnutie získať pre hospodárstvo viac dreva znamená zníženie produkcie pozitívnych externalít a naviac i zvýšenie produkcie externalít negatívnych. Rozhodnutie posilniť ochranu prírody a krajiny zvýšením rozsahu poskytovaných externých ekosystémových služieb lesa obmedzením ťažieb dreva a predĺžením rubnej doby znamená vždy stratu na produkcii dreva ktoré by sa inak mohlo efektívne využiť v hospodárstve krajiny na zvýšenie tvorby hrubého domáceho produktu. V tomto zmysle tieňová cena pozitívnych externalít pri dosiahnutí dynamickej rovnováhy medzi rastúcim dopytom po ekosystémových službách a konkurenčným dopytom po dreve je rovná hodnote: (5) Vzorec (5) informuje o tieňovej cene externých efektov lesníctva za obdobie 1 rok. 82

85 Tiež je možné odhadnúť aj hodnotu marginálnych pozitívnych externých efektov lesníctva: (6) Dôležitou vstupnou veličinou pre odhad hodnôt i je však výnosová miera investícií do lesnej pôdy. Túto veličinu môžeme vypočítať na základe nasledovnej úvahy. Plánovaná priemerná rubná doba predstavuje spoločensky optimálnu rubnú dobu ktorá vyplýva z momentálnej dynamickej rovnováhy medzi dopytom po dreve a dopytom po pozitívnych externalitách. V tomto zmysle výnosová miera v lesníctve musí spĺňať podmienku pre optimálnu dĺžku rubnej doby tak ako ju definoval Ohlin (1995): (7) Symbol v rekurzívnej rovnici (7) označuje odhadnutú hodnotu celkového bežného prírastku lesov Slovenska pri rubnej dobe ktorej zodpovedá hodnota celkovej zásoby dreva. Rovnica (7) predpokladá rovnaké hodnoty 1 m 3 zásoby dreva a 1 m 3 jej prírastku. Marginálnu rentu lesníctva sme odhadli pomocou známeho Faustmannovho vzorca tak ako ho pre výpočet kapitálovej hodnoty lesnej pôdy uvádzajú Johansson a Löfgren (1985): (8) Pri optimálnej rubnej dobe je prvá derivácia funkcie (8) rovná nule: (9) (10) Marginálny čistý výnos z lesníctva v tomto zmysle nie je nič iné, ako marginálny výnos z investícií do lesnej pôdy. Je však potrebné poznamenať, že vzťah (10) je splnený ako rovnica len vtedy, ak uvažovaná rubná doba je ekonomicky optimálna. VÝSLEDKY A DISKUSIA Navrhnutý ekonometrický model lesníctva poskytuje pomerne presné a spoľahlivé výsledky, pretože pozorovaný časový rad 18 rokov možno považovať za dostatočne dlhé obdobie pre účely tejto analýzy. Výsledky ktoré sme získali sú uvedené v Tabuľke 9. 83

86 Tabuľka 9. Výsledky ekonometrického modelu a analýzy funkcie užitočnosti lesníctva na Slovensku pri produkcii pozitívnych externalít v rokoch VÝKONY A KAPITÁLOVÁ HODNOTA LESNÉHO MAJETKU SYMBOLY DOLNÁ ARITMETICKÝ HORNÁ S VÝŠKOU PODPORY PRE ROK 2014 MEDZA PRIEMER MEDZA (v cenách roku 2014) α/2 = 0, α/2 = 0,975 ( tis. ) ( tis. ) ( tis. ) 1. Renta z lesnej pôdy Investície do lesnej pôdy Kapitálová hodnota lesa Kapitálová hodnota pôdy Kapitálová hodnota porastov Marginálny produkt lesníctva Potreba dotácií Priemerná rubná doba 121, , , Výnosová miera v hospodárstve (p. a.) - 0, Výnosová miera v lesníctve (p. a.) - 0, Hraničná miera substitúcie - -2, Hodnota poskytovaných externalít Marginálny produkt externalít Kapitálová hodnota lesa je odhadnutá pomocou kapitalizácie trvalej ročnej renty a zodpovedajúca hodnota pôdy podľa vzorca (8). Hodnota porastov bola vyčíslená ako rozdiel predchádzajúcich dvoch veličín. Dôležitým výsledkom pre lesnícku politiku vlády je odhadnutá hodnota marginálneho produktu lesníctva. Táto veličina informuje o ekonomickej strate z renty, ak sa spoločensky optimálna rubná doba zmení o 1 rok. Potreba vládnych dotácií je odhadnutá ako rozdiel čistej súčasnej hodnoty renty ktorá sa vyskytuje na konci rubnej doby a nutných investícií do opätovného zalesnenia vzniknutej holiny. Výsledok výpočtu hraničnej miery substitúcie informuje o viac ako dvojnásobne vyššej hodnote poskytovaných pozitívnych externalít lesníctva v porovnaní s jeho rentou ktorá sa dosahuje pri predajoch obchodovateľnej produkcie odvetvia. Marginálny produkt externalít informuje o ekonomickej strate na hodnote poskytovaných pozitívnych externalít v prípade, ak sa optimálna rubná doba skráti o 1 rok. 84

87 Získané výsledky sú prvou informáciou o spoločenskej hodnote pozitívnych externalít ktoré plynú z lesníctva Slovenska pre celú spoločnosť. Predložená analýza uvažuje len s deterministickým predpokladom udržania plánovanej priemernej rubnej doby v odvetví. Pri vyčíslení externých efektov lesníctva sa nebralo do úvahy vysoké špecifické riziko hospodárenia na lesnej pôde ktoré každoročne predstavujú vysoké objemy náhodných ťažieb dreva vyvolané výskytom abiotických i biotických ničivých prírodných živlov. Je tiež možné predpokladať, že toto riziko sa v podmienkach pokračujúcej klimatickej zmeny len zvyšuje. Analýza vplyvu špecifického rizika hospodárenia na množstvo a kvalitu obchodovateľných i externých výstupov lesníctva však prekračuje rámec tohto príspevku a bude predmetom budúceho výskumu problému. POĎAKOVANIE Výskumné práce opísané v tomto príspevku sa vykonali ako súčasť výskumného projektu VEGA 1/0570/16. Zber údajov pre vykonané analýzy sa uskutočnil s podporou prostriedkov projektu VEGA 1/0589/15. Autor touto cestou ďakuje za podporu jeho výskumu. ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY Etner, F Mikroekonómia. Bratislava, Elita. 443 pp. Harou, P. A Essays in forestry economics Appraisal and evaluation of forestry investments, Programs and policies. Kiel, Wissenschaftsverlag Vauk. 195 pp. Johansson, P. O. Löfgren, K. G The economics of forestry and natural resources. Oxford, Basil Blackwell. 292 pp. Likeš, J. Laga, J Základní statistické tabulky. Praha, SNTL Nakladatelství technické literatury. 488 s. Ohlin, B Concerning the question of the rotation period in forestry. Jornal of Forest Economics, vol. 1, no. 1, p Zelené správy o stave lesného hospodárstva v Slovenskej republike ( ) ADRESA AUTORA: Prof. Ing. Ján Holécy, CSc. Katedra ekonomiky a riadenia lesného hospodárstva Lesnícka fakulta Technická univerzita vo Zvolene jan.holecy@tuzvo.sk 85

88 Kategorizace lesa a funkce lesního hospodářství Forest Categorization and Forest Management Functions Václav Kupčák Kategorizace lesa je významným lokalizačním faktorem a podstatným atributem podmínek hospodaření v lesích. Kategorizace lesa v ČR, podle zákona o lesích, svým způsobem vyjadřuje základní nastavení funkčního spektra lesa a lesního hospodářství - na základě právní uzance, resp. společenského koncensu. Na tuto realitu pak navazují příslušná hospodářská opatření, při jejichž realizaci lze předpokládat konkrétní vlivy (i příp. omezení) na hospodaření v rámci jednotlivých kategorií a subkategorií, projevující se v nákladech i dosahovaných výnosech. To se pak logicky promítá do hospodářských výsledků vlastníků lesů i případně do jejich přístupů k lesu jako takovému např. v rámci principu ekonomické životaschopnosti lesního hospodářství. Forest categorization is an important localization factor and a substantial attribute of forest management conditions. In a way, forest categorization in the CR, by the Forest Act, expresses basic adjustment of the functional spectrum of the forest and forest management in accordance with legal conventions, or social consensus. This fact consequently unfolds into particular management measures whose implementation can be influenced by various factors or limits of management within particular categories and subcategories. Costs, yields and, naturally, economic results are affected, and the forest owners attitude to forest as such might change e.g. in their approach to economic viability of forest management. Klíčová slova: lesnictví, lesní hospodářství, kategorizace lesa, zákon o lesích, vlastník lesa, náklady, výnosy, hospodářský výsledek Key words: forestry, forest management, forest categorization, Forest Act, forest owner, costs, yields, economic result ÚVOD Problematika hodnocení produkční i mimoprodukční významnosti lesa pro společnost je velmi komplikovaná nejen proto, že les je sám o sobě složitým objektem, jehož působení je v rámci společnosti mnohostranné, ale rovněž proto, že les a soustava jeho užitných hodnot se stále vyvíjejí v souladu s vývojem společenských potřeb. Vyjadřování společenské významnosti funkcí lesa se tak stává společenskou sociálně-ekonomickou kategorií, a je součástí společenských věd zejména ekonomických a sociologických. (Šišák, Švihla, Šach 2003) Funkce lesa, jejich hodnocení i peněžní vyjadřování jsou dlouhodobě diskutovanou a i výzkumně řešenou problematikou v České republice (ČR), i v zahraničí. (Šišák, Sloup, Křepela 2005, Šišák, Šach, Kupčák, Švihla, Pulkrab, Černohous, Stýblo 2006, Vyskot 2003 a další) 86

89 Analýzami ekonomických vlivů kategorizace lesů se zabývají Kupčák, Šišák (2005), Matějíček (2005); na Slovensku novodobě Viszlai (2016). Potřeba hodnocení mimoprodukčních funkcí lesů na sociálně ekonomickém základě, mj. také pro účely komplexního vyjádření významu lesního hospodářství (LH) jako odvětví v rámci národního hospodářství, je zakotvena ve většině zpráv o stavu lesů - Zelených zpráv, vypracovávaných Ministerstvem zemědělství ČR. Tyto aktivity jsou také aktuální v souvislostech s národními lesnickými programy ČR. Základním atributem každé právní společnosti je to, že její vůli vyjadřuje a zásadní problémy řeší legislativa, včetně příslušných nástrojů (normativních, ekonomických atd.). Z tohoto pohledu, přes výše naznačený široký základ dosavadního vývoje přístupů a i výzkumu hodnocení funkcí lesů, je skutečností, že společenský zájem (či zadání ) k plnění funkcí lesů byly a jsou deklarovány zákonem. Předmětná současná právní úprava (zákon č. 289/1995 Sb.) vymezuje funkce lesa jako přínosy podmíněné existencí lesa. Člení je na funkce produkční a mimoprodukční. Podle převažujících funkcí pak člení lesy na kategorie lesů ochranných, zvláštního určení a na lesy hospodářské. Z pohledu ekonomického lze formulovat hypotézu, že v rámci lesnického hospodaření jednotlivé kategorie a subkategorie různě ovlivňují hospodářské veličiny a ukazatele vlastníků lesů, popřípadě dalších ekonomických subjektů v LH. Počínaje náklady a výnosy dle činností, přes ukazatele, jímž je hospodářský výsledek na 1 ha lesa, až po např. efektivnost či rentabilitu hospodaření jako celku. Logickým vyvozením pak může být, že lesy hospodářské do určité míry financují hospodaření v lesích ochranných i lesích zvláštního určení. A to za situace snižujícího se podílu lesů hospodářských a narůstajících tendencí rozšiřování území se zvláštními režimy hospodaření. Příspěvek připomíná historii a současnost kategorizace lesů v ČR, včetně příslušných právních souvislostí, zejména se však zabývá metodikou analýzy nastíněných ekonomických aspektů kategorizace lesů v konkrétních podmínkách LHC, a tím svým způsobem v kontextu tržní realizace mimoprodukčních funkcí lesa. PROBLEMATIKA Kategorizace lesů se v českých zemích vyvíjela více než 150 let historický vývoj shrnuje tabulka 1. (Dudík 2006) Stávající kategorizace lesů je v ČR deklarována zákonem č. 289/1995 Sb. (dále lesní zákon) a je realizována ve vypracovaných oblastních plánech rozvoje lesů, zejména však prostřednictvím vyhotovených lesních hospodářských plánů (LHP) či lesních hospodářských osnov (LHO), až do úrovně porost/porostní skupina. Tyto nástroje obsahují aplikovanou kategorizaci a jsou reálně naplňovány vlastníky lesů. Jinými slovy řečeno - společností deklarované funkce lesů jsou (již dlouhodobě) konkretizovány a právně kodifikovány, a jejich hlavním garantem je vlastník lesa. A to převážně na svůj účet v reálném tržním prostředí. Vlastní kategorizaci lesů uvozuje lesní zákon v 6, kde se člení lesy na ochranné, zvláštního určení a hospodářské. Podle následujícího 7 se do lesů ochranných zařazují: 87

90 a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. O zařazení do kategorie lesů ochranných rozhoduje orgán státní správy lesů. Paragraf 8 lesního zákona definuje kategorii lesů zvláštního určení, a to dvě základní skupiny lesy zvláštního určení ze zákona a lesy, které za lesy zvláštního určení mohou být vyhlášeny, pokud veřejný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je u nich nadřazen funkcím produkčním. Lesy zvláštního určení ze zákona jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nachází se: a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit (mohou být vyhlášeny) lesy: a) v I. zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. O zařazení do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů (Ministerstvo zemědělství ČR) na návrh vlastníka, nebo z vlastního podnětu. Rozhodování probíhá ve správním řízení. Pro úplnost podle 9 lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Z vývoje zastoupení kategorizací vyplývá postupně klesající podíl hospodářských lesů (viz tabulka 1). 88

91 Tab 1 Historický vývoj kategorizace lesů na území ČR Rok Kategorie lesů v % výměry lesů Lesy hospodářské Lesy ochranné a chráněné , ,7 0, ,5 0, ,5 0,5 Lesy hospodářské Lesy zvláštního určení ,0 1,0 Lesy hospodářské Lesy chráněné ,2 2,8 Lesy hospodářské Lesy účelové (zvl. významu nebo určení) ,5 2,8 11, ,0 11,9 7,1 Lesy hospodářské Lesy ochranné Lesy zvláštního určení ,2 4,0 17, ,4 2,5 39, ,7 3,5 19, ,1 2,9 21, ,4 2,7 21,8 Zdroj: Dudík (2006) Podle Šišáka (2005) na území ČR je v mnoha lesích produkční funkce omezována. Narůstající vlivy z omezených režimů hospodaření, včetně vlivů kategorizace lesů, přináší ekonomické újmy i škody pro vlastníky lesů. Například: - ztráty příjmů z vynuceného prodloužení doby obmýtí, - ztráty příjmů z vynuceného ponechání spontánním procesům, - ztráty příjmů z vynucené záměny dřevinné skladby při obnově lesního porostu, rekonstrukci a převodu lesního porostu, - zvýšené režijní (organizačně-administrativní) náklady, - specifické vícenáklady a mimořádné náklady. Je pravdou, že např. ztráty příjmů z vynuceného ponechání spontánním procesům vyvolávají souběžně pokles nákladů hospodaření, avšak o to více je potřebné tyto tokové veličiny identifikovat a kvantifikovat. Kategorizace lesů je v ČR vedle zákona o lesích zakotvena v řadě prováděcích vyhlášek, avšak i v dalších obecně platných předpisech. (Kupčák, Šišák 2005, Kupčák 2006) Identifikace kategorizace lesů v předmětných právních předpisech, a případné ekonomické průměty byly popsány v dřívějších publikačních výstupech (viz citace). Ve vyhlášce Ministerstva zemědělství 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů - v 1 Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) odst. (5) Oblastní plán obsahuje: v písm. b) přehled veřejných zájmů 89

92 deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů. V rámci OPRL jsou popsány střety zájmů vyplývajících z mimoprodukčních funkcí lesa. Např.: Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreační funkce lokality nebo území. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v blízkosti intenzívní zástavby rekreačních a sportovních zařízení. Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin ke splnění funkčních a estetických potřeb, poškozováním kmenů stromů. Převážná část příměstských lesů je ve vlastnictví měst a vzniklé ztráty jdou k jejich tíži jako provozovatelů. (viz OPRL-LO40-Moravskoslezské Beskydy) Pro úplnost - k produkčnímu faktoru půda se váže také kategorizace zemědělského území ČR, jež se mj. provádí za účelem poskytování dotací a podpor, pro daňové účely, pro účely zemědělské statistiky, pro srovnávací hodnocení zemědělských subjektů, analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků, jakožto i pro řešení základních opatření regionální politiky. Tato kategorizace se vyvíjí, zejména z hlediska výnosovosti a environmentálního využití v souladu s kritérii EU. Metody hodnocení půdy jsou založeny na nákladově-výnosových vztazích. Potřeba analýz ekonomických aspektů kategorie lesů byla poprvé iniciována v souvislosti s Národním lesnickým programem ČR (NLP I), vyhlášeným pro období usnesením Vlády ČR ze dne 13. ledna 2003 č. 53 o Národním lesnickém programu. V oblasti legislativy se zde za prioritní považuje: Zpracovat návrh nového systému kategorizace lesů na základě studie, zahrnující analýzu ekonomických dopadů a řešení případných kompenzací. Analýza také předpokládala možné modelové odvození ekonomických souvislostí v případech kategorizací nově navrhovaných. V roce 2008 byl usnesením Vlády ČR přijat Národní lesnický program ČR pro období do roku 2013 (NLP II). Zde se ke kategorizaci lesů vztahovala Klíčová akce 9 Zlepšení zdravotního stavu a ochrany lesů a programové opatření Přehodnotit kategorizaci lesů na základě odborné diskuse tak, aby odpovídala funkčnímu potenciálu i záměru využití lesů, včetně stanovení priorit funkcí. Dále pak Klíčová akce 13 Zvýšit přínos lesů a lesnictví (lesnického zboží, služeb) pro rozvoj venkova opatřením Podporovat rekreační využívání lesa diferencovaně podle velikosti, druhu vlastnictví a kategorie lesa. METODICKÝ PŘÍSTUP Součástí naznačené hypotézy při analýze ekonomických dopadů kategorizace lesů jsou odlišnosti hospodářských opatření a jejich realizace vč. technologických postupů, a logicky návazně, že jednotlivé kategorie (a subkategorie) diferencovaně ovlivňují výsledné stavové a zejména tokové ekonomické veličiny (vč. cash-flow), až po stavové veličiny jakou je hodnota (cena) lesa. Odlišnosti hospodářských opatření byly např. identifikovány v rámci Programu trvale udržitelného hospodaření v lesích (Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové 2015). 90

93 Předmětné ekonomické veličiny a ukazatele lze sestavit do podoby ekonomického modelu. Metodika jeho konstrukce uvažuje se stanovením standardů produkčních a sociálně-ekonomických funkcí LH ČR na základě současné kategorizace lesů; v dalším kroku by pak logicky navazoval postup, umožňující vlastníkům, nájemcům a správcům lesa vyčíslit újmy z omezení hospodaření s lesním majetkem - a to na bázi metod rozdílových odchylek. Vlastní metodický postup sestává z identifikace předmětných vstupních veličin v návaznosti na informační systém a metodiku práce s datovou základnou, s vyústěním ke konstrukci a vývoji software. Pro různost právních forem, ve kterých vyvíjejí hospodářskou činnost vlastníci lesů, včetně skutečnosti, že daná problematika se v určitých aspektech týká i dalších ekonomických subjektů v ČR tzv. podnikatelských subjektů v LH (podniků poskytujících služby), bylo přijato jednotné označení lesní podnik. Zmíněný software je vyvíjen v rámci řešení projektu NAZV č. QJ Diferenciace intenzit a postupů hospodaření ve vztahu k zajištění biodiverzity lesa a ekonomické životaschopnosti lesního hospodářství a verifikován v podmínkách podniku VLS, jež vystupuje v projektu v pozici spoluřešitele. KATEGORIE LESŮ A HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ Schematickou diferenciaci u některých hospodářských opatření u vybraných subkategorií lesů zvláštního určení, jež uplatňují Lesy České republiky, s. p., zobrazuje tab. č. 2 (v příloze). Již při tomto pohledu jsou u příslušných subkategorií zřejmé nákladové (vícenáklady) ale i rozdíly výnosového charakteru. IDENTIFIKACE VSTUPNÍCH VELIČIN Identifikace diferenciace hospodářských opatření v návaznosti na kategorizaci lesů vycházejí především z platné verze lesního zákona ( 7 lesy ochranné, 8 lesy zvláštního určení, 9 lesy hospodářské). Jak bylo naznačeno při řešení se vychází z teze, že hospodářská opatření, realizovaná v rámci kategorie lesů hospodářských, jsou považována za standardní. Vytvářejí tak jistou srovnávací základnu pro identifikaci a posouzení ekonomických vazeb a vztahů, které jsou výsledkem realizace opatření (hospodářských a jiných) v kategoriích a subkategoriích lesa ochranného a zvláštního určení. Praktická komparace sledovaných veličin probíhá s přihlédnutím k jednotlivým typologickým diferencím, které se promítají do detailu hospodářských opatření v konkrétních porostech. V ekonomickém modelu se vychází prioritně z účetní evidence, respektive identifikace příslušných nákladových a výnosových druhů, u nichž se předpokládají změny. Návazně na účetní strukturu se přiřazuje členění nákladů dle výkonů a jejich operativní a kalkulační podchycení v příslušných operátech. Ve věci identifikace výnosů se rovněž vychází z druhového třídění výnosů a úrovně analytické účetní evidence lesního podniku. (Kupčák, Polster 2007) 91

94 ANALÝZA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU A PRÁCE S DATOVOU ZÁKLADNOU V rámci identifikace výchozích podmínek a omezení bylo konstatováno, že stávající ekonomické informační systémy lesních podniků neberou ohled na kategorii obhospodařovaného majetku. Kategorii lesa je tedy nutno zprostředkovaně přiřadit jednotkám prostorového rozdělení lesa podle LHP, kde kategorie-subkategorie (na jednom LHC oddělení porost + porostní skupina dále porost) je součástí popisu příslušné jednotky. Z toho vyplývá požadavek kombinace dvou vstupních zdrojů dat. Prvním jsou evidenčně-ekonomické agendy (evidence výroby a účetnictví podniku účtové třídy nákladů a výnosů), druhým zdrojem je soubor údajů LHP (příp. LHO) pro porost. Zpracováním prvního zdroje lze získat náklady na hospodářské výkony i výnosy (resp. příjmy) lokalizované na jednotky prostorového rozdělení lesa, z druhého zdroje lze jednotlivým jednotkám prostorového rozdělení lesa přiřadit kategorii lesa. Na straně nákladové jsou lokalizovány na porost práce (a tím náklady práce na jednotlivé pracovní výkony), ostatní práce a další náklady (materiálové, odpisy, režijní atd.) jsou zpravidla lokalizovány rozpočtově. Na straně výnosové je lokalizován pouze objem vytěžené hmoty; kromě toho mohou generovat příjmy/výnosy i ostatní činnosti (např. služby poskytované cizím, výrobky ze dřeva, sazenice lesních dřevin atd.). Výnosy (včetně vnitropodnikových výnosů), které nejsou tržně realizovány, negenerují příjmy a tím příjmovou situaci podniku neovlivňují. Většina nákladů ani výnosů podniku tedy není lokalizována přímo na porost a pro jejich identifikaci je je nutno vztáhnout na nižší rozlišovací úroveň metodou rozpouštění (s použitím vhodné rozpouštěcí základny). Z pohledu nákladů se při provádění prací v lese jedná o velmi různorodou škálu operací v pěstební i těžební činnosti, v myslivosti, údržbě cest a budov atd. Jednotlivé pracovní činnosti jsou vykazovány v různých technicko-hospodářských měrných jednotkách přímo navázaných na obsah práce, tj. vyčíslují se ve vazbě na výkon, který popisuje prováděnou práci (s jemnějším členěním na podvýkony, které specifikují technologii výkonu). Společné pro tyto práce je pouze ohodnocení časové náročnosti pomocí normohodin. Pro rozpouštění příjmů podniku na porosty lze jako rozpouštěcí základnu využít objem vytěženého dříví podle sortimentů. (Kupčák, Polster 2007) DISKUZE A ZÁVĚR Kategorizace lesů je podstatným a historickým atributem podmínek hospodaření v lesích. Vycházeje ze stávající kategorizace lesů podle zákona o lesích lze předpokládat konkrétní projevy na hospodaření v rámci jednotlivých kategorií a subkategorií, resp. omezení (vč. příp. střetů zájmů), jež stávající kategorizace vyvolává. Omezení, projevující se zpravidla ve vyšších nákladech a nižších dosahovaných výnosech, a zobrazující se v hospodářských výsledcích vlastníků lesů, ale také u případných podnikatelských subjektů v LH. Již při schematickém pohledu na diferenciaci u některých hospodářských opatření u vybraných subkategorií lesů zvláštního určení - jsou zřejmé nákladové (vícenáklady) ale i rozdíly výnosového charakteru vč. diferenciální renty. Z analýzy ekonomických aspektů kategorizace lesů vyplynula skutečnost, že relevantní hospodářské veličiny, počínaje pěstebními a těžebními ukazateli až po ukazatele ekonomické, nejsou v LH podle kategorií sledovány. Navíc, ani v minulosti 92

95 ani v současnosti nebyla a není tato problematika vyhodnocována, natož podchycena lesnickým ekonomickým výzkumem, a to i přes mnohaleté výzkumy hodnocení funkcí lesů, i jejich peněžního vyjadřování. Současně bylo zjištěno, že informační systémy lesních podniků, za určitých podmínek, toto umožňují až na úroveň hospodářského výsledku v daném roce. Na zkoumané vztahy a výstupy může mít vliv řada faktorů vnějšího prostředí hospodářská situace správy lesního majetku, trh se surovým dřívím, poloha lesních majetků (diferenciální renta), vlastnické vztahy (např. ovlivňování městských lesů ve vztahu k rozpočtu města) atd. Všechny tyto vlivy není možno kvantifikovat a tím zkoumaná data reálné lesní výroby přizpůsobit stejné srovnávací základně, z níž by se vycházelo při zkoumání vlivu kategorizace lesů na ekonomiku lesních majetků. Proto je nutno pracovat statistickým způsobem, základní soubor vyšetřovaných dat rozšířit, a tím eliminovat neschopnost kvantifikace časových a dalších vnějších vlivů pro odvození zkoumaných závislostí. Přitom zůstává v platnosti základní ekonomický vztah, kdy výdaje v LH jsou v zásadě kryty dosahovanými příjmy, resp. výnosy z prodeje dříví - v reálném tržním prostředí. Význam ekonomických aspektů kategorizace lesů posilují skutečnosti snižujícího se podílu lesů hospodářských a narůstajících tendencích rozšiřování území se zvláštními režimy hospodaření, ale i narůstajících společenských požadavků na lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Příspěvek byl zpracován na základě řešení projektu NAZV č. QJ Diferenciace intenzit a postupů hospodaření ve vztahu k zajištění biodiverzity lesa a ekonomické životaschopnosti lesního hospodářství, a projektu NAZV č. QJ Aktuální a strategické možnosti trvale udržitelného poskytování funkcí lesa a služeb polyfunkčního lesního hospodářství veřejnosti z hlediska sociálně - ekonomického, politického a právního v České republice. LITERATURA Anonymus Program trvale udržitelného hospodaření v lesích. Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové 2015, ISBN Dudík, R Historický vývoj kategorizace lesů v České republice. In Šišák, L. - Stehlík, F. Újmy a náhrady za omezení hospodaření v lesích a jejich možný vliv na kategorizaci lesů. Praha. Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006, s ISBN Kupčák, V., Šišák, L Analýza ekonomických dopadů návrhu nového systému kategorizace lesů a možnosti řešení případných kompenzací. Závěrečná zpráva 1, 2. Priorita NLP I. Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně, Fakulta lesnická a environmentální ČZU v Praze, 2005, 48 s. Kupčák, V Právní a ekonomické aspekty kategorizace lesů. In Šišák, L. - Stehlík, F. Újmy a náhrady za omezení hospodaření v lesích a jejich možný vliv na kategorizaci lesů. Praha. Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006, s ISBN Kupčák, V., Šišák, L., Polster, P., Dudík, R., Šmída, Z Analýza ekonomických aspektů kategorizace lesů (EKKAT 2006). Závěrečná zpráva funkčního výzkumného úkolu MZe ČR. Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno, Fakulta lesnická a environmentální ČZU Praha, 2006, 99 s. 93

96 Kupčák, V., Polster, P Ekonomické aspekty kategorizace lesů v České republice. In Hajdúchová, I. Zborník z konferencie Financovanie 2007 LESY - DREVO. Zvolen: TU vo Zvolene, 2007, s ISBN Matějíček, J Analýza ekonomických dopadů a řešení případných kompenzací pro návrh nového systému kategorizace lesů. In NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM. Zpracování návrhu nového systému kategorizace lesů, na základě studie, zahrnující zhodnocení naléhavosti změny stávajícího systému, analýzu ekonomických dopadů a řešení případných kompenzací (b4). Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště Strnady, 2005 Šišák, L., Švihla, V., Šach, F Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa. Ministerstvo zemědělství, odbor lesního hospodářství, Praha 2003, ISBN Šišák, L., Sloup, M., Křepela, M Zpracování návrhu na úpravu postupů sledujících vynětí dalších lesů z kategorie lesů hospodářských do kategorií, kde je produkční funkce omezována. Studie. Fakulta lesnická a environmentální ČZU v Praze, 2005, s. 31 Šišák, L., Šach, F., Kupčák, V., Švihla, V., Pulkrab, K., Černohous, V., Stýblo, J Vyjádření společenské efektivnosti existence a využívaní funkcí lesa v peněžní formě v České republice. Závěrečná zpráva 2006, FLE ČZU Praha, 2006, 121 s. Viszlai, I Analýza a hodnotenie vplyvu kategorizácie lesov na finančnú výkonnosť lesných podnikov: Dizertačná práca. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene. Lesnícka fakulta s. Vyskot, I. a kol Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Ministerstvo životního prostředí, Praha 2003, ISBN

97 Tab 2 Hospodářská opatření u lesů zvláštního určení Subkategorie cílová druhová skladba výstavba PHO I. stupně, léčivé zdroje ( 8 odst. 1 písm. a, b) kolem zdrojů podzem-ních vod do 25 m bez listnáčů, podél nádrží do 30 m listnáče a MD do 30 %, podél vodních toků hlubokokořenící listnáče mírně až výrazně diferencovaná (etážová) dle HS zakmenění mírně snížené až plné dle HS tvar lesa vysoký (exponované svahy nízký a střední) hospodářský způsob do 50 m od toku a nádrže podrostní, na zbylé ploše násečný, popř. kombinace obmýtí mírně prodloužit u cílo-vých HS, zkrátit při přeměnách obnovní doba postup, způsob a realizace obnovy Příměstské a jiné rekreační, lázeňské ( 8 odst. 2 písm. b, c) zakládat a pěstovat smíšené po-rosty; uplatnit estetické, okras-né a introdukované dřeviny nebo přirozenou druhovou skladbu; u lázeňských lesů pre-ferovat dřeviny s vysokou pro-dukcí ozónu a fytoncidů (70 % jehličnanů) a vyloučit alergizující dřeviny (bříza atd.) střídat věkové stupně na malých plochách, vertikální diferenciace střídat porosty s různým zakmeněním vysoký, popř. nízký a střední, jsou-li esteticky působivější převážně jemnější; střídat ma-loplošný holosečný, násečný, podrostní i výběrný; holoseč vyloučit podél cest a toků prodloužit (u frekventovaných částí až o 30%) Zvláště chráněná území ( 8 odst. 1 písm. c, odst. 2 písm. a) zachovat, popř. zvýšit zastoupení přirozené druhové skladby, vyloučit introdukci nevhodných dřevin směřovat k diferencované (etážové) struktuře, výjimečně výběrnému lesu přiblížit přirozenému stavu dle dřevin převážně vysoký, pro zachová-ní některých druhů i nízký a střední převážně podrostní, popř. účelový výběr, přeměny provádět násečně prodloužit, výjimečně až do fyzické mýtní zralosti mírně prodloužit mírně prodloužit zejména u podrostního způsobu prodloužit, výjimečně až do přirozené obnovní doby (fáze rozpadu) započít u vodního zdroje a dále postupovat proti svahu, těžit v zimě za mrazu nebo při vysokém sněhu, přibližovat lanovým systémem nebo koňmi, vytěženou hmotu včetně zbytků vyklidit Zdroj: LČR (2015) tvořit zvlněné okraje a malé obnovní prvky, těžit mimo re- kreační sezónu, omezit použití těžkých mechanismů a ne-vjíždět dovnitř pásma, přibližo- vat koňmi, na nejfrekventovanějších místech odstranit zbytky po těžbě maximálně přizpůsobit přirozené obnově, popř. účelovému výběru, intenzita těžby dle stavu lesa (velmi mírná až silná), přibližovat zejména koňmi, podpořit autoregulační procesy 95

98 ADRESA AUTORA TRŽNÍ REALIZACE MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA Doc. Ing. Václav Kupčák, CSc. Katedra lesnické a dřevařské ekonomiky Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze kupcak@fld.czu.cz 96

99 Písecké hory dobrý nápad pro rekreaci The Pisek mountains - a good idea for recreation Václav Zámečník Příspěvek se zabývá představením vlastníka daného lesního majetku - města Písku, dále zpracovává základní charakteristiku jeho správce tj. společnosti Lesy města Písku s.r.o. Popisuje kategorizaci daného lesního majetku a činnosti zajišťované správcem lesa pro pohodlí návštěvníků lesa. V souvislosti s realizací mimoprodukčních funkcí lesa uvádí příslušná omezení v hospodaření v příměstských lesích a rozebírá i z nich vycházející vyšší finanční náročnost veškerých prováděných prací. Příspěvek řeší zvýšené bezpečnostní riziko a přímou odpovědnost při využívání mimoprodukčních funkcí lesa. V rámci ekonomického vyhodnocení z pohledu vlastníka i správce daného lesního majetku je zde uvedeno konkrétní vyčíslení ztrát a více nákladů u jednoho vlastníka lesa. Příspěvek je zakončen krátkým zamyšlení nad možnou kompenzací využívání mimoprodukčních funkcí lesa pro vlastníka příp. správce daného lesního majetku. The paper focuses on the introduction of the owner of given forest property, the town of Pisek, and it further defines the basic characteristics of its administrator, the company Forests of Pisek town, Ltd. It describes the categorization of forest resources and activities provided by the forest administrator for the convenience of forest visitors. In connection with the realization of non-productive functions of the forest, the paper describes the corresponding restrictions on the management of suburban forests and it also analyzes the greater financial demands of all executed work resulting from them. The article deals with an increased safety risk and direct responsibility for exploitation of non-productive functions of forest. In terms of economic evaluation from the perspective of the owner as well as the administrator of the forest property, the particular quantification of losses and costs of one forest owner is specified. The paper is concluded with a brief reflection on possible compensation of exploitation of non-productive functions for forest owner or its administrator. 97

100 ÚVOD Písek, město s bohatou historickou tradicí se nachází v Jižních Čechách na řece Otavě trvale bydlících občanů v Písku a jeho blízkém okolí využívá velké nabídky pracovních příležitostí v průmyslové zóně nebo u menších firem či ve 98

101 službách. Nezaměstnanost se pohybuje okolo 3%. Lidé, kteří celý týden tvrdě pracují, stále častěji hledají možnost odpočinku a relaxace. Jednou z možností jak trávit volný čas je výlet do přírody, nejlépe do lesa. MOŽNOSTI REKREACE V PÍSECKÝCH LESÍCH Písek má to štěstí, že je obklopený mořem lesů, ba co více vlastních lesů. Konšelé a radní se již déle než 500 let snažili a snaží bohatství v podobě lesů rozšiřovat. Pomocí různých koupí a směn dnes město Písek vlastní ha lesa. Na správu tohoto majetku má založenou vlastní společnost Lesy města Písku s.r.o., která zajišťuje téměř vše, co se v lese děje. Nejdůležitější je hospodářská činnost při zachování všech ostatních funkcí lesa. Základním nástrojem lesníka je lesní hospodářský plán zpracovaný na 10 let. Zde se můžete dočíst téměř vše o lesním majetku a jeho potenciálu. Jsou zde jasně dané mantinely, v kterých se lesní hospodář může pohybovat. Nadmořská výška je v rozmezí 350 až 600 m nad mořem. Zastoupení věkových tříd je poměrně vyrovnané, druhová pestrost náramná. Dle kategorií je 5600 ha lesů hospodářských, 900 ha lesů zvláštního určení a 30 ha lesů ochranných. Do kategorie lesů zvláštního určení patří i lesy příměstské. Zde převažuje rekreační funkce lesa, to znamená, že lesáci používají jemnější způsoby obnovy lesa s využitím přirozené obnovy. Při umělém zalesnění využívají pestřejší druhovou skladbu, včetně introdukovaných dřevin a ve výchově se zaměřují na jejich uchování. Klest musí být zlikvidován co nejrychleji. Plánované zásahy jsou prováděny převážně v zimních měsících. Pro pohodlí návštěvníků lesa jsou zde budovány a udržovány zařízení rekreačního charakteru, jako jsou lavičky, chodníčky, sportovní zařízení, naučné stezky. Pro zajímavost uvedu výčet všech značených a turisticky využívaných tras. Naučné stezky: Cesta drahokamů 6,5 km 21 zastavení Lesní dřeviny 1,0 km 19 zastavení Lesní porosty 1,2 km 5 zastavení Zlatodoly 0,5 km 2 zastavení Čertova stezka 12,0 km 22 zastavení Od Ptáčkovny k Živci 8,5 km 10 zastavení Sportovní stezky: Les Amerika 2,4 km 14 zastavení U Smetáka 1,1 km 8 zastavení 99

102 100

103 Turistické trasy: Zelená psaníčka - velký okruh Píseckými horami: 20 km Žlutá psaníčka - malý okruh Píseckými horami: 5 km Modré značky 20 km Červené značky 20 km Žluté značky 15 km Červená psaníčka 15 km Cyklotrasy: Č km Č km Č km Č km Hypostezky: 30 km Součet: 194 km upravovaných cest a pěšinek Zastavení: 101 informačních tabulí s textem 8 informačních tabulí s mapou 42 laviček 10 odpočinkových přístřešků 1 zastřešené ohniště 6 ha travnatých ploch 101

104 K tomu připočteme další desítky km zpevněných lesních cest typu 1L až 3L, které nejsou nijak označené, ale turisty rovněž využívané. Všechny tyto stezky a zařízení mají Lesy města Písku s.r.o. ve správě. To znamená, že zajišťují jejich pravidelnou údržbu, sjízdnost a bezpečnost. Po každé větší bouřce se kontroluje jejich stav a napravují se nedostatky. Odstraňují se napadané stromy a větve. Důležitá je rychlost, to znamená, že se neřeší škody na dřevu. Okolí cest musí být též upravené. To vše nad rámec běžné údržby pro naše potřeby. Kategorie lesů zvláštního určení zaujímá na našem majetku 13% rozlohy. Způsob obhospodařování těchto lesů zejména prodloužená doba obmýtí, časová omezenost prováděných prací a menšení velikosti holých sečí se projevují i ve výši těžeb prováděných na tomto území. Jestliže v lesích hospodářských nám LHP umožnuje těžit až 7 každý rok z ha. U lesů zvláštního určení to není ani 5. Zvýšené náklady na každý vytěžený a následnou péči o mladé porosty jdou na vrub naší společnosti. Písecké hory se svou snadnou dostupností stávají stále častěji cílem lidí vyhledávajících aktivní odpočinek. Jejich návštěvnost rok od roku stoupá. S přibývajícími návštěvníky stoupá i riziko úrazu. Velké množství upravených cest je využíváno jak turisty, tak i naší technikou a personálem. Zde vidím velký problém, kdy vlastník a správce komunikace nese zodpovědnost za jejich stav. Rovněž veškeré lavičky a přístřešky námi zbudované, říkají: Návštěvníku pojď, u nás jsi vítán. Proti tomu stojí v Lesním zákoně, že vstup do lesa je na vlastní nebezpečí. Mnoho soudních sporů o náhradu škod po úrazu či smrti již proběhlo a ještě proběhne s předem nejasným výsledkem. Nelze se proto divit některým soukromým 102

105 vlastníkům lesů, že žádné značené trasy pro turisty na svém majetku nechtějí. Pro ně to znamená pouze zvýšené náklady a bezpečnostní riziko s nulovým přínosem. Při pokusu vyčíslit ztráty a vícenáklady naší společnosti spojené s veřejným využíváním lesů se nezabývám drobnostmi, které vznikají při sběru hub a lesních plodů, ale věřím, že jsou lokality, kde i toto může být problém. Ztráty na produkci za rok ha lesa zvláštního určení x 2 x 1200,- Kč (průměrné zpeněžení) = ,- Kč Ztráta na zpeněžení špatně zmanipulovaného dřeva v důsledku rychlého zprůjezdnění cest pro turisty. 650 x 500,- Kč = ,- Kč 103

106 Náklady spojené s údržbou cest a zařízení využívaných turisty nad rámec běžné údržby: Materiál ,- Kč Mzdy + odvody ,- Kč Služby ,- Kč Odpisy ,- Kč Celkem ,- Kč Náklady spojené s provozem malé obůrky zvyšující atraktivitu lesů: Materiál + krmivo ,- Kč Mzdy + odvody ,- Kč Celkem ,- Kč Provoz vzdělávacího centra s terénními ukázkami: Materiál ,- Kč Mzdy + odvody ,- Kč Celkem ,- Kč Součet přímých nákladů a ztrát spojených s obecním užíváním lesů pro společnosti Lesy města Písku s.r.o. za rok 2015 činní ,- Kč. Podělíme-li tyto peníze výměrou spravovaných lesů, dojdeme k číslu 570,- Kč/ha. ZÁVĚR Ano spravujeme lesy velkému vlastníkovi, který má zájem a je ochoten zmiňovanou sumu ve prospěch spokojených návštěvníků lesa věnovat. Ale proč? Máme zde lesní zákon z roku 1995, kde je jasně řečeno, že vstup do lesa je zdarma. Jsou zde vyjmenované činnosti, které jsou v lese každému povolené. Na druhou stranu zde máme vlastníky pozemků, kteří jsou nuceni dané činnosti strpět. Již delší dobu se diskutuje téma zpoplatnit vstup do lesa. Zda by byl ochoten každý návštěvník stejně jako při vstupu do fitcentra zaplatit nějakou sumu. Já osobně si myslím, že tudy cesta nevede. Myslím si, že hlavní úlohu by zde měl sehrát stát. Příklady jednoduchých náhrad na plochu známe u kolegů zemědělců. Jaký má přínos pro společnost vyplácet velké sumy za to, že máme část republiky žlutou, když kvete řepka nebo osetou kukuřicí, která skončí v bioplynové stanici nebo naopak, že tam zemědělec nedělá nic? My lesáci hospodaříme dle lesního hospodářského plánu. Garantujeme určitý stav lesa, jehož ekologická hodnota neklesá. My nabízíme společnosti tu nadstavbu zdravého prostředí. Naopak my neseme veškeré finanční následky. Přimlouvám se proto pro odborníky spočítanou nikým nezpochybnitelnou plošnou náhradou pro každého vlastníka lesa. Vím, že to nebude jednoduché, ale na druhou stranu nemá cenu vymýšlet nic složitého. 104

107 ADRESA AUTORA Ing. Václav Zámečník jednatel Lesy města Písku s.r.o

108 Problematika přípravy projektů stezek pro terénní cyklistiku v ČR případová studie projektu Singltrek Písecké hory Project preparation of mountain bike trails in the Czech Republic case study of the project Sigltrek Písecké hory Alice Kozumplíková, Daniela Konečná Pohyb v krajině na horském kole (MTB či lépe terénní cyklistika) v ČR zažívá stále dynamický rozvoj. Nejednotná terminologie a nejasná právní úprava této oblasti často vyúsťuje v nepochopení mezi dotčenými subjekty a mnohdy odlišné přístupy orgánů státní správy. Tato nedorozumění se promítají do procesu samotného plánování, realizace, správy a údržby infrastruktury pro jezdce na horském kole v krajině ČR. Příspěvek si klade za cíl představit zkušenosti z přípravy projektu Singltrek Písecké hory, která byla na počátku roku 2016 pozastavena při jednání Zastupitelstva města Písku. Město Písek si nechalo zpracovat studii proveditelnosti zamýšleného projektu, kde byla kromě jiného akcentována problematika legislativních předpisů souvisejících s plánováním, realizací a správou stezek pro terénní cyklistiku. Bylo diskutováno právo přístupu do krajiny, předpisy související s ochranou životního prostředí a územní řízení. Podobně byla uvedena problematika odpovědnosti vyplývající z provozu a užívání stezek pro terénní cyklistiku. Složitost problematiky právní úpravy vede k myšlence zjednodušení celého procesu a zejména sjednocení přístupu k infrastruktuře pro terénní cyklistiku v rámci celé ČR. A mountain biking in the Czech countryside still experiences a dynamic development. A confusing terminology and inconsistent legislation often results in misunderstandings between stakeholders and different approaches of state administration authorities. These misinterpretations are reflected in all processes of planning, implementation, management and maintenance of an infrastructure for mountain riders in the Czech countryside. The paper aims to present our experience from a preparation of a project Singltrek Písecké hory. The preparation of this project was cancelled by the negotiation of the City council of the city Písek in the first third of The City of Písek commissioned a feasibility study of the proposed project. This study emphasized among others an issues of legal regulations related to planning, implementation and management of trails for mountain biking. A right of access to countryside, regulations related to environmental protection and spatial management were also discussed. Similarly, the issue of liability arising from the operation and use of trails for mountain biking was introduced. The complexity of this issue leads to the idea of simplifying the entire process and in particular to standardize approaches to the infrastructure for mountain biking throughout the Czech Republic. 106

109 Klíčová slova: právo přístupu do krajiny, odpovědnost za škodu, územní řízení Key words: right of access to the landscape, landowner liability, zoning process ÚVOD Terénní cyklistika prochází v posledních letech dynamickým vývojem, který se odráží ve stále větších nárocích na potřebnou infrastrukturu v krajině České republiky. Terénní cyklistikou v tomto příspěvku rozumíme rekreační jízdu na kole po stezkách vedených terénem v různých stupních obtížnosti. Nezabýváme se proto cyklistikou profesionální, pro kterou jsou projektovány speciální závodní tratě většinou na území sportovních areálů. Terénní cyklistika je v terénu často realizována neformálně po stávající dopravní infrastruktuře (lesních, polních cestách, nevhodně také po značených turistických stezkách či přímo terénem). Rozlišujeme několik typů terénní cyklistiky od tzv. cross country (jízda po lesních a polních cestách), přes freeride (jízdě z kopce dolů terénem s umělými překážkami) až po downhill (jízdu z kopce s velkým převýšením a náročnými terénními překážkami). Freeridové a downhillové tratě se kromě nelegálních živelných nejčastěji staví v tzv. bikeparcích (Bikepark Kouty, Bikepark Špičák, Single trails Dolní Morava, Singltrails Bílá). Pro rekreační jezdce na horském kole vznikají tzv. singletracks či singltrails zpravidla jednostopé stezky ve volné přírodě. Tyto typy stezek jsou zpravidla doplňovány o doprovodné služby (půjčovna a servis kol, instruktoři jízdy na horském kole apod.). Mezi nejznámější v ČR patří Rychlebské stezky, Singltrek pod Smrkem, Cykloaréna Vysočina, nově také Single Trail Moravský kras). Kombinace všech typů tratí a doprovodné infrastruktury v jedné lokalitě jsou potom nazývány tzv. bike resorty či cyklo resorty (např. Specialized Bike resort Valašsko). Infrastruktura pro terénní cyklistiku i používaná terminologie je značně různorodá, v ČR neexistuje oficiální předpis, který by infrastrukturu jasně vymezoval, definoval. Často se proto v praxi setkáváme s různými pojetími a postupy při procesu plánování, realizace a správy této infrastruktury. Reálný případ může být popsán na projektu Singltrek Písecké hory. Město Písek si nechalo v průběhu roku 2015 zpracovat studii proveditelnosti zamýšleného projektu pracovníky Mendelovy univerzity v Brně. Cílem příspěvku je prezentovat výsledky studie v oblasti právní úpravy související s plánováním, realizací a správou stezek pro terénní cyklistiku v ČR. Nutno podotknout, že na počátku roku 2016 byla další příprava projektu Singltrek Písecké hory zastavena na základě jednání Zastupitelstva města Písku. Analýza legislativních předpisů se obecně dotýká práva přístupu do krajiny, předpisů souvisejících s ochranou přírody a krajiny a územního řízení. Dále jsou uvedeny informace odpovědnosti vyplývající z provozu a užívání stezek pro terénní cyklistiku typu singltrek. PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOJENÁ S TERÉNNÍ CYKLISTIKOU: 1) Právní úprava územního řízení a proces posuzování vlivů na životní prostředí Ze zkušeností vyplývá, že přístupy v povolovacím procesu se značně různí, záleží vždy na konkrétním případu. V praxi jsou potom některé projekty povolovány v režimu terénních úprav (definice v 3 odst. 1, stavebního zákona). V menší míře také v nejpřísnější variantě, kdy část budovaných stezek naplní znaky stavby podle stavebního zákona (viz 2 odst. 3 stavebního zákona), zejména při budování 107

110 určitých umělých překážek či prvků, překonávání nerovností terénu (mostky, nájezdy, lávky, vyzdívky, vyšší opěrné zídky atd. V obou případech je nezbytné vést územní řízení, jehož výsledkem bude vydání rozhodnutí o změně využití území dle 80 stavebního zákona nebo o umístění stavby dle 79 stavebního zákona, a případně na ně navazující stavební řízení. V územním řízení je mj. posuzován soulad s územním plánem, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů dle zvláštních právních předpisů (mj. orgány ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny). Územní řízení bylo vedeno např. při realizaci stezek v rámci destinace Singltrek pod Smrkem v CHKO Jizerské hory. V 80 odst. 3 písm. a) stavebního zákona jsou vymezeny terénní úpravy, které nevyžadují ani rozhodnutí o změně využití území, ani územní souhlas jedná se o terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m² na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady. Pokud se jedná o takové terénní úpravy, stavební záměr nevyžaduje ani stavební povolení či ohlášení, není tedy vůbec posuzován ze strany stavebního úřadu. V praxi při umísťování stezek pro terénní cyklistiku na pozemcích určených k plnění funkcí lesa problematizuje použití tohoto způsobu schválení záměru zejména podmínka, že se jedná často o pozemky, které mají společnou hranici s lesními cestami (lesní cesty je třeba považovat za veřejné pozemní komunikace, pokud vyhoví kritériím, které stanoví zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů na tzv. veřejně přístupné účelové komunikace). V režimu místních terénních úprav byly v praxi realizovány např. projekty Cykloaréna Vysočina či Lipovské stezky. V závislosti na konkrétní povaze záměru připadá v úvahu tedy celá řada možných scénářů, pokud jde o povolovací procesy na úseku stavebního řádu. V každém případě by konkrétní záměr měl být konzultován se stavebním úřadem, který jej kvalifikuje dle stavebního zákona a stanoví, v jakém řízení bude záměr dále zkoumán. Jak vyplývá i z rozhodovací činnosti správních úřadů, síť stezek pro terénní cyklistiku by za určitých okolností mohla také naplňovat charakter sportovního areálu (podle hustoty sítě, podoby budovaných stezek, míry zásahů do území či míry ovlivnění užívání dotčené lokality). V takových případech je nezbytné předložit oznámení záměru příslušnému správnímu úřadu, který provede tzv. zjišťovací řízení, jehož výsledkem bude závěr, zda bude záměr podroben tzv. úplnému posouzení vlivů na životní prostředí či nikoli (dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů). K aplikaci bodu č přílohy č. 1 k zákonu EIA není dostupná aktuální metodická pomoc ze strany Ministerstva životního prostředí. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že v závislosti na podobě záměru byly obdobné záměry krajským úřadům oznamovány, závěry zjišťovacích řízení se různí s ohledem na konkrétní podobu záměru. 2) Posuzování záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny Právní úprava aspektů realizace obdobných záměrů, které se týkají práva na přístup do krajiny a obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny, vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (ZOPK). Volný přístup do krajiny je upraven v 63 ZOPK (každý právo na volný průchod 108

111 přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy). Je nutno podotknout, že institut volného přístupu do krajiny nelze chápat šířeji, než jak jej ZOPK vymezuje. Hovoří-li o volném průchodu, nelze z něj dovozovat rovněž právo na volnou jízdu na kole. Většina záměrů stezek pro terénní cyklistiku je realizována na lesních pozemcích. Z hlediska lesních pozemků je volný přístup doplněn právem na obecné užívání lesa zakotveným v 19 zákona o lesích. Lesní zákon jízdu na kole výslovně reguluje, když v 20 výslovně zakazuje mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole. Jakýkoliv záměr výstavby stezek pro terénní cyklistiku musí z hlediska ZOPK počítat s následujícími procesy. Pokud má být záměr realizován na lesních pozemcích, je nutné se vypořádat s dotčením významného krajinného prvku (VKP). V případě záměru Singltrek Písecké hory by se projekt musel vypořádat i s obecnou ochranou krajinného rázu, protože záměr by měl být realizován na území přírodního parku. Specifické otázky by vznikaly v případě, že by daný záměr měl zasahovat do některých ze zvláště chráněných území (ZCHÚ). V tomto ohledu platí ještě přísnější režim a to jak na samotných územích těchto ZCHÚ, tak v jejich ochranném pásmu. Dle 44 ZOPK je dále nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody v případě některých činností prováděných na území zvláště chráněných území (např. i povolení provedení terénních úprav). ZCHÚ pak mohou mít stanoveny tzv. bližší ochranné podmínky, které rovněž mohou podmiňovat jejich provedení souhlasem orgánu ochrany přírody. Rovněž musí být zohledňovány plány péče ZCHÚ. Zmínit je třeba rovněž právní ochranu územního systému ekologické stability (ÚSES). ÚSES představují jeden z limitů využití území ( 2 stavebního zákona). Skutečnost existence vymezeného ÚSES v přírodním parku Písecké hory (interakční prvky, lokální biocentra, lokální biokoridory, regionální biocentra; celé ochranná zóna národního biokoridoru) by se musela promítnout zejména do fáze územního řízení, kdy musí být mj. zkoumán soulad s vydanou územně plánovací dokumentací, tedy i s ochranou ÚSES promítnutou do územního plánu. K zásahům do regionálního ÚSES se vyjadřuje krajský úřad, v případě nadregionálního ÚSES je to Ministerstvo životního prostředí ČR. V neposlední řadě je nutno počítat se speciální úpravou území zahrnutých do soustavy NATURA ) Provoz a užívání stezek pro terénní cyklistiku management rizik Kromě otázek právní úpravy v oblasti územního řízení či ochrany přírody a krajiny se projekty stezek pro terénní cyklistiku musí vypořádat s otázkami souvisejícími s odpovědností vyplývající z provozu a užívání stezek pro terénní cyklistiku. Vlastníci a správci území mají oprávněné obavy z množících se soudních sporů v případě zranění související s rekreačním využíváním jejich pozemků, tak jak tomu bylo v minulosti ve vyspělých zemích. Při porovnání jednotlivých typů rekreačních aktivit obavy z bezpečnostních rizik a soudních sporů stoupají logicky zejména u nově se objevujících typů rekreačních aktivit, kterými je v ČR i terénní cyklistika. V české krajině běžné typy rekreačních aktivit (běžecké lyžování, cykloturistika, pěší turistika) tak velká znepokojení nevyvolávají. V České republice bohužel zatím není přístup ke správě rizik takového typu oficiálně vyřešen. Většina provozovatelů stezek pro 109

112 terénní cyklistiku se odkazuje v provozních řádech při řešení této otázky na ustanovení 19 lesního zákona, ve kterém se stanoví, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. V odůvodněných případech lze toto právo na volný vstup do lesa omezit rozhodnutím o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa (nejvýše na dobu tří měsíců). Speciální úpravu odpovědnosti obsahuje lesní zákon v ustanovení 22 o bezpečnosti osob a majetku. Dle 22 odst. 1 lesního zákona jsou vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Dle odst. 2 pokud zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odst. 1 vyžaduje i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu. Ustanovení vyznívají tak, že povinnost zajistit ochranu svých nemovitostí mají v prvé řadě vlastníci nemovitostí, které mohou být zvláštní povahou lesa ohroženy, nikoliv vlastníci lesa samotní. Těm je stanovena povinnost strpět provádění případných prevenčních opatření. Rozhodovací praxe soudů však takto jednoznačně chápané nastavení odpovědnosti pozměnila s ohledem na aplikaci ustanovení 415 občanského zákoníku z r (zákon č. 40/1964 Sb., který byl nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů dále jen NOZ ), podle kterého je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, na přírodě a životním prostředí. Soudy tak začaly na vlastníky lesa přenášet mj. odpovědnost za to, že les se nestane zdrojem ohrožení či nebezpečí nejen pro vlastníky nemovitostí v jeho blízkosti či přímo v něm, ale rovněž pro jeho návštěvníky a uživatele (viz Flora, 2012). Ve vztahu k návštěvníkům lesa byl klíčový rozsudek Nejvyššího soudu ze dne (sp. zn. 25 Cdo 618/2001): Každý je podle 415 obč. zák. povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který objektivně posuzováno je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody. Tento přístup byl opakovaně potvrzován v dalších rozsudcích, včetně těch, které se týkaly ohrožení zdraví např. v důsledku pádu stromů na lesní cestu/stezku. Vlastník lesa tedy musí v případě souhlasu se zřízením stezky pro terénní cyklistiku na svých pozemcích počítat s obecnou preventivní povinností. Nový občanský zákoník (NOZ) v 2900 rovněž zakotvuje obecnou prevenční povinnost ( Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. ), jednak obsahuje nově ustanovení o škodě způsobené věcí, kdy podle 2937 NOZ způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu určit, platí, že jí je vlastník věci. Zatím nelze s jistotou předvídat, jakým způsobem budou soudy toto ustanovení aplikovat, lze však očekávat návaznost na stávající judikaturu. Dostupné komentáře k předmětnému ustanovení NOZ zmiňují právě situace související se stavem porostu 110

113 a pádem stromů. Podle nich se vlastník pozemku bude moci povinnosti k náhradě škody ubránit, prokáže-li, že nezanedbal náležitý dohled, tzn., že vykonával vlastnická práva řádně, avšak s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem nemohl pád stromu předvídat a ani mu zabránit. Pád stromů či kamenů na stezku pro terénní cyklistiku je přitom jen jednou z možných situací, které by mohly vést ke vzniku odpovědnosti dle NOZ; ustanovení 2937 NOZ tedy bude z hlediska případných soudních sporů týkajících se odpovědnosti za škodu způsobenou při užívání stezky pro terénní cyklistiku klíčové. Zásady managementu rizik (risk management) jsou v oblasti stezek pro terénní cyklistiku dobře rozpracovány a aplikovány zejména v západních zemích, kde mají s formálně spravovanými typy rekreace v krajině dlouholeté zkušenosti. Ty vycházejí zejména ze společenských zájmů v oblasti rekreace v krajině a snaze správců a provozovatelů navštěvovaných míst vyhovět zájmům uživatelů při zachování rozumné míry jejich bezpečnosti. Potřeba rekreace souvisí zejména se změnou životního stylu obyvatel měst, kvalitou životního prostředí, se zvyšujícím se materiálním zabezpečením občanů a potřebou aktivního trávení volného času v přírodě. Například v USA je otázka bezpečnosti a odpovědnosti za zranění řešena od 70. let minulého století. Rekreační využívání krajiny představuje naplňování veřejného zájmu. V jednotlivých federálních státech USA vešly v platnost tzv. Recreational Use Statuses (International Mountain Biking Association). Tyto právní předpisy jsou určeny na podporu veřejného rekreačního užívání pozemků v soukromém vlastnictví. Vlastníkům a správcům pozemků je udělena imunita chránící je před zodpovědností za zranění nebo poškození majetku třetích osob (rekreantů, turistů). Základní sdělením plynoucím z těchto předpisů je, že majitelé a správci pozemků užívaných k rekreaci jsou vládou podporováni a chráněni tak, aby rekreaci na svých pozemcích nebránili a byla tak naplněna rekreační potřeba veřejnosti. Ve Velké Británii například vyústily snahy o zajištění bezpečnosti osob pohybujících se v krajině v podporu formálních produktů rekreace v krajině pro jednotlivé uživatelské skupiny (jízda na koni, terénní běh, terénní cyklistika, pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace, atp.). Příkladem dobré praxe pro ČR mohou být zejména přístupy a činnosti Forestry Commission Scotland. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ V případě záměru projektu Singltrek Písecké hory byly další přípravy zastaveny na jednání Zastupitelstva Města Písku v březnu K zastavení dalších příprav záměru došlo zejména kvůli obavám místních obyvatel z negativního narušení stávajících podmínek v přírodním parku Písecké hory, obavy plynuly také z nejasného vymezení odpovědnosti za případné škody, v neposlední řadě z nedodržování provozního řádu stezek a střetů mezi uživateli lesa v rámci přírodního parku. Z výše uvedeného vyplývá, že každý projekt stezek pro terénní cyklistiku musí být z hlediska územního resp. stavebního řízení a procesu posuzování vlivů na životní prostředí posuzován individuálně podle platných právních předpisů. Více jistoty a zjednodušení by mohly přinést změny v oblasti odpovědnosti vyplývající z provozu a užívání stezek (nejen) pro terénní cyklistiku, jak je tomu v západních zemích. Dá se předpokládat, že v ČR budou v rámci podpory cestovního ruchu v regionech vznikat další záměry na realizaci stále oblíbenějších stezek pro terénní cyklistiku, a proto by bylo vhodné vytvořit komplexní metodiku/manuál pro přípravu, realizaci, provoz, 111

114 správu a údržbu formálních stezek pro terénní cyklistiku v ČR s využitím dosavadních zkušeností z ČR a zejména ověřených postupů ze zahraničí, která by se stala vodítkem pro subjekty dotčené přípravou projektů tohoto typu. REFERENCE Flora, M Právní odpovědnost vlastníků lesa vzhledem k cizím nemovitostem. Odpovědnost za škodu. Dostupné z: International Mountain Biking Association. Understanding Recreational Use Statues. Dostupné z: Kozumplíková, A. a kol Studie proveditelnosti záměru projektu Singltrek Písecké hory. Mendelova univerzita v Brně. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., který byl nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ADRESA AUTORŮ Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D. Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelova univerzita v Brně alice.kozumplikova@mendelu.cz Mgr. Daniela Konečná Oddělení justice, migrace a financí Kancelář veřejného ochránce práv daniela.konecna@ochrance.cz 112

115 Lokální multiplikátor jako nástroj pro kvantifikaci rekreační funkce lesů The local multiplier as a tool for quantification of the forests recreational functions Petra Hlaváčková, David Březina Cílem příspěvku je upozornit na možný způsob kvantifikace vlivu lesního podniku a lesního hospodářství na ekonomický a sociální rozvoj území pomocí aplikace metodiky výpočtu lokálního multiplikátoru a zjišťování potenciálních peněžních toků souvisejících s plněním socioekonomických funkcí lesních ekosystémů. Lokální multiplikátor je specifický mikroekonomický ukazatel umožňující kvantifikovat a vyhodnotit socioekonomické přínosy vybraného subjektu zejména pro místní obyvatele a podnikatele. Výzkum v této oblasti, který probíhal v letech , je reakcí na dosud neřešené problémy lokální ekonomiky v odvětví lesního hospodářství a ochrany přírody a krajiny, které vyplývají z cílů uvedených ve strategických dokumentech udržitelného rozvoje s působností v národním i mezinárodním měřítku. The aim of this paper is to highlight the possible way how to quantify the impact of forest enterprise and forest management on the economic and social development of the territory by using the methodology of calculation of the local multiplier and identifying potential cash flows associated with the implementation of socio-economic functions of forest ecosystems. The local multiplier is a specific microeconomic indicator allowing quantifying and evaluating the socio-economic benefits of the selected subject especially for local residents and entrepreneurs. The research in this area, which was conducted between years 2014 and 2016, represents a response to the still unresolved problems of the local economy in the forestry sector and the sector of nature and landscape protection, arising from the goals listed in strategy documents of sustainable development with both national as well as international scope. Klíčová slova: ekonomika, lesní podnik, lokální multiplikátor, lokální výdaje, management Keywords: economics, forest enterprise, local multiplier, local expenditure, management ÚVOD Cílem příspěvku je prezentovat dílčí výsledky výzkumu zaměřeného na zjišťování přínosů lesního podniku pro lokální ekonomiku pomocí výpočtu skóre lokálního multiplikátoru. Podle Shumana (2000) definice ekonomické lokalizace zní: Proces ekonomické lokalizace znamená, že místně vlastněné podniky užívají místní zdroje udržitelným 113

116 způsobem, zaměstnávají místní pracovníky za přiměřenou mzdu a slouží primárně místním spotřebitelům. Tento proces pak vede k navrácení rozhodovacích procesů zpět komunitě a snižuje její závislost na dovozu zvenčí. Lokalizace podniků do regionů přináší výhody především pro lokální ekonomiku, jak uvádí např. Douthwait (1996); Shuman (2000). Přínosy lesních podniků pro lokální ekonomiku jsou kombinací přínosů sociálních a ekonomických. Lesní podniky jsou specifickou součástí ekonomiky státu, jelikož jejich hospodářská činnost je vázána na venkovské regiony. Významem lesních malých a středních podniků v Evropské unii pro zaměstnanost, ekonomiku a regionální rozvoj se zabývali např. Tunkele, et al. (2011) Místní ekonomika, která si zachovala alespoň část svých místních ekonomických vazeb (vlastnictví podniků místními lidmi, místní produkci s využíváním místních zdrojů, místní prodej a investování místních peněz opět v místě) je jednak méně zranitelná z globálně ekonomického hlediska, jednak je efektivní ve smyslu menšího plýtvání energií a přírodními zdroji. Lokální multiplikátor je vysoce aplikačně vhodným indikátorem udržitelného rozvoje. Máme několik druhů lokálních multiplikátorů, ale nejčastěji používané jsou lokální multiplikátor 2 a 3 (LM2, LM3). LM2 spočívá v zaměření se na první dvě kola oběhu finančních prostředků jedná se o celkové příjmy zkoumaného subjektu a lokální výdaje zkoumaného subjektu. LM3 obsahuje první dvě kola podle stejného schématu jako LM2, ale přidává navíc i kolo třetí, ve kterém kvantifikujeme lokální výdaje všech, kteří od zkoumaného subjektu v kole 2 přijali finanční prostředky (kdo byl příjemcem lokálních výdajů). U organizací se jedná zejména o dodavatele a zaměstnance. V České republice se výpočet lokálního multiplikátor stále nedostal do podvědomí veřejnosti. Problematikou lokálních multiplikátorů se zabývá Kutáček (2007a,b) a Johanisová (2007, 2008). Metodika výpočtu byla aplikována v malém počtu závěrečných prací například Došek (2006); Ježková (2008); Novotná (2011); Rejmanová (2014); Březina (2014) Silovská (2015); Březina a kol. (2015, 2016). Ze zahraničních autorů například Sacks (2002); Cimadomo, Bénassy-quéré (2012). Rekreační funkce je jednou z mnoha služeb poskytovaných ekosystémy. Dle Common International Classification of Ecosystem Services (CICES) systémem vytvořeným Evropskou environmentální agenturou může být rekreační funkce klasifikována jako kulturní tematická kategorie, která obsahuje všechny nemateriální a normálně nespotřební výstupy ekosystému, které mají vliv na fyzické a duševní stavy lidí (Haines-Young, Potschin, 2013). Pro oceňování funkcí lesních ekosystémů se nejčastěji používají metody mimotržního oceňování. Tyto metody lze rozdělit na metody založené na preferencích jednotlivců (viz např. Harris 2005, Šálka et al. 2008; Seják, Dejmal et 114

117 al., 2003; Glover 2010) a metody založené na expertním (nepreferenčním) přístupu (viz např. Šišák, Pulkrab 2008; Vyskot et al. 2003; Seják et al. 2010). Hodnota rekreace je obvykle určována metodou cestovních nákladů (Travel Cost Method, TCM) nebo metodami kontingentního oceňování (Contingent Valuation Method, CVM), zejména se používá přístup zaměřený na ochotu platit (Willingness to Pay, WTP). Metody založené na ochotě platit jsou hojně využívány v případových studiích zaměřených na hodnocení rekreační hodnoty chráněných území (viz např. Verbič, Slabe-Erker, 2008; Hakim et al. 2011). Porovnáním metod TCM a CVM se zabývali např. Mayor et al. (2007). METODIKA A MATERIÁL Kvantifikace LM Vymezení lokality šetření: vymezení na základě geografické příslušnosti (např. hranice mikroregionu, okresu, kraje), vytvoření kružnice o určitém poloměru (většinou cca kilometrů) se středem v sídle zkoumaného subjektu, kde jsou za nelokální považovány ty výdaje, které plynuly subjektům se sídlem vně kružnice. (Rejmanová 2014) Vstupní data: výpočet prvního kola LM2, LM3: transformovat data z účetnictví zkoumaného subjektu (účtová třída 6 účtová skupina 60, 64, případně 69), výpočet druhého kola LM2, LM3: transformovat data z účetnictví zkoumaného subjektu (účtová třída 5 účtová skupina 51, 52), výpočet třetího kola LM3: dotazníkové šetření. Položky dotazníku pro zaměstnance a dodavatele obsahují níže uvedené položky. Položky výdajů zaměstnanců: potraviny, nápoje, tabák, odívání, obuv, bydlení voda, energie, doprava, pohonné hmoty, pošta, telekomunikace, daň z nemovitosti, ostatní daně, splátky (úvěry, půjčky, pojištění, spoření), rekreace, sport, kultura, ostatní zboží a služby. Položky výdajů dodavatelů: výdaje na zaměstnance, výdaje na dodavatele, splátky úvěrů a půjček, daň z nemovitosti, ostatní daně, voda, energie, nájemné, provoz budov, pohonné hmoty, pošta, telekomunikace, 115

118 propagace, reklama, ostatní zboží a služby. Výpočet LM2 Schéma výpočtu: Výpočet LM3 Schéma výpočtu: kde: 1. kolo= celkové příjmy zkoumaného subjektu 2. kolo= lokální výdaje zkoumaného subjektu 3. kolo= lokální výdaje příjemců z kola 2 Kvantifikace rekreační funkce lesa Pro monitoring návštěvnosti území je možné využít specializovanou firmou, která pro měření návštěvnosti využívá pyroelektrický senzor s orientačním rozlišením pěších návštěvníků a cyklistů. Monitoring je vhodné doplnit terénním šetřením a dotazníkovým průzkumem s přímým oslovováním respondentů. Na základě této metodiky lze zjistit konkrétní parametry území (počet návštěvníků, socioekonomické poměry a potřeby návštěvníků území apod.). Měření by mělo odhalit nejvíce exponovaná a požadovaná místa a umožnit zjistit směr budoucího zájmu a případných peněžních toků v zájmovém území. Metodický přístup ke zjišťování potenciálu rekreační funkce lesního hospodářství pro ekonomický rozvoj území vychází z metodiky, která umožní měřit na jedné straně ochotu návštěvníků území platit služby plynoucí z využívání lesních cest a cyklostezek v zájmovém území a na druhé straně umožní měřit výdaje na zajištění rekreační funkce a jejich dopad na lokální ekonomiku. Metodický přístup je možné rozdělit do dvou částí. I. Dotazníkové šetření Distribuce dotazníků (použita metoda cestovních nákladů a kontingentní metoda). Příklad dotazníku pro návštěvníky lokality (rekreanty) Věková struktura, bydliště návštěvníků, odhadnuté náklady na návštěvu lokality, ochota platit za vstup do lokality, ochota alokovat část daně na zlepšení rekreační funkce v lokalitě, nejčastější aktivity návštěvníků v lokalitě, návrhy na zvýšení rekreační atraktivity území. II. Zjišťování peněžních toků do rekreačních prvků v zájmovém území S využitím informačního systému na podkladě skutečných nákladů, výdajů, výnosů a příjmů se vyhodnotí explicitní a implicitní účetní parametry rekreačních prvků v zájmovém území. VÝSLEDKY Správa Národního parku Podyjí (dále jen Správa NP nebo Správa ) dílčí výsledky disertační práce: Ekonomické aspekty Správy Národního parku Podyjí Výpočtem skóre LM2 bylo zjištěno, že v okrese Znojmo bylo v roce 2012 zásluhou Správy vytvořeno pro obyvatele dodatečných 30,4 mil. Kč. Hodnota vypočteného 116

119 skóre LM2 byla 1,43 (průměrná hodnota skóre). Jelikož hodnota LM2 nabývá hodnot od 1 do 2, lze konstatovat, že i když Správa vynaložila 93 % mzdových výdajů na lokální zaměstnance a 58,77 % výdajů na lokální významné dodavatele, tak stále 41,23 % výdajů na významné dodavatele jde mimo okres Znojmo. Tyto nelokální výdaje snižují hodnotu skóre LM2. Doporučením pro zvýšení hodnoty skóre LM2 je využívat více služeb lokálních dodavatelů hlavně v souvislosti s činnostmi, které se netýkají přímo ochrany přírody a lesního hospodářství (LH). V souvislosti s veřejnými zakázkami hraje důležitou roli i cena, i když právě subjekt jako je Správa NP by měla podporovat regionální ekonomiku a rozvoj celého regionu. Výpočtem skóre LM3 bylo zjištěno, že v okrese Znojmo bylo v roce 2012 zásluhou Správy vytvořeno pro obyvatele dodatečných 65 mil. Kč. Hodnota vypočteného skóre LM3 (1,92) vyjadřuje vysokou hodnotu lokálního multiplikátoru. Znamená to, že z každých deseti korun, které Správa získá jako svůj příjem, vytvoří 19,20 korun pro místní ekonomiku v okrese Znojmo. Každá koruna výdajů Správy vytvoří 1,92 korun pro místní ekonomiku. Každá koruna výdaje vytvoří 0,92 dodatečné koruny příjmu pro místní ekonomiku. Tento fakt vypovídá o silné lokální ekonomice (1,92 1 = 0,92). Kutáček (2007a) uvádí, že hodnota skóre nad 1,80 vypovídá o silné lokální ekonomice a zároveň tvrdí, že i když hodnota skóre LM3 nabývá hodnot od 1 do 3, tak reálná nejvyšší hodnota vypočteného skóre se pohybuje do 2,20. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (dále jen ŠLP ML Křtiny ) dílčí výsledky projektu LDF_VT_ : Význam Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny pro lokální ekonomiku. Výpočtem skóre LM2 bylo zjištěno, že v okresech Brno-venkov, Blansko bylo v roce 2014 zásluhou polesí ŠLP ML Křtiny vytvořeno pro obyvatele dodatečných 40,0 mil. Kč. Hodnota vypočteného skóre LM2 byla 1,23 (nízká hodnota skóre). Výpočtem skóre LM3 bylo zjištěno, že v okresech Brno-venkov, Blansko bylo v roce 2014 zásluhou polesí ŠLP ML Křtiny vytvořeno pro obyvatele dodatečných 90,5 mil. Kč. Hodnota vypočteného skóre LM3 (1,52) vyjadřuje průměrnou hodnotu lokálního multiplikátoru. Znamená to, že z každých deseti korun, které ŠLP ML Křtiny získá jako svůj příjem, vytvoří 15,20 korun pro místní ekonomiku v okrese Brno-venkov, Blansko. Každá koruna výdajů ŠLP ML Křtiny vytvoří 1,52 korun pro místní ekonomiku. Každá koruna výdaje vytvoří 0,52 dodatečné koruny příjmu pro místní ekonomiku (1,52 1 = 0,52). Z toho vyplývá, že by se management ŠLP ML Křtiny měl zaměřit na zvyšování podílu lokálních dodavatelů, případně osvětu u svých zaměstnanců. Doporučení se však zdají býti problematická. V případě dodavatelů se musí podnik řídit zákonem o veřejných zakázkách, dle kterého nemůže zohlednit příslušnost dodavatele k regionu. Problematické se její i ovlivňování spotřebitelského chování zaměstnanců, kdy jim podnik není schopen nařídit podporu místních obchodů. Jediným možným řešením se jeví změna regionální, příp. národní politiky a zavedení nástrojů na podporu lokální ekonomiky. Jelikož se ŠLP ML Křtiny nachází v blízkosti druhého největšího města České republiky Brna, poskytují lesy socioekonomické přínosy především z pohledu plnění rekreační funkce, s kterou souvisí i funkce estetická. Plnění rekreační 117

120 a estetické funkce lesních ekosystémů přináší pro ekonomiku finanční přínosy v podobě pracovních a podnikatelských příležitostí. Lesy města Písku, s. r. o. (dále jen ML Písek ) projekt LDF_VT_ : Kvantifikace vlivu vybraného lesního podniku na lokální ekonomiku regionu. Výsledky projektu zaměřeného na kvantifikaci vlivu LM Písek na lokální ekonomiku regionu budou letos publikovány ve vědeckých recenzovaných časopisech. DISKUSE Ekonomický přínos výpočtu lokálního multiplikátoru spatřovat v možnosti zvýšení regionální zaměstnanosti, podpoře místních domácností, podnikatelských subjektů a zvyšování celkové lokální ekonomiky v regionu. Dle Shumana (2000) by to pak mohlo vést k navrácení rozhodovacích procesů zpět do regionu a snížit jeho závislost na dovozu zvenčí. Důležitou roli zde pak hraje i regionální politika (Armstrong and Taylor 2000). Kromě ekonomického přínosu bude mít změna v řízení podniku vliv i na environmentální a sociální profil organizace. Hlavním cílem lokalizace je posilování lokálních ekonomik, které udržitelným způsobem zajišťují základní lidské potřeby. Dalším cílem je snižování rozdílu v rámci sociálních skupin a pohlaví, zlepšení dodržování lidských práv a zvyšování spravedlnosti a kontroly v rozhodovacích procesech (Hines 2000). Výpočet lokálního multiplikátoru umožní podnikům zjistit, nakolik jejich hospodářská činnost přispívá k rozvoji lokální ekonomiky. Toto zjištění pak může vést ke změně v rozhodování managementu podniku se zacílením na trvale udržitelný rozvoj lesního hospodářství. Efektivní rozhodování o způsobech vynakládání finančních prostředků může přinést profit místním obyvatelům a zlepšení konkurenceschopnosti zkoumaného podniku, včetně splnění strategických cílů vlády. V posledních desetiletích v tržním prostředí roste naléhavost potřeby vyjádřit hodnoty mimoprodukčních funkcí lesa v peněžní formě, nebo-li ocenit je. Potřebu vyvolávají střety soukromých a veřejných zájmů vzhledem k optimální míře a způsobu využití environmentálních zdrojů v krajině, mezi nimiž má les rozhodující význam. (Hlaváčková, Šafařík 2013) Metodický postup výpočtu LM je použitelný i při zjišťování hodnoty rekreační funkce lesů. Otázky založené na metodě TCM a WTP zjištěné dotazníkovým šetřením lze transformovat jako vstupní zdroje dat k výpočtu 3 kola LM3. Výsledné skóre LM3 vyjádří přínos do lokální ekonomiky prostřednictvím zvýšeného turistického zájmu o vymezeném zájmové území. ZÁVĚR Z uvedeného vyplývá, že výpočet LM2 je využitelný v praxi, proto ho lze aplikovat na další subjekty. Ke stanovení skóre LM2 lze použít dostupná exaktní data z účetního systému zkoumané organizace. Výpočet LM3 je aplikovatelný do praxe, ale zároveň 118

121 je důležité zmínit, že správnost vypočteného LM3 skóre je závislá na dotazníkovém šetření (tzn. na počtu vyplněných dotazníků). Lokální multiplikátor se jeví jako potencionální nástroj sloužící ke zjišťování toku peněžních prostředků v lokální ekonomice regionu a jednou z možných metod pro zjišťování potenciálu socioekonomických funkcí lesního hospodářství pro ekonomický rozvoj zájmového území. V současné době Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky řeší projekt Grantové služby Lesů ČR, s. p. s názvem: Vyhodnocení veřejného zájmu na lesích a návrh komunikační strategie s veřejností na příkladu modelového území Třeboňské pánve, kde bude metodika výpočtu LM opět aplikována. PODĚKOVÁNÍ Článek vznikl za podpory projektů Interní grantové agentury (IGA) LDF MENDELU v Brně č. LDF_VT_ a LDF_VT_ LITERATURA Armstrong H., Taylor J Regional economics and policy. Oxford, Blackwell: 437 s. Březina, D., Hlaváčková, P Quantification of the influence of the Training Forest Enterprise Masaryk Forest Křtiny on the local economy of the region. Journal of Forest Science, 62 (6): Březina, D., Hlaváčková, P The assessment of economic indicators of National Park Administrations. Journal of Forest Science, 62 (2): Březina, D., Hlaváčková, P., Šafařík, D Vliv Správy národního parku Podyjí na lokální ekonomiku v okrese Znojmo. Zprávy lesnického výzkumu, 60 (2): Březina, D Ekonomické aspekty Správy Národního parku Podají. Disertační práce. Brno, LDF Mendelova univerzita: 132 s. Cimadomo J., Bénassy-Quéré A Changing patterns of fiscal policy multipliers in Germany, the UK and the US. Journal of Macroeconomics, 34 (2): Došek M Lokální multiplikátor jako indikátor lokalizace: případová studie subjektů ve vymezené oblasti Litoměřicka. [online]. Magisterská diplomová práce. Brno, FSS MU: 81 s. Douthwaite, R Short Circuit: strengthening local economies for security in an unstable world. Dublin, Lilliput Press, in association with The Lilliput Press: xiv Glover, D Valuing the Environment. Economics for a Sustainable Future. International Development Research Centre. Ottawa. 120 s. Haines-Young, R., Potschin, M [online]. Proposal for a Common International Classification of Ecosystem Goods and Services (CICES) for Integrated Environmental and Economic Accounting (V1). 21st March Report to the European Environment Agency. [cit ]. Dostupné z: < Hakim, A. R., Subanti, S., Hambunan M Economic Valuation of Nature-Based Tourism Object in Rawapening, Indonesia. An Application of Travel Cost and Contingent Valuation Method. Journal of Sustainable Development, 4 (2): Harris, J Environmental and Natural Resource Economics. A Conterporary Approach. 2. ed. Houghton Mifflin. Boston. xvii s. il. Hines, C., Localization: A Global Manifesto. Sterling, VA: Earthscan:

122 Ježková M Lokální multiplikátor 3: lokalizace jako prvek udržitelného rozvoje. [online]. Magisterská diplomová práce. Brno, FSS MU: 67 s. Hlaváčková, P., Šafařík, D Metodická východiska kvantifikace významu rekreační funkce lesa v lokální ekonomice představení projektu. In Financovanie 2013 Lesy-Drevo. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene. s Johanisová N A comparison of rural social enterprises in Britain and the Czech Republic. Disertační práce. Brno, FSS MU: 275 s. Johanisová N Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem: výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku. Volary, Stehlík: 125 s. Kutáček S. 2007a. Penězům na stopě: měření vašeho dopadu na místní ekonomiku pomocí LM3. Brno, Trast pro ekonomiku a společnost: 93 s. Kutáček S. 2007b. Open space o lokálních ekonomikách a udržitelném rozvoji. Sborník ze semináře. Brno, Trast pro ekonomiku a společnost: 34 s. Mayor, K., Scot, S., Tol, R., S., J Comparing the travel cost method and the contingent valuation method: An application on convergent validity theory to the recreational value of Irish forest. Working Paper. The Economic and Social Research Institute (ESRI). Dublin. (190): 21 s. Novotná K Ekonomická lokalizace v malých městech Jihomoravského kraje: Případová studie vybraných ekonomických subjektů. Magisterská diplomová práce. Brno, FSS MU: 65 s. Rejmanová E Ekonomická lokalizace a aplikace lokálního multiplikátoru. Bakalářská práce. Brno, PEF Mendelova univerzita: 64 s. Sacks J The money trail: measuring your impact on the local economy using LM3. London, New Economics Foundation: 118 s. Seják, J. et al Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. 1. vyd. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem. 197 s. Seják, J., Dejmal, I. et al Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Český ekologický ústav. Praha s. Silovská, H Sledování a hodnocení místního ekonomického rozvoje se zřetelem na využití lokálního multiplikátoru. Disertační práce. Praha, NF VŠE: 147 s. Suman, M Going local: creating self-reliant communities in a global age. New York, Routledge: xiv, 318. Šálka, J., Trenčiansky, M., Bahula, P., Balážová, E Ekonómia životného prostredia. Technická univerzita vo Zvolene. Zvolen. 163 s. Šišák, L., Pulkrab K Hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa. 1. vyd. Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha. 128 s. Tunkele, Š., Marcinš, J., Domkins, A. (2011). Management Competenses Assessment in small andmedium-sized forest Enterprises. Research for Rural Development International Scientific Conference, 2 (2): Verbič, M., Slabe-Erker, R An econometric analysis of willingness-to-pay for sustainable development: A case study of the Volčji Potok landscape area. Ecological Economics, 68: Vyskot et al Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha. 210 s. 120

123 ADRESA AUTORŮ TRŽNÍ REALIZACE MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D. pověřena zastupováním funkce vedoucího ústavu Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně petra.hlavackova@mendelu.cz Ing. David Březina, Ph.D. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně david.brezina@mendelu.cz 121

124 Postoje mladých k rekreácii v lese Attitudes of young people towards recreation in forest Vladislav Kaputa, Petra Tvrdošinská Spomedzi spektra funkcií, resp. služieb ktoré lesné prostredie poskytuje človeku je širokou verejnosťou najviac vnímaná jeho rekreačná funkcia. Zhodnotenie postojov a preferencií mladých ľudí k tejto funkcii je prostredníctvom analýzy výsledkov dopytovania cieľom tohto článku. Vyhodnotené sú vzťahy medzi frekvenciou návštev, formou rekreácie, kritériami pre jednodňovú rekreáciu a demografickými faktormi. Bolo zistené, že mladá generácia ľudí preferuje spomedzi vybraných aktivít najviac menej náročné formy rekreácie ako napríklad prechádzky, turistika, či piknik v lesnom prostredí. Najvýznamnejší vplyv na rôznosť postojov má pohlavie a miesto bydliska a jeho vzdialenosť od lesa poskytujúceho pre respondenta rekreačnú funkciu. Kľúčové slová: rekreačná funkcia lesa, preferencie mladých ľudí, prieskum postojov, návštevnosť lesa. Keywords: recreational function of forest, preferences of young people, survey of attitudes, rate of forest attendance. ÚVOD Pobyt v prírode, či športové aktivity v lesnom prostredí sú celosvetovo najrýchlejšie sa rozvíjajúcou súčasťou cestovného ruchu. Tlak na využitie lesného prostredia rastie priamoúmerne s množstvom financií, ktoré sú rekreanti ochotní minúť. Hoci rekreačnú funkciu môžu v zásade plniť takmer všetky lesy (s výnimkou nesprístupnených lokalít), iba v malej časti z celkovej rozlohy lesov je rekreačná funkcia prvoradá pri plánovaní hospodárskych a prevádzkových opatrení. Do tejto podkategórie sú zaradené iba územia, v ktorých je rekreačná funkcia lesov je preferovanou funkciou a tejto funkcii sa podriaďujú hospodárske aj prevádzkové opatrenia, vrátane budovania a udržiavania infraštruktúry vhodnej pre návštevníkov (Pavlík a kol., 2010). Spoločnosť síce uznáva významnosť lesov, avšak úroveň diskusie o problematike kompenzácie nákladov za poskytovanie na trhu nerealizovaných tovarov len málo prekračuje odborné kruhy. Na Slovensku nie je zavedený systém, ktorý by umožňoval realizáciu verejnoprospešných funkcií lesa na trhu. Realizujú sa produkty vyplývajúce z produkčnej funkcie lesa a tiež plynúce z uplatňovania práva poľovníctva. Problémom zlyhania trhu s úžitkami verejnoprospešných funkcií lesov, resp. ich transformácii na trhové statky v podmienkach SR sa venovali viacerí autori (napr. Šálka, 2012; Dobšinská, 2012; Sarvašová a Šálka, 2012). Dôležitými v diskusii o trhovej realizácii úžitkov verejnoprospešných funkcií lesa je sú aj podmienky uplatnenia vlastníckym práv. Medzi charakteristiky vlastníckym práv patrí aj ich trvácnosť, ktorá určuje rozsah, v akom bude vlastník uvažovať s budúcimi dopadmi 122

125 svojich rozhodnutí, a preto môže ovplyvniť investície do pestovania lesa alebo hospodárskych opatrení s cieľom zabezpečiť výnosy v budúcnosti (Paluš et al., 2010; Paluš et al. 2011). Ak vie vlastník lesa identifikovať lokality s významným potenciálom byť preferovanými verejnosťou kvôli ich rekreačným úžitkom, prispôsobí hospodárenie, ak poskytované úžitky prinesú trhové zhodnotenie. Tento článok je čiastkovým príspevkom k uskutočneným prieskumom o využívaní lesa a implikáciám, ktoré slúžia k diskusii o hodnote práve rekreačného využitia lesa. Výsledky poukazujú na význam jednej z verejnoprospešných funkcií lesa v očiach mladej generácie ľudí. METODIKA Cieľom článku je zhodnotiť postoje mladej generácie ľudí k vybraným aspektom rekreačnej funkcie lesa. Zaoberá sa čiastkovými výsledkami z výskumu, ktorého nosná časť mala nasledovná tematickú štruktúru: Frekvencia návštev lesa Vzdialenosť lesa od bydliska Preferované formy rekreácie Kritériá pre jednoďňovú rekreáciu v lese Postoje k vybraným aktivitám v lesnom prostredí Ochota zaplatiť (jednorazový) poplatok za vstup do lesa upraveného pre účely rekreácie Výška poplatku, ktorý sú respondenti ochotní zaplatiť (za vstup do lesa upraveného pre účely rekreácie) Názory na hradenie nákladov spojených so zabezpečením rekreačnej funkcie lesa V článku je frekvenčnou a kontingenčnou analýzou spracované hodnotenie prvých štyroch oblastí: frekvencia návštev lesa, vzdialenosť lesa od bydliska, preferované formy rekreácie a taktiež kritériá pre jednoďňovú rekreáciu v lese. Zvolenou metódou prieskumu bolo dopytovanie. Skonštruovaný dotazník pozostával zo siedmich uzavretých otázok. Na väčšinu otázok bolo možné odpovedať formou škály (Likertove škály), ktorá pozostávala z piatich stupňov. Prvý predstavoval hranične pozitívny postoj, druhý stupeň skôr pozitívny postoj, tretí indiferentný, štvrtý skôr negatívny postoj a piaty stupeň hranične negatívny postoj. Dotazník bol obsahovo rozdelený na tri časti: 1. Demografické údaje pozostávali z pohlavia respondentov, roku ich narodenia, vzdelania, miesta bydliska a otázky týkajúcej sa ich zamestnanosti. 2. Otázky dotazníka zamerané na návštevnosť lesa a preferované aktivity v lesnom prostredí. 3. Otázky zamerané na financovanie nákladov na zabezpečenie rekreačných funkcií lesa (ktorých vyhodnotenie nie je obsahom tohto článku). Cieľom prieskumu bolo zistiť postoje mladých ľudí k rekreačnej funkcií lesa, preto sa vekovo ohraničila vzorka respondentov. Dotazník bol tak určený pre respondentov od 16 do 39 rokov. Starší respondenti (40 rokov a viac) do vyhodnocovania zaradení neboli. Pri dopytovaní sa zisťoval rok narodenia 123

126 respondentov, na základe tohto údaju sa následne pre potreby demografických analýz stanovili vekové kategórie. Dotazník bol vytvorený v online forme pomocou služby Disk Google. Odkaz naň bol uverejnený na sociálnych sieťach, na internetových fórach, odborných webových stránkach a chatoch. Výslednú vzorku respondentov tvorilo 369 mladých ľudí, ktorý v priebehu dvoch týždňov vyplnili online formulár. VYHODNOTENIE VÝSLEDKOV A DISKUSIA Výsledky boli spracovávané z odpovedí 369 mladých respondentov s demografickou štruktúrou zobrazenou v Tabuľke 1. Tabuľka 1 Demografická štruktúra respondentov Percento respondentov Demografické kategórie (n = 369) % zo súčtu v jednotlivých kategóriách Pohlavie Muž 48,2 Žena 51,8 Vek rokov 10, rokov 49, rokov 40,1 Vzdelanie Základné 46,8 Stredoškolské 49,1 Vysokoškolské 4,1 Bydlisko Mesto 66,7 Vidiek 33,3 Zamestnanie zamestnaní 47,7 nezamestnaní 52,3 Vo vzorke respondentov je takmer vyrovnaný pomer mužov a žien. Výraznejším podielom sú zastúpené vekové kategórie a ročných. Nízky podiel vysokoškolsky vzdelaných respondentov možno vysvetliť silným zastúpením vekovej kategórie ročných, z ktorých ešte mnohí v čase dopytovania neukončili štúdium na vysokej škole. Dve tretiny z celkového počtu tvoria respondenti s bydliskom v meste, jedna tretina býva na vidieku. Pomerne vyrovnaný je pomer zamestnaných a nezamestnaných. Frekvencia návštev lesa Takmer 40 % respondentov odpovedalo, že do lesa chodia najmenej jeden krát do mesiaca a 44 % navštevuje les príležitostne (Graf 1). 124

127 Graf 1 Podiel frekvencií návštev lesa Podiel respondentov navštevujúcich les aspoň raz za mesiac predstavuje 12 a viac návštev lesného prostredia za rok. Kontingenčná analýza poukázala, že častejšie navštevujú les respondenti žijúci na vidieku a muži navštevujú les častejšie ako ženy. Najčastejšie sú to vekové kategórie mužov od 25 do 39 rokov a ženy od 21 do 25 rokov. Najmä muži bývajúci na vidieku navštevujú les za účelom rekreácie často (raz do týždňa, resp. mesiaca) a to až 60 % z nich (Tabuľka 2). Faktory ako vzdelanie a zamestnanosť respondentov návštevnosť lesa výrazne neovplyvňujú. Tabuľka 2 Frekvencia návštev lesa mužmi podľa miesta bydliska (% z celkového počtu mužov v daných kategóriách) Frekvencia návštev lesa Mesto Vidiek - aspoň raz do týždňa 13,11 42,86 -aspoň jeden krát do mesiaca 24,59 17,86 -aspoň raz za štvrťrok 10,66 10,71 -príležitostne 45,90 25,00 -les nenavštevujem 5,74 3,57 SPOLU 100,00 100,00 Návštevnosťou lesa sa zaoberali aj iné prieskumy. Na základe dotazníkového prieskumu o rekreačnom využívaní lesov Slovenska, až 95,2 % respondentov v roku 2006, resp. 93,3 % v roku 2007 aspoň jeden krát za uplynulých 10 mesiacov navštívilo les. Priemerný počet návštev lesa za účelom rekreácie dosiahol v roku 2007 hodnotu 30,3 návštev. (Moravčík et al., 2008, s. 140). V roku 2008 uskutočnila agentúra FOCUS reprezentatívny kvantitatívny prieskum na reprezentatívnej vzorke cca tisíc obyvateľov SR vo veku od 18 rokov. Tu sa konštatuje: Frekvencia návštevnosti lesov sa v porovnaní jednotlivých prieskumov 125

128 rokmi takmer nemení. Podľa aktuálneho prieskumu, do lesa chodí často (tj. aspoň raz do týždňa) 14 % dospelých obyvateľov SR. Ďalších 29 % chodí do lesa aspoň raz mesačne a 24 % aspoň raz za pol roka. Aspoň raz za rok sa do lesa vyberie 8 % opýtaných. Menej často než raz za rok chodí do lesa 13 % respondentov a 12 % nechodí do lesa vôbec. ( Prieskum vykonávaný v roku 2008 (forestportal.sk) na vzorke 1213 obyvateľov Slovenska poskytuje informácie, že 16 % respondentov navštevuje les 1 2 krát týždenne, 25 % pár krát za mesiac, 22 % približne raz za mesiac, 11 % raz za polrok a 10 % opýtaných raz za rok. Vyššie uvedené štúdie prezentujú výstupy podobné nášmu prieskumu mladých ľudí. Odlišné indície priniesol výskum autorov Moravčík, Čaboun a Tutka (2008), kde sa uvádza že Rozloženie frekvencie návštev lesa podľa pohlavia a veku je rovnomerné, zaujímavosťou však je, že z respondentov, ktorí navštevujú les raz za rok tvoria viac ako 61 % mladí ľudia do 30 rokov. Vzdialenosť lesa od bydliska Väčšina respondentov býva do 3 km od lesa, ktorý im poskytuje rekreačné funkcie. Túto vzdialenosť je možné prekonať aj pešo za pomerne krátky čas. Až 60 % respondentov z mesta a 80 % respondentov z vidieka býva pomerne blízko lesa, teda do 3 km od neho (Graf 2). Graf 2 Podiel kategórií vzdialeností z miesta bydliska k lesu, kde respondenti rekreujú Takmer 40 % respondentov z mesta musí prekonať viac ako 3 kilometre, aby mohla navštíviť les, ktorí pre nich poskytuje rekreačné funkcie. Výsledky kontingenčnej analýzy poukázali na logickú súvislosť medzi zväčšujúcou sa vzdialenosťou lesa 126

129 a klesajúcou frekvenciou návštev. Takmer 30 % tých, ktorí majú možnosť rekreácie v lese do jedného kilometra, ho navštevujú aspoň raz do týždňa. Dokonca 37 % mužov a 21 % žien, ak nemusia prekonať viac ako 1 km k najbližšiemu lesu, ho navštevujú aspoň raz do týždňa. Aj muži aj ženy, ktorých bydlisko je vzdialené od lesa viac ako 5 kilometrov, navštevujú les v nadpolovičnej väčšine les iba príležitostne. Preferované formy rekreácie Beh, cyklistika, zimné športy patria k aktívnym formám rekreácie avšak tento druh oddychu nie je preferovaný takým výrazným podielom ako napríklad turistika, prechádzky, či pikniky v prírode (Graf 3). Graf 3 Preferencie po vybraných formách rekreácie v lesnom prostredí Možno tvrdiť, že šport a cvičenie v lesnom prostredí nepatrí v porovnaní s ďalšími aktivitami k výrazne preferovaným medzi respondentmi. K behu, ako forme rekreácie v lesnom prostredí, má kladný postoj 31 % respondentov, zatiaľ čo negatívny postoj vyjadrila takmer polovica opýtaných. Beh v lesnom prostredí obľubujú najmä mladí muži do 20 rokov, dokonca až 40 % z nich odpovedalo, že lesné prostredie navštevujú práve kvôli tejto forme rekreácie. Kontingenčná analýza poukázala aj na vzťah medzi vzdialenosťou najbližšieho lesa poskytujúceho rekreačné funkcie a preferenciami respondentov k behu v lesnom prostredí. Čim je les vzdialenejší, tým túto aktivitu respondenti preferujú menej. Až 51 % mužov, ktorí majú les vzdialený od bydliska viac ako 5 km nepreferuje beh v lesnom prostredí. Naopak 32 % mužov, ktorí majú les do 1 km od bydliska s obľubou behajú v jeho prostredí. Cyklistika je preferovaná len o niečo viac ako beh (kladný postoj zaujalo 38,5 % a nepreferuje ju necelých 42 % opýtaných). Obľubuje ju viac mužov, až takmer 30 % nich, pričom ide hlavne o mužov do 25 rokov, bez výrazného rozdielu či sú z vidieka alebo z mesta. Obe aktivity (beh a cyklistika v lese) obľubujú vo väčšom podiele muži 127

130 oproti ženám. Postoj k cyklistike v lese mohol ovplyvniť aj zákonná úprava zakazujúca bicyklovanie v lese mimo oficiálnych lesných ciest a vyznačených cyklotrás. Táto problematika ale nebola do prieskumu zakomponovaná. Poznatky z iných európskych štátov vypovedajú o obľube tejto aktivity. V Taliansku 96 % populácie vykonáva rekreačnú cyklistiku práve v prostredí, ktorým je les. V Nemecku je tento podiel asi 91%. Existujú však veľké regionálne rozdiely v tom, čo môžu prímestské lesy ponúknuť. Napríklad, vo Fínsku lesy pokrývajú asi 86% z výmery pôdy a sú tiež prevládajúci typ mestskej zelenej plochy, zatiaľ čo lesy v Holandsku pokrývajú iba 10 % z celkovej rozlohy pôdy. (Konijnenaijk, 2005, s. 83). Turistiku preferuje až 80 % respondentov. Je najobľúbenejšou aktivitou pre ženy, ktoré majú viac 25 rokov. Preferencie mužov k turistike ovplyvňuje ich vek, čím sú starší tým radšej túto aktivitu vykonávajú. To sa najmarkantnejšie prejavuje u mužov bývajúcich v meste. Túto formu rekreácie hranične preferuje iba 8 % mužov z mesta do 20 rokov, ale až 64 % vo veku nad 25 rokov (Graf 4). Graf 4 Preferencie po turistike ako forme rekreácie v lese - muži s bydliskom v meste podľa vekových kategórií (% z celkového počtu mužov v jednotlivých kategóriách) Prechádzky sú najviac preferované zo všetkých foriem rekreácie. Až 87 % respondentov obľubuje prechádzky v lesnom prostredí. Hraničné preferencie (určite áno) vyjadrilo až vyše 82 % mladých žien a takmer 60 % mladých mužov (Graf 5). V súvislosti s týmito výsledkami možno poukázať na štúdie z iných európskych štátov, ktoré tvrdia, že rekreáciu v prírodnom prostredí preferuje mnoho ľudí po celej Európe a najbežnejšiu rekreačnú aktivitu, chôdzu, praktikuje asi 81 % obyvateľov vo Fínsku, a 74% v Holandsku. Mnoho z týchto rekreantov preferuje prírodné prostredie pred aktivitami v zastavaných mestách. (Konijnenaijk, 2005, s. 83). 128

131 Graf 5 Preferencie mužov a žien po prechádzkach v lese (% z celkového počtu mužov, resp. žien) Zber plodov, ovocia alebo húb ako formu rekreácie v lese obľubuje 63 % opýtaných. Prieskum poukázal, že respondenti medzi rokov s bydliskom na vidieku viac inklinujú k zbieraniu lesných plodov ako mladší, či bývajúci v meste. Najpreferovanejšou je táto aktivita práve medzi mužmi z vidieka starších ako 25 rokov, 63 % z nich obľubuje zber plodov. Treťou najobľúbenejšou aktivitou mladých ľudí v lesnom prostredí je piknik v lese, kde kladný postoj prezentovalo takmer 70 % respondentov. Najviac inklinujú k tejto forme rekreácie stredoškolsky vzdelaný muži, až takmer 80 % z nich. Zamestnanie respondentov ani vzdialenosť lesa od ich bydliska nemá na preferencie po tejto aktivite výrazný vplyv. Ostatné druhy rekreácie zaradené do prieskumu (poľovníctvo, horolezectvo, jazda na koni) sú pomerne špecifické, keďže pre ich vykonávanie sú potrebné odborné znalosti, či špecifické schopnosti. Motocyklistika sa u mladých ľudí neteší veľkej obľube, dokonca je najmenej preferovanou formou rekreácie. Poľovníctvo je o 15 % viac preferované mužmi ako ženami. Kladný postoj k vykonávaniu tejto aktivity v lesnom prostredí vyjadrili hlavne mladí muži do 20 rokov pochádzajúci z vidieka so základným alebo stredoškolským vzdelaním. Podobné výsledky dosiahli aj formy rekreácie horolezectvo a motocyklistika. Jazdu na koni preferuje viac žien ako mužov, prevažne respondenti do 20 rokov. Kritériá pre jednoďňovú rekreáciu v lese Časť dotazníka zisťovala podmienky lesného prostredia, podľa ktorých si mladí ľudia vyberajú miesto na jednoďňovú rekreáciu v lese. Kritériá hodnotené v tomto článku 129

132 sú kvalita povrchu lesných chodníkov a ich značenie. Kompletný výskum sa zaoberal aj kritériami, ktorých hodnotenie tu nie je zaradené (možnosť parkovania a vzdialenosť autobusovej zastávky pri mieste rekreácie, vybavenosť odpočinkových miest, množstvo máp a informačných tabúľ). Medzi najpopulárnejšie formy rekreácie v lese patria práve prechádzky a turistika. Pre vykonávanie menovaných aktivít je kvalita povrchu lesných ciest významný faktor a to nie len z hľadiska bezpečnosti. Forestportal.sk (2008) uvádza: Väčšina rekreačných aktivít si nevyžaduje pohyb návštevníkov po lese samotnom, stačí pre ne primeraná sieť chodníkov a ciest vhodných pre rekreáciu. Cieľom je, aby tieto cesty a chodníky boli bezpečné a pohyb po nich bol príjemný a atraktívny. Požiadavky sa kladú nielen na stav komunikácií samotných, ale aj na ich okolie do vzdialenosti niekoľko metrov až desiatok metrov. Hoci tento typ rekreačného využitia lesa na Slovensku vysoko prevláda, legislatíva ani hospodársko-úpravnícke plánovanie sa ním prakticky nezaoberajú. Samotné cesty a chodníky by mali byť bezpečné a schodné (resp. zjazdné pre bicykle, lyžiarov a pod.). Dôležité je správne rozpoznať typ rekreácie (výkonnostná pešia turistika, bežecké lyžovanie, pozorovanie prírody a pod.) cieľovú skupinu návštevníkov (napr. rodiny s deťmi, dôchodcovia, športovci), intenzitu rekreačného využívania, nároky návštevníkov na estetiku a pod. a týmto prispôsobiť parametre ciest a chodníkov. Graf 6 Kvalita povrchu lesných ciest ako kritérium pre výber miesta rekreácie Takmer polovica (45 %) opýtaných si vyberá miesto pre jednodňovú rekreáciu práve podľa tohto kritéria. Viac ako polovica žien prihliada na kvalitu lesných chodníkov pri výbere miesta pre rekreáciu (Tab. 3). Ide najmä o ženy do 20 rokov a tie, ktoré bývajú v meste. 130

133 Tabuľka 3 Výber miesta pre jednodňovú rekreáciu v lese podľa kvality lesných chodníkov ((% z celkového počtu v daných kategóriách) Odpoveď Muži Ženy Určite áno 18,54 27,75 Skôr áno 16,85 26,18 Indiferentný postoj 28,65 21,99 Skôr nie 12,92 10,47 Určite nie 23,03% 13,61 SPOLU 100,00 100,00 Mužom na tomto faktore záleží menej, naopak hlavne najmladším mužom zlý povrch, či neupravený terén neprekáža. Polovica respondentov mužského pohlavia mladších ako 20 rokov a bývajúcich na vidieku uviedlo, že podľa tohto kritéria si miesto pre rekreáciu nevyberajú. Graf 7 Značenie lesných chodníkov ako kritérium pre výber miesta rekreácie Kvalitné značenie lesných chodníkov je pre respondentov takmer rovnako dôležité ako ich povrch. Viac ako 40 % opýtaných uviedlo, že podľa tohto faktoru si vyberajú miesto pre jednodňovú rekreáciu v lesnom prostredí. Značenie chodníkov je viac dôležité pre ženy ako pre mužov (Graf 8). Toto kritérium zohráva úlohu pri výbere aj pri takmer polovici respondentov s vysokoškolským vzdelaním. Kontingenčná analýza poukázala na vzťah medzi voľbou značených chodníkov a preferenciami po vybraných aktivitách v lese (beh, cyklistika, či turistika). Pre opýtaných vykonávajúcich tieto aktivity sú značky viac dôležité a to najmä pre turistov. Podľa toho, či sú kvalitne značené lesné chodníky v oblasti si vyberá miesto pre rekreáciu až polovica respondentov majúcich kladný vzťah k turistike. 131

134 Graf 8 Dôležitosť kritéria značenie lesných chodníkov (podľa pohlavia) Výsledky prieskumu poukazujú, že obyvatelia vidieka sú viac ľahostajní k tomuto kritériu. Vzhľadom na menšiu vzdialenosť lesa a vyššie frekvenciu návštev lesa touto skupinou mladých je predpoklad, že sa v ňom orientujú. Ak rekreujú práve v tomto lese, značenie lesných ciest pre nich nie je dôležité. ZHRNUTIE Z prieskumu postojov a preferencií mladých ľudí k vybraným aspektom využívania rekreačnej funkcie lesa možno konštatovať, že les za účelom rekreácie nenavštevuje len zanedbateľná časť vzorky (4 %) respondentov. Tých ostatných, ktorí navštevujú les, možno rozdeliť na dve pomerne rovnako veľké skupiny: príležitostní a aktívni (min. raz do mesiaca). Približne dve tretiny respondentov má do lesa, ktorý využíva na rekreáciu vzdialenosť do 3 km z miesta bydliska. S rastúcou vzdialenosťou lesa klesá frekvencia jeho návštev, pričom pri vzdialenosti viac ako 5 km navštevuje les prevažná časť respondentov iba príležitostne. Respondenti s bydliskom na vidieku sú frekventovanejšími návštevníkmi lesa. Zároveň sú aj menej nároční na infraštruktúru lesa (kvalita chodníkov, ich značenie, vybavenosť oddychových miest a pod.) v porovnaní s obyvateľmi z mesta. Najfrekventovanejšími formami rekreácie sú prechádzky po lese, turistika, piknik a zber plodov (všetky s vyššie ako 60 % preferenciou). V rámci aktívneho pohybu dominujú zimné športy, cyklistika a beh (v rozmedzí % kladných preferencií) a to hlavne u mužov z mesta. V preferenčnom rámci žien sú dominantne zastúpené v prvom rade prechádzky po lese a následne turistika. Zber lesných plodov je obľúbenou činnosťou mladých ľudí nad 25 rokov a mladých bývajúcich na vidieku. Aktivity ako poľovníctvo, horolezectvo, jazda na koni, či motocyklistika majú 132

135 v porovnaní s ostatnými zaradenými do dopytovania iba minoritné preferencie. Kvalitu a značenie lesných chodníkov zvažujú hlavne ženy ako faktory podľa ktorých si vyberajú lokalitu lesa, ktorého rekreačnú funkciu využívajú hlavne na prechádzky, resp. na turistiku. POĎAKOVANIE Autori ďakujú agentúre VEGA MŠVVaŠ SR a SAV za finančnú podporu pri riešení grantových projektov VEGA č. 1/0756/16 Identifikácia spotrebiteľských segmentov podľa ich afinity k environmentálnym marketingovým stratégiám podnikateľských subjektov v podmienkach SR a VEGA 1/0473/16 Dynamika a determinanty trhu s výrobkami na báze dreva v Slovenskej republike. REFERENCIE 1. Dobšinská, Z Zmluvy a organizácie pre integráciu verejnoprospešných funkcií do trhového mechanizmu. In Integrácia úžitkov verejnoprospešných funkcií lesov do trhového mechanizmu teórie a zahraničné skúsenosti. Vedecká monografia: Technická univerzita vo Zvolene. s ISBN Konijnendijk, C. et al Urban forests and trees. [online]. Berlín: Springer, p. [cit ] ISBN Dostupné na internete: < ions+of+the+forests&hl=sk&sa=x&ei=vs60ul6zaqrl4qszuigacg&redir_esc=y# v=onepage&q=recreation%20functions%20of%20the%20forests&f=false> 3. Moravčík, M Funkcie lesov na Slovensku a vízia ich rozvoja. In Les, Slovenské letokruhy. 2007, roč. 63, č. 9-10, s ISSN X. 4. Moravčík, M., Čaboun, V., Tutka, J Výskum, klasifikácia a uplatňovanie funkcií lesa v krajine. Zvolen : Národné lesnícke centrum. Dostupné na internete: < 5. Paluš H., Kaputa V., Parobek J., Šupín M., Halaj, D., Šulek, R., Fodrek, L Trh s lesníckymi službami, Vedecká monografia, Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, s. ISBN Paluš, H., Parobek, J., Kaputa, V Conditions for contractor services in forestry operations. In Intercathedra, No. 26 (2010), ISSN p Pavlík, J. a kol Lesy s veľkým spoločenským významom. Liptovský hrádok: A-projekt, s. ISBN Sarvašová Z., Šálka, J Stratégia transformácie verejnoprospešných funkcií lesa na trhové statky. In Integrácia úžitkov verejnoprospešných funkcií lesov do trhového mechanizmu teórie a zahraničné skúsenosti. Vedecká monografia: Technická univerzita vo Zvolene. s ISBN Šálka, J Problém zlyhania trhu s úžitkami verejnoprospešných funkcií lesov. In Integrácia úžitkov verejnoprospešných funkcií lesov do trhového mechanizmu teórie a zahraničné skúsenosti. Vedecká monografia: Technická univerzita vo Zvolene. s ISBN [online] Hodnotenie funkcií lesa. Dostupné na internete: < hospodarstvo/doc/hodnotenie_funkcii_lesa.pdf> [online] Rekreácia na lesných pozemkoch. Dostupné na internete: < 133

136 hospodarstvo/monitoring/funkcie_kategorizacia/rekreacia_pozemky/rekrea cia_pozemky.html> [online] Náučné chodníky. Dostupné na internete: < naucne_chodniky/naucne_chodniky.html> [online] Návrh legislatívneho zámeru zákona o lesoch. Dostupné na internete: < h.pdf> [online] Pohľad verejnosti na štátny podnik LESY SR. Dostupné na internete: < ADRESA AUTORŮ Ing. Vladislav Kaputa, PhD. Katedra marketingu, obchodu a svetového lesníctva Drevárska fakulta Technická univerzita vo Zvolene kaputa@is.tuzvo.sk Ing. Petra Tvrdošinská Katedra marketingu, obchodu a svetového lesníctva Drevárska fakulta Technická univerzita vo Zvolene @is.tuzvo.sk 134

137 Praktické zkušenosti LČR s mimoprodukčními (mimodřevními, celospolečenskými) funkcemi lesa Ing. Tomáš Dohnanský Z mimoprodukčních (mimodřevních, celospolečenských) funkcí lesů má na hospodaření vlastníků lesů největší vliv funkce ochrany přírody a krajiny. Její význam stoupá v souvislosti s implementací předpisů EU k soustavě NATURA Současný návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., který navrhuje odebrat státním podnikům možnost uplatnění náhrady újmy, by s velkou pravděpodobností vedl k dalšímu nárůstu omezení lesního hospodaření pro vlastníky lesů. Východiskem ze zvětšujících se střetů vlastníků lesů a orgánů ochrany přírody by za předpokladu prosazení principu vyváženého partnerského vztahu mohl být institut smluvní ochrany. V souvislosti s globální klimatickou změnou nabývají stále více na významu některé funkce samovolné (ekologické), např. klimatická, hydrická a půdoochranná, tak i řízené (environmentální), zejména vodohospodářská. V návrhu připravovaného Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu [3] jsou adaptační opatření pro lesní hospodářství vztahována plošně na celou ČR bez ohledu na pestré stanovištní podmínky, vliv expozice a terénu. Veškerá navrhovaná opatření je oproti tomu nutno diferencovat podle přírodních lesních oblastí a teprve v jejich rámci uvažovat o úpravě současného způsobu hospodaření při současném zohlednění vlivu adaptačních opatření na plnění jednotlivých funkcí lesa. Pro orientační a rychlé ocenění mimoprodukčních funkcí lesů v konkrétní lokalitě lze v případě legislativního doplnění a úpravy některých faktorů ekologické váhy lesa (f) využít výpočet poplatku za odnětí lesních pozemků podle přílohy k zákonu č. 289/1995 Sb. Vlastníci lesů na trhu dosud nedostatečně uplatňují komerční rekreační služby. Případné prosazení možnosti ocenění jejich ztráty do příslušného právního předpisu by mohlo vlastníky lesa motivovat k většímu rozvoji tohoto dalšího možného zdroje příjmů. Klíčová slova: mimoprodukční funkce lesa, ochrana přírody a krajiny, zvláště chráněné území, NATURA 2000, újma, smluvní ochrana, globální klimatická změna, adaptační opatření, komerční služby, odnětí lesních pozemků FUNKCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Z praktického pohledu vlastníků lesů má ze všech mimoprodukčních funkcí lesů největší vliv na hospodaření v lesích funkce ochrany přírody a krajiny. Je tomu tak proto, že případný výskyt některé kategorie zvláště chráněného území (ZCHÚ) na konkrétním lesním majetku zpravidla znamená významné omezení hospodaření se vznikem újmy na produkční funkci lesa. V souladu s ústavním pořádkem ČR by tyto újmy měly být vlastníkům lesů hrazeny v plné výši. Náhrady újem jsou totiž v současné době jedinou účinnou možností vlastníků lesa, jak alespoň částečně eliminovat stále stoupající požadavky orgánů ochrany přírody na způsoby hospodaření v lesích, jdoucí často nad rámec platných právních předpisů. 135

138 Čím je tento stále větší vliv ochrany přírody na lesní hospodaření způsoben? V minulosti byl praktický lesní hospodář současně i ochráncem přírody a rozhodoval o hospodaření v jemu svěřeném lese komplexně, tj. z ekonomického, ekologického i sociálního pohledu. V souvislosti s politickými a společenskými změnami, které se postupně promítly do příslušné legislativy (lesního hospodářství i ochrany přírody), došlo k odtržení obou těchto souvisejících činností, což vedlo ke stále větší specializaci ochrany přírody až na současný stav, charakterizovaný existencí úzkých specialistů na jednotlivé chráněné fenomény. Aktuálním důsledkem uvedeného vývoje je způsob implementace předpisů EU k soustavě NATURA 2000 v ČR. Tato implementace není jednotně metodicky řízena, je vykládána různým způsobem a vede k dalšímu omezování lesního hospodářství, tedy paradoxně oboru produkujícího jednu z mála trvale obnovitelných surovin. Nejde zde přitom jen o pouhé snižování množství těžitelného dříví pro zpracovatelský průmysl s dopadem mimo jiné i na jeho zaměstnanost, ale také o zvyšující se nákladovost lesního hospodaření při provádění nadstandardních pěstebních opatření požadovaných orgány ochrany přírody. To v konečném důsledku vede ke zkreslování výsledku hospodaření vlastníků a správců lesů včetně Lesů České republiky, s.p. (LČR), včetně údajů o celkových nákladech, kolik ochrana přírody ve skutečnosti celou ČR stojí. LČR jako řádný hospodář v posledních 5 letech uplatnily náhradu újmy z důvodu ochrany přírody v průměrné výši cca 73 mil. Kč/rok. Přitom plocha pozemků se ztížením hospodařením představuje bezmála 45 % výměry lesů ve správě LČR a stále roste, zejména s rozvojem ploch NATURA Nutno dodat, že na uvedené výměře se ztížením hospodaření uplatňují LČR pouze částečnou náhradu újmy z důvodu současného nevyhovujícího znění vyhlášky č. 335/2006 Sb. [4] Velmi střízlivý odhad celkové výše náhrady újmy u LČR činí cca 200 až 250 mil. Kč/rok. Přesto má být i toto málo státnímu podniku odepřeno novelou zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (zákon), která je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Toto plánované odejmutí možnosti uplatňovat náhradu újmy státním lesním podnikům by mohlo znamenat ještě větší expanzi požadavků ochrany přírody na hospodaření v lesích na všech řídících a metodických úrovních od obecních úřadů obcí s rozšířenou působností až po MŽP, navíc nejen vůči státnímu lesnímu majetku. Návrhy plánů péče o ZCHÚ z poslední doby na řadě městských a dokonce i soukromých lesních majetků jsou toho jasným důkazem. Na základě zkušeností s praktickou realizací lesnických činností máme za to, že ochranu většiny cenných přírodních fenoménů v lesích lze zajistit běžnými postupy hospodaření v souladu s platnou lesnickou legislativou, tj. realizací podrostního, násečného a maloplošně holosečného hospodářského způsobu diferencovaně podle podmínek konkrétního lesního stanoviště (přírodní lesní oblasti /PLO/ a soubory lesních typů /SLT/). V tomto duchu je u LČR formulován i nový Program trvale udržitelného hospodaření v lesích [1], který nově uvádí základní zásady hospodaření v jednotlivých kategoriích lesů zvláštního určení včetně lesů se zvýšenými zájmy ochrany přírody. Další dokument LČR (Program zajištění cílů veřejného zájmu u LČR) [2] předpokládá realizaci nadstandardních opatření pro podporu funkce ochrany přírody a krajiny v případě dohody s orgány ochrany přírody. 136

139 Závěrem k této dílčí, ale z pohledu vlastníků lesa nejproblematičtější mimoprodukční funkci lesů lze uvést, že vhodným řešením požadavků ochrany přírody na lesní hospodaření by měl být institut smluvní ochrany zakotvený v zákoně již od roku V praxi je však ze strany orgánů ochrany přírody ve srovnání s úředním vyhlašováním nových ZCHÚ využíván minimálně nebo je návrh smlouvy předkládán v podobě, která je pro vlastníky lesů neakceptovatelná. Přitom právě ve smluvní ochraně existuje dostatečný prostor pro zohlednění hospodářských, sociálních a kulturních potřeb obyvatel v souladu s 1 zákona. Současně je nutno nahradit současnou nedokonalou právní úpravu k výpočtům náhrady újmy komplexním právním předpisem ke škodám a újmám na lese (např. novelou vyhlášky č. 55/1999 Sb.) [5]. DALŠÍ MIMOPRODUKČNÍ FUNKCE LESŮ Co se týče dalších mimoprodukčních funkcí lesů, tak skutečné přínosy LČR k podpoře těchto funkcí lesů (vodohospodářské, rekreační atd.) není nutné podrobně rozvádět, protože byly v minulosti mnohokrát prezentovány. Stejně jako v případě funkce ochrany přírody a krajiny jsou opatření pro jejich podporu zmíněna jak v novém Programu TUH [1], tak i Programu 2020 [2]. Mnohá opatření pro podporu veřejných zájmů jsou realizována v rámci standardního lesního hospodaření, tj. při obnově, výchově a ochraně lesních porostů, péči o genofond lesních dřevin a lesní účelové komunikace (řádově stovky mil. Kč ročně), dále v rámci vodního hospodářství (péče o svěřené vodní toky a nádrže - rovněž řádově stovky mil. Kč ročně), a to z velké části z vlastních zdrojů LČR. V souvislosti s globální klimatickou změnou nabývají stále více na významu zejména některé funkce samovolné (ekologické), např. klimatická, hydrická a půdoochranná, ale i řízené (environmentální), zejména vodohospodářská. V návrhu připravovaného Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (NAP) [3] jsou adaptační opatření pro lesní hospodářství vztahována plošně na celou ČR bez ohledu na pestré stanovištní podmínky. Jedním z navrhovaných opatření je i plošná eliminace nebo omezení pěstování hlavní hospodářské dřeviny (smrku), ačkoliv zejména v některých podhorských PLO je dosud pěstován bez výrazných známek zhoršeného zdravotního stavu. Velkou roli zde vedle půdních podmínek hraje vhodná expozice vůči světovým stranám a také morfologie terénu, které mají v souběhu významný vliv na mezoklimatické i mikroklimatické podmínky lesních stanovišť a tím i na volbu dřevin cílové druhové skladby v dané lokalitě nebo celé oblasti. A právě tyto faktory je nutno v návrhu opatření zohlednit, tj. postupovat diferencovaně podle zkušeností s pěstováním smrku v jednotlivých PLO a LVS s využitím informací o genofondu místních ekotypů a populací. Teprve na základě podrobného vyhodnocení lze uvažovat o úpravě současného způsobu hospodaření včetně změn cílových druhových skladeb. Neopominutelnou součástí vyhodnocení musí být vliv navrhovaných adaptačních opatření včetně případných změn cílových druhových skladeb na plnění jednotlivých funkcí lesa. Jak vyplývá z publikace I. Vyskota a kol. [7] v řadě parametrů charakterizujících mimoprodukční funkce lesa mají smíšené porosty smrku a příslušného nebo mírně zvýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin dokonce vyšší reálné potenciály funkcí lesa než porosty čistých listnatých dřevin. Jiná z navrhovaných opatření NAP [3] se týkají zajištění účelového lesního hospodářství v ochranných pásmech vodních zdrojů a také CHOPAV. Přitom 137

140 minimálně v případě ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně jako lesů zvláštního určení je účelové hospodaření s řadou omezení již dnes běžnou součástí lesních hospodářských plánů vlastníků lesů. I přes tuto skutečnost nejsou v ČR náhrady újmy z titulu omezení v ochranných pásmech vodních, popř. léčivých zdrojů systematicky uplatňovány. Důvodem je omezená velikost a prostorová rozptýlenost jednotlivých chráněných objektů a jímacích území, která zpravidla nevede ke znemožnění nebo zásadnímu omezení lesního hospodaření. Na druhé straně je nutno uvést, že i v těchto územích možnost uplatnění náhrady újmy ze strany vlastníků lesů podle platné legislativy existuje a v případě vzniku významných budoucích újem, např. v souvislosti s připravovanými adaptačními opatřeními, nelze využití této možnosti vlastníky lesů vyloučit z důvodu povinnosti hospodařit s péčí řádného hospodáře. NĚKOLIK POZNÁMEK K VLASTNÍMU OCEŇOVÁNÍ MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESŮ Možná nedokonalým, ale pro praxi oceňování mimoprodukčních funkcí lesů snadno uchopitelným, je stávající výpočet poplatku za odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa podle přílohy k platnému lesnímu zákonu č. 289/1995 Sb. [8] Jedná se o orientační metodu umožňující mimo jiné i vzájemné porovnání významu jednotlivých mimoprodukčních funkcí lesa. K její objektivizaci a případnému širšímu využití v praxi by přispělo, kdyby byly aktualizovány (upraveny, popř. doplněny) faktory ekologické váhy lesa pro jednotlivé kategorie lesa i pro území mimo vyhlášené kategorie s významnými mimoprodukčními funkcemi (lesy se zvláštním statutem bez vyhlášené kategorie lesa). Příslušná úprava této přílohy lesního zákona byla v rámci připravovaných novel lesního zákona několikrát neúspěšně předložena. Skutečností je, že v současné době umíme ocenit a na trhu realizovat pouze některé mimoprodukční funkce lesů. V tomto směru je významným počinem návrh nové škodní vyhlášky [6], který by měl nahradit současnou vyhlášku č. 55/1999 Sb. [5] a její pracovní znění bylo předloženo Ministerstvu zemědělství. Návrh přináší řadu nových způsobů výpočtu pro dříve nevyčíslované druhy škod (újem) a mohl by tak být významným posunem nejen v oblasti náhrad újem z důvodu ochrany přírody, ale i v oblasti škod vázaných na mimoproduční funkce lesů. U mimoprodukčních funkcí lesů se konkrétně jedná o škodu ze ztráty komerčních rekreačních služeb, pokud jsou smluvně poskytovány, a škodu z omezení jiných právně přípustných způsobů využití lesních pozemků (podle zdůvodnění nové škodní vyhlášky se může za předpokladu splnění stanovených legislativních podmínek jednat např. o tábořiště, koupaliště, lesní hřbitov apod.). Zejména s ohledem na perspektivu rekreačních aktivit různých zájmových skupin i rostoucí potřebu vlastníků lesů generovat zisk rovněž z nelesnických činností bude vyčíslování a uplatňování těchto škod do budoucna stále více aktuální. LITERATURA Program trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hradec Králové: LČR, s. ISBN Program 2020 zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Hradec Králové: LČR, 70 s. ISBN Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Praha: MŽP, pracovní verze srpen 2016) 138

141 Vyhláška MZe a MŽP č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku Vyhláška MZe č. 55/1999 Sb., o výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Návrh vyhlášky MZe a MF o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Brandýs nad Labem: ÚHÚL, verze k Vyskot, I. (2003): Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha: MŽP, s. ISBN Příloha k zákonu č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v účinném znění výpočet poplatku za odnětí lesních pozemků ADRESA AUTORA Ing. Tomáš Dohnanský Lesy České republiky, s. p. dohnansky@lesycr.cz 139

142 Poděkování sponzorům: