B.3 VYMEZENÍ KRITICKÝCH MÍST

Transkript

1 B.3 VYMEZENÍ KRITICKÝCH MÍST

2 Obsah: strana: B3- B.3 Vymezení kritických míst...3 B.3.1 Vymezení zastavných území nechránných nebo nedostaten chránných ped povodnmi... 3 B.3.2 Ohrožená území povodnmi uvedená v povodovém plánu Zlínského kraje... 3 B.3.3 Nebezpené objekty nacházející se v ohroženém území... 5 B.3.4 Místa ohrožená ledovými povodnmi... 5 B.3.5 Místa, kde dochází k nadmrnému zanášení plaveninami... 6 B3-2

3 B.3 Vymezení kritických míst B.3.1 Vymezení zastavných území nechránných nebo nedostaten chránných ped povodnmi Metodický návod odboru VH politiky MZe a odboru ochrany vod MŽP, l. 8 ukládá správcm povodí zpracovat ve spolupráci s krajskými úady hodnotící zprávu, která bude obsahovat informace o nedostaten chránných územích. Hodnotící zprávy v oblastech povodí eky Moravy a Dyje byly zpracovány v roce 2005 firmou Pöyry Environment a.s. (dive Aquatis a.s.). Ve zprávách jsou pevzaty informace o povodních v lokalitách (sídlech) ležících na vodních tocích ve správ Povodí Moravy, s.p., Zemdlské vodohospodáské správy a Les R, s.p.. Tyto informace jsou nejdležitjším podkladem pro stanovení míst ohrožených povodnmi. Povodí Moravy, s.p., se podrobn zabývalo lokalitami z hlediska prchodu stoleté povodn (Q 100 ) ve vztahu k souasným kapacitám koryt a vyhodnotilo na svých vodních tocích procento zaplaveného území zastavné ásti sídel, tomu odpovídající poet ohrožených obyvatel a dobu potebnou pro jejich pípadnou evakuaci. Použitá kritéria jsou bezprostedn navázána na ochranu lidského života a zdraví, jako hodnoty nenahraditelné, které je teba chránit pedevším. Pi povodové situaci totiž nedochází pouze k rozsáhlým materiálním škodám a devastaci kulturní krajiny, ale nelze vylouit ani ohrožení lidského života. Seznam sídel ležících na tocích ve správ ZVHS a Les R, s.p., obsahuje výet nedostaten chránných sídel, u kterých se v posledních letech negativn projevily dsledky povodových situací. Seznam nedostaten chránných území z Hodnotících zpráv o povodové ochran v oblasti povodí Moravy a Dyje je uveden v píloze E.1.6. B.3.2 Ohrožená území povodnmi uvedená v povodovém plánu Zlínského kraje Dalším podkladem vymezujícím území, která jsou ohrožená povodnmi je povodový plán Zlínského kraje. Krom území ohrožených povodní pirozenou jsou v nm uvedena území ohrožená povodnmi zvláštními a tzv. ledovými povodnmi. V plánu jsou také uvedeny nebezpené objekty, které se nacházejí v nkterém ze záplavových území ve Zlínském kraji. Tabulka. B3-1: Ohrožená území pirozenou a zvláštní povodní podle Povodového plánu ZK druh povodn Pirozená povode vodní tok Vsetínská Beva Rožnovská Beva Beva ohrožené území Karolinka, Nový Hrozenkov, Halenkov, Huslenky, Vsetín, Jablnka, Bystika, Jarcová, Dolní Beva, Rožnov p/r., Zubí, charakteristika ohroženého území údolní tok s velkým osídleným územím, možnost vzniku povodn horského typu s rozléváním v obcích a mstech nížinný charakter povodn s rozléváním ve Valašském Meziíí s nebezpeím zaplavení chemických podnik B3-3

4 Zvláštní povode Morava Devnice Moštnka Rusava Olšava Bystika Fryšták H. Beva Karolinka Koryany Ludkovice Luhaovice Bojkovice Slušovice Záií, Kyselovice, Žalkovice, Chropyn, Skaštice, Plešovec, Hulín, Bezmrov, Postoupky, Kromíž, Bílany, Trávník, Kvasice, Záhlinice, Tlumaov, Otrokovice, Napajedla, Spytihnv, Babice, Topolná, Jarošov, Huštnovice, Staré Msto, Uherské Hradišt, Kunovice, Kostelany, Nedakonice, Uherský Ostroh Kašava, Slušovice, Lípa, Želechovice, Zlín, Otrokovice Žalkovice Brusné, Chomýž, Dobrotice, Holešov, Tebtice, Pravice, Hulín Pitín, Bojkovice, Šumice, Uherský Brod, Popovice, Kunovice Bystika, Podlesí, Zlín Horní Beva, Prostední Beva, Dolní Beva, Rožnov pod Radhoštm Karolinka, Nový Hrozenkov, Halenkov, Huslenky, Hovzí, Vsetín Koryany Ludkovice Luhaovice Bojkovice Slušovice, Lípa, Lužkovice, Zlín nížinný charakter povodn s rozsáhlým zaplavovaným územím, v zaplaveném území velký poet obcí a mst možnost povodn horského typu s rozléváním v obcích, v dolním toku již nížinný charakter s postupným vzestupem hladiny pomrn hust osídlené území pod vodními díly s nejúinnjší možností ochrany okamžitou evakuací obyvatelstva B3-4

5 B.3.3 Nebezpené objekty nacházející se v ohroženém území V záplavovém území se nacházejí následující objekty skladující nebezpené látky, které podléhají zákonu. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií: Tabulka. B3-2: Nebezpené objekty nacházející se v ohroženém území (zdroj: Povodový plán ZK). Název objektu sídlo skupina skladovaná nebezpená látka 1 Deza, as. 2 Zeveta Bojkovice, a.s. Masarykova 753 Tovární 532 Bojkovice B A látky škodlivé vodám, toxické a karcinogenní látky toxické látky a látky škodlivé vodám B.3.4 Místa ohrožená ledovými povodnmi Podkladem pro stanovení míst ohrožených ledovými povodnmi byl Povodový plán Zlínského kraje. Zúžení prtoného profilu zpsobuje pi zvýšených vodních stavech vzdutí hladiny vody, v horším pípad dochází k ástenému nebo úplnému ucpání s následným protržením. Tato místa jsou vtšinou pedstavována mostními objekty, v menší míe jsou daná morfologií terénu. Omezení prtonosti vodního toku mohou rovnž zpsobit ledové nápchy, které se tvoí pi tání ledové celiny, proto byly do této kapitoly zahrnuty i lokality s možným výskytem ledových jev. Tabulka. B3-3: Tabulka výskytu ledových jev (tzv. ledových povodní) vodní tok lokalita Beva Juinka most 59,6 B3-5 úsek toku (. km) Vsetínská Beva Bystika nad silniním mostem 1,5, - 7,85 Vsetínská Beva Vsetín nad jezem 21,8 23,09 Vsetínská Beva Hovzí nad mostem 29,48 Senice Lískovec 3,5 4 Senice Valašská Polanka 5,74 7,08 Morava Kromíž jez Bezmrov most 182,87 183,69 Morava Blov jez Kvasice most 166,77 170,89 Rusava Všetuly odbr Holešov lávka 12,90 13,61 Devnice Píluky jez Želechovice silniní most 16,13 19,34 Morava jezová zdrž Spytihnv 169,73 172,6 Morava místní tra msta Uherské Hradišt 156,92 163,69 Morava podjezí jezu Nedakonice 148,79 150,4 Olšava jezová zdrž Tšov 22,59 23,1 Olšava výústní tra do Moravy 0 0,51 Pi jarních povodních v roce 2006 došlo k mimoádným situacím zejména v povodí Bevy. V dsledku silných mraz se na vodních tocích vytvoil souvislý zámrz vodních ploch v tloušce 25 až 40 cm. Vlivem oteplení a dešových srážek, došlo k narušení ledových celin a vzniku ledových bariér. Mimoádná situace v dsledk ledových zácp a nápch vznikla ve Zlínském kraji souasn v Ústí a Jarcové a dále na jezu Perov, Osek, v Lipníku nad Bevou,

6 na jezu Hranice a v Teplicích nad Bevou. V dsledku ledových jev v profilu Teplice bylo dokonce dosaženo III. stupn povodové aktivity. B.3.5 Místa, kde dochází k nadmrnému zanášení plaveninami Z hlediska plaveninového režimu patí povodí Moravy mezi nejzatíženjší území v eské republice. Prmrný roní odtok plavenin za období v profilu Morava Kromíž je více než 450 tisíc tun, což je o více než 10 % vyšší hodnota než odtok plavenin ekou Labe v profilu Dín. Srovnání s dalšími profily uvádí následující tabulka a text, které byly pevzaty z Hydrologické roenky eské republiky pro rok 2004, kterou vydal HMÚ. Roní koncentrace plavenin se v povodí Moravy v roce 2004 pohybovaly v rozmezí 5 až 61 mg.l -1. Celkov šlo o nejvyšší zaznamenané koncentrace v jednotlivých oblastech povodí. Nejnižší hodnoty se nejastji vyskytovaly na horní Morav a v roním prmru jde o republikové minimum. Obsahy plavenin stejn jako odtok se smrem po toku plynule zvyšovaly a maxima dosahovaly v profilu Lanžhot. Tento trend je v povodí pozorován od povodní v roce 1997, mní se pouze úsek zvýšeného transportu nebo sedimentace v dolním úseku Moravy. Zvýšený chod plavenin se vyskytl pi zvýšených prtocích vody v dsledku oteplení a tání snhu v druhé dekád ledna zejména na stedním a dolním toku Moravy s hodnotami do 430 mg.l -1. V první dekád února, kdy obleva byla provázena dešovými srážkami byl zvýšený chod pozorován na celém toku Moravy s nejvyššími denními hodnotami od 90 mg.l -1 na horní Morav až po 740 mg.l -1 na dolní Morav, kde byla dosažena roní maxima. Tetí epizoda chodu plavenin spojená s táním snhu v druhé polovin bezna znamenala zvýšení koncentrací pedevším na horním toku Moravy a Bev (120 až 600 mg.l - 1 ). V prbhu dubna zvýšené hodnoty postupn klesaly a po zbytek roku dosahovaly nejastji 20 až 35 mg.l -1. Krátkodobé zvýšené koncentrací v letních msících souvisely s lokálními intenzivními a místy i pívalovými srážkami. Na menších tocích byla v této situaci zaznamenány okamžitá i roní maxima (Devnice 989 mg.l -1, Olšava mg.l -1 ). Mírné zvýšení koncentrací do 300 mg.l -1 se ješt vyskytlo krátkodob po vydatnjších srážkách v listopadu. Tabulka. B3-4: Prmrné roní koncentrace plavenin a roní odtoky plavenin (zdroj: HMÚ, Hydrologická roenka eské republiky 2004) Tok Stanice c [mg.l -1 ] G pl [t.rok -1 ] G pl prm [ t.rok -1 ] 100G pl / G pl prm % Labe Nmice Labe Dolní Bekovice * Labe Dín Vltava Vraany Odra Bohumín ** Morava Kromiž Morava Strážnice *** Morava Lanžhot * podle pozorování ve stanici Mlník ** stanoveno výpotem, pozorování od roku 1994 *** stanoveno výpotem, pozorování od roku 1990 B3-6

7 Absolutn nejvyšší hodnota koncentrace plavenin a dosud zmená hodnota mg.l -1 byla zaznamenána na toku Moštnky v Prusech dne pi zvtšeném prtoku vody po lokálních srážkách (ješt ped kulminací prtoku). Jedná se o opakovaný výskyt extrémních epizod v oblasti s astjším výskytem erozních jev vlivem geologické stavby území, geomorfologie terénu a zpsobu využití krajiny. Vzhledem k velikosti prtoku vody a faktu, že na toku Moravy nebylo zaznamenáno v uvedeném období zvýšení koncentrací, lze pedpokládat, že vtšina transportovaného materiálu sedimentovala v koryt toku ješt ped zaústním do Moravy a ovlivnila tak jeho prtonou kapacitu. Roní odtok plavenin byl podobn jako koncentrace podprmrný, pouze na Bev v Dluhonicích se piblížil dlouhodobému prmru. Extrémn nízký odtok mezi 24 až 30 % byl vyhodnocen na stedním úseku Moravy. Podstatnou ást roního objemu transportovaných plavenin tvoil odtok v msících únoru a beznu reprezentující 70 až 90 % roního úhrnu, na pítocích Moravy, vzhledem k vysokým koncentracím plavenin, to byl také odtok za msíc erven. Minimální msíní odtoky plavenin byly vyhodnoceny shodn v srpnu a záí. Závrovým profilem Moravy v Lanžhot bylo transportováno z území R t nerozpuštných látek, což z pohledu objemu pedstavuje náklad pln naložených Tater T 815. V porovnání s pedcházejícím rokem to je o 30 % více. B3-7