Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice Bakalářská práce Josef Jacík duben, 2009

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice Bakalářská práce Autor: Josef Jacík Bankovní management Vedoucí práce: JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D Praha duben,

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne: Josef Jacík 3

4 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce JUDr. Ing. Otakaru Schlossbergerovi, Ph.D. za pomoc a odborné vedení při zpracování této práce. 4

5 Anotace práce Cílem této bakalářské práce je popis systému mezibankovního zúčtování v České a Slovenské republice. V úvodních kapitolách se můžeme seznámit se základními formami platebního styku a jeho platebními nástroji. Hlavní kapitoly jsou zaměřeny na techniky provádění mezibankovního zúčtování prostřednictvím platebních systémů. V České republice je používán platební systém CERTIS a ve Slovenské republice byl používán do platební systém SIPS. Práce popisuje charakteristické znaky platebních systémů z hlediska provozovatelů, účastníků, či typů transakcí. Porovnává jednotlivá statistická data a poplatkovou strategii obou platebních systémů. Klíčová slova: platební styk, platební systémy, zúčtovací centrum, korespondentská banka, bankovní spojení. Annotation of Work The aim of my work is to describe the schedule of the inter-bank s clearing system in the Czech and Slovak Republics. Starting pages give an overview of basic clearing processes and its instruments o payment. Main chapters explain different techniques used in interbank clearing system through systems of payment. There is used in the Czech Republic the system of payment called CERTIS and in the Slovak Republic they were using system SIPS until My study describes characters of each system of payment from the point of view of providers, users or types of transactions. It compares individual statistic data, fees and charges strategy of both payment systems. Key words: system of payments, payment systems, clearing system, correspondent bank, bank connection. 5

6 Obsah Úvod Charakteristika platebního styku Obecné formy platebního styku Hotovostní platební styk Hotovostní operace prováděné bankami Hotovostní operace prováděné Českou poštou Bezhotovostní platební styk Základní platební nástroje bezhotovostního platebního styku Příkaz k úhradě Příkaz k inkasu Platební příkaz pro provádění zahraničního platebního styku Počátky automatizace platebního styku v ČSSR Principy mezibankovního zúčtování Systém korespondentských bank Systém clearingového zúčtování Mezibankovní zúčtování v České republice Systém CERTIS Základní pravidla a principy systému CERTIS Účastníci systému a typy transakcí Účetní den zúčtovacího centra a způsob vypořádání transakcí Výše poplatků v systému CERTIS Statistická data systému CERTIS Systém krátkodobých dluhopisů (SKD) Systém ABO Bankovní spojení Číslo účtu v systému ABO IBAN Lhůty pro provádění bankovních převodů Mezibankovní zúčtování ve Slovenské republice Historie vzniku platebního systému ve Slovenské republice Platební systém SIPS Charakteristika systému SIPS Účastníci převodů a druhy transakcí Organizační a technické zabezpečení systému SIPS Poplatky v systému SIPS Statistická data systému SIPS Platební systémy používané od Porovnání mezibankovního zúčtování v České a Slovenské republice Poplatky v platebních systémech CERTIS a SIPS Statistická data systémů CERTIS a SIPS Závěr Seznam použité literatury Přílohy:

7 Úvod Důvodů, které mne vedly k výběru tématu mé bakalářské práce Mezibankovní zúčtování v České a Slovenské republice, bylo více. Byla to za prvé skutečnost, že pracuji v jedné tuzemské bance na pozici vedoucího oddělení platebního styku a oblast mezibankovního zúčtování je mi blízká. Za druhé se dlouhodobě věnuji tuzemskému platebnímu styku a chtěl jsem si rozšířit své znalosti povědomím o platebním styku a jeho realizaci ve Slovenské republice. V neposlední řadě jsem se chtěl podívat na provádění mezibankovního zúčtování z různých úhlů pohledu. Cílem mé práce je seznámení s principy mezibankovního zúčtování v České a Slovenské republice a jeho následný popis - charakteristika. Pro možnost vytvoření si představy o platebním styku jako celku jsem do bakalářské práce zařadil základní formy provádění platebního styku. V této části jsem se soustředil na popsání rozdílu mezi hotovostním a bezhotovostním platebním stykem. Charakterizoval jsem nejpoužívanější platební nástroje a jejich využití v praxi. Jako připomenutí, že začátky platebního styku byly založeny na ručním zpracování dat a že automatizace v této oblasti je relativně krátkodobou záležitostí, je do obsahu zahrnuto pár slov o jeho vývoji. Principy mezibankovního zúčtování nás uvádí do hlavní problematiky této práce pomocí vysvětlení základních způsobů provádění mezibankovního zúčtování. Korespondentský systém v obou zemích je využíván především pro zajištění převodů zahraničního platebního styku, naopak systém clearingového zúčtování je používán pro tuzemské převody, prováděné v jednotlivých zemích v jejich národních měnách. V dalších dvou kapitolách charakterizuji platební systémy působící do konce roku 2008 v České a Slovenské republice (tj. systém CERTIS a SIPS), právní aspekty jejich vzniku, základní funkce, provozovatele a účastníky. Následují kapitoly věnující se vyhodnocení a porovnání platebního styku, mezibankovního zúčtování a platebních systémů. V závěru bakalářské práce pojednávám o tématech, která v nejbližších měsících, ovlivní platební styk a jeho zúčtování v České a Slovenské republice. 7

8 1. Charakteristika platebního styku Fungující platební styk je nezbytnou podmínkou fungování ekonomických vztahů ve společnosti. Zajištění platebního styku patří k jednomu z nejvýznamnějších národohospodářských úkolů bank. Fyzické a právnické osoby denně vykonávají nespočet peněžních operací a to za pomoci bankovek a mincí nebo prostřednictvím platebních nástrojů. V tržní ekonomice je kladen velký důraz na rychlost, efektivnost a bezpečnost platebního styku. Tyto vlastnosti představují velmi důležitý prvek konkurenční schopnosti každé banky. Zabezpečení a realizace platebního styku patří mezi základní služby, které poskytují banky svým klientům. Veškeré služby, týkající se zprostředkování platebního styku klientům, zařazujeme do skupiny obchodů bilančně neutrálních. To znamená, že ekonomické výsledky činnosti bank v oblasti platebního styku se neprojevují v rozvaze, ale ve výsledovce. Platební styk můžeme definovat několika způsoby. V odborné literatuře je popisován například takto: Platební styk můžeme definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím peněžního ústavu 1. Platební styk bank je proces předání peněz od dlužníka k věřiteli. Zahrnuje veškeré hotovostní a bezhotovostní platby, které provádějí banky pro sebe, resp. pro své klienty 2. Platební styk umožňuje různým skupinám obyvatelstva změnu vlastnictví peněz (peněžních prostředků) a to buď formou hotovostního, či bezhotovostního převodu. Provádění a zajištění platebního styku v České a Slovenské republice nenabízí svým klientům pouze banky, ale například i pošty. 1 Citace - SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk, Praha: Bankovní institut vysoká škola, ISBN Citace - KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví, Praha: Bankovní institut, ISBN

9 1.2. Obecné formy platebního styku Platební styk můžeme rozčlenit do několika hledisek. A to z pohledu způsobu placení, z hlediska teritoria, dle náležitostí průvodních dokumentů, lhůt k provedení a vstupuje-li banka do závazku, či nikoliv. 1) Podle způsobu placení rozlišujeme hotovostní a bezhotovostní platební styk a) Hotovostní platební styk jedná se o přesun peněžních prostředků v hotovosti mezi plátcem a příjemcem. Banka tuto činnost zabezpečuje prostřednictvím pokladního místa, kde zabezpečuje výdej a příjem bankovek a mincí; b) Bezhotovostní platební styk jde o převod peněžních prostředků bezhotovostní formou (příkazem k úhradě či inkasu) mezi účty plátce a příjemce, bez použití hotových peněz. 2) Podle způsobu teritoria rozlišujeme tuzemský platební styk, zahraniční platební styk a přeshraniční platební styk a) Tuzemský platební styk je prováděn mezi subjekty uvnitř národní ekonomiky (např. v rámci České a nebo Slovenské republiky), nejčastěji v tuzemské měně; b) Zahraniční platební styk odehrává se mezi tuzemskými a zahraničními subjekty, jedná se o platby do a ze zahraničí, včetně plateb prováděných tuzemskými subjekty v zahraničí; c) Přeshraniční platební styk probíhá mezi tuzemskými subjekty, ve vazbě na zahraniční subjekty ze zemí Evropského hospodářského prostoru, do výše 50 tis. EUR, včetně v měnách zemí Evropského hospodářského prostoru 3. 3) Podle náležitosti průvodních dokumentů rozlišujeme hladké platby a dokumentární platby a) Hladké platby jde o platby, které nemají vazby na průvodní dokumenty (neobsahují bankovní závazek); b) Dokumentární platby jsou vázány na průvodní dokumenty a případně obsahují i bankovní závazek. 3 Definice přeshraničního převodu je uvedena v 2 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 9

10 4) Podle lhůty provedení platby rozlišujeme expresní (přednostní) platby a standardní platby a) Expresní platby zajišťují příkazci převodu přednostní (urychlené) odepsání peněžních prostředků z jeho účtu ve prospěch účtu příjemce. Banky si většinou za tuto službu účtují poplatky, které jsou několikanásobně vyšší než převody, provedené standardní platbou; b) Standardní platby jsou bankou zpracovány a odepsány z účtu plátce ve prospěch účtu příjemce dle standardních podmínek, sjednaných většinou v obchodních podmínkách banky. 5) Podle vstupu banky do závazku či nikoliv a) Bezzávazkový platební styk banka vstupuje s klientem a nebo namísto něj do závazku při realizaci určitého platebního instrumentu; b) Závazkový platební styk banka zde vystupuje pouze jako prostředník, z titulu platby jí nevzniká žádný právní závazkový vztah Hotovostní platební styk Pro realizaci hotovostního platebního styku je nezbytnou podmínkou existence fyzických hotovostních peněz. Hotovostní peníze jsou tvořeny mincemi a bankovkami. Bankovky a mince jsou vydávány centrální bankou. Mezi hotovostní peníze též řadíme státovky 4, které v České a Slovenské republice nejsou vydávány. V České republice vydává (emituje) bankovky a mince (i pamětní mince) Česká národní banka. Bankovky a mince vydané Českou národní bankou, jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Peněžní jednotkou je koruna česká, ISO kód je CZK. Ve Slovenské republice jsou vydávány bankovky a mince Národní bankou Slovenska. K skončila platnost slovenské koruny, ISO kód SKK. Od je zákonnou měnou euro (kromě přechodného období doběh slovenské koruny) ISO kód EUR. 4 Státovky nejsou vydávány centrální banku, ale státem (např. Ministerstvem financí). Výnos z jejich emisí je příjmem státního rozpočtu a nikoliv pasívem centrální banky. 10

11 Konverzní kurz byl stanoven 1 = 30,1260 Sk. Slovenská republika se tak stala šestnáctou zemí eurozóny, která svou národní měnu nahradila společnou evropskou měnou eurem. Hotovostní platební styk je prováděn fyzickým přesunem bankovek a mincí mezi dvěma subjekty. Tento způsob je nejvíce rozšířen ve spotřební sféře při nákupech různého druhu zboží a služeb. Účastníky tohoto procesu jsou fyzické a právnické osoby. Fyzické a právnické osoby v České republice se musí řídit při provádění hotovostního platebního styku zákonem č. 254/2004 Sb. 5. Zákon určuje, kdy jsou osoby povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím peněžních ústavů nebo prostřednictvím pošty. Hlavní výhodou hotovostního platebního styku je to, že příjemce dostává za své zboží nebo službu zaplaceno hned. Příjemce není uveden do finanční tísně následkem špatné platební morálky (neschopnosti splácet) dlužníka. Nevýhodou hotovostního platebního styku je samotná manipulace s hotovostí. Existuje poměrně vysoké riziko vzniku škody například formou krádeže, ztráty, zpronevěry či padělání Hotovostní operace prováděné bankami Banky pro své klienty zřizují na svých pobočkách pokladní místa (pokladny). Prostřednictvím těchto míst mohou jejich klienti provádět hotovostní operace. Banky provádějí identifikaci osob v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb. 6 a se Smlouvou o zřízení a vedení běžného účtu. Rozeznáváme tyto hotovostní operace: a) výběr hotovosti z běžného účtu klient vyplňuje výběrní pokladní doklad; b) vklad v hotovosti ve prospěch běžného účtu klient vyplňuje příjmový pokladní doklad; c) nákup a prodej valut, konverze měn v souladu s příslušnými předpisy 7 ; 5 Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. 6 Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 7 Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon a vyhláška ČNB č. 434/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o udělení devizové licence, předpoklady a podmínky pro provádění některých obchodů s devizovými hodnotami a postup pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými prostředky. 11

12 d) výplata pokladního šeku po předložení šeku je jeho majiteli vyplacena hotovost, která je zaúčtována na vrub účtu výstavce šeku. Mezi hotovostní služby nabízené klientům můžeme zařadit i výběr hotovosti z bankomatu prostřednictvím platební karty, nebo vklad klienta ve prospěch účtu vedeného u jiného peněžního ústavu. Banky, které mají zřízeno pokladní místo, poskytují náhrady za necelé a poškozené bankovky a mince v souladu s vyhláškou ČNB č. 37/1994 Sb. 8. Pro banky je hotovostní platební styk velice nákladný a neefektivní, protože musí část svých peněžních prostředků držet v hotovosti na pokladních místech. Hotovost je uskladněna v kazetách na bankovky a v trezorech. Při manipulaci s hotovostí platí přísná bezpečnostní opatření. Zaměstnanci banky (pokladníci) musejí být řádně proškoleni. Banky nemohou hotovost zhodnocovat na mezibankovním trhu a tak přicházejí o zisky ve formě úroků. Z těchto důvodů obsahují sazebníky bank vyšší poplatky za provádění hotovostních operací (např. poplatek za výběr z účtu) oproti poplatkům u bezhotovostního platebního styku (např. bezhotovostní převod z účtu). Hotovostní platební styk je součástí široké nabídky bankovních služeb, které banky poskytují svým klientům Hotovostní operace prováděné Českou poštou Česká pošta poskytuje služby klientům podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách 9. Služby jsou zpoplatněny dle platného sazebníku pošty. Hotovostní platební styk zabezpečuje prostřednictvím široké nabídky poštovních poukázek: 1) Poštovní poukázka C odesílatel předává hotovost, příjemce přebírá hotovost ve standardní lhůtě; 8 Vyhláška ČNB č. 37/1994 Sb., kterou se stanový postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. 9 Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách). 12

13 2) Poštovní poukázka D - odesílatel předává hotovost, příjemce přebírá hotovost a dodání se uskutečňuje ve lhůtě jednoho pracovního dne ode dne podání. Mezi další poštovní poukázky, které umožňují předání a nebo převzetí hotovosti patří poukázky typu A, A-V, B. Tyto poukázky jsou kombinací hotovostního platebního styku a bezhotovostního platebního styku. Převody peněžních prostředků prostřednictvím poštovní poukázek České pošty nespadají pod definici převodů dle zákona č. 124/2002 Sb. 10, který mimo jiné upravuje provádění převodů peněžních prostředků na území České republiky v české měně Bezhotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk je jednou z forem platebního styku. Základním stavebním prvkem této formy platebního styku je existence bankovních (klientských) účtů. Při provádění bezhotovostního platebního styku dochází k převodu peněžních prostředků mezi účty plátců a příjemců, a to bez použití hotovostních peněz (bankovek a mincí). Nejčastěji je prováděn z běžných klientských účtů 11, banka tu hraje roli prostředníka. Klienti si u bank mohou zřídit několik druhů účtů, a to podle jejich účelu. Bezhotovostní převody lze provádět jak v rámci jedné banky za pomoci informačního systému banky, ve kterém jsou vedeny účty klientů, nebo mezi jednotlivými bankami navzájem za pomoci platebních systémů 12. Schéma vnitrobankovního zúčtování je vyobrazeno na obr. č. 1. Bezhotovostní platební styk je pro banky nákladný z pohledu technického vybavení a jeho provozování. Banky zdokonalují a udržují své softwarové, hardwarové vybavení i přenosové sítě, přes které probíhají datové přenosy platebního styku. Nemalé náklady vynakládají také na odborná proškolení obslužného personálu. 10 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 11 Vedení běžného účtu je upraveno zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v 708 až Rozdělení platebních systémů a jejich základní charakteristiky jsou popsány v kapitole tři Principy mezibankovního zúčtování. 13

14 Bezhotovostní platební styk přináší i určitá rizika. Jedná se především o oblasti zneužívání platebních nástrojů, zneužití nedostatečné ochrany počítačových systémů, nebo technické poruchy zúčtovacích systémů a nutnost zajištění jejich pravidelné zálohy. Klient očekává od bezhotovostního platebního styku určité pohodlí, jednoduchost, rychlost, bezpečnost a nízké náklady při provádění převodů. Banky usilují o maximální komfort pro klienty, racionální zpracování dat platebního styku, vysoké zabezpečení, nízké náklady na provoz bankovních systémů a zisk z poskytovaných služeb. Obr. č. 1 Schéma vnitrobankovního zúčtování při použití platebního nástroje Příkaz k úhradě mezi běžnými účty klientů A a B. SYU 221 Běžný účet klienta A SYU 221 Běžný účet klienta B MD D MD D PZ 100,- Převod PZ 150,- úbytek 50,- přírůstek 50,- KZ 50,- KZ 200,- MD účetní strana Má dáti D účetní strana Dal PZ počáteční zůstatek KZ konečný zůstatek Zdroj: vlastní úpravy Základní platební nástroje bezhotovostního platebního styku V této kapitole se budu věnovat základním platebním nástrojům tuzemského a zahraničního platebního styku. Jedná se o nástroje, které neobsahují bankovní závazky a ani nepodmiňují převody předáním určitých dokumentů. Patří mezi základní služby, které banky poskytují svým klientům Příkaz k úhradě Jedná se o nejrozšířenější a nejpoužívanější nástroj tuzemského platebního styku, jak v České, tak i ve Slovenské republice. Příkaz k úhradě je hojně využíván k placení za 14

15 zboží, služby a při platbách finanční povahy (daně, clo atd.). Z pohledu klienta jde o jednoduchý platební nástroj, který je relativně levný a rychlý 13. Jde o úhradovou formu placení 14 z podnětu plátce. Plátce přikazuje své bance na základě příkazu, aby na vrub jeho účtu převedla určitou sumu peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce. Příjemce může mít svůj účet veden u banky plátce, nebo u jiného peněžního ústavu. Příkaz k úhradě musí obsahovat tyto náležitosti 15 : a) označení, že se jedná o příkaz k úhradě; b) bankovní spojení plátce (číslo účtu a kód banky); c) bankovní spojení příjemce (číslo účtu a kód banky); d) částku v tuzemské měně; e) podpis, elektronický podpis 16 ; f) konstantní symbol, který vyjadřuje charakter platby, jestli se jedná o platbu, která je příjmem, a nebo výdajem státního rozpočtu 17. Příkaz k úhradě nemusí obsahovat tyto náležitosti: a) datum splatnosti, tj. den, kdy mají být peněžní prostředky odepsány z účtu plátce; b) variabilní symbol; c) specifický symbol; d) textovou zprávu (tzv. AV pole), jedná se o libovolný text určený příjemci platby z podnětu plátce, který obsahuje maximálně 4x35 znaků; e) datum vystavení příkazu k zúčtování. 13 Lhůty převodu jsou stanoveny zákonem č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 14 Úhradová forma placení je uvedena ve vyhlášce ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. 15 Náležitosti příkazu k úhradě jsou uvedeny v 3 vyhlášky ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. 16 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). 17 Tyto konstantní symboly stanovuje MF ČR a jejich přehled uveřejňuje ve Finančním zpravodaji. 15

16 Variabilní, konstantní a specifický symbol musí obsahovat pouze číselné údaje, a to maximálně 10 znaků. Do variabilního symbolu se většinou uvádí číslo placené faktury nebo jiný číselný údaj, který byl dohodnutý mezi plátcem a příjemcem platby. Specifický symbol mohou v současnosti klienti využít pro další identifikaci platby. Do byl Českou spořitelnou využíván k rozlišení klientských účtů u produktu sporožirových účtů. Konstantní symboly mohou využívat i banky, jde o tzv. bankovní konstantní symboly 18 (např. při provádění opravného zúčtování, používají se při vracení vratek, při operacích prováděných platebními kartami, či při zúčtování šeků). Bankovní konstantní symboly smí používat pouze banky. Klienti bank mají zakázáno používat tyto symboly na svých příkazech k zúčtování. V praxi rozeznáváme několik forem příkazů k úhradě: a) jednorázový příkaz k úhradě jde o zadání jedné konkrétní platby; b) hromadný příkaz k úhradě na vrub jednoho účtu lze zúčtovat několik (cca 15 až 20) plateb najednou ve prospěch účtů jednoho, či několika příjemců; c) trvalý příkaz k úhradě používá se pro platby určené stále stejnému příjemci a to v určité výši, nebo nad stanovený limit zůstatku na účtu, které se periodicky opakují (nejčastěji s periodou denní, týdenní či měsíční) Příkaz k inkasu Příkaz k inkasu je platebním nástrojem tuzemského platebního styku. Na rozdíl od příkazu k úhradě nevychází z podnětu plátce, ale z podnětu příjemce platby. Příjemce platby dává příkaz své bance, aby zprostředkovala převod peněžních prostředků na vrub účtu plátce ve prospěch účtu příjemce. Náležitosti příkazu k inkasu jsou shodné s náležitostmi příkazu k úhradě. Na příkazu musí být vyznačeno, že se jedná o příkaz k inkasu. Příkaz k úhradě a příkaz k inkasu je většinou 18 Bankovní konstantní symboly stanoví Česká národní banka, jsou zveřejňovány ve věstníku České národní banky. 16

17 barevně rozlišen. Příkaz k inkasu bývá vyobrazen v červené barvě, příkaz k úhradě bývá zobrazen v barvě černé nebo modré. Příkaz k inkasu může být ve formě: a) jednorázového příkazu k inkasu; b) hromadného příkazu k inkasu; c) trvalého příkazu k inkasu. Pro úspěšné provedení platby inkasním způsobem musí být splněny tyto požadavky: a) uzavřená dohoda mezi plátcem a jeho bankou, plátce dává souhlas k inkasování peněžních prostředků ze svého účtu; b) banka plátce, na základě smlouvy o zřízení a vedení účtu nebo obchodních podmínek, musí být oprávněna provádět zúčtování peněžních prostředků (poplatky, debetní úroky, atd.) za bankovní služby; c) způsob placení je stanoven právními předpisy. Inkasní forma placení je upravena vyhláškou ČNB č. 62/2004 Sb. 19, která upravuje mimo jiné i zásady provádění inkasní formy placení. Nejčastěji se inkasní způsob placení používá při platbách nájmu, plynu, elektřiny, telefonních poplatků apod Platební příkaz pro provádění zahraničního platebního styku Jak název napovídá, jedná se o platební instrument zahraničního platebního styku. Platební příkaz (Payment Order) je realizován tzv. hladkou platbou a to do a ze zahraničí. Jde o nejrozšířenější platební instrument zahraničního platebního styku. Tímto platebním instrumentem lze převádět platby vzniklé z uzavřených obchodních transakcí (např. platby za zboží, služby, dopravu) nebo z činností, které nevyplývají z obchodních transakcí (např. platby penzí, alimentů, darů). Provádění hladkých plateb není mezinárodně upraveno. V Evropské měnové unii byla přijata s platností k Směrnice č. 97/5/ES Evropského parlamentu a Rady o 19 Zásady provádění inkasní formy placení je uvedeno v 5 vyhlášky ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. 17

18 přeshraničních převodech. Směrnice byla implementována do českého práva zákonem č. 124/2002 Sb. 20 (zákon o platebním styku), který mimo jiné upravuje definici mezibankovního převodu. Hladké platby se dále v českém právním řádu řídí devizovým zákonem 21. Platební příkaz do zahraničí nemá přesně předepsanou formu (jeho náležitosti vyplývají z tzv. SWIFTtového 22 formátu zprávy), obvykle se skládá z těchto náležitostí: a) název příkazce a jeho čísla účtu; b) částka, která má být zaplacena; c) ISO kód označující měnu platby 23 ; d) identifikace příjemce - jeho název, adresa a číslo jeho účtu (u přeshraničních převodů se uvádí číslo účtu ve formátu IBAN 24 ); e) jméno a adresa banky příjemce a SWIFTový kód 25 banky příjemce, případně označení korespondentské banky, přes kterou má být převod uskutečněn; f) informace o tom, kdo hradí poplatky související s převodem; g) podpis klienta v souladu s podpisovým vzorem k účtu. S převodem peněžních prostředků vznikají bankám náklady. U hladké platby rozlišujeme tři možnosti zpoplatnění převodu OUR, BEN a SHA. Plátce na příkazu určuje, jaké poplatky bude hradit. Zpoplatnění OUR veškeré poplatky bank související s převodem hradí příkazce, tj. hradí poplatky své banky, banky příjemce a případně i zprostředkující banky. 20 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 21 Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon. 22 SWIFT (Society for Worldwide Financial Telecommunication) Společnost pro celosvětové mezibankovní finanční telekomunikace byla založena v roce 1973 v Bruselu. Účelem společnosti je vývoj a provoz mezinárodní komunikační sítě podporované počítači. Společnost je vlastněna členskými bankami, které zároveň tvoří účastnickou síť. Umožňuje bankám rychlý a bezpečný přenos informací v mezinárodním bankovním obchodě. 23 International Standatd Organization 4217 označující alfabetický kód měny, vydaný komisí OSN TC 68 pro bankovnictví v roce Standardizovaný formát čísla účtu pro přeshraniční převody. 25 SWIFT kód označení banky v komunikačním systému SWIFT. 18

19 Zpoplatnění BEN všechny poplatky bank hradí příjemce převodu, tj. poplatky své banky, banky plátce a případně i poplatky zprostředkující banky. Zpoplatnění SHA příkazce hradí poplatky pouze své banky související s převodem. A příjemce hradí poplatky své banky, případně poplatky zprostředkující banky. Lhůty zpracování hladké platby bývají tři až pět dnů. Záleží na smluvních podmínkách (smlouva o účtu, obchodní podmínky) uzavřených mezi bankou a klientem. U přeshraničních převodů je lhůta převodu dána zákonem č. 124/2002 Sb Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 19

20 2. Počátky automatizace platebního styku v ČSSR 27 Navzdory centrálně plánované ekonomice v ČSSR a tím pádem i přes všechny deformace peněžních vztahů mezi hospodářskými subjekty, bylo do poloviny 60. let dosaženo v bezhotovostním platebním styku vysokého stupně rozvoje, spolehlivosti a efektivnosti. Bezhotovostní platební styk byl prováděn pouze na bázi inkasních příkazů a jejich ručního zpracování. Reforma systému platebního styku koncem 60. let měla zvýšit roli podniků v ekonomice a využít samočinných počítačů. Měly být zavedeny nové formy placení, jež by odrážely aktivnější roli obchodu v ekonomice. V prvé řadě šlo o to, dostat do rovnováhy vztah mezi odběratelem a dodavatelem. Placení inkasním příkazem nadřazovalo postavení dodavatele a bránilo tak odběrateli suverénně nakládat se svými peněžními prostředky na účtu. Východiskem z této situace měl být nový platební nástroj bankovní převod, založený na úhradové formě a základním platebním instrumentem se měl stát převodní příkaz. Vyhláška č. 85/1966 Sb. 28, přímo vyzdvihovala bankovní převod jako přednostní formu bezhotovostního placení. Podniky tento způsob placení v praxi odmítly a nepřijaly. Vynutily si návrat k inkasnímu způsobu placení. Výhody starého systému nebyly pouze v jeho automatizaci, ale především v tom, že dodavatelé měli obvykle peněžní prostředky na účtu třetí den po fakturaci. Ve vyhlášce č. 85/1966 Sb., byla stanovena lhůta přípisu peněžních prostředků u převodního příkazu do desátého dne. Rozdíl v těchto lhůtách a ve formě přijatých úroků měl velký význam na hospodaření podniku, na němž byly zainteresovány pracovní kolektivy podniku. Konec 60. let přináší do sféry platebního styku reformní snahy o transformaci daného systému, léta sedmdesátá jsou přípravou pro zavedení systému ABO systém automatizovaných bankovních operací. První etapa automatizace proběhla v SBČS vletech 1968 až Byla tvořena instalací tří středních počítačových systémů a hromadného zpracování dat. Data byla dopravována fyzickou cestou z poboček SBČS do výpočetních středisek v Praze a Bratislavě. 27 Zdroj: VENCOVSKÝ, F.; JINDRA, Z.; NOVOTNÝ, J.; PŮLPÁN, K.; DVOŘÁK, P. a kolektiv. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Praha: Bankovní institut, ISBN Vyhláška č. 85/1966 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací. 20

21 Druhá etapa automatizace spočívala v propojení všech poboček SBČS prostřednictvím telefonní nebo dálnopisné sítě a využitím elektronického přenosu dat. V roce 1970 bylo do provozu uvedeno nové zařízení na přenášení dat po telefonních linkách. Na toto zařízení bylo napojeno nejdříve devět poboček z východních Čech a v následujícím roce přibylo dalších pět poboček z jižních Čech. Další napojování poboček muselo být zastaveno z důvodu zastaralého stavu telefonní sítě a vybavenosti výpočetních center děrnoštítkovou technikou. SBČS se rozhodla vybudovat projekt nové sítě sběru a přenosu dat. V roce 1974 se dobudovávala síť pro sběr, přenos a distribuci dat i výpočetní centra v Praze a Bratislavě. Za pomocí terminálů byly spojeny telegrafními linkami pobočky banky v okresních městech koncentrátorem dat Varian v krajských sběrných střediscích. Rychlými telefonními okruhy byla krajská střediska propojena s hlavními sběrnými středisky v Praze a Bratislavě, kde byla předávána do výpočetních center. Celou síť tvořilo 19 minipočítačů jejichž cena činila 350 mil. Kčs. V roce 1974 měla SBČS napojených 123 poboček a tři další útvary. Dobudování celé sítě trvalo přes šest let. Již v roce 1974 byl schopen úsek automatizace dodávat několik stovek různých sestav, které obsahovaly informace pro řídící a analytické útvary banky i instituce mimo banku. Především se zpracovávala úloha Zpracování tuzemského a zahraničního platebního styku a zúčtování a vedení účtů organizací, ve kterých tyto operace probíhají. V roce 1975 byly napojeny na zúčtovací okruh kromě poboček SBČS i ČSOB a její pobočky a Živnostenská banka. Tak vzniklo centralizované účetnictví. Denně bylo zpracováváno až 500 tisíc případů, které obsahovaly přes 15 mil. znaků likvidovaných na pobočkách, jež vedly přes 153 tisíc klientských účtů. Tento platební okruh byl základem, na němž mohl vyrůst moderní systém bezhotovostního placení. Banka se stala pouhým zprostředkovatelem v platebním styku mezi hospodářskými subjekty, který neposuzoval postup zúčastněných stran. Zavedením automatizace se urychlilo zpracování účetních a výpočtových prací. Objem prací na jednotlivých pobočkách se tím zkrátil na polovinu. Pracné sesouhlasování účetní rovnováhy odpadlo a bylo nahrazeno systémem skupiny položek nulové kontroly. Systém přímého zúčtování umožňoval přikazující pobočce rovnou účtovat ve prospěch účtu pobočky přejímající. Vše směřovalo k zavedení tzv. bezdokladového systému zúčtování. SBČS uzavírala s organizacemi dohody o vzájemném předávání kompatibilních médií. V roce 1978 byla vydána nová vyhláška předsedy SBČS č. 10/1978 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací. Podle této vyhlášky byly zpracovány Všeobecné podmínky SBČS pro vedení účtů organizací a pro provádění platebního styku. 21

22 Nová úprava vázala provedení plateb zásadně na příkaz plátce a s účtem organizace pracovala klasickým způsobem jako s účtem majitele. Vymezovala situace, kdy je možné zatěžovat účet bez jeho souhlasu či příkazu. Zároveň stanovovala lhůty v zúčtování platebního styku s tím, že proveditelné příkazy mohly být zúčtovány jen do výše zůstatku či povolených limitů na účtu. Jestliže účet vykazoval nedostatek peněžních prostředků, příkazy byly realizovány postupně jak prostředky na účtu dovolí nebo dle určeného pořadí stanoveného příkazcem. Majitel účtu mohl předávat příkazy v písemné formě (papírový formulář), elektronické formě na kompatibilních médiích, či prostřednictvím dálkového přenosu dat. Přesně bylo stanoveno časové úrokování vkladů a úvěrů a postupy při chybném zúčtování. Organizacím bylo uloženo u každé platby uvádět účel platby, který byl číselně vyjádřen konstantním symbolem. Čísla faktur se uváděla do variabilních symbolů. Byly zavedeny trvalé příkazy, jak nadlimitní, tak periodicky se opakující k určitému datu. K bezhotovostnímu placení bylo možno využít hromadných příkazů i šeků k zúčtování vystavených bankou. Systém automatizovaných bankovních operací (ABO) byl spuštěn Srdcem celého systému byl počítač FC 1040, který byl testován od roku Před spuštěním systému ABO muselo dojít k přečíslování bankovních čísel účtu 29. Každé organizaci bylo přiděleno jedinečné číslo účtu, které obsahovalo předčíslí účtu a základní číslo účtu. Přečíslováním účtů se zrušil vnitřní oběh účetních dokladů v bance, data se pořizovala jen jednou. Čísla účtů a příslušné částky platebních příkazů na terminálech byly zasílány po telegrafních linkách do krajských středisek pro sběr a přenos dat. Z těchto středisek se údaje zasílaly prostřednictvím pronajatých telefonních linek do výpočetních center v Praze a Bratislavě, kde došlo k proúčtování na účtech plátců a příjemců. Systém ABO pracoval v podobě off-line, pro socialistickou ekonomiku bylo zbytečné a hlavně nákladné budovat systém, který by pracoval v síti banky v reálném čase. Systém ABO výrazně zjednodušil a zrychlil proces placení a vytvořil soustavu, jejíž transformace byla pro podmínky tržní ekonomiky v podstatě plynulá a bezproblémová. 29 Vysvětlení struktury čísla účtu v systému ABO je popsáno v kapitole 4. 22

23 3. Principy mezibankovního zúčtování 30 Banky při mezibankovních převodech peněžních prostředků z účtů plátců ve prospěch účtů příjemců využívají mezibankovní platební systémy, které jsou založeny na různých principech. Prostřednictvím platebních systémů se uskutečňují převody tuzemského a zahraničního platebního styku. Zúčtování mezibankovních převodů může probíhat prostřednictvím systému korespondentských bank nebo prostřednictvím clearingového systému Systém korespondentských bank Korespondentský systém je charakteristický tím, že je založen na přímém propojení bank prostřednictvím vzájemně vedených účtů. Tyto účty slouží pro zúčtování převodů mezi bankami, nazýváme je korespondentskými účty. Vzájemnost vedení účtů nemusí být vždy pravidlem. Do převodů mezi bankou plátce a bankou příjemce může být zapojena i jiná banka, u níž má banka plátce a příjemce vedeny účty. V takovémto případě se jedná o nepřímé propojení bank. Schéma korespondentského systému je vyobrazeno na obr. č. 2. Obr. č. 2. Schéma korespondentského systému Banka B Banka A Banka C Banka D Zdroj: vlastní úpravy 30 Zdroje: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, ISBN ; JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika, Praha: GRADA Publishing, ISBN ; KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví, Praha: Bankovní institut, ISBN ; SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk, Praha: Bankovní institut vysoká škola, ISBN ; 23

24 Korespondentské účty můžeme rozdělit na loro účty a nostro účty a to z několika pohledů (viz. obr. č. 3.). Loro účet je účet, který naše banka vede ve svém informačním systému jiné bance, neboli jiná banka má zřízen účet u naší banky. Nostro účet je účet, který naší bance vede ve svém informačním systému jiná banka, neboli naše banka má zřízen účet u jiné banky. Obr. č. 3. Rozdělení loro a nostro účtů z několika pohledů NOSTRO - ÚČET LORO - ÚČET Majitel účtu Naše banka Korespondentská banka Banka vedoucí účet Korespondentská banka Naše banka Odraz v bilanci naší banky Vklady na viděnou u bank Vklady na viděnou od bank Měna Zahraniční zpr. volně směnitelná Zpravidla tuzemská Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví, Praha: Vysoká škola ekonomická, ISBN Korespondentské účty bývají vedeny v různých měnách. Podle všeobecných pravidel nejsou většinou úročeny, nebo jsou úročeny minimální sazbou. Z tohoto pohledu je vedení loro účtů pro naší banku výhodné. Naopak pro jinou banku, která má zřízeny nostro účty u naší banky, je tento způsob nevýhodný. Peněžní prostředky na korespondenských účtech bank jsou převáděny na základě pokynů obdržených ve SWIFTových zprávách prostřednictvím sítě SWIFT. V souladu s platnými právními předpisy o účetnictví musí každá česká banka, která má zřízen u jiné banky nostro účet, vést ve svém bankovním informačním systému tzv. zrcadlový účet. Na zrcadlovém účtu se zachycují zrcadlově pohyby uskutečňované na účtu u jiné banky. Zůstatek zrcadlového účtu musí být shodný se zůstatkem účtu vedeného u jiné banky s tím rozdílem, že bude mít záporné znaménko. České a Slovenské banky využívají korespondentský systém především pro zúčtování převodů v cizích měnách v tuzemském platebním styku a při převodech zahraničního platebního styku. 24

25 3.2. Systém clearingového zúčtování Převody peněžních prostředků jsou uskutečňovány prostřednictvím zúčtovací banky (zúčtovacího centra - clearingu). Banky zapojené do tohoto systému mají založeny nostro účty u zúčtovací banky, přes které probíhá vzájemné zúčtování převodů. Schéma clearingového zúčtování je vyobrazeno na obr. č. 4. Výhodou tohoto systému je to, že banky mezi sebou nemusí mít otevřené korespondentské účty, stačí jim pouze zřízení jednoho nostro účtu u zúčtovací banky. Obr. č. 4. Schéma clearingového zúčtování Banka C Banka B Banka D Zúčtovací banka Banka A (Clearing) Banka E Banka H Banka F Banka G Zdroj: vlastní úpravy Clearingové systémy jsou organizovány na různých principech. Z hlediska fungování a vypořádání clearingových systémů je rozdělujeme tzv. brutto a netto princip 31. Pro brutto princip je charakteristické, že zúčtování probíhá po jednotlivých platbách, tj. převod po převodu. Banka na svém nostro účtu u zúčtovací banky musí mít dostatek peněžních prostředků pro vypořádání všech převodů. V případě nedostatku peněžních prostředků nejsou převody zpracovány a jsou zadrženy v systému zúčtovací banky do doby, než bude na nostro účtu banky dostatek peněžních prostředků. Jestliže do konce zúčtovacího dne není na nostro účtu banky dostatek peněžních prostředků, jsou nekryté 31 Zdroj: JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika, Praha: GRADA Publishing, ISBN ; 25

26 převody odmítnuty a vráceny bance. Brutto princip z hlediska časového zpracování převodů můžeme rozdělit na dávkový systém (Designated-Time Gross Settlement DTGS) nebo průběžný systém (Real-Time Gross Settlement). Dávkový systém je charakteristický tím, že zúčtovací banka má zúčtovací den rozdělen do několika jednotlivých časových pásem, ve kterých se provádí hromadné zúčtování došlých převodů. Obdržený převod je zúčtovací bankou zadržen a zpracován až v nejbližším časovém pásmu. Průběžný systém zpracovává obdržené převody v reálném čase. Převody zaslané do zúčtovací banky jsou ihned zpracovány. U netto principu se sčítá hodnota peněžních prostředků všech došlých a vyšlých převodů za určité časové období, nejčastěji za celý zúčtovací den. Zúčtovací banka provádí zúčtování buď na bilaterální, či multilaterální bázi. Bilaterální báze je charakteristická tím, že se peněžní suma došlých a vyšlých převodů započítává mezi jednotlivými dvojicemi bank v zúčtovacím systému zvlášť. Při multilaterální bázi dochází k vzájemnému započítání peněžní sumy vyšlých a došlých převodů ke všem bankám najednou, které jsou vedeny v zúčtovacím systému. Na konci zúčtovacího dne vzniká každé bance tzv. čistá zúčtovací pozice. Ta může mít buď hodnotu kladného salda (suma peněžních prostředků došlých převodů a je vyšší než suma peněžních prostředků vyšlých převodů) nebo hodnotu záporného salda, (suma peněžních prostředků došlých převodů je nižší, než suma peněžních prostředků vyšlých převodů). V České a Slovenské republice se využívá clearingový systém k vypořádání tuzemských převodů v domácí měně. Roli zúčtovací banky přebírají Česká národní banka a Národní banka Slovenska. 26

27 4. Mezibankovní zúčtování v České republice Česká národní banka na území České republiky řídí platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev. Umožňuje jí to zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Přispívá k rozvoji a efektivnosti platebních systémů, podílí se na jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Stanovuje pravidla pro provádění platebního styku pro bankovní a nebankovní subjekty, tj. lhůty zúčtování nebo pravidla pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků Systém CERTIS Na území České republiky je v současné době jediným platebním systémem, který zpracovává převody v tuzemské měně systém CERTIS 32 (Czech Expres Real Time Interbank Gross Settlement Systém). Systém byl připraven i pro zpracování tuzemských převodů v cizích měnách, ale banky působící v České republice tento způsob odmítly a tuzemské převody v cizích měnách provádějí prostřednictvím svých korespondentských systémů. Systém CERTIS je provozován Českou národní bankou v souladu se zákonem o platebním styku 33. V příloze č. 2 je uveden Seznam platebních systémů provozovaných podle zákona o platebním styku včetně provozovatelů a účastníků těchto systémů. Zákon ve své páté části upravuje základní principy a pravidla pro vznik a provozování platebních systémů. Do této části zákona byla implementována Směrnice č. 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Provádění mezibankovního platebního styku je dále upraveno ve vyhlášce České národní banky 34. Nostro účty jednotlivých bank pro mezibankovní platební styk jsou vedeny u České národní banky na základě uzavřených smluv dle Obchodního zákoníku 35. Smlouvy stanoví 32 Česká národní banka: Popis systému CERTIS [online]. [cit ]. Dostupný z www: 33 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 34 Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. 35 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 27

28 pro všechny banky jednotné standardy (právní a technické) pro vedení účtů a pro předávání a zpracování dat mezibankovního platebního styku. Systém CERTIS zahájil svoji činnost v rámci zúčtovacího centra SBČS v ČSFR Po rozdělení ČSFR k zůstal ve vlastnictví České národní banky. Ve Slovenské republice bylo vytvořeno nové zúčtovací centrum (viz. kapitola č. 5) Základní pravidla a principy systému CERTIS Platební systém CERTIS mezibankovního zúčtování je provozován na těchto základních pravidlech a principech: a) brutto princip vypořádání převodů v reálném čase (Real Time Gross Settlement, RTGS); b) zpracování mezibankovních plateb v CZK bez ohledu na výši částky a na to, zda převody byly iniciovány příkazem klienta nebo výsledkem z karetních operací, či operací na burze; c) vypořádání převodů probíhá na nostro účtech jednotlivých bank, vedených u České národní banky. Nostro účty neslouží pouze pro zabezpečení hladkého průběhu zúčtování převodů, ale zároveň slouží i jako účty povinných minimálních rezerv (PMR); d) vytvoření dvoustranného vztahu mezi platebním systémem CERTIS a centrálou banky - každá banka zapojená do mezibankovního zúčtování musí shromáždit své převody ze všech poboček do jednoho místa. Převod dat do zúčtovacího centra musí být proveden v souladu se Smlouvou o vedení účtu platebního styku a o předávání dat mezibankovního platebního styku; e) převody přijaté a akceptované systémem CERTIS nejdou již odvolat, jsou zpracovány systémem; f) v systému jsou zpracovávány různé typy položek (např. standardní převody, expresní převody, neúčetní žádosti o inkasa, či storna); g) nerealizují se nekryté převody, systém tyto převody zadržuje. Banky si musí do konce provozní doby zúčtovacího centra obstarat dostatek peněžních prostředků na svých nostro účtech. Jestliže tak neučiní, zúčtovací centrum jim nekryté převody vrátí ve formě odmítnutých převodů (mimo bodu ch); 28

29 h) na nostro účtech bank, na kterých probíhají mezibankovní převody, není povoleno debetní saldo; ch) pro banky, které jsou klienty Systému krátkodobých dluhopisů (SKD), zajišťuje Česká národní banka kolateralizovaný vnitrodenní úvěr nebo kolateralizovaný úvěr přes noc (overnight úvěr). Úvěry jsou vždy zajištěny zastavením cenných papírů v SKD Účastníci systému a typy transakcí Účastníky systému rozdělujeme do dvou skupin, na přímé účastníky systému CERTIS a přidružené systémy, tzv. třetí strany. Přímým účastníkům vede Česká národní banka účty pro provádění mezibankovní zúčtování. Třetí strany nemají zřízeny účty platebního styku u Česká národní banky, ale mají právo převádět platby mezi účty platebního styku přímých účastníků. Mezi účastníky třetích stran patří finanční instituce, které nejsou bankami, ale jsou významnými hráči na finančním trhu, např. clearingová střediska pro platební karty, RM SYSTÉM, UNIVYC, SKD. Mezi přímé účastníky platebního systému řadíme banky, které mají právo působit jako banka, pobočky zahraničních bank i spořitelní a úvěrní družstva a Českou národní banku. Dále osoby, které plní úlohu protistrany, účtovatele nebo clearingové instituce ve vypořádacím systému, uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, nebo ve vypořádacím systému podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu 36, i ty při své účasti v systému odpovídají za splnění finančních závazků, vyplývajících z jejich příkazů přijatých systémem CERTIS. Přesnou definici účastníků platebního systému nalezneme v zákoně o platebním styku 37. Systém CERTIS zpracovává několik druhů transakcí. U úhradové formy rozlišuje převody s nízkou prioritou (např. typ převodu 11, klient klient) a dva typy převodů s vysokou prioritou. Jedná se o bankovní prioritní převody (typ převodu 21, banka banka) a klientské prioritní převody (typ převodu 01, klient klient). Neprioritní transakce musí být do zúčtovacího centra zasílány ke zpracování prostřednictvím neprioritních nosičů. Prioritní transakce se zasílají ke zpracování do 36 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 37 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 29

30 zúčtovacího centra pouze prostřednictvím prioritních nosičů. Přímí účastníci systému musí tento způsob zasílání transakcí a nosičů dodržovat. V případě chyby je celý nosič zúčtovacím centrem odmítnut. V systému CERTIS jsou zpracovávány tyto transakce: 1) úhrady; 2) inkasa; 3) transakce přidružených systémů; 4) opravné zúčtování (storna úhrad); 5) informační a kontrolní položky Účetní den zúčtovacího centra a způsob vypořádání transakcí 38 Denní provoz zúčtovacího centra začíná cca v 17,00 hod. předchozího pracovního dne, tj, v den D-1 a končí v 16,00 hod. následujícího dne, tj v den D. Účastníci systému během této doby mohou zasílat svá data v elektronické podobě ke zpracování dle pravidel stanovených Českou národní bankou. Data jsou zasílána prostřednictvím komunikační sítě. V roce 2001 byl uveden do provozu subsystém týkající se přenosu zpráv (CERTIS SPZ), který umožňuje automatické předávání a zpracovávání dat bez zásahu operátora. Platební příkaz je systémem CERTIS přijat v okamžiku, kdy kontrolní programy ověří, že jeho data splňují kvalitativní požadavky. Dalším krokem je jeho zpracování v systému, během kterého se prověřuje dostatek peněžních prostředků na účtu účastníka. Jestliže je na účtu dostatek peněžních prostředků, převod se okamžitě zúčtuje. Účet banky příjemce je kreditován, účet banky plátce je debetován. Systém CERTIS je schopen během jedné hodiny zpracovat cca transakcí. Prostřednictvím komunikační sítě jsou zpracované transakce předávány účastníkům. V době mezi 15,30 hod. a 16,00 hod. v den D je prováděno tzv. dolaďování zůstatků na účtech mezibankovního platebního styku. Banky mohou ještě získat peněžní prostředky na mezibankovním trhu. 38 Česká národní banka: Popis systému CERTIS [online]. [cit ]. Dostupný z www: 30

31 Výše poplatků v systému CERTIS Systémem stanovování poplatků Česká národní banka motivuje účastníky systému, aby do zúčtovacího centra zasílali svá data během účetního dne dle stanovených časových pásem zpracování uvedených v sazebníku (ceníku). Sazebník poplatků je rozdělen na základní cenu jedné vstupní položky (transakce), která je závislá na počtu položek zpracovaných v měsíci (čím je zpracováno za měsíc vyšší množství položek, tím je základní cena jedné vstupní položky levnější), a na příplatku ke vstupní položce dle daného časového pásma zpracování. Dále se rozlišuje, zda se jedná o vstupní neprioritní či prioritní položku. Od vzniku systému CERTIS byl harmonogram účetního dne a s ním i související ceník několikrát měněn. Cílem České národní banky bylo nejen prodloužit provozní hodiny, ale také snaha o optimalizaci přesnosti denní uzávěrky účetního dne. Systém poplatků v sobě zahrnuje jak motivační fázi pro účastníky systému, tak i skutečné náklady na zpracování dat a provoz zúčtovacího centra. Na počátku účetního dne je nejlevnější zpracování jedné vstupní neprioritní položky (pásmo č. I., od 17,00 hod. dne D-1 do 6,00 hod. dne D). Účastníci systému tak zaplatí poplatek 0,15 Kč (přirážka za časové pásmo je stanovena ve výši 0,- Kč). Na konci účetního dne je vstupní neprioritní položka nejdražší (pásmo č. VI., od 14,30 hod. do 15,30 hod. dne D). Cena položky je 100,15 Kč. U prioritních vstupních položek je systém stanovení poplatku podobný. V poplatkovém pásmu č. I. stojí zpracování položky 5,- Kč, v poplatkovém pásmu č. VI. cena položky je 120,- Kč. Ceny uvedené u výše uvedených prioritních a neprioritních položek jsou počítány bez množstevní slevy za zpracování velkého počtu položek v měsíci, tj. do kusů položek. Česká národní banka usiluje o to, aby účastníci systému zasílali největší počty položek v prvních časových pásmech účetního dne. Na konci účetního dne zúčtovací centrum zpracovává malé množství položek, a to většinou s převody vzniklými z mezibankovních obchodů. Od poplatků jsou osvobozeny všechny výstupní položky a vstupní nosiče dat zaslané prostřednictvím automatického systému přenosu zpráv (CERTIS SPZ). 31

32 V příloze č. 1 je uveden aktuální ceník České národní banky pro mezibankovní platební styk Statistická data systému CERTIS Systém CERTIS je základním stavebním kamenem českého mezibankovního zúčtování. Jedná se o stabilní systém, který počátkem devadesátých let minulého století nahradil systém mezibankovního zúčtování ABO. Od svého vzniku prošel několika fázemi modernizace v souladu s požadavky mezibankovního trhu. Obr. č. 5. Počet průměrných denních položek zpracovaných v systému CERTIS Zdroj: Česká národní banka: Statistické údaje [online]. [cit ]. Dostupný z www: Obr. č. 6. Objem průměrných denních obratů zpracovaných v systému CERTIS Zdroj: Česká národní banka: Statistické údaje [online]. [cit ]. Dostupný z www: 32

33 Jak je patrno z obr. č. 5 a č. 6, již několik let plní svou funkci a pomáhá tak k rychlému a bezproblémovému vypořádání mezibankovních převodů. Počet spravovaných převodů v systému je za uvedené období stále rostoucí. Hodnota průměrných denních obratů za uvedené roky vykazuje (až na nepatrné výkyvy v letech 1993, 2003, 2004 a 2008) růst. Na obrázku č. 7 je znázorněn počet průměrných denních položek, zpracovaných v systému CERTIS za jednotlivé měsíce roku Nejméně položek bylo zpracováno v měsících červenci a srpnu (cca 1,6 mil. položek), naopak nejvýše v měsíci prosinci (cca 2,05 mil. položek). V roce 2008 bylo v průměru denně zpracováno 1,72 mil. položek. Obr. č. 7. Počet průměrných denních položek zpracovaných v systému CERTIS za rok 2008 Zdroj: Česká národní banka: Statistické údaje [online]. [cit ]. Dostupný z www: Obr. č. 8. Objem průměrných denních obratů zpracovaných v systému CERTIS za rok 2008 Zdroj: Česká národní banka: Statistické údaje [online]. [cit ]. Dostupný z www: 33

34 Obrázek č. 8 vykazuje hodnotu průměrných denních obratů zpracovaných v systému CERTIS za jednotlivé měsíce roku Největší hodnota průměrných denních obratů byla v měsíci červnu (733 mld. Kč), naproti tomu nejmenší hodnota průměrný denních obratů byla v měsíci listopadu (cca 577 mld. Kč). Průměrná denní hodnota položek činila 644,2 mld. Kč. Za rok 2008 zpracovalo zúčtovací centrum celkem 435,6 mil. Převodů v celkové hodnotě mld. Kč. Maximální počet položek zpracovaných převodů v jednom dni byl 5,485 mil Systém krátkodobých dluhopisů (SKD) Systém krátkodobých dluhopisů je provozován Českou národní bankou na základě zákona o České národní bance 39. SKD zajišťuje samostatnou evidenci cenných papírů a systém vypořádání obchodů s těmito cennými papíry. Jde o krátkodobé cenné papíry, které jsou vydávány Českou republikou v zastoupení Ministerstva financí ČR a o krátkodobé cenné papíry, vydávané Českou národní bankou. Cenné papíry jsou vydávány v tuzemské měně a v elektronické (zaknihované) podobě. SKD zajišťuje tyto funkce: a) evidenci cenných papírů dle jednotlivých vlastníků a emitentů; b) primární prodej státních dluhopisů a dluhopisů České národní banky; c) vypořádání obchodů s cennými papíry; d) splacení jistiny dluhopisů a výplaty výnosů; e) možnost čerpání vnitrodenního úvěru prostřednictvím systému CERTIS; Účastníky v SKD rozdělujeme do tří skupin: 1) Klient jde o fyzickou a nebo právnickou osobu, která má uzavřenou smlouvu (nebo několik smluv) o účtu vlastníka cenných papírů s Českou národní bankou. Na účtu jsou evidovány cenné papíry vlastněné klientem. Klient má přístup ke svému účtu prostřednictvím agenta. 39 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 34

35 2) Custodian jedná se o právnickou osobu, která uzavřela s Českou národní bankou smlouvu (smlouvy) o účtu zákazníků v SKD. Na účtech je vedena evidence cenných papírů ve vlastnictví jiných osob (klientů custodiana). K jednotlivým účtům zákazníků má custodian přístup prostřednictvím agenta. 3) Agent má zajištěno on-line spojení se SKD, uzavírá s Českou národní bankou dohodu o přístupu ke komunikační bráně a smlouvu o účasti v SKD. Agent musí mít zřízen účet mezibankovního platebního styku v zúčtovacím centru, a nebo mít veden účet u banky, která má zřízen účet platebního styku v zúčtovacím centru. Prostřednictvím účtu je hrazeno vypořádání plateb custodiánů, klientů a agentů. Agent na základě smlouvy poskytuje služby všem účastníkům. V závěru roku 2008 bylo v SKD registrováno 110 klientů, 5 custodianů, 18 agentů a vedeno 156 majetkových účtů Systém ABO Vznik systému ABO je uveden v kapitole č. 2 a formát čísla účtu je vysvětlen v bodě č V současné době jde o informační systém České národní banky, ve kterém jsou zřizovány a vedeny účty státního rozpočtu (příjmové a výdajové účty) a účty státních institucí, které jsou na státní rozpočet napojeny, dále vnitřní účty České národní banky a jejich zaměstnanců. Obr. č. 9 Počet položek zpracovaných v ABO za rok 2007 Zdroj: Česká národní banka: Výroční zpráva ČNB 2007 [online]. [cit ]. Dostupný z www: ava_2007.pdf. 35

36 Systém ABO v roce 2007 pokračoval ve svém rozvoji v rámci projektu ABO 5. Zdokonalily se funkce internetové aplikace ABO-K, integrují se nové funkce zadávání zahraničních plateb do ABO. Ke konci roku 2007 bylo v systému ABO vedeno živých účtů, účtů vlastnily právnické osoby, ostatní tvořilo vnitřních účtů a zaměstnaneckých účtů. Z účtů právnických osob spadá účtů do skupiny účtů regulované státní pokladny. Na Obr. č. 9 je zobrazen počet účetních transakcí zpracovaných v ABO za rok Bankovní spojení Bankovní spojení v tuzemském platebním styku je upraveno vyhláškou č. 62/2004 Sb. 40. Skládá se z čísla účtu a identifikačního kódu banky. V písemné podobě musí být číslo účtu a identifikační kód banky vždy oddělen (nejčastěji bývají odděleny lomítkem). Znázornění tuzemského bankovního spojení je zobrazeno na obr. č. 10. Obr. č. 10 Schéma tuzemského bankovního spojení UUUUUKMMMMMMMMKM/XXXX - prvních šest čísel znaku U zleva tvoří tzv. předčíslí včetně kontrolního čísla K; - písmeno K je tzv. kontrolní číslice na modulo 11 (se stanovenými vahami); - základní část čísla účtu je tvořena celkem deseti pozicemi znaku M včetně kontrolního čísla K; - celkem 4 znaky X vytvářejí tzv. kód banky. Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk, Praha: Bankovní institut vysoká škola, ISBN Číslo účtu obsahuje nejvýše šestnáct číselných znaků. Předčíslí čísla účtu obsahuje nejvíce šest znaků, základní část čísla účtu obsahuje nejméně dva a nejvíce deset znaků. Předčíslí účtu nemusí být v čísle účtu obsaženo. Modulo slouží k výpočtu kontrolní číslice, jak v předčíslí čísla účtu, tak i v základní části čísla účtu. V praxi zajišťuje automatickou kontrolu při typování čísla účtu do informačních systémů bank. 40 Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. 41 Algoritmus výpočtu na Modulo 11 je uveden v příloze č. 1. vyhlášky ČNB č. 62/2004 Sb

37 Identifikační kód banky obsahuje čtyři číselné znaky, které musí být uvedeny u každého tuzemského převodu. Můžeme si je představit jako adresu banky, do které má být příslušný převod směřován. Identifikační kódy jednotlivých bank stanovuje Česká národní banka. Veřejnost a banky o nich informuje v Číselníku identifikačních kódů bank AP0001 (příloha č.3), který je zveřejňován na internetových stránkách České národní banky Číslo účtu v systému ABO Systém ABO 42 byl zaveden v ČSSR v roce Po roce 1989 došlo k masivnímu vzniku nových bank. SBČS musela najít řešení, jak zapojit nové banky do systému mezibankovního zúčtování a přitom zachovat formát čísla účtu v systému ABO. V roce 1991 měly stovky tisíc klientů vedeny účty ve formátu ABO. Banky, které působily na českém trhu, nechtěly přečíslovat čísla klientských účtů. V roce 1991 byly všechny banky označeny identifikačním kódem banky. Tento postup umožnil vznik současného bankovního spojení, viz. předcházející kapitola. Na obr. č. 11 je zobrazena struktura účtu v systému ABO. Obr. č. 11 Struktura čísla účtu v systému ABO UUUUUK MMMMMOK PPB U čísla tzv. předčíslí M čísla tzv. matriky (základního čísla účtu) O tzv. druh organizace K tzv. kontrolní číslice na modulo 11 P číslo označující pobočku banky B číslo označující banku Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk, Praha: Bankovní institut vysoká škola, ISBN První část (šest čísel zleva) tvořilo předčíslí účtu a označovalo vyšší členění k základnímu číslu účtu. Druhá část byla tvořena základní matrikou čísla účtu. Klientský účet byl založen na základním čísle účtu (základní matrika čísla účtu), jednotlivé produkty byly rozlišeny předčíslím (např. úvěrové, termínované, cizoměnové účty). Třetí část byla tvořena označením peněžního ústavu (první číslo zprava) a další dvě čísla označovala teritorium, resp. pobočku banky. 42 Zavádění systému ABO je popsáno v kapitole č

38 IBAN IBAN (International Bank Account umer) je formát mezinárodního čísla účtu, který je definován mezinárodní normou ISO Důvodem jeho zavedení je podpora automatizovaného zpracování přeshraničních převodů. Přispívá ke zrychlení, zjednodušení a zlevnění přeshraničního platebního styku. Obsahuje číselné i alfabetické znaky. IBAN se skládá z maximálně 34 znaků. Ze dvou znaků obsahující kód země, ze dvou znaků obsahující kontrolní číslice a maximálně třiceti znaků, obsahující kód banky a číslo účtu. Země musí pevně stanovit pozice, na který je kód banky a číslo účtu. V souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady ES č. 2560/ je každá banka povinna uvádět číslo účtu ve formátu IBAN na výpisech z účtů. Český IBAN obsahuje 24 znaků. Rozdíl mezi tuzemským bankovním spojením a spojením ve formátu IBAN zobrazuje Obr. č. 12. Obr. č. 12 Příklad čísla účtu v různých formátech pro Českou republiku Tuzemské bankovní spojení IBAN elektronická forma IBAN písemná forma /0800 CZ CZ /0710 CZ CZ Zdroj: Česká národní banka: IBAN [online]. [cit ]. Dostupný na www: První dvě pozice zleva z českého IBANu zobrazují označení země (CZ), další dvě pozice jsou kontrolní číslice, poté následuje čtyřmístný bankovní kód a číslo účtu (předčíslí účtu a základ čísla účtu) Lhůty pro provádění bankovních převodů Lhůty provádění převodů jsou stanoveny v zákoně O platebním styku 44. Zákon stanovuje maximální lhůty převodů. Zavádí pojem bankovní pracovní den, tj. den, ve kterém všechny zúčastněné instituce zprostředkující převod, běžně vykonávají svojí činnost. 43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 2560/2001ze dne o přeshraničních platbách v eurech. 44 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 38

39 Banky mají ve svých obchodních podmínkách pro provádění platebního styku stanoveny podmínky pro příjem příkazů k převodu a lhůty zpracování převodů. Zákon stanoví lhůty převodů prováděné na území České republiky v české měně takto: a) u vnitrobankovního převodu převod je zúčtován v rámci jednoho bankovního pracovního dne. Banka odepíše z účtu plátce částku převodu a připíše ji ve prospěch účtu příjemce v týž den. b) u mezibankovního převodu (mezi dvěma bankami) maximální lhůta zpracování převodu je stanovena do třech bankovních pracovních dnů. Zákon upravuje povinnosti jak banky plátce (převádějící instituce plátce), tak i banky příjemce (převádějící instituce příjemce). U přeshraničních převodů 45 zákon uvádí maximální lhůtu převodu do šesti bankovních pracovních dnů. V praxi u mezibankovního převodu v české měně je většinou lhůta převodu zkracována na dva bankovní pracovní dny. O zrychlení převodu se postará banka příjemce, která obdrženou dávku ze zúčtovacího centra zaúčtuje (připíše) ve prospěch klientských účtů ještě týž bankovní pracovní den, co ji obdrží. Zákon upravuje pouze úhradovou formu placení (definice převodu ), inkasní forma placení je stanovena vyhláškou České národní banky 46. Z vyhlášky vyplývá, že lhůta převodu inkasní formou může být maximálně do pěti bankovních pracovních dnů. Od října roku 2002 banky nabízí svým klientů v tuzemském mezibankovním platebním styku expresní (prioritní) platby (klientské prioritní transakce typu 01). Expresní převody jsou prováděny na základě expresního příkazu k úhradě. Peněžní prostředky jsou připsány ve prospěch účtu klienta vedeného u banky příjemce ve stejný den, co byly odepsány z účtu plátce (ve stejné lhůtě jako u vnitrobankovního převodu). Přijímání těchto převodů bankami je nepovinné. Seznam bank přijímající expresní převody je přiložen v příloze č. 4. Poplatky za expresní převody jsou několikanásobně vyšší než u standardního převodu. 45 Přeshraniční převod je definován v zákoně o platebním styku v 2 Přeshraničním převodem se rozumí převod peněžních prostředků z jednoho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořící Evropský hospodářský prostor v domácí měně kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo státu tvořící Evropský hospodářský prostor až do výše protihodnoty eur. Protihodnota se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Evropskou centrální bankou ke dni účinnosti příkazu k převodu. 46 Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. 39

40 Jejich cena zahrnuje náklady banky na lidské zdroje, náklady na příslušné časové pásmo v zúčtovacím centru, náklady na zajištění likvidity na nostro účtu banky u zúčtovacího centra a přiměřený zisk příslušné banky. 40

41 5. Mezibankovní zúčtování ve Slovenské republice Národní banka Slovenska převzala od Úřadu pro finanční trh ke dni dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví, kapitálového trhu, pojišťovnictví a důchodového spoření. Tímto dnem byla dokončena integrace dohledu nad finančním trhem. Cílem bylo posílení stability finančního trhu, respektování pravidel hospodářské soutěže a ochrana klientů. V souladu se zákonem O národní bance Slovenska 47 řídí, koordinuje a zabezpečuje Národní banka Slovenska peněžní oběh, platební styk a zúčtování platebního styku dle zákona O platebním styku 48. Podporuje plynulé fungování platebních systémů, zúčtovacích systémů a stará se o jejich plynulost a hospodárnost Historie vzniku platebního systému ve Slovenské republice 49 Slovenská republika vznikla ke dni po zániku ČSFR. Mezibankovní platební systém CERTIS, který byl spuštěn v roce 1992, připadl České národní bance. V únoru roku 1993 bylo ve Slovenské republice zprovozněno nové zúčtovací centrum. Bankovní zúčtovací centrum Slovenska zahájilo svou činnost ke dni zavedení slovenské národní měny, slovenské koruny. Bankovní zúčtovací centrum Slovenska provozovalo od roku 1993 mezibankovní platební systém SIPS (Slovak Interbank Payment Systém). Zúčtovací centrum neprovozovala Národní banka Slovenska, jednalo se samostatný subjekt, založený jako akciová společnost. Akcionáři zúčtovacího centra byly banky působící ve Slovenské republice (Národní banka Slovenska, Všeobecná úvěrová banka, Slovenská záruční a rozvojová banka, Slovenská zemědělská banka, Slovenská spořitelna). Na základě valné hromady akcionářů v roce 2002, bylo rozhodnuto, že od převezme systém mezibankovního zúčtování SIPS od Bankovního zúčtovacího centra Slovenska Národní banka Slovenska. Důvodem této změny byla modernizace systému 47 Zákon Národní rady Slovenské republiky č. 566/1992 S.z.. o Národní bance Slovenska, ve znění doplňkových zákonů. 48 Zákon č. 510/2002 S.z., o platebním styku a o změně a doplnění některých zákonů. 49 Zdroj: Národní banka Slovenska: SIPS mezibankovní platební systém ve Slovenské republice [online]. [cit ]. Dostupný z www: 41

42 SIPS a zlevnění jeho provozu pro účastníky mezibankovního platebního styku. V průběhu dalších let systém SIPS prodělal několik zásadních změn. Mezi jednu z nejhlavnějších změn patří přechod systému na zpracování převodů v reálném čase RTGS (Real Time Gross Settlement ) Platební systém SIPS Mezibankovní platební systém SIPS byl jediným systémem provozovaným na území Slovenské republiky do února roku 1993 až do konce roku Prostřednictvím systému bylo prováděno mezibankovní zpracování a zúčtování tuzemských převodů ve slovenské měně bez ohledu na výši převodu. V příloze č. 5 je vyobrazen seznam platebních systémů, provozovaný podle zákona O platebním styku a jejich účastníků ke konci roku Charakteristika systému SIPS 50 V systému SIPS probíhalo zpracování plateb automatizovaně. Přenos dat mezi jednotlivými účastníky systému a Národní bankou Slovenska byl uskutečňován výlučně v elektronické podobě prostřednictvím komunikačního systému BIPS (Basic Interface for Payment Systém). Převody byly zpracovávány a zúčtovány na principu FIFO (First in First out) dle předem stanovených priorit, (jedná se o stejný princip zpracování), jaký je používán v systému CERTIS. Převody se kontrolovaly, zda jsou kryty peněžními prostředky na platebním účtu účastníka mezibankovního zúčtování. Jestliže na účtu platebního styku bylo dostatek peněžních prostředků, převody se zúčtovaly. V případě nedostatečného krytí převodů na účtu byly převody zadrženy. Zúčtování proběhlo, jakmile byl účet platebního styku kryt dostatečným objemem peněžních prostředků a nebo po splnění podmínek klírovacího algoritmu. Nekryté převody se před koncem účetního dne vracely účastníkovi, který je do systému zaslal. Klírovací algoritmus zabezpečoval průběžné vypořádání převodů ze zadržené fronty. Byl spouštěn v průběhu zúčtovacího dne automaticky, vždy při obdržení nového datového 50 Zdroj: Národní banka Slovenska: SIPS mezibankovní platební systém ve Slovenské republice [online]. [cit ]. Dostupný z www: 42

43 souboru. Umožňoval zúčtovat skupiny převodů mezi vícero účastníky systému vzájemným započítáním převodů, při zachování podmínky povoleného zůstatku účastníků na účtu platebního styku. Od roku 2004 umožnila Národní banka Slovenska účastníkům systému využívat vnitrodenní úvěr, který byl zajištěn cennými papíry. Cenné papíry byly blokovány na účtu účastníka v registru cenných papírů, které vedla Národní banka Slovenska. O vnitrodenní úvěr musel účastník požádat prostřednictvím faxové žádosti Účastníci převodů a druhy transakcí Národní banka Slovenska řídila přístup účastníků do mezibankovního platebního systému SIPS. Stanovovala a vydávala pravidla pro přístup do systému SIPS v souladu se zákonem O platebním styku 51. Nový uchazeč musel nejdříve podat žádost o přijetí do systému SIPS a následně podepsat s Národní bankou Slovenska smlouvu o testování v systému. Cílem bylo ověřit schopnosti uchazeče, zda je schopen zajistit veškeré technické a bezpečnostní podmínky pro všechny činnosti mezibankovního platebního styku v souladu s požadavky systému SIPS. Po splnění všech podmínek uchazečem Národní banka Slovenska vydávala souhlas ke vstupu do systému SIPS. Uzavírala s uchazečem smlouvu o platebním systému SIPS, ve které mu přidělila identifikační kód pro tuzemský platební styk Účastníci systému SIPS se dělili na přímé a nepřímé účastníky (třetí strany) stejně jako u systému CERTIS. Přímými účastníky byly banky, pobočky zahraničních bank a jiné finanční instituce, které si u Národní banky Slovenska zřídily nostro účet, prostřednictvím kterého prováděly mezibankovní platební styk. Nepřímými účastníky byly nebankovní subjekty, jako například Burza cenných papírů v Bratislavě, která prostřednictvím systému zabezpečovala vypořádání obchodů s cennými papíry, nebo Transacty Slovakia, která zabezpečovala vypořádání transakcí z operací prováděných platebními kartami. Nebankovní subjekty si nezřizovaly účet platebního styku u Národní banky Slovenska. Byly oprávněny debetovat či kreditovat účty platebního styku přímých účastníků za podmínky předchozího písemného souhlasu přímých účastníků. 51 Zákon č. 510/2002 S.z.., o platebním styku a o změně a doplnění některých zákonů. 43

44 Stejně jako systém CERTIS, tak i systém SIPS pracoval se dvěma základními typy plateb s úhradovou a inkasní formou. Z hlediska rychlosti provedení plateb se ještě dělily na normální a prioritní platby. Doba přenosu jedné prioritní platby od účastníka do zúčtovacího centra trvala cca tři až pět minut. Čas zúčtování prioritní platby systémem SIPS byl závislý na množství plateb čekajících v systému na zaúčtování. Po zúčtování prioritní platby bylo systémem BIPS odesláno potvrzení jak bance příjemce, tak bance plátce s identifikací prioritní platby Organizační a technické zabezpečení systému SIPS Systém SIPS byl navržen tak, aby poskytoval spolehlivou a důvěryhodnou platformu pro zajištění mezibankovních platebních převodů. Velký důraz byl kladen na zásady informační bezpečnosti a použití kryptografických algoritmů. Ve všech částech systému SIPS bylo dbáno na vysoké zabezpečení a ochranu dat. Systém SIPS se skládal z těchto tří základních částí: 1) Komunikační systém přenosu dat BIPS šlo o systém určený pro přenos a ochranu dat v rámci systému SIPS. Skládal se z hlavního uzle, umístěného v Národní bance Slovenska a z uzlů vedených u jednotlivých účastníků systému SIPS. U jednoho účastníka mohlo být více uzlů v závislosti na počtu pracovních stanic účastníka. Pro účastníky mezibankovního zúčtování zajišťoval systém BIPS tyto funkce: a) přenosy dat mezi zúčtovacím centrem a účastníky (jednalo se o vstupní tak i výstupní data); b) přenos informací např. o stavu platebního účtu účastníka i informací o zpracování dat; c) zabezpečoval ochranu dat; 2) Datová síť UNIVERZAL-NET jednalo se o soukromou datovou síť, založenou pro potřeby Národní banky Slovenska. Sloužila pro přenos dat mezi bankou a účastníky. UNIVERSAL-NET je ochranná známka Národní banky Slovenska. V současnosti je tato síť využívána pro mezibankovní zúčtování v systému EURO SIPS. 3) Zúčtovací systém zajišťoval zúčtování jednotlivých převodů, plnil tyto funkce: 44

45 a) přenášel data mezi zúčtovacím systémem a systémem BIPS; b) kontroloval formálnost vstupních dat; c) zpracovával a zúčtoval jednotlivé transakce; d) prováděl kontroly zůstatků na nostro účtech účastníků mezibankovního zúčtování; e) podával informace o stavu zpracování jednotlivých datových souborů; f) organizoval zpracování zadržených převodů; g) generoval výstupní datové soubory; h) zajišťoval přenos dat do informačního systému Národní banky Slovenska; ch) zabezpečoval strhávání poplatků za mezibankovní převody; i) prováděl archivaci zpracovaných dat; Poplatky v systému SIPS Sazebník poplatků v systému SIPS stanovovala Národní banka Slovenska. Byl součástí smlouvy o platebním systému SIPS a zveřejňován na Poslední platný sazebník poplatků (platnost do ) je zobrazen v příloze č. 6. Při jeho sestavování vycházela Národní banka Slovenska z cenové kalkulace celkových skutečných nákladů na vývoj a provoz systému. Každý poplatek v sazebníku odrážel tuto skutečnost. Podobně jako sazebník systému CERTIS i sazebník systému SIPS motivoval jednotlivé účastníky mezibankovního platebního styku k racionálnímu chování předávání dat v nejlevnějších časových pásmech. Poplatky v sazebníku byly rozděleny do tří kategorií: 1) jednorázové poplatky; 2) měsíční poplatky; 3) transakční poplatky; Jednorázové poplatky byly placeny za zřízení, změnu konfigurace, či zrušení datové sítě UNIVERSAL-NET určeného pro připojení uzlů BIPS do platebního systému SIPS. Měsíční poplatky platil účastník mezibankovního zúčtování za připojení do platebního systému a využívání přenosových linek. Transakční poplatky se počítaly z výše zaslaného počtu převodů zpracovaných a zúčtovaných zúčtovacím centrem a dle časového pásma pro zpracování převodů daného sazebníkem. Ke každému časovému pásmu byl přiřazen určitý násobek koeficientu. 45

46 Základní poplatek jedné vstupní transakce (prioritní, neprioritní) byl stanoven ve výši 0,25 Sk. V nejlevnějším časovém pásmu (od 15,30 hod. dne D-1 do 10,00 hod. dne D) stálo zpracování jedné neprioritní položky 0,25 Sk (koeficient zvýšení byl 1). V nejdražším časovém pásmu (od 11,30 hod. do 15,30 hod. dne D) stála jedna neprioritní položka 7,50 Sk (koeficient zvýšení byl 30). Jedna prioritní položka stála v nejlevnějším pásmu (od 7,00 hod do 11,30 dne D) 3,75 Sk (koeficient byl 15), naopak v nejdražším pásmu (od 13,30 do 15,00 hod den D) 10,- Sk (koeficient zvýšení byl 40) Statistická data systému SIPS Tak jako systém CERTIS v České republice, tak i systém SIPS byl základním stavebním prvkem tuzemského mezibankovního zúčtování ve Slovenské republice. Jednalo se o první platební systém, který byl provozován na území Slovenské republiky po jejím vzniku v roce Dle dostupných statistických dat můžeme říci, že se jednalo o velice efektivní a spolehlivý platební systém. Toto si můžeme ukázat na datech z roku 2008, který byl posledním rokem provozu platebního systému SIPS. Na obrázku č. 13 je zachycen počet zúčtovaných transakcí v systému SIPS za rok Obrázek č. 14 zobrazuje objem zúčtovaných mezibankovních transakcí v roce Obr. č. 13 Počet zúčtovaných transakcí v systému SIPS za rok 2008 Mesiac Transakcie medzibankového platobného systému SIPS (počet) Klientske prevody Medzibankové prevody Prevody z tretej strany Spolu I II III IV V VI VII

47 VIII IX X XI XII Priemer Podiel 99,56% 0,23% 0,20% 100,00% Spolu Zdroj: Národní banka Slovenska: Statistické údaje SIPS [online]. [cit ]. Dostupný z www: Obr. č. 14 Objem zúčtovaných mezibankovních transakcí v roce 2008 Transakcie medzibankového platobného systému SIPS (objem v mil. Sk) Mesiac Klientske prevody Medzibankové prevody Prevody z tretej strany Spolu I , , , ,905 II , , , ,696 III , , , ,679 IV , , , ,314 V , , , ,286 VI , , , ,901 VII , , , ,838 VIII , , , ,575 IX , , , ,931 X , , , ,133 XI , , , ,525 XII , , , ,488 Priemer , , , ,023 Podiel 9,89% 89,82% 0,25% 100,00% Spolu , , , ,271 Zdroj: Národní banka Slovenska: Statistické údaje SIPS [online]. [cit ]. Dostupný z www: Obrázky ukazují počty a objemy transakcí po jednotlivých měsících, které jsou rozděleny na klientské převody, mezibankovní převody a převody uskutečněné prostřednictvím třetích stran. 47

48 Počet transakcí z titulu klientských převodů dosáhl k mil., což je oproti pěti letům nazpátek nárůst o 54%. U počtu transakcí provedenými třetími stranami za stejné období je nárůst nižší, a to pouze 32%. Objem transakcí z titulu klientských převodů dosáhl k mld. Sk, nárůst oproti roku 2003 tak činí 71%. Hodnota objemu transakcí provedenými třetími stranami za stejné období však překvapivě klesla o 66%. Zajímavé však je, že pokles hodnoty objemu není odrazem počtu transakcí, počet transakcí provedených třetími stranami totiž vzrostl o 32%. Znamená to, že klesla hodnota jednotlivých transakcí z 298 mil. na 226 mil. Za rok 2008 bylo systémem zpracováno transakcí v celkovém objemu ,9 mld. Sk. Nejméně transakcí bylo zpracováno v měsíci srpnu (11,2 mil.) naopak maximum transakcí bylo zpracováno celkem logicky v prosinci (14,7 mil.). Měsíční průměrný počet transakcí činil v roce ,1 mil. Je patrné, že v prosincové hodnotě počtu transakcí je promítnuta snaha ekonomických subjektů o vypořádání pohledávek a závazků ještě před přechodem na euro, tj. ve slovenské měně Platební systémy používané od Dnem Slovenská republika vstoupila do eurozóny. Stala se tak šestnáctou zemí Evropské unie, která se vzdala své národní měny a zavedla euro. Tato změna měla vliv i na tuzemské mezibankovní zúčtování. K ukončil svojí činnost tuzemský mezibankovní platební systém SIPS, který zajišťoval zúčtování převodů ve slovenské měně. Od jsou ve Slovenské republice provozovány dva platební systémy. Platební systém TARGET2 SK je komponentem platebního systému TARGET 2. TARGET2-SK je provozovaný Národní bankou Slovenska, která je přímým účastníkem eurového platebního systému TARGET 2. Pomocí systému TARGET2-SK se vyrovnávají výsledné pozice peněžních prostředků účastníků systému EURO SIPS. Příloha č. 9 obsahuje rozpis poplatků a fakturaci, kterou platí Národní banka Slovenska za svoji účast v systému TARGET 2. Prostřednictvím platebního systému EURO SIPS jsou zabezpečovány tuzemské mezibankovní převody v rámci účastníků působících v systému EURO SIPS. Vlastníkem platebního systému EURO SIPS je Národní banka Slovenska. Tento systém je napojen na TARGET2. V příloze č. 7 je uveden seznam všech účastníků platebního systému 48

49 EURO SIPS, v příloze č. 8 je vyobrazen sazebník poplatků platebního systému EURO SIPS. Platební systém TARGET 2 byl spuštěn , jedná se o novou generací platebního systému TARGET. Platební systém TARGET (Trans-European Automated Real-Time Gross-Settlement Expres Transfer Systém) zahájil svojí činnost k Jedná se o evropský nadnárodní platební a zúčtovací systém, který provozuje Evropská centrální banka. Propojuje jednotlivé lokální systémy členských zemí EU. Zakladateli systému jsou evropské centrální banky. 52 Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk, Praha: Bankovní institut vysoká škola, ISBN ; 49

50 6. Porovnání mezibankovního zúčtování v České a Slovenské republice Platební styk v České a Slovenské republice je vybudován na společných základech a to díky historickému vývoji (ČSSR, ČSFR) obou zemí. Automatizace platebního styku od počátku 60. let minulého století přispěla k jeho velkému rozvoji. Základní platební nástroje používané v tuzemském platebním styku jsou totožné v obou zemích. Vstup České republiky a Slovenské republiky do Evropské unie výrazně ovlivnil provádění platebního styku v obou zemích. Oba státy musely před svým vstupem do EU sladit svůj právní rámec s právem EU. Právo EU je nadřazeno právnímu řádu České republiky a Slovenské republiky. Provádění platebního styku je tak ovlivňováno Nařízeními 53 a Směrnicemi 54 Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství. Obě země implementovaly Směrnice 55 č. 5/1997, 46/2000, 26/1998. Platební styk České republiky a Slovenské republiky a platební systémy provozované centrálními bankami jsou do určité míry harmonizovány. Z tohoto důvodu jsou si platební systémy CERTIS a SIPS podobné. Hlavní charakteristické znaky platebních systémů CERTIS a SIPS: a) vypořádání převodů v reálném čase; b) dvoustranný vztah centrální banky s obchodní bankou; c) neodvolatelnost již zaslaného převodu; d) zpracování převodu bez ohledu na výši částky; e) zpracování různých typů položek; f) na nostro účtech obchodních bank není povoleno debetní saldo; g) nerealizují se nekryté převody; h) možnost využití vnitrodenních úvěrů zajištěných cennými papíry; 53 Nařízení neimplementuje se do Českého a Slovenského právního řádu. 54 Směrnice musí se transponovat do Českého a Slovenského právního řádu např. zákonem. 55 Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství č. 5/1997, o přeshraničních převodech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství č. 46/2000, o institucích elektronických peněz. Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství č. 26/1998, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. 50

51 i) shodní účastníci v platebním systému (přímí a nepřímí účastníci) Poplatky v platebních systémech CERTIS a SIPS Ceny vybírané v jednotlivých platebních systémech za zpracované vstupní položky jsou stanoveny dle skutečných nákladů na provoz zúčtovacího centra (zřízení, modernizace, údržba) a přiměřeného zisku pro centrální banku. Sazebníky poplatků, jak u platebního systému CERTIS, tak i u platebního systému SIPS, motivují účastníky systémů, aby své vstupní nosiče s položkami zasílaly na počátku účetního dne. Ceník systému CERTIS (příloha č. 1) stanovuje základní cenu za zpracování jedné prioritní či neprioritní vstupní položky, zaslané zúčtovacímu centru v závislosti na celkovém počtu zpracovaných položek v měsíci. Dále stanovuje přirážku k základní ceně položky dle příslušného časového pásma, ve kterém je položka zpracována zúčtovacím centrem. Účetní den systému CERTIS je rozčleněn do šesti časových pásem. Obrázek č. 15 znázorňuje porovnání cen jedné zpracované vstupní neprioritní položky v sytému CERTIS a SIPS. Jednotlivá časová pásma v systémech jsou od sebe rozlišena barevně. Obr. č. 15 Porovnání cen jedné zpracované vstupní neprioritní položky v systému CERTIS a SIPS Časový úsek v hodinách (D-1 až D) CERTIS Cena vstupní položky v závislosti na počtu všech zpracovaných položek v měsíci v Kč zaslaných prostřednictvím Systému přenosu zpráv a více SIPS Cena jedné vstupní položky v Sk* 15,30-17, ,25 17,00-06,00 0,15 0,11 0,07 0,03 0, ,00 0,30 0,26 0,22 0,18 0,25 10,00-11,00 1,15 1,11 1,07 1,03 1,25 11,00-11,30 1,15 1,11 1,07 1,03 2,50 11,30-12,30 1,15 1,11 1,07 1,03 7,50 12,30-13,30 3,15 3,11 3,07 3,03 7,50 13,30-14,30 20,15 20,11 20,07 20,03 7,50 14,30-15,30 100,15 100,11 100,07 100,03 7,50 * v ceně nejsou zahrnuty měsíční paušální poplatky za druh zvoleného připojení účastníka Zdroj: vlastní úpravy (ceníky CERTIS a SIPS) Z tabulky na obr. č. 15 je patrno, že v prvních časových pásmech je poplatek za jednu zpracovanou vstupní neprioritní položku v systému CERTIS levnější (s výjimkou II. 51

52 časového pásma systému CERTIS), než v systému SIPS. Naopak v posledních časových pásmech je jedna vstupní neprioritní položka v systému CERTIS několikanásobně dražší, než je tomu v systému SIPS. Česká národní banka se vysokými poplatky v posledních časových pásmech snaží zabránit velkému přílivu položek od obchodních bank. Jedno z možných dalších vysvětlení může být i to, že systém CERTIS zpracovává několikanásobně vyšší počet průměrných denních položek, než je tomu v systému SIPS (viz. bod 6.2.). Sazebník poplatků platebního systému SIPS (příloha č. 6) stanovuje také základní cenu za zpracovanou jednu vstupní položku. Základní cena položky je násobena příslušným koeficientem v daném časovém pásmu. Sazebník poplatků obsahuje čtyři časová pásma a příslušné koeficienty pro neprioritní položky. Pro prioritní položky jsou stanovena tři časová pásma s koeficienty. Na obr. č. 16 je vyobrazeno porovnání cen jedné zpracované vstupní prioritní položky v systému CERTIS a SIPS. Jednotlivá časová pásma jsou barevně odlišena. Sazebník poplatků SIPS dále obsahuje měsíční paušální poplatky za zvolený druh připojení účastníka platebního systému a jednorázové poplatky za připojení, zrušení či změnu konfigurace platebního systému. Obr. č. 16 Porovnání cen jedné zpracované vstupní prioritní položky v systému CERTIS a SIPS Časový úsek v hodinách (D-1 až D) CERTIS Cena vstupní položky v závislosti na počtu všech zpracovaných položek v měsíci v Kč zaslaných prostřednictvím Systému přenosu zpráv a více SIPS Cena jedné vstupní položky v Sk* 00,00-07,00 5,00 4,96 4,92 4,88-07,00-11,30 5,00 4,96 4,92 4,88 3,75 11,30-12,30 5,00 4,96 4,92 4,88 6,25 12,30-13,30 10,00 9,96 9,92 9,88 6,25 13,30-14,30 25,00 24,96 24,92 24,88 10,00 14,30-15,00 105,00 104,96 104,92 104,88 10,00 15,00-15,30 105,00 104,96 104,92 104,88 - * v ceně nejsou zahrnuty měsíční paušální poplatky za druh zvoleného připojení účastníka Zdroj: vlastní úpravy (ceníky CERTIS a SIPS) Z obr. č. 16 vyplývá, že jedna zpracovaná vstupní prioritní položka je v systému SIPS výrazně levnější (kromě časového úseku od 11,30 do 12,30 hod. systému CERTIS), než je tomu v systému CERTIS. 52

53 6.2. Statistická data systémů CERTIS a SIPS Tento bod je zaměřen na porovnání statistických dat tuzemských platebních systémů provozovaných v České a Slovenské republice. Na obrázku č. 17 je v grafu zachyceno porovnání platebních systémů CERTIS a SIPS z hlediska obratů v mld. za období od roku 2003 až Je patrné, že platební systém CERTIS zpracovává cca dvakrát větší objem mezibankovních transakcí, než tomu bylo u platebního systému SIPS. Největšího objemu zpracovaných transakcí bylo dosaženo v systému CERTIS v roce 2007, a to mld., naopak nejmenší objem transakcí mld. byl zpracován v roce V systému SIPS bylo dosaženo největšího objemu zpracovaných transakcí v roce 2006, a to ,5 mld., což nedosahuje ani nejmenšího objemu zpracovaných transakcí v systému CERTIS z roku Nejmenší objem zpracovaných transakcí ,8 mld. byl v systému SIPS zaznamenán v roce Obr. č. 17 Porovnání ročních obratů v platebních systémech CERTIS a SIPS Porovnání platebních systémů CERTIS a SIPS Oraty v mld ČR - CERTIS SR - SIPS Období Zdroj: vlastní úpravy (statistická data systémů CERTIS a SIPS) Graf na obr. č. 18 srovnává oba systémy z hlediska počtu zpracovaných transakcí za roky 2003 až Počty zpracovaných transakcí v platebních systémech CERTIS a SIPS se rok od roku zvyšují. Platební systém CERTIS zpracovával cca třikrát větší počet transakcí, než tomu bylo v platebním systému SIPS. Největšího počtu zpracovaných transakcí 53

54 dosáhly oba systémy v roce V systému CERTIS bylo zpracováno 436 mil. transakcí, v systému SIPS se zúčtovalo 145,7 mil. transakcí. Oproti roku 2003 se jedná v systému CERTIS o nárůst počtu zpracovaných transakcí o 119,3 mil.. V systému SIPS byl ke stejnému období nárůst počtu zpracovaných transakcí o 51,5 mil.. Obr. č. 18 Porovnání počtu transakcí v platebních systémech CERTIS a SIPS Porovnání platebních systémů CERTIS a SIPS Počet transakcí v mil ČR - CERTIS SR - SIPS Období Zdroj: vlastní úpravy (statistická data systémů CERTIS a SIPS) Z porovnávaných statistických dat vyplývá, že systém CERTIS zpracoval několikrát vyšší počet a objem transakcí na rozdíl od systému SIPS. Je to dáno tím, že mezibankovní trh v České republice je větší, než je mezibankovní trh ve Slovenské republice. Počet účastníků v platebním systému CERTIS je větší, než byl počet účastníků v systému SIPS ve Slovenské republice. 54

55 Závěr S rozvojem nových technologií se vyvíjí a rozvíjí i bankovní trh. Banky poskytují svým klientům neustále nové produkty a služby, nebo zdokonalují produkty a služby současné. Platební styk a jeho provádění není výjimkou. Moderní doba klade velký důraz na jednoduchost, spolehlivost, přesnost a rychlost provádění platebního styku. Jestliže banky chtějí v této době uspět, udržet si stávající klienty a získávat nové klienty, musí neustále investovat do rozvoje nových technologií a nových informačních systémů. Cílem této bakalářské práce bylo popsat charakterizovat provádění mezibankovního zúčtování v České a Slovenské republice. Myslím, že jsem svého cíle dosáhl. V úvodu této práce jsem se zaměřil na základní charakteristiku a členění platebního styku. Seznámil jsem čtenáře s prvky hotovostního a bezhotovostního platebního styku. V další části jsem popsal počátky automatizace platebního styku v ČSSR. V hlavních kapitolách jsem se zaměřil na charakteristické znaky platebních systémů korespondentského a clearingového. Vysvětlil jsem základní rozdíly mezi těmito platebními systémy a jejich používání v České a Slovenské republice. Následné dvě kapitoly uvádějí fungování mezibankovního zúčtování jak v České, tak i ve Slovenské republice. Česká republice je v této práci zastoupena platebním systémem CERTIS, Slovenská republika je tu zastoupena platebním systémem SIPS, který byl používán do Snažil jsem se popsat základní funkce, typy transakcí, ceny, provozovatele a účastníky platebních systémů. Samostatnou kapitolu jsem věnoval na porovnání mezibankovního zúčtování v České a Slovenské republice. Provedl jsem komparaci charakteristických vlastností platebních systémů CERTIS a SIPS, analyzoval jejich statistická data a provedl srovnání cenové strategie v obou platebních systémech. Tato kapitola obsahuje výsledky mé práce. Pokud se po přečtení práce rozšířil čtenáři obzor, získal nové informace a povědomí o platebním styku a o provádění mezibankovního zúčtováním v České a Slovenské republice, pak tato práce splnila svůj účel. Na závěr této kapitoly bych se chtěl zmínit o připravovaných změnách v oblasti platebního styku. Obě republiky - Česká i Slovenská musí implementovat do 1. listopadu 2009 do svého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES, o platebních službách na vnitřním trhu. Směrnice zavádí mimo jiné některé nové pojmy jako například 55

56 Úvěrové instituce (banky, družstevní záložny), Platební instituce (jde o právnickou osobu se základním kapitálem 125 tis. euro, která musí získat licenci). Implementací směrnice se zruší termín bankovní pracovní den, tj. termín uvedený v zákoně č. 124/2002 Sb. 56, či instrument provádění opravného zúčtování tzv. bankovní storno, který je uveden v zákoně č. 21/1992 Sb. 57. Dále se v nejbližších měsících očekává dokončení kodexu České bankovní asociace Mobilita klientů postup při změně banky. Tento kodex by měl usnadnit klientům převod platebních nástrojů (trvalé příkazy k úhradě, příkazy k inkasu) při změně banky, respektive při změně bankovního spojení. Dle výše uvedených připravovaných změn je vidět, že platební styk se chová jako živý organismus, neustále se vyvíjí a přizpůsobuje se ekonomickému prostředí. Proto je práce v této oblasti zajímavá, inspirující a nekonečná. 56 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku. 57 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 56

57 Seznam použité literatury Tištěná monografie: 1. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, ISBN ; 2. JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika, Praha: GRADA Publishing, ISBN ; 3. JÍLEK, Josef; SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí 2007, Praha: GRADA Publishing, ISBN ; 4. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví, Praha: Bankovní institut, ISBN ; 5. KUNERT, Jakub; NOVOTNÝ, Jiří. Centrální bankovnictví v Českých zemích, Praha: Česká národní banka, ISBN ; 6. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk, Praha: Bankovní institut vysoká škola, ISBN ; 7. VENCOVSKÝ, F.; JINDRA, Z.; NOVOTNÝ, J.; PŮLPÁN, K.; DVOŘÁK, P. a kolektiv. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Praha: Bankovní institut, ISBN ; Písemné podklady ze semináře: 8. SCHLOSSBERGER, Otakar. SEPA Projekt budoucnosti, Praha: Legendor, Elektronická odkazy: 9. Česká národní banka: Číselník 126 [online], ze dne , [cit ]. Dostupný z www: d/kody_bank_cr_126.pdf 10. Česká národní banka: IBAN [online]. [cit ]. Dostupný z www: Česká národní banka: Klientské prioritní transakce expresní platby [online]. [cit ]. Dostupný z www: Česká národní banka: Modrá kniha Platební styk v české republice [online], srpen 2007, [cit ]. Dostupný z www: 57

58 odra_kniha_text_2007_srpen.pdf 13. Česká národní banka: Popis SKD [online]. [cit ]. Dostupný z www: Česká národní banka: Popis systému CERTIS [online]. [cit ]. Dostupný z www: Česká národní banka: Seznam platebních systémů a jejich účastníků provozovaných podle zákona o platebním styku a jejich účastníků [online], ze dne , [cit ]. Dostupný z www: d/seznam_platsys_ucast_cr.pdf 16. Česká národní banka: Statistické údaje [online]. [cit ]. Dostupný z www: Česká národní banka: Systém ABO [online]. [cit ]. Dostupný z www: Česká národní banka: Systém CERTIS mezibankovní platební styk - Ceník [online]. [cit ]. Dostupný z www: t_v_2008.pdf 19. Česká národní banka: Výroční zpráva ČNB 2007 [online]. [cit ]. Dostupný z www: nload/vyrocni_zprava_2007.pdf 20. Česká pošta. Poukázky ČR [online]. [cit ]. Dostupný z www: 59&pgtyp=S 21. Národní banka Slovenska. Platební systém TARGET [online]. [cit ]. Dostupný z www: Národní banka Slovenska: Pravidla přístupu do mezibankovního platebního systému SIPS [online]. [cit ]. Dostupný z www: Národní banka Slovenska: Pravidla přístupu do platebního systému EURO SIPS [online]. [cit ]. Dostupný z www: Národní banka Slovenska: Sazebník poplatků [online]. [cit ]. Dostupný z www: 58

59 25. Národní banka Slovenska: Seznam platebních systémů a účastníků [online]. [cit ]. Dostupný z www: Národní banka Slovenska: Seznam účastníků EURO SIPS [online]. [cit ]. Dostupný z www: Národní banka Slovenska: SIPS mezibankovní platební systém ve Slovenské republice [online]. [cit ]. Dostupný z www: Národní banka Slovenska: Statistické údaje SIPS [online]. [cit ]. Dostupný z www: Národní banka Slovenska: Úspěšné zavedení eurových bankovek a mincí na Slovensku [online], ze dne , [cit ]. Dostupný z www: Národní banka Slovenska: Harmonizované podmínky účasti v systému TARGET2-SK [online]. [cit ]. Dostupný z www: Národní banka Slovenska: Sazebník poplatků v platebním systému EURO SIPS [online]. [cit ]. Dostupný z www: 59

60 Přílohy: Příloha č Česká národní banka: Systém CERTIS mezibankovní platební styk - Ceník [online]. [cit ]. Dostupný z www: 60