Ekologická studie Bíliny
|
|
- Adam Kolář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 editel: Ing. Lubomír Petružela, CSc. íslo zakázky: 1063 Doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc. a kol. Ekologická studie Bíliny Praha,únor 2004 Poet list: 1
2 Obsah: 1. Úvod Metodika Výbr profil Hydrologické parametry Hydrochemické parametry Bilance produkce zneištní z bodových zdroj a jakost vody v povodí Bíliny Východiska ešení Základní charakteristika sledovaného povodí Bíliny Podklady pro vodohospodáské hodnocení kvality vody a produkovaného zneištní Metodika zpracování a vyhodnocení údaj Kvalita vody a množství zneištní v profilech toku Množství odpadních vod a zneištní vypouštné z komunálních zdroj Porovnání údaj o produkci zneištní a množství zneištní v toku DÚ 01: Hydro-ekologická studie Bíliny Hydrologická charakteristika Hydrochemická charakteristika DÚ 02: Bilance produkce zneištní z bodových zdroj zneištní a jakost vody v povodí Bíliny Kvalita vody a množství zneištní v profilech tok Produkce zneištní v komunálních zdrojích Srovnání produkcí zneištní registrovaných v komunálních zdrojích a množství zneištní odvozených ze sledování profil eky Bíliny Souhrn hlavních výsledk Literatura. 34 Pílohy k DÚ
3 Ekologická studie Bíliny ešitelé: Petr Vlasák, Ladislav Havel, Ladislav Kašpárek, Tomáš Vránek, Jií Kuera, Dobroslav Novák, Drahomíra Ondráková 1. Úvod Hydrologický režim povodí Bíliny je znan ovlivnn dlní inností, vysokou koncentrací prmyslové a energetické výroby a v nemenší míe i vysokou lokální koncentrací osídlení. Vývoj dané oblasti vykazuje obzvlášt v poslední letech výrazné zmny. Jako píklad je možné uvést výrazné snížení emisí z energetických zdroj, zavedení modernjších technologií ištní odpadních vod a pedevším pechod prvních uhelných provoz do fáze útlumu. S posledním uvedeným píkladem souvisí i masivnjší nástup sananích proces sledujících zlepšení životního prostedí tžbou devastovaných lokalit. Komplexnjší poznatky o stavu eky Bíliny byly publikovány v roce 1997 (Havlík A. a kol. 1997a,1997b). K pozdjší aktualizaci nkterých poznatk o kvalit vody Bíliny pispla studie VaV/510/2/98 (Chour V. a kol ), která byla zamena na posouzení reálnosti hydrické rekultivace zbytkových jam po tžb uhlí. Tato studie však byla zamena jen na profily plánovaných odbr vody. Cílem pedkládané studie je aktualizovat poznatky o stavu Bíliny a upozornit na eventuální probhlé pozitivní i negativní zmny v odstupu asu. Jejím pozitivem je zcela jist fakt, že hodnocení, na rozdíl od studie z roku 1997, se bude v daleko vtším rozsahu opírat i o vlastní databáze analýz kvality vody a hydrometrických mení z podstatn vtšího potu profil. Získaný materiál bude obohacen i o dobe využitelná data z paraleln probíhajícího úkolu zameného na kvalitativní a kvantitativní stav všech významnjších pítok Bíliny (Vlasák P. a kol., 2002). 2. Metodika 2.1. Výbr profil Z objektivních píin (pozdní zahájení úkolu, krácení finanních prostedk) jsou do této zprávy ( prvý rok ešení) zahrnuta data hydrochemických parametr a produkce zneištní pevážn jen z vybraných profil státní sít (HMU) a data z databáze Povodí Ohe,s.p. Vybrané profily názorn uvádí obr. 1. 1
4 Obr.1: Situaní rozložení kvalitativních a prtokových profil na ece Bílin a jejích pítok 2
5 2.2. Hydrologické parametry P i hodnocení hydrologického režimu Bíliny je nutné hned na za átku si uv domit, že zde v posledních desetiletích došlo k výrazným antropogenním zásah m do krajiny, které výrazn pozm nily p irozené odtokové pom ry (obr.2). Ochrana dol i postup d lních d l si vyžádaly výstavbu etných p eložek koryt vodních tok. Tyto úpravy se týkaly nejen p ítok Bíliny, ale i samotného koryta eky. Zkapacit ováním a dalším úpravámi toky zcela ztratily sv j p irozený charakter (obr.3). Zvýšená koncentrace pr myslu v oblasti centrálního Mostecka si vyžádala i p evod vody z povodí Oh e v podob pr myslových p ivad (obr.6). Obr. 2: P írodní koryto Bíliny Orasín ( erven 2003) Obr. 3: Bílina na soutoku s Bílým potokem (listopad 2002) 3
6 Nejvýznamnjší zásahy jsou následující (Havlík, 1997): - Ervnický koridor (zatrubní a pevedení Bíliny pod nádrží Újezd) - Mostecký koridor (peložka kolem lomu Ležáky) - peložka Šramnického a ernického potoka (odvádí pítoky mimo dl SA, ústí do Loupnice) - peložka Radínského a Kláštereckého potoka (zaústna do potoka Boulivec) - centrální peložka potok (odvádí Ždírnický a další potoky mimo lom Chabaovice) - zkapacitnní Bíliny (nap. vybudování milánské stny pro stabilitu Kopistské výsypky) - Podkrušnohorský pivad (sloužící jako zdroj vody, která je erpaná stanicí Rašovice na Ohi, zárove využíván i jako ochrana dol ped povodnmi) - Prmyslový vodovod (voda je odebírána z Ohe z erpací stanice Stranná pod nádrží Nechranice a ústí do Hutního potoka) - Voda z Ohe je do Bíliny vedena i pes elektrárnu Poerady, která odpadní vodu vypouští do Srpiny, která vtéká do Bíliny Poznatky o hydrologických pomrech eky Bíliny a jejího povodí prezentovaných v této zpráv erpají z údaj publikovaných ve zprávách Havlík.a kol.( 1997); Vlasák a kol.( 1997) a Kašpárek ( 2000). Pro úel rámcového zhodnocení hydrologické situace Bíliny byla použita data publikovaná v Hydrologických pomrech III z období , která jsou pomrn dobe využitelná pro popis pirozeného hydrologického režimu tohoto povodí. Pro porovnání s aktuální situací byla využita data z režimních pozorování v síti vodomrných stanic HMÚ a Povodí Ohe z výše zmínných zpráv, hydrologických roenek Povodí Ohe i ze zdroj na internetu. Dlouhodobjší asové ady v msíním kroku byly k dispozici pro dolní ovlivnný tok ze stanic Trmice a Klišský potok, provozovaných HMÚ, a to v denním chodu za roky Výbr tchto profil umožuje porovnat ovlivnné a neovlivnné prtokové charakteristiky. Vlastní hydrometrická mení v roce 2003 byla omezena na ti mení v blízkosti obce Orasín v horní ásti toku (obr. 4), a to v prbhu extrémního hydrologického sucha. 4
7 Obr. 4: Hydrometrické m ení na horním toku Bíliny ( erven 2003) Cílem této práce by m lo tedy být sumarizovat dosavadní hydrologické informace o ece Bílin, které v budoucnu budou dopln ny o aktuální režimní pozorování z ady limnigrafických stanic v zájmovém území, a to a už se sít HMU i Povodí Oh e. Tato data budou dopln na o vlastní hydrometrická m ení, a to p edevším na horní ásti toku. Získaná data umožní porovnat málo ovlivn né odtokové pom ry horního toku Bíliny se zna n pozm n ným režimem st edního a dolního toku.. Tato m ení budou dopln na i o nam ená data na p ítocích Bíliny jejichž problematika je ešena v paraleln probíhajícím úkolu (Vlasák a kol., 2002-) Hydrochemické parametry Rámcové hodnocení kvality vody je provedeno na základ porovnání dat ze studií Havlík a kol. (1997a,b) z let , Chour a kol.( ) z let a dat poskytnutých podnikem Povodí Oh e za roky Výb r profil pro rámcové hodnocení byl vymezen absolutní shodou lokalit u všech výše uvedených databází, jedná se o 3 profily: Újezd odtok -. km 66.0 (1181), jez Ji etín. km 52.2 (1081) a pod Bílinou. km 34.2 (1086); obr. 1. Byly hodnoceny ukazatele (podle dostupnosti dat): ph, sírany, chloridy, N-NO2, N-NO3, N-NH4, Fe, Mn, Pcelk, CHSKCr, BSK5 Byl zhodnocen vývoj jakosti vody v ase ve vybraných ukazatelích (N-NH4, Pcelk, CHSKCr, BSK5 ) v jednotlivých profilech. 5
8 2.4 Bilance produkce zneištní z bodových zdroj a jakost vody v povodí Bíliny Východiska ešení Dílí úkol 02 navazuje na ešení výzkumného úkolu Ekologická studie Bíliny z let 1995 až 1997 (Havlík a kol., 1997) Pi koncipování úkolu ešitelé vycházeli ze zmínné studie a ešení smovali tak, aby bylo možné v dalších letech ešení úkolu provést srovnání stavu bhem let 1994 až 1996 s pozdjším vývojem a souasností. V roce 2003 se ešení zamilo na zpracování dat za období let 2001 a Vzhledem k omezenému asu ešení danému pozdním zahájením úkolu nebylo možné v roce 2003 zpracovat bilanci vetn zdroj zneištní z prmyslových zdroj. Také z podniku Povodí Ohe se podailo získat pouze zpracovaná (statisticky vyhodnocená) data, což snižuje pesnost údaj o míe zneištní neseného ekou Bílinou. Cíle zpracovat základní pehled aktuálního stavu zneištní v povodí vetn vlivu komunálních zdroj zneištní bylo dosaženo, vliv prmyslových zdroj, který je významný, bude studován a hodnocen v dalším roce ešení Základní charakteristika sledovaného povodí Bíliny Plocha povodí Bíliny iní celkem 1 070,882 km 2. Oproti zpráv Ekologická studie Bíliny (Havlík a kol.) je zde zahrnuta i oblast pramene Bíliny až po nádrž Kyjice Újezd (tedy i území s plochou 109,066 km 2 ). Oblast Bíliny od pramene až po ústí do Labe spadá do hydrologického povodí xxx, kde xxx jsou ísla od 001 až po 108. Pro úely této práce je toto povodí rozdleno na 7 dílích povodí a 4 pomocná dílí povodí. Základní charakteristiky dílích povodí Bíliny íslo d. p Dílí povodí Bílina od pramene po nádrž Újezd Bílina od nádrže Újezd po ústí Loupnice Bílina od ústí Loupnice po ústí Srpiny Bílina od ústí Srpiny po ústí Boulivce Bílina od ústí Boulivce po ústí Bystice Bílina od ústí Bystice po ústí Ždírnického potoka Bílina od Ždírnického potoka po ústí do Labe Poet pomocných dílích povodí Poet obcí a ástí obcí Poet fyzických obyvatel (2001) Celkem
9 Základní charakteristiky pomocných dílích povodí Bíliny Pomocné dílí povodí Poet obcí a ástí obcí Poet fyzických Patí do dílího obyvatel povodí. Loupnice Srpina Boulivec Ždírnický potok Prmrná hustota osídlení v roce 2001 inila 261 obyvatel na km Podklady pro vodohospodáské hodnocení kvality vody a produkovaného zneištní Pro hodnocení kvality a produkovaného zneištní v povodí eky Bíliny byly využity podklady získané od Povodí Ohe, s.p., a eského hydrometeorologického ústavu a dále data shromaž ovaná a vyhodnocovaná ve Výzkumném ústavu vodohospodáském T. G. M. Praha. Pehled získaných podklad: a) údaje o prtocích na Bílin a jejích pítocích (eský hydrometeorologický ústav) za roky 2001 a Údaje byly poskytnuty z tchto profil: Databankové íslo Název mrného profilu 2230 Chotjovice - Bílina 2260 Trmice - Bílina 2267 Ústí nad Labem - Klíšský potok b) zpracované údaje o kvalit vody v profilech Bíliny a jejích pítocích poskytlo Povodí Ohe s.p. Byly použity následující profily: íslo profilu Název kvalitativního profilu 1179 Bílina pítok Jirkov 1494 Bílina pod VN Bílina/PKR Jirkov 1074 Bílina Újezd pítok 1181 Bílina Újezd odtok 1077 Bílina nad jezem D. Jietín 1080 Mraný potok ústí 1081 Bílina pod Mraným potokem 1480 Bílina Most pod OV 1487 Srpina pod Poeradským p Srpina nad Vtelenským p Srpina Obrnice 1085 Bílina Kyselka 1086 Bílina nad OV Bílina 1087 Bílina nad Hostomicemi 1088 Boulivec Hostomice 1089 Bílina pod Hostomicemi 1488 Bílina Ohní 1093 Bílina Trmice 1096 Ždírnický potok Trmice 7
10 Hodnoty profil od Povodí Ohe nebyly dodány v podob surových dat z jednotlivých mení, k dispozici jsme mli pouze statisticky zpracované údaje. Tím byla ásten znehodnocena pesnost pi výpotu množství neseného zneištní. Navíc v tchto dodaných podkladech chybly i nkteré bžn mené kvalitativní ukazatele jako CHSK Cr. c) údaje o kvalit vody v profilech státní sít poskytl eský hydrometeorologický ústav. Jde o tyto profily: íslo profilu Název kvalitativního profilu 1119 Bílina - Most 1120 Bílina - Chánov 1122 Bílina Velvty 1123 Bílina - Ústí nad Labem V profilech státní sít byly sledovány všechny standardní ukazatele, data byla poskytnuta v podob konkrétních výsledk 12 vzork odebíraných jednou msín. d) údaje o kvalit a množství vypouštných vod byly získány: - z HEISu (Hydro-ekologický informaní systém VÚV) - z VHB (Vodohospodáská bilance) - z RKZZ (Registr komunálních zdroj zneištní, vedený VÚV) e) základní statistické údaje obcí byly pevzaty ze statistických dat eského statistického úadu za rok 2001 a rok 2002 pístupné na webovských stránkách (za rok 2001 z databáze potu obyvatel k a za rok 2002 z databáze potu obyvatel k ). f) vlastní odvození množství zneištní odtékající z malých obcí. Byla použita metodika vyvinutá v letech pi ešení úkolu Ekologická studie Bíliny (Havlík a kol., 1997), která vycházela z vlastních výsledk VÚV T.G.M. sledování a hodnocení odtok zneištní v obcích povodí Želivky v létech 1993 až 1995, normy SN OV pro více než 500 EO a SN OV do 500 EO. g) pro vyhledání velikosti jednotlivých povodí a míst profil kvality a množství vypouštných vod byly použity základní vodohospodáské mapy R: íslo listu VH. mapy Název listu Chomutov Litvínov Teplice Petrovice Dín Ústí nad Labem Bílina h) vlastní odvození zbývajících prtok, které vycházelo pedevším z pomr ploch jednotlivých povodí. 8
11 2.4.4 Metodika zpracování a vyhodnocení údaj Kvalita vody a množství zneištní v profilech toku Byly provedeny výpoty kvality vody a množství zneištní v profilech, hlavn tam, kde byly k dispozici kvalitativní údaje a údaje s mením prtoku nebo bylo možné prtok vypoítat s pijatelnou spolehlivostí z blízkého profilu se známou vydatností významných pítok. Protože se podailo získat jen dva prtokové profily na Bílin (Chotjovice a Trmice) bylo nutno pistoupit k tmto krokm: Všechny kvalitativní profily ležící od km 0 až po km 50 poítat pomocí pomr ploch povodí z prtokového profilu Trmice. Vytvoit dva imaginární prtokové profily img1 (km 66) a img2 (km 47). K tmto dvma imaginárním prtokm vypoítat pomry msíních prtok mezi img1, img2 a Trmice získané z dat od roku 1995 až 96. Z tchto pomr pak vypoítat denní prtoky z profilu Trmice za roky 2001 a Kvalitativní profily mezi km 50 až 55 poítat pomocí pomr ploch povodí z prtokového profilu img2. Kvalitativní profily mezi km 55 až 70 poítat pomocí pomr ploch povodí z prtokového profilu img1. Schéma provedeného výpotu prtoku pro kvantitativní profily je naznaeno v následující tabulce: íslo profilu jakosti zpsob pepotu prtoku z prtokového profilu profil 1179 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1494 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1074 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1181 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1119 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1077 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1080 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1081 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1480 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1120 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1487 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1413 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1083 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1085 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1086 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1087 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1088 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1080 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1089 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1488 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1122 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1093 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1096 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1123 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice 9
12 V profilech s primárními daty (státní sí HMÚ) byly spojeny údaje o kvalitativních ukazatelích s prtoky v konkrétních dnech, kdy byl kvalitativní údaj sledování proveden. Násobením byla vypoítána hmotnostní množství zneištní ve všech sledovaných ukazatelích, nesená profily ve dnech sledování. Prmrná hodnota denního odnosu profilem byla u každého ukazatele pepoítána na celý rok. Ze zjištných hodnot kvalitativních ukazatel byly spoteny roní prmrné hodnoty. Ve vtšin profil, kde byly k dispozici pouze zpracované výsledky (data Povodí Ohe, s.p.), byl prmrný denní odnos zneištní vypoítán jako souin prmrné koncentrace zneištní a prmrného prtoku za celý rok. V tabulkách je provedeno srovnání jednotlivých výsledk i statisticky zpracovaných hodnot s nejvyššími pípustnými hodnotami imisních ukazatel podle naízení vlády. 82/1999 Sb. platného v dob sledování (roky 2001 a 2002) a s imisními standardy podle nového, nyní platného naízení vlády. 61/2003 Sb. V píslušných tabulkách ady 1 v píloze je pekroení imisního standardu podle souasného naízení vyznaeno šedým podbarvením Množství odpadních vod a zneištní vypouštné z komunálních zdroj Množství odpadních vod bylo bilancováno po jednotlivých dílích povodích (pomocných dílích povodích) vymezených v kapitole Podkladem byly zdroje registrované správcem toku (Povodí Ohe, s.p.) ve vodohospodáské bilanci vedené jako celek z údaj od všech správc jednotlivých povodí v eské republice Výzkumným ústavem vodohospodáským T. G. M. Údaje o registrovaném produkovaném zneištní a množství zneištní v toku mají rzný pvod, metodiku stanovení a míru spolehlivosti. Pedpokládáme, že je vtšinou použita u registrovaného produkovaného zneištní metodika stanovení jednotlivých kvalitativních ukazatel vyhovující požadavkm na sledování zpoplatnných zdroj zneištní podle vodního zákona. Pi úvodním roce ešení mli zpracovatelé k dispozici pouze údaje o komunálních zdrojích zneištní. Do bilance byl zaazen i Chemopetrol Litvínov jako dominantní prmyslový zdroj zneištní, protože v jedné z istíren jsou ištny i komunální odpadní vody. Množství zneištní odtékající z malých neregistrovaných komunálních zdroj, nevybavených ištním odpadních vod, bylo provedeno odvození vlastním postupem. Ten vychází ze specifických produkních hodnot odvozených a použitých pi ešení výzkumného úkolu Ekologická studie Bíliny (Havlík a kol., 1997). Hodnoty byly stanoveny na základ nkolikaletého sledování typov a velikostn vzorových obcí v povodí Želivky (Just a kol., 1995). Tato specifická množství, pedpokládaná v úhrnném odtoku z obce, iní: BSK 5 P c N c g 15 obyv. den g 1,56 obyv. den g 24 obyv. den Kvalifikovaným odhadem, respektující bžné pomry jednotlivých složek zneištní, byla odvozena odpovídající specifická množství dalších potebných ukazatel: 10
13 CHSK Cr NL RAS g 45 obyv. den g 20 obyv. den g 50 obyv. den Pro stanovení odtokových množství se tyto specifické hodnoty násobí poty fyzických obyvatel v obcích. Uvádná specifická produkce celkového dusíku je dvojnásobná proti hodnot, kterou literatura (nap. Pitter, 1990) uvádí pro sídla vybavená jednotnou nebo splaškovou kanalizací. Zde používaná hodnota vychází z reálných mení ve venkovských sídlech, kde lze pedpokládat, že odtoky dusíku zvtšují chovy hospodáských zvíat. Odvození provedené pro povodí Želivky, resp. Bíliny je podle názoru ešitel tohoto úkolu použitelné i pro povodí Lužnice. Údaje odvozené výše uvedeným postupem jsou v tabulkách ady 2 v píloze oznaeny kódem VYP ve sloupci OV Porovnání údaj o produkci zneištní a množství zneištní v toku Zpracované údaje byly bilancovány a porovnány za rok 2001 a U píslušných tabulek ady 3 v píloze je vždy uvedeno, ze kterých pomocných dílích povodí se dílí povodí skládá. Bilancovány byly pedevším údaje BSK 5, N celk., P celk. a RL žíh. U CHSK nemohlo být bilancování provedeno pro nedostatek vstupních dat. Z porovnání vyplývá, ve kterých úsecích dochází k výraznému nárstu neseného zneištní vlivem prmyslových zdroj. Specifikace prmyslového zneištní bude provedena v dalších letech ešení a následn bude aktualizována celková bilance zneištní v jednotlivých dílích povodích. 11
14 DÚ 01: Hydro-ekologická studie Bíliny ešitelé: Petr Vlasák, Ladislav Havel, Tomáš Vránek, Ladislav Kašpárek 3.1. Hydrologická charakteristika eka Bílina je významným tokem severozápadních ech, pramenící v Krušných horách na jv. svazích Kamenné hrky ve výšce 785 m n. m.. Poté co se dostane na úpatí Krušných hor, tee vícemén ve smru jihozápad severovýchod napí Mosteckou pánví a Stedoeským stedohoím, kterými protéká až do Ústí nad Labem, kde ve výšce 132 m n. m. ústí zprava do Labe. Plocha povodí je 1070,9 km 2 a délka toku 84,2 km. Hlavním levostranným pítokem je Srpina, pravostranné krušnohorské pítoky mají podobný hydrologický režim jako Bílina a jsou stejn jako vlastní tok ve stedních a dolních ástech povodí z velké ásti regulovány i pevedeny do etných peložek (viz. výše). Vodohospodásky významné jsou i etné vodní nádrže vybudované v posledních desetiletích (Jirkov, Újezd, Janov ), které mají asto úzkou souvislost s rozvojem tžby uhlí v oblasti. Na druhou stranu ada atˇ už pirozených i umlých vodních útvar zanikla, nebo byla vysušena, jako nap. známé Komoanské jezero, kterým eka Bílina, v oblasti centrálního Mostecka pvodn protékala. Obr. 5: Bílina u Chemopetrolu (listopad 2002) Vzhledem k tomu, že ada z výše zmínných úprav zpsobila krom zmn odtokového režimu rovnž perušení dlouhodobých mení v ad limnigrafických stanic, vychází tato studie z dat z období , publikovaných v Hydrologických pomrech III (tab. 2), 12
15 které jsou pro popis pirozeného hydrologického režimu postaující. Pro zhodnocení souasného stavu byly využity aktuální kratší asové ady prtok ze stanic na znan ovlivnné stední a dolní ásti toku (Trmice, Újezd, Klišský potok) a následn porovnány s údaji ze stanice na vtoku do VD Jirkov, kde se dá ješt hovoit o relativn pirozených odtokových pomrech. Schéma vodohospodáské soustavy povodí Bíliny je znázornno na obr. 6. Z obrázku je zetelná složitost toku vody v soustav pirozených a umlých eiš i trubních pivad. 13
16 Obr. 6: Schéma vodohospodá ských soustav v povodí Oh e a Bíliny (Vlasák a kol., 1997) 14
17 Prmrný prtok Bíliny má tedy podle Hydrologických pomr III za období hodnotu 5,51 m 3 /s, v období minim klesá pod 1 m 3 /s (Q 364 = 0,7 m 3 /s). Naopak hodnoty pekroení prtok po dobu 30 dn v roce nejsou píliš vysoké 13 m 3 /s. Hodnota stoleté vody se v dolní ásti toku pohybuje nad 120 m 3 /s. V porovnání s povodovou situací v srpnu 2002 (viz níže) je tedy zejmé, že prtoky v tomto období na dolním toku Bíliny prtoky nebyly zdaleka tak výrazné jako na jiných tocích našeho území. Roní srážka prmrná srážka v období je 596 mm a prmrný roní odtok 162 mm, rozdíl tedy iní 434 mm. Podle nového vyíslení za období (Kašpárek, 1997), se odhaduje prmrná roní srážka v povodí Bíliny na 619 mm. Rozdíl srážek a odtoku pak je 457 mm. Odtok je tedy v oblasti pod Krušnými horami pomrn nízký, piemž naprostá vtšina vody v Bílin pitéká z vyšších ástí povodí. Sezónní charakteristiku prtok pro zpracovávané území, lze odvodit z prmrných denních prtok na profilech Bílina Trmice (2260) a Klišský p. Ústí nad Labem (2267) za období v denním chodu (obr.7), poskytnutých z hydrografické sít HMÚ. Obr. 7: Prbh M-denních prtok pro profily Trmice Bílina a Klišský potrok za období ,000 50,000 40,000 (m 3 /s) 30,000 20,000 10,000 0, datum Trmice Klišský potok Minimální prtoky zaznamenáváme pevážn v letních msících, kdy je pro naše klimatické podmínky charakteristické suché léto, s nízkými srážkami a vysokými teplotami. Druhé období minim nastávající na podzim, souvisí též s charakterem pirozeného hydrologického režimu, s nedostatkem srážek v tomto období. Znan odlišná situace nastala v srpnu 2002 v dsledku mimoádných srážek a následné povodové situace na, která zasáhla vtšinu našeho území. Prbh povodové vlny na profilu Trmice Bílina, je zachycen na obr
18 Obr. 8: Prtoky v profilu Trmice Bílina bhem povodové situace v r ,000 50,000 40,000 (m 3 /s) 30,000 20,000 Bílina - Trmice 10,000 0, datum Z prbhu hydrogramu je patrný výrazný vzestup prtok (max.55 m 3 /s), který odpovídá v dlouhodobém asovém období pibližn 20 leté vod. Mžeme tedy poznamenat, že v porovnání s jinými oblastmi na našem území kde 250 až 500 leté povodn nebyly niím vyjímeným, povodová situace na vlastním toku Bíliny nebyla tak výrazná. Tomu nasvduje i samotný prbh povodové vlny, která kulminovala pouze v jednom vrcholu, zatímco u jiných tok, kde mla povode v tomto roce mnohem katastrofálnjší následky, byl typický prbh s dvmi po sob následujícími vrcholy. Na rozdíl od tchto tok, však v povodí Bíliny neprobhla významná první vlna srážek, takže srážky z druhé vlny padaly do velmi suchého povodí, ve kterém retenní kapacita pdy byla volná. Tím lze tedy vysvtlit, že v povodí Bíliny probhla sice významná, nikoliv však katastrofální povode, i když heben Krušných hor byl zasažen mimoádn velkou srážkou. asové zvýšení prtok je z pohledu delší asové periody typické spíše pro jarní období, zpsobené pevážn táním snhové pokrývky. V letních msících, kdy na našem území jsou spíše charakteristické minimální prtoky, se jedná spíše o vedlejší maxima, v dsledku intenzivních srážek. Na obr. 9 je znázornn chod prmrných msíních prtok za období , umožující porovnat profily, kde se dá ješt hovoit o pirozených odtokových pomrech (VD Jirkov pítok), s místy kde již došlo k pozmnní tchto podmínek. 16
19 Obr. 9: Prmrné msícní prtoky na vybraný profilech za období ,000 20,000 15,000 (m 3 /s) 10,000 5,000 0,000 V.00 IV.00 III.00 II.00 I.00 X.00 IX.00 VIII.00 VII.00 VI.00 II.01 I.01 XII.00 XI.00 VI.01 V.01 IV.01 III.01 X.01 IX.01 VIII.01 VII.01 II.02 I.02 XII.01 XI.01 VI.02 V.02 IV.02 III.02 X.02 IX.02 VIII.02 VII.02 XII.02 XI.02 msíc LS - Klišský potok VD Jirkov (odtok) VD Jirkov (pítok) VD Újezd (odtok) VD Újezd (pítok) LS Trmice 17
20 V roce 2000 je patrné velmi vodné jarní období, zpsobené pedevším vysokými srážkovými úhrny v msíci beznu. Vlivem tchto vysokých srážkových úhrn a táním snhu zaznamenáváme pomrn velké prtoky, které pesahovaly v celkovém porovnání msíních prmr i situaci v srpnu V závr roku byla vodnost naopak nízká. Rok 2001 v porovnání s rokem 2000 byl mén vodný, stejn tak jako rozložení odtoku v prbhu celého roku. Naprosto odlišný v porovnání s pedchozími lety byl však rok 2002, kdy se prtoky pohybovaly vysoko nad dlouhodobými prmry. Stejn tak vyboovalo i jejich rozdlení bhem roku. Srpnová povode zasáhla i povodí Ohe, i když v msíním chodu není tento vliv tak patrný. Povodové prtoky se však vyskytly i v jarním a podzimním období, zejména v lednu, únoru a listopadu. Pestože vyíslení prtok za rok 2003 nebylo v dob sestavení zprávy ješt dokoneno, nelze opomenout situaci zpsobenou vysokými teplotami a nedostatkem, vpodstat trvající od jarních msíc až do konce hydrologického roku. Pro podchycení této situace byla provedena hydrometrická mení na ad pitok Bíliny (Vlasák a kol. 2002), ale i na horním toku samotné eky v její horní ásti, nedaleko obce Orasín (tab. 1). Tab. 1: Prtoky Bílina Orasín, 2003 Datum Bílina Orasín (m 3 /s) 0,055 0,036 0,026 Závažnost situace hydrologického sucha dokumentují i následující obr ( kdy se hodnoty prtok v msíci srpnu nap. na jezu v Jietín pohybovaly kolem 0,15 m 3 /s, zatímco bžn zde v jarním období protékalo mezi 2 4 m 3 /s. Na konci roku se pak odtoková situace opt zaala vracet do bžných pomr.. 18
21 Obr. 10: Obr.11: 19
22 Obr.12: 20
23 Tab. 2: Základní hydrologické charakteristiky eky Bíliny (Hydrologické pomry III) íslo hydr. poadí Bílina Tok Místo Plocha Prmrné roní hodnoty povodí srážky rozdíl srážek a odtoku odtok odtokový souinitel Prtoky pekroené prmrn po dobu Velké vody dosaž. nebo pekro. prm. jednou za specifický odtok prtok km 2 mm mm mm l/s.km 2 m 3 /s dn v roce (m 3 /s) rok (m 3 /s) 5 Bílina Jirkov vodoet 37, ,45 10,04 0,38 0,9 0,5 0,3 0,2 0, Bílina nad Jietínským p. 130, ,38 7,95 1,03 2,4 1,3 0,8 0,5 0,3 0,1 0, Jietínský p. ústí 26, ,6 16,2 0,43 1 0,5 0,3 0,2 0,1 0, Bílina pod Jietínským p. 156, ,43 9,32 1,46 3,4 1,8 1,1 0,6 0,4 0,2 0, Bílina nad Srpinou 286, ,37 7,71 2,21 5,2 2,7 1,6 1 0,7 0,2 0, Srpina ústí 190, ,05 0,7 0,13 0,3 0,2 0,1 0, Bílina pod Srpinou 476, ,26 4,91 2,34 5,5 2,8 1,7 1 0,7 0,5 0, Bílina Chotjovice vodoet 621, ,25 4,54 2,82 6,7 3,4 2 1,2 0,9 0,6 0, Bílina nad Boulivákem 625, ,25 4,54 2,84 6,7 3,4 2,1 1,3 0,9 0,6 0, Boulivák ústí 99, ,29 6,19 0,62 1,5 0,7 0,4 0,3 0,2 0,1 0, Bílina pod Boulivákem 724, ,26 4,77 3,46 8,1 4,2 2,5 1,5 1,1 0,7 0, Bílina nad Teplickým p. 755, ,25 4,73 3,57 8,4 4,3 2,6 1,6 1,1 0,7 0, Teplický p. ústí 70, ,31 6,81 0,48 1,1 0,6 0,4 0,2 0,2 0,1 0, Bílina pod Teplickým p. 826, ,26 4,9 4,05 9,5 4,9 2,9 1,8 1,2 0,8 0, Bílina nad Zálužanským p. 890, ,26 4,81 4, ,2 3,1 1,9 1,3 0,9 0, Zálužanský p. ústí 67, ,26 5,11 0,34 0,8 0,4 0,3 0,2 0,1 0, Bílina pod Zálužanským p. 957, ,26 4,82 4, ,6 3,3 2 1,4 1 0, Bílina Trmice vodoet 963, ,26 4,81 4, ,6 3,3 2 1,4 1 0, Bílina nad Ždírnickým p. 963, ,26 4,81 4, ,6 3,3 2 1,4 1 0, Ždirnický p. ústí 61, ,43 8,87 0,54 1,3 0,7 0,4 0,2 0,2 0,1 0, Bílina pod Ždírnickým p. 1025, ,27 5,05 5, ,3 3,7 2,3 1,6 1,1 0, Bílina nad Klíšským p ,27 5,05 5,2 12 6,3 3,6 2,3 1,6 1,1 0, Kližský p. ústí 40, ,39 7,81 0,31 0,7 0,4 0,2 0,1 0,1 0, Bílina pod Klíšským p. 1070, ,27 5,15 5, ,6 4 2,4 1,7 1,1 0, Bílina ústí 1070, ,27 5,15 5, ,6 4 2,4 1,7 1,1 0,
24 3.2. Hydrochemická charakteristika V tab. 3 5 jsou shrnuty dostupné údaje o jakosti vody a jejím vývoji ve vybraných ukazatelích v jednotlivých profilech (. km 66,0;. km 52,2;. km 34,2) za období Tab. 3: Jakost vody, Bílina,. km 66,0 Havlík a kol. Chour a kol. Povodí Ohe ukazatel jednotka prm. min. max. prm. min. max. prm. min. max. ph 7,3 6,8 8,6 7,5 7,0 9,9 sírany mg/l 74,4 49,0 96,0 50,0 21,0 59,0 chloridy mg/l 19,1 11,0 37,0 12,0 1,0 17,0 N-NO2 mg/l 0,1 0,0 0,4 0,0 0,0 0,1 N-NO3 mg/l 1,4 0,3 2,7 1,2 0,0 2,1 N-NH4 mg/l 1,6 0,5 5,4 1,1 0,1 2,5 0,4 0,0 0,7 Fe celk. mg/l 0,5 0,1 1,9 0,5 0,1 0,9 Pcelkový mg/l 0,3 0,0 1,1 0,3 0,1 0,8 0,2 0,0 0,6 CHSK Cr mg/l 18,7 9,0 42,0 21,2 8,0 91,0 BSK 5 mg/l 4,0 1,8 8,6 3,9 1,3 12,3 2,8 0,9 5,7 Mn mg/l 0,2 0,0 0,4 0,2 0,1 1.0 Tab. 4: Jakost vody, Bílina,. km 52,2 Havlík a kol. Chour a kol. Povodí Ohe ukazatel jednotka prm. min. max. prm. min. max. prm. min. max. ph 7,5 7,3 8,1 7,3 7,1 7,6 sírany mg/l 262,1 150,0 451,0 206,0 140,0 390,0 chloridy mg/l 94,8 16,0 240,0 97,0 45,0 230,0 N-NO2 mg/l 0,3 0,1 0,6 0,6 0,1 2,0 N-NO3 mg/l 3,5 1,4 7,4 3,6 2,4 4,7 N-NH4 mg/l 10,5 3,7 33,7 9,4 3,0 29,0 Fe celk. mg/l 0,7 0,2 1,8 0,9 0,5 1,5 Pcelkový mg/l 0,2 0,1 0,6 0,2 0,1 0,7 CHSK Cr mg/l 29,6 17,0 49,0 BSK 5 mg/l 3,4 0,7 8,3 10,7 4,6 36,0 6,1 3,8 7,1 Mn mg/l 0,2 0,1 0,4 0,2 0,2 0,3 22
25 Tab. 5: Jakost vody, Bílina,. km 34,2 Havlík a kol. Chour a kol. Povodí Ohe ukazatel jednotka prm. min. max. prm. min. max. prm. min. max. ph 7,5 7,2 7,8 7,4 7,3 7,6 sírany mg/l 282,3 41,0 550,0 399,0 230,0 660,0 chloridy mg/l 88,8 31,0 160,0 113,0 49,0 150,0 N-NO2 mg/l 0,4 0,1 0,8 0,4 0,1 0,7 N-NO3 mg/l 4,6 1,7 7,7 6,0 3,9 8,0 N-NH4 mg/l 5,1 1,7 9,5 4,5 0,3 15,9 6,2 2,9 12,0 Fe celk. mg/l 0,5 0,2 1,2 0,8 0,0 2,2 Pcelkový mg/l 0,6 0,3 1,0 0,4 0,2 0,8 0,3 0,1 0,7 CHSK Cr mg/l 30,7 24,0 48,0 26,7 16,0 54,0 BSK 5 mg/l 17,3 12,5 26,0 17,6 4,0 36,0 9,4 3,5 18,8 Mn mg/l 0,2 0,1 0,3 0,2 0,0 0,3 Vývoj jakosti vody ve výše uvedených profilech je zejmý z graf na obr Obr. 13: Vývoj jakosti vody v ukazateli N-NH 4 ; podélný profil; N-NH4 mg/l ,0 52,2 34,2.km 23
26 Obr. 14: Vývoj jakosti vody v ukazateli P celk ; podélný profil; mg/l 0,6 Pcelk ,4 0,2 0 66,0 52,2 34,2.km Obr. 15: Vývoj jakosti vody v ukazateli CHSK Cr ; podélný profil; CHSK mg/l ,0 52,2 34,2.km 24
27 Obr. 16: Vývoj jakosti vody v ukazateli BSK 5 ; podélný profil; mg/l BSK ,0 52,2 34,2.km 25
28 4. DÚ 02: Bilance produkce zneištní z bodových zdroj a jakost vody v povodí Bíliny. ešitel: Jií Kuera, Martin Novák, Drahomíra Ondráková. 4.1 Kvalita vody a množství zneištní v profilech tok Údaje o sledování zneištní a prtocích v profilech Bíliny za roky 2001 a 2002 shrnují tabulky 1 v píloze. U nkterých profil nebyly k dispozici data za nkteré roky, nap. u profilu Most pod OV chybí rok Tabulky 1 v píloze sestavené pro profily sledované HMÚ obsahují výpoet denních nesených množství zneištní, celoroních prmrných nesených množství, celoroních prmr prtoku a kvalitativních ukazatel. Tabulky 1 v píloze z profil od Povodí Ohe obsahují statisticky zpracované hodnoty kvalitativních ukazatel bhem celého sledovaného roku, tj. prmr, maximální a minimální denní hodnotu a celoroní medián. Z prmru a prmrného prtoku je odvozeno množství zneištní nesené profilem bhem roku. U obou tabulek jsou vloženy dva sloupce, uvádjící imisní standardy podle naízení vlády. 61/2003 Sb. a pípustné hodnoty zneištní pro ostatní toky podle naízení vlády. 82/1999 Sb. Nkteré ukazatele, které nemají stanoven imisní standard ve vládním naízení. 61/2003 Sb., jsou uvádny v samostatné tabulce. To se také týká údaje jako je CHSK Mn, který byl v novém naízení nahrazen CHSK Cr. Hodnoty ukazatel, které pekraují imisní standardy podle nejnovjšího naízení vlády, jež jsou písnjší oproti staršímu pedpisu, jsou v tabulkách zvýraznny šedým podbarvením. Údaje, které nebyly k dispozici, jsou v píslušných bukách prázdné. Vzhledem k omezenému asu pro ešení úkolu byl v tomto roce podrobnji vyhodnocován pouze prbh zneištní v ukazateli BSK 5. Prbh BSK 5 na toku v roce 2001 Tém v celém dolním toku Bíliny pekraují hodnoty BSK 5 imisní standard 6 mg/l. Od nádrže Jirkov až po profil Dolní Jietín se udržuje prmrná hodnota pod imisním standardem, zjištná maxima vtšinou standard pekraují, zpravidla se však drží pod maximálními hodnotami podle NV 82/99. Od profilu Chánov až po ústí do Labe se prmrná hodnota pohybuje v rozmezí 6-8 mg/l a pekrauje imisní standard. Maximální hodnoty dosahují od profilu Kyselka až po profil Ústí n. L. 15 do 21 mg/l. V profilu Ústí nad Labem dokonce pekrouje imisní standard i minimální hodnota. Prbh BSK 5 na toku v roce 2002 V tomto roce, na rozdíl od pedcházejícího, který je ustálenjší, dochází k velké oscilaci hodnot od profilu Dolního Jietína po profil Ústí nad Labem. V profilu Chánov byla namena dokonce maximální hodnota 41 mg/l. Zpravidla jsou však hodnoty BSK 5 jsou asi o 1/10 nižší oproti pedcházejícímu roku. To lze pravdpodobn pisuzovat mnohem vtšímu množství vody v toku, než bylo v roce
29 Podélný profil koncentrací BSK 5 v Bílin v obou letech zachycují grafy a v píloze. 4.2 Produkce zneištní v komunálních zdrojích Nejvýznamnjší zdroje komunálního zneištní rzné velikosti rozdlené podle dílích povodí a pomocných dílích povodí shrnují tabulky 6 až 8. Údaje se vztahují k roku Tab. 6: Komunální zdroje nad fyzických obyvatel: Dílí povodí Poet fyzických Msto (OV) (pomocné dílí povodí) obyvatel Bílina od pramene po nádrž Újezd Jirkov Bílina od nádrže Újezd po ústí do Loupnice Litvínov (Chemopetrol) Bílina od ústí Loupnice po ústí Srpiny Most Bílina od ústí Srpiny po ústí Boulivce Bílina Bílina od ústí Boulivce Teplice po ústí Bystice Dubí (Teplice-Bystany) Boulivec Duchcov (Zabrušany) Bílina od ústí Bystice Krupka po ústí Ždírnického p. (Teplice-Bystany)
30 Tab. 7: Komunální zdroje o velikosti 500 až fyzických obyvatel napojené na OV: Dílí povodí (pomocné dílí povodí) Bílina od pramene po nádrž Újezd Bílina od nádrže Újezd po ústí Loupnice Loupnice Bílina od ústí Srpiny po ústí Boulivce Boulivec Bílina od ústí Boulivce po ústí Bystice Bílina od ústí Bystice po ústí Ždírnického p. Ždírnický potok Bílina od ústí Ždírnického potoka po ústí do Labe Msto, obec (OV) Poet fyzických obyvatel Beov 2090 Braany Meziboí (Litvínov-Chemopetrol) Obrnice (Most) Hrob Lom Zabrušany Osek (Zabrušany) Hostomice (Bílina) Košany Novosedlice (Teplice-Bystany) Probošov (Teplice-Bystany) Chlumec Chabaovice Trmice (Ústí n. L.-Neštmice)
31 Tabulka 8: Komunální zdroje o velikosti 500 až 5000 fyzických obyvatel bez OV: Dílí povodí (pomocné dílí povodí) Bílina od nádrže Újezd po ústí do Loupnice Msto, obec Poet fyzických obyvatel Otvice 517 Horní Jietín Loupnice Dolní Jietín 600 Hamr Srpina Strupice 657 Havra 504 Bílina od ústí Srpiny Hrobice 860 po ústí Boulivce Svtec 936 Zahoš 547 Jeníkov 822 Boulivec Háj u Duchcova 966 Ledvice 519 Ohní 773 Kostomlaty pod Bílina od ústí Boulivce 859 Milešovkou po ústí Bystice Bžany 710 Rtyn nad Bílinou 698 Bílina od ústí Bystice ehlovice po ústí Ždírnického p. Modlany 731 Ždírnický potok Telnice 583 Bílina od ústí Hostovice 500 Ždírnického potoka Velké Chvojno 673 po ústí do Labe Chuderov 757 Dle této statistiky žije v hodnoceném povodí obyvatel ve 45 obcích s potem obyvatel v obci nad 500. Z toho je 23 obcí s potem obyvatel s ištním odpadních vod a 22 obcí s potem obyvatel bez ištní odpadních vod. istírny pod 500 fyzických obyvatel nejsou kompletn vedeny v Registru komunálních zdroj zneištní, proto nebyly v tchto tabulkách zpracovávány. Údaje odpovídají roku 2001 a od té doby mohlo dojít ke zmnám, nap. výstavb nových OV v nkterých obcích. Registrované a odvozené produkce zneištní ze všech známých komunálních zdroj za roky 2001 a 2002 obsahují tabulky. 2.x.y v píloze, kde x je poadí dílího povodí od pramene Bíliny k ústí Bíliny do Labe a y znaí poslední íslici roku 2001 a Zdroje jsou rozdleny po dílích povodích. Typov se rozlišují zdroje: Vyp = malé obce, které nejsou registrované v RKZZ a ve VHB a u kterých bylo provedeno odvození vlastními hodnotami specifických produkcí a pot obyvatel; K = sídla registrovaná jako zdroje zneištní, z VHB a RKZZ; P = prmyslové podniky se samostatným ištním a vypouštním odpadních vod (v ešení za rok 2003 nejsou uvádny). Poet obyvatel u komunálních zdroj pedstavuje poet fyzických obyvatel v sídle celkem. Procentické údaje u každého produkního množství se vztahují k celkovém soutu produkcí v daném ukazateli v celém hodnoceném povodí. 29
32 Obsah tabulek 2 v píloze je pehledn jako celek za všechna dílí povodí vyjáden ve výseových grafech s prostorovým efektem 2.x.y v píloze, kde x jeden z následujících kvalitativních ukazatel jdoucí od 1, tedy: BSK 5, CHSK Cr, NL, celkový dusík, celkový fosfor a RAS, a y je poslední íslice u roku 2001 a Všechny zdroje zneištní s množstvím menším jak 3 % jsou zahrnuty v grafech jako ostatní. Podíly na produkcích zneištní z komunálních zdroj v jednotlivých ukazatelích za rok 2001 vycházejí takto (vztaženo k celému povodí Bíliny): BSK 5 : V roce 2001 byly dominantním zdrojem zneištní msta Most-Chánov (51 %), Teplice-Bystany (15 %), Jirkov (5 %) a Litvínov-Chemopetrol (3 %). CHSK Cr : Z dominantních zdroj tvoí 48 % zneištní v ukazateli CHSK Most-Chánov, 19 % Teplice-Bystany, 5 % Jirkov. Nerozpuštné látky: Opt dominuje Most-Chánov (57 %), následují Teplice-Bystany s 11 %). Celkový dusík: Zdroje celkového dusíku pipadající z 44 % na Most-Chánov, 13 % Teplice- Bystany, 8 % Litvínov-Chemopetrol, 6 % Jirkov. Celkový fosfor: Nejvtší komunální zdroje celkového fosforu pedstavují istírny velkých mst Most-Chánov (29 %), Teplice-Bystany (23 %), Litvínov-Chemopetrol (12 %), dále msta Jirkov (8 %) a Bílina (7 %). Údaje za rok 2002 jsou obdobné jako v pedcházejícím roce pro ukazatele N celk a P celk, u ostatních dochází k rozdílm. Vysvtlení mže spoívat v tom, že u nutrient ukazatel být následující: ešením úkolu v roce 2003 byla popsána situace komunálních zdroj zneištní. Omezený asový i finanní rozsah dílího úkolu neumožnil provést vyhodnocení, zda a jak náronými technologickými opateními (intenzifikace istírny apod.) je možné snížit zneištní produkované zneištní z tchto zdroj. 4.3 Srovnání produkcí zneištní registrovaných v komunálních zdrojích a množství zneištní odvozených ze sledování profil eky Bíliny Množství zneištní registrovaná v jednotlivých komunálních zdrojích a v povodích pítok a odtok, a množství odvozená na základ sledování profil eky Bíliny uvádjí tabulky 3.x.y v píloze, kde x je poadí dílího profil a y je poslední íslice roku 2001 a V tomto prvním roce ešení byly do bilance zahrnuty pouze komunální zdroje zneištní, tabulky tedy ukazují pedpokládaný význam prmyslových zdroj (vetn vypouštní dlních vod) v jednotlivých dílích povodích. Prmyslové zdroje budou do bilance doplnny v dalším roce ešení. Z tohoto dvodu v této zpráv neuvádíme slovní hodnocení jednotlivých dílích povodí. 30
33 5. Souhrn hlavních výsledk Cílem pedkládané studie je aktualizovat poznatky o stavu Bíliny a upozornit na eventuální probhlé pozitivní i negativní zmny v odstupu asu Hydrologie - Pro rámcové zhodnocení hydrologické situace Bíliny byla použita data z období , která jsou pomrn dobe využitelná pro popis pirozeného hydrologického režimu tohoto povodí. Pro porovnání s aktuální situací byla využita data z režimních pozorování v síti vodomrných stanic HMÚ a Povodí Ohe,data ze zpráv VÚV T.G.M., hydrologických roenek Povodí Ohe i ze zdroj na internetu. Dlouhodobjší asové ady v msíním kroku byly k dispozici pro dolní ovlivnný tok ze stanic Trmice a Klišský potok, provozovaných HMÚ, a to v denním chodu za roky Výbr tchto profil umožuje porovnat ovlivnné a neovlivnné prtokové charakteristiky.vlastní hydrometrická mení v roce 2003 byla omezena na ti mení v blízkosti obce Orasín v horní ásti toku Bíliny. - Prmrný prtok Bíliny za období má hodnotu 5,51 m 3 /s, v období minim klesá pod 1 m 3 /s (Q 364 = 0,7 m 3 /s). Naopak hodnoty pekroení prtok po dobu 30 dn v roce nejsou píliš vysoké 13 m 3 /s. Hodnota stoleté vody se v dolní ásti toku pohybuje nad 120 m 3 /s. V porovnání s povodovou situací v srpnu 2002 je tedy zejmé, že prtoky v tomto období na dolním toku Bíliny nebyly zdaleka tak výrazné jako na jiných tocích našeho území. - Minimální prtoky jsou charakteristické pro letní msíce, kdy je pro naše klimatické podmínky charakteristické suché léto, s nízkými srážkami a vysokými teplotami. Druhé období minim obvykle nastává na podzim v souvislosti s nedostatkem srážek v tomto období. - Znan odlišná situace nastala v srpnu 2002 v dsledku mimoádných srážek a následné povodové situace, která zasáhla vtšinu našeho území. Výrazný vzestup prtok (max.55 m 3 /s) Bíliny v tomto období odpovídal v dlouhodobého hlediska pibližn 20 leté vod. V porovnání s jinými oblastmi našeho státu, kde 250 až 500 leté povodn nebyly niím vyjímeným, povodová situace na vlastním toku Bíliny nebyla tak výrazná. Povodová situace vykazovala pouze jednu kulminaci, na rozdíl od jiných tok (2 kulminace), kde mla povode ve stejném roce mnohem katastrofálnjší následky. V povodí Bíliny neprobhla významná první vlna srážek, takže srážky z druhé vlny padaly do velmi suchého povodí, ve kterém retenní kapacita pdy byla volná. Tím lze vysvtlit, že v povodí Bíliny probhla sice významná, nikoliv však katastrofální povode, i když heben Krušných hor byl zasažen mimoádn velkou srážkou. - asové zvýšení prtok Bíliny je z pohledu delší asové periody typické spíše pro období jarního tání snhové pokrývky. - Povodové prtoky se však vyskytly i v jarním a podzimním období, zejména v lednu, únoru a listopadu. Velmi vodné jarní období bylo kupíkladu v roce 2000 s pedevším vysokými srážkovými úhrny v msíci beznu. Prtoky tohoto období dosahovaly vyšších hodnot než v srpnu
34 Jakost vody Jakost v podélném profilu: - S výjimkou ukazatele celkový fosfor je nejmén zneištný horní profil Bíliny. km 66,0. V ukazatelích N-NH 4 a CHSK Cr lze jako nejhorší klasifikovat profil. km 52,2; v ukazatelích P celk a BSK 5 pak dolní profil. km 34,2. Zmny jakosti v ase: - V profilu. km 66,0 došlo ve sledovaném období ( ) k poklesu prmrných, maximálních i minimálních hodnot koncentrace amoniakálního dusíku, prmrných a maximálních koncentrací fosforu a prmrných a minimálních koncentrací BSK 5. - V profilu. km 52,2 došlo ve sledovaném období ( ) k poklesu prmrných, maximálních i minimálních hodnot koncentrace amoniakálního dusíku a prmrných hodnot koncentrace fosforu. V ukazateli BSK 5 dochází naopak v období k nárstu prmrných, maximálních i minimálních koncentrací, v období k jejich snížení, ale stále nad úrove období V profilu. km 34,2 dochází ve sledovaném období k poklesu prmrných, maximálních i minimálních hodnot koncentrace fosforu a CHSK Cr, hodnoty BSK 5 významn poklesly až v období , zatímco koncentrace amoniakálního dusíku v období naopak v tomto profilu vzrostla (pedevším díky nárstu zjištných minimálních koncentrací v uvedeném období). Kvalita vody a množství zneištní v profilech Bíliny - V rámci ešení byly shromáždny údaje o sledování množství a kvality vody ve sledovaných profilech eky Bíliny a nkolika jejích pítok pro roky 2001 a Základem sledování je odbr prostých vzork provádný zhruba jednou za msíc. U profil od Povodí Ohe to jsou pouze celoroní prmry a další statistické hodnoty odvozené z 12 msíních hodnot za rok. Odpovídající bezprostedn mené údaje o prtocích jsou k dispozici u dvou profil. Pro další kvalitativní profily bylo použito pepoítání z jiných dostupných profil. Z tchto msíních hodnot byly odvozeny prmrné hodnoty zneištní a množství zneištní. - Podle kvality vody hodnocené dle naízení vlády. 61/2003 Sb. lze sledovaný tok Bíliny rozdlit na dva úseky. V prvním úseku od pramene až po Dolní Jietín hodnoty sledovaných ukazatel v rozhodující vtšin vyhovovaly imisním standardm stanoveným citovaným naízením vlády. Druhý úsek pedstavuje ást od Dolního Jietína až po ústí do Labe, kde byly imisní standardy vtšinou všechny pekroeny. - Údaje o sledování zneištní toku specifickými polutanty dostupné pro ešení úkolu jsou velmi omezené, pestože v povodí jsou velmi významné zdroje tchto látek (nap. prmyslové areály). V tomto roce ešení nelze init žádné závry o výskytu a bilanci specifických zneišujících látek. Produkce zneištní v komunálních zdrojích - Na základ hodnot vykazovaných registrovanými producenty komunálních odpadních vod a vodohospodásky podložených odhad produkcí neregistrovaných zdroj byla 32
35 sestavena produkní bilance v základních ukazatelích a uspoádána po zvolených dílích povodích. - Nejvtší podíl vypouštného zneištní z komunálních zdroj ve sledovaném území pipadá na istírny Most-Chánov, Teplice-Bystany a Chemopetrol-Litvínov. Pehled mst a obcí odkanalizovaných do tchto istíren je uveden v kapitole 4. Porovnání produkcí zneištní registrovaných ve zdrojích a množství zneištní odvozených ze sledování profil eky Bíliny a jejích pítok - Pi ešení úkolu byl porovnán nárst množství neseného zneištní v každém dílím povodí a produkce komunálního zneištní v tomto povodí. Nársty množství zneištní v jednotlivých dílích povodích ukazují na množství zneištní vypouštného v dílích povodích z prmyslových zdroj, které budou podrobnji studovány v dalším roce ešení. - Od nádrže Újezd po ústí nad Labem postupn neustále roste množství zneištní v toku. K nejvtšímu nárstu zneištní dochází v dílích povodích Bíliny od Dolního Jietína až k ústí Boulivce. 33
36 6. Literatura: SN istírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel, eský normalizaní institut, 1996, SN istírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel, eský normalizaní institut, 1997, Havlík A. a kol. (1997a): Ekologická studie Bíliny. I. Podrobná ekologická studie. Zpráva. 72/210 pro MŽP R, VÚV T.G.M. Praha: 64pp. Havlík A. a kol. (1997b): Ekologická studie Bíliny. II. Kvalita vody a produkce zneištní v povodí Bíliny. Zpráva. 72/210 pro MŽP R, VÚV T.G.M. Praha: 32 pp. Chour V. a kol. ( ): Vodohospodáské ešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve. Projekt VaV/510/2/98, MŽP R. Just, T., a kol.: Ochrana jakosti vody vodárenského zdroje Želivka. Dílí úkol 02: Návrh úinných zpsob nakládání s odpadními vodami. Závrená zpráva úkolu VÚV TGM, Praha 1995, Kašpárek, L. (1997): Hydrologická bilance oblasti SZ ech, s návrhy na úpravu struktury a funkce vodohospodáské soustavy (zásobní, ochranná). In: Vlasák (1997): Likvidace následk dlní innosti, rekultivace zbytkových jam po povrchové tžb, denaturalizace tžebních oblastí. Zpráva pro MŽP R. 407/210, VÚV T.G.M.: Kašpárek, L.(2000): Analýza a upesování hydrologických podklad v povodí Ohe a Bíliny (DÚ 04). In: Chour V. a kol. ( ): Vodohospodáské ešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve. Projekt VaV/510/2/98, MŽP R. Naízení vlády R. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele pípustného stupn zneištní vod Naízení vlády R. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách pípustného zneištní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Pitter, P.: Hydrochemie. SNTL, Praha 1990, Statistický lexikon obcí SSR 1982, Vydal Federální statistický úad ve spolupráci s eským a Slovenským statistickým úadem a ministerstvy vnitra SR a SSR, SEVT Praha 1984, Vlasák, P. (1997): ): Likvidace následk dlní innosti, rekultivace zbytkových jam po povrchové tžb, denaturalizace tžebních oblastí. Zpráva pro MŽP R. 407/210, VÚV T.G.M. Praha:58 pp. Vlasák P. a kol. (2002): Hydrologie a kvalita vodních tok Podkrušnohorské oblasti. Zpráva.1050/210 pro MŽP R, VÚV T.G.M. Praha:48 pp+píl. - stránky eského statistického úadu údaje o potu obyvatel k a Základní vodohospodáská mapa SR, Vydal úad geodetický a kartografický,
DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí
VíceJak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.
Jak v R využíváme slunení energii Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Dnes tžíme na našem území pouze uhlí a zásoby tohoto fosilního paliva byly vymezeny na následujících 30 rok. Potom budeme nuceni veškerá paliva
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí:
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí
VíceStatistická analýza volebních výsledk
Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4
VíceTECHNOLOGIE ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S VYUŢITÍM NANOVLÁKENNÉHO NOSIČE BIOMASY.
TECHNOLOGIE ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S VYUŢITÍM NANOVLÁKENNÉHO NOSIČE BIOMASY. T.Lederer 10.1.2013 OBSAH Obsah... 2 Stručný popis ČOV... 3 Instalace rámů s nanovlákenným nosičem do aktivační nádrže AN 2 a
VíceKryogenní technika v elektrovakuové technice
Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší
VíceGIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice
GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice Ing. Antonín Souek, e-mail: soucek@vukrom.cz Ing. Tomáš Dlouhý, e-mail: dlouhy@vukrom.cz Zemdlský
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ A JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2005
Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ A JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2005 Povodí Odry, státní podnik odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceZNALECKÝ POSUDEK .7670/110/13
íslo vyhotovení: ZNALECKÝ POSUDEK.7670/110/13 O cen stavby p.1807 (dle zápis v katastru nemovitostí objektu bydlení) s píslušenstvím a pozemkem.parc.4321 v katastrálním území a obci Ústí nad Labem, okres
VíceStudie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví
Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví 1. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceBILANČNÍ MODEL POVODÍ VN BRNO únor 2012 Ing. Zuzana Gardavská, Ing. Stanislav Ryšavý, Ing. Roman Hanák
BILANČNÍ MODEL POVODÍ VN BRNO únor 2012 Ing. Zuzana Gardavská, Ing. Stanislav Ryšavý, Ing. Roman Hanák Plocha řešeného povodí : 1586 km 2 (410 km 2 povodí VN Vír) Obyvatel v řešeném území: 102 149 Území
VíceZ 1686 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje
Výroková ást zmny: Z 1686 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1686 / 07 Mstská ást: Praha 12 Katastrální území: Cholupice Parcelní íslo: 361/17; 367/5; 370/18; 375; 376/15 a další Hlavní cíl zmny: Zmna
VíceI. ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI, ZDRAVOTNICKÁ PÉE. A. Výsledky práce a hlavní problémy oddlení výkonu trestu
I. ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI, ZDRAVOTNICKÁ PÉE A. Výsledky práce a hlavní problémy oddlení výkonu trestu a) tvorba a realizace program zacházení V zacházení s odsouzenými byl kladen draz na dodržování norem
VíceVyzkoušejte si své znalosti.
Vyzkoušejte si své znalosti. 1. NEHODA Potáp?? Tento dvaa?ty?icetiletý muž má potáp??ské opráv?ní od r. 1992. Od té doby provedl více než 80 ponor?, z?ehož bylo jen v lo?ském roce 11. K jeho pravidelným
VíceOxid chloričitý z krystalické chemikálie
Oxid chloričitý z krystalické chemikálie RNDr. Eva Sobočíková 1), Ing. Václav Mergl, CSc. 2) 1) Zdravotní ústav se sídlem v Brně, sobocikova@zubrno.cz 2) Vodárenská akciová společnost, a. s., Brno, mergl@vasgr.cz
VíceINTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE OBSAH A INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE... 5 A.1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU 5 A.1. VEDLEJŠÍ
VíceVyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015
Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých
VícePlán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023
Plán pée o PP Lom u Kozolup na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Lom u Kozolup Kategorie PP Evidenní kód 691 Kategorie
VíceTab. 1 Podíl emisí TZL a SO₂ v krajích z celkového objemu ČR v letech 2003 až 2009 (v %)
3. Emise Jednou ze základních složek životního prostředí je ovzduší. Jeho kvalita zcela zásadně ovlivňuje kvalitu lidského života. Kvalitu ovzduší lze sledovat 2 způsoby. Prvním, a statisticky uchopitelnějším,
VíceVYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010
VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010 listopad 2011 ISES, s.r.o. M.J. Lermontova 25 160 00 Praha 6 Identifikaní údaje Objednatel Název : Krajský úad Královéhradeckého
VíceVltava - levostranný p!ítok vodního toku Labe - podélný profil ovlivn"ní významného vodního toku v oblasti povodí Horní Vltavy
Graf!. 1 Vltava - levostranný p!ítok vodního toku Labe - podélný profil ovlivn"ní významného vodního toku v oblasti povodí Horní Vltavy celková délka toku 43,3 km; plocha povodí 289 km 2 ; nejv"tší p!ítok
VíceVodohospodáská bilance v dílím povodí Horní Odry Z P R Á V A
Vodohospodáská bilance v dílím povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í J A K O S T I P O V R C H O V Ý C H V O D V D Í LÍM POVODÍ HORNÍ ODRY Z A O B D O B Í 2 1 1-2 1 2 Povodí Odry, státní podnik
VíceDIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.
DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických
VíceOBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999. O místních záležitostech veejného poádku
OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999 O místních záležitostech veejného poádku Mstské zastupitelstvo v Luhaovicích schválilo dne 9. 6.1999 v souladu s ustanovením 14, odst. 1, písm. i), 16, odst.
VíceÚstí nad Labem - Chomutov km OPŘ ÚL Vlak R 690
130 km OPŘ ÚL Vlak R 690 6870 6820 6822 R 791 6860 R 420 6824 6826 Děčín hl. Košice 0 Ústí nad Labem hl. 090 1 18 4 35 5 05 5 25 5 35 6 05 6 35 1 Ústí nad Labem západ 072 4 37 5 07 5 37 5 54 6 07 6 37
VíceRNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Prkopnická 24, 70030 Ostrava I: 13594516 tel.: 777 674 897 e-mail: skacel.alex@seznam.cz
RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Prkopnická 24, 70030 Ostrava I: 13594516 tel.: 777 674 897 e-mail: skacel.alex@seznam.cz Modernizace lyžaského areálu Valašské Klobouky Dokumentace podle Zákona.
VíceVyjádení. k žádosti o vydání integrovaného povolení Wienerberger cihláský prmysl, a. s.
Vyjádení k žádosti o vydání integrovaného povolení Wienerberger cihláský prmysl, a. s. V Praze, 08.08.2007 Zadavatel: Krajský úad Moravskoslezský kraj Odbor životního prostedí a zemdlství 28. íjna 117,
VíceZjištní chybjících údaj o biologii a ekologii vydry íní: vytvoení modelu vývoje populace
Pehled výsledk ešení projektu VAV SP/2d4/16/08 Zjištní chybjících údaj o biologii a ekologii vydry íní: vytvoení modelu vývoje populace 1. ešitelský tým 1.1. ešitelské pracovišt: ALKA Wildlife, o.p.s ešitel:
VíceÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA
ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA (k.ú. Rotava a Smolná) istopis územního plánu Závazná ást ÚP Poizovatel: Msto Rotava starosta: Mgr. Jií Holan Zpracovatel: Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o. Projektant: Ing. arch.
VíceProfil vod ke koupání - VN Lipno - pláž Horní Planá Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění
Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Lipno - pláž Horní Planá (m) (i) Nadmořská výška 729 m n.m. Plocha nádrže 4870 ha Základní hydrologická
VíceZNALECKÝ POSUDEK .7149/055/11. íslo vyhotovení: O cen pozemkové parcely.4327/1 v katastrálním území a obci Most, okres Most.
íslo vyhotovení: ZNALECKÝ POSUDEK.7149/055/11 O cen pozemkové parcely.4327/1 v katastrálním území a obci Most, okres Most. Objednatel : Top Credit, a.s. Na Valích 641 440 01 Louny Úel posudku : Návrh obvyklé
Více1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST
1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST Kombinatorické pravidlo o souinu Poet všech uspoádaných k-tic, jejichž první len lze vybrat n 1 zpsoby, druhý len po výbru prvního lenu n 2 zpsoby atd. až k-tý
Víceintegrované povolení
V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální
VíceZMNY.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STARÁ PAKA I. NÁVRH ZMNY ÚZEMNÍHO PLÁNU. Textová ást
ZMNY.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STARÁ PAKA I. NÁVRH ZMNY ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová ást Ing.arch.Milan Vojtch, Nerudova 77, Sezemice ervenec 2007 2 I. Textová ást zmny územního plánu str. A. Vymezení zastavného
VíceVLIV ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ NA EUTROFIZACI VODNÍCH NÁDRŽÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE STANOVICE
Konference Vodní nádrže 2015 VLIV ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ NA EUTROFIZACI VODNÍCH NÁDRŽÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE STANOVICE Metody optimalizace návrhu opatření v povodí vodních nádrží vedoucí k účinnému snížení jejich
VíceOznámení. D o s t a v b a a r e á l u Ú ž í n p a r k o v i š t pro kamiony a e r p a c í s t a n i c e m o t o r o v é n a f t y
Oznámení o zámru podle 6 zákona.100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí Oznámení je zpracováno dle pílohy. 3 zákona. 100/2001 Sb. D o s t a v b a a r e á l u Ú ž í n p a r k o v i š t pro kamiony
VíceMapa s odborným obsahem Vliv rekonstrukce ČOV Pacov na změny koncentrací N a P v povodí
Mapa s odborným obsahem Vliv rekonstrukce ČOV Pacov na změny koncentrací N a P v povodí Zpracováno pro TAČR: Komplexní přístup k řešení snižování znečištění reaktivními formami fosforu a dusíku v hydrologicky
VíceVysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindichov Hradci. Bakaláská práce. Iva Klípová - 1 -
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindichov Hradci Bakaláská práce Iva Klípová 2007-1 - Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindichov Hradci Katedra spoleenských vd
VíceProfil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění
Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)
VíceRekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice. 3.12.2015 Ing. Roman Hanák
Rekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice 3.12.2015 Ing. Roman Hanák Aktualizace Jakostního modelu nad VD Dalešice a jeho rozšíření pod VD Dalešice základní
VíceStudie ochrany p ed povodn mi na území Olomouckého kraje 05440
Hranice M sto Hranice, které je k ižovatkou dopravních a inženýrských koridor, leží v prostoru Moravské brány p evážn na pravém b ehu eky Be vy, v nadmo ské výšce cca 260 m. Nejstarší zástavba m sta byla
VíceKvalita povrchových vod
Kvalita povrchových vod 9. Monitoring kvality vody Obsah Monitoring jakosti vody Státní síť sledování jakosti vody v ČR Účelové sítě sledování Mezinárodní programy Účelová sledování jakosti vody Monitoring
VíceGE18 KARTOGRAFIE A ZÁKLADY GIS
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ LADISLAV PLÁNKA GE18 KARTOGRAFIE A ZÁKLADY GIS MODUL 04 ÚEDNÍ MAPY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Ladislav Plánka, Brno 2006
VíceZm ny zákona. 19/1997 Sb., n kterých opat eních souvisejících
284 Zmny zákona. 19/1997 Sb., o nkterých opateních souvisejících Zmny zákona. 19/1997 Sb., nkterých opateních souvisejících se se zákazem zákazem chemických chemických zbraní zbraní Markéta Markéta Bláhová
VíceKONCEPCE VEDENÍ A ÚDRŽBY DIGITÁLNÍHO SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ. Václav ada 1
1 KONCEPCE VEDENÍ A ÚDRŽBY DIGITÁLNÍHO SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ CONCEPT OF MAINTENANCE AND UPDATING OF DIGITAL FILE OF GEODETIC INFORMATION Václav ada 1 Abstract It is necessary to finish up the
VíceINTEGROVANÁ STRATEGIE ÚSTECKO CHOMUTOVSKÉ AGLOMERACE
INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚSTECKO CHOMUTOVSKÉ AGLOMERACE Zpracovatel: SPF Group, s.r.o. Mepco, s.r.o. EUFC CZ, s.r.o. verze 7.0 19. 1. 2016 OBSAH OBSAH... 2 1 POPIS ÚZEMÍ A ZDŮVODNĚNÍ JEHO VÝBĚRU... 8 1.1
VíceDIAGNOSTIKA A MANAGEMENT VOZOVEK
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. JAN KUDRNA, CSC. DIAGNOSTIKA A MANAGEMENT VOZOVEK MODUL 03 ÚNOSNOST VOZOVEK - 1 (49) - STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VíceZápis z 10. ádného zasedání Akademického senátu FSI VUT v Brn dne 1. 11. 2012
Technická 2 616 69 Brno Zápis z 10. ádného zasedání Akademického senátu FSI VUT v Brn dne 1. 11. 2012 Místo konání: zasedací místnost dkana FSI VUT v Brn, Technická 2 as konání: 14:00 16:45 Pítomni: dle
VíceANALÝZA STAVU DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST
ANALÝZA STAVU DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Ing.Václav Betka Předseda komise dopravy Obec PROBOŠTOV DRUHY DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Podle zákona č.194/2010 Sb. o veřejných službách v přepravě cestujících se dopravní
VíceVýsledky hydrogeologické studie vybraných lučních rašelinišť na Jihlavsku a její praktické výstupy
Výsledky hydrogeologické studie vybraných lučních rašelinišť na Jihlavsku a její praktické výstupy Ochrana našich nejohroženějších biotopů mokřadů a stepí prostřednictvím pozemkových spolků, aktivita Hydrogeologická
Více7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci
7/2003 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o vodoprávní evidenci Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle 19 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a
VíceZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod
ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ DOLNÍ VLTAVY ZA ROK 2005
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ DOLNÍ VLTAVY ZA ROK 2005 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí referátu bilancí:
VíceA. Hydrometeorologická situace
Hydrometeorologická situace A. Hydrometeorologická situace A.1. Srážková situace Srážková situace bude detailně popsána v definitivní zprávě z povodně. Pro ilustraci uvádíme v tabulce srážkové úhrny v
VíceZáznam z jednání. Komise pro Plán dílčího povodí Dyje (KPDP-D) uskutečněného v Brně na Povodí Moravy, s.p. dne 27. 5. 2014
Záznam z jednání 1 Komise pro Plán dílčího povodí Dyje (KPDP-D) uskutečněného v Brně na Povodí Moravy, s.p. dne 27. 5. 2014 Přítomni: Omluveni : dle prezenčních listin (originály jsou uloženy u správce
VíceISTÍRNY ODPADNÍCH VOD TOPAS 125 ve variant s pískovým filtrem
PROVOZNÍ ÁD A NÁVOD K OBSLUZE ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD TOPAS 125 ve variant s pískovým filtrem TopolWater, s.r.o. Nad Rezkovcem 1114 286 01 áslav Tel.+fax: 327 313 001-3 Mobil: 602 688 362 - obchodní oddlení
VíceZákladní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY
Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším
VíceKokoínsko - okolí Úštku by Igor
Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet
Více1 Profil vod ke koupání VN Brněnská přehrada. 2 Voda ke koupání
1 Profil vod ke koupání VN Brněnská přehrada Identifikátor profilu vod ke koupání IDPFVK) 130010 Název profilu vod ke koupání NZPFVK) VN Brněnská přehrada Nadmořská výška [m] 229 Plocha nádrže [ha] 259
VíceB.2 VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PPO
B.2 VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PPO Obsah: strana: B2- B.2 Vyhodnocení území z hlediska PPO...3 B.2.1 Srážkoodtokové pomry území... 3 B.2.1.1 Zhodnocení srážkoodtokových pomr v dílích povodích... 3 Oblast
VíceVYBRANÉ METEOROLOGICKÉ EXTRÉMY V ROCE Na Nový rok bylo zataženo a celý den intenzivní srážky (14,1 mm).
VYBRANÉ METEOROLOGICKÉ EXTRÉMY V ROCE 2007 Leden 2007 1. 1. 2007 Na Nový rok bylo zataženo a celý den intenzivní srážky (14,1 mm). 5. 1. 2007 Svtová meteorologická organizace zveejnila, že zima 2006/2007
VíceÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV
ING.ARCH. O.FÁRA ATELIER A.F.I. PLZE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTANÍ INNOST Železniní 28, 326 00 Plze, Telefon-záznamník-fax-377241839, E-mail- afi.atelier@volny.cz
VíceÚvod. Základní charakteristika pokusných povodí. Hydrologická bilance pokusných povodí
Úvod. Základní charakteristika pokusných povodí. Hydrologická bilance pokusných povodí Strana 1 Úvod. Základní charakteristika pokusných povodí. Hydrologická bilance pokusných povodí František Doležal,
VíceMožnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka
Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka Ing. Stanislav Horáček, Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., a kolektiv Vydal Výzkumný ústav
VíceHORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA
HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí Ústí nad Orlicí, červen 2013 Název akce: Horní Lipka možnosti
VíceMendelova univerzita v Brn ROZHODNUTÍ REKTORA. 10/2013. Metodika útování náklad na provozování objekt na t. Gen. Píky,.p. 2005/7 a.p.
Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 17. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 7158/2013-980 ROZHODNUTÍ REKTORA. 10/2013 Metodika útování náklad na provozování objekt na t. Gen. Píky,.p. 2005/7 a.p. 1999/5
VíceSrovnávací studie zdrojnic Berounky ve vztahu k území msta Plzn. Jan Kopp
Miscellanea Geographica 12 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2006 s. 35-46 Srovnávací studie zdrojnic Berounky ve vztahu k území msta Plzn Jan Kopp kopp@kge.zcu.cz Katedra geografie, Západoeská univerzita
VícePOVODNĚ V ČERVNU 2013
POVODNĚ V ČERVNU 2013 SKLADBA PROJEKTU Příčiny a hydrologický průběh povodní 1.1 Meteorologické příčiny povodní ČHMÚ 1.2 Hydrologické vyhodnocení povodní ČHMÚ (ČVUT FS, DHI) 1.3 Analýza antropogenního
VíceZ analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry:
8 ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ 8.1 Shrnutí hlavních závěrů provedených analýz Z analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry: 1) Směrný vodohospodářský plán
VíceProud ní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme?
Veletrh nápad uitel fyziky 10 Proudní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme? PAVEL KONENÝ Katedra obecné fyziky pírodovdecké fakulty Masarykovy
VíceDPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ,
ZATEPLENÍ PODLAHY PDY BUDOVY SPŠ ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY OSTRAVA DPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ, PLÁN BOZP Zakázka. : 1013 1 Zhotovitel
VíceMstský úad Kostelec nad ernými lesy, stavební úad námstí Smiických 53, Kostelec nad ernými Lesy
Mstský úad Kostelec nad ernými lesy, stavební úad námstí Smiických 53, Kostelec nad ernými Lesy.j: 2125/2012/JF - 4.JF.328.3.A./5.Rozh Kostelec nad ernými Lesy, dne: 29.8.2012 Vyizuje: Jií Fortelka E-mail:
VíceTWINNING PROJEKT CZ01/IB-EN-01
Projekt / Komponent TWINNING CZ/01 IB-EN-01 Environmentální monitoring Autoři Weber, Vogel, Nemetz Ze dne / Verze 23.července 02/2.0 Směrný dokument Info Fáze 1 Reference / Strana EM strategický směrný
VíceVODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA
VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA Vlastimil Krejčí, Marek Viskot Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75, Brno, krejci@pmo.cz, viskot@pmo.cz Klíčová slova: vodní hospodářství soubor
VíceDOKLADY (PARÉ 0,5,6,DÚR2005)
Zak.. 4543-5-004 1 Silnice I/50 BUOVICE, peložka, 1.etapa km 0,000 km 3,520 4543-5-004, DÚR SEZNAM PÍLOH : A PRVODNÍ ZPRÁVA B C VÝKRESY 1 PEHLEDNÁ SITUACE 2.1 KOORDINANÍ SITUACE km 0,0-2,0 2.2 KOORDINANÍ
VíceISTÍRNY ODPADNÍCH VOD TOPAS 15, 20
PROVOZNÍ ÁD A NÁVOD K OBSLUZE ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD TOPAS 15, 20 (dmychadla Yasunaga) TopolWater, s.r.o. Nad Rezkovcem 1114 286 01 áslav Tel.+fax: 327 313 001-3 Mobil: 602 688 362 - obchodní oddlení 602
VíceZkušenosti ze sledování vlivu enzymatických přípravků na funkci a provoz malých biologických čistíren odpadních vod
Zkušenosti ze sledování vlivu enzymatických přípravků na funkci a provoz malých biologických čistíren odpadních vod Ing. Martina Beránková, Ing. Václav Šťastný, Vlastimil Marek Výzkumný ústav vodohospodářský
VíceŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU
*) Příloha č. 5 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)
VícePříloha č.4 k nařízení Ústeckého kraje č. /2011 Seznam jednotek požární ochrany a jejich kategorizace
Příloha č.4 k nařízení Ústeckého kraje č. /2011 Seznam jednotek požární ochrany a jejich kategorizace Okres Děčín 421 010 I Děčín-Děčín I HZS Ústeckého kraje 421 013 I Česká Kamenice - Horní Kamenice HZS
VícePR MYSLOVÁ ZÓNA ZBOŽÍ
M STO DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM PR MYSLOVÁ ZÓNA ZBOŽÍ Adresa: nám stí T. G. Masaryka 38 544 01 Dv r Králové nad Labem I O: 277 819 Telefon / Fax: 499 320 111 / 499 320 178 www: www.mudk.cz e-mail: starosta@mudk.cz
VíceA R E Á L S P O R T O V I Š T B Í L Ý K Á M E N
ING. MARIE PSOTOVÁ, STUDIO P, NÁDRAŽNÍ 52, PS 591 01 ŽÁR NAD SÁZAVOU TEL/FAX: 566 626 748 e-mail: m.psotova@iol.cz I: 13648594 A R E Á L S P O R T O V I Š T B Í L Ý K Á M E N ÚZEMNÍ STUDIE Místo stavby
VícePLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY
PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY PŘÍPRAVNÉ PRÁCE SOUHRNNÁ ZPRÁVA O PŘÍPRAVNÝCH PRACÍCH PLÁNU OBLASTI POVODÍ BEROUNKY Povodí Vltavy, státní podnik oddělení plánování v oblasti vod prosinec 2007 1 Souhrnná zpráva
VíceRNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Pr kopnická 24, 70030 Ostrava
RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Pr kopnická 24, 70030 Ostrava I : 13594516 tel.: 777 674 897 e-mail: skacel.alex@seznam.cz Lyža ský vlek Solá Bzové Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování
VíceÚvodník. Globalizace: výzva a ešení
OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a
VíceA - TECHNICKÁ ZPRÁVA
A - TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH 1. Základní údaje... 2 2. Podklady... 2 2.1. Geodetické podklady... 2 2.2. Mapové podklady... 3 2.3. Hydrologické podklady... 3 3. Popis toku... 3 3.1. Povodí toku... 3 3.2.
VícePracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA OBDOBÍ 2009-2010
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA OBDOBÍ 2009-2010 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí
Více1. Schválení programu jednání lenové rady msta se seznámili s návrhem programu na dnešní jednání rady msta.
Z á p i s. 39 z jednání rady msta Brandýs nad Labem Stará Boleslav konaného na mstském úad dne 19. 10. Pítomni: dle prezenní listiny Ovovateli zápisu byli ureni : p. ing. Jií Nekvasil. p. Josef Dašek Program
VíceStanovení záplavového území toku Zalužanský potok
Obsah: 1 Úvod... 2 1.1 Identifikační údaje...2 1.2 Cíle studie...2 1.3 Popis zájmové oblasti...3 2 Datové podklady... 3 2.1 Topologická data...3 2.2 Hydrologická data...4 3 Matematický model... 5 3.1 Použitý
VíceENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická BAKALÁSKÁ PRÁCE 006 ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra mení Využití Rogowskiho cívky pi mení proudu a analýza
VíceKANALIZAČNÍ ŘÁD. veřejné stokové sítě obce Podhrad
KANALIZAČNÍ ŘÁD veřejné stokové sítě obce Podhrad OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu str. 2 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu str. 3 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu
VíceMETODIKA HODNOCENÍ KATEGORIE A MÍSTNÍ AGENDY 21
METODIKA HODNOCENÍ KATEGORIE A MÍSTNÍ AGENDY 21 3. PRACOVNÍ VERZE Integra Consulting Services s.r.o. Pobežní 18/16 186 00 Praha 8 tel.:+420 234 134 236 15. prosince 2010 www.integranet.cz Tato metodika
Více6.6 Obsahy POPs v kalech v R - zhodnocení výsledk sledování monitorovacích systém ÚKZÚZ
6.6 Obsahy POPs v kalech v R - zhodnocení výsledk sledování monitorovacích systém ÚKZÚZ 6.6.2 Výsledky 6.6.2.1 Hodnocení PAHs V roce 24 bylo stanovení polyaromatických uhlovodík ve vzorcích kal provedeno
Vícetechnologie MAR ASŘ chyba Obr.1. Působení chyby vzniklé v MAR
Význam ASŘ při rekonstrukci stokových sítí a ČOV Ing.Oldřich Hladký VAE CONTROLS s.r.o., Ostrava Úvod Nebytnou podmínkou zavádění automatizovaných systémů řízení (ASŘ) v rozličných oborech lidské činnosti
VíceP O Z VÁ N K A. 12. prosince 2012 (st eda)
Spoleenství Plickova 571 a 572 Plickova 572/1, 149 00 Praha 4 I: 27405320 P O Z VÁ N K A na 7. výroní shromáždní Spoleenství Plickova 571 a 572 které se koná ve stedu 12. prosince 2012 (steda) Program:
VíceTECHNOLOGIE ZAVÁLCOVÁNÍ. TRUBEK Cviení: 1. 1. Technologie zaválcování trubek úvod
List - 1-1. Technologie zaválcování trubek úvod Popis: Pro zaválcování trubky do otvoru v trubkovnici se používá zaválcovacího strojku, viz. obr. 1. Obr. 1 Zaválcovací strojek Princip práce: Osa válek
Více