VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDNÉ KONSTRUKCE MS 2 HALY, VÍCEPODLAŽNÍ BUDOVY

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ ZDNÉ KONSTRUKCE MS 2 HALY, VÍCEPODLAŽNÍ BUDOVY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Zdné konstrukce MS 2 Rostislav Jeneš, Božena Podroužková, Brno (48) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Použitá terminologie Zásady návrhu zdných konstrukcí Konstrukní systémy Volba konstrukního systému Soustava podélných stn Soustava píných stn Soustava podélných a píných stn Dilataní celky Dilataní spáry Rozdlovací spáry ešení dilataních spár Ztužující prvky Vnec Vtrový nosník Rozmístní jednotlivých nosných prvk Stanovení rozmr jednotlivých nosných prvk Statické ešení zdných konstrukcí Zdné halové objekty Zdné vícepodlažní objekty Objekty s devnými stropy Objekty s tuhými stropy Objekty s vnitním skeletem Zdné skelety Chyba! Záložka není definována. 2.3 Autotest... Chyba! Záložka není definována. 3 Závr... Chyba! Záložka není definována. 3.1 Shrnutí... Chyba! Záložka není definována. 3.2 Studijní prameny... Chyba! Záložka není definována Seznam použité literatury... Chyba! Záložka není definována Seznam doplkové studijní literaturychyba! Záložka není definována Odkazy na další studijní zdroje a pramenychyba! Záložka není definována. 3.3 Klí... Chyba! Záložka není definována. - 3 (48) -

4

5 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Nauit se navrhovat zdné objekty, sestavovat jejich výpotový model, zpracovat statický výpoet a výkresovou dokumentaci podle platných pedpis a norem. Kontrolovat správné technologické provádní zdných konstrukcí. 1.2 Požadované znalosti Druhý modul zdných konstrukcí navazuje bezprostedn na první modul. Jsou potebné znalosti základ navrhování zdných konstrukcí. Je teba znát stavební mechaniku a pružnost a umt urit velikost, rozmístní a kombinace zatížení a úinky psobení zatížení. Dále je potebná znalost navrhování betonových prvk a konstrukcí. 1.3 Doba potebná ke studiu Modul obsahuje látku probíranou ve tech týdnech semestru. Doba potebná k nastudování je závislá na pedchozí prprav studenta v píslušné oblasti. Potebná doba ke studiu iní 20 až 25 hodin. 1.4 Klíová slova Konstrukní systém, nosná stna, nenosná stna, ztužující stna, smyková stna, dilataní spára, rozdlovací spára, 1.5 Použitá terminologie konstrukní systém uspoádání nosných svislých konstrukcí a jejich návaznost na vodorovné konstrukce nosná stna stna urená zejména pro penášení svislého zatížení a vlastní hmotnosti nenosná stna stna, která není urená pro penášení zatížení která se mže odstranit, aniž by byla ohrožena spolehlivost a celistvost zbývající nosné konstrukce ztužující stna stna, která je kolmá na stnu jinou, tvoí pro ni podporu vzhledem k psobení vodorovných boních sil nebo snižuje úinek boulení v podporované stn a pispívá ke zvýšení stability celého objektu smyková stna stna penášející vodorovné síly ve své rovin dilataní spára spára, ve které je pipuštn volný pohyb v rovin stny - 5 (48) -

6 Zdné konstrukce MS 2 rozdlovací spára spára, ve které je pipuštn volný pohyb v rovin stny ve vodorovném i ve svislém smru (také v základových konstrukcích) - 6 (48) -

7 Závr 2 Zásady návrhu zdných konstrukcí V této kapitole se budeme pedevším zabývat zásadami pro návrh zdných konstrukcí bytové, obanské a prmyslové výstavby. innost projektanta pi konstrukním ešení zdných konstrukcí vychází z pedbžného návrhu na jehož podklad se zpracovává podrobný statický výpoet. Pedbžným návrhem rozumíme schématické ešení všech nosných konstrukcí tj. volbu konstrukního systému, rozdlení objektu na menší samostatné ásti (stanovení dilataních popípad rozdlovacích spár), rozvržení nosných prvk a stanovení jejich pedbžných rozmr. Pi návrhu stavby pro uritý úel je nutno brát ohled i na její nosnou funkci a respektovat pitom i hledisko ekonomické. 2.1 Konstrukní systémy Volba konstrukního systému O volb konstrukního systému rozhoduje pedevším úel, pro který se objekt navrhuje, druh a velikost zatížení a zpsob založení v závislosti na charakteru základového podloží. Zvolený konstrukní systém musí spolehliv vzdorovat úinkm svislého i vodorovného zatížení. Na penášení zatížení se podílí prvky svislé (stny, pilíe, sloupy) i vodorovné (stropy, píp. schodišt) Soustava podélných stn Podélný systém se hodí zejména pro budovy s prbžnými nebo voln dlitelnými prostorami jako jsou nap. školy, administrativní budovy, skladišt apod. (viz obr. 2.1). Podélné nosné stny oddlují jednotlivé trakty obvodové pípadn stední (chodbový) - obvykle se navrhují dva až ti trakty. Stropní konstrukce jsou orientovány pín. Rozpon obvodového traktu u obytných budov se navrhuje obvykle v rozmezí 4,0 až 6,0 m, u budov obanské výstavby, skladiš apod. 6,0 až 8,0 m. U obvodových stn je teba zohlednit nejen funkci nosnou, ale také tepeln izolaní. Otvory v obvodových stnách se navrhují obvykle menších rozpon, pilíe mezi nimi jsou vtší a jejich rozmry by mly respektovat vazbu zdiva (podle použitého zdícího prvku pro vazbu zdiva je nutno používat doplkových zdících prvk). Pi více traktech mže stední stna plnit funkci pouze nosnou. Stední ze mže být nahrazena cihelnými pilíi a spojitým prvlakem, pi velkém zatížení a vtších rozponech (nap. skladišt) ji mže nahradit železobetonová rámová konstrukce. Prostorovou tuhost objektu zajišuje spojení podélných stn s vloženými pínými (ztužujícími, smykovými) stnami (nejlépe je využít štítových stn, schodišových stn apod.). Jestli lze považovat stropní konstrukci za tuhou stropní tabuli (nap. železobetonové monolitické stropy nebo prefabrikované zmonolitnné stropy s kotvením do železobetonových vnc), penáší tato ve své rovin vodorovné zatížení (nap. od vtru) do ztužujících stn, které toto zatížení dále penáší do základových konstrukcí (viz obr. 2.10) a všechny podélné stny spolupsobí jedná se o nepoddajnou soustavu. V pípad, že chybí ztužující stny nebo stropní tabuli nelze považovat za tuhou, jedná se o staticky nevýhodnou pružnou soustavu. Nap. u budov s devnými stropy (netuhá stropní tabule) a bez ztužujících - 7 (32) -

8 Zdné konstrukce MS 2 stn, by musela každá z obvodových stn penést tlak i sání vtru, které na ni pipadá (viz obr. 2.14). Obr. 2.1: Schéma podélného systému (Z ztužující stna) Soustava píných stn Píný systém se hodí zejména pro obytné budovy, nemocnice, ubytovny apod. (viz obr. 2.2). Jsou to objekty, které nevyžadují variabilní dispozici a velké prostory. Píné stny mají pouze nosnou funkci (krom štítových stn), odpadá tepeln izolaní funkce. Obvodové stny jsou nenosné, a proto je možné navrhnout otvory o vtších rozponech, pípadn v nkterých modulech zdivo zcela vynechat (je nutno uvažovat s prostorovou tuhostí objektu v podélném smru vítr psobící na štítové stny). Pi vynechání zdiva ve všech modulech by bylo nutno navrhnout podélné ztužující stny. Úinky vodorovného zatížení psobícího na podélné stny penáší tyto stny do tuhé stropní tabule nebo pi malých vzdálenostech píných stn (lze-li považovat podélnou stnu za desku psobící ve dvou smrech pi pomru výšky k délce cca 1 : 2) do píných stn a strop. Píné stny pak penesou úinky vodorovného zatížení do základových konstrukcí. Podélný modul (osová vzdálenost píných stn) uruje rozptí stropní konstrukce. Mžeme navrhovat píné stny : s malými rozestupy (3,0 ; 3,6 ; 4,2 m), s velkými rozestupy (5,4 ; 6,0 m), s kombinovanými rozestupy (nap. 6,0 + 3,0 + 6,0 m) touto kombinací se totiž získá výhodnjší dispoziní ešení. V odborné literatue je systém vzniklý kombinací píných nosných stn a ztužujících stn propojených tuhými stropy nazýván krabicovou konstrukcí, kde jednotlivé prvky vzájemn spolupsobí a nevznikají nezávislá petvoení. Obr. 2.2: Schéma píného systému (Z ztužující stna) - 6 (48) -

9 Závr Soustava podélných a píných stn Systém podélných a píných stn zvyšuje tuhost objektu pi psobení vodorovných sil, proto se obvykle navrhuje u vyšších staveb (viz obr. 2.3). Tento systém vznikne kombinací podélného a píného systému (obousmrný systém) nosné stny jsou orientovány v obou smrech. Svislé síly se podílí na stabilit objektu jako celku pro psobení vtru v podélném i píném smru. U výškových staveb se obvodové trakty navrhují po obvod stabilizaního jádra (viz obr. 2.3 a). Nejúinnjší je komrkové uspoádání, kdy se nejvíce stn vzájemn podporuje a spolupsobí (viz obr. 2.3 b). Obr. 2.3: Schéma soustavy podélných a píných stn a) uspoádání u výškových objekt b) uspoádání komrkové Dilataní celky Nkteré objekty je nutno rozdlit na menší samostatné ásti z tchto dvod : konstrukci je teba chránit ped objemovými zmnami nap. ped nepíznivými úinky zmn teploty (dilataní spáry), je teba zabránit poruchám jež by mohly vzniknout vlivem nestejnomrného sedání jednotlivých ástí objektu (rozdlovací spáry) Dilataní spáry Dilataní spáry se navrhují ve všech místech, kde následkem objemových zmn zdiva zpsobených zmnami teploty a vlhkosti, jednak dotvarováním a u zdiva z betonových tvárnic jejich obvykle znaným smršováním mže dojít ke vzniku a rozevení trhlin ve zdivu nebo ke vzájemným posunm nosných zdných prvk (stn), ohrožujícím spolehlivost zdné konstrukce. Nejvtší pípustné vodorovné vzdálenosti mezi dilataními spárami pro jednovrstvé zdné stny z pálených zdicích prvk, vápenopískových cihel, kamenných kvádr a pórobetonových tvárnic jsou uvedeny v tabulce 2.1 (dle dosud platné SN) a v tab. 2.2 (dle návrhu Národního aplikaního dokumentu eské republiky z roku 1996 pro EN ). - 9 (32) -

10 Zdné konstrukce MS 2 Tab. 2.1: Mezní vzdálenosti (v m) mezi dilataními spárami ve zdivu (dle SN ) Zdivo Mezní vzdálenost mezi dilataními spárami v m pro zdivo na maltu znaky M 15; 10; 5 M 2,5; M 1 M 0,4 z cihláských výrobk z vápenopískových cihel a z dílc z obyejného a lehkého betonu z dílc z pórobetonu Tab. 2.2: Nejvtší pípustné vzdálenosti v m mezi dilataními spárami v budovách s jednovrstvými zdnými stnami (dle Národního aplikaního dokumentu zpracovaného pro SN P ENV ) Jednovrstvé zdné stny z pálených zdicích prvk, vápenopískových cihel, kamenných kvádr Nejvtší pípustná vodorovná vzdálenost v m mezi dilataními spárami pro zdivo na maltu s pevností v tlaku v N/mm 2 M 15; 10; 5 M 2,5; M 1 M 0, z pórobetonových tvárnic Nejvtší pípustné vodorovné vzdálenosti mezi dilataními spárami pro zdné stny z betonových tvárnic závisejí na velikosti a asovém prbhu smršování betonu tvárnic. Pokud zdná konstrukce souvisí s konstrukcí z jiného materiálu, pro který jsou stanoveny jiné mezní vzdálenosti dilataních spár, platí vždy hodnoty nižší. Nejvtší pípustné vodorovné vzdálenosti mezi dilataními spárami ve vnjší vrstv vrstvených stn, v pizdívkách apod. se urí na základ zvláštních šetení, pihlížejících k vlastnostem použitého druhu zdiva, spojení vnjší vrstvy s vnitní stnou (nosnou konstrukcí) a k poloze vrstvy vzhledem ke svtovým stranám. Nejsou-li výsledky zvláštních šetení k dispozici, nejvtší pípustné vzdálenosti dilataních spár ve vnjších vrstvách orientovaných na sever, východ, jih nebo západ jsou 12 m, 10 m, 9 m nebo 8 m. Úinná šíka dilataních spár má být dostatená vzhledem k pedpokládaným objemovým zmnám; ve spárách nemají být pevné ástice; spáry mají být pi vnjším povrchu vyplnny pružným tmelem. Pekroí-li se z njakého dvodu hodnota rozestupu dilataních spár uvedená v tab. 2.1 resp. 2.2 je teba výpotem prokázat vliv tepelných zmn. Uvažuje se souinitel tepelné roztažnosti zdiva t jehož doporuené hodnoty jsou uvedeny - 6 (48) -

11 Závr v modulu 1 (viz tab. 2.10). Výztuž vnc je teba tmto pídatným tahm pizpsobit. Pi návrhu dilataních úsek se musí vzít v úvahu i jejich prostorová tuhost. Dilataní spárou je perušena nosná konstrukce objektu a každý dilataní úsek je teba ešit z hlediska prostorové tuhosti samostatn a navrhnout konstrukní opatení (viz obr. 2.4). Obr. 2.4: Vyztužení zdné budovy v míst dilataní spáry a) ztužujícím prvlakem b) ztužující štítovou stnou Rozdlovací spáry Rozdlovací spáry mžeme považovat za specifický druh dilataních spár, které urují velikost dilataních celk z hlediska rozdílného sedání jednotlivých ástí objektu. Pi ešení konstrukce je teba brát ohled nejen na možný rozdíl pokles jednotlivých dilataních celk, ale i pípadné naklonní (viz obr. 2.5). Obr. 2.5: Rzné dosednutí a naklonní nestejn vysokých budov Rozdlovací spáry je teba umístit všude tam, kde lze oekávat nestejnomrné sedání základ, jako nap.: pi nestejnomrných podmínkách založení (rzná základová pda, rozdílná hloubka základové spáry, podstatn rozdílné zatížení a z toho plynoucí rzná šíka základových pás, rozdílný zpsob založení jednotlivých ástí objektu atd.), pi náhlé zmn výšky budovy (o více než 10 m), pokud nejsou navržena opatení, aby se zamezilo nerovnomrnému rozdlení naptí ve zdivu, mezi starým objektem a pístavbou, u staveb rozsáhlých a znan lenitých, u staveb na poddolovaném území (32) -

12 Zdné konstrukce MS 2 Vždy je teba navrhovat rozdlovací spáry spolen se založením objektu a ve vtšin pípad probíhá rozdlovací spára i základovými konstrukcemi. Horní a spodní stavba se vzájemn ovlivují ešení dilataních spár Dilataní spára musí zajistit pohyb ásti konstrukce v píslušném smru a o patiné velikosti (vodorovn, svisle pop. v obou smrech) a musí klást minimální odpor tomuto pohybu. Provedení dilataní spáry musí být takové, aby byla funkní trvale. Vyžaduje-li to umístní dilataní spáry, musí zajistit dostatenou vodotsnost, pípadn musí mít zvukovou i tepelnou izolaní schopnost. Základní ešení dilataních spár ve zdných konstrukcích je na obr. 2.6 a píklady detail dilataních spár na obr Obr. 2.6: Dilatace svislých zdných konstrukcí a) zdvojením štítových stn, b) drážkou v rozšíeném zdivu c) drážkou ve zdivu a štítovou stnou Obr. 2.7: Podrobnosti dilataních spár - 6 (48) -

13 Závr Ztužující prvky K zabezpeení funkce konstrukce v souvislosti s prostorovou tuhostí slouží ztužující prvky jako jsou vnce a vtrové nosníky Vnec Železobetonový vnec ( viz obr. 2.8) ukládaný na zdivo v úrovni strop musí být vyztužený tak, aby byl schopen penášet tahové síly : které vznikají nerovnomrným sedáním objektu, které vznikají pi ohybu stropní desky v její rovin od vodorovného zatížení (jako vysoký nosník), které mohou vzniknout od excentrického umístní sil v horním pate vi stedm pilí dolního patra a vyrovnávat je. Vnec má probíhat po všech obvodových stnách i po všech píných a podélných stnách, které se podílí na penosu vodorovného zatížení od vtru.vnec mže být také využit k roznášení soustedných reakcí stropních trám (nap. u strop s ocelovými nosníky) a peklad. Pi dostateném vyztužení mže být vnec využit i jako peklad. Podle SN se vodorovná výztuž ve smru délky budovy se stropy z dílc navrhuje na extrémní výpotové zatížení 15kN psobící na 1m šíky budovy, stejn tak v opaném smru a to v úrovni každého stropu a stechy. Výztuž se vkládá do spár mezi stropními dílci (zálivková výztuž) a do vnc.výztuž se kotví do protilehlých obvodových vnc, kolmých k uvažovanému smru. Obr. 2.8: Pozední vnec - 13 (32) -

14 Zdné konstrukce MS Vtrový nosník Stropní konstrukce, které nemají dostatenou tuhost pro penášení vodorovného úinku od zatížení vtrem se opatí vtrovým nosníkem, který zajistí opení hlavy zdi. Vtrový nosník se opírá o ztužující stny kolmé k uvažované stn a dimenzuje se jako vodorovný nosník (oproti vnci je namáhán ohybem ve vodorovné rovin). Obr.2.9: Statické psobení vtrového nosníku Rozmístní jednotlivých nosných prvk Zdné objekty je nutno navrhovat tak, aby se vylouil vznik mezního stavu (nejen únosnosti, ale i použitelnosti) jednotlivých nosných prvk a aby se zaru- ila prostorová tuhost celého objektu (v píném a podélném smru). Prostorovou tuhost zajišuje stropní tabule a vhodn volený systém podélných a píných stn. Nosné stny a pilíe jsou namáhány jednak zatížením svislým a jednak zatížením vodorovným (vítr, seismicita). Pi dostaten tuhém spojení mezi stropní tabulí a podélnými stnami, penáší stropní tabule vodorovné zatížení (ve své rovin) do píných stn, popípad ztužidel nebo rám a tyto penášejí vodorovné zatížení do základových konstrukcí (viz obr. 2.10). Pi poddajném pipojení strop ke stnám bývají stny penášející vodorovné zatížení znan mohutné. - 6 (48) -

15 Závr Obr.2.10: Penášení tlaku vtru na strop n-tého podlaží stropní tabulí do ztužujících stn a stnami do základ Stanovení rozmr jednotlivých nosných prvk Prezové tvary jednotlivých nosných zdí a pilí mají být navrženy jako jednoduché geometrické obrazce (obdélník,t prez). Rozmry pilí se mají navrhovat jako násobky formátu použitých cihel (s ohledem na ádnou vazbu zdiva). Je vhodné navrhovat tloušku nosných stn po výšce budovy konstantní a mnit kvalitu použité malty pípadn také cihel. Tlouška obvodových stn musí splovat požadavky na tepeln-izolaní vlastnosti zdiva. Posouzení pr- ezových rozmr svislých nosných prvk, kvality malty a cihel se v pedbžném návrhu provádí pouze v nkolika charakteristických prezech. Pedem je nutno navrhnout a vykreslit konstrukní detaily, které mají vztah ke statickému ešení.pedevším se jedná o uchycení íms, návrhy balkon a arký a osazení stešních konstrukcí. Rovnž je teba posoudit spoje strop se ztužujícími stnami, oslabení strop a stn prostupy a o úpravu základových konstrukcí (s ohledem na uspoádání základ v nestejné úrovni nebo zakládání v blízkosti sousedních základ apod.) 2.2 Statické ešení zdných konstrukcí Statickým výpotem se prokazuje odolnost navržené konstrukce a jejich ástí proti psobení vnjších a vnitních sil. Statický výpoet vychází z pedbžného návrhu a z vytvoení statického modelu (statického schématu) konstrukce. Statickým modelem je konstrukce zidealizována a zjednodušena, ale souasn musí model dostaten piléhav zachycovat její skutené psobení.pi vytváení statického modelu konstrukce je nutné urit pedpoklady vzájemného spojení prvk (nap. vetknutí plné nebo ástené, kloub apod.) a pedpoklady vyplývající z prostorové tuhosti konstrukce (nap. stropní desky tuhé ve vlastní rovin, podélná a píná tuhost objektu apod.) Pi stanovení statického modelu zpravidla vystaíme s rovinnými modely a ešením prostorové konstrukce v podélném a píném smru. Také je úelnjší vyšetovat od (32) -

16 Zdné konstrukce MS 2 dlen psobení svislého a vodorovného zatížení a výsledné úinky zavádt do jednotlivých kombinací. Postup zpracování statického výpotu je následující : pedbžný návrh, vytvoení statického modelu konstrukce (statické schéma konstrukce), výpoet zatížení konstrukce (svislé a vodorovné zatížení), urení statických veliin (vnitních sil,reakcí apod.), dimenzování a posouzení navržených prez (ovení kvality malty a cihel) posouzení konstrukce jako celku (zdné konstrukce je také teba posoudit jako celek z hlediska stability nap.bezpenost proti pevržení, ta se také posuzuje u prvk jako jsou ímsy a balkony). nakreslit dležité detaily konstrukce, které ovlivují její statické psobení. Pi zpracování statického ešení zdných konstrukcí je teba brát v úvahu i zpsob provádní a kontroly zdných konstrukcí, a to ve smyslu platných pedpis a norem Veškerý stavební materiál musí také odpovídat píslušným technickým normám a pedpism. Použitelnost nových materiál se prokazuje zkouškami. Únosnost zdiva ovlivuje pevnost cihel a malty, ale také zpsob provádní, a to pedevším ádná vazba zdiva ( jednotlivé vrstvy cihel musí být dostaten pevázány, aby nevznikly svislé prbžné spáry). Zvláštní význam má pedevším pi vyzdívání pilí-,roh a pi zakonování nebo kížení zdiva (viz MS 1). Ložné a styné spáry musí být zcela vyplnny maltou (viz MS 1). Dle SN mla být tlouška ložných spár 12mm a styných 10mm. Je-li nutná jiná šíka spár (nap. u vyztuženého zdiva) je teba tuto skutenost uvést výslovn v projektu. Pi provádní zdiva je nutné dodržet mezní úchylky a tolerance požadovaných tvar a rozmr jednotlivých prvk. U více namáhaných pilí je teba zohlednit pi statickém výpotu zpsob provádných rýh a kapes (nap. pro zavázání píek nebo pro uložení instalací) Tyto rýhy a kapsy zpsobují znané oslabení pilí, a proto se vyzdívají ozuby souasn s pilíem nebo se do spár vkládají ocelové trny. Ve statickém výpotu je také nutné zohlednit montážní stavy vznikající bhem výstavby objektu (nap. zdivo ped provedením strop nebo stechy) Zdné halové objekty U jednopodlažních halových objekt spoívá na podélných stnách konstrukce stechy. Konstrukce stechy mže být navržená jako devná, ocelová, železobetonová pop. z pedpjatého betonu. S ohledem na požadavky provozu bývají rozestupy mezi pínými ztužujícími stnami znané (nap.štítové stny - viz obr.2.11). Pi vodorovném zatížení nemže stropní konstrukce, která je relativn mkká ve své rovin, zabránit vtšímu prhybu stny konstrukce se chová jako pružná soustava. - 6 (48) -

17 Závr Obr.2.11: Halový objekt a) pdorys, b) 1x staticky neuritá konstrukce píné vazby, c) staticky urité konstrukce píné vazby Pokud stešní konstrukci tvoí nap.ocelové vazníky se stešní krytinou z vlnitého plechu (stešní konstrukce není tuhá, je poddajná ve své rovin), podélné zdi psobí jako samostatné konzoly vetknuté do základ. Pokud však ve statickém ešení pedpokládáme, že : stojky (tj. podélné zdi) jsou dole nepoddajn vetknuté do tuhého základu a nahoe kloubov spojené s pílemi (tj. konstrukcí stechy), stešní konstrukce je dkladn spojena s podélnými stnami pomocí ocelových kotev, píle (tj. konstrukce stechy) jsou dokonale tuhé ve své rovin (nap.železobetonové vazníky s železobetonovými kazetovými stešními deskami, které jsou zmonolitnny zálivkou z jemnozrnného betonu) a pi vodorovném zatížení se nedeformují, konstrukce je z dokonale pružného materiálu, sousední rámy se vzájemn neovlivují, tak potom mohou stešní konstrukce zabezpeit spolené psobení všech zdí a penáší se ást vodorovného zatížení (nap. od vtru nebo od jeábu)psobící na jednu stnu pomocí stešní konstrukce do druhé stny. Konstrukce rámu pak vytváí (n-1)-krát staticky neuritou soustavu (viz obr.2.11.b), kde n znaí poet sloup. Za staticky neurité veliiny se zavedou vodorovné složky reakcí X mezi konstrukcí stechy a podélnými stnami. Jako píklad je uvedena jednolodní hala (viz obr.2.12) (32) -

18 Zdné konstrukce MS 2 Obr.2.12: Schéma statického ešení halové konstrukce Soustava je 1x staticky neuritá. Vodorovné zatížení V psobí na stojku A v bod C (ve výšce h 1 od úrovn vetknutí do základu) a v píli vzniká reakce X. Ve vetknutí stojky A vyvolá vodorovná síla V ohybový moment : M = V 1 h 1 a reakce X pak moment : M = X 2 h 2 Výsledný moment ve vetknutí stojky A je pak : M A = M 1 + M 2 = V h1 X h2 K urení ohybového momentu M A je teba stanovit reakci X v píli z pedpokladu, že výsledný posun zhlaví stny A bude stejný jako posun zhlaví stny B a vzájemné vzdálenosti stn se pitom nezmní.píel se rozdlí myšleným ezem, ve kterém se zavede jednotková reakce X (tah je znaen kladn). Deformaní rovnici mžeme napsat ve tvaru : y A = y B Pomocí superpozice (z obr.2.12.) obdržíme : y AV X y AX = X y BX - 6 (48) -

19 Závr Z toho Kde X = y AX y AV + y BX y AX resp. y BX vovdorovný posun zhlaví stny A, resp. (B) od jednotkové reakce X, y AV vodorovný posun zhlaví od vnjšího zatížení. Ke stanovení prhyb konzolových sloup je možno použít tab.2.3. Tab.2.3. Prhyb sloup s konstantním prezem a náhlou zmnou prezu Pi statickém vyšetování halových objekt je nutné každou obvodovou stnu ešit s pihlédnutím k tomu, zda se jedná o objekt uzavený, otevený nebo ásten otevený (s ohledem na plochu okenních a vratových otvor). Uvažuje se tlak vtru na stran návtrné a sání vtru na stran závtrné psobící souasn. Pi posuvném uložení vazník na jedné stn, vznikne staticky uritá soustava, podélné stny vzájemn nepsobí a opt podélné zdi psobí jako samostatné konzoly vetknuté do základ. U hal s tuhou stešní konstrukcí a tuhými obvodovými stnami v píném i podélném smru lze mezivratové pilíe vyšetovat jako kyvné stojky (tento pípad se uplatní nap. u garáží) (32) -

20 Zdné konstrukce MS Zdné vícepodlažní objekty Statický model nosných prvk vícepodlažních zdných objekt se stanovuje na základ celkového prostorového psobení konstrukce. Stanovení statického modelu ovlivuje zejména : typ konstrukního systému systém podélných nosných stn, systém píných nosných stn, systém obousmrný, tuhost stropních desek v jejich rovin Objekty s devnými stropy Tyto objekty jsou realizovány jako tradiní mstská výstavba do první tvrtiny 20.století. U tchto mstských dom byl ve velké vtšin pípad použit systém podélných stn s netuhými stropy, tj. s devnými trámovými stropy, uloženými do kapes (viz obr. 2.13a) Obr. 2.13: Spojení stropu se zdí a) devný stropní trám uložený na zdi b) prefabrikovaný strop spojený se zdí pomocí ztužujícího vnce Obvodové stny tchto objekt jsou namáhány od svislého zatížení mimostedným tlakem z dvodu excentrického uložení strop pop.od úinku tlaku zdiva pi jednostranném rozšiování stn dolního patra. Statické schéma pro výpoet obvodové stny namáhavé svislým a vodorovným zatížením je znázornno na obr (48) -

21 Závr Obr.2.14: Statické psobení zdné budovy s devnými stropy a) statický model (schéma) b) prbh ohybových moment v obvodové stn konstantní tloušky od excentrického psobení strop (vzprná délka stny l 0 =2L c) prbh ohybových moment v obvodové stn od zatížení vtrem psobícím dovnit budovy (plochá stecha) Svislé zatížení tvoí vlastní tíha zdiva a reakce stropních trám. Polohu výslednice (reakce) od zatížení stropními trámy lze uvažovat v 1/2 (rovnomrné rozdlení naptí v úložné ploše) až v 1/3 (trojúhelníkov rozdlení naptí) úložné plochy od vnitního líce zdiva (viz obr.2.15). Prbh ohybových moment od excentrického uložení strop je znázornn na obr.2.14b. Obr.2.15: Poloha reakce v úložné ploše nosníku za pedpokladu a) rovnomrného prbhu naptí b) trojúhelníkového prbhu naptí - 21 (32) -

22 Zdné konstrukce MS 2 Každá obvodová stna musí také penášet veškeré úinky od zatížení vtrem. Podle SN se úinky od zatížení vtrem nemusely prokazovat pi posuzování konstrukce jako celku u obytných budov nejvýše dvoupodlažních (jednopatrových) a u jiných budov pi souasném splnní tchto podmínek : u budov devných nosnou konstrukci tvoí svislé stny vzdálenost mezi pínými stnami není vtší než 6m výška podlaží není vtší než 4m u budov zdných s nosnými stnami o nejmenší tloušce 375mm výška budovy h v 3b kde h v je výška objektu od úrovn terénu v jeho okolí až po heben stechy nebo po horní hranu atiky u rovných stech; b je prmrná šíka budovy, která se stanoví dlením zastavné pdorysné plochy nejnižšího, vtru vystaveného podlaží, jeho nejvtší pdorysnou délkou, konstrukní výška jednotlivých pater není vtší než 5m, budova je pín vyztužena betonovými stnami nebo alespo 300mm (250mm) tlustými zdmi o prmrné pevnosti malty alespo 2,5MPa, vzdálenými od sebe nejvýše 15 (12m), jestliže stropy nejsou schopny penášet síly ve své rovin, nejvýše 30 (25)m, jestliže stropy jsou schopny po dohotovení penášet síly ve své rovin. Protože devné stropy jsou znan poddajné, nemohou ve své rovin zdivo úinn ztužovat. Detail uložení trám je uspoádán tak, že pi zanedbání tení v úložné ploše trámu, nepenáší vodorovnou sílu z vnjší strany dovnit trámy nepsobí jako rozpry (trámy psobí jako posuvn uložené nosníky). Vodorovným úinkm vzdoruje pak pouze obvodová stna, oslabená kapsami pro uložení trám. Obvodovou stnu je pak nutno posuzovat na tlak vtru jako konzolu vetknutou do základ. Prbh ohybových moment pro stnu konstantní tloušky je znázornn na obr. 2.14c. Momenty mžeme zmenšit rozši- ováním stny dovnit budovy (což ostatn pedepisovaly i stavební ády), protože ke zmenšení moment dojde posunutím psobišt reakce svislých sil horního podlaží vi stednici. U tlaku vtru (sání) smujícímu ven z budovy lze uvažovat se spolupsobením protilehlé obvodové stny pokud jsou provedeny trámové kleštiny na zhlaví trám (viz obr.2.13a) na obou koncích budovy a ve stedních zdech jsou trámy propojeny páskovou ocelí stejné únosnosti jako kleština. Kleštiny i spojovací pásky musí penést tahovou sílu od zatížení vtrem pipadající na šíku rovnou vzdálenosti kleštin a výšku podlaží. Tato úprava nemá pro posuzování stn velký význam, protože tam, kde psobí sání vtru, vtšinou mže psobit i tlak vtru na stnu. Tlouška tchto stn vychází znaná, a proto se s tímto ešením setkáváme pouze u starších objekt s malým potem podlaží. V souasné dob se staticky posuzují pouze stávající objekty. Vždy je nutno uvažovat s prostorovým psobením celé budovy a je nutno pi jakékoliv rekonstrukci zachovat dostatený poet stn (psobících jako ztužující) jak v podélném tak i v píném smru. - 6 (48) -

23 Závr Objekty s tuhými stropy Za tuhé stropní konstrukce lze považovat pedevším železobetonové monolitické stropy, ale také montované betonové stropy zmonolitnné zálivkou z jemnozrnného betonu a spojené se ztužujícími pozedními vnci pro penášení tahu mezi prefabrikátem a vncem (viz obr.2.13b) nebo zálivkovou výztuží. Za tuhé stropní konstrukce mžeme považovat rovnž stropy z keramických tvarovek zmonolitnné nadbetonovanou vrstvou (pípadn vyztuženou sítmi) nebo z keramických stropních panel a poval (se zálivkou) pokud jsou spojené se ztužujícími pozedními vnci (jako stropy betonové). a) Podélný systém nosných zdí Postup výpotu konstrukcí s podélným systémem nosných zdí je obdobný s typem konstrukcí podle (pedevším u objekt bez píných stn). Platí všechny pedpoklady tam uvedené, pod pojmem píle pak rozumíme stropní trámy nebo desky. Spojení tchto prvk a stn zprostedkuje výztuž mezi tmito trámy nebo deskami a pozedními vnci. Svislé zatížení V podélném systému se navrhují nosné stny ve smru delšího pdorysného rozmru budovy. U objekt bez píných (ztužujících) stn postupujeme analogicky tak, jak bylo uvedeno u halových staveb (viz jednalo by se o patrovou rámovou konstrukci). Vytvoení statického modelu by pak ovlivnil zpsob spojení tuhých stropních konstrukcí s jednotlivými podélnými stnami (vnci) a následn úvaha o tuhosti jednotlivých styník. Tento typ objekt se ve stavební praxi píliš neobjevuje, protože není staticky výhodný. Podélný systém nosných zdí vyztužený pínými stnami Tuhé stropní tabule (nepoddajné ve své rovin) brání pi psobení svislého excentrického zatížení od strop volnému posunu obvodových zdí a tvoí tak jejich podpory. V úrovni jednotlivých podlaží vnáší do stn moment (z dvodu excentrického zatížení tchto stn stropními konstrukcemi nebo od jednostranného zesílení zdí). Po dokonení hrubé stavby tvoí stna spojitý nosník s podporami v místech rozepení stropy. Prbh ohybových moment v obvodové stn jako na spojitém nosníku je znázornn na obr.2.16a. Stny se však vyzdívají postupn po jednotlivých podlažích, proto se nemže moment ihned penášet do vyšších podlaží, brání tomu trvalé deformace nezatvrdlé malty a skutenost, že stna vyššího podlaží není ješt rozepena stropem (pípadn vyzdna), takže další pole spojitého nosníku se ješt nemže uplatnit. Statické schéma spojitého nosníku by se mohlo uvažovat po dokonalém zatvrdnutí malty, ale pouze pro promnné (užitné) zatížení. V praxi se toto ešení bžn nepoužívá, ale zavádí se zjednodušené statické schéma (viz obr2.16b). Stny se uvažují jako svislé prosté nosníky voln podepené v úrovni strop. Momenty vznikající excentricky uložením strop psobí pouze v rozmezí píslušného podlaží. Stna se opírá o stropy, ímž se do nich vnáší vodorovné síly (ve zhlaví stny tlak,v pat stny tah), které se snaží stnu ve spáe mezi pozedním vncem a zdivem usmyknout.tyto vodorovné síly jsou obvykle malé a penesou se tením v úložné ploše do stropu a jeho prostednictvím do protilehlé stny, kde se ruší s jejím podporovým tlakem (jedná se o soumrn zatíženou - 23 (32) -

24 Zdné konstrukce MS 2 stnu).v ostatních pípadech strop psobí jako vodorovný nosník opený o píné (ztužující) zdi. Obr.2.16: Prbh ohybových moment v obvodové stn s tuhými stropy a pínými stnami vyvolaných svislým zatížením a) stna uvažovaná jako spojitý nosník, b) zjednodušené psobení s ohledem na postup provádní a deformace zdiva s nedostaten zatvrdlou maltou. Na stny psobí mimo jejich vlastní tíhy, také tíha krovu, ímsy, balkon a jednotlivých strop.vlastní tíha stny s konstantní tlouškou ve všech podlažích nebo symetricky rozšiované nemá za následek vznik momentu, ale pouze zvtšení normálové síly. Zatížení od strop psobí naproti tomu obvykle excentricky, kdy excentricita závisí na zpsobu uložení stropu na stn. Podle pedchozího se uvažuje, že moment od excentrického uložení strop po výšce zdi (v rozmezí jednoho podlaží) se mní podle pímky (viz obr.2.17) Obr.2.17: Úinek svislého zatížení stropu na obvodovou stnu a) stna konstantní tloušky, b) stna s náhlou zmnou prezu U stny konstantní tloušky (obr.2.17a) bude v ezu I I Moment M I = Q e - 6 (48) -

25 Závr Osová síla N I N + Q = 1 kde Q je zatížení od stropu bezprostedn uloženého nad prezem I I e je excentrická síla Q N 1 souet veškerého zatížení horních podlaží, tj. zatížení od stechy, strop a vlastní tíhy zdiva až po uvažovaný prez I I. V ezu II II bude psobit : Moment Osová síla M II M I h' = h N II = N I + Q + g kde g je vlastní tíha zdiva mezi prezy I I á II II Prezy stny jsou pak namáhány mimostedným tlakem (tlakem za ohybu). Stejn tak u stny s náhlou zmnou prezu v úrovni stropu (viz obr.2.17b) bude Moment = Q e N 1 e 1 Osová síla M I N I N + Q = 1 Zvláštní pozornost je teba vnovat obvodovým stnám podzemních podlaží, kdy mimo výše uvedených zatížení psobí na stnu tlak zeminy a promnné (nahodilé) zatížení na povrchu upraveného terénu. V tomto pípad se excentricity mí od svislice procházející osou základové spáry (viz obr.2.18) Obr. 2.18: Schéma zatížení obvodové stny podzemního podlaží - 25 (32) -

26 Zdné konstrukce MS 2 Nepsobí-li zemní tlak, pevažuje N 1 e 1 nad Q e 2 a stna vyvolává ve stropní konstrukci tahové síly (reakce B), které musí strop bezpen penést do píných stn (jako vodorovný nosník) a tyto píné stny je musí penést do základových konstrukcí a do podloží stavby. Pi psobení zemního tlaku bude smr reakce B obrácený (tlak), ale postup posuzování je stejný. Protože násyp mže být jednostrann odkopán, nelze poítat s tím, že strop psobí pouze jako rozpra, která brání piblížení zhlaví protilehlých stn podzemního podlaží. Reakce A se musí bezpen penést tením v základové spáe. Není-li možné tyto pedpoklady splnit, je nutné stnu i základ navrhnout podle zásad platných pro oprné zdi Vodorovné zatížení vtrem Objekty bez píných (ztužujících) stn, kde zdivo je v úrovni jednotlivých podlaží rozepeno tuhými stropními konstrukcemi. Tlak vtru se z obvodových zdí penáší pes kloubov pipojené stropy (psobí jako rozpry nebo táhla) i do ostatních zdí. Celkový ohybový moment se rozdluje na jednotlivé stny v pomru jejich ohybových tuhostí. Jednotlivé stny psobí jako konzoly vetknuté do základ (viz obr.2.19). Velmi záleží na tom, zda se objekt považuje za uzavený, otevený nebo ásten otevený. Obr. 2.19: Statické psobení zdné budovy bez píných (ztužujících) stn a tuhými stropními konstrukcemi pi vodorovném zatížení - 6 (48) -

27 Závr Objekty s pínými (ztužujícími) stnami, kde zdivo je v úrovni jednotlivých podlaží rozepeno tuhými stropními konstrukcemi. V tchto pípadech nemá zatížení vtrem vtšinou rozhodující vliv pro stanovení rozmr stn kolmých ke smru psobení vtru. Obvodová stna se posuzuje v rozmezí jednoho podlaží i jako celá konstrukce. Ve výškovém rozmezí jednoho podlaží se mže stna uvažovat jako oboustrann ásten vetknutý nosník. Momenty se mohou brát pibližn : v úrovni strop uprosted výšky podlaží kde M M = = w L 2 w L w je rovnomrné zatížení od tlaku vtru na 1m 2 plochy vystavené náporu vtru L je výška podlaží Hodnoty moment od vtru bývají proti momentm od svislého zatížení pomrn malé. Tuhá stropní tabule penáší vodorovné zatížení do píných stn, které se musí ešit podle obr.2.20 resp.2.21.vodorovné zatížení mže mít rozhodující význam v pípadech, kdy stropy zajišují stejnou výchylku všech podélných zdí. Novjší ešení konstrukce vychází z pedpokladu, že tuhá stropní tabule se mže v objektech jednoduchého pdorysu upravit tak, aby psobila jako vodorovný vysoký nosník, který penáší úinky od vodorovného zatížení z míst, kde psobí do míst, kde mohou být úinn zachyceny. Tlak vtru psobí i na štítovou stnu, která je nezatížená stropy. Proti psobení sání vtru, který se snaží štít oddlit od budovy, se do podélných stn vkládají zední kleštiny, které probíhají nad okny a dvemi každého podlaží po celé délce budovy. Tyto zední kleštiny se mohou nahradit systémem železobetonových pozedních vnc. b) Píný systém nosných zdí U píného systému jsou rozestupy mezi jednotlivými zdmi pomrn malé. Obvodové podélné stny bývají výplové (málo tuhé proti vyboení z vlastní roviny) a mají funkci pouze tepeln-izolaní. Píné stny jsou nosné. Úinky zatížení od vtru se penášejí pes obvodové stny do základových konstrukcí. Stropní deska mezi pínými zdmi (vytváí pi vodorovném zatížení nosnou stnu) bývá tuze spojena se ztužujícími vnci umístnými po celém obvod desky (viz obr.2.20) (32) -

28 Zdné konstrukce MS 2 Obr.2.20: Stropní tabule mezi ztužujícími zdmi jako stna s obrubami Pi rovnomrném zatížení od vtru v souste ují se normálové síly N hlavn v obrubách. Ve stn vzniká smykové naptí v x τ = 2 b d d znaí tloušku stny, prbh smykového naptí τ je znázornn na obr Aby nebylo teba zachycovat hlavní tah výztuží, musí stna sama penést smyková naptí, tedy maximální smykové naptí musí být menší než namáhání betonu v tahu. Obruby (vnce AD, BC) ve ztužujících stnách musí zachytit sílu v (tj. polovinu zatížení) a bezpen ji penést do základ. V horní obrub AB psobí tlak, ve spodní DC pak tah. Výztuž obruby (vnce) je nutno navrhnout na maximální tahovou sílu N max v a = 4b 2 Protože prbh tahové síly N = v a 2b 2 x 2 2 je po délce parabolický, mohou se nkteré výztužné pruty ukonit díve, a to podle známých pravidel pro rozdlení materiálu. - 6 (48) -

29 Závr Vodorovné zatížení kolmé na delší prelí se penáší tuhými stropními tabulemi do píných stn. Podíl zatížení pipadající na jednotlivé stny závisí na uspoádání celé konstrukce. Je-li soustava píných (ztužujících) stn soumrná vzhledem k výslednici zatížení (viz obr.2.21a) od tlaku vtru v, vykazují všechny stny pi vodorovném zatížení stejný prhyb. Na jednotlivé stny se výsledné zatížení v penáší v pomru jejich tuhostí. Tedy na n-tou stnu pipadá zatížení V k n n = i n= 1 V k i kde k n je tuhost n-té stny i je poet ztužujících stn Pi nesoumrné soustav píných (ztužujících) stn (viz obr.2.21b) se tuhé stropní tabule pi vodorovném zatížení nejen posunou, ale i pootoí. Prhyby jednotlivých stn pak budou rzné. Sted otáení O se urí jako tžišt tuhostí jednotlivých stn. Pi stanovení podílu vodorovného zatížení v pipadající na jednotlivé stny záleží na poddajnosti nebo tuhosti obvodových stn v jejich rovin. Pi poddajných obvodových stnách pak na n-tou stnu pipadá zatížení V n = i k n k + i n= 1 n= 1 r. k. b v n n ( ) V i 2 ki. bi U soustavy ztužujících stn ve dvou rovinách na sebe kolmých se postupuje obdobn, sted otáení se uruje jako tžišt tuhostí jednotlivých stn v jejich rovinách. Stny musí být tuhé proti vyboení z vlastní roviny. Obr.2.21: Soustava ztužujících stn a) soumrná soustava ztužujících stn, b) nesoumrná soustava ztužujících stn (pedpokládá se, že obvodové stny jsou poddajné) - 29 (32) -

30 Zdné konstrukce MS 2 Pi namáhání stn od vodorovného zatížení je možné uvažovat i ze spolupsobením meziokenních pilí (viz obr.2.22). Spolupsobící šíka se mže uvažovat hodnotou b = d + 2a 10d kde d je tlouška stny rovnobžné s psobící vodorovnou silou a je vzdálenost od této stny po nejbližší okenní otvor Obr.2.22: Spolupsobící šíka stny pro stanovení úink vodorovného zatížení Jestliže objekt nemá podélné ztužující stny, eší se píné stny na úinky zatížení vodorovnými silami, které psobí rovnobžn s délkou budovy dle obr Po statické stránce se uvažuje stna jako konzola vetknutá do základ (viz obr. 2.23). Prhyb od vodorovného zatížení zpsobují normálová naptí i smyková naptí. U prvk s povahou prutu se vliv smykových naptí vtšinou zanedbává, ale u stn je nutno s vlivem posouvajících sil poítat. V bžných pípadech staí stnu ešit pibližn, a to jen na petvoení smykem. Je nutno posoudit dostatenou bezpenost proti posunutí od vodorovného zatížení (posunu v nepevázané spáe brání soudržnost kusových staviv a malty). V základové spáe se musí vodorovný tlak penést tením do zeminy. Pi malém stálém zatížení píné (ztužující) stny (pedevším u štítové stny to mže být pouze vlastní tíha), mže být excentricita nepípustná. Jestliže má ztužující stna dvení otvory, posouvající síla Q se penáší tuhým stropem do zhlaví jednotlivých pilí v pomru jejich prezových ploch (A). Ztužující zdi musí bezpen penést vodorovnou i svislou složku zatížení a musí být zaruena jejich stabilita. Stabilita objektu závisí na jeho výšce a potu podlaží, pomru vzdáleností mezi pínými stnami k celkové výšce budovy, na pomru hloubky budovy k její výšce a na tloušce obvodových a vnitních stn (viz obr. 2.10). - 6 (48) -

31 Závr Obr.2.23: Prhyb konzoly vetknuté do základ a) konzola s povahou prutu (prhyb zpsobují normálová naptí od ohybového momentu), b) konzola s povahou stny (prhyb zpsobený smykem od posouvajících sil) Objekty s vnitním skeletem U zdných objekt s vtším promnným (užitným) zatížením (nap.sklady) se mohou stední zdi nahradit rámovými konstrukcemi (viz obr.2.24). Obr.2.24: Kombinace obvodových stn s vnitním skeletem Kloubové uložení stropních konstrukcí v obvodových traktech na konzolových pílích železobetonové vnitní rámové konstrukce dovoluje vyrovnávat rozdílné sedání vnitních podpor a obvodových zdí a nestejné stlaení zdiva a železobetonových stojek rámu. Pi posouzení na vodorovné zatížení se obvodová - 31 (32) -

32 Zdné konstrukce MS 2 stna uvažuje jako konzola a vložená pole (kloubov pipojená) psobí jako rozpry, které zajišují stejný prhyb (y) konzoly a patrového rámu Zdné skelety Pro nižší obanské objekty (nap.školky, menší provozovny apod.) se nkdy používá zdný skelet, skládající se ze zdných sloup a železobetonových strop. Spoj mezi pilíi a stropní deskou nemže ve velké míe zaruit penášení moment, proto se uvažuje s kloubovým pipojením. Stropy se považují za tuhé tabule, které i pi vychýlení nebo pootoení nedovolí zmnu vzdáleností sloup v místech, kde jsou na nich uloženy. Z toho vyplývá podíl vodorovných zatížení pipadající na jednotlivé sloupy a také pídavné namáhání na které se musí posoudit stropní tabule. Sloupy se uvažují jako konzoly a posuzují se na kombinaci šikmého ohybu s tlakem, pop. i na kroucení. Velmi dležité je ádné spojení sloup se stropy a jejich prbžnost. I pi nejnepíznivjší kombinaci zatížení se nesmí porušit spára mezi sloupy a stropem (prokazuje se to statickým výpotem). Jako vhodná konstrukní úprava se jeví svázání sloup se stropy pomocí kotev. - 6 (48) -