POHLED ODBORNÉ VEŘEJNOSTI NA ZAVEDENÍ VÝUKY NEVÁZANÉHO PÍSMA DO ŠKOL

Transkript

1 POHLED ODBORNÉ VEŘEJNOSTI NA ZAVEDENÍ VÝUKY NEVÁZANÉHO PÍSMA DO ŠKOL OPINION OF PROFESSIONAL PUBLIC ON INTRODUCTION OF THE UNBOUND FONTS TO SCHOOLS Iva Košek Bartošová 1 1 Ústav primární a preprimární edukace, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové (Česká republika); iva.bartosova@uhk.cz OJPPE 1 (1) Recenzované články/reviewed Papers Publikováno/Published DOI: /ujep/ /a/ /OJPPE/2017/1/22 Abstrakt Článek je zaměřen na zavádění nevázaného písma do prvních tříd v základních školách v České republice. Konkrétně popisuje postoj odborné veřejnosti (pedagogů, psychologů, grafologů a písmoznalců). Jsou zkoumány jejich názory na pozitiva a negativa nevázaného písma (zaměřeno přímo na písmo Comenia Script, dále jen CS) i na klasického vázané písmo používané k výuce. Dále porovnává některé výsledky z předcházejících výzkumů, které zjišťovaly názory rodičů dětí v mateřské škole a učitelů. Odborná veřejnost považuje psaní klasickým písmem za rychlejší, čímž se liší od názorů ostatních respondentů. Vzhledem k tomu, že v České republice nemáme dlouholetou zkušenost s nevázaným písmem (především s písmem CS), výsledky představují zdrženlivost a názorovou nejednotnost odborné veřejnosti. Článek zároveň seznamuje se současnou legislativou výuky nevázaného písma v základních školách. Klíčová slova: vázané písmo, nevázané písmo Comenia Script, krasopis, výzkum. Abstract The paper is aimed on introduction of unbound fonts into the first grade of primary schools in the Czech Republic. Specifically, it describes the attitude of professionals (teachers, psychologists, graphologists and handwriting experts). We examined their views on the pros and cons of unbound fonts (Comenia Script font, hereinafter referred to as CS) and also of bound classic font used for teaching. Then it compares the results of some previous studies that investigated the views of parents of children in kindergarten and teachers. Professional public considers writing classic script as faster, which is different from those of other respondents. Given that the Czech Republic do not have a long experience with unbound fonts (especially CS font) results represent restraint and opinions disunity of professionals. The paper also introduces the current legislation of unbound fonts teaching in primary schools. Key words: Font-bound (Latin), unbound font Comenia Script, calligraphy, research. ÚVOD Základem mezilidské komunikace se stala řeč, jejíž vznik a vývoj trval více než dva miliony let. V životě člověka se objevují a objevovaly se situace, ve kterých si s mluveným slovem nevystačíme. Bylo nutné si zapamatovat některé informace, poznamenat si je nebo se je následně naučit. Z tohoto důvodu vzniklo již v 10. až 15. tisíciletí před naším letopočtem na různých místech světa písmo. Postupně se objevovalo mnoho druhů zápisu a záznamů. Můžeme předpokládat, že dané způsoby zaznamenání informací, komunikací, jsou předchůdci opravdového písma. Se základy psané řeči se děti seznamují již od útlého věku a své schopnosti a prvotní znalosti rozvíjí již v předškolním věku. Písmo v České republice vychází ze základních tvarů estetického krasopisného písma z 19. století, které je považováno za estetickou formu běžného rukopisného písma. Východiskem pro něj byla tzv. anglická latinka, 22

2 která byla ve 40. letech 19. století uzpůsobena potřebám českého psaní. Šlo především o napodobení předlohy písma, což potlačovalo individualitu žáka, jeho fantazii a kreativitu. V 60. letech minulého století vypracoval Václav Penc nový návrh školního písma, jehož velká abeceda se lišila od předešlé koncepce. Úzký obraz písmen však způsobil horší čitelnost a tím i větší námahu při psaní (křečovitost ruky) (Bartošová a kol., 2013). Znamenalo to určitý návrat zpět. Podoba písma od doby V. Pence zůstává skoro nezměněna do současnosti. Drobné úpravy některých písmen nastaly v 80. letech 20. století. Avšak kvalitativní znaky písma, na základě kterých se koncipují stávající písanky ve školách, zůstávají a jsou zastaralé (Bartošová, Jiroutová, 2011, s. 60). Objevují se hlasy odborníků i laické veřejnosti, že stávající písmo není zcela vyhovující, a to především pro leváky (stále pevná předloha v písankách s pomocnou liniaturou sklonu 75 stupňů), tak i pro děti s poruchou vývoje motoriky. Přínosem se ukazuje stále větší možnost výběru přípravných grafomotorických sešitů, písanek a dalších materiálů pro výuku počátečního psaní i čtení. Učitelé tak mají výběr z mnoha materiálů různých nakladatelství vhodných pro výuku. Zároveň se začíná uplatňovat výuka čtení kromě analyticko-syntetické metody, také metoda genetická, globální a splývavé čtení (Bartošová, Třečková, 2013). Autorkou prvního nevázaného písma Comenia script je grafička Radana Lencová a designér Tomáš Brousil a František Štorm. Nové nevázané písmo CS je první velkou inovací psací latinky vytvořené Václavem Pencem (Košek Bartošová, Maněnová, Třečková, 2012). Legislativa výuky nevázaným a vázaným písmem Nevázané (nespojité) písmo, bývá také označováno jako skript a je řazeno jako další typ psacího písma. Základní charakteristikou nevázaného písma je podobnost s písmem tiskacím. Největší odlišnost od vázaného písma je ve spojitosti. Jednotlivá písmena na sebe nejsou vázána, nebo jsou vázána pouze částečně. Při psaní také dochází k přerušení kontaktu psacího náčiní s podložkou (papírem). Ve vyhlášce schválené v Praze dne 29. června 2015 jsou obsažena pravidla pro používání obou typů písma, a to jak z hlediska školy, tak ze strany zákonných zástupců. K nejdůležitějším bodům patří informace o samotné organizaci výuky. Výuka dvou typů písma může být realizována třemi způsoby: 1. v samostatných paralelních třídách; 2. v rámci jedné třídy (společné hodiny českého jazyka a hodiny výuky techniky psaní); 3. v rámci jedné třídy při hodině českého jazyka, kdy žáci budou rozděleni během výuky techniky psaní. Pokud si škola zvolí metodu výuky nevázaného písma, je nezbytnost naučit žáky do konce 3. ročníku číst vázané písmo. Tato podmínka platila již před vyhláškou vydanou v červnu Další povinností školy je zajistit pro žáky didaktický materiál v plném rozsahu, a to pro všechny žáky školy. Pokud by nastal přestup žáka na školu, na které se vyučuje jiný typ písma, je škola povinna žákovi umožnit pokračovat ve výuce původně vyučovaného typu písma (vázané, nevázané) s poskytnutím potřebných didaktických materiálů. Školy mají povinnost poskytovat informace zákonným zástupcům o zvolených vzdělávacích postupech a výukových metodách, které musejí být stanoveny ve školním vzdělávacím programu. Tato vyhláška tedy uvedla v platnost možný způsob paralelní výuky. Některé školy se bojí případných komplikací nebo zmatků. Na řadě českých škol už paralelní výuku vyzkoušeli a zkušenosti potvrdily, že žáci s výukou nemají problém a naopak se žáci píšící nevázaným písmem mohou přirozeně naučit číst vázané písmo (Karásková, 2016). V základních školách máme možnost se učit několika druhy nevázaného písma. Nejznámějším nevázaným písmem je písmo Comenia Script, které je nejlépe propracované a vychází u nakladatelství Svět. Dále se setkáme s nevázaným písmem Sassoon Infant, kterým se učí žáci psát v písankách od nakladatelství Fraus. Písanky s tímto písmem jsou určeny pro výuky psaní a čtení genetickou metodou. Posledním druhem nevázaného písma je font NNS Script. Nakladatelství Nová škola ho využívá ve svém souboru učebnic s využitím jednotného grafického tvaru písmen pro čtení i pro psaní. Tato řada se nazývá Píšeme tiskacím písmem. Možnost učit různým způsobem nevázaného písma není považováno za zcela správné. 23

3 METODOLOGIE Problematiku lze zkoumat z několika pohledů. Již byl realizován výzkum nevázaného písma Comenia script z pohledu rodičů zjišťující orientaci rodičů v problematice psaní a zavádění nového CS písma v první třídě základní školy. Další zajímavé pohledy a tedy názory bylo možné získat z výzkumu od učitelů prvního stupně ZŠ a následně pak i od odborné a laické veřejnosti (Košek Bartošová, 2014). Obecně je třeba se na danou problematiku zaměřit z hlediska pozitiv (jaká pozitiva z pohledu rodičů, učitelů i odborné a laické veřejnosti přináší zavedení nevázaného písma), tak i negativ. Zda také nacházíme souvislost s názory na nevázané písmo v závislosti na věku respondentů či jejich vlastním způsobu psaní. Cíl výzkumu Vzhledem k tomu, že se jedná o dílčí část rozsáhlejšího výzkumného šetření zaměřeného na postoje rodičů, učitelů i laické veřejnosti, bylo také cílem zjistit názory a postoje odborné veřejnosti na nevázané písmo CS. Položené jsou následující výzkumné otázky: Jaká jsou podle odborníků pozitiva nevázaného písma? Jaká jsou podle odborníků pozitiva vázaného písma? Jaká jsou podle odborníků negativa nevázaného písma? Jaká jsou podle odborníků negativa vázaného písma? Jaký je názor odborníků na zjištění vyplývající z výzkumu názorů rodičů a učitelů? Jaký je názor odborníků na zavedení nevázaného písma do prvních tříd? Na základě vymezeného cíle výzkumu a výzkumných otázek se jako nejvhodnější výzkumná metoda jevilo dotazníkové šetření doplněné rozhovory s vybranými odborníky pro doplnění informací z dotazníků. K naplnění cíle výzkumu byl zvolen nestandardizovaný dotazník, který se řadí mezi nejfrekventovanější nástroje pedagogického, psychologického demografického a dalšího výzkumu (Skutil, 2011). Strukturovaný rozhovor je na pomezí rozhovoru a dotazníku. Pořadí a znění otázek je dané a podmínky vedení rozhovoru jsou předem připravené. Mapující dotazníkové šetření se stávalo ze 13 položek, z nichž čtyři otázky byly zaměřené na demografické údaje. Ze zbývajících otázek bylo pět otázek uzavřených a čtyři otázky byly otevřené. Celkem bylo zpracováno 22 dotazníků z celkového počtu rozeslaných dotazníků elektronickou poštou. Návratnost činila 81,5 %. Pro zpracování dat byl použit statistický program SPSS a MS Excel Byly vyhodnoceny veličiny popisné statistiky a dále pro testování závislosti byl použit test nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 22 odborníků - pedagogů, psychologů, speciálních pedagogů, grafologů i písmoznalec (Graf 1). Nejvíce bylo pedagogů (45 %), odborníků, kteří pracují na jednotlivých pedagogických fakultách v České republice v oboru pedagogika. Někteří se přímo podílí na přípravě studentů učitelství pro 1. stupeň základní školy v oblasti čtenářské gramotnosti a didaktiky prvopočátečního čtení a psaní. Jeden z pedagogů byl odborným garantem celého dvouletého ověřování nevázaného písma CS. Druhou skupinou odborníků (23 %) jsou speciální pedagogové převážně pracující v pedagogicko-psychologických poradnách. Jeden speciální pedagog je významný odborník zaměřený na problematiku specifických poruch učení a je prezidentem České společnosti Dyslexia. Třetí skupinu tvoří psychologové (18 %), kteří převážně pracují v pedagogickopsychologických poradnách. Součástí výzkumného souboru jsou i dva grafologové a jeden písmoznalec. Zde bude jen krátce vysvětlen rozdíl mezi těmito respondenty. Písmoznalectví je znalecký obor zabývající se zkoumáním a porovnáváním písemných projevů za účelem určení totožnosti - identifikace nebo naopak vyloučení pisatele. Je známo také pod pojmem grafická expertiza ručního písma. Patří mezi jednu z nejstarších forenzních věd. Zároveň je jeden ze základních oborů v systému členění znaleckých oborů v České republice. 24

4 Grafologie je jiný obor než písmoznalectví, které má za cíl identifikaci pisatele (odkazuje na jeho povahové rysy). Každý člověk má charakteristické rukopisné písmo, které odráží jeho návyky, vlastnosti a stav, zejména psychický. Předmětem jejího studia je projekce osobnosti a dalších psychických funkcí v ručně psaném textu. Graf 1 Typ respondent podle odborného zaměření Vzorek respondentů tvoří 91 % žen a 9 % mužů, z nichž jeden byl písmoznalec a druhý pedagog zabývající se rozvojem čtenářské gramotnosti na univerzitě v České republice. Věkové rozložení odborné veřejnosti se pohybovalo nejvíce (36,4 %) v rozmezí mezi 41 až 50 rokem. Starších bylo dalších 31, 8 %. Jen 18,6 % je ve věku od 18 do 30 let. S tím souvisí i jejich délka praxe. Nejdelší praxi, tj. 16 a více let má 59,1 % odborníků. Zajímavé je, že není žádný respondent s praxí mezi 5 a 10 lety. Kratší praxi má 22,7 % a mezi 11 až 15 lety praxe je 18,2 % zúčastněných. Výzkumný vzorek je v zastoupení ze všech 14 ti krajů v České republice. Nejvíce je zastoupen Východočeský kraj (45,5 %). VÝSLEDKY Zjišťovalo se, jaké stanovisko nejen k nevázanému písmu CS zaujímá odborná veřejnost. Byla proto otevřená otázka- v čem vidí přínos současné psací latinky, kterou se píše u nás od doby reformy, tj. 40. let 20. století (Graf 2). Za největší pozitivum (32 %) považují vazebnost písma, jeho plynulost a rychlost při psaní. Zároveň je současné písmo národním zvykem a tradicí (32 %). Také 18 % respondentů si myslí, že rozvíjí u dětí jemnou motoriku. Zajímavá jsou předchozí zjištění od rodičů i učitelů, kde vazebnost písma považují za negativní znak. Graf 2 Pozitiva vázaného písma (latinky) K záporným stránkám klasické psací latinky (Graf 3) řadí nečitelnost, hlavně v rámci evropské unie (32 %). Odborníci v 27 % nevidí žádný nedostatek v současném písmu, ale 14 % respondentů pociťuje nutnost úpravy či změny písmo je zastaralé. Také se objevuje názor (23 %), že současné písmo je obtížné pro děti se závažnými poruchami vývoje motoriky. 25

5 Graf 3 Negativa vázaného písma (latinky) Z písemných výpovědí se zjišťovalo, proč respondenti odpověděli pozitivně nebo naopak negativně na nevázané písmo a jaký postoj zaujímají z hlediska svého oboru a zkušenosti z práce s dětmi. Nejčastěji zdůvodnění kladného hodnocení (Graf 4) vidí v pomoci dětem s dysporuchami (32 %), s možností lepší čitelnosti, a to především pro cizince (27 %), v jednoduchosti písma (22 %) a zajímavý je i názor, kde18% respondentů uvádí, že nespatřují výhodu žádnou, z čehož vyplývá, že písmo nevidí jako přínosné pro nácvik v 1. třídě základní školy. Tento názor uvádí grafolog, písmoznalec, psycholog i jeden pedagog. Graf 4 Pozitiva nevázaného písma Comenia Script Za negativní (Graf 5) respondent považují chybějící vazebnost písma, nedostatečné ověření písma a malou informovanost (18,1 %). Také jako učitelé vidí problém v nedodržování mezer mezi písmeny (13,6 %). Stejné procento odborníků nevidí žádné nevýhody nevázaného písma. Uvedený názor zaujímá pedagog a grafolog. Graf 5 Negativa nevázaného písma Comenia Script 26

6 Z předešlých výzkumů názoru rodičů i učitelů na nevázané písmo vyšly názory, které se v některých případech u obou skupin respondentů ztotožňovaly. Zjišťovalo se, zda odborníci souhlasí s pozitivními i negativními názory na písmo, jak uvádějí rodiče, učitelé neučící písmem CS a učitelé učící písmem CS. Z výsledků odborníků týkajících se pozitiv (Graf 6) vyplývá shoda v názoru, že přínosem nevázaného písma je jeho jednoduchost (82 %), lepší čitelnost a psaní diakritiky vždy za písmenem (54 %) nebo také menší náročnost (45,5 %). Nejméně souhlasí s názorem, že je písmo vhodnější pro děti s dysporuchami (50 % nesouhlasí s názorem učitelů, rodičů). Graf 6 Ztotožnění odborníků s pozitivy, která vyplynula z odpovědí učitelů (rodičů) V negativním pohledu na nevázané písmo (Graf 7) se nejvíce ztotožňují s názorem dodržování mezer mezi písmeny, slovy (72,7 %) a v tom, že chybí vazebnost písma (54,5 %). Naopak nesouhlasí nejvíce s uvedenými negativy v názoru o zániku klasické latiny, ztráty národní tradice (68,2 %). Dále méně souhlasí s názorem, že se v nevázaném písmu neodráží osobnost člověk a v nepřijetí písma společností (63,6 %). Graf 7 Ztotožnění odborníků s negativy, která vyplynula z odpovědí učitelů (rodičů) Zajímavá otázka byla věnovaná zařazení vlastního dítěte do třídy, kde se vyučuje nevázaným písmem. Stejnou otázku dostali i rodiče a učitelé neučící nevázaným písmem. Jak rodiče, tak učitelé jsou zatím skeptičtí. Odborná veřejnost je ve svých názorech více vyrovnaná. Své dítě by zařadilo do třídy s výukou nevázaného písma 36,4 % (čtyři pedagogové, tři psychologové a jeden grafolog). Záporný názor nebo nevyhranění má 31,8 %. Stěžejní otázkou byl postoj k nevázanému písmu, zda ho zavést jako klasickou psací latinku do škol. Výsledky rodičů a učitelů byly opět vyrovnané a nejisté. Odpovídá to skutečnosti, že je malá zkušenost s nevázaným písmem ve školách. Naopak odborníci, i přesto, že by své dítě nezařadili do třídy s výukou nevázaného písma, tak souhlasí, aby písmo CS bylo možnou alternativou v našich základních školách (68,2 %). Jen 13,6 % respondentů jeden pedagog, psycholog a písnoznalec, mají zamítavý názor. Posledními zjišťovanými údaji bylo písmo, které odborníci používají. Celkem polovina jich píše kombinací psacího a tiskacího písma. Zároveň 45,5 % píše klasickou psací latinkou. (Obdobné výsledky vyšly i u rodičů 27

7 a učitelů.) Souvisí to i s věkem respondentů, kteří patří do generace, kde se důsledně dbalo na psací vázanou latinku. Zajímavé je, že nikdo z dotazovaných nepíše velkým hůlkovým písmem. Autorka Radana Lencová ve své práci (2008) uvádí výsledky svého průzkumu, kde většina testovaných píše pomocí tiskové kurzívy, tzv. nakloněné nespojené písmo. Zjišťovalo se, zda souvisí věk respondentů s jejich názorem na zavedení nevázaného písma do škol. Nebyla potvrzena závislost (hodnota χ2 = 5,38; p = 0,497). Z analýzy jednotlivých dotazníků mladší odborníci jsou pro zavedení písma do škol nebo zatím váhají. Naopak starší respondenti jsou ve svých názorech konzervativnější. Dále předmětem zkoumán bylo, zda souvisí věk respondentů s jejich názorem na zařazení svého dítěte do třídy s výukou nevázaného písma do škol. Nebyla potvrzena závislost (hodnota χ2 = 8,33; p = 0,215). Mladší odborníci již nejsou tak přesvědčeni o zařazení svého dítěte do třídy s výukou nevázaného písma jako v názoru o zavedení písma do škol. Starší respondenti naopak by své dítě nezařadili do třídy s výukou nevázaným písmem. Poslední závislost, která autory zajímala, byla souvislost způsobu psaní respondentů s jejich názorem na zavedení nevázaného písma do škol. Nebyla opět potvrzena závislost (hodnota χ2 = 9,80; p = 0,044) (Košek Bartošová, 2014). Vzhledem k malému počtu respondentů nelze v této kategorii vyvodit obecné závěry. Tato závislost byla potvrzena jen u rodičů, kde bylo výzkumný vzorek přes 1600 respondentů. SHRNUTÍ Jak uvádí Wildová (2015), při pilotování a následném využívání nevázaného písma se potvrdila vhodnost využívání pro běžnou populaci, a to u leváků i praváků. Děti předškolního věku napodobují psaní písmen, a nevázané písmo je pro ně přirozeným vstupem k psaní. Na základě výsledků našeho výzkumu je vidět, jak respondenti nahlíží na vázané a na nevázané písmo. Vzhledem k tomu, že se jedná o odborníky z oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, oblasti vzdělávání studentů učitelství na pedagogických fakultách, z oblasti speciální pedagogiky i z oblasti písmoznalectví a grafologie, považují se uvedená zjištění za přínosná a zajímavá. Následuje shrnutí výzkumných otázek. Za nejpřínosnější ve vázané podobě písma uvádí respondenti hlavně vazebnost a plynulost psaní. Zároveň s tím souvisí i rychlost jeho použití. Téměř třetina odborníků vidí nedostatek ve špatné čitelnosti, především ve spojení v rámci evropské unie. Zajímavé je, že 27 % nevidí žádné nedostatky a považují vázané písmo za vyhovující. Nevázané písmo odborníci upřednostňují z pohledu lepší čitelnosti a jednoduchosti a také s využitelnosti pro děti se závažnými grafomotorickými obtížemi. Překvapivé je, že čtyři respondenti nespatřují v nevázaném písmu žádné pozitivum. Zároveň si uvědomují, že inovace a změna již zastaralého způsobu písma vycházejícího z krasopisu, je nutná (vychází i z doplňujících rozhovorů). Cílem učení psanému písmu je, aby si dítě později bylo schopno dělat poznámky, zaznamenávat myšlenky, zachycovat informace a informovat druhé. Je proto nezbytné produkovat krasopis, dodržovat správný sklon či přesně provádět interpunkci? Nebo je spíše potřeba naučit se psát pokud možno rychle a čitelně? Učitelé i odborná veřejnost se shodují v názoru, že nevýhodou nevázaného písma je problém dodržování mezer při psaní mezi písmeny a slovy, dále chybějící vazebnost i malá informovanost a ověřování průzkumu nevázaného písma v praxi. Odborná veřejnost, která se účastnila výzkumu, se ztotožňuje s názorem rodičů i učitelů, že nevázané písmo je jednodušší, méně náročné a lépe využívá možnost psaní diakritiky hned za písmenem. Překvapivý je názor, že na jedné straně odborníci v (27 %) vidí písmo vhodné pro děti s dysporuchami a na druhé straně se v 50 % s tímto názorem neztotožňují s rodiči a učiteli. Odborníci oproti rodičům i učitelům neučících nevázaným písmem (přesto, že by své dítě nezařadili do třídy s výukou vázaným písmem) souhlasí, aby nevázané písmo bylo možnou alternativou v českých školách. Jen 28

8 přibližně pětina zúčastněných odmítá zavést nevázané písmo do škol jako možnou variant (Bartošová, Třečková, 2013). ZÁVĚR Nevázané písmo se stává novou možností stávajícího způsobu psaní. Většina odborníků se přiklání k možnosti zavedení písma Comenia script do našich škol. Rodiče i učitelé neučící novým písmem jsou ve svém názoru více zdrženliví oproti odborníkům, kteří většinou mají vlastní vyhraněný názor. Jen kategorie odborníků z pedagogicko-psychologických poraden zatím neví jaké stanovisko zaujmout, protože mají malé zkušenosti v poradnách s dětmi, které prošly výukou nevázaným písmem. Článek je publikován s podporou projektu Specifického výzkumu č s názvem: Písmo Comenia script očima odborné i laické veřejnosti. Zdroje [1] Bartošová, I., Jiroutová, L. (2011). Nové písmo Comenia script do školních lavic. Media4u magazine, no. 3/2011, pp [2] Bartošová, I., Biedermannová, T., Navrátilová, J., Plachá, G. (2013). The new handwriting font Comenia script in the Czech Republic. Current Trends in Educational Science and Practice V. Ustí n. Labem: OMP PF UJEP, pp [3] Bartošová, I., Třečková, E. (2013). The professionals' view on the new Comenia script. World Academy of Science, Engineering and Technology, Issue 83, pp [4] Karásková, M. (2016): Výuka prvopočátečního čtení a psaní v České republice a v Belgii. [Diplomová práce]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 138 pp. [5] Košek Bartošová, I. (2014): Elementární gramotnost a písmo Comenia Script. Hradec Králové: Gaudeamus, 177 pp. [6] Košek Bartošová I., Maněnová, M., Třečková, E. (2012). The New Comenia Script to Schools. Procedia Social and Behavioral Sciences. Vol. 69, pp [7] Lencová, R. (2008). O písmu Comenia Script [online]. Radana Lencova. [cit ]. < [8] Skutil, M. a kol. (2011). Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál, 256 pp. [9] Wildová, R. (2015). Postřehy po pěti letech. Učitelské noviny, s. 4 [online]. Učitelské noviny [cit ]. Dostupné z: pdf 29