Endosomy, vakuola a ti druzí
|
|
- Milada Macháčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Endocytóza
2 Endosomy, vakuola a ti druzí
3 Endocytické váčky mají clathrinový obal Various receptors and clathrin protein coats recognize vesicle types, and these are delivered (along cytoskeleton pathways?) to appropriate target sites in the cell. Other recognition molecules, such as (vesicle) v-snare and (target) t-snare are involved in targeting vesicles with one set of contents to one site, and another set of vesicles to another site. Genom Arabidopsis obsahuje celý komplement genů kódujících a regulujících klatrinové obaly.
4 Endocytické váčky mají clathrinový obal Clathrin coated vesicles. Deep freeze etching EM of inner surface of plasma membrane of cultured fibroblast cells.
5 Tvorba endocytických váčků Arabidodpsis má několik DYNAMIN-LIKE proteinů
6 Tvorba endocytických váčků Aktivovaný receptor (např. receptorová kináza) může stabilizovat vznikající obalené jámy.
7 Signalizační endosom Internalizace obsazeného receptoru (recyklace) nemusí být jen krok vedoucí k oslabení signalizace jeho destrukcí, ale v některých případech signalizace pokračuje v endosomu tzv. signalizační endosom (např. signalizace brassinosteroidy BRI1).
8 Regulace pomocí Rab GTPáz U rostlin řada otazníků! organely spojené s endocytózou jsou mozaikou membránových domén
9 Endocytóza Při endocytóze PM velmi pravděpodobně může také docházet k internalizaci (modifikaci a posléze recyklaci) části pektinů a xyloglukanů buněčné stěny. Po přidání BFA (B) jsou téměř všechny xyloglukany internalizovány do BFA kompartmentu.
10 Markery endocytózy FM styrylové sloučeniny/barvičky fluoreskují po zapojení do membrány. Internalizují se endocyózou. Optimální pro rostlinné buňky je FM4-64
11 pylové láčky lilie + FM 4-64 inverted cone
12 Endosomy
13 Interakce GTPázy lipidy základní regulační smyčka endomembránového systému Lokální specifické domény membránových fosfolipidů jsou klíčovou součástí udržování identity nejen celých organel, ale také subdomén na organelách. Arf, Rho a Rab GTPázy regulují některé aktivity - kinázy, fosfolipázy, flipázy, které vytvářejí lokalizované membránové domény. sialyl trasferáza (trans-ga marker) VHA-a1 (TGN marker)
14 Interakce GTPázy lipidy Rab GTPázy lze použít jako markery různých součástí endomembránového systému
15 Interakce GTPázy lipidy Distribution of phosphatidylinositides in cells: PI(4)P (blue) - concentrated on Golgi PI(3)P (green) - early endosomes PI(4,5)P 2 - plasma membrane PI(3,5)P 2 - multi-vesicular endosomes Roth 2004
16 Structure of PI(3)P-binding modules Lemmon 2003
17 FYVE lze použít jako marker endosomů
18 Lokalizace různých Rab GTPáz odhaluje různorodost endosomů
19 Ara6, homolog Rab5 (RabF u At), je lokalizován v časném endosomu
20 Recyklace plasmatické membrány Podobně je zřejmě regulována lokalizace auxinových přenašečů PIN. Auxin blokuje endocytózu, a tak automaticky zvyšuje výskyt výtokových přenašečů na PM. Takto auxin pravděpodobně reguluje svůj vlastní transport.
21 Pohyb endosomů Endosomy se pohybují po aktinových vláknech, ale také mechanismem aktinové komety. Pohyb je závislý na polymeraci aktinu a nezávislý na myosinu.
22 Brefeldin A (BFA) BFA, inhibitor GEF pro Arf GTPázy, je důležitým nástrojem studia sekreční dráhy. Vede ke vzniku tzv. BFA kompartment. linie C, F, I jsou rezistentní k BFA Pozor, ne každý Afr GEF je citlivý k BFA! (Buňky Arabidopsis mají 8 GEFů pro 12 ARFů, různě silně exprimovaných a různě lokalizovaných.) Polární transport auxinu (IAA) je závislý na polární lokalizaci PIN auxinových výtokových přenašečů. Jejich lokalizace je závislá na polarizované sekreci a aktinovém cytoskeletu.
23 Váčky COPI retrográdní transport slide z minulé přednášky
24 Brefeldin A (BFA) V rostlinných buňkách se po působení BFA objevují min. 2 nové kompartmenty (v různých buňkách různě): 1. hybridní cisga-er (podobně jako u živočichů) 2. tzv. BFA-compartment trans-ga endosom Obsah BFA kompartmentu odhaluje bílkoviny PM (např. PIN1), které cyklují mezi PM a recyklujícím endosomem.
25 Research tool for membrane trafficking: BFA Vesicle budding in Golgi is ARF1-dependent; ARF1 undergoes recruitment to Golgi membrane by ARF-GEF-promoted GTP for GDP exchange; ARF1 recruits protein coats (green) needed for vesicle budding; brefeldin A binds at ARF1-GDP /ARF1-GEF interface and inhibits GTP exchange/ membrane recruitment of ARF1 and coats; Golgi stack is disrupted and protein trafficking through the Golgi is inhibited, Arf-GEFy působí i na několika dalších stanicích endomem. systému. GDP ARF-GEF GTP
26
27
28 Endocytóza během cytokineze Uspořádání mikrotubulů během buněčného cyklu rostlinné buňky Po PPB zůstává jako značka tzv. actin depleted zone aproteintangled.
29
30 Endocytóza během cytokineze Před nástupem mitózy se tvoří v místě zaostřujícícho se preprofázního pásu (PPB) pás zvýšené endocytózy. Golgi + endosomy GFP-MAP4 = marker mikrotubulů GFP-EB1 = marker (+)-konců mikrotubulů
31 F K: EMTs (Endoplasmic MTs) dorůstají do oblasti předchozího PPB a tak se setkávají s endosomy, které po nich putují v minus-směru.
32 Inhibitor transportu auxinu NPA (naphthylphthalamic acid) narušuje tvorbu PPB a orientaci buněčné přepážky.
33 Endocytóza během cytokineze Endocytóza je intenzivní v místech kde se endoplasmatické MTs setkávají s PPB. Pás endosomů proto leží v těsné blízkosti PPB a je zachován i po rozpadu PPB při tvorbě mitotického vřeténka. Kyselina naftylftalamová (NPA), inhibitor polárního výtoku auxinu, působí anomální PPBs a následně posuny v rovině buněčného dělení. Dynamika cytoskeletu je neoddělitelně a recipročně provázána s dynamikou endomembránového systému.
34 Vakuola či spíše vakuoly
35 Ve vakuole dochází k nespecifické degradaci řady substrátů včetně lipidů, polysacharidů a bílkovin.
36 protoplast aleuronu kukuřice V1 protein storage vacuole (PSV) V2 lytic vacuole (LV)
37 Vakuola Vakuola je topologicky extracytoplasmatický kompartment. Velmi rychle se vyrovnává se změnami osmotických poměrů v apoplastu.
38 Vakuolární lokalizační signály N P I R N P I R
39 Třídění do lytické vakuoly přes BP-80/ELP receptory.
40
41 Od ER odvozená PB jsou obklopována a pohlcována vakuolami.
42 PEP12 je prevakuolární t-snare u Arabidopsis
43 Prolaminy Agregace jako třídící mechanismus v ER - PB. Lokalizovaná translace na spec. doménách ER.
44 Podstatnou součástí třídění leguminů je jejich postupná agregace v periferních oblastech GA.
45 Clathrin coated vesicles, které vznikají na PB doménách GA pravděpodobně odtřiďují složky, které do PSV nepatří.
46 Tvorba MVB
47
48 Prevacuolar compartment Multi Vesicular Body Třídění bílkovin z MVB do vakuoly je řízeno třemi komplexy ESCRT - u Arabidopsis jsou některé podjednotky známy díky analýze mutantů hyade.
49 Vesicular traffic and the role of Golgi apparatus (body) as a traffic controller. Protein modifications take place in the Golgi, which result in acquisition of appropriate signals, and hence packaging into correct vesicles. Hydrolytic enzymes are sent to lysosome, export vesicles to plasmalemma and ER membranes and proteins are recycled back to ER (Fig 13-21). Retromer pomáhá recyklovat z PVC do TGN
50 Homology jsou také u rostlin a je pravděpodobné, že funguje podobně.
51 4 dráhy Autofagická vakuola
52 Rostliny jsou schopny přežívat fáze nedostatku živin mj. také díky bohatě rozvinuté schopnosti autofagie - degradace cytoplasmatických částí ve speciální vakuole.
53 Bílkoviny řídící tvorbu autofagických vakuol jsou dobře evolučně konzervovány. Celá dráha je aktivována TOR kinázou a pak procesem podobným ubiquitinaci. Důležitou roli hraje PI3K - VPS34, která je inhibována wortmanninem.
54 Arabidopsis s postiženou tvorbou autofágních vakuol rychleji stárne a hůře odolává hladovění.
55 Vakuoly jsou centrální pro pochopení života rostlinné buňky
56 Robinsonovy shrnující modely (2005)
Endosomy, vakuola a ti druzí
Endocytóza Endosomy, vakuola a ti druzí Endocytické váčky mají clathrinový obal Various receptors and clathrin protein coats recognize vesicle types, and these are delivered (along cytoskeleton pathways?)
FM styrylové sloučeniny/barvičky (fy. Mol.Probes) fluoreskují po zapojení do membrány. Internalizují se endocyózou. Optimální je pro rostlinné buňky
FM styrylové sloučeniny/barvičky (fy. Mol.Probes) fluoreskují po zapojení do membrány. Internalizují se endocyózou. Optimální je pro rostlinné buňky FM4-64 Cytokinese a endocytóza GFP či YFP-AtEB1 a CLIP170
Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.
Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému. Endozomální organely přijímají váčky s nově syntetizovaným materiálem (v ER a GA) i endocytovaný materiál
Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.
Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému. Endozomální organely přijímají váčky s nově syntetizovaným materiálem (v ER a GA) i endocytovaný materiál
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk
2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk Biologické membrány (blány): model tekuté mosaiky Povrchová membrána rostlinné buňky, plasmalema Endomembránový systém rostlinné buňky: definice, složení,
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2015-2016 1 Název Funkční analýza jaderných proteinů fosforylovaných pomocí mitogenaktivovaných proteinkináz. Školitel
5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy
SFZR 1 2014 5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy a) Auxinový receptor TIR1 b) Auxinový receptor ABP1 c) Kooperace receptorů TIR1 a ABP1 Estelle M et al. (2011) Auxin Signaling:
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN
Endomembránový systém rostlinné buňky. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Endomembránový systém rostlinné buňky Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Endomembránový systém: systém vnitřních membrán eukaryotické buňky Součástí je: -Jaderný obal -Endoplazmatické
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
Příběh pátý: Auxinová signalisace
Příběh pátý: Auxinová signalisace Co je auxin? Derivát tryptofanu Příbuzný serotoninu a melatoninu Všechny deriváty přítomny jak u živočichů, tak u rostlin IAA Serotonin Serotonin: antagonista auxinu Přítomen
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis
TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis Mikrotubuly Formace heterodimerů α/βtubulinu Translace α a β -tubulin monomerů chaperonin c-cpn správný folding α-tubulin se váže na TFC B a β na TFC
Cytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO
Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2017-2018 1 Název Fenotypová analýza vybraných dvojitých mutantů MAPK v podmínkách abiotického stresu. Školitel Mgr.
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B
Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017 Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut Varianta B A1. Čepička na 5' konci eukaryotické mrna je tvořena a. 7-methylguanosin trifosfátem
Schéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
Úloha 5 k zápočtu z přednášky B130P16 (praktické základy vědecké práce)
Úloha 5 k zápočtu z přednášky B130P16 (praktické základy vědecké práce) Úkol: Sepište krátký rukopis vědeckého původního článku na téma "Směrovaný transport auxinu přes plazmatickou membránu hraje úlohu
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
MBRO ) Membránový transport
MBRO1 2018 3) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů g) Sekreční dráha proteinů h) Rozpad
Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)
Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk Co je nukleocytoplasmatický kompartment a jak vypadá u typické rostlinné buňky Jádro buněčné Nositel naprosté většiny genetické informace buňky Jak
MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
in Cl - Δµ s = RTln(C si /C so ) + zf(e i - E o ) MBR ) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport d) Kanály e) Přenašeče a cotransportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů g) Sekreční dráha proteinů h) Rozpad proteinu
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon
Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon Auxin je nejdéle známým fytohormonem s mnoha popsanými fyziologickými účinky Darwin 1880, Went 1928 pokusy s koleoptilemi trav a obilovin prokázali existenci
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Téma: SAMČÍ GAMETOFYT. Fosfolipidová signalizace ve vrcholovém růstu rostlinné buňky. Praktikum z fyziologie rostlin (pro studenty odborné biologie)
Téma: SAMČÍ GAMETOFYT Fosfolipidová signalizace ve vrcholovém růstu rostlinné buňky Praktikum z fyziologie rostlin (pro studenty odborné biologie) 1 Teoretický úvod: Samčí gametofyt (mikrogametofyt) krytosemenných
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
Speciální chemicko-biologické obory. Molekulární biologie a biochemie organismů
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Studijní program: Speciální chemicko-biologické obory Studijní obor: Molekulární biologie a biochemie organismů Markéta Polidarová Vezikulární transport
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů
MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
Endomembránový systém. exocytóza a endocytóza
Endomembránový systém. exocytóza a endocytóza Transport membrán -Membrane Traffic How do proteins and lipids move from one compartment to another? What are the signals that target molecules to their appropriate
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Buněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
Regulace enzymových aktivit
Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Z Buchanan et al. 2000
Průběh buněčného cyklu Z Buchanan et al. 2000 Změny v uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu A interfáze, kortikální mikrotubuly uspořádané v cytoplasmě pod plasmalemou B konec G2 fáze, mikrotubuly
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
3) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy
SFR 1 2017 3) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy a) Auxinový receptor TIR1 b) Auxinový receptor ABP1 c) Kooperace receptorů TIR1 a ABP1 Estelle M et al. (2011) Auxin Signaling:
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Biologie
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Biologie Daniel Matějů Úloha endocytózy v signální dráze proteinu Wnt Role of endocytosis in Wnt signaling pathway Bakalářská práce Školitel: RNDr. Lenka
Syllabus přednášek z biochemie
Biochemie úvod Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky Syllabus přednášek
DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
I rostliny mají hormony!... co a jak s auxinem. Eva Zažímalová Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha
I rostliny mají hormony!... co a jak s auxinem Eva Zažímalová Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha Rostliny a tvarová (a vývojová) různorodost Reakce na okolní prostředí Reakce na nepříznivé podmínky
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní
Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce
. Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce Exocytóza BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace
Pohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
RVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění
2015 6) Vývoj květu a kontrola kvetení 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění 2 d) Vznik gamet Životní cyklus rostliny Mikrosporogeneze Megasporogeneze Vývoj samčího gametofytu
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze Imunofluorescence DAPI Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny s homologními oblastmi; jejich
Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2018-2019 1 Název Fenotypová analýza vybraných dvojitých mutantů MAPK v podmínkách abiotického stresu Školitel Mgr.
Morfogeneze rostlinné buňky. Rostlinná cytologie morfogeneze rostlinné buňky, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Morfogeneze rostlinné buňky Morfogeneze = vývoj tvaru, změna tvarových vlastností http://www.biologyreference.com/co-dn/differentiation-in-plants.html Embryogenní (meristematická) buňka Dospělá buňka,
REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin
4. Degradace bílkovin Degradace - několik proteolytických cest, specifických pro určitý buněčný kompartment REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN 4. Degradace bílkovin 4. Degradace bílkovin Degradace bílkovin
Endomembránový systém. exocytóza a endocytóza
Endomembránový systém. exocytóza a endocytóza Transport membrán -Membrane Traffic How do proteins and lipids move from one compartment to another? What are the signals that target molecules to their appropriate
BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus
BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus 10.10.2016 Nejjednodušší forma života (viry neschopnost samostatné reprodukce) Základní stavební a funkční jednotka organismů schopná se dělit Spojeno s
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Fluorescenční mikroskopie. -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie Fluorescence a fluorofory Schéma konvenčního fluorescenčního mikroskopu -Na fluorescenčně značený vzorek dopadá pouze světlo