Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice Diplomová práce Josef Jacík červen, 2012

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice Diplomová práce Autor: Josef Jacík Finance, Finance a hospodaření územní samosprávy Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis Praha Červen,

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne: 20. června 2012 Josef Jacík 3

4 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu své diplomové práce Ing. Zbyňkovi Kalabisovi za pomoc a odborné vedení při zpracování této práce. Dále bych chtěl poděkovat BIVŠ, která mi umoţnila navázat na svoji bakalářskou práci a pokračovat tak v rozvíjení stejného tématu. 4

5 Anotace práce Cílem této diplomové práce je komparace systému mezibankovního zúčtování v České a Slovenské republice. V úvodní kapitole je zmíněna charakteristika platebního styku a platebních sluţeb, platebních účtů speciálně běţných účtů. Hlavní kapitoly jsou zaměřeny na techniky provádění mezibankovního zúčtování prostřednictvím platebních systémů. V České republice je pouţíván platební systém CERTIS a ve Slovenské republice platební systémy TARGET2-SK a EURO SIPS. Práce popisuje charakteristické znaky platebních systémů z hlediska provozovatelů, účastníků, či typů transakcí. Porovnává jednotlivá statistická data a poplatkovou strategii těchto platebních systémů. Klíčová slova: platební styk, platební systémy CERTIS, TARGET2-SK, EURO SIPS, zúčtovací centrum, korespondentská banka, číslo účtu. Annotation of Work The aim of this diploma is to compare interbank s clearing systems in the Czech and Slovak Republics. First chapter is giving an overview of clearing process and payment services, payment accounts, especially current accounts. Main chapters describe techniques of interbank clearing process through the payment terminals. In the Czech Republic is used CERTIS system and in the Slovak Republic payment systems TARGET 2-SK and EURO SIPS. The work describes main characteristics of these payment systems from the point of view of users, participants and upon the transactions. It compares statistic data and charging policy of these payment systems. Key words: clearing process, payment systems CERTIS, TARGET2-SK, EURO SIPS, clearing, correspondent bank, account number. 5

6 Obsah Úvod Platební účet jako základ platebního styku Co je to platební styk a platební sluţby Platební účet a běţný účet Mezibankovní zúčtování v České republice Principy mezibankovního zúčtování Systém korespondentských bank Systém clearingového zúčtování Systém CERTIS Základní pravidla a principy systému CERTIS Účastníci systému a typy transakcí Účetní den zúčtovacího centra a způsob vypořádání transakcí Výše poplatků v systému CERTIS Statistická data systému CERTIS Systém krátkodobých dluhopisů (SKD) Systém ABO Číslo účtu Základní platební instrumenty bezhotovostního platebního styku pro převody peněţních prostředků Povinné a nepovinné náleţitosti platebního příkazu Zúčtování úhrady a inkasa Okamţik přijetí platebního příkazu a lhůty pro provádění platebních transakcí Lhůty z pohledu poskytovatele platebních sluţeb plátce při provádění bezhotovostních převodů Lhůty z pohledu poskytovatele platebních sluţeb příjemce při provádění bezhotovostních převodů Lhůty pro připisování peněţních prostředků vloţených na účet (vklady v hotovosti) Mezibankovní zúčtování ve Slovenské republice Historie vzniku platebního systému ve Slovenské republice TARGET, TARGET2 a TARGET2-SK Účastníci systému TARGET Platební příkazy prováděné v systému TARGET Základní principy systému TARGET Provozní doba a poplatky systému TARGET TARGET2-SK Pravidla pro stanovení priorit platebních příkazů a jejich zpracování v TARGET2-SK Reţimy pro sdruţování likvidity v TARGET2-SK Statistická data systému TARGET2-SK EURO SIPS Účastníci systému a podmínky vstupu do systému EURO SIPS Časový harmonogram provozu platebního systému EURO SIPS a výše poplatků Statistická data systému EURO SIPS Porovnání platebních systémů v České a Slovenské republice Komparace typů transakcí a účastníků platebních systémů

7 4.2. Porovnání poplatků v platebních systémech CERTIS, EURO SIPS a TARGET2-SK Ceny poplatků platebních systémů CERTIS a EURO SIPS Ceny poplatků platebních systémů CERTIS a TARGET2-SK Porovnání statistických dat platebních systémů CERTIS, EURO SIPS a TARGET2- SK Porovnání poplatků jednotlivých peněţních ústavů vztahujících se k platebnímu styku Závěr Seznam pouţité literatury

8 Úvod Tato diplomová práce navazuje na moji bakalářskou práci Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice z dubna roku 2009 (vytvoření práce na přelomu let 2008 a 2009) obhájenou na BIVŠ. Některé části práce jsou totoţné s bakalářskou prací, pouze byly zaktualizovány. Důvodem, proč jsem poţádal o moţnost pokračovat na stejné téma, je skutečnost, ţe jiţ několik let působím v bankovnictví a zajímám se o oblast tuzemského platebního styku. V mé pracovní odpovědnosti je řízení oddělení mezibankovních plateb v Hypoteční bance. V posledních letech se platební styk v České a Slovenské republice významně změnil. Příčinou této změny jsou nová Nařízení 1 a Směrnice 2 Evropského parlamentu a Rady (ES), kterými se státy Evropské unie musí řídit. Jde o integraci a sjednocení pravidel a postupů v oblasti platebního styku. Cílem této integrace je vytvoření jednotného platebního prostoru, při rovnocenném postavení spotřebitele a banky v jakémkoliv členském státě Evropské unie. Tím budou pro spotřebitele vytvořeny a zajištěny jednotné podmínky pro provádění platebního styku. Postupnými kroky chce Evropská unie zvýšit kvalitu a konkurenceschopnost v oblasti platebního styku uvnitř jednotlivých členských států. Spolehlivý, efektivní, jednoduchý a rychlý platební styk je nejen jedním ze základů ekonomického růstu a vyspělosti jednotlivých členských států, ale i Evropské unie. Cílem mé diplomové práce je provést komparaci mezibankovního zúčtování v České a Slovenské republice. V první části diplomové práce se zaměřím na specifikaci platebního styku a platebních sluţeb. Vysvětlím pojem platební účet a popíši rozdíl mezi platebním účtem a běţným účtem. Druhá a třetí část nás uvádí do hlavní problematiky mezibankovního zúčtování této práce. Zaměřuje se na platební systémy pouţívané v České a Slovenské republice (tj. systém CERTIS a EURO SIPS, TARGET2, respektive TARGET2-SK) a způsoby provádění mezibankovních převodů, korespondentský systém (pouţívaný především pro zajištění převodů zahraničního platebního styku - přeshraničního platebního styku) a systém clearingového zúčtování, který je pouţíván pro tuzemské převody v národních měnách. 1 Nařízení platí v kaţdém členském státě přímo, má obecnou závaznost a bezprostřední působnost. Členské státy neprovádí jeho implementaci do svého právního řádu. 2 Směrnice musí být implementována do právního řádu daného členského státu. 8

9 Ve čtvrté části porovnám aktuální platební systémy pouţívané v České a Slovenské republice z hlediska jejich funkčnosti a nákladovosti. Tato část zahrnuje i vyhodnocení statistických dat a poplatkové politiky vlastníků platebních systémů. V poslední části se soustředím na poplatkovou politiku vybraných peněţních ústavů, jeţ úzce souvisí se zabezpečováním tuzemského (vnitrostátního) mezibankovního zúčtování. Práce je zpracována podle odborné literatury předních českých autorů zaměřujících se na platební styk a platební systémy. Kromě odborné literatury byly pouţity jako zdroje i internetové odkazy na národní (české a slovenské) a evropské autority, které vykonají dohled nad platebním stykem a zúčtovacími systémy. Veškeré zdroje jsou vyjmenovány v seznamu pouţité literatury. Pro zpracování práce jsem zvolil metody deskripce, analýzy a komparace. 9

10 1. Platební účet jako základ platebního styku Ve starší odborné literatuře se můţeme dočíst, ţe běţný účet lze povaţovat za základní stavební prvek platebního styku, prostřednictvím kterého klient můţe provádět peněţní převody. Koncem roku 2009 se objevují v oblasti platebního styku zcela nové pojmy, kterými jsou platební účet, platební transakce nebo platební sluţby Co je to platební styk a platební služby Zabezpečení platebního styku patří k jednomu z nejvýznamnějších národohospodářských úkolů bank. Právnické a fyzické osoby provádějí nespočet peněţních operací, a to prostřednictvím platebních instrumentů anebo za pomoci bankovek a mincí. Provádění platebního styku patří mezi základní sluţby bank, které je nabízejí svým klientům. Veškeré sluţby, týkající se zprostředkování platebního styku klientům, zařazujeme do skupiny obchodů bilančně neutrálních. Znamená to, ţe ekonomické výsledky činnosti bank v oblasti platebního styku se neprojevují v rozvaze, ale ve výsledovce. Platební styk můţeme definovat několika způsoby. V odborné literatuře je popisován například takto: Platební styk můžeme definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty, buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím peněžního ústavu 3. Platební styk bank je proces předání peněz od dlužníka k věřiteli. Zahrnuje veškeré hotovostní a bezhotovostní platby, které provádějí banky pro sebe, resp. pro své klienty 4. Platební styk umoţňuje různým skupinám obyvatelstva změnu vlastnictví peněz (peněţních prostředků), a to buď formou hotovostního, či bezhotovostního převodu. 3 Citace - SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk, Praha: Bankovní institut vysoká škola, ISBN Citace - KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví, Praha: Bankovní institut, ISBN

11 S účinností zákona číslo 284/2009 Sb., o platebním styku, se na podzim roku 2009 objevil v oblasti platebního styku nový pojem Platební služby. Platební sluţby můţeme charakterizovat jako činnosti 5 : a) výběr hotovosti z platebního účtu; b) vloţení hotovosti na platební účet; c) provedení převodu peněţních prostředků z podmětu plátce (úhradová forma), příjemce (inkasní forma), či z podmětu plátce prostřednictvím příjemce (operace provedená prostřednictvím debetní platební karty), jestliţe nejde o poskytnutí úvěru; d) provedení převodu peněţních prostředků z podmětu plátce, příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce (operace provedená prostřednictvím kreditní platební karty), kterým je poskytnut úvěr; e) provedením převodu peněţních prostředků, při němţ plátce ani příjemce nepouţívají platebního účtu (poukazování peněz); f) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků; g) provedení platební transakce poskytovatelem sluţeb elektronické komunikace, pokud dal souhlas plátce s provedením platební transakce dán prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení; h) bezhotovostní obchody s cizí měnou, nejde-li o činnost, která je investiční sluţbou dle zákona číslo 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění. Zákon o platebním styku téţ definuje, co se za platební sluţbu nepovaţuje. Je to z toho důvodu, aby v praxi nedocházelo k různým výkladům zákona. Za platební sluţbu se například nepovaţuje: a) směnárenská činnost; b) sběr, přeprava, zpracování a doručení bankovek a mincí; c) vydávání poukázek na sluţby nebo zboţí; d) vydávání poštovních poukázek dle zákona číslo 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách, v platném znění; e) vydávání směnek, šeků, cestovních šeků v listinné podobě; f) vyplacení hotovosti dodavatelem za sluţby nebo zboţí spotřebiteli při placení za sluţby a zboţí; 5 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku 3, v platném znění. 11

12 g) platební transakce provádění v rámci platebního systému nebo v rámci správy cenných papírů; h) platební transakce provádění mezi poskytovateli platebních sluţeb nebo jejich obchodními zástupci na vlastní účet. Z výše uvedené definice "platební sluţby" je zřejmé, ţe platební sluţba je pojem uţší, neţ pojem platební styk. Pojem platební styk zahrnuje širší právní vztahy mezi subjekty, tj. klientem a jeho bankou, jeţ jsou dány širší škálou uţívaných platebních instrumentů 6. Tvrzení lze opřít o právní východiska, jeţ jsou dána zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Platební sluţba je pojem, který zahrnuje pouze vybrané platební instrumenty, ale tyto sluţby mohou poskytovat i jiné subjekty neţ banky Platební účet a běžný účet Podmínkou pro realizaci platebního styku a platebních sluţeb je uzavření smlouvy o poskytování platebních sluţeb. Banky a jiní poskytovatelé platebních sluţeb umoţňují zřizování a vedení běţného účtu nebo platebního účtu, jestliţe je poskytování platebních sluţeb vázáno na vedení tohoto účtu. Z běţného účtu mohou klienti vyuţívat široké spektrum bankovních sluţeb, například komplexní zajištění zúčtování a platebního styku, depozitní produkty, zajišťování obchodů v oblasti investičního bankovnictví, poskytování různých druhů úvěrů, zabezpečování komplexního financování podniku či firmy, poskytování sluţeb s vazbou na zahraničí. Běţný účet můţe zřizovat jen banka nebo spořitelní a úvěrní druţstvo. V roce 2009 se změnilo právní prostředí, a to s účinností zákona číslo 284/2009 Sb., o platebním styku, a tak mohli do prostředí vstoupit noví poskytovatelé platebních sluţeb. Kromě bank a spořitelních a úvěrních druţstev, které jsou automaticky povaţovány za poskytovatele platebních sluţeb dle zákona číslo 21/1992 Sb., o bankách, platném znění, a zákona číslo 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních druţstvech, se dále mohou stát poskytovateli platebních sluţeb: - instituce elektronických peněz; 6 Odvozeno z publikace: SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, Praha: Management Press, ISBN

13 - zahraniční instituce elektronických peněz; - zahraniční finanční instituce a zahraniční banky splňují-li podmínky dané zákonem o bankách; - Česká národní banka; - platební instituce; - zahraniční platební instituce; - vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu; - poskytovatelé platebních sluţeb malého rozsahu. Rozšířením okruhu osob, které mohou poskytovat pouze platební sluţby, nikoliv další sluţby (není-li to umoţněno zákonem o platebním styku, či jiným právním předpisem), došlo k prolomení principu, který stanovil, ţe všechny poskytované sluţby a produkty bank jako základního poskytovatele platebních sluţeb se vţdy váţou na existenci běţného účtu klienta. Poskytovatelé platebních sluţeb mohou zřizovat platební účty, které slouţí pro realizaci platebních sluţeb, nebo poskytovat platební sluţby bez vedení účtu. Za platební účet můţeme označit účet, jenţ slouţí k platebním transakcím klientů bank, případných dalších poskytovatelů platebních sluţeb a platebních institucí. Za platební účet můţe být téţ povaţován běţný účet. Avšak ne kaţdý běţný účet musí být platebním účtem. Existují výjimky, kdy běţný účet není platebním účtem, například při poskytování peněţních prostředků prostřednictvím úvěru nebo při splácení poskytnutého úvěru. Záleţí na poskytovateli platebních sluţeb (bance), jaké má s klientem dohodnuty smluvní podmínky (jsou-li ve smlouvě nějaká omezení, či plnění určitých podmínek) pro vedení účtu (Smlouva o zřízení a vedení běţného účtu). Dále se za platební účet nepovaţují účty, které si banky vedou mezi sebou. Evropská komise věnuje značnou pozornost problematice zřizování a vedení platebních účtů v případě spotřebitelů. Vytvořila materiál Doporučení Komise o přístupu k základnímu platebnímu účtu 7. Doporučení vychází z principu, ţe by spotřebitel, který legálně pobývá v některé zemi Evropského hospodářského prostoru a nemá v této zemi zřízen platební účet, měl by mít moţnost si základní platební účet otevřít a vyuţívat jej. Jednotlivé členské země by měly zabezpečit co nejširší přístup spotřebitele k souvisejícím sluţbám, a to bez ohledu na jeho aktuální finanční situaci. Jsou to zejména sluţby spojené se zřízením, vedením, rušením 7 Doporučení Evropské komise ze dne 18. července 2011 o přístupu k základnímu platebnímu účtu, zveřejněné pod číslem 2011/442/EU. 13

14 platebního účtu nebo sluţby umoţňující výběr a vklad v hotovosti či provádění platebních transakcí. Z Doporučení dále vyplývá, ţe by základní platební účet měl být poskytován bez poplatků, nebo by poplatky měly být stanoveny přiměřeně. Banky a poskytovatelé platebních sluţeb mohou zřizovat a vést běţné nebo platební účty cizozemcům i tuzemcům. A to jak fyzickým osobám podnikatelům, tak i fyzickým osobám nepodnikatelům občanům, dále i právnickým osobám. Platební nebo běţný účet lze zřídit v kterékoli měně, tj. v CZK a nebo cizí měně (CM). Záleţí pouze na nabídce jednotlivých peněţních ústavů nebo poskytovatelů platebních sluţeb. Platební i běţný účet slouţí zejména k zajištění platebních sluţeb zahraničního, přeshraničního i tuzemského platebního styku. Banky a poskytovatelé platebních sluţeb mohou zřizovat platební a běţné účty podle typu klienta a jeho způsobilosti k právním úkonům. Způsobilost k právním úkonům lze chápat jako schopnost svými vlastními činy zakládat právní úkony, tj. vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. V současnosti většina bank a případně i poskytovatelé platebních sluţeb vedou klientskou dokumentaci k platebnímu nebo běţnému účtu v elektronické podobě (z fyzické podoby je naskenována do elektronické podoby), tzv. v elektronické sloţce klienta při dodrţení všech právních aspektů. Elektronická sloţka umoţňuje operativnější zpracování klientských dat. Dokumentace k platebnímu účtu či běţnému účtu obsahuje minimálně tyto dokumenty: - smlouvu o zřízení a vedení běţného účtu či smlouvu o platebních sluţbách (jednorázová nebo rámcová smlouva); - podpisový vzor majitele účtu včetně osob zmocněných k nakládání s peněţními prostředky na účtu; - doklady osvědčující právní subjektivitu majitele účtu. Aby banky či poskytovatelé platebních sluţeb mohli uzavřít s klientem smlouvu o zřízení a vedení běţného účtu nebo smlouvu o platebních sluţbách, musí řádně identifikovat 8 potencionálního klienta. Postavení smlouvy o běţném či platebním účtu se výrazně přibliţuje smlouvě o platebních sluţbách 9. Zákon číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zde vystupuje jako zákon obecný ve 8 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, 41c, odst. 3, v platném znění; Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, 5, v platném znění. Banky pro identifikaci klienta vyuţívají v prvé řadě tento zákon z důvodu jeho širší a podrobnější identifikace klienta. Identifikační údaje uvedené v zákoně o bankách slouţí pouze pro účely pojištění pohledávek z vkladů. 14

15 vztahu k právní úpravě obsaţené v zákoně o platebním styku. Zákon o platebním styku umoţňuje, aby jeden typ smlouvy o platebních sluţbách tzv. rámcová smlouva, upravoval podmínky pro vedení platebního účtu. Ostatní poskytovatelé platebních sluţeb uzavírají smlouvu o platebních sluţbách, jejíţ součástí mohou být podmínky pro zřízení a vedení platebního účtu. Zákon o platebním styku připouští dvě moţné varianty smlouvy o platebních sluţbách, a to smlouvu o jednorázové platební transakci a rámcovou smlouvu o platebních sluţbách. 9 Smlouva o platebních sluţbách je upravena v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku, v části čtvrté Práva a povinnosti při poskytování platebních sluţeb a vydávání elektronických peněz. 15

16 2. Mezibankovní zúčtování v České republice Česká národní banka na území České republiky řídí platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních druţstev. Umoţňuje jí to zákon číslo 6/1993 Sb., o České národní bance. Přispívá k rozvoji a efektivnosti platebních systémů, podílí se na jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Stanovuje pravidla pro provádění platebního styku pro bankovní a nebankovní subjekty, tj. lhůty zúčtování nebo pravidla pro vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků Principy mezibankovního zúčtování 10 Banky při mezibankovních převodech peněţních prostředků z účtů plátců ve prospěch účtů příjemců vyuţívají mezibankovní platební systémy, které jsou zaloţeny na různých principech. Prostřednictvím platebních systémů se uskutečňují převody tuzemského a zahraničního platebního styku. Zúčtování mezibankovních převodů můţe probíhat prostřednictvím systému korespondentských bank nebo prostřednictvím clearingového systému Systém korespondentských bank Korespondentský systém je charakteristický tím, ţe je zaloţen na přímém propojení bank prostřednictvím vzájemně vedených účtů. Tyto účty slouţí pro zúčtování převodů mezi bankami, nazýváme je korespondentskými účty. Vzájemnost vedení účtů nemusí být vţdy pravidlem. Do převodů mezi bankou plátce a bankou příjemce můţe být zapojena i jiná banka, u níţ má banka plátce a příjemce vedeny účty. V takovémto případě se jedná o nepřímé propojení bank. Schéma korespondentského systému je vyobrazeno na obrázku číslo Zdroje: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, ISBN ; JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika, Praha: GRADA Publishing, ISBN ; KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví, Praha: Bankovní institut, ISBN ; SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk, Praha: Bankovní institut vysoká škola, ISBN ; 16

17 Obrázek číslo 1. Schéma korespondentského systému Banka B Banka A Banka C Banka D Zdroj: vlastní úpravy Korespondentské účty můţeme rozdělit na loro účty a nostro účty a to z několika pohledů (viz. obrázek číslo 2). Loro účet je účet, který naše banka vede ve svém informačním systému jiné bance neboli jiná banka má zřízen účet u naší banky. Nostro účet je účet, který naší bance vede ve svém informačním systému jiná banka neboli naše banka má zřízen účet u jiné banky. Obrázek číslo 2. Rozdělení loro a nostro účtů z několika pohledů NOSTRO - ÚČET LORO - ÚČET Majitel účtu Naše banka Korespondentská banka Banka vedoucí účet Korespondentská banka Naše banka Odraz v bilanci naší banky Vklady na viděnou u bank Vklady na viděnou od bank Měna Zahraniční zpr. volně směnitelná Zpravidla tuzemská Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví, Praha: Vysoká škola ekonomická, ISBN Korespondentské účty bývají vedeny v různých měnách. Podle všeobecných pravidel nejsou většinou úročeny nebo jsou úročeny minimální sazbou. Z tohoto pohledu je vedení loro účtů pro naši banku výhodné. Naopak pro jinou banku, která má zřízeny nostro účty u naší banky, je tento způsob nevýhodný. Peněţní prostředky na korespondenských účtech bank jsou převáděny na základě pokynů obdrţených ve SWIFTových zprávách prostřednictvím sítě SWIFT. 17

18 V souladu s platnými právními předpisy o účetnictví musí kaţdá česká banka, která má zřízen u jiné banky nostro účet, vést ve svém bankovním informačním systému tzv. zrcadlový účet. Na zrcadlovém účtu se zachycují zrcadlově pohyby uskutečňované na účtu u jiné banky. Zůstatek zrcadlového účtu musí být shodný se zůstatkem účtu vedeného u jiné banky s tím rozdílem, ţe bude mít záporné znaménko. České a Slovenské banky vyuţívají korespondentský systém především pro zúčtování převodů v cizích měnách v tuzemském platebním styku a při převodech zahraničního platebního styku Systém clearingového zúčtování Převody peněţních prostředků jsou uskutečňovány prostřednictvím zúčtovací banky (zúčtovacího centra - clearingu). Banky zapojené do tohoto systému mají zaloţeny nostro účty u zúčtovací banky, přes které probíhá vzájemné zúčtování převodů. Schéma clearingového zúčtování je vyobrazeno na obrázek číslo 3. Výhodou tohoto systému je to, ţe banky mezi sebou nemusí mít otevřené korespondentské účty, stačí jim pouze zřízení jednoho nostro účtu u zúčtovací banky. Obrázek číslo 3. Schéma clearingového zúčtování Banka C Banka B Banka D Zúčtovací banka Banka A (Clearing) Banka E Banka H Banka F Banka G Zdroj: vlastní úpravy 18

19 Clearingové systémy jsou organizovány na různých principech. Z hlediska fungování a vypořádání clearingových systémů je rozdělujeme na tzv. brutto a netto princip 11. Pro brutto princip je charakteristické, ţe zúčtování probíhá po jednotlivých platbách, tj. převod po převodu. Banka na svém nostro účtu u zúčtovací banky musí mít dostatek peněţních prostředků pro vypořádání všech převodů. V případě nedostatku peněţních prostředků nejsou převody zpracovány a jsou zadrţeny v systému zúčtovací banky do doby, neţ bude na nostro účtu banky dostatek peněţních prostředků. Jestliţe do konce zúčtovacího dne není na nostro účtu banky dostatek peněţních prostředků, jsou nekryté převody odmítnuty a vráceny bance. Brutto princip z hlediska časového zpracování převodů můţeme rozdělit na dávkový systém (Designated-Time Gross Settlement DTGS) nebo průběţný systém (Real-Time Gross Settlement). Dávkový systém je charakteristický tím, ţe zúčtovací banka má zúčtovací den rozdělen do několika jednotlivých časových pásem, ve kterých se provádí hromadné zúčtování došlých převodů. Obdrţený převod je zúčtovací bankou zadrţen a zpracován aţ v nejbliţším stanoveném časovém pásmu. Průběţný systém zpracovává obdrţené převody v reálném čase. Převody zaslané do zúčtovací banky jsou ihned zpracovány. U netto principu se sčítá hodnota peněţních prostředků všech došlých a vyšlých převodů za určité časové období, nejčastěji za celý zúčtovací den. Zúčtovací banka provádí zúčtování buď na bilaterální, či multilaterální bázi. Bilaterální báze je charakteristická tím, ţe se peněţní suma došlých a vyšlých převodů započítává mezi jednotlivými dvojicemi bank v zúčtovacím systému zvlášť. Při multilaterální bázi dochází k vzájemnému započítání peněţní sumy vyšlých a došlých převodů ke všem bankám, které jsou vedeny v zúčtovacím systému, najednou. Na konci zúčtovacího dne vzniká kaţdé bance tzv. čistá zúčtovací pozice. Ta můţe mít buď hodnotu kladného salda (suma peněţních prostředků došlých převodů je vyšší, neţ suma peněţních prostředků vyšlých převodů) nebo hodnotu záporného salda (suma peněţních prostředků došlých převodů je niţší, neţ suma peněţních prostředků vyšlých převodů). V České a Slovenské republice se vyuţívá clearingový systém k vypořádání tuzemských převodů v domácí měně. Roli zúčtovací banky přebírají Česká národní banka a Národní banka Slovenska. 11 Zdroj: JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika, Praha: GRADA Publishing, ISBN ; 19

20 2.2. Systém CERTIS Na území České republiky je v současné době jediným platebním systémem, který zpracovává převody v tuzemské měně, systém CERTIS 12 (Czech Expres Real Time Interbank Gross Settlement Systém). Systém byl připraven i pro zpracování tuzemských převodů v cizích měnách, ale banky působící v České republice tento způsob odmítly a tuzemské převody v cizích měnách provádějí prostřednictvím svých korespondentských systémů. Systém CERTIS je provozován Českou národní bankou v souladu se zákonem o platebním styku 13. V souladu s tímto zákonem musí Česká národní banka vést seznamy platebních systémů s neodvolatelností zúčtování včetně provozovatelů a účastníků těchto systémů. Dále zákon o platebním styku nařizuje České národní bance, aby vedla seznam účastníků zahraničních platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice. Nostro účty jednotlivých bank pro tuzemský mezibankovní platební styk jsou vedeny u České národní banky na základě uzavřených smluv podle zákona o platebním styku. Kaţdý účastník platebního systému uzavírá s Českou národní bankou smlouvu o účasti v platebním systému CERTIS. Smlouva stanovuje jednotné standardy (právní a technické) vedení účtu platebního styku a podmínky pro předávání a zpracování dat mezibankovního platebního styku. Systém CERTIS zahájil svoji činnost v rámci zúčtovacího centra SBČs v ČSFR 8. března Po rozdělení ČSFR k 1. lednu 1993 zůstal ve vlastnictví České národní banky. Ve Slovenské republice bylo vytvořeno nové zúčtovací centrum (viz kapitola číslo 3) Základní pravidla a principy systému CERTIS Platební systém CERTIS mezibankovního zúčtování je provozován na těchto základních pravidlech a principech: a) brutto princip vypořádání převodů v reálném čase (Real Time Gross Settlement, RTGS); 12 Česká národní banka: Popis systému CERTIS [online]. c2009 [cit ]. Dostupný z www: 13 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, v platném znění. 20

21 b) zpracování mezibankovních plateb v CZK bez ohledu na výši částky a na to, zda převody byly iniciovány příkazem klienta nebo byly výsledkem karetních operací, či operací na burze; c) vypořádání převodů probíhá na nostro účtech jednotlivých bank, vedených u České národní banky; nostro účty neslouţí pouze pro zabezpečení hladkého průběhu zúčtování převodů, ale zároveň slouţí i jako účty povinných minimálních rezerv (PMR); d) vytvoření dvoustranného vztahu mezi platebním systémem CERTIS a centrálou banky - kaţdá banka zapojená do mezibankovního zúčtování musí shromáţdit své převody ze všech poboček do jednoho místa; převod dat do zúčtovacího centra musí být proveden v souladu se Smlouvou o vedení účtu platebního styku a o předávání dat mezibankovního platebního styku; e) převody přijaté a akceptované systémem CERTIS nejdou jiţ odvolat, jsou zpracovány systémem; f) v systému jsou zpracovávány různé typy poloţek (např. standardní převody, expresní převody, neúčetní ţádosti o inkasa, storna); g) nerealizují se nekryté převody, systém tyto převody zadrţuje. Banky si musí do konce provozní doby zúčtovacího centra obstarat dostatek peněţních prostředků na svých nostro účtech. Jestliţe tak neučiní, zúčtovací centrum jim nekryté převody vrátí ve formě odmítnutých převodů (mimo bodu ch); h) na nostro účtech bank, na kterých probíhají mezibankovní převody, není povoleno debetní saldo; ch) pro banky, které jsou klienty Systému krátkodobých dluhopisů (SKD viz. kapitola 2.3.), zajišťuje Česká národní banka kolateralizovaný vnitrodenní úvěr nebo kolateralizovaný úvěr přes noc (overnight úvěr). Úvěry jsou vţdy zajištěny zastavením cenných papírů v SKD Účastníci systému a typy transakcí Účastníky systému rozdělujeme do dvou skupin - na přímé účastníky systému CERTIS a přidruţené systémy, tzv. třetí strany. Přímým účastníkům vede Česká národní banka účty pro provádění mezibankovního zúčtování. Třetí strany nemají zřízeny účty platebního styku u České národní banky, ale mají právo převádět platby mezi účty platebního styku přímých účastníků. 21

22 Mezi účastníky třetích stran patří finanční instituce, které nejsou bankami, ale jsou významnými hráči na finančním trhu, např. clearingová střediska pro platební karty a instituce zajišťující zúčtování a vypořádání cenných papírů. Mezi přímé účastníky platebního systému řadíme banky, které mají právo působit jako banka, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní druţstva a Českou národní banku. Dále osoby, které plní úlohu protistrany, účtovatele nebo clearingové instituce ve vypořádacím systému, uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství nebo ve vypořádacím systému podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu 14. I tito účastníci při své účasti v systému odpovídají za splnění finančních závazků, které vyplývají z jejich příkazů přijatých systémem CERTIS. Přesnou definici účastníků platebního systému lze nalézt v zákoně o platebním styku 15. Systém CERTIS zpracovává několik druhů transakcí. U úhradové formy systém rozlišuje převody s nízkou prioritou (např. typ převodu 11, klient klient) a dva typy převodů s vysokou prioritou. Jedná se o bankovní prioritní převody (typ převodu 21, banka banka) a klientské prioritní převody (typ převodu 01, klient klient). Neprioritní transakce musí být do zúčtovacího centra zasílány ke zpracování prostřednictvím neprioritních nosičů. Prioritní transakce se zasílají ke zpracování do zúčtovacího centra pouze prostřednictvím prioritních nosičů. Přímí účastníci systému musí tento způsob zasílání transakcí a nosičů dodrţovat. V případě chyby je celý nosič zúčtovacím centrem odmítnut. V systému CERTIS jsou zpracovávány tyto transakce: 1) úhrady; 2) inkasa; 3) transakce přidruţených systémů; 4) opravné zúčtování (storna úhrad); 5) informační a kontrolní poloţky Účetní den zúčtovacího centra a způsob vypořádání transakcí 16 Denní provoz zúčtovacího centra začíná cca v hod. předchozího pracovního dne, tj. v den D-1, a končí v hod. následujícího dne, tj. v den D. Účastníci systému během této doby mohou zasílat svá data v elektronické podobě ke zpracování dle pravidel stanovených 14 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 15 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, v platném znění. 16 Česká národní banka: Popis systému CERTIS [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 22

23 Českou národní bankou. Data jsou zasílána prostřednictvím komunikační sítě. V roce 2001 byl uveden do provozu subsystém týkající se přenosu zpráv (CERTIS SPZ), který umoţňuje automatické předávání a zpracovávání dat bez zásahu operátora. Od února roku 2011 mohou banky zasílat a přijímat data prostřednictvím webového portálu CERTIS AMOS. Platební příkaz je systémem CERTIS přijat v okamţiku, kdy kontrolní programy ověří, ţe jeho data splňují kvalitativní poţadavky. Dalším krokem je jeho zpracování v systému, během kterého se prověřuje dostatek peněţních prostředků na účtu účastníka. Jestliţe je na účtu dostatek peněţních prostředků, převod se okamţitě zúčtuje. Účet banky příjemce je kreditován, účet banky plátce je debetován. Systém CERTIS je schopen během jedné hodiny zpracovat cca transakcí. Prostřednictvím komunikační sítě jsou zpracované transakce předávány účastníkům. V době mezi hod. a hod. v den D je prováděno tzv. dolaďování zůstatků na účtech mezibankovního platebního styku. Banky mohou ještě získat peněţní prostředky na mezibankovním trhu Výše poplatků v systému CERTIS Systémem stanovování poplatků Česká národní banka motivuje účastníky systému, aby do zúčtovacího centra zasílali svá data během účetního dne dle stanovených časových pásem zpracování uvedených v sazebníku (ceníku). Sazebník poplatků je rozdělen na základní cenu jedné vstupní poloţky (transakce), která je závislá na počtu poloţek zpracovaných v měsíci (= čím je za měsíc zpracováno vyšší mnoţství poloţek, tím je základní cena jedné vstupní poloţky levnější), a na příplatku ke vstupní poloţce dle daného časového pásma zpracování. Dále se rozlišuje, zda se jedná o vstupní neprioritní či prioritní poloţku. Od vzniku systému CERTIS byl harmonogram účetního dne a s ním i související ceník několikrát měněn. Cílem České národní banky bylo nejen prodlouţit provozní hodiny, ale také snaha o optimalizaci přesnosti denní uzávěrky účetního dne. Systém poplatků v sobě zahrnuje jak motivační fázi pro účastníky systému, tak i skutečné náklady na zpracování dat a provoz zúčtovacího centra. Na počátku účetního dne je nejlevnější zpracování jedné vstupní neprioritní poloţky (pásmo č. I. tj. od hod. dne D-1 do 7.00 hod. dne D). Účastníci systému tak zaplatí poplatek za poloţku 0,12 Kč (přiráţka za časové pásmo je stanovena ve výši 0,- Kč). 23

24 Na konci účetního dne je vstupní neprioritní poloţka nejdraţší (pásmo č. VI. tj. od hod. do hod. dne D). Cena poloţky je 50,12 Kč. U prioritních vstupních poloţek je systém stanovení poplatku podobný. V poplatkovém pásmu č. I. aţ III. stojí zpracování poloţky 5,- Kč, v poplatkovém pásmu č. VI. cena poloţky je 50,- Kč. Ceny uvedené u výše uvedených prioritních a neprioritních poloţek jsou počítány bez mnoţstevní slevy za zpracování velkého počtu poloţek v měsíci, tj. do kusů poloţek. Česká národní banka usiluje o to, aby účastníci systému zasílali největší počty poloţek v prvních časových pásmech účetního dne. Na konci účetního dne zúčtovací centrum zpracovává malé mnoţství poloţek, většinou s převody vzniklými z mezibankovních obchodů. Od poplatků jsou osvobozeny všechny výstupní poloţky a vstupní nosiče dat zaslané prostřednictvím automatického systému přenosu zpráv (CERTIS SPZ) a AMOS Statistická data systému CERTIS Systém CERTIS je základním stavebním kamenem českého mezibankovního zúčtování. Jedná se o stabilní systém, který počátkem devadesátých let minulého století nahradil systém mezibankovního zúčtování ABO. Od svého vzniku prošel několika fázemi modernizace v souladu s poţadavky mezibankovního trhu. Obrázek číslo 4. Počet průměrných denních poloţek zpracovaných v systému CERTIS Zdroj: Česká národní banka: Statistické údaje [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 24

25 Obrázek číslo 5. Objem průměrných denních obratů zpracovaných v systému CERTIS Zdroj: Česká národní banka: Statistické údaje [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Jak je patrno z obrázku číslo 4 a číslo 5, systém jiţ několik let plní svou funkci a pomáhá tak k rychlému a bezproblémovému vypořádání mezibankovních převodů. Počet převodů v systému je za uvedené období stále rostoucí. Hodnota průměrných denních obratů za rok 2011 je stále oproti roku 2007 niţší, nicméně oproti roku 2010 se mírně zvýšila. Na obrázku číslo 6 je znázorněn počet průměrných denních poloţek, zpracovaných v systému CERTIS za jednotlivé měsíce roku Nejméně poloţek bylo zpracováno v měsících srpnu (1,9 mil. poloţek), naopak nejvýše v měsíci prosinci (2,3 mil. poloţek). V roce 2011 bylo v průměru denně zpracováno 1,94 mil. poloţek. Obrázek číslo 7 vykazuje hodnotu průměrných denních obratů zpracovaných v systému CERTIS za jednotlivé měsíce roku Největší hodnota průměrných denních obratů byla v měsíci dubnu (cca 559 mld. Kč), naproti tomu nejmenší hodnota průměrný denních obratů byla v měsíci srpnu (cca 508 mld. Kč). Průměrná denní hodnota poloţek činila 533,2 mld. Kč. Za rok 2011 zpracovalo zúčtovací centrum celkem 490,2 mil. převodů v celkové hodnotě mld. Kč. 25

26 Obrázek číslo 6. Počet průměrných denních poloţek zpracovaných v systému CERTIS za rok 2011 Zdroj: Česká národní banka: Statistické údaje [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Obrázek číslo 7. Objem průměrných denních obratů zpracovaných v systému CERTIS za rok 2011 Zdroj: Česká národní banka: Statistické údaje [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 26

27 2.3. Systém krátkodobých dluhopisů (SKD) Systém krátkodobých dluhopisů je provozován Českou národní bankou na základě zákona o České národní bance 17. SKD zajišťuje samostatnou evidenci cenných papírů a systém vypořádání obchodů s těmito cennými papíry. Jde o krátkodobé cenné papíry, které jsou vydávány Českou republikou v zastoupení Ministerstva financí ČR a o krátkodobé cenné papíry, vydávané Českou národní bankou. Cenné papíry jsou vydávány v tuzemské měně a v elektronické (zaknihované) podobě. SKD zajišťuje tyto funkce: a) evidenci cenných papírů dle jednotlivých vlastníků a emitentů; b) primární prodej státních dluhopisů a dluhopisů České národní banky; c) vypořádání obchodů s cennými papíry; d) splacení jistiny dluhopisů a výplaty výnosů; e) moţnost čerpání vnitrodenního úvěru prostřednictvím systému CERTIS; Účastníky v SKD rozdělujeme do tří skupin: 1) Klient jde o fyzickou nebo právnickou osobu, která má uzavřenou smlouvu (nebo několik smluv) o účtu vlastníka cenných papírů s Českou národní bankou. Na účtu jsou evidovány cenné papíry vlastněné klientem. Klient má přístup ke svému účtu prostřednictvím agenta. 2) Custodian jedná se o právnickou osobu, která uzavřela s Českou národní bankou smlouvu (smlouvy) o účtu zákazníků v SKD. Na účtech je vedena evidence cenných papírů ve vlastnictví jiných osob (klientů custodiana). K jednotlivým účtům zákazníků má custodian přístup prostřednictvím agenta. 3) Agent má zajištěno on-line spojení se SKD, uzavírá s Českou národní bankou dohodu o přístupu ke komunikační bráně a smlouvu o účasti v SKD. Agent musí mít zřízen účet mezibankovního platebního styku v zúčtovacím centru, nebo mít veden účet u banky, která má zřízen účet platebního styku v zúčtovacím centru. Prostřednictvím účtu je hrazeno vypořádání plateb custodiánů, klientů a agentů. Agent na základě smlouvy poskytuje sluţby všem účastníkům. 17 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 27

28 V závěru roku 2010 bylo v SKD registrováno 113 klientů, 6 custodianů, 19 agentů a vedeno 157 majetkových účtů Systém ABO Systém ABO (Automatizované bankovní operace) byl připravován jiţ od šedesátých let dvacátého století. Bohuţel při jeho vývoji došlo k mnohaletému zdrţení. Systém ABO 18 byl zaveden v ČSSR v roce Na svoji dobu byl velice pokrokový a zrychlil a zefektivnil provádění platebních operací. Jeho nevýhodou bylo to, ţe byl navrţen pro jednostupňovou bankovní soustavu, coţ přineslo problémy v počátcích devadesátých let minulého století. Systém ABO vyuţívaly pro své zúčtování existující banky (Ţivnostenská banka, Československá obchodní banka, Česká státní spořitelna, Slovenská státní spořitelna, Investiční banka) a samozřejmě Státní banka Československá se svými pobočkami. Proces zúčtování převodů mezi bankami v systému ABO je schematicky vyobrazen na obrázku číslo 8. Obrázek číslo 8. Česko Schéma mezibankovního zúčtování v systému ABO v ČSSR Slovensko Banka Banka Banka Banka Banka Banka Banka Výpočetní středisko Výpočetní středisko Banka Praha Bratislava Banka Banka Banka Banka Banka Banka Poznámka: Textem Banka jsou označeny banky (Ţivnostenská banka, Československá obchodní banka, Česká státní spořitelna, Slovenská státní spořitelna, Investiční banka). Zdroj: Zpracováno na základě informací od Ing. Zbyňka Kalabise vedoucího diplomové práce na BIVŠ 18 Zavádění systému ABO je popsáno v kapitole číslo 2 v mé bakalářské práci Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice, zpracované na BIVŠ v dubnu

29 Základem systému ABO byla dvě výpočetní střediska v Praze a Bratislavě, na které byly napojeny banky. Podklady pro zúčtování (data s převody) byly zasílány jednotlivými bankami do výpočetních středisek, kde se zpracovávaly ve večerních a nočních hodinách a následující pracovní den byly vráceny zpět bankám nebo zaslány do druhého výpočetního střediska. Zde jsou příklady: a) převod uskutečněný na území Česka probíhal například od klienta, který měl zřízen svůj účet u Československé obchodní banky ve prospěch účtu klienta České státní spořitelny, prostřednictvím výpočetního střediska v Praze; b) převod uskutečněný mezi Českem a Slovenskem probíhal například z účtu klienta České státní spořitelny ve prospěch účtu klienta Slovenské státní spořitelny prostřednictvím obou výpočetních středisek v Praze a Bratislavě. Obrázek číslo 9. Schéma zúčtování v systému ABO mezi pobočkami SBČs v ČSSR Česko Slovensko Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka SBČs SBČs SBČs SBČs Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka SBČs SBČs SBČs SBČs SBČs SBČs SBČs SBČs SPD SPD SPD SPD SPD SPD Výpočetní středisko Praha Výpočetní středisko Bratislava SPD SPD SPD SPD Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka Pobočka SBČs SBČs SBČs SBČs SBČs SBČs SBČs SBČs SPD středisko přenosu dat (krajské výpočetní středisko) SBČs Státní banka Československá Zdroj: Zpracováno na základě informací od Ing. Zbyňka Kalabise vedoucího diplomové práce na BIVŠ 29

30 Zúčtování převodů v systému ABO v rámci Státní banky Československé je znázorněno na obrázku číslo 9. Pobočky SBČs předávaly data s převody do krajských výpočetních středisek (SPD střediska přenosu dat), kde byla prováděna formální kontrola pořízených dat (transakcí) tzv. validace. Následně byly data zaslány ke zpracování do výpočetních středisek v Praze a Bratislavě. Po zpracování převodů byly data vráceny prostřednictvím krajských výpočetních středisek na příslušnou pobočku SBČs nebo předány do výpočetního střediska v druhé republice. Převody mezi Českem a Slovenskem byly zúčtovávány aţ druhý pracovní den. Platby byly nejprve odepsány na vrub účtu klienta, zúčtovány přes vzájemné účty hlavní knihy na novo a souhlasně (analogie loro a nostro) a teprve druhý pracovní den byly zúčtovány ve prospěch účtu příjemce. Převody v rámci republiky byly zúčtovány ještě ten týţ den. Některým klientům Státní banky Československé bylo umoţněno, aby svá data s převody předávali nebo přebírali (případně obojí předání i příjem dat) přímo v krajských výpočetních střediscích, a to na magnetických páskách a později na disketách. K tomu tito klienti museli uzavřít příslušnou smluvní dokumentaci na pobočce SBČs a na základě ní pak platební styk provozovali přes krajská výpočetní střediska. Tento způsob předávání dat můţe povaţovat za předchůdce dnešního přímého bankovnictví. Koncem roku 1989 se Státní banka Československá musela přizpůsobit novým politickoekonomickým změnám. Jako jeden z prvních jejích kroků bylo oddělení emisní a úvěrověobchodní činnosti. Počátkem roku 1990 vznikly ze stávající Státní banky Československé tři nové subjekty. Prvním subjektem byla nová Státní banka Československá, která se změnila na centrální banku trţního typu, jejímţ hlavním úkolem byla emisní činnost. Dalšími subjekty byly obchodní banky, a to Komerční banka Praha a Všeobecná úvěrová banka Bratislava. Tyto obchodní banky převzaly úvěrově-obchodní činnosti ze staré Státní banky Československé. Akce převzetí těchto činností znamenala vést agendu z pověření (převzetí klientů a jejich závazků). Po roce 1989 došlo k masivnímu vzniku nových bank. Státní banka Československá musela najít řešení, jak zapojit nové banky do systému mezibankovního zúčtování a přitom zachovat formát čísla účtu v systému ABO. Z širšího pohledu lze říci, ţe systém ABO byl předchůdce současného systému CERTIS. 30

31 V roce 1991 měly stovky tisíc klientů vedeny účty ve formátu ABO. Banky, které působily na českém trhu, nechtěly přečíslovat čísla klientských účtů. Ve stejném roce byly všechny banky označeny identifikačním kódem banky (současný název kód platebního styku ). Struktura čísla účtu ve formátu ABO je vyobrazena na obrázku číslo 10. Obrázek číslo 10. Struktura čísla účtu v systému ABO UUUUUK MMMMMOK PPB U čísla tzv. předčíslí M čísla tzv. matriky (základního čísla účtu) O tzv. druh organizace K tzv. kontrolní číslice na modulo 11 P číslo označující pobočku banky B číslo označující banku Zdroj: SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk, Praha: Bankovní institut vysoká škola, ISBN První část (šest čísel zleva) tvořilo předčíslí účtu a označovalo vyšší členění k základnímu číslu účtu. Druhá část byla tvořena základní matrikou čísla účtu. Klientský účet byl zaloţen na základním čísle účtu (základní matrika čísla účtu), jednotlivé produkty byly rozlišeny předčíslím (např. úvěrové, termínované, cizoměnové účty). Třetí část byla tvořena označením peněţního ústavu (první číslo zprava) a další dvě čísla označovala teritorium, resp. pobočku banky. Obrázek číslo 11. Průměrné denní počty účetních transakcí zpracovaných v ABO za rok 2010 Zdroj: Česká národní banka: Výroční zpráva ČNB 2010 [online]. c2011 [cit ]. Dostupný z www: zprava_2010.pdf 31

32 V současné době jde o informační systém České národní banky, ve kterém jsou zřizovány a vedeny účty státního rozpočtu (příjmové a výdajové účty) a účty státních institucí, které jsou na státní rozpočet napojeny, dále vnitřní účty České národní banky a jejich zaměstnanců. V roce 2010 byl systém ABO zmodernizován o nové funkce internetového bankovnictví (ABO-K). Prostřednictvím tohoto kanálu ČNB přijala ke zpracování téměř 39 milionu transakcí. K 31. prosinci 2010 bylo v systému ABO vedeno téměř aktivních účtů. Na obrázku číslo 11 je zobrazen průměrný denní počet účetních transakcí zpracovaných v ABO za rok Číslo účtu Tvorba čísla účtu je daná vyhláškou České národní banky 19. Tato vyhláška navazuje na předpis Evropské unie 20, který upravuje pravidla tvorby čísla účtu v souladu s pravidly mezinárodní standardizace IBAN (International bank account numer). Číslo účtu v platebním styku je jedinečný identifikátor dle definice zákona o platebním styku a slouţí k jednoznačné identifikaci účtu klienta, vedeného poskytovatelem platebních sluţeb (například bankou), působícím v České republice. Číslo účtu je pouţíváno jak v národním formátu, tak i ve formátu IBAN. Číslo účtu v národním formátu (pouţívá se u tuzemských převodů v CZK) je tvořeno identifikátorem účtu klienta a kódem platebního styku. Identifikátor účtu klienta můţe obsahovat nejvýše šestnáct znaků a je rozčleněn na první a druhou část. Kód platebního styku obsahuje čtyři číselné znaky, v písemné podobě musí být od identifikátoru účtu klienta zřetelně oddělen. Kódy platebního styku přiděluje poskytovatelům platebních sluţeb Česká národní banka. Schematické vyobrazení národního čísla účtu je znázorněno na obrázku číslo 12. Obrázek číslo 12. Schéma formátu národního čísla účtu UUUUUK-MMMMMMMMKM/XXXX Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, Praha: Management Press, ISBN Vyhláška ČNB č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku. 20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16 září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/

33 Prvních šest numerických znaků označených jako U a K zleva (K je kontrolní číslice) tvoří první část identifikátoru účtu klienta, dříve téţ vyjadřovaná jako předčíslí čísla účtu. Úvodní nuly v této části jsou bez významu a tato část vůbec nemusí být v čísle účtu obsaţena. Druhá část identifikátoru čísla účtu (za pomlčkou) můţe být tvořena nejméně dvěma a nejvýše deseti numerickými znaky M včetně kontrolní číslice K. Dříve téţ označovaná jako kořen nebo základ čísla účtu. Poslední čtyři numerické znaky X za lomítkem, tvoří kód platebního styku, dříve nazývaný jako kód banky. Znaky K jsou kontrolní číslice dopočítané podle algoritmu na modulo V praxi zajišťuje modulo 11 automatickou kontrolu při typování čísla účtu do informačních systémů bank. IBAN je formát mezinárodního čísla účtu, který je definován mezinárodní normou 22. Důvodem jeho zavedení byla snaha o podporu automatizovaného zpracování přeshraničních převodů. Přispívá ke zrychlení, zjednodušení a zlevnění přeshraničního platebního styku. Obsahuje alfabetické a číselné znaky. IBAN se můţe skládat z maximálně 34 znaků. Číslo účtu ve formátu IBAN je pro Českou republiku tvořeno 24 alfanumerickými znaky a je schematicky vyobrazeno na obrázku číslo 13. Obrázek číslo 13. Schéma formátu čísla účtu IBAN v České republice CZYY XXXX UUUU UKMM MMMM MMMM Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, Praha: Management Press, ISBN První a druhý znak tvoří označení země, tj. písmena CZ. Třetí a čtvrtý znak, jsou kontrolní číslice, které umoţňují programovou (softwarovou) kontrolu čísla účtu 23 proti chybně zadanému (natypovanému) číslu účtu, například při přepsání či překlepu klienta (uţivatele). Pátý aţ osmý znak se skládá z číslic kódu platebního styku z tuzemského platebního styku. Devátý aţ dvacátý čtvrtý znak je sloţen z číslic identifikátoru účtu klienta. Ukázka čísla účtu ve formátu IBAN a národního čísla účtu je vyobrazena na obrázku číslo Modulo 11 Algoritmus kontroly pro účely vytvoření jednotlivých částí identifikátoru účtu klienta. Tento algoritmus je uveden v příloze č. 1, vyhlášky ČNB č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku. 22 Norma ISO Financial services International Bank Account Number. 23 Jde o kontrolu na modulo 97 viz International Bank Account Number, verze EBS 204 ze srpna

34 Obrázek číslo 14. Příklady formátů čísel účtů pouţívaných v České republice Národní (tuzemské) číslo účtu Elektronická forma čísla účtu ve formátu IBAN Písemná forma čísla účtu ve formátu IBAN /0300 CZ CZ /2100 CZ CZ Zdroj: vlastní úpravy Číslo účtu ve formátu IBAN můţe mít dvě podoby. Elektronickou podobu, uvádí se dohromady (bez mezer), a písemnou podobu, při které se uvádí s mezerou za kaţdou čtveřicí znaků. Formát čísla účtu IBAN je jiţ standardně uváděn bankami ve smlouvách o zřízení a vedení účtu a na výpisech z těchto účtů Základní platební instrumenty bezhotovostního platebního styku pro převody peněžních prostředků 24 Převody peněţních prostředků řadíme mezi platební sluţby. Jde o základní sluţbu platebního styku. Platební sluţba můţe být realizována jako vnitrobankovní, vnitrostátní nebo přeshraniční. Realizuje se hotovostní či bezhotovostní formou. Pokud hovoříme o převodech do zahraničí mimo Evropský hospodářský prostor, nejedná se o platební sluţbu. Ve svém výkladu se zaměřím na nástroje bezhotovostního tuzemského platebního styku 25, a to na úhradu a inkaso, prováděné prostřednictvím platebního systému CERTIS. Úhrada a inkaso jsou nástroje nedokumentárního platebního styku. Převod není doprovázen ţádnými dokumenty. Podmět k převodu (platbě) můţe být dán příkazem v písemné podobě, elektronicky, případně i jiným způsobem. Při realizaci převodu nevstupuje ani jedna banka do závazku vůči svému klientovi jedná se o tzv. bezzávazkový vztah. Úhradu můţeme definovat jako odepsání částky platební transakce (částky převodu) z platebního účtu plátce, při níţ platební příkaz k platební transakci dal plátce bance (svému 24 Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, Praha: Management Press, ISBN Popis vnitrobankovního platebního styku je uveden v mé bakalářské práci Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice, zpracované na BIVŠ v dubnu

35 poskytovateli platebních sluţeb). Základním platebním nástrojem je jednorázový příkaz k úhradě, hromadný příkaz k úhradě nebo trvalý příkaz k úhradě. Inkaso můţeme definovat jako odepsání částky platební transakce (částky převodu) z platebního účtu plátce, při níţ platební příkaz k platební transakci dal příjemce platby na základě souhlasu, který dal plátce příjemci, svému poskytovateli. Základním platebním nástrojem je jednorázový příkaz k inkasu, hromadný příkaz k inkasu nebo trvalý příkaz k inkasu. Tuzemské mezibankovní inkaso je postaveno na bázi metody Debet Mandate Flow (DMF), tj. kontroly souhlasu s inkasem na účtu plátce Povinné a nepovinné náležitosti platebního příkazu Banka (platební instituce) můţe platební příkaz řádně zpracovat pouze v případě, ţe klient (plátce nebo příjemce) vyplní všechny povinné (obligatorní) náleţitosti příkazu k převodu. Mezi povinné náleţitosti platebního příkazu patří: a) označení, zda se jedná o příkaz k úhradě nebo k inkasu; b) identifikátor účtu plátce a kód platebního styku (číslo účtu plátce); c) identifikátor účtu příjemce a kód platebního styku (číslo účtu příjemce); d) měna částky převodu (pro tuzemský platební styk měna v CZK) a výše hodnoty převodu; e) podpis výstavce, který je shodný s podpisovým vzorem k platebnímu účtu. V případě elektronické platební sluţby se jedná o označení příslušným elektronickým podpisem v souladu s podmínkami daného poskytovatele. Mezi nepovinné náleţitosti platebního příkazu patří datum vystavení platebního příkazu, datum splatnosti a platební symboly (variabilní, konstantní, specifický) Zúčtování úhrady a inkasa V tomto bodě vysvětlím průběh zpracování úhrady a inkasa prostřednictvím platebního systému CERTIS, od odepsání peněţních prostředků z účtu plátce po připsání peněţních prostředků ve prospěch účtu příjemce. Nejprve začnu úhradou, která je graficky vyjádřena na obrázku číslo 15 (černé šipky), jedná se o převod ve výši 100 Kč, který zasílá klient banky A ze svého účtu A1 ve prospěch účtu klienta B1, banky B. 35

36 Obrázek číslo 15. Průběh upracování úhrady a inkasa platebním systémem CERTIS BANKA A CERTIS BANKA B (poskytovatel plat. sluţeb) Nostro účet ÚPS Nostro účet ÚPS (poskytovatel plat. sluţeb) Zrcadlo ÚPS Klientský účet A1 Zrcadlo ÚPS Klientský účet B UPS - účet platebního styku Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, Praha: Management Press, ISBN s vlastními úpravami. Splnil-li klient banky A všechny podmínky pro uskutečnění převodu (odepsání platební transakce), banka A odepíše peněţní prostředky z jeho účtu A1 ve prospěch zrcadlového účtu k účtu platebního styku v ČNB. Toto účtování se odehrává v platebním systému banky A. Banka A odešle dávku (elektronický nosič) s tímto převodem do ZC ČNB ke zpracování. Systém CERTIS dávku zpracuje a účetně zatíţí stranu má dáti nostro účtu platebního styku banky A (účet poskytovatele plátce) a zúčtuje ve prospěch strany dal nostro účtu platebního styku banky B (účtu poskytovatele příjemce). Banka B obdrţí ze ZC ČNB dávku s tímto převodem a zúčtuje je ji ve svém platebním systému. Banka B následně debetuje svůj zrcadlový účet k účtu platebního syku ve prospěch účtu klienta B1. V případě klientské úhrady jsou do ZC ČNB zasílány typy poloţek HD: 11 nebo HD: 01. Poloţka HD:11 označuje neprioritní (standardní) klientský převod klient - klient. Poloţka HD: 01 označuje prioritní klientský převod klient klient. Pomocí obrázku číslo 15 vysvětlím i inkasní převod. Klient banky A bude chtít inkasním způsobem obdrţet 50 Kč z účtu klienta B1. Převod ve formě inkasa je rozdělen na dvě části, na část neúčetní (na obrázku zobrazena modrými šipkami) a část účetní (na obrázku zobrazena červenými šipkami). Neúčetní část je pouze ţádostí (výzvou), zda je inkaso přípustné, tj. nemění se zůstatky účtů. Účetní část odepíše peněţní prostředky z klienta B1 (účtu plátce). 36

37 Banka A zašle (formou dávky) neúčetní ţádost do ZC ČNB, které ji předá bance B. Banka B zkontroluje, zda jsou splněny všechny podmínky pro uvolnění peněţních prostředků z účtu klienta B1. Je-li vše splněno, jsou peněţní prostředky odepsány z účtu plátce ve prospěch zrcadlového účtu banky B, který slouţí pro platebního styku s ČNB. Banka B zašle tento převod do ZC ČNB k zúčtování. ZC ČNB převod zpracuje a převede peněţní prostředky z nostro účtu platebního styku banky B na nostro účet platebního styku banky A. Po obdrţení dávky ze ZC ČNB banka A připíše peněţní prostředky ve prospěch klientského účtu A1 (účtu příjemce) ze svého zrcadlového účtu slouţícího pro platební styk s ČNB. V případě klientského inkasa jsou do ZC ČNB zasílány tyto typy poloţek HD: 32, HD: 12 nebo HD: 55. Poloţka typu HD: 32 je neúčetní ţádost o inkaso. Banka plátce na tuto poloţku můţe reagovat poloţkou HD: 55 zamítnutí ţádosti o inkaso v případě, ţe nejsou splněny podmínky pro inkaso. V opačném případě inkaso povolí a do ZC ČNB zašle typ poloţky HD: 12 - účetní odpověď na ţádost o inkaso. V následujících kapitolách se budu zabývat lhůtami platebního styku, mimo jiné i v souvislosti s tuzemským mezibankovním platebním stykem Okamžik přijetí platebního příkazu a lhůty pro provádění platebních transakcí 26 Klienta (uţivatele platebních sluţeb) zajímají při poskytování platebních sluţeb ceny za platební sluţby a lhůty zpracování. Ceny jsou dány vzájemnou dohodou mezi bankou (poskytovatelem platebních sluţeb) a klientem. Lhůty platebního styku jsou upraveny zákonem o platebním styku a jsou stanoveny jako lhůty maximální. Lhůty se začínají počítat od okamţiku přijetí platebního příkazu k provedení platební transakce. Za okamţik přijetí platebního příkazu můţeme povaţovat takový okamţik, kdy banka obdrţí platební příkaz přímo od plátce nebo z podmětu příjemce. Můţe se tedy jednat jak o příkaz k úhradě, tak i o příkaz k inkasu. Na stanovení okamţiku přijetí platebního příkazu je také rozhodující forma předání příkazu a to, zda byl příkaz bance předán na papírovém nosiči či elektronicky. Zákon o platebním styku zmiňuje ještě jeden termín - okamţik blízko konce provozní doby. Jestliţe je tento termín definován ve smluvních 26 Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, Praha: Management Press, ISBN

38 podmínkách mezi bankou a klientem a příkaz je předán v tento okamţik, nastává okamţik přijetí příkazu aţ následující pracovní den. To samé platí i pro předání příkazu v okamţiku, kdy banka nevykonává svoji činnost. Banka a klient se mohou dohodnout na odloţené splatnosti platební transakce. Jde o případ, kdy klient uvedl na příkaze datum splatnosti. Pak je tento okamţik povaţován za okamţik přijetí platebního příkazu. Jestliţe jsou splněny všechny podmínky 27 dohodnuté mezi klientem a bankou a nebrání-li k odepsání peněţních prostředků jiné právní předpisy 28, jsou peněţní prostředky odepsány z účtu klienta (plátce). Lhůty platebního styku můţeme rozdělit podle následujících kritérií: a) z pohledu poskytovatelů platebních sluţeb na lhůty vnitrobankovní (v rámci jedné banky), poskytovatele plátce (banka plátce), poskytovatele příjemce (banka příjemce); b) z pohledu formy peněţních prostředků na lhůty hotovostní a bezhotovostní; c) z pohledu území, kde se platební transakce provádějí na vnitrostátní, přeshraniční, zahraniční. Celková lhůta trvání převodu je dána součtem lhůt, jak na straně banky plátce, tak na straně banky příjemce Lhůty z pohledu poskytovatele platebních služeb plátce při provádění bezhotovostních převodů Jestliţe dochází k platební transakci (převodu) v rámci jedné banky na území České republiky v CZK, musejí být peněţní prostředky připsány na účet příjemce nebo dány příjemci k dispozici nejpozději do konce pracovního dne, v němţ nastal okamţik přijetí příkazu k převodu, tj. D+0. Pokud však platební transakce bude zahrnovat směnu měn, můţe se banka a klient (plátce) dohodnou na lhůtě D Příkaz je správě vyplněn a má všechny povinné náleţitosti; klient má dostatek peněţních prostředků na svém účtu. 28 Například: 1) zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti financování terorizmu byl-li bankou tento úkon vyhodnocen jako podezřelý obchod a byl-li nahlášen na Finančně analytický útvar Ministerstva financi České republiky. 2) zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění banka příkaz nemůţe provést z důvodu blokace (exekuce) na klientském účtu. 38

39 Níţe popsané lhůty v této kapitole se počítají od okamţiku přijetí platebního příkazu k provedení platební transakce klienta (plátce; uţivatele) platebních sluţeb od banky plátce (poskytovatele plátce) k připsání peněţních prostředků ve prospěch banky příjemce (poskytovatele příjemce). V případě bezhotovostního převodu v CZK z účtu plátce směrovaného do jiného peněţního ústavu (převod v rámci systému CERTIS) zajistí banka plátce, aby peněţní prostředky byly připsány na účet banky příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne, tj. D+1, po okamţiku přijetí platebního příkazu. Klient se můţe dohodnout se svojí bankou na lhůtě D+2, jde-li o platební transakci: a) v měně EUR, byl-li dán papírový příkaz a jeţ nezahrnuje směnu (měna účtu a měna platby je v EUR); b) v měně EUR, byl-li dán papírový příkaz a jeţ zahrnuje směnu měn mezi měnou členského státu EHP, na jehoţ území ke směně dochází a měnou EUR (měna účtu příjemce je například v CZK a měna účtu plátce a měna platby je v EUR); c) v CZK, která je prováděna na území České republiky a zahrnuje jinou směnu měn, neţ je směna mezi CZK a EUR (např. účet plátce je veden v měně JPY, ale převod musí proběhnout v CZK prostřednictvím platebního systému CERTIS, a proto platební příkaz zní na CZK). Klient se můţe dohodnout se svojí bankou na lhůtě D+4, jde-li o platební transakci: a) v měně EUR, zahrnuje-li směnu mezi EUR a jinou měnou, neţ měnou členského státu, na jehoţ území dochází k dané směně (např. příkaz k převodu je dán v měně EUR z účtu vedeného v CZK nebo z účtu v měně EUR směrovaný ve prospěch účtu příjemce v měně USD do USA); b) v CZK, která není prováděna na území České republiky (platební příkaz zaslaný v CZK mimo území České republiky); c) v měně jiného členského státu EHP, kromě měny EUR (např. platební příkaz na převod PLN z účtu vedeného v CZK v České republice, který je zasílaný do Polska) Lhůty z pohledu poskytovatele platebních služeb příjemce při provádění bezhotovostních převodů Banka příjemce (poskytovatel platebních sluţeb příjemce) připíše platební transakci na účet klienta (příjemce), nebo nevede-li účet, dá klientovi (příjemci) částku platební transakce 39

40 k dispozici, neprodleně po té, kdy ji obdrţela na svůj účet (účet poskytovatele příjemce), tj. D+0. Jestliţe jde o platební transakci v měně jiného, neţ členského státu EHP, tak banka příjemce (poskytovatel příjemce) připíše částku klientovi (příjemci) na účet nebo mu částku platební transakce dá k dispozici (nevede-li klientovi účet) nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy ji obdrţela, tj. ve lhůtě D+1. V zákoně o platebním styku je sice pouţito slovo neprodleně, ale v praxi to znamená, ţe banka (poskytovatel) provede okamţitý přípis částky platební transakce aţ po té, co získá všechny potřebné informace o platební transakci Lhůty pro připisování peněžních prostředků vložených na účet (vklady v hotovosti) Lhůty pro vklad hotovosti na účet jsou stanoveny odlišně pro různé subjekty (klienty; uţivatele). Zákon o platebním styku rozděluje subjekty na spotřebitele a drobné podnikatele a na ostatní subjekty (právnické osoby). Pro spotřebitele a drobné podnikatele zaručuje rychlejší servis bank (poskytovatelů platebních sluţeb). Vloţí-li klient (uţivatel), který je spotřebitelem nebo drobným podnikatelem hotovost na účet, který je veden ve stejné měně jako je přijatá hotovost, připíše banka peněţní prostředky neprodleně po jejich okamţiku přijetí, tj. D+0. Učiní-li tuto operaci klient, který není spotřebitelem ani drobným podnikatelem, můţe banka (poskytovatel) peněţní prostředky připsat na účet aţ následující den, tj. D+1. V praxi se však toto dělení na různé subjekty neděje. Banky (poskytovatelé platebních sluţeb) zpracovávají hotovost všech svých klientů jednotně, byť by pro ně toto dělení subjektů mohlo být z ekonomického pohledu výhodné (z pohledu úročení peněţních prostředků na účtech klientů). 40

41 3. Mezibankovní zúčtování ve Slovenské republice Národní banka Slovenska zahájila svoji činnost 1. ledna 1993 v souladu se zákonem o Národní bance Slovenska 29. Jde o subjekt zcela nezávislý, který plní funkci centrální banky Slovenské republiky. Národní banka Slovenska převzala od Úřadu pro finanční trh k 1. lednu 2006 dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví, kapitálového trhu, pojišťovnictví a důchodového spoření. Tímto dnem byla dokončena integrace dohledu nad finančním trhem. Jejím cílem bylo posílení stability finančního trhu, dodrţování pravidel hospodářské soutěţe a ochrana klientů. Od 1. ledna 2009 (den, kdy se Slovenská republika vzdala své národní měny slovenské koruny a přijala za vlastní měnu euro) se stala centrální banka Slovenska součástí Eurosystému, ve kterém jsou sdruţeny centrální banky všech zemí eurozóny 30 a tvoří s nimi Evropský systém centrálních bank. V rámci svého hlavního cíle udrţení cenové stability, se kromě jiného soustřeďuje na plynulé fungování platebních a zúčtovacích systémů, zabezpečuje, řídí a kontroluje platební styk a zúčtování dat platebního styku a peněţní oběh. Dohlíţí na plynulost a hospodárnost celého systému v souladu se zákonem o platebních sluţbách Historie vzniku platebního systému ve Slovenské republice Slovenská republika vznikla k 1. lednu 1993 po zániku ČSFR. Mezibankovní platební systém CERTIS, který byl spuštěn v roce 1992, připadl České národní bance. V únoru roku 1993 bylo ve Slovenské republice zprovozněno nové zúčtovací centrum. Bankovní zúčtovací centrum Slovenska zahájilo svou činnost ke dni zavedení slovenské národní měny, slovenské koruny. 29 Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 566/1992 Zb., o Národnej banke Slovenska, v platném znění. 30 V současnosti je eurozóna tvořena 17 členskými státy Evropské unie - Estonsko Belgie, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Malta, Kypr, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko. Eurozóna zahrnuje i mimoevropská území, která jsou pod správou některých členských zemí eurozóny. 31 Zákon č. 492/2009 Z. z., o platobných sluţbách, v platném znění. 41

42 Bankovní zúčtovací centrum Slovenska provozovalo od roku 1993 mezibankovní platební systém SIPS (Slovak Interbank Payment System). Zúčtovací centrum neprovozovala Národní banka Slovenska, jednalo se samostatný subjekt, zaloţený jako akciová společnost. Akcionáři zúčtovacího centra byly banky působící ve Slovenské republice (Národní banka Slovenska, Všeobecná úvěrová banka, Slovenská záruční a rozvojová banka, Slovenská zemědělská banka, Slovenská spořitelna). Valná hromada akcionářů v roce 2002 rozhodla, ţe od 1. ledna 2003 převezme systém mezibankovního zúčtování SIPS od Bankovního zúčtovacího centra Slovenska Národní banka Slovenska. Důvodem této změny byla modernizace systému SIPS a zlevnění jeho provozu pro účastníky mezibankovního platebního styku. V průběhu dalších let systém SIPS prodělal několik zásadních změn. Mezi jednu z nejvýznamnějších změn patří přechod systému na zpracování převodů v reálném čase RTGS (Real Time Gross Settlement). Mezibankovní platební systém SIPS byl jediným systémem provozovaným na území Slovenské republiky od února roku 1993 aţ do konce roku Prostřednictvím systému bylo prováděno mezibankovní zpracování a zúčtování tuzemských převodů ve slovenské měně bez ohledu na výši převodu. Od 1. ledna 2009 působí ve Slovenské republice více platebních systémů, které jsou popsány v následných kapitolách TARGET, TARGET2 a TARGET2-SK 32 TARGET 33 byl platební systém, který zahájil svoji činnost v lednu Měl podpořit zavedení eura. Jednalo se o evropský nadnárodní platební a zúčtovací systém spravovaný Evropskou centrální bankou. Zakladateli systému byly evropské centrální banky. TARGET měl decentralizovanou strukturu. V době svého vzniku se skládal z 15 národních systémů RTGS a mechanismu platebního styku Evropské centrální banky (ECB). ECB hrála roli propojovatele, zajišťující jednotnou platformu pro zpracování přeshraničních převodů v měně euro. Kromě národních systémů RTGS a platebního mechanismu Evropské centrální banky byl systém spojen společnou infrastrukturou a postupy známými jako interlinking systém, jimţ byly technologie systému SWIFT na bázi sítě SWIFTNet FIN. 32 Zdroje: Národná banka Slovenska: TARGET [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, Praha: Management Press, ISBN Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer. 42

43 V polovině roku 2005 měl systém TARGET 17 členů (pouze národní zúčtovací systémy 15 původních systémů zemí EU, Evropské centrální banky a Polsko). Systém TARGET lze charakterizovat jako decentralizovaný evropský mezibankovní zúčtovací systém, který podporoval hladký průběh platebního styku a byl vytvořen k podpoře Eurosystému v oblasti definování a implementace měnové politiky eurozóny. Prostřednictvím systému TARGET bylo moţné uskutečnit přeshraniční převod v měně EUR stejně snadno jako by se jednalo o tuzemský převod v měně EUR v zemi, která za svoji měnu euro přijala. Systém TARGET byl následně nahrazen nástupnickým systémem TARGET2 v listopadu Na rozdíl od TARGETU je TARGET2 zaloţen na jednotné technologické a technické platformě Single Shared Platform SSP (Jednotná sdílená platforma). TARGET2 má tři úrovně řízení: první úroveň Rada guvernérů má nejvyšší pravomoc a zabezpečuje veřejnou funkci TARGETu2; druhá úroveň Centrální banky Eurosystému mají subsidiární pravomoc; třetí úroveň 3 Centrální banky (Deutsche Bundesbank, Banque de France a Banca dˇ Italia) vytvářejí a provozují SSP ve prospěch Eurosystému Účastníci systému TARGET2 Stejně jako v systému CERTIS i v systému TARGET2 můţeme účastníky rozdělit na přímé a nepřímé. Povinné členství v systému TARGET2 mají národní banky zemí eurozóny. Členem se můţe stát i centrální (národní) banka státu, která euro nezavedla jako tuzemskou měnu. Musí však dodrţovat pravidla procesu zpracovávání plateb. Podkladem pro účast v systému TARGET2 je uzavření smlouvy mezi Eurosystémem a účastníkem systému. Přímými účastníky se mohou stát dle podmínek pro účast v systému TARGET2: a) úvěrové instituce (banky) sídlící v Evropském hospodářském prostoru včetně případu, kdy jednají prostřednictvím pobočky sídlící v Evropském hospodářském prostoru; b) úvěrové instituce (banky) sídlící mimo Evropský hospodářský prostor za podmínky, ţe jednají prostřednictvím pobočky sídlící v Evropském hospodářském prostoru; c) národní centrální banky členských zemí EU a Evropské centrální banky. 34 Od po dobu šesti měsíců fungovaly systémy TARGET a TARGET2 paralelně. 43

44 Přímí účastníci musí mít u Evropské centrální banky (centrální banka Eurosystému) zaloţen alespoň jeden účet. Účet přímých účastníků je veden v platebním modulu PM. Nepřímým účastníkem v systému TARGET2 můţe být úvěrová instituce (banka) sídlící v Evropském hospodářském prostoru, která uzavře dohodu s přímým účastníkem o zadávání platebních příkazů a přijímání plateb prostřednictvím účtu PM přímého účastníka, a která byla jako nepřímý účastník uznána systémem, jenţ je součástí systému TARGET2. V roce 2010 bylo v sytému TARGET2 registrováno účastníků, ovšem pouze 866 bylo přímých Platební příkazy prováděné v systému TARGET2 TARGET2 zpracovává pouze převody v měně EUR. Účelem systému je umoţnit platební styk pro vysokoobjemové platby, kterými jsou především operace na peněţním trhu a směnárenské operace, a to vše při udrţení nízkých nákladů a vysoké bezpečnosti po dobu celého zpracování převodů. TARGET2 rozlišuje tři druhy platebních příkazů. Jde o příkaz k úhradě, příkaz k inkasu na základě povolení k inkasu a příkaz na převod likvidity. V systému TARGET2 se zpracovávají následující operace: 35 - platební příkazy, bezprostředně vyplývající z operací měnové politiky Eurosystému nebo s těmito operacemi souvisejí; - zúčtování eurové části devizových operací Eurosystému; - zúčtování převodů v eurech, které vyplývají z transakcí v rámci přeshraničních velkoobjemových zúčtovacích systémů; - zúčtování převodů v eurech, které vyplývají z transakcí v rámci platebních systémů pro klientské platby v eurech, jeţ mají systémový význam; - jakékoliv jiné platební příkazy v eurech určené účastníkům TARGET Základní principy systému TARGET2 Systém TARGET2 vychází ze způsobu brutto účtování. Jedná se o decentralizovaný zúčtovací systém, který vyuţívá celou infrastrukturu svých členů. Banky a další úvěrové 35 Citace - SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, Praha: Management Press, ISBN

45 instituce zúčtují převody svých klientů prostřednictvím účtů vedených u národních centrálních bank nebo u Evropské centrální banky. Přímí účastníci vyuţívají systém TARGET2 bez národních centrálních bank. U Evropské centrální banky jen vyrovnávají své pozice povinných minimálních rezerv (PMR). Jednotlivé zprávy (SWIFové zprávy) platebního styku jsou vyměňovány přímo mezi dvěma přímými účastníky systému TARGET2. Fungování systému TARGET2 se řídí těmito základními principy. Trţní princip tento princip lze chápat v souvislosti s hlavním úkolem TARGET2 tj. v souvislosti se zavedením jednotné monetární politiky v zemích Evropské měnové unie. Povinnost účasti v systému mají pouze národní centrální banky, které jsou členy Evropského systému centrálních bank a platebními operacemi zajišťují realizaci nástrojů měnové politiky. Pouţití systému TARGET2 není povinné pro různé mezibankovní platební operace nebo obchodní převody nečlenů. Neodvolatelnost tento princip navazuje na národní pravidla jednotlivých RTGS systémů. Platební příkazy předané systému TARGET2 jsou neodvolatelné od okamţiku, kdy jsou zúčtovány na vrub účtu příslušné národní centrální banky nebo účtu jiného člena u Evropské centrální banky. Definitivnost (princip jistoty) princip se váţe na skutečnost, ţe TARGET2 pouţívá pro řízení rizik v oblasti platebního styku pevná a jasná pravidla. Účastníkům systému TARGET2 toto dává jistotu při provádění platebních operací a eliminuje riziko zúčtování mezi účastníky systému s rozdílnými mechanismy platebního styku. Národní platební systémy si mohou ponechat své specifické znaky za předpokladu, ţe jsou kompatibilní s jedinečností měnové politiky Eurosystému i s úrovní rozhraní jiných členů systému. Jde zejména o tyto prvky harmonizace: a) zajištění vnitrodenní likvidity účastníků platebního systému; b) operační čas (provozní doba platebního systému); c) stanovení nepracovních dní, prázdnin, v přeshraničních převodech v systému TARGET2; d) cenová politika platebního systému; Provozní doba a poplatky systému TARGET2 Pro své členy je systém TARGET2 přístupný v době od 7:00 hodin ráno do 18:00 hodin večer. Zúčtování platebních operací je prováděno okamţitě po obdrţení kompletních 45

46 podkladů nezbytných pro zúčtování a při zajištění dostatečné likvidity. Pro klientské převody je systém TARGET2 otevřen pouze do 17:00 hodin. Tato hodina je stanovena stejně jak pro tuzemské, tak i pro přeshraniční klientské převody. Konec zúčtování (cut of time) pro mezibankovní převody je stanoven na 18:00 hodin. Systém TARGET2 je otevřen kaţdý den kromě sobot a nedělí, Velkého pátku a Velikonočního pondělí (dle kalendáře platného v sídle Evropské centrální banky), 1. května, 1. a 2. svátku Vánočního a Nového roku. Cenová politika systému TARGET2 je sloţena ze dvou poplatků. První poplatek tvoří měsíční paušál za účast v systému a vedení účtu PM a druhý je tvořen za zúčtování jednotlivé poloţky (transakce). Přímý účastník si můţe sám zvolit (ze dvou variant) výši měsíčního paušálního poplatku a k němu se vztahujícímu poplatku za transakci. Záleţí na celkovém počtu prováděných měsíčních transakcí účastníka. Můţe si vybrat z níţe uvedených variant. 1) 100 EUR za účet PM plus paušální poplatek ve výši 0,80 EUR za transakci (odpis z účtu), nebo 2) EUR za účet PM plus poplatek za transakci (odpis z účtu), určený v závislosti na objemu transakcí (počtu zpracovávaných poloţek) za měsíc takto: - pro prvních poloţek za měsíc je cena ve výši 0,60 EUR, - pro aţ poloţek za měsíc je cena stanovena na 0,50 EUR, aţ poloţek měsíčně je zatíţeno poplatkem 0,40 EUR, aţ poloţek měsíčně je zpoplatněno 0,20 EUR, - nad poloţek měsíčně pak činí poplatek 0,125 EUR. 36 Poplatky jsou účtovány příslušnou národní centrální bankou či Evropskou centrální bankou účastníkovi systému, který převody odesílá. Pokrývají náklady související s odesláním převodu příslušnou národní centrální bankou a zúčtováním ve prospěch přijímající národní centrální banky a jejího člena (banky) TARGET2-SK Platební systém TARGET2-SK provozuje a poskytuje Národní banka Slovenska. TARGET2- SK je slovenským komponentem platebního systému TARGET2. Pro TARGET2-SK platí 36 Citace - SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, Praha: Management Press, ISBN

47 stejné základní zásady a principy popsané ve výše uvedených kapitolách vztahujících se k platebnímu systému TARGET2, tj. i cenová politika. Na základě uzavřené smlouvy o účasti v TARGET2-SK 37 mezi Národní bankou Slovenska a přímým účastníkem je přímému účastníkovi zřízen PM účet v platebním systému TARGET2-SK určený na: - předávání platebních příkazů a přijímání plateb; - vyrovnání těchto plateb Národní bankou Slovenska. PM účet se skládá z čísla účtu a BIC 38 kódu. Národní banka Slovenska se můţe s účastníkem dohodnout na poskytnutí vnitrodenního úvěru 39, a to formou povoleného debetního přečerpání na PM účtu. Jestliţe je účastník povinen tvořit povinné minimální rezervy (PMR) 40, je zůstatek peněţních prostředků na účtu PM účastníka na konci pracovního dne povaţovaný za základ pro vyhodnocení skutečné výše PMR za dané období. Peněţní prostředky (zůstatky) na PM účtech se neúročí, neslouţí-li PM účty pro zajištění PMR. PM účet slouţí pro krytí (vyrovnání) platebních příkazů zadaných prostřednictvím systému TARGET2-SK i ke krytí (vyrovnání) platebních příkazů z tuzemského účtování v platebním systému EURO-SIPS. Kromě přímých účastníků uvedených v bodě Účastníci systému TARGET2 můţe Národní banka Slovenska povolit účast v systému TARGET2-SK i jiným přímým účastníkům. Účastníky jsou například: 41 a) pokladní správy ústředních nebo regionálních vlád členských států, které aktivně vystupují na peněţních trzích; 37 Zdroj: Národná banka Slovenska: Zmluva o účasti v TARGET2-SK [online]. c2010 [cit ]. Dostupný z www: 38 BIC Business Identifier Code, slouţí k označení banky nebo jiného poskytovatele platebních sluţeb v rámci systému SWIFT. Toto označení je pouţíváno od 3. listopadu Před tímto datem znamenala zkratka BIC - Bank Identifier Code. Jde o jedinečné označení daného subjektu v rámci systému SWIFT, které je nezaměnitelné ve smyslu ISO normy č Pravidla poskytování vnitrodenních úvěrů se řídí Rozhodnutím Národní banky Slovenska č. 8/2008 ze dne 16. prosince 2008 o všeobecných podmínkách poskytování vnitrodenního úvěru Národní bankou Slovenska, v platném znění. 40 PMR jsou tvořeny dle 20 zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 566/1992 Zb., o Národnej banke Slovenska, v platném znění. Výše PMR a jejich úročení je zveřejněno ve Vestnike Národnej banky Slovenska. 41 Zdroj: Rozhodnutie Národnej banky Slovenska z 2. marca 2010 č. 3/2010 o podmienkach účasti v TARGET2- SK v znení rozhodnutia NBS č. 10/2010 ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných rozhodnutím NBS č. 7/2011. dostupný z: 47

48 b) obchodníci s cennými papíry se sídlem v Evropském hospodářském prostoru; c) subjekty veřejného sektoru, které vedou a spravují účty klientů; d) subjekty, které spravují přidruţené systémy. K 1. dubnu 2011 měl platební systém TARGET2-SK 32 přímých účastníků a ţádného nepřímého účastníka. Ke stejnému datu měl tento systém přidruţené systémy, které jsou vyobrazeny na obrázku číslo 16. Obrázek číslo 16. Přidruţené systémy k TARGET2-SK Obchodné meno Adresa IČO Centrálny depozitár cenných ul. 29. augusta 1/A, Bratislava papierov SR, a.s. EURO SIPS Imricha Karvaša 1, Bratislava First Data Slovakia, s.r.o. Digital Park II, Einsteinova 25, Bratislava Zdroj: Národná banka Slovenska: Zoznam účastníkov TARGET2-SK [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Pravidla pro stanovení priorit platebních příkazů a jejich zpracování v TARGET2-SK 42 Přímí účastníci, kteří zadávají platební příkazy, mohou označovat jejich zpracování dle příslušné priority. Platební příkaz lze označit prioritní třídou 0 aţ 2. Běţný platební příkaz je označován prioritou třídy 2. Jestliţe není platební příkaz označen ţádnou prioritní třídou, má se za to, ţe se jedná o běţný platební příkaz. Prioritní třídou 2 jsou označovány nenaléhavé příkazy. Naléhavé platební příkazy jsou označovány prioritní třídou 1 a velmi naléhavé příkazy jsou značeny prioritní třídou 0. Centrálními bankami nebo jinými účastníky můţe být zaslán platební příkaz, který je označen prioritní třídou 0, jestliţe jde o převod zaslaný do a z Mezinárodní banky CLS. Dále jsou takto označovány převody likvidity v souvislosti s vyrovnáním přidruţeného systému. Touto 42 Zdroj: Národná banka Slovenska: Rozhodnutie Národnej banky Slovenska č. 3/2010 [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 48

49 prioritní třídou jsou označeny všechny platební příkazy zadávané do přidruţeného systému a slouţí k vyrovnání PM účtů. Plátce (banka) platebních příkazů prioritní třídy 2 a 1 můţe změnit prioritu platebních příkazů prostřednictvím informačního a kontrolního modulu ICM 43, a to s okamţitou účinností. U platebních příkazů zadaných s prioritní třídou 0 jiţ provést změnu prioritní třídy nelze. Účastníci platebního systému TARGET2-SK mohou označit platební příkaz časem zpracování (Časový indikátor zpracování příkazu). Není-li příkaz označen časem zpracování, příkaz se zpracuje ihned nebo nejpozději do konce pracovního dne. Záleţí na výši peněţních prostředků (likviditě) na PM účtu. Pro platební příkazy, které jsou označeny prioritní třídou 0 (velmi naléhavé platební příkazy) je uplatňován princip zpracování FIFO (first in, first out). Platební příkazy, které jsou označeny niţší prioritní třídou (naléhavé platební příkazy a běţné platební příkazy) jsou pozastaveny a čekají na vypořádání platebních příkazů s prioritní třídou 0. FIFO princip se pouţije analogicky i při zpracování platebních příkazů mezi prioritní třídou 1 a 2. Běţné platební příkazy se nezpracují hned, ale čekají, aţ se zúčtují naléhavé platební příkazy Režimy pro sdružování likvidity v TARGET2-SK 44 Národní banka Slovenska umoţňuje v systému TARGET2-SK dva reţimy sdruţování likvidity reţim Aggregating Liquidity (AL) a reţim Consolidated Aggregated Information (CAI). Reţimem AL zajišťuje sdruţování likvidity na PM účtech. V rámci reţimu CAI jsou poskytovány konsolidované informace o skupině PM účtů za pouţití modulu ICM. V kaţdém reţimu jsou seskupeni jednotliví členové (banky), kteří vytvářejí skupinu členů (skupinu bank). Cílem těchto reţimů je zjednodušit řízení likvidity v rámci skupiny bank a zabránit rozdrobení likvidity v různých systémech, které jsou sdruţeny do systému TARGET2. Tyto reţimy zvyšují spolehlivost a výkonnost zpracování příkazů v rámci 43 ICM jedná se modul SSP, který umoţňuje účastníkovi systému získávat informace v reţimu on-line, umoţňuje řídit likviditu, zadávat platební příkazy na převod likvidity. Tento modul lze také vyuţít k zadávání jednorázových zálohových příkazů v případě technických problémů systému účastníka. 44 Zdroj: Národná banka Slovenska: Rozhodnutie Národnej banky Slovenska č. 3/2010 [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 49

50 TARGET2. Kaţdá ze skupin má svého manaţera 45. Můţe se jednat i o jednu společnou osobu a to v případě, kdyţ celá AL skupina je součástí skupiny CAI. Reţim AL umoţňuje členovi skupiny zúčtovat platební příkazy, které má v zadrţení ve frontě z důvodu nekrytí účtu PM peněţními prostředky, buď prostřednictvím likvidity (peněţních prostředků) na PM účtu jiného člena skupiny, nebo na jiných PM účtech členů AL skupiny. Zúčtování proběhne pouze za dodrţení podmínky, ţe celková hodnota (suma) platebních příkazů zaslaných všemi členy skupiny AL nesmí přesáhnout hodnotu (sumu) dostupné likvidity na PM účtech všech členů AL skupiny. V reţimu CAI jsou kaţdému členovi skupiny a jejich příslušným centrálním bankám k dispozici informace vztahujících se k PM účtům na konsolidované úrovni celé skupiny. Jedná se zejména o zůstatky, obraty, vypořádané převody, příkazy čekající v zadrţené formě či případné informace o vnitrodenních úvěrech. Manaţer skupiny CAI můţe iniciovat převody mezi jednotlivými PM účty, a to prostřednictvím modulu ICM v rámci celé skupiny CAI Statistická data systému TARGET2-SK Platební systém TARGET2-SK je provozován Národní bankou Slovenska od počátku roku Počty, denní průměry a objemy (hodnoty) platebních transakcí za rok 2009 jsou vyobrazeny na obrázku 17. Obrázek číslo 17. Statistické údaje platebního systému TARGET2-SK, počet a objem (hodnota) zpracovaných transakcí za rok Objem transakcí je uveden v miliardách eur. Rok 2009 Jan. Feb. Mar. Apr. Máj Jún Júl Aug. Sep. Okt. Nov. Dec. Spolu Počet denný priemer Hodnota 163,86 90,35 69,79 66,17 62,64 67,18 59,95 58,96 59,28 62,97 54,94 65,53 881,62 - denný priemer 7,80 4,52 3,17 3,31 3,13 3,05 2,61 2,81 2,69 2,86 2,62 2,98 3,44 Zdroj: Národná banka Slovenska: Štatistické údaje [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 45 Například - Manaţerem skupiny CAI se rozumí člen skupiny, který byl určený (jmenovaný) ostatními členy skupiny pro monitorování a distribuci likvidity v rámci skupiny CAI v průběhu pracovního dne. 50

51 Za rok 2009 se v systému zúčtovalo kusů platebních transakcí v celkovém objemu 881,62 mld. EUR. Průměrný denní počet transakcí dosáhl 606 při průměrném denním objemu 3,44 mld. EUR. Nejvíce operací za toto období se zúčtovalo v březnu, a to v počtu transakcí, nejméně operací, a to transakcí, bylo zúčtováno v lednu. Největšího měsíčního objemu převáděných peněţních prostředků bylo dosaţeno opět hned v lednu roku 2009 při objemu 163,86 mld. EUR, nejmenšího objemu bylo dosaţeno v měsíci listopadu, a to pouze 54,94 mld. EUR. Tento největší lednový objem nebyl překonán ani v následujících měsících roků 2010 a V souvislosti s ostatními hodnotami sledovaných objemů (roky ) šlo o mimořádnou výši převedených peněţních prostředků, která se můţe vztahovat k zavedení nového platebního systému TARGET2-SK na Slovensku v souvislosti s přijetím nové národní měny euro. Rok 2010 byl z pohledu statistických dat nejméně úspěšným rokem platebního systému TARGET2-SK za období Počty, denní průměry a objemy (hodnoty) platebních transakcí za rok 2010 jsou uvedeny na obrázku 18. Platební systémem za rok 2010 převedl pouze transakcí, při objemu 682,22 mld. EUR. Oproti roku 2009 se celkový počet převedených transakcí sníţil o transakcí a objem transakcí poklesl 199,4 mld. EUR. Obrázek číslo 18. Statistické údaje platebního systému TARGET2-SK, počet a objem (hodnota) zpracovaných transakcí za rok Objem transakcí je uveden v miliardách eur. Rok 2010 Jan. Feb. Mar. Apr. Máj Jún Júl Aug. Sep. Okt. Nov. Dec. Spolu Počet denný priemer Hodnota 58,82 61,17 56,66 59,54 51,86 54,22 51,80 55,29 51,77 59,86 53,69 67,54 682,22 - denný priemer 2,94 3,06 2,46 2,98 2,47 2,46 2,35 2,51 2,35 2,85 2,44 2,94 2,64 Zdroj: Národná banka Slovenska: Štatistické údaje [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Byl zaznamenán pokles průměrného denního počtu transakcí na 582 stejně jako sníţení průměrného denního objemu na 2,64 mld. EUR. 51

52 Naopak rok 2011 byl z pohledu počtu zpracovaných transakcí v platebního systému TARGET2-SK rokem nejúspěšnějším. Počty, denní průměry a objemy (hodnoty) platebních transakcí za rok 2011 jsou uvedeny na obrázku 19. V roce 2011 bylo zpracováno systémem transakcí při celkovém objemu 706,99 mld. EUR. Počet zpracovaných transakcí v roce 2011 se zvýšil oproti počtu zpracovaných transakcí roku 2009 o 20,8 % a oproti roku 2010 vzrostl dokonce o 25% zpracovaných transakcí. V objemu zúčtovaných peněţních prostředků v roce 2011 došlo k nárůstu oproti zúčtovanému objemu v roce 2010 o 3,6 %, ale ve srovnání s rokem 2009 jde stále o 19,8 % pokles objemu zúčtovaných peněţních prostředků. Obrázek číslo 19. Statistické údaje platebního systému TARGET2-SK, počet a objem (hodnota) zpracovaných transakcí za rok Objem transakcí je uveden v miliardách eur. Rok 2011 Jan. Feb. Mar. Apr. Máj Jún Júl Aug. Sep. Okt. Nov. Dec. Spolu Počet denný priemer Hodnota 61,92 62,57 56,15 51,10 52,65 61,59 58,94 59,10 58,20 54,32 55,19 75,26 706,99 - denný priemer 2,95 3,13 2,44 2,69 2,39 2,80 2,81 2,57 2,64 2,61 2,51 3,58 2,75 Zdroj: Národná banka Slovenska: Štatistické údaje [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: V roce 2011 dosáhl průměrný denní počet 730 zúčtovaných transakcí a průměrná denní výše zpracovaného objemu činila 2,75 mld. EUR EURO SIPS 46 Platební systém EURO SIPS je nástupcem platebního systému SIPS. V souvislosti se zavedením měny euro k datu 1. ledna 2009 musela Slovenská republika provést úpravu 46 Zdroje: Národná banka Slovenska: Platobné systémy - EURO SIPS [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Rozhodnutie Národnej banky Slovenska zo 14. júna 2011 č. 3/2011 o podmienkach účasti v platobnom systéme EURO SIPS dostupný z: 52

53 platebního systému. Systém EURO SIPS zpracovává pouze klientské převody, jedná se o retailový systém. Mezibankovní převody se uskutečňují v platebním systému TARGET2, jehoţ součástí je platební systém TARGET2-SK. Systém EURO SIPS pracuje na principu čistého zúčtování, prostřednictvím tohoto systému jsou vypořádávány neprioritní převody niţších (malých) objemů, které nevyţadují okamţité finanční vyrovnání. Převody jsou zpracovávány pouze ve dvou clearingových cyklech. Finanční vypořádání těchto dvou clearingových cyklů je zabezpečeno v platebním systému TARGET2. Systém EURO SIPS není tedy plnohodnotným platebním systémem jako například platební systém CERTIS. Jedná se pouze o přidruţený platební systém k platebnímu systému TARGET2. Systém EURO SIPS je provozován Národní bankou Slovenska a splňuje kritéria daná pro platební systémy dle zákona o platebních sluţbách Účastníci systému a podmínky vstupu do systému EURO SIPS Účastníkem platebního systému EURO SIPS je Národní banka Slovenska z titulu provozovatele platebního systému. Dalšími účastníky systému mohou být: - Evropská centrální banka; - centrální banky jiných států; - banky a pobočky zahraničních bank, kterým udělila bankovní licenci (povolení) Národní banka Slovenska; - banky a pobočky zahraničních bank, pobočky zahraničních úvěrových institucí, kterým byla udělena jednotná bankovní licence (povolení) dohledovým orgánem (například centrální bankou) členského státu Evropského hospodářského prostoru; - centrální depozitář cenných papírů nebo jiná instituce, která má v rámci své podnikatelské činnosti oprávnění zajišťovat finanční převody. Ţadatel o účast v systému musí podat písemnou přihlášku u Národní banky Slovenska. Národní banka Slovenska zkoumá ţadatele z několika hledisek: a) zda ţadateli byla udělena licence na poskytování platebních sluţeb; 47 Zákon č. 492/2009 Z. z., o platobných sluţbách, v platném znění. Dostupný z www: 53

54 b) zda má otevřený PM účet v platebním systému TARGET2-SK pro vypořádání závazků a pohledávek z platebního systému EURO SIPS; c) zda splňuje technické předpoklady pro účast v systému EURO SIPS. Ţadatel o vstup do systému EURO SIPS musí s Národní bankou Slovenska uzavřít smlouvu o provedení testování. Na základě této uzavřené smlouvy obdrţí ţadatel zdarma technickou specifikaci o datové síti UNIVERSAL-NET 48 s postupem připojení do této sítě a potřebné programové vybavení pro připojení do systému. Národní banka Slovenska pro účely testování přidělí pro tuzemský platební styk znakový a numerický identifikační kód. Ve smlouvě se ţadatel zavazuje vybudovat technickou infrastrukturu pro bezpečný provoz systému EURO SIPS (například servery, klientské stanice). Dále smlouva ukládá ţadateli, aby jeho zaměstnanci byli proškoleni na platební systém EURO SIPS, a to minimálně po dvou zaměstnancích na pozici uţivatelů a správců systému. Dobu testování určuje Národní banka Slovenska. Po úspěšném absolvování všech testovacích procedur během testovacího období je vystaven ţadateli protokol o úspěšném ukončení testování. Následně Národní banka Slovenska uzavře s ţadatelem smlouvu o platebním systému EURO SIPS Časový harmonogram provozu platebního systému EURO SIPS a výše poplatků 49 Pracovní den platebního systému začíná jiţ od 18 hodin předchozího pracovního dne tj. D-1. Banky (účastníci) napojené do platebního systému předávají své poloţky (platby, převody) ke zpracování do dvou clearingových cyklů, které na sebe navazují. První cyklus trvá do 9 hodin a druhý cyklus probíhá do 13 hodin dne D. Po kaţdém cyklu následuje zpracování plateb, výpočet výsledků a jejich odeslání k zúčtování do platebního systému TARGET2-SK. Poté jsou vytvořeny výstupní soubory za jednotlivé cykly a následně se zasílají zpět bankám ke 48 Datová síť UNIVERZAL-NET jedná se o soukromou datovou síť, zaloţenou pro potřeby Národní banky Slovenska. Slouţí pro přenos dat mezi bankou a účastníky v platebním systému EURO SIPS. UNIVERSAL- NET je ochranná známka Národní banky Slovenska; 49 Zdroj: Zmluva o vykonaní testovania dostupná z www: Časový harmonogram a sazebník poplatků uvedený v této smlouvě je totoţný s oficiálním (platným) časovým harmonogramem a sazebníkem platebního systému EURO SIPS potvrzeno ovou komunikací s Národní bankou Slovenska - Odborem platobného styku. 54

55 zpracování v jejich platebních systémech. V případě, ţe nastane nějaká chyba (například nedostatek likvidity), spouští se v době od 15 hodin do 16 hodin opravný zúčtovací cyklus. Po něm následuje opět zpracování plateb, přepočet výsledků a následné jejich odeslání k zúčtování do TARGET2-SK. Zasílání výstupních souborů z opravného cyklu je ukončeno v 17 hodin. Od 17 hodin do 18 hodin se provádí údrţba platebního systému. Transakční poplatky se účtují za účetní i neúčetní poloţky. V platebním systému jsou zpracovávány tyto typy poloţek HD: 11, 12, 13, 14, 32, 33, 55. Poplatek za zaslání a následné zpracování poloţky v časovém pásmu od 18 hodin dne D-1 do 9 hodin dne D činí 0,01 EUR. V době od 9 hodin do 13 hodin stojí zaslání a zpracování poloţky 0,05 EUR. Za neúspěšně zpracovanou poloţku z důvodu nedostatku likvidity v prvním cyklu banka zaplatí poplatek EUR, ve druhém cyklu tento poplatek činní EUR. Kromě transakčních poplatků obsahuje sazebník i pevné měsíční poplatky například za standardní nebo redukované připojení do platebního systému Statistická data systému EURO SIPS 50 Platební systém EURO SIPS plní svoji úlohu uţ déle neţ tři roky. Dle dostupných statistických dat můţu říci, ţe se jedná o velice spolehlivý a efektivní retailový platební systém. Toto své tvrzení vysvětlím na níţe uvedených statistických datech. V roce 2009 se uskutečnilo prostřednictvím tohoto systému 155,2 mil. transakcí při celkové objemu (hodnotě) 154,6 mld. EUR. V následujícím roce zpracoval platební systém 162,8 mil. transakcí v celkovém objemu 164,6 mld. EUR. Jde tedy o meziroční nárůst počtu transakcí o necelých 5% a objem transakcí se zvýšil o 6,5%. Na obrázku číslo 20 je zachycen počet uskutečněných platebních transakcí po jednotlivých měsících za období roků 2009 a Z obrázku je patrné, ţe nejméně platebních transakcí bylo systémem zúčtováno v měsíci lednu, a to shodně jak v roce 2009 tak i v roce Obdobnou situaci můţe vidět i u měsíce prosince, ve kterém systém zpracoval nejvíce platebních operací za období 2009 a Zdroje: Národná banka Slovenska: Výročná správa 2009 [online]. c2010 [cit ]. Dostupný z www: Národná banka Slovenska: Výročná správa 2010 [online]. c2011 [cit ]. Dostupný z www: Národná banka Slovenska: Výročná správa 2011 [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 55

56 Obrázek číslo 20. Porovnání počtu zúčtovaných platebních transakcí v systému EURO SIPS za období 2009 a 2010 dle jednotlivých měsíců. Počet je uveden v milionech. Zdroj: Národná banka Slovenska: Výročná správa 2010 [online]. c2011 [cit ]. Dostupný z www: Obrázek číslo 21. Porovnání objemu zúčtovaných platebních transakcí v systému EURO SIPS za období 2009 a 2010 dle jednotlivých měsíců. Objem je uveden v mld. EUR Zdroj: Národná banka Slovenska: Výročná správa 2010 [online]. c2011 [cit ]. Dostupný z www: 56

57 Obrázek číslo 21 ukazuje vývoj objemu transakcí uskutečněných v platebním systému za období 2009 a 2010 dle jednotlivých měsíců. Největší objem peněţních prostředků byl zpracován systémem vţdy v měsíci prosinci za roky 2009 a Nejmenší objem peněţních prostředků v roce 2009 systémem zúčtoval v měsíci květnu. V roce 2010 bylo dosaţeno nejmenšího objemu zúčtovaných transakcí v měsíci lednu. Obrázek číslo 22. Porovnání počtu zúčtovaných platebních transakcí v systému EURO SIPS za období 2010 a 2011 dle jednotlivých měsíců. Počet je uveden v milionech. Zdroj: Národná banka Slovenska: Výročná správa 2011 [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Během roku 2011 bylo v platebním systému zpracováno 171,1 mil. platebních transakcí v celkovém objemu 176,7 mld. EUR. Počet zpracovaných transakcí vzrostl oproti roku 2010 o 8,3 mil. transakcí, tj. o více neţ 5%. Objem zpracovaných transakcí v platebním systému se oproti roku 2010 také zvýšil, a to o 12,1 mld. EUR, jedná se o změnu ve výši 7,4%. Na obrázku číslo 22 je vyobrazen počet zpracovaných platebních transakcí v EURO SIPS po jednotlivých měsících za roky 2010 a Z obrázku je patrné, ţe nejméně platebních transakcí bylo systémem zúčtováno za tok 2011 v měsíci únoru. Naopak největší počet zpracovaných transakcí byl dosaţen v roce 2011 v měsíci prosinci. 57

58 Poslední obrázek číslo 23 této kapitoly ukazuje vývoj objemu transakcí zúčtovaných v platebním systému za období 2010 a 2011 seřazeno opět dle jednotlivých měsíců. Největší objem peněţních prostředků byl systémem převeden v prosinci roku Nejmenší objem peněţních prostředků za rok 2011 byl systémem zúčtován v měsíci lednu. Obrázek číslo 23. Porovnání objemu zúčtovaných platebních transakcí v systému EURO SIPS za období 2010 a 2011 dle jednotlivých měsíců. Objem je uveden v mld. EUR Zdroj: Národná banka Slovenska: Výročná správa 2011 [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 58

59 4. Porovnání platebních systémů v České a Slovenské republice Vstup České republiky a Slovenské republiky do Evropské unie výrazně ovlivnil provádění platebního styku a dotkl se i změn platebních systémů obou zemí. Státy musely před svým vstupem do EU sladit svůj právní rámec s právem EU. Právo EU je nadřazeno právnímu řádu České republiky a Slovenské republiky. Platební styk České republiky a Slovenské republiky a platební systémy provozované centrálními bankami jsou do určité míry harmonizovány. Dalším významným mezníkem platebního styku a platebního systému na Slovensku byl vstup země do eurozóny, tj. přijetí měny euro. Národní banka Slovenska se stala členem Eurosystému, ztratila svoji suverenitu ve vztahu utvářet vlastní měnovou politiku. Měnovou politiku koordinuje (vytváří) s ostatními členy Eurosystému. Ve své bakalářské práci jsem porovnával platební systémy CERTIS a SIPS, a to do konce roku V této kapitole se budu věnovat porovnání platebních systémů CERTIS, EURO SIPS a TARGET2-SK za období let V případě, ţe bude nutné některé hodnoty přepočítávat směnným kurzem CZK/EUR, bude tento přepočet proveden průměrným ročním kurzem devizového trhu daného roku viz obrázek číslo 24. Obrázek číslo 24. Průměrné kurzy CZK/EUR za období I. II. III. IV. roční průměr ,375 24,321 24,388 25,279 24, ,868 25,589 24,913 24,786 25, ,599 26,677 25,598 25,915 26,447 Zdroj: Vlastní výpočet průměrného ročního kurzu. Česká národní banka: Kurzy devizového trhu - průměry [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Platební systémy provozované v České a Slovenské republice jsou systémy s neodvolatelností zúčtování. Základ těchto platebních systémů lze nalézt ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a 59

60 v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění pozdějších novel 51. Směrnice byla transponována do českého právního řádu zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Do slovenského právního řádu byla začleněna zákonem č. 492/2009 Sb., o platebních sluţbách. Platební systémy CERTIS a TARGET2-SK řadíme vzhledem ke svým charakteristickým vlastnostem (brutto vypořádání) do skupiny hrubých zúčtovacích systémů pracujících v reálném čase. K převodu peněţních prostředků dochází jednotlivě podle zpracovaných příkazů při reálném krytí kaţdé zúčtované transakce. V případě nedostatku krytí jsou platby buď vráceny zpět vysílající bance (bance plátce) anebo pozastaveny aţ do doby, kdy má banka na svém platebním účtu dostatečné krytí. Platební systém EURO SIPS je systém multilaterálního čistého vypořádání. Dochází zde k multilaterálnímu započtení pohledávek a závazků jednotlivých účastníků. Výsledné zúčtování je prováděno prostřednictvím platebního systému TARGET2-SK Komparace typů transakcí a účastníků platebních systémů V této kapitole provedu porovnání platebních systému dle druhů prováděných transakcí a počtů jejich účastníků. Platební systém TARGET2-SK je komponentem systému TARGET2. Jde tedy o nadnárodní evropský zúčtovací platební systém. Účastníci systému mohou provádět přeshraniční platební styk. Tento systém je pouţíván pro velkoobjemové platby typu banka banka a klient klient v měně euro. Platební systémy CERTIS a EURO SIPS jsou národní systémy, které zúčtují (zpracovávají) vnitrostátní (tuzemské) převody. Platební systém CERTIS je plnohodnotný platební systém, zpracovává všechny druhy plateb typu klient - klient a banka banka, a to jak prioritních tak neprioritních, účetních i neúčetních. Prostřednictvím tohoto systému lze provádět i opravná zúčtování bankovní storno operace. Systémem CERTIS se dají uskutečňovat pouze převody v CZK, bez ohledu na jejich výši (objem). 51 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES. 60

61 V platebním systému EURO SIPS probíhá zúčtování pouze klientských neprioritních převodů typu klient klient. Jedná se o maloobjemové platební transakce v měně euro. Tento systém je pouze retailovým platebním systémem. Kdo se můţe stát účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování definuje v české legislativě zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve slovenské legislativě zákon č. 492/2009 Sb., o platebních sluţbách. Na obrázku číslo 25 jsou vyobrazeny účastníci jednotlivých platebních systémů za období Počet účastníků v kaţdém platebním systému se rok od roku zvyšuje. Nejvíce účastníků je vedeno v platebním systému CERTIS, nejméně pak v platebním systému EURO SIPS. Všichni účastníci jsou přímými účastníky těchto systémů. Největší počet účastníků tvoří banky (tuzemské a zahraniční banky, spořitelní a úvěrní druţstva) a následně zúčtovací organizace (tzv. třetí strany). Obrázek číslo 25. Počty účastníků platebních systémů v České a Slovenské republice za roky CERTIS Přímí účastníci celkem Centrální banky Banky Ostatní přímí účastníci z toho a) Státní správa b) Poštovní instituce c) Zúčtovací organizace d) Jiné finanční instituce e) Ostatní Nepřímí účastníci CELKOVÝ POČET ÚČASTNÍKŮ EURO SIPS Přímí účastníci celkem Centrální banky Banky Ostatní přímí účastníci z toho a) Státní správa

62 b) Poštovní instituce c) Zúčtovací organizace d) Jiné finanční instituce e) Ostatní Nepřímí účastníci CELKOVÝ POČET ÚČASTNÍKŮ TARGET2-SK Přímí účastníci celkem Centrální banky Banky Ostatní přímí účastníci z toho a) Státní správa b) Poštovní instituce c) Zúčtovací organizace d) Jiné finanční instituce e) Ostatní Nepřímí účastníci CELKOVÝ POČET ÚČASTNÍKŮ Zdroje: vlastní úpravy European central bank: Statistical Data Warehouse [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: European central bank: Statistical Data Warehouse [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Česká národní banka: Číselník účastníků platebního systému [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: CR_147.pdf Národná banka Slovenska: Zoznam účastníkov Target2-SK [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Národná banka Slovenska: Zoznam účastníkov EURO SIPS [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Porovnání poplatků v platebních systémech CERTIS, EURO SIPS a TARGET2-SK Ceny účtované v jednotlivých platebních systémech za zpracování vstupní poloţky (převodu) by se měly odvíjet od skutečných nákladů na provoz platebního systému (zřízení, údrţba, modernizace) a přiměřeného zisku pro majitele platebního systému. 62

63 Porovnání poplatků v jednotlivých platebních systémech provedu formou názorných příkladů. Při provádění přepočtu směnného kurzu CZK/EUR vyuţiji průměrného ročního kurzu za rok 2011 (24,591 CZK/EUR). Ceny poplatků jsou vypočteny dle aktuálních sazebníků. Nejdříve porovnám ceny poplatků platebního systému CERTIS a EURO SIPS, následně ceny poplatků platebních systémů CERTIS a TARGET2-SK Ceny poplatků platebních systémů CERTIS a EURO SIPS Sazebníky obou systémů jsou odlišně konstruované. V sazebníku CERTIS je stanovena základní cena za zpracování jedné vstupní poloţky, a to jak prioritní tak i neprioritní. Tato základní cena je odvozena od celkového počtu zpracovaných poloţek v daném měsíci platebním systémem. K základní ceně poloţky se připočítává přiráţka dle časového pásma zpracování. CERTIS má šest časových pásem pro zpracování vstupních neprioritních poloţek a čtyři časová pásma, ve kterých se zpracovávají vstupní prioritní poloţky. Na obrázcích 26 a 27, jsou tato časová pásma barevně zvýrazněna. Jestliţe poloţky jsou zasílány prostřednictvím Systému přenosu zpráv anebo prostřednictvím systému AMOS, nejsou jiţ zatíţeny jinými poplatky. Obrázek číslo 26. Porovnání poplatků v platebních systémech CERTIS a EURO SIPS CERTIS - příklad č. 1 CERTIS - příklad č. 2 EURO SIPS Měna měna měna časový úsek CZK EUR CZK EUR CZK EUR D-1 až 07:00 D+0 0,12 0,0049 0,04 0,0016 0,25 0,01 07:00-09:00 0,20 0,0081 0,12 0,0049 0,25 0,01 09:00-12:00 0,20 0,0081 0,12 0,0049 1,23 0,05 12:00-13:00 1,12 0,0455 1,04 0,0423 1,23 0,05 13:00-14:00 3,12-3, :00-15:00 20,12-20, :00-16:00 50,12-50, Zdroje: vlastní úpravy Česká národní banka: Ceník peněžních a obchodních služeb [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Národná banka Slovenska: Zmluva o vykonaní testovania príloha č. 5 [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Časový harmonogram a sazebník poplatků uvedený v této smlouvě je totoţný s oficiálním (platným) časovým harmonogramem a sazebníkem platebního systému EURO SIPS potvrzeno ovou komunikací s Národní bankou Slovenska - Odborem platobného styku. 63

64 Platební systém CERTIS motivuje účastníky svojí cenovou politikou k předávání vstupních poloţek v prvních časových pásmech. Sazebník poplatků platebního systému EURO SIPS obsahuje transakční poplatek za zpracování vstupní poloţky. Jeho výše je pevně daná jak pro první časové, tak i druhé časové pásmo. Časová pásma (clearingové cykly) jsou na obrázku 24 barevně zvýrazněny. Kromě těchto transakčních poplatků sazebník stanovuje měsíční paušální poplatky (např. za standardní připojení účastníka či redukované připojení účastníka do systému). V předcházející kapitole jsem vysvětlil jaké typy poloţek (převodů) přenášejí platební systémy CERTIS a EURO SIPS. Pro porovnání poplatků obou systémů uvádím následující příklady. Výpočty jsou zobrazeny na obrázku číslo 26. Příklad číslo 1 Porovnám cenu vstupní neprioritní poloţky typu klient klient (standardní klientský převod zadaný prostřednictvím příkazu k úhradě). Výpočet byl proveden za předpokladu, ţe základní cena vstupní poloţky systému CERTIS je 0,12 Kč tj. celkový počet vstupních poloţek předaných bankou ke zpracování v daném měsíci nepřekročí poloţek. Z obrázku je patrno, ţe cena (0,12 Kč) zpracování vstupní poloţky v prvním časovém pásmu v systému CERTIS je o polovinu levnější, neţ cena (0,25 Kč) zpracování poloţky v systému EURO SIPS v prvním clearingovém cyklu. Cena zpracování poloţky ve třetím časovém pásmu (1,12 Kč) v systému CERTIS je opět niţší, neţ cena zpracování poloţky v druhém clearingovém cyklu (1,23 Kč) v systému EURO SIPS. Příklad číslo 2 Zadání příkladu je stejné jako u příkladu číslo 1. Liší se pouze v předpokladu, ţe základní cena vstupní poloţky systému CERTIS je 0,04 Kč, tj. banka předá do platebního systému v daném měsíci počet poloţek k zúčtování od do Cena zpracovaní jedné vstupní poloţky v sytému CERTIS se ještě výrazněji sníţila oproti ceně zpracování vstupní poloţky v systému EURO SIPS. Na základě zvolených příkladů mohu jednoznačně konstatovat. Zpracování vstupních neprioritních poloţek v porovnávaných platebních systémech je jednoznačně levnější v platebním systému CERTIS. Zpracování tuzemské neprioritní poloţky je niţší v České 64

65 republice, neţ ve Slovenské republice. Ze své bankovní praxe mohu potvrdit, ţe do čtvrtého aţ šestého časového pásma systému CERTIS banky moc vstupních neprioritních poloţek nepředávají. V těchto časových pásmech jsou daleko více zasílány ke zpracování prioritní poloţky Ceny poplatků platebních systémů CERTIS a TARGET2-SK Konstrukce výpočtu ceny poplatků za vstupní prioritní poloţku v platební systém CERTIS je stejná, jak jsem ji jiţ vysvětlil v kapitole Uţivatelé platebního systému TARGET2-SK se mohou rozhodnout ze dvou variant placení měsíčního paušálního poplatku za vedení PM účtu. Od tohoto výběru se bude i odvíjet cena zpracované vstupní poloţky. Jejich rozhodování bude určitě závislé na odhadu počtu zaslaných vstupních poloţek v daném měsíci. Podle vypočtené kalkulace se rozhodnou, jaký paušální poplatek budou měsíčně hradit. Měsíčné paušální poplatky činí: a) 100 EUR za PM účet (2.459,- Kč); b) EUR za PM účet (30.739,- Kč). K variantě a) je připočítáván transakční poplatek 0,80 EUR za kaţdou zpracovanou vstupní poloţku. U varianty b) se k paušálnímu poplatku připočítává transakční poplatek za kaţdou zúčtovanou vstupní poloţku v závislosti na počtu zpracovaných vstupních poloţek v daném měsíci. Kromě výše uvedených měsíčních paušálních poplatku jsou uţivatelům účtovány i jiné měsíční poplatky (například: poplatek za sdruţování likvidity, poplatek za multi-adresný přístup). V systému TARGET2-SK nejsou ţádná časová pásma, která by měla vliv na cenu zpracování jedné vstupní poloţky. Platebním systémem jsou zpracovávány pouze prioritní poloţky typu banka banka nebo klient klient. Porovnání cen poplatků platebním systémů CERTIS a TARGET2-SK provedu opět formou příkladů. Příklad č. 3 Porovnám cenu jedné vstupní prioritní poloţky typu klient klient (prioritní klientský převod zadaný prostřednictvím příkazu k úhradě). Při variantě výpočtu a) bez započtení paušálních 65

66 poplatků platebního systému TARGET2-SK. Dále za předpokladu, ţe základní cena vstupní poloţky systému CERTIS je 5,- Kč tj. celkový počet vstupních poloţek předaných bankou ke zpracování nepřekročí poloţek za daný měsíc. V systému TARGET2-SK činí poplatek za zaslanou poloţku 0,80 EUR coţ po přepočtu průměrným ročním kurzem CZK/EUR činní 19,67 Kč. Na obrázku číslo 25 vidíme výši poplatků v systému CERTIS. Poplatky se pohybují od 5 Kč do 55,- Kč v závislosti na daném časovém pásmu zpracování poloţky. Cena poplatku (10,- Kč) za zpracování vstupní poloţky je niţší v systému CERTIS do konce druhého časového pásma. Od 14 hodin má lepší cenu zpracování vstupní poloţky platební systém TARGET2-SK. Příklad č. 4 Na tomto příkladu budu porovnávat cenu jedné vstupní prioritní poloţky typu banka banka (mezibankovní převod). Při variantě výpočtu b) bez započtení paušálních poplatků platebního systému TARGET2-SK. Počet vstupních poloţek předaných bankou do systému TARGET2- SK bude v daném měsíci od 1 do Dále za předpokladu, ţe základní cena vstupní poloţky systému CERTIS je 5,- Kč, tj. banka předá do platebního systému v daném měsíci maximálně vstupních poloţek. Výpočet je proveden na obrázku 25. Výsledek je obdobný jako u příkladu č. 3. Pouze se sníţil transakční poplatek v systému TARGET2-SK z 0,80 EUR (19,67 Kč) na 0,60 EUR (14,75 Kč). Příklad číslo 5 Zadání tohoto příkladu je stejné jako u příkladu číslo 4. Bude se lišit pouze v předpokladu, ţe počet vstupních poloţek předaných bankou do systému TARGET2-SK nebude v daném měsíci od 1 do poloţek, ale od do Pro demonstraci výsledku nám opět poslouţí obrázek 27. V platebním systému TARGET2- SK klesla cena jedné poloţky pod 10,- Kč. Cena vstupní poloţky v systému CERTIS je uţ levnější pouze v prvním časovém pásmu, a to do 13 hodin. Dle výše uvedených příkladů a charakteristiky výpočtu transakčních poplatků obou systémů nemohu jednoznačně určit, jaký platební systém je levnější a má niţší ceny poplatků. Záleţí na počtu zpracovaných poloţek v daném měsíci, času zpracování poloţky či výběru správné varianty měsíčního paušálu v systému TARGET2-SK. 66

67 Obrázek číslo 27. Porovnání poplatků v platebních systémech CERTIS a TARGET2-SK CERTIS TARGET2-SK - příklad č. 4 TARGET2-SK - příklad č. 5 měna měna měna časový úsek CZK EUR CZK EUR CZK EUR D-1 až 07:00 D+0 5,00 0, :00-13:00 5,00 0,20 14,75 0,60 9,84 0,40 13:00-14:00 10,00 0,41 14,75 0,60 9,84 0,40 14:00-15:00 25,00 1,02 14,75 0,60 9,84 0,40 15:00-16:00 55,00 2,24 14,75 0,60 9,84 0,40 16:00-17: ,75 0,60 9,84 0,40 17:00-18: ,75 0,60 9,84 0,40 Zdroje: vlastní úpravy Česká národní banka: Ceník peněžních a obchodních služeb [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Národná banka Slovenska: Rozhodnutie Národnej banky Slovenska z 2.marca 2010 č. 3/2010 o podmienkach účasti v TARGET2-SK [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Porovnání statistických dat platebních systémů CERTIS, EURO SIPS a TARGET2-SK 52 Tento bod je zaměřen na porovnání statistických dat platebních systémů provozovaných v České a Slovenské republice. Provedl jsem komparaci počtů a objemů zúčtovaných transakcí. Objemy transakcí z platebních systémů TARGER2-SK a EURO SIPS jsou přepočítány na CZK prostřednictvím průměrných ročních kurzů. Dostal jsem tak data stejných 52 Zdroje: Česká národní banka: Statistické údaje [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Česká národní banka: Výroční zprávy [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: zprava_2009.pdf zprava_2010.pdf Národná banka Slovenska: Mesačné transakcie EURO SIPS [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: Národná banka Slovenska: Štatistické údaje [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 67

68 vypovídajících hodnot. Dále jsem vycházel z počtu pracovních dní 53 za porovnávaná období. Data byla počítána ve stejných početních jednotkách (řádech). Na obrázku číslo 28 jsou zobrazeny celkové počty uskutečněných platebních transakcí v jednotlivých platebních systémech za roky Ve všech platebních systémech došlo v průběhu jednotlivých roků k mírnému nárůstu počtu transakcí. Největší počet transakcí byl zúčtován platebním systémem CERTIS. Počet zpracovaných transakcí platebním systémem EURO SIPS byl oproti systému CERTIS pouze cca třetinový. Systém TARGET2-SK vykazuje zanedbatelné počty transakcí oproti platebním systémům CERTIS a EURO SIPS. Celkový počet zpracovaných transakcí platebními systémy ve Slovenské republice byl tis. transakcí v roce Systém CERTIS převedl za stejné období tis. platebních transakcí. Obrázek číslo 28. Celkový počet zúčtovaných transakcí platebními systémy za období Zdroje 52 : vlastní úpravy 53 Zdroj: Zoznam SK: Calendar.sk [online]. c2012 [cit ]. Dostupný z www: 68

69 Obrázek číslo 29. Celkový objem zúčtovaných transakcí platebními systémy za období Zdroje 52 : vlastní úpravy Obrázek 29 porovnává celkové objemy zpracovaných transakcí v platebních systémech. Systém CERTIS zúčtoval největší objem peněţních prostředků ze všech porovnávaných platebních systémů. Nejméně peněţních prostředků bylo převedeno platebním systémem EURO SIPS. Součet objemů transakcí za rok 2011 v platebních systémech EURO SIPS a TARGET2-SK činil pouze mil. Kč. Ještě pro porovnání a dokreslení výše uvedených obrázků 28 a 29 jsem vytvořil průměrné denní počty a objemy zúčtovaných transakcí platebními systémy CERTIS, EURO SIPS a TARGET2-SK za stejné období (viz obrázky číslo 30 a 31). Z obrázků zvedených v této kapitole vyplývá jednoznačná převaha českého platebního systému CERTIS v počtu i v objemu zpracovaných transakcí nad platebními systémy EURO SIPS a TARGET2-SK provozovaných ve Slovenské republice. Je to způsobeno rozdílným počtem populace v obou srovnávaných zemích a ekonomickou aktivitou obyvatel. Z obrázků se dá odhadnout, který platební systém ve Slovenské republice zajišťuje pouze retailové transakce a velkoobjemové transakce. 69

70 Obrázek číslo 30. Počet průměrných denních transakcí zúčtovaných platebními systémy za období Zdroje 52 : vlastní úpravy Obrázek číslo 31. Objem průměrných denních transakcí zúčtovaných platebními systémy za období Zdroje 52 : vlastní úpravy 70