Budoucnost evropského bankovního sektoru: Liikanenova expertní skupina a co o ní víme? Pavel Štěpánek Den s VŠE,

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Budoucnost evropského bankovního sektoru: Liikanenova expertní skupina a co o ní víme? Pavel Štěpánek Den s VŠE, 2.6.2012"

Vlastimil Kadlec
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Budoucnost evropského bankovního sektoru: Liikanenova expertní skupina a co o ní víme? Pavel Štěpánek Den s VŠE,

2 Obecně ke skupině Tato skupina má mandát zvážit nutnost tzv. strukturálních reforem bankovního systému v Evropě (paralelně s regulatorními změnami) - zda by posílily finanční stabilitu a zlepšily efektivitu a ochranu spotřebitele. Jestliže ano, má v tomto smyslu dát příslušné návrhy. V listopadu 2011 představena myšlenka v Evropském parlamentu, v lednu 2012 byl jmenován předseda E. Liikanen. Od února funguje, finální zpráva má být prezentována Evropské komisi do konce léta Na jednání si zve externí experty. Pokrok zatím není komunikován vůči veřejnosti a panuje kolem jednání velké tajemno.

ochranu spotřebitele. Jestliže ano, má v tomto smyslu dát příslušné návrhy.

3 Inspirace a cíle Má se inspirovat mj. Volckerovým pravidlem (zákaz určitých aktivit), Dodd-Frankovým zákonem (omezení pro velikost), Vickersovou zprávou (vyčlenění určitých aktivit do oddělené právní entity, resp. poměrně striktní oddělení). Cíle: snížení rizika bankovního systému jako celku; snížení rizika, jež představují individuální bankovní subjekty pro systém (pravděpodobnost, dopad); snížení morálního hazardu tím, že se umožní krach i velkých a komplexních subjektů (omezení vládních záruk); podpora konkurence; udržování integrity vnitřního trhu.

aktivit do oddělené právní entity, resp. poměrně striktní oddělení).

4 Vickersova zpráva (UK Independent Commission on Banking) 1. Schopnost absorpce ztrát Více kapitálu (základní kapitál aspoň 10 %, primární schopnost absorpce ztrát % - včetně bail-in bonds ) Přísnější požadavek na pákový poměr (leverage ratio), preference pojištěných vkladů. 2. Strukturální změny Oddělení retailového bankovnictví od investičního (a wholesale banking ) retail ring-fencing Retailové (zahrnuje nicméně nejen spotřebitele, ale i malé a střední podniky) aktivity budou muset být v dceřiné společnosti (právní, ekonomická a operační separace od zbytku skupiny).

Přísnější požadavek na pákový poměr (leverage ratio), preference pojištěných vkladů. 2.

5 Vickersova zpráva (UK Independent Commission on Banking) ctd. 2. Strukturální změny (ctd) V retailovéčásti musí být všechna retailová depozita a kontokorenty spotřebitelům a SMEs. Mohou zde být nabízeny: spotřebitelské úvěry a úvěry SMEs, hypotéky, kreditní karty, úvěry (vč. leasingu a factoringu), správa majetku, pomocné služby. Mnoho bankovních služeb nebude moci být nabízeno v rámci ring-fence (např. služby zákazníkům mimo EHP, služby jež by vyústily v expozici vůči finančním institucím, aktivity na obchodní knihu, služby vztahující se k sekundárním trhům a obchodování s deriváty). Přesný rozsah ohraničení není zatím dán: především co se oblasti korporátního bankovnictví týče. Ohraničení bude poměrně silné (retailováčást musí sama o sobě splňovat všechny regulatorní požadavky, vztah ke zbytku skupiny bude na úrovni třetí strany, požadavky na strukturu řízení), byť nejde o úplné oddělení. Cíl: snazší záchrana bank, lepší ochrana klientů retailového bankovnictví od vnějších šoků (není tedy o zabránění bankovnictví kasinového typu ).

Mnoho bankovních služeb nebude moci být nabízeno v rámci ring-fence (např.

6 Volckerovo pravidlo (Sekce 619 Dodd- Frankova zákona) Oddělení některých investičních aktivit z komerčních bank: Omezení obchodování na vlastní účet (nikoliv však jeho zákaz - hedging a tvorba trhu povoleny) Omezení akvizic, investic a majetkových podílů v hedgových fondech a fondech soukromého kapitálu (včetně některých vztahů s těmito fondy). Primárně se zaměřuje na aktivity bank operujících v US, zahrnuje i mnoho aktivit mimo US.

akvizic, investic a majetkových podílů v hedgových fondech a fondech soukromého kapitálu (včetně některých

7 Omezení velikosti v Dodd-Frankově zákonu Žádná instituce by neměla být too big to fail. FRB (Federal Reserve Board) nesmí schválit jakoukoliv fúzi či akvizici (která by zahrnovala finanční instituci), když by výsledná společnost měla více než 10 % celkových konsolidovaných pasiv všech finančních společností. Další omezení týkající se institucí přijímajících vklady.

finanční instituci), když by výsledná společnost měla více než 10 % celkových

8 Diskuse jak argumentují zastánci strukturálních (administrativních) opatření Klíčový argument je ve velikosti: situace too big to fail vede: K nesymetrickému rozkládání nákladů financování, z něhož profitují velcí hráči: deformace finančního trhu K jinému (tj. rizikovějšímu) přístupu k řízení portfolia a rizika, k potírání základní funkce bankovnictví (transformace maturit), k odklonu od financování s přidanou hodnotou pro tvorbu HDP% ve prospěch kasinového chování K ovlivňování regulatorních pravidel ve prospěch velkých hráčů (viz IMF Staff discussion note The Too-Important-to-Fail Conundrum, May 29,2011) A dále: Koncept tzv. SIFI zahrnuje dodatečný kapitálový požadavek ve výši 2.5 procentního bodu: too big to fail Z 29 SIFIs je 17 v Evropě Velikost evropských nadnárodních bankovních skupin kvantitativně přerostla schopnost národních autorit jejich domovských zemířešit (=financovat) jejich případné problémy

rizikovějšímu) přístupu k řízení portfolia a rizika, k potírání základní funkce bankovnictví (transformace maturit), k odklonu od financování s přidanou hodnotou pro tvorbu HDP% ve prospěch

10 Struktura portfolia na vybraném vzorku evropských bank (všechny banky kotované na burzách) Celkem 32 kotovaných bank 10 největších 36 % 36 % 10 nejmenších 9 % 75 % Z údajů ze všech cca 8000 evropských bank by vyplynula ještě větší disproporce, protože i oněch 10 nejmenších kotovaných bank patří mezi 0,5% největších evropských bank

Z údajů ze všech cca 8000 evropských bank by vyplynula ještě větší disproporce,

12 Diskuse jak argumentují odpůrci Evropský finanční sektor je velmi diverzifikovaný jak z hlediska struktury tak používaných obchodních modelů Převládá na něm model univerzálních bank Žádná z jeho částí nebyla krizí postižena více než jiné, proto nelze usuzovat, že by tu byl strukturální problém Ba co víc, jeho diverzita je sama o sobě významným faktorem stability, resp. řízení rizika: proto pozor na nedomyšlené administrativní iniciativy, které by diverzitu poškodily A kromě toho je evropský trh více závislý na bankovním zprostředkování než trh americký: případné negativní dopady administrativních strukturálních zásahů na ekonomiku by tedy byly větší: nelze tedy jen tak jednoduše inspirovat US příkladem Argument jednotnosti evropského trhu: konsolidace (a stabilita) jednotného trhu potřebuje volný přeshraniční pohyb kapitálu: na místě je obava, že administrativní zásahy omezí volný pohyb s negativním vlivem na finanční stabilitu

řízení rizika: proto pozor na nedomyšlené administrativní iniciativy, které by diverzitu poškodily A kromě toho je evropský trh více závislý na bankovním zprostředkování než trh americký: případné

13 Poměr aktiv bankovního sektoru k HDP činí v USA pouze 150%

14 Aktiva komerčních bank v EU a v USA (v tisících miliard USD)

15 A dále V univerzálním obchodním modelu se retailové aktivity bez investičních neobejdou, příklady: poskytování úrokových a kurzových zajišťovacích nástrojů korporátním klientům i klientům veřejnoprávním (státní a municipální dluhopisy apod) i obyvatelstvu (hypotéční zástavní listy ) Strukturované finanční nástroje pro financování infrastrukturálních projektů Umělé oddělení investičního a retailového bankovnictví by tedy bylo technicky velmi delikátní záležitostí - není vždy triviální rozpoznat co je pravou motivací investiční transakce Pokud je to podpora retailové služby, banky potřebují ošetřit svá rizika, která vznikají jim samotným sejmutím rizik z retailových klientů tedy musí s těmito riziky na trh a tam se zajistit

Umělé oddělení investičního a retailového bankovnictví by tedy bylo technicky velmi delikátní záležitostí - není vždy triviální rozpoznat co je pravou motivací investiční transakce

16 Ovšem je tu i zásadní koncepční argument Dosavadní převládající přístup k finanční stabilitě (Basilejská pravidla ve všech vývojových mutacích) se zaměřoval na identifikování rizik, jejich měření a přijímání regulatorních opatření, která stimulují banky k lepšímu řízení rizik Uvažovaný strukturální zásah do bankovnictví je ideovým protipólem: místo, aby se regulace odvíjela od rizik, chce změnit systém tak, aby se rizika eliminovala; místo stimulace nastupuje administrativní (tj. velmi netržní) ingerence, resp. zákaz Snaha zrušit, resp. vytěsnit rizika z bank (či segmentu bankovnictví) je ovšem koncepčně mylná: riziko je nedílnou součástí (a do jisté míry hnacím prvkem) každého podnikání, tedy i bankovního A je to spojeno se samou podstatou bankovnictví, kterou je transformování maturit tedy krátkodobých zdrojů do dlouhodobého úvěrování: tato sama transformační úloha je zdrojem rizik, proti nimž se nemohou banky chránit jinak než transferem rizika směrem k investorům na finančním trhu Celkově jde tedy o to, aby se s příslovečnou vaničkou nevylilo i dítě

změnit systém tak, aby se rizika eliminovala; místo stimulace nastupuje administrativní (tj. velmi netržní) ingerence, resp. zákaz Snaha zrušit, resp.

17 A kromě toho Ostatně, již probíhající regulatorní reformy také povedou (z důvodů lepší identifikace a řízení rizik, kapitálu a likvidity a omezení pákového efektu) ke strukturálním změnám v obchodních modelech Otázka časování: iniciativy Vickers a Volker byly artikulovány vlastně dříve než se ukotvil rámec stávajících regulatorních změn a proto nemohly vzít v potaz účinky, které tyto reformy přinesou Ostatně primární účel všech iniciativ je stejný: posílit stabilitu finančního sektoru pokud tedy chceme přemýšlet o nových opatřeních dokonce dříve, než stávající budou uvedena v život, a artikulujeme pro ně stejné ambice jako pro ta stávající, pak těm stávajícím nevystavujeme moc dobré vysvědčení.

proto nemohly vzít v potaz účinky, které tyto reformy přinesou Ostatně primární účel všech iniciativ je stejný: posílit stabilitu finančního sektoru pokud tedy chceme

18 České banky to vidí podobně jako Evropská bankovní federace Stávající smršť regulatorních iniciativ ještě ani není schválena a nezačala platit a už se připravují opatření další Před dalšími iniciativami je proto třeba vyhodnotit dopad stávajících návrhů a počkat na dopad jejich implementace Není prokázána vazba mezi strukturální reformou a finanční stabilitou (může zvýšit náklady, aniž by zvýšila stabilitu)... Dokonce je tu důvodná obava, že strukturální reforma může stabilitu poškodit Model univerzálního bankovnictví se zdá být správným modelem - univerzální banky se s krizí vypořádaly lépe než specializované investiční banky (diverzifikace rizik).

strukturální reformou a finanční stabilitou (může zvýšit náklady, aniž by zvýšila stabilitu).

19 Děkuji za pozornost!

Podobné dokumenty

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý