TURISTIKA NA KONI V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI ŠUMAVA HORSE-RIDING IN THE ŠUMAVA BIOSPHERE RESERVE. studie koncepce rozvoje. study of development

Transkript

1 TURISTIKA NA KONI V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI ŠUMAVA HORSE-RIDING IN THE ŠUMAVA BIOSPHERE RESERVE studie koncepce rozvoje study of development Ing. Milena Andrlová Author 2007

2 Studie byla vytvořena v rámci projektu Šetrný turismus šance pro Biosférickou rezervaci Šumava Tento materiál je výhradním majetkem autorky. Reprodukce celé publikace nebo jejích částí je povoleno pouze se svolením autora. Děkujeme za respektování autorských práv tvůrce. This publication was supported in the frame of the project Conservation and sustainable use of biodiversity through sound tourism development in biosphere reserves in Central and Eastern Europe by UNEP/GEF. The designation employed and the presentation of the material in this publication do not imply the expression of any opinion whatsoever on the part of UNEP/GEF concerning the legal status of any country, territory, city or area or of its authorities, or concerning delimitation of its frontiers or boundaries. Moreover, the views expressed do not necessarily represent the decision or the stated policy of UNEP/GEF, nor does citing of trade names or commercial processes constitute endorsement. ing. Milena Andrlová kontakt: Turistika na koni, odbor při KČT Jihočeský kraj, milena.andrlova@seznam.cz 2

3 Obsah: 1. Úvod Přírodní, historické a ekonomické souvislosti Biosférická rezervace (dále BR) Šumava a cestovní ruch Historie využití koní na Šumavě Analýza současných podmínek, východiska Turistika na koni v ČR Zkušenosti ze zahraničí Požadavky cílové skupiny uživatelů Legislativní prostředí pro pohyb koní v BR Šumava Zákon o ochraně přírody a krajiny Veterinární zákon Zákon o ochraně zvířat proti týrání Silniční zákon Lesní zákon Zákon o myslivosti Další (stavební zákon, fytosanitární problematika, evidence zvířat, návštěvní řád) Současná situace v BR Šumava z hlediska turistiky na koni Území Jihočeského kraje Území Plzeňského kraje Hraniční přechody Infrastruktura pro turistiku na koni Stanice turistiky na koni Vybavení stanice Napojení stanice na stezku Jezdecká stezka Kritéria vedení trasy se zaměřením na podmínky BR Šumava Povrch, vedení stezky v terénu Souhlas majitelů pozemků Souhlas dalších subjektů ve vybraných územích Vyznačení jezdecké stezky Kalkulace nákladů Inventář na jezdecké stezce Úvaziště Stojany s informačními tabulemi Ohrady pro koně Další inventář na jezdecké stezce Cenové kalkulace na inventář stezky Pravidla pohybu na jezdecké stezce Údržba jezdecké stezky

4 9. Dopady rozvoje turistiky na koni na dané území Výhody zřízení jezdeckých stezek Ekonomický přínos Vliv pohybu koní z hlediska turistické atraktivity území Rizika Možnosti eliminace rizik Propojení s ostatními typy turistických aktivit Přeshraniční spolupráce Specifické dopady na území BR Šumava Využití koní pro potřeby správy ochrany přírody Management Kalkulace nákladů Návrh konkrétních kroků pro realizaci systému turistiky na koni v BR Šumava Přehled časové a kalkulace finanční náročnosti jednotlivých kroků Návrh vedení konkrétních tras stezek na území BR Šumava Závěr Seznam literatury a zdrojů Přílohy Dotazník pro stanici turistiky na koni Souhlas majitele pozemku Návrh vedení konkrétních tras stezek na území BR Šumava obrazová část

5 1. Úvod Turistika na koni (hipoturistika, jezdecká turistika) nabízí v porovnání s ostatními formami turistiky téměř ideální možnost spojení zdravého využití volného času, pobytu v přírodě, budování vztahu ke zvířatům, krajině a k ochraně životního prostředí s plány rozvoje cestovního ruchu na venkově. V České republice se od roku 2004 intenzivně pracuje na zmapování současného stavu a vytváření podmínek pro rozvoj této formy turistiky. V Jihočeském kraji, kde myšlenka na vytvoření sítě stanic a stezek pro turistiku na koni vznikla, je možno využít již téměř 500 km značených jezdeckých stezek. Základním názorem autorů projektů o turistice na koni je, že zájmem jakéhokoli dalšího využití přírodního prostředí musí být zároveň zachování kvality, rozmanitosti a krásy tohoto prostředí. V případě mimo- řádně cenných území, jakým je biosférická rezervace Šumava, toto platí dvojnásob. Za krátkou dobu fungování systému jezdeckých stezek a stanic přináší již turistika na koni také velmi konkrétní ekonomické výsledky, což je zvláště v horských oblastech pro místní obyvatele velkým přínosem. Popularita putování v sedle roste jak v řadách majitelů koní, tak i ze strany jezdců, kteří vlastního koně nemají. Zájem o využití stezek v České republice se zvyšuje i ze strany jezdců ze sousedních států. V naší zemi byla dobře využita možnost zahájit práce na vytváření celého systému rozvoje turistiky na koni jako atraktivní novinky v cestovním ruchu systematicky a od počátku koordinovaně na celém území, s uplatněním výše uvedených zásad a na základě jednotné koncepce, jejíž součástí je i tato studie. Turistika na koni ideální způsob pohybu v přírodě. 5

6 2. Přírodní, historické a ekonomické souvislosti 2.1. Biosférická rezervace Šumava (dále BR Šumava) a cestovní ruch Území dnešní biosférické rezervace Šumava až do poloviny 15. století pokrývaly pralesy, avšak již v dávných dobách zde existovaly četné historické stezky a hraniční přechody, podél nichž vznikala sídliště. Kolem roku 1500 byla přibližně třetina území Šumavy osídlena. Zásadní význam pro utváření dnešních ekosystémů Šumavy měla však až novější kolonizace v 17. a 18. století, která byla spojená s rozvojem sklářství, dřevařství a pastevectví. Vznikla tak současná krajinná struktura rozptýlené usedlosti, malé vesnice, odlesněná údolí a převážně lesnaté svahy hor. Krajina byla do poloviny 19. století soustavně odlesňována a přeměňována na pastviny a louky. V roce 1963 byla zřízena Chráněná krajinná oblast Šumava, v té době největší chráněná krajinná oblast na našem území. V roce 1990 byla vyhlášena biosférická rezervace Šumava pod patronací UNESCO. Národní park Šumava jako území s nejvyšší právní formou ochrany přírody byl vyhlášen v roce Zároveň je však jedním ze základních rysů území téměř všudypřítomné prolínání málo dotčeného přírodního prostředí se stopami staleté přítomnosti člověka. Touha poznávat přírodu i historii, sžívat se s přírodou je v rozsáhlém území biosférické rezervace jednou z nejvýznamnějších potřeb jak stálých obyvatel území, tak i jeho návštěvníků. Zásadní otázkou je hledání takového rozsahu a druhu hospodářského využití území, které by bylo v souladu s ochranou území, které je mimořádně cenné z přírodního hlediska. Turistika na koni je z tohoto pohledu aktivitou, která je k přírodnímu prostředí šetrná, nevyžaduje rozsáhlé investice ani budování složité a nákladné infrastruktury ani nevyvolává potřebu zásahů do přírodního prostředí. Odlišnost turistiky na koni spočívá nepochybně v tom, že na rozdíl od turistiky pěší, cykloturistiky, ale i na rozdíl od mototuristiky a vodní turistiky je něčím relativně novým, netradičním, a také není tak masová. Z toho vyplývá malá obecná informovanost o fungování, potřebách a možnostech turistiky na koni. Turistika na koni se však může při dodržení jednoduchých pravidel a využití a jednoduchém doplnění již existující turistické infrastruktury stát mimořádně atraktivním způsobem využití volného času pro nejširší vrstvy milovníků přírody. S ostatními typy turistických aktivit ji lze velmi vhodně kombinovat Historie využití koní na Šumavě Chov koní v Čechách prošel několika vývojovými etapami charakteristickými pro jednotlivé oblasti. Čeští chovatelé (v pohraničí i německy hovořící usedlíci) byli schopni se zaujetím a obvykle na dobré úrovni provozovat chov koní, vždy přitom přihlíželi k hospodářským vlivům. Šumava je specifická růzností krajiny. Tradičním plemenem byl chladnokrevník, častěji belgik, někdy někde i norik, velmi často jejich kříženci. V historických dobách přicházeli z Rakous nebo Bavorska. Velký význam měli ve středověku soumarští koně využívaní na obchodních stezkách, z nichž nejvýznamnější na území dnešní BR Šumava byla tzv. Zlatá stezka. Zlatá stezka byla součástí středověkého dopravního systému ve střední Evropě. Nazývala se také Pasovská, Prachatická, Česká nebo Solní. První historické zprávy o této stezce pocházejí z 11. století. Původně vedla z německého Pasova do dnešních Starých Prachatic. Od 14. století systém tvořily tři hlavní linie: Dolní Zlatá stezka (z Pasova do Prachatic přes Volary), Střední Zlatá stezka (z Pasova do Vimperka přes Strážný), Horní Zlatá stezka (z Pasova do Kašperských Hor přes Freyung a Kvildu). K jejich ochraně byly postaveny hrady a hrádky Stožec, Hus, Kunžvart, Kašperk aj. Nejvýznamnějším přepravovaným zbožím byla sůl z ložisek ve východoalpské oblasti, která se přepravovala po řekách do Pasova, odtud na hřbetech soumarských koní po Zlaté stezce přes Šumavu do Čech. Dále se do Čech vozily drahé látky, jižní plody, koření a víno, opačným směrem putovalo hlavně obilí, slad, med, chmel, vlna, kůže, pivo a další potravinářské produkty. Koně vedli tzv. soumaři (sedláci, kteří za odměnu přepravovali zboží na hřbetech koní). Pro větší bezpečnost se soumaři sdružovali do karavan a nejvíce putovali zejména po žních. Největší rozkvět zaznamenala Zlatá stezka ve stol., kdy provoz dosáhl až 1200 soumarských koní týdně. V době třicetileté války nastal výrazný útlum, později stezka zanikla. V dnešní době jsou patrné její zbytky v blízkosti Českých Žlebů a v úbočí Radvanovického hřbetu. Zlatou stezku kopíruje pěší turistická trasa vedoucí od hraničního 6

7 přechodu Mlaka-Bischofsreut, dále pak kolem rozcestí Mlaka, Kamenné Hlavy do Českých Žlebů. Koně se uplatňovali kromě obchodu také u armády, v zemědělství, z velké části v lesním hospodářství a v dalších typickým činnostech pro oblast pivovarnictví, rybářství apod. Skutečnou formu organizace chovu koní pro šumavskou oblast přineslo pověření vojenské správy v r. 1780, které mělo zajišťovat plemenitbu a hlavně dostatečné množství koní pro armádu. Vznikající stanice hřebců u jezdeckých pluků se stávaly základem pozdějších samostatných hřebčínů ve vojenské správě. V r se takový ústav zřídil v Písku. Byl jedním ze sedmi na území Čech. V r byla založena hříbárna Nový Dvůr u Písku pro odchov teplokrevných hřebečků nakoupených ze zemského chovu Z důvodů zvýšené poptávky se zřídila další hříbárna pro odchov chladnokrevných koní v Čihovicích u Týna nad Vltavou, která byla v provozu do roku Po I.světové válce tvořily státní hřebčince základ pro urychlenou obnovu zdevastovaného chovu koní. Po r bylo chovatelské území Čech rozděleno do dvou obvodů nemošický a písecký. Hřebčinec v Písku byl začleněn k plemenářskému podniku Zemský chov tvořil původně teplokrevník s vyjímkou celého Pošumaví, kde se chov vždy vyvíjel pod vlivem chladnokrevníka, především norika ze sousedních oblastí.. Vojenským zájmem bylo zvyšování podílu anglických plnokrevníků a polokrevníků a takový kůň přestal brzy uspokojovat hospodářské požadavky, a to nejen v tradičních zemědělských provozech, ale i požadavky rozvíjejícího se průmyslu. Snaha po výkonnějším, silnějším hospodářském koni vyústila nakonec v importy norfolků a anglonormanů. Sílil však zájem po chladnokrevných hřebcích a výsledkem byl import v r několika ardénských a vallonských hřebců. Snaha o homogenizaci typu koní v této oblasti vedla k i zařazování těžkých teplokrevníků do chovu, především koní oldenburského plemene. V období renesance chovu chladnokrevníků a koní obecně (80. léta min. století) se výrazněji uplatňují norici. Chladnokrevný kůň se také stal jediným, který nalezl po politickém převratu v r své plné uplatnění v pracovním výkonu ve výrobním procesu. Tím tato plemena, o jejichž bytí byly často v minulosti vznášeny pochybnosti, nabyla opodstatnění nejen své existence, ale i rozšíření. V současné době se situace výrazně a zásadně se změnila a kůň se na Šumavu nejen vrátil, ale stal se neodmyslitelnou součástí charakteristiky kraje díky soukromým chovatelům. Charakteristická je masivní invazi pestré směsice různých pro tuto chovatelskou oblast netradičních plemen koní. Za zmínku stojí rozšíření koní plemene hucul, původně karpatského plemene. Stádo chované dlouhá desetiletí Dr. Hrabánkem u Hartmanic pocházelo z hřebčína Muráň. Je historickou skutečností, že první hucul, valach jménem Komár, byl dovezen v 60.letech do Kašperských Hor. Jméno kupce se nezachovalo. Po roce 1989 následoval příchod velkého počtu líbivých, charakterních a výkonných malých koní plemene hafling, importovaných z Německa a Rakouska. Je zřejmé, že uvedené plemeno nejvíce poznačilo současnou hipologickou mapu Pošumaví. Je jisté, že rozvoj turistiky na koni na Šumavě může vhodným způsobem oživit povědomost o historických skutečnostech a může symbolicky navázat na prastarou tradici středověkých stezek. 7

8 3. Analýza současných podmínek, východiska 3.1. Turistika na koni v ČR Historie projektů turistika na koni začala v roce 2003, kdy se projekt pod názvem Turistika na koni (rozpočet Kč) stal jedním z řady projektů Jihočeského kraje, navazujících na Program rozvoje Jihočeského kraje Na podzim 2003 proběhlo celostátní pracovní setkání zájemců o koňskou turistiku na Chatě pod Kletí. Setkání bylo využito k výměně zkušeností a sběru prvních kontaktů na majitele koní a stanic (míst, kde může přenocovat jezdec se svým koněm). Zúčastnilo se více než 30 příznivců turistiky na koni z celé České republiky V těsné blízkosti biosférické rezervace Šumava tak vzniklo jakési centrum hipoturistických aktivit pro celou Českou republiku. Již během zpracování výše uvedeného prvního projektu nastala ojedinělá situace o výsledky projektu, v rámci kterého bylo vytvořeno základní know how pro organizátory systémů jezdeckých stanic a stezek, vznikl okamžitě mimořádný zájem, a to jak v České republice, tak v zahraničí. Následně byly realizovány na území České republiky projekty další. V jižních Čechách to byl projekt realizovaný v letech 2005 a 2006 opět Jihočeským krajem a podpořený z evropských fondů (SROP, celkový rozpočet projektu 1,5 mil. Kč). Od roku 2006 pokračují jihočeské aktivity projektem podpořeným Jihočeským krajem a evropským programem INTERREG III A ČR Rakousko (rozpočet 2 mil. Kč). Projekt realizuje odbor Turistika na koni při Klubu českých turistů Jihočeského kraje. V kraji je do práce na projektu zapojeno několik desítek spolupracovníků, kteří aktivně vyhledávají a značí stezky. Dále je zapojeno více než 120 stanic jezdecké turistiky ubytovacích míst pro jezdce a koně. V současné době (ke konci roku 2006) je již v jižních Čechách vyznačeno již cca 500 km stezek, je vybudováno přes padesát úvazišť pro bezpečné uvázání koní na trasách stezek a u stanic. Projekty se věnují také otázkám vzdělávání jezdecké veřejnosti (doprava koní, zdravověda, veterinární problematika, školení značkařů stezek) a propagaci turistiky na koni jak mezi profesionály v cestovním ruchu, tak mezi širokou veřejností. Z ostatních krajů České republiky budování systému jezdeckých stanic a stezek zahájily na základě využití jihočeských zkušeností a prostřednictvím různým způsobem financovaných projektů především Jihomoravský kraj, kraj Vysočina, Středočeský kraj, nově i Zlínský kraj a Plzeňský kraj. Značené jezdecké stezky kromě Jihočeského kraje již v terénu existují ve středních a východních a severních Čechách a na severní Moravě. Odhaduje se celková délka cca 1500 km jezdeckých stezek v celé republice Zkušenosti ze zahraničí Z hlediska zahraničních zkušeností byly formou osobních návštěv členů či spolupracovníků projektových týmů (s doplňkovým využitím internetu) získávány informace ze zemí, určených na základě následujících kritérií: a) podmínky podobné jako v České republice, získání zkušeností důležité především z hlediska příštího napojení jihočeských jezdeckých stezek do sousedních zemí (Rakousko, Německo) b) země s velkou tradicí turistiky na koni, země s nejvíce propracovaným systémem propagace, vydáváním instruktážních materiálů. Tyto země kladou velký důraz na veškeré záležitosti ve vztahu k ochraně přírody (Spojené státy americké, Austrálie) Rakousko velmi dobře propracovaný systém stezek funguje především v Horním Rakousku v oblasti Mühlviertel. Značky jsou realizovány ve formě čtvercových hliníkových tabulek s emblémem koňské hlavičky, jsou doplněny stejnými tabulkami s údaji o směru a vzdálenosti. Pro umístění tabulek ve volném terénu jsou používány sloupky o čtvercovém průřezu z recyklované plastické hmoty. Majitelé usedlostí a penzionů se aktivně zapojují do vytyčování a údržby stezek. Celý systém je organizován pod záštitou organizace EUREGIO. V Dolním Rakousku se systém vytváří, a to prostřednictvím organizace Landesverband für Reiten und Fahren in Niederösterreich a dalších občanských sdružení. Na rozdíl od České Republiky, kde je turistika na koni považována za aktivitu cestovního ruchu (jen v menšině případů se provozovatelé stanic věnují zároveň zemědělské výrobě), v Rakousku je kladen důraz na možnost významného hospodářského přínosu této aktivity pro zemědělce. 8

9 Organizace působící v oblasti turistiky na koni plně využívají finanční zdroje z různých typů grantů a dotací, ale také prostředků Evropské unie. V Rakousku a Německu nejsou jezdecké stezky určeny jen pro jezdce na koních, ale tradičně často i pro průjezd povozů. USA organizovaná jezdecká turistika má dlouhou tradici včetně existence řady předpisů, především v oblasti bezpečnosti jezdců a v oblasti ochrany přírody. Rozdíl oproti evropským zemím spočívá především v rozsáhlosti prostoru a ve skutečnosti, že kůň v USA nikdy nepřestal být běžným dopravním prostředkem, nejde tedy o problém zavádění něčeho nového, jako je tomu v Evropě. Austrálie ze zkušeností je nejzajímavější rozsáhlá vzdělávací a osvětová činnost, fungující ve spojení s jezdeckou turistikou. Cílovou skupinou jsou jak provozovatelé stanic, tak i jezdci a veřejnost. Je vydávána řady instruktážních materiálů, a to často v praktické zmenšené a trvanlivé formě pro využití v sedle (pravidla chování na stezce, pravidla chování v přírodě). Samozřejmostí pro jezdce je např. používání lopatky na sběr trusu po koních. Ukázka značení v Rakousku V Horním Rakousku existuje velmi propracovaný systém kritérií pro popsání kvality stanic jezdecké turistiky, v členění na popis kvality ustájení a péče o koně, ubytování a obsluhy pro jezdce a množství doplňkových služeb. Pohyb po stezkách je pro jezdce v některých místech zpoplatněn (zakoupení přívěsku na ohlávku koně) a výtěžek je používán na údržbu stezek a značení Požadavky cílové skupiny uživatelů Požadavky byly zjišťovány prostřednictvím ankety realizované v rámci projektů Jihočeského kraje v letech Respondenty byli majitelé koní a provozovatelé stanic, ale především veřejnost se zájmem o koně a jezdectví. Uvedené výsledky zobrazují odpovědi 198 respondentů z České republiky, Rakouska a Německa. Německo pro potřeby turistiky na koni jsou vydávány podrobné mapy v měřítku 1 : s vyznačenými očíslovanými trasami, vyznačenými zajímavostmi na trasách a s informacemi o stanicích na zadní straně mapy. Součástí map jsou i malé celkové plánky všech tras. Jak v Rakousku, tak v Německu existuje systém příspěvků, které se platí při zapojení se do projektů turistiky na koni. Organizátory konkrétních produktů cestovního ruchu v oblasti turistiky na koni jsou především jednotlivé stanice. 9

10 Vyhodnocení ankety: 1. Z hlediska turistiky na koni jsem: Jezdec s vlastním koněm 88 Zájemce o putování v sedle na zapůjčeném koni 24 Zájemce o putování v sedle 50 Turista doprovod jezdce 7 Provozovatel stanice pro přenocování jezdců a koní 38 Chtěl bych dělat průvodce 22 Profesionál v cestovním ruchu 4 Příznivec Byl jsem již na putování s koňmi? Ano 96 Ne 101 S průvodcem 14 S vlastním koněm 60 Se zapůjčeným koněm 21 10

11 3. Mám dostatek informací o stezkách Ano 36 Ne Jaké ubytování preferuji: Hotel (nejméně 10 pokojů pro hosty) 11 Hotel garní (viz. hotel, stravování menšího rozsahu) 7 Pension (nejméně 5 pokojů pro hosty) 34 Turistická ubytovna (jednoduché ubytovací zařízení) 46 Chatová osada (chaty,sruby,bungalovy) 86 Ubytování v soukromí (pronájem pokojů v rod. domě) 44 Stanování, přístřešek 75 11

12 5. Jaký způsob stravování preferuji? Vlastní 70 Kuchyňka k dispozici 50 Snídaně 31 Polopenze 53 Plná penze O jaké služby mám zájem? Doprava zavazadel 53 Půjčení koně 76 Výuka ježdění před putováním 38 Doplňující program 21 Půjčení vybavení 34 Průvodce 54 Připravený popis + mapa 112 Katalog stanic 94 12

13 7. Jaké ustájení preferujete? Box či výběh 116 Stáj 26 Čisté 20 Vazné 2 8. Jaké ustájení nepřipadá v úvahu? Vazné 42 Volné ve výběhu 44 13

14 9. Chci sám pečovat o svého koně? Ano 168 Ne 20 Dle dohody Jaký styl ježdění používám? V anglickém sedle 130 Western 82 Žádný 8 14

15 11. Co si přeji cestou vidět? Památky 80 Přírodu 186 Ostatní významná místa Jaké mám dopravní možnosti? Vlastní přívěs 47 Půjčený přívěs 46 Pouze po kopytě

16 13. Potřebuji parkování pro přívěs? Ano 54 Ne Jakou vzdálenost mezi jednotlivými stanicemi považuji za optimální? km km km 33 16

17 15. Preferuji návrat na výchozí stanici (z důvodu dopravy)? Ano 76 Ne Jak by se měla hodnotit náročnost trasy? Zda vede po lukách nebo po cestě 9 Pro začátečníky a pokročilé 29 Délka, členitost terénu 36 Dle vyspělosti jezdce a možnosti koně 16 Převýšení, struktura 1 Vhodné pro koně, příroda 8 Dle terénu 42 17

18 17. Na jak dlouho bych chtěl jet? Max. 1 den 12 2 až 3 dny 42 3 až 7 dní 80 7 až 14 dní 27 různě Jaké problémy by v tuto chvíli bránily v mojí cestě-putování na koni? Nedostatek stanic 8 Finanční stránka 22 Rodinné problémy 7 Zranění 12 Pracovní vytížení 18 Žádné 28 Neumím jezdit na koni 25 Zdravotní 9 Nedostatek informací 14 Nemám vlastního koně 12 Nevhodné chování myslivců 1 Studium 11 Počasí 6 18

19 19. Trasu cesty se znalostí stanic a mapy naplánuji sám nebo bych si koupil hotový produkt? Raději si naplánuji sám 86 Koupím si hotový produkt Legislativní prostředí pro pohyb koní v BR Šumava 4.1. Zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny nijak zvlášť neupravuje pohyb jezdců na koních v přírodě. V případě chráněných území platí omezení platná obecně. V národním parku lze navíc aplikovat ustanovení odstavce 2, 16 o zákazu vstupu do 1. zóny národního parku mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody). Návštěvní řád Národního parku Šumava turistiku na koni jako aktivitu v současné době neřeší a návštěvní řád ani nemůže stanovit omezení nad rámec zákona č. 114/1992 Sb. Jediné omezení pohybu vyplývá ze zákona o lesích (viz. níže). Stráž přírody ani orgán ochrany přírody nemá legislativní oporu pro případné usměrňování či regulování této činnosti. Zřizování jezdeckých stezek je tedy nadstandardem, který má výhody popisované ve zvláštní části této studie. Zřízení stezek neznamená regulaci či omezení pohybu jezdců na koních, ale lze tak velmi často vyloučit případné kolize se zájmy ochrany přírody, zároveň tak lze vytvořit vhodné podmínky pro vzájemnou koexistenci s ostatními návštěvníky území. Jako velice vhodné se v některých případech jeví především kombinace jezdecké stezky s lyžařskou stopou. Při zřizování stezek je nutno postupovat podle 63 zákona (souhlas se zřízením značené stezky) Veterinární zákon č. 166/1999 Sb. Veterinární zákon a prováděcí předpisy upravují povinný rozsah očkování a vyšetření nutných pro přesun koní. Od roku 2007 je platná novelizace pravidel pro přesuny koní. Pro přesuny koní mimo kraj je třeba 1 krát za 2 roky nechat koně vyšetřit na hřebčí nákazu a infekční anémii koní. Infekční anémie koní představuje aktuálně znovu po řadě let konkrétní hrozbu, ačkoli se v České republice nevyskytuje, neboť se v loňském roce vyskytla v sousedním Německu. Očkování je povinné proti chřipce koní. Další očkování se provádí proti tetanu, často je vakcinace prováděna kombinovanou vakcínou společně s očkováním proti chřipce, důležité je i řádné odčervení koní. Při turistice je jezdec povinen mít s sebou průkaz koně jako doklad sloužící jak pro ověření zdravotní způsobilosti koně, tak pro potřeby evidence pohybu koní. 19

20 4.3. Zákon o ochraně zvířat proti týrání č. 243/1992 Sb. Tento zákon je důležitý z hlediska provozovatelů stanic. Společně se stavebním zákonem upravuje požadavky na ustájení koní z hlediska welfare. Tyto požadavky je třeba respektovat při budování prostor pro ustájení na stanicích. Zákon se týká také požadavků na přepravu koní Silniční zákon č. 411/2005 Sb. Silniční zákon upravuje pohyb jezdců na zvířatech na veřejných komunikacích. Z hlediska turistiky na koni je třeba upozornit na málo známé ustanovení zákona, které neumožňuje dětem jet na zvířeti po veřejné komunikaci (tedy dosti nelogicky ani jet na poníkovi po polní či lesní cestě), a to ani s doprovodem pěšího vodiče Zákon o lesích č.289/1995 Sb. Lesní zákon je jedním z klíčových legislativních podkladů regulujících pohyb jezdců na koních v přírodě. Jezdecké stezky jsou vedeny po cestách, nikoli porostem. Jezdec na koni není v přírodě pro zvěř tak rušivým elementem jako pěší turista nebo cyklista Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. V České republice nedochází ve větší míře ke konfliktům mezi zájmy myslivců a turistů na koních. Je žádoucí, aby v rámci osvěty a propagace turistiky na koni byl kladen důraz na spolupráci s myslivci (např. informovanost o termínech konání honů). V Rakousku představují konflikty mezi myslivci a jezdci jeden z nejzávažnějších problémů v oblasti turistiky na koni Další (stavební zákon, fytosanitární problematika, evidence zvířat, návštěvní řád Národního parku Šumava) Stavební zákon řeší technické podmínky budování staveb pro ustájení koní. Evidence pohybu koní na stanicích nabývá na významu vzhledem k ev. možnosti přenosu chorob koní. Je nutno se zmínit i o existující, i když nevýznamné možnosti zavlečení semen jiných rostlin do rostlinného společenstva tam, kde se provádí krmení koní nebo kde je větší koncentrace koní. Jedná se především o oves, ev. ječmen. 5. Současná situace v BR Šumava z hlediska turistiky na koni 5.1. Území Jihočeského kraje Aktuální informace: ing. Milena Andrlová, Turistika na koni, odbor při KČT Jihočeský kraj, kontakt: milena.andrlova@seznam.cz 5.2. Území Plzeňského kraje Aktuální informace: p. Vlasta Levorová, Infocentrum Kdyně, kontakt: infocentrum@kdyne.cz 5.3. Hraniční přechody V roce 2006 byly otevřeny na základě mezinárodních dohod turistické hraniční přechody určené pro jezdce na koni. Na území biosférické rezervace Šumava jsou to následující přechody: na hranici s Rakouskem Pestřice/Sonnenwald (provoz celoroční, od do provozní doba 6,00 22,00 hod., od do provozní doba 8,00 20,00 hod. na hranici s Německem Stožec/Haidmühle (sezónní provoz pro koně s jezdcem od do ) 20

21 O zřízení dalších přechodů probíhají jednání. V prvním roce fungování přechodů se objevily některé nedořešené otázky (průjezd vozu). Od roku 2008 bude Česká republika členem Schengenského prostoru a bude možno překračovat hranice kdykoli a na kterémkoli místě bez nutnosti procházet hraniční kontrolou. Volný pohyb osob usnadní i přechod hranic pro jezdce na koni. 6. Infrastruktura pro turistiku na koni 6.1. Stanice turistiky na koni Vybavení stanice Stanicí turistiky na koni rozumíme místo, kde je možné přenocování pro jezdce i jeho koně. V celé republice je používán obdobný systém popisu vybavení stanice (popis viz příloha č.1). Nebyla zatím uplatněna žádná kategorizace, mezi stanicemi jsou jak luxusní penziony s prostornými boxy pro koně, tak místa nabízející možnost stanování a jednoduchou ohradu. Důležitý je dobře prezentovaný popis při propagaci, aby si jezdec mohl pro sebe vybrat takový standart stanice, který právě jemu vyhovuje. Není podmínkou, aby stanicí bylo pouze místo, kde se chovají koně. Příležitost se nabízí i dalším penzionům a ubytovacím zařízením, která mohou zajistit bezpečné přenocování pro koně hostů Napojení stanice na stezku Stanice ležící přímo na trase stezky mají rozsáhlejší možnost nabídnout své služby a mají výhodu snadnější orientace hostů. Nevýhodou je pohyb i těch koní, kteří na stanici nezastaví, a to z hlediska veterinárního i z hlediska možného rušení koní na stanici se všemi riziky, která z toho vyplývají. Pokud stanice leží v blízkosti stezky a je napojena spojovací trasou nebo dvěma trasami, směřují ke stanici především ubytovaní hosté a existuje možnost vzniku malého okruhu vhodného pro krátké vyjížďky ze stanice. Nevýhodou je menší pravděpodobnost vytížení stanice. Kritéria pro napojení stanice na trasu stezky. Způsob napojení je určen aplikací následujících kritérií: dodržení směru trasy stezky přírodní podmínky přání provozovatele stanice množství stanic v daném místě 6.2. Jezdecká stezka Kritéria vedení trasy se zaměřením na podmínky BR Šumava Výběr trasy je především omezen platnou legislativou. Zásadním kritériem je takové vedení trasy, aby nedocházelo k porušování zákonů upravujících pohyb koní a aby byly respektovány požadavky ochrany životního prostředí. 21

22 Je třeba, aby v okolí stezek bylo dostatek stanic pro přenocování jezdců a koní. Na trase je potřebný dostatek míst vhodných k odpočinku, možnost občerstvení, napojení koní. Stezka by měla vést zajímavým prostředím (historické památky, přírodní zajímavosti, voda, romantický terén)). Trasy musí být přizpůsobovány terénním podmínkám při dodržení naplánovaného směru. V případě, že na vybrané trase jsou místa, která mohou znamenat překážku pouze pro některé jezdce a koně (brodění řeky), je možno pro daný úsek vyznačit i variantní trasu. Z hlediska výběru trasy jsou dále z hlediska bezpečnosti riziková následující místa: Silně frekventované komunikace, železniční tratě Brodění větších nebo hlubokých vodních toků Přechod hlubokých koryt (potok, erozní rýha) Sídla (města, obce) Ohrazené pastviny Z dalších důvodů jsou nevhodnými místy pro vedení jezdecké stezky také: Místa neprostupná vzhledem k zájmům ochrany přírody Zemědělsky využívané plochy (pole, louky), po sklizni sice využitelné, ale pro vedení celoročně využívané značené stezky nevhodné Nevhodný je souběh s cyklistickými stezkami, souběh s pěšími stezkami, pokud není cesta široká alespoň 2 metry (pozn. naopak vhodný je často souběh s lyžařskými trasami, pokud vedou po cestách) Souhlas majitelů pozemků Pro realizaci jezdeckých stezek byla zvolena praxe fungující již 120 let v rámci Klubu českých turistů při vytváření systému značených stezek pro pěší turistiku. Po vytipování trasy vhodné pro vedení stezky je třeba vyhledat všechny majitele či nájemce trasou dotčených pozemků. Potřebné informace je možno zjistit jak na katastrálních úřadech, tak na obcích, případně u lesních správců, orgánů ochrany přírody. Majitelé jsou osloveni, jsou informováni o významu stezky a výhodách jejího zřízení a požádáni o písemný souhlas s vyznačením stezky na svém pozemku (vzor jednoduchého formuláře v příloze č. 2). V souhlasu jsou pozemky popsány co nejpodrobněji, nevyžaduje se uvedení parcelního čísla, i když je toto výhodou. Souhlas nemá platost žádného dokumentu typu věcného břemene nebo smlouvy. Praxe ukazuje, že tento jednoduchý způsob jednání s majiteli pozemků se dlouhodobě osvědčil a zajišťuje dostatečnou stálost tras stezek. Důležité upozornění je třeba zdůraznit, a to i při Povrch, vedení stezky v terénu Ideálním povrchem pro jezdeckou stezku je dostatečně pevná, ale přitom pružná cesta v našich podmínkách toto nejlépe splňují polní a lesní cesty, cesty na hrázích rybníků, vhodné je i vedení koní po středních travnatých pásech cest. Stezka může být vedena, pokud nelze jinak, i po dostatečně široké krajnici méně frekventované komunikace vyhovují především silničky 3. třídy nebo místní a obslužné komunikace. Stezky tvořící hlavní páteřní trasy vedou jak v nejdůležitějších směrech a napojují se na síť do sousedních krajů a zemí, tak mohou vést i ev. na dalších významných trasách historických stezkách. 22

23 jednání s majiteli pozemků, že vznik značené jezdecké stezky neznamená povinnost jezdců používat výhradně tuto stezku. Vyznačení stezky slouží nikoli jako restriktivní krok, jezdci na koních dále mají možnost využívat k pohybu veškerá území, kde to platná legislativa nezakazuje. Je však předpoklad, že jezdci budou vyznačenou stezku využívat ve vlastním zájmu a tak budou eliminovány případy, kdy by jezdci např. při ztrátě orientace použili z hlediska jezdců i majitelů méně vhodné trasy. Při přípravě tras stezek je kromě majitelů pozemků velmi užitečná spolupráce s obcemi. Obce jsou v řadě případů majiteli pozemků, avšak důležitá je podpora obce pro vlastní myšlenku turistiky na koni. Nebylo by dobré budovat stezku tam, kde občané a zástupci obce k této aktivitě zaujímají zcela záporné stanovisko. Takový případ by byl v Jihočeském kraji však zcela výjimečný. Všem starostům jihočeských obcí byl předložen dotazník s následujícími otázkami: Máte zájem o provozování turistiky na koni ve Vašem okolí? Vidíte nějaké konkrétní problémy v okolí Vaší obce? Pokud ano, jaké? Setkáváte se v okolí Vaší obce s jezdeckou turistikou v nějaké formě? Jsou ve Vašem okolí provozovatelé stanic, event. jízdáren a stájí či navazující servisní služby (kováři, veterináři, doprava koní )? Pokud ano, prosíme o jejich uvedení (jakýkoli i neúplný kontakt), je-li to možné. Máte další nápady nebo připomínky? Přivítáme je. Můžeme Vás v této souvislosti znovu kontaktovat v budoucnu? Souhlas dalších subjektů ve vybraných územích V územích podléhajících některému ze stupňů ochrany vyplývající z legislativy týkající se ochrany přírody a krajiny, ev. v územích podléhajících řežimu památkové péče, je kromě souhlasu vlastníka či nájemce pozemku zajišťován i souhlas orgánů ochrany přírody, ev. orgánů památkové péče Vyznačení jezdecké stezky Pro značení stezek je využita metodika značení turistických tras používané Klubem českých turistů (KČT). Vyznačení jezdecké stezky se provádí značkami malovanými nejlépe písmomalířskými barvami na kmeny Dotazník měl za cíl zjistit, jaký postoj k turistice na koni mají starostové obcí v Jihočeském kraji, shromáždit kontakty na osoby pohybující se přímo v oblasti turistiky na koni či navazujících služeb a upozornit na možná rizika (problémy). Dotazník byl připraven pro všechny obce v Jihočeském kraji a byl rozdán během roku 2004 na setkáních starostů obcí jednotlivých okresů. Vyplněné dotazníky odevzdalo 260 starostů z celkového počtu 623 obcí. Odezva byla velice kladná. I když v současné době již skončilo volební období respondentů, výsledky dotazníkového průzkumu ukazují, že veřejnost a zástupci obcí se k turistice na koni staví kladně a v jejím rozvoji vidí přínos pro svou obec či město. Údaje z dotazníků byly již v průběhu zpracování využívány v praxi, především při vyhledávání stanic a při jednání se samosprávami obcí. 23

24 stromů, telegrafní sloupy a jiná vhodná místa, ev. i na zvláštní kůly (délka 2 m, v BR dřevo, někde se používá recyklovaný plast). Značka je čtvercová, bílá, má rozměr 10 x 10 cm, v jejím středu je barevný terčík o průměru 6 cm v jedné ze čtyřech barev (červená a modrá pro hlavní trasy, zelená pro trasy vedlejší, žlutá pro místní spojky, odbočky). Stezky vyznačené stejnou barvou se smějí rozdvojovat nebo křížit jen ve zcela vyjímečných případech. Na důležitých místech (křižovatky, odbočky) jsou značky doplněny o směrovky rozcestníky (tabulky obdobného typu jako u pěšího značení) Kalkulace nákladů Kalkulace nákladů na vyznačení stezky se skládá jak z nákladů na vyhledání a odsouhlasení trasy, tak z nákladů na samotné vyznačení. Následující kalkulace byla použita u dosavadních jihočeských stezek: Vytipování stezky, vyhledání majitelů pozemků, odsouhlasení trasy s majiteli, zakreslení stezky do mapy 500 Kč/1 km stezky (dohoda o provedení práce, stezka vyhledávána na koni, na kole nebo autem) Základní vyznačení stezky (zajišťuje KČT) cca 400 Kč/1 km stezky (dle terénu) Výroba a instalace směrovek a rozcestníků cca 100 Kč/1 km stezky (průměr) 20 km stezky (1 průměrný denní úsek) je tedy možno vyznačit za cenu cca Kč. Je ideální, pokud se na vyhledání, projednání i následném značení trasy pro KČT podílejí provozovatelé nejbližších stanic. Výhoda spočívá nejen ve znalosti terénu a místních poměrů, ale i v úspoře nákladů na značení. Zároveň je tak personálně zajištěna budoucí údržba značení Inventář na jezdecké stezce Úvaziště Úvaziště jsou budována z masivního vakuově impregnovaného dřeva, délka příčného břevna 4 m, podpěry zapuštěné do země do hloubky 0,8 1 m, nad zemí ve výšce 1 1,2 m (celková délka podpěr 2 m) Majitel či provozovatel stáje (restaurace, koupaliště, hradu, obchodu), kde bude úvaziště stát, musí zajistit místo dostatečně veliké a bezproblémové z hlediska vlastnictví pozemku a zavázat se k údržbě a úklidu okolí úvaziště Stojany s informačními tabulemi Informační tabule je vhodné instalovat na exponovaných místech jezdeckých stezek (např. při vjezdu do biosférické rezervace, na hranici národního parku). Kromě mapy by tabule měla obsahovat i text pravidel chování na stezce. Nabízí se i možnost tématiku koní zahrnout jako zastavení do naučných stezek (soustřeďování dříví koňmi, práce soumarů a jejich koní, historie Zlaté stezky) Ohrady pro koně Kruhové ohrady jsou univerzálním inventářem mohou sloužit jak pro přenocování či odpočinek koní hostů, tak i mimo turistickou sezónu pro výcvik vlastních koní na stanici Další inventář na jezdecké stezce Odpočívadla, přístřešky, napajedla, můstky 24

25 Koral kruhová ohrada. Úvaziště Cenové kalkulace na inventář stezky Kalkulace pro úvaziště (závisí na použité technologii, délce úvaziště a ceně práce) Cena i s vystavěním na klíč Kč. Kalkulace pro kruhovou ohradu (dle velikosti ohrady, při stavbě na klíč ) Ohrada o průměru 16 metrů cca Kč. Ohrady o průměru 8 metrů cca Kč. 7. Pravidla pohybu na jezdecké stezce Ve vztahu k životnímu prostředí i provozu na stezce jsou nejvýhodnější skupinky tvořené třemi až osmi jezdci. Nevjíždějte do luk, polí nebo lesních porostů a nerušte zvěř. Dbejte místních omezení a nařízení na některých úsecích stezky (klid pro zvěř, těžba dřeva). Buďte ohleduplní k ostatním uživatelům stezek. Upozorněte lidi před sebou, že budete předjíždět a zpomalte tak, abyste je bezpečně minuli. Chodce míjíme zásadně v kroku, zvláštní opatrnost věnujeme také cyklistům. Předjíždíme výhradně zleva. Na frekventované nebo rozbahněné stezce jezděte v zástupu. Buďte ohleduplní k povrchu stezky, který kopyta koní mohou poškodit. Cválejte pouze v bezpečných a přehledných úsecích, překážky z důvodu bezpečnosti raději překročte nebo obcházejte. Úzké ohyby cesty projíždějte krokem. Pokud se rozhodnete tábořit mimo stanici, učiňte tak na vyhrazeném tábořišti nebo na místě, kde vám to povolil majitel pozemku. Chraňte prostředí stezky. Odvezte si s sebou všechny odpadky a nezapomeňte ze stezky odstranit i trus vašeho koně. Buďte očima a ušima sítě stezek. Upozorněte stanici na možné problémy (vyvrácené stromy, poškozené značení, vysypané odpadky, sesuv půdy apod.) Volně pobíhající psi na stezku nepatří. Z bezpečnostních důvodů se toto pravidlo vztahuje také prostor tábořišť a jezdeckých stanic. Každý jezdec vjíždí na stezku na vlastní nebezpečí. Pokud při jízdě utrpí újmu nebo úraz daný charakterem prostředí nebo terénu, nemůže požadovat náhradu po vlastníkovi lesa či pozemků, ani po žádném dalším zainteresovaném subjektu. Mějte na paměti, že ostatní lidé na stezce nemusejí znát koně a jejich reakce. Váš kůň může být první, kterého ostatní uživatelé stezky poznají. To, jak se zachováte, vytvoří obraz místních jezdců. Na otázky odpovídejte s ochotou, jste v té chvíli představitelem všech jezdců. 25

26 8. Údržba jezdecké stezky Údržbu značení jezdecké stezky přebírá Klub českých turistů (KČT). První údržba se provádí 1 rok po vyznačení stezky.. Další údržba značení stezky se následně provádí vždy jednou za 3 roky. Tuto údržbu již přebírá včetně financování KČT. Údržba cest není nijak centrálně organizována. KČT provádí větší údržbu jen v mimořádných případech (tak tomu např. bylo po povodních v roce 2002). Je proto důležité, aby jezdecké stezky vedly, pokud je to možné, po cestách s kvalitním povrchem, především v případech kdy jsou tyto cesty využívány i jinak. Pohyb koní pak na cestě nezanechává žádné škody. Vzhledem k frekvenci pohybu koní je nutné nepřeceňovat možnost poškození povrchu stezky průchodem koní. V porovnání např. s pohybem množství jízdních kol na nezpevněné cestě nejsou škody způsobené kopyty koní zdaleka tak významné. 9. Dopady rozvoje turistiky na koni na dané území 9.1. Výhody zřízení jezdeckých stezek Jezdci budou preferovat z řady důvodů (jistota průchodnosti terénu, snazší orientace, větší informovanost o okolní krajině) značené stezky před nevyznačeným terénem. Bezpečný pohyb jezdců a koní (vyloučení přechodů přes nebezpečná a neprostupná místa). Předchází se škodám způsobeným jezdci, kteří by díky bloudění (nebo z neukázněnosti) zvolili jízdu porostem, přes zemědělské kultury nebo pastviny. Zvýšený komfort vybavení pro koně na stanicích (kruhové ohrady, úvaziště) mimo sezónu významně zlepší podmínky pro místní majitele koní provozovatele stanic. Významné prodloužení turistické sezóny (pro turistiku na koni je nejvhodnější jaro a podzim) Ekonomický přínos Ekonomický přínos přináší turistika na koni jak pro stanice, tak pro další obyvatele a služby v okolí stezky, např. Zvýšení tržeb pro provozovatele stravování a občerstvení. Zvýšení odbytu krmiva od místních zemědělců. Pastevní využití nevyužitých ploch Vliv pohybu koní z hlediska turistické atraktivity území Zkušenosti ukázaly, že pouhý pobyt koní turistů na stanicích výrazně zvyšuje atraktivitu míst i pro ostatní hosty, především rodiny s dětmi. Při promyšleném vedení stezek setkání s koňmi oceňují i pěší turisté, fotografové a další milovníci romantiky a historie. 26

27 Návštěvníkům jezdcům je umožněno rozsáhlé pozorování zvěře v přírodě zvěř se jezdce na koni nebojí Rizika Riziko přenosu chorob koní. Riziko zranění koně ve špatně dostupném terénu. Riziko poškození povrchu stezky v určitých situacích (větší množství projíždějících jezdců při deštivém počasí). Riziko vyplývající z možného střetu jezdce především s cyklistou. Riziko pohybu neukázněných turistů s koňmi Možnost eliminace rizik Důsledné dodržování veterinárních předpisů, dodržování zásad zoohygieny, především ve smyslu oddělení prostor pro pobyt vlastních koní stanice od prostor pro koně hostů (týká se jak stájí, tak i výběhů a pastvin). Dodržování schémat očkování a odčervení u vlastních koní na stanicích. Důsledná kontrola kompletnosti dokumentace koní hostů, dodržování pravidel evidence pohybu koní na stanicích. Při jízdě v terénu dodržování bezpečnostních pravidel, pravidel pohybu na stezce, nepřeceňování vlastních sil ani sil koně. Správné vybavení turistů na koni, včetně lékárničky pro první pomoc a kontaktů pro nouzové situace (kontakty na uvedeny i v mapách stezek), vzdělávání jezdecké veřejnosti v oblasti první pomoci pro koně i jezdce. Vedení jezdeckých stezek po cestách s vhodným povrchem, pokud možno s vyloučením povrchů, které může pohyb koní především v deštivém počasí poškodit a které mohou vést i k úrazu koní. Souběh s cyklistickou stezkou jen v nouzových případech (křižovatky, mosty, odpočívadla), označení takových míst v dostatečném odstupu před souběhem stezek. Osvěta mezi jezdeckou veřejností ve smyslu dodržování pravidel pohybu na stezce a ve smyslu dodržování obecných zásad pohybu v přírodě. Vzhledem k vytvořené celostátní struktuře organizátorů turistiky na koni jsou vytvořeny předpoklady pro účinné fungování takové osvěty Propojení s ostatními typy turistických aktivit Turistika na koni přímo nabízí propojení s dalšími projekty cestovního ruchu. je možno uvést například o následující projekty: a) Lipensko bez stresu komplexní projekt zahrnující projekty v dané oblasti (projekt částečně realizuje Krajský úřad jihočeského kraje) b) Jižní Čechy pohádkové projekt na téma známých pohádek, velké možnosti pro propagaci stezek i stanic (Projekt realizuje Mapové centrum Č. Budějovice) Možné je kombinování dovolené v sedle a na kole například pro rodiny, které chtějí trávit dovolenou společně, ale na koni všichni nejezdí. Různými trasami dojedou odpoledne na stanici, která uvítá i cyklisty. Projekt Turistika na koni bude tedy v budoucnu propagován jak samostatně, tak ve spojení s dalšími projekty cestovního ruchu Přeshraniční spolupráce Zájem o využívání jezdeckých stezek v českém příhraničí je velký jak u německých, tak u rakouských jezdců. Na základě vzájemné spolupráce lze získat i finanční zdroje z evropské unie. jako velmi důležitá se jeví nutnost trvat hned od počátku na dodržování české legislativy a pravidel chování v přírodě a na stezce ze strany zahraničních jezdců. Přeshraniční spolupráce se úspěšně rozvíjí již třetím rokem, a to v oblasti vzájemné výměny zkušeností, při společném organizování akcí a při vzájemné účasti na akcích s koňmi, pořádaných partnery. 27

28 9.7. Specifické dopady na území BR Šumava Využití koní pro potřeby správy ochrany přírody Pro práci strážců národního parku a terénních pracovníků správy ochrany přírody v BR Šumava se jeví využití jezdeckých koní jako vhodná alternativa. V porovnání s automobilem má kůň neporovnatelně lepší prostupnost terénem Management Denní úseky mohou být až 30 km, což představuje výhodu oproti pěším pracovníkům. Kůň s jezdcem v terénu neruší zvěř tolik jako pohyb pěšího člověka. Na koni je možno převážet množství nákladu, nářadí a vybavení. Při plánování pracovního využití koní je třeba dodržet pravidla vhodného managementu pohybu koní a vhodného způsobu krmení koní, aby bylo předcházeno metabolickým poruchám vznikajícím při nárazovém přetížení nebo při zátěži neodpovídajícímu způsobu krmení koně Kalkulace nákladů Při event. využití jezdeckých koní se nabízejí následující dvě varianty: koně ve vlastnictví správy ochrany přírody v tomto případě se základní náklady skládají z položek: zakoupení koně Kč zakoupení sedla a dalšího vybavení Kč ustájení, krmení, ošetřování Kč/měsíc (dodavatelsky) veterinární a podkovářská péče, potr. doplňky 500 Kč/měsíc koně najímaní od soukr. chovatelů (např. stanic) základní náklady při dlouhodobé spolupráci: pronájem koně s vybavením 500 Kč/den 10. Návrh konkrétních kroků pro realizaci systému turistiky na koni v BR Šumava Aktualizace popisu stanic na území BR. Osobní návštěva zaregistrovaných stanic. Zjištění a iniciace zájmu případných dalších stanic (prostřednictvím článků v médiích). Dokončení návrhu vedení jezdeckých stezek ve spolupráci se značkaři. Rozdělení navržených stezek mezi jednotlivé značkaře. Projednání souhlasu k vedení tras stezek s orgány ochrany přírody. Event. úprava navržených tras. Projednání souhlasu k vyznačení stezky s majiteli pozemků. Event. úprava navržených tras. Určení barvy vyznačení jednotlivých stezek. Terénní práce značkařů vyznačení stezky. Zakreslení hotové stezky do mapy KČT 1: Instalace směrovek a rozcestníků. 28

29 11. Přehled časové a kalkulace finanční náročnosti jednotlivých kroků Finanční náklady vycházejí z kalkulace nákladů na vybudování 20 km stezky = ,- Kč, Navíc je nutno kalkulovat s náklady na práci 1 pracovníka (částečný úvazek), který by realizaci koordinoval, a také na režii jeho práce (nezbytné výdaje za cestovné, telefon, internet). Veškeré činnosti uvedené v návrhu je možno realizovat během jednoho roku, s tím, že rozhodující roli v případě realizace v roce 2007 době hraje vedle finančního a personálního zajištění také termín trvání omezeného přístupu do lesů z důvodů likvidace následků vichřice. 12. Návrh vedení konkrétních tras stezek na území BR Šumava (viz příloha č. 3) 29

30 13. Závěr Studie po zmapování současného stavu a podmínek pro turistiku na koni (a to z hlediska všech aspektů, se zaměřením na specifika území biosférické rezervace Šumava) umožnila navrhnout konkrétní kroky k realizaci systému stanic a stezek na území biosférické rezervace Šumava. Na základě realizace těchto kroků může následně vzniknout síť jezdeckých stezek napojených na již existující jezdecké stezky na území Jihočeského a Plzeňského kraje a v sousedním Německu a Rakousku. Aktivity v oblasti rozvoje turistiky na koni jsou dle dosavadních zkušeností jednoznačně kladně přijímány veřejností, která v turistice na koni vidí atraktivní a přitom k přírodě a životnímu prostředí šetrnou novinku v oblasti cestovního ruchu. 30

31 14. Seznam literatury a zdrojů Bartz, J.: Než přijde veterinář. Nakladatelství Brázda, s.r. o., Praha, Čermák, B.: Zásady krmení koní. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, kladatelství Brázda, s.r. o., Praha, Fráter, A.: Učebnice jezdectví a vozatajství. Saga, s.r. o., Praha, Gohlová, Ch.: Jezdíme pro radost. Granit, s.r. o., Praha, Gotthardová, L.: Cesty ke koním Pražská vydavatelská společnost, Praha, Gotthardová, L.: Vlastní kůň. Tiskárna Nové Město, Guérin, S.: Můj kamarád sport. Mladé léta, s.r. o., Bratislava, Hempfling, K. F.:Natuurlijk paardrijden. Tirion Uitgevers BV, Baarn, Hollý, K.: Jezdecká turistika. Montanex, a.s., Ostrava, Hollý, K.: Jezdectví pro samouky, Montanex, a.s., Ostrava, Kholová, H.: Opravdový koníček. Nakladatelství a vydavatelství Panorama v Praze, Kreinberg, P.: Základní kurz westernového ježdění. Nakladatelství Brázda, s.r. o., Praha, Merklin, L.: Spiel und Spaβ mit Pferden. Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co., Stuttgart, Navrátil, J.: Základy chovu koní. Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR v Praze, Penquitt, N.: První kroky pod sedlem. Nakladatelství Brázda, s.r. o., Praha, Radvan, J.: Soustřeďování dříví koňmi. Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR v Praze, Roberts, M.: Muž, který naslouchá koním. Knižní klub v Praze, Schulte-Wörmann, D.: Mit Hund und Pferd unterwegs. Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co., Stuttgart, Schweisgut, O.: Haflinger Pferde. BLV Verlagsgesellschaft mbh, München, Spector, J.: Koně a poníci. Mladé léta, s.r. o., Bratislava, Stern, H.: Jak si vysloužit ostruhy. Nakladatelství Brázda, s.r. o., Praha, Šimek, F.: První česká sedlářská učebnice pro školy, tovaryše a mistry. J.Otto & Růžička v Pardubicích, Šmíd, J.: Já a můj kůň. Miloslav Švarc-Šulc a spol., Praha,2002. Vogel, C.: Já kůň, velká kniha péče o koně. Nakladatelství a vydavatelství Cesty, Praha, Webber, T.: Stallbau. Cadmos Verlag-GmbH, Wüpper, E.: Pferde, 1000 Tipps für Pferdefreunde. Loewe Verlag GmbH, Bindlach, Záliš, N., MVDr. : Jezdectví pro vzdělance. Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, s.p., Praha, Парфёнов,В.А.: Лошади.Народое творчество,москва,2002. Ливанова,Т.К.,Ливанова,М.А.:Всё Лошади.АСТ- ПРЕСС СКД, Москва,2002. Časopisy: Já mám koně,jezdectví, Westernworld, Koně, Pferde revue Ross und Reiter mapa Svět koní Speciál Zahraniční propagační materiály: Ferien auf dem Rücken der Pferde Reiten im Nationalpark Kalkapen Ross und Reiter Wanderreiten Mühlviertler Alm, 2004 Wanderreiten und Fahren im Waldviertler Grenzland Wanderreiten im oberen Mühlviertel Willkommen Freunde im Sattel Další materiály: Plán péče Národního parku Šumava Turistická mapa Vltava pod Vyšším Brodem a Blanský les Strategie chovu koní vydaná Asociací svazů chovatelů koní, Písek 2005 Výstupy projektů Turistika na koni Jihočeského kraje z let Metodika Klubu českých turistů pro značení jezdeckých stezek Kromě výše uvedených podkladů jsou dále jako podklady využity mapy, zákony a vyhlášky, statuty, smlouvy, propagační materiály ze zahraničí, údaje zjištěné na základě dotazníků a anket a v neposlední řadě zkušenosti a informace sdělené při osobních jednáních. 31