Bankovní institut vysoká škola Praha. Pracovní právo v Evropské Unii. Bakalářská práce

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Pracovní právo v Evropské Unii Bakalářská práce Violetta Malkova Duben

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Pracovní právo v Evropské Unii Bakalářská práce Autor: Violetta Malkova Právní administrativa v podnikatelské sfeře Vedoucí práce: prof. JUDr. Petr Tröster, CSc. Praha červen,

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. vysokoškolských prací. V Praze, dne Violetta Malkova. 3

4 Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování vedoucímu bakalářské práce prof. JUDr, Petru Trösterovi CSc. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině a příteli za podporu a trpělivost při tvorbě této práce. 4

5 Anotace Pracovní právo Evropské unie se začalo vyvíjet se vznikem Evropského sdružení uhlí a oceli a Evropského hospodářského společenství. Dnes toto právo je dost složitým meziodvětvovým komplexem principů a norem, které jsou obsaženy v primárních a sekundárních právních aktech Evropské unie(a také v jiných zdrojích práva EU) regulujících vztahy mezi fyzickými osobami (zaměstnanci a jinými), firmami a úřady, Evropskou unií (včetně jejích institucí a orgánů) v oblasti práce. Tato práce obsahuje kratký popis základních fází historického vývoje pracovního práva EU a jeho struktury, rozbor základních bodů, které se týkají svobody pohybu zaměstnanců, doržování lidských práv v pracovněprávních vztazích, práv zaměstnanců a organicace práce. Určitá pozornost se také věnuje rozvoji Evropského sociálního dialogu a společenské odpovědnosti firem v kontextu pracovního práva Evropské unie, což je názorným příkladem zesílení jeho sociálního zaměření. : pracovní právo, volný pohyb pracovniků, práva zaměstnanců, pracovní podmínky, Evropský sociální dialog, společenská odpovědnost firem. 5

6 Annotation Labor Law of the European Union has developed over a long period of time starting from the points when the European Coal and Steel Community and later the European Economic Community were established. Nowadays it has become a rather complex intersectoral set of principles and standards embodied in the EU founding treaties and secondary legislation (as well as other EU law instruments) governing relations with individuals (employees and other categories), organizations and companies, the Union itself (including its institutions and other bodies) and its Member States in the field of labor. The results of this paper include a brief review of the basic steps in the development of European Union Labour Law, the identification of its internal structure, and overview of its main provisions relating to freedom of movement for workers, Human Rights in the sphere of employment, employment rights and work organization standards. In order to illustrate the tendency of social orientation of European Union Labour Law certain attention is paid to the development of such EU social policy issues of direct relevance to the area of employment as the European Social Dialogue and the Corporate Social Responsibility. Key words: Labor Law, freedom of movement for workers, rights of employees, working conditions, European Social Dialogue, Corporate Social Responsibility. 6

7 OBSAH Úvod Základy právní regulací vztahů v oblasti práce v EU Pracovní právo v Evropské Unii: oblast předmětu, subjekty, prameny Základní historické etapy vývoje pracovního práva EU Současný stav pracovního práva Evropské Unie a sociální kontext jeho vývoje Hlavní směry právní úpravy zaměstnaností: struktura pracovního práva Evropské Unie Úlohy rozvoje pracovního práva EU v současném společenském kontextu: obecný přehled Volný pohyb pracovníků v Evropské Unii Právní rámec o volném pohybu zaměstnanců Zvláštnosti oblasti působení svobodny pohybu zaměstnanců Lidská práva v sféře práce a práva: tendence vývoje pracovních záruk v Evropské Unii Základní lidská práva v Evropské Unii a právní úpravy: vzájemné ovlivnování Právní záruky práv zaměstnanců a řádných pracovních podmínek a organizace pracovní doby v Evropské Unii Pracovní podmínky (zdraví, hygiena a bezpečnost) Organizace pracovní doby Právní podmínky vývoje evropského sociálního dialogu a společenské odpovědnosti firem v rámci vývoje pracovního práva Evropské Unii Právní základy vývoje Evropského sociálního dialogu Vývoj instituci společenské odpovědnosti firem v Evropské Unie...48 Závěr...53 Seznám použité literatury, normativních právních aktů, judikatury a jiných dokumentů...56 Seznám příloh...66 Přílohy

8 ÚVOD Zvláštní pozornost, jíž vyvolávájí otázky vývoje pracovního práva Evropské unie, je daná řadou faktorů. Evropská unie je snad jediné mezinárodní sdružení státu, v němž úroveň a rozsah standardů,vypracovaných v oblasti právní regulace práce, umožňuje mluvit o vytvořeném odvětví nadnárodního práva Pracovním právu Evropské unie. Kromě toho, působení institucí a orgánů EU v oblasti vypracování a zdokonalování norem a zásad v dané oblasti má významný vliv na rozvoj pracovního práva ve členských státech EU a posílení jeho sociálního zaměření, čímž způsobuje růst ekonomických podmínek zemí a také zlepšení životní úrovně Evropské unie. Při tom, díky své výjímečnosti, zkušenost vývoje Pracovního práva EU, je jakýmsi vzorem pro rozvoj spolupráce státu v pracovní oblasti v jiných, nežli je EU, formátech, a pro zdokonalování vnitrostátní pracovní legislativy mimo EU. Vytváření Pracovního práva EU a dosažení té úrovně vývoje, co existuje dnes, je významným úspěchem evropské integrace, který je výsledkem překonávání významných překážek. Jednou z ních je například to, že proces evropské spolupráce v dané oblasti startoval v podmínkách, kdy členské státy EHS měli dost ustálené vnitrostátní systémy právní regulace pracovních vztahů, při čemž se tyto systémy od sebe výrazně lišily. Není složité pochopit, že nutnost překonávání těchto komplikaci existovala nejen ve fázích zrození Pracovního práva EU ale doprovázela jej po celou cestu jeho vývoje, včetně důsledku opakovaného rozšíření EU. Pracovní právo EU je dost vyvinutý právní komplex, přesto by bylo chybou mluvit o ukončení jeho vývoje. Každý ze směru právní regulace, patřící k oblasti Pracovního práva EU, se nachází ve stavu neustálého zdokonalování, aktualizace a posílení. Významné změny v současných sociálních a 8

9 ekonomických podmínkách určují vlastní pravidla vývoje Pracovního práva EU. V současné době jsou aktuálními problémy, které se dříve v evropském sdružení tolik neřešili. Globální finanční krize a její nepříznivé následky se promítly do stavu pracovní a sociální oblasti Evropské unie vice, než do jakékoli jiné oblasti. Viditelnými projevy těchto nežádoucích účinků jsou závažné finanční problémy jednotlivých členských států, růst nezaměstnanosti v eurozóně a dokonce i snížení sociálních dávek a mzdových výplat. V těchto podmínkách instituce a orgány EU aktivně opravují směr vývoje Pracovního práva EU, což významně zesiluje vědecký a praktický zájem o současný stav a problémy daného odvětví evropského práva. Cílem této práce je identifikace a analýza základních tendenci vývoje Pracovního práva EU. Úlohami skutečné práce jsou: - zvážení základů právní regulace vztahu v oblasti práce v EU - zvážení obsahu a oblasti působení zásad volného pohybu osob v EU - zkoumání garanci práv člověka v oblasti práce a práv pracovníků v EU - zkoumání právních základů vývoje v EU instituci Evropského sociálního dialogu a Sociální odpovědnosti podniků Vzhledem k omezenosti objemu práce, dosažení tohoto cíle a řešení uvedených úkolu se uskuteční zvážením základů právní regulace toho či onoho směru v rámci Pracovního práva EU a v potřebných případech budou identifikovány existující problémy. Empirickou i teoretickou bázi této práce tvoří ustavující akty Evropské unie, akty jejího sekundárního práva a další dokumenty vydané orgány a institucemi Evropské unie. V průběhu přípravy této práce byla také použita judikatura Evropského soudního dvora, týkající se výkladu a uplatňování aktů upravujících pracovněprávní vztahy. 9

10 1. ZÁKLADY PRÁVNÍ REGULACE VZTAHU V OBLASTI PRÁCE V EU 1.1. Pracovní právo v Evropské unii: oblast předmětu, subjekty, prameny Definice "pracovně-právních předpisů Evropské unie" je zásadní pro posouzení daného tématu. Pracovní právo v Evropské unii (dále jen - EU) teoretický může být chápáno tak, že zahrnuje pracovní práva členských států Evropské unie 1. Nicméně, ve většině případů v literatuře 2, je tento pojem omezen úkony týkající se práva EU, včetně jejích zakládajících smluv a aktů přijatých jeho orgány a instituci. V tomto smyslu se tento pojem používá v této práci. Kromě toho, určitého upřesnění vyžaduje věcná oblast působení práva EU. Někteří odborníci říkají, že dosud neexistuje žádná obecně přijímaná definice pojmu evropského pracovního práva 3. V oblasti vědy existují neshody v úsilí o konceptualizaci pojmu "evropského pracovního práva" 4. Nicméně, pro účely teto práce je třeba definovat základní obrysy tohoto konceptu a to především v rámci dané oblasti pracovního práva Evropské unie a politiky EU v oblasti zaměstnanosti 5. Důkladné přezkoumání této otázky může vytvořit určité potíže při používání v praxi termínu "práce" (anglicky - labour) a "zaměstnanost" (anglicky - employment) v odborné literatuře a materiálech orgánů samotné EU k právu Evropské unie. Takže ve Smlouvě o fungování Evropské unie se pojem 1 Na to poukazuje například M. Louish, pokud jde o pracovní právo Evropského společenství. Viz: Lowisch M. Labor Law in Europe // Ritsumeikan Law Review. No P A to zejména literatura používána při přípravě této práce. 3 Viz: Blanpain R. European Labour Law. 11th ed. The Hague: Kluwer Law International, P Viz: Bercusson B. European Labour Law. Cambridge: Cambridge University Press, Section I, Part I. Viz také: European Community Labour Law: Principles and Perspectives; Liber Amicorum Lord Wedderburn. Oxford: Clarendon Press, P Zaměstnanost (anglicky Employment) figuruje ve Smlouvě o fungování Evropské unie, jako jedna z politik EU a je jí věnována samostatná část (IX). Viz: Consolidated version of the Treaty on the Functioning of the European Union // Official Journal. C 83/

11 "pracovního práva" vyskytuje pouze jednou - při popisu úkolů Komise v oblasti sociální politiky: "...Komise musí podporovat spolupráci mezi členskými státy a usnadňovat koordinaci jejich činnosti ve všech oblastech sociální politiky...zejména v oblastech souvisejících s...pracovním právem a pracovními podmínkami...". 6 Při tom, pojem "pracovní právo" v této pozici se nachází v blízkosti takových pojmů jako "podmínky práce","zaměstnanost", "právo na sdružování a kolektivní vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci" atd. Znamená to, že výše uvedená Smlouva manipuluje s těmito pojmy jako s na sebe nenavazujícími? Znamená to, že "pracovní právo" do svého obsahu nezahrnuje, například, "pracovní podmínky" a je něčím úplně jiným, než právním předpisem v oblasti "zaměstnání"? Odlišná situace může být viděna, odkážeme se li na materiály stránky Evropské komise na oficiálních stránkách Evropské unie, které stanoví, že na úrovní Společenství, pracovní právo zahrnuje dvě hlavní oblasti: pracovní podmínky, včetně pracovní doby, práce na částečný úvazek a práce v omezeném období, a umístění pracovníků, stejně jako informování zaměstnanců a projednávání, včetně případů hromadného propouštění a změny zaměstnavatele 7. Jak je vidět v tomto případě pracovní podmínky zaujímají centrální pozici v rozsahu pracovního práva. Zdá se, že žádný rozpor tady není a bylo by mylné se domnívat, že cílem výše uvedeného ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie, je vyloučení z obsahu pojmu "pracovního práva" otázky, týkající se pracovních podmínek a kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Nejspíše cílem daného ustanovení je konkretizace těch oblasti sociální politiky, které vyžadují pozornost od Evropské komise, a jsou úzce propojené mezi sebou. 6 Consolidated version of the Treaty on the Functioning of the European Union (Art. 156) // Official Journal. C 83/ URL: ( ). 11

12 Pokud jde o odbornou literaturu, je vidět, že spolu s pojmy "pracovně právních předpisů Evropské unie" 8 (anglicky- EU Labour Law) a "Evropské pracovní právo" 9 (anglicky - European Labour Law) je široce používán termín "právo zaměstnanosti EU" 10 ( anglicky - EU Employment Law) a "evropské právo zaměstnanosti" 11 (anglicky - European Employment Law). Poslední dva jsou evidentně tvořené od názvu příslušné politiky EU. Zpravidla jsou všechny tyto pojmy používány jako identické na základě jejich obsahu a často lze nalézt jejích spojení - "Pracovní právo/ právo zaměstnanosti" 12, "Pracovní právo nebo právo zaměstnání" 13. Proto, pro účely této práce jsou tyto pojmy vnímány a používány jako identické. Rozbírá se li předmětná oblast pracovního práva EU, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že rozsah pracovního poměru je mimořádně mnohostranný. Není divu, že pouze jednou uvedená výše zmínka o pracovním právu ve Smlouvě o fungování EU, není obsažena v oddílu IX, který se zabývá politikou v oblasti zaměstnanosti, ale v oddílu X "Sociální politika". V důsledku extrémní blízkosti obsahu politiky EU v sociální oblasti a oblasti pracovní zaměstnanosti 14 ve vědě se vyjadřují téze o úzkém pojetí "pracovního práva" ( nebo práva zaměstnanosti) v EU, a to zejména pro pojmenování širšího pojmu - "Sociální právo EU" Používá se například v dokumentech předložených Evropskou komisí na oficiálních webových stránkách Evropské unie.url: ( ). 9 Viz: Blanpain R. European labour law. 12th ed. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, p p. 11 Viz: Kenner J. EU Employment Law: From Rome to Amsterdam and Beyond. Oxford: Hart Pub., Viz: Leighton P. EU employment law: a practical guide. Thorogood, p. 12 Viz: Modernizing European Union Labour Law: has the UK anything to gain? Report with evidence. House of Lords: European Union Committee: 22 nd report of Session London: The Stationery Office Limited, P. 124; Davidov G., Langille B. The idea of labour law. Oxford; New York: Oxford University Press, P Viz: Davidov G., Langille B. Op. cit. P См. также: Eeckhout P., Tridimas T. Yearbook of European law. 28, Oxford : Oxford University Press, P Jako potvrzení tedy může sloužit to, že na oficiálních webových stránkách Evropské unie oboum těmto oblastím je věnována společná sekce. URL: ( ). 15 Viz: Eeckhout P., Tridimas T. Op. cit. P

13 Kromě toho, ve Smlouvě o fungování Evropské unie značný počet záruk v oblasti zaměstnání je nad rámec příslušné politiky. Například kapitola v sekci o volném pohybu osob, služeb a kapitálu je věnována volnému pohybu pracovníků 16. Existují i další příklady, kdy konkrétní otázky pracovní oblasti nemůžou být umístěné ve Smlouvě o fungování EU přísně v rámci politiky v oblasti nezaměstnanosti. V tomto ohledu se zdá, že Pracovní právo EU zahrnuje oblast, mírně podstatnější, než politika EU v oblasti zaměstnanosti. Podobně, v rámci systému EU je značná míra vzájemného prolínání určitých norem a principů v oblasti regulace práce, patřících, zejména, do oblasti právní úpravy lidských práv v EU a práva vnitřního trhu EU. Pracovní právo EU v souvislosti s tímto není "uzavřený" integrovaný systém, ale komplex meziodvětvového charakteru. Na danou skutečnost rovněž poukazuje snaha o vymazání hranic mezi pracovním a obchodním právem 17. Samozřejmě, že tato skutečnost komplikuje definování hranic oblasti pracovního práva, je však možné tento pojem definovat( i když velmi široce). Zřejmě, klíčovým slovem v této definici je pojem "vztahů v oblasti práce". Co je zahrnuto v rámci těchto vztahů? Dat kompletní odpověď na tuto otázku je docela problematické. V literatuře se vyjadřuje názor, že každá kniha o právu na zaměstnání EU by měla zvážit pravidla ("tvrdého" a "měkkého" zákona), která řídí vztahy mezi jednotlivci a jejich zaměstnavateli a mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavateli 18. Tak, aby charakterizoval vztahy v oblasti pracovního práva EU v tomto případě, autor vychází z řady subjektů těchto vztahů. Tento názor může být považován za základ charakteristik vztahů v oblasti práce, nicméně vzhledem k nadnárodní povaze EU, je možno rozšířit rozsah příslušných subjektů a zahrnout následující: 16 Viz: Consolidated version of the Treaty on the Functioning of the European Union (Art ) // Official Journal. C 83/ Viz: Green Paper Modernising labour law to meet the challenges of the 21st century [COM(2006) 708 final Not published in the Official Journal]. 18 Viz: Barnard C. EC Employment Law. 3rd ed. Oxford: Oxford University Press, P. VII. 13

14 - samotnou EU, její instituce a orgány (do míry, vztahující se k cílům, úkolům a kompetencim v oblasti práva); - členské státy EU (z důvodu, že právě příslušné státy jsou nositeli povinností v pracovní oblasti, vyplývajících z právních aktů EU) 19. Zdrojem pracovního práva EU jsou jeho konstitutivní akty a akty sekundárního práva - akty přijaté v této oblasti orgánů a instituci EU, včetně pravidel ( které mají přímý účinek v členských státech) a politiky (podléhající implementaci v členských státech). K pramenům evropského pracovního práva patří rovněž mezinárodní dohody uzavřené mezi členskými státy, v rozsahu, v jakém se týkají právní úpravy pracovněprávních vztahů v EU a mezinárodních smluv EU (schéma zdrojů, viz příloha č.1). Významnou roli v rozvoji pracovního práva EU hraje Soudní dvůr EU, v jehož praxi se vykládají a provádějí evropské právní normy v dané oblasti. Zvláštní místo v regulaci pracovněprávních vztahů zaujímají dohody 20 mezi tzv. "sociálními partnery". Některá ustanovení, týkající se zvláštnosti těchto dohod budou zahrnuty později v této práci. Tak, pracovní právo EU lze definovat jako mezioborový soubor zásad a pravidel obsažených v základních aktech EU a aktech jejího sekundárního práva, upravujících vztahy fyzických osob (zaměstnanci a další kategorie), organizací a institucí EU (včetně jejích orgánů a institucí) v oblasti práce a dalších zákonů v systému EU. 19 Tyto povinnosti zahrnují například povinnost implementovat do svých národních předpisůsměrnice v oblasti práce. 20 Tyto dohody mohou být uzavřeny na základě čl. 154 Smlouvy o fungování Evropské unie. 14

15 1.2. Základní historické etapy vývoje pracovního práva EU Je zřejmé, že proces ekonomické integrace evropských států již v ranních fázích vývoje se neobejde bez odkazu na konkrétní aspekty zaměstnání z důvodu neoddělitelného spojení přírodních oblastí hospodářství a práce. Nicméně, tradiční pracovní právo nemá místo v právním řádu Společenstva, a bylo zahrnuto do pojmu "sociální politiky", což vedlo ke značné kritice státu za jeho zvýšené zaměření na pracovní problémy práva 21. Historická cesta rozvoje pracovních a sociálních práv v Evropském společenství v literatuře je rozdělena do tří hlavních období: první ( ) bylo charakterizováno poměrně opatrným přístupem, druhé období ( ) bylo zlatým obdobím pracovního práva, než v roce 1980 utrpělo prudký pokles,a třetí období (počínaje rokem 1990), které je označeno přijetím Charty Společenství o základních sociálních právech pracovníků 22. Táto práce odlišně přistupuje k periodizaci dějin pracovního práva EU, která je založená na uznávaném přístupu k periodizaci vývoje evropského pracovního práva. Jako výchozí bod pro výběr relevantních historických fází vývoje evropského pracovního práva je vybrána základní fáze vývoje právní báze Evropského společenství a Evropské unie (viz Příloha č.2). První fáze. Do první ze tří Smluv o založení Evropského společenství - Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli 23, podepsané v roce 1951, bylo zařazeno ustanovení, týkající se zlepšení pracovních podmínek a zlepšení životní úrovně (čl. 3 (e) Smlouvy). Kromě toho, článek 56 Smlouvy o ES obsahoval zvláštní ustanovení, zaměřené na zabránění možným negativním následkům pro pracovníky v O Keefe D., Twomey P. Legal issues of the Amsterdam Treaty. Oxford: Hart pub., P Blanpain R. European labour law. 12th ed. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, P. Treaty Establishing the European Coal and Steel Community of 1951 // United Nations Treaty Series. Vol No

16 důsledku zavádění nových procesů nebo modernizace zařízení v oblasti uhlí a oceli. Daný článek předpokládá možnost nejvyšších správných orgánů vytvářet nové ekonomické činnosti, schopné zapojit propuštěné pracovníky do výrobní činnosti v různých oblastech, poskytuje pomoc v případech vyplácení státních příspěvku, příspěvku na přestěhování, rekvalifikaci atd. Druhá fáze. Stanovení v roce 1957 ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského sdružení 24 řady ustanovení týkajících se regulace vztahů v oblasti práce, které můžeme definovat nejen jako první kroky,ale jako solidní základ pro další rozvoj pracovního práva EU. Za prvé, je to ustanovení kapitoly I oddíl III, o volném pohybu osob, služeb a kapitálu: články 48 až 58 jsou věnovány právním zárukám svobody pohybu pracovníků v rámci EU. Důležitá jsou také ustanovení sekce "sociální politiky", pokud jde o souhlas členských států, aby spolupracovaly při zlepšování pracovních podmínek 25, rovnost mužů a žen v zaměstnání 26. Kromě toho, Smlouva o EHS obsahuje řadu dalších ustanovení, která mají přímý vztah k pracovněprávním vztahům a politice EHS v této oblasti (odst. 4 čl. 37,odst. 1 čl. 39, odst. 2 čl. 43,75, 3, čl. 92,104, 117 až 125). Následně, instituce EHS přijali řadu aktů založených na ustanoveních Smlouvy z roku 1957 a rozvíjecích základ právní úpravy, práce a sociální oblasti již v rámci sekundárního práva Společenství. Kromě toho, některé akty se týkali otázek, které se neodráželi ve Smlouvě z roku 1957 (zejména, jedná se o zdravotní a bezpečnostní normy). Nicméně, mnoho iniciativ Evropské komise v teto oblasti nebylo podpořeno Treaty Establishing the European Economic Community of 25 March 1957 // United Nations Treaty Series. Vol. 3. No Treaty Establishing the European Economic Community of 25 March 1957 (Art. 118) // United Nations Treaty Series. Vol. 3. No Treaty Establishing the European Economic Community of 25 March 1957 (Art. 119) // United Nations Treaty Series. Vol. 3. No Viz: Meunier S., McNamara R.K. Making History: European Integration and Institutional Change at Fifty. The State of the European Union. Vol. 8. Oxford: Oxford University Press, P

17 Jednotný evropský akt 28 přijatý v roce 1986 doplnil Smlouvu o EHS zcela novým ustanovením o povinnosti pracovníků a snažil se harmonizovat podmínky v této oblasti 29. Kromě toho byly zavedeny úlohy institucí EHS při spolupráci ve stanovení odpovídajících minimálních standardů 30. Důležitým je i doplnění, týkající se úloh Komise podporovat dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Evropské úrovní 31. Třetí fáze. Některé komplikace ve vývoji evropské spolupráce v oblasti pracovního práva byly důsledkem selhání při pokusu zahrnout do Maastrichtské smlouvy z roku sociální chartu (vyvinutou v roce 1989 řadou organizací, zabývající se pracovními vztahy 33 a navrženou Komisí pro zařazení do Smlouvy o EU), obsahující řadu zásad o stavu pracovníků. Překážkou na cestě k začlenění tohoto dokumentu do jedné z kapitol v textu Maastrichtské smlouvy byla námitka Velké Británie 34 a, jako výsledek, příslušná ustanovení nebyla obsažena ve smlouvě samotné, ale vstoupila do Dohody o sociální politice 35 aplikované v Protokolu o sociální politice 36 ke Smlouvě o Evropské unii z roku V literatuře se uvádí, že neshoda mezi Velkou Británii a její euro-partnery v této problematice vytvořila situaci, v níž byly pracovní právo a sociální politika na úrovni Unie nuceny vyvíjet se paralelně ve dvou směrech - první byl založen na základě Smlouvy z roku 1957, doplněný Jednotným evropským aktem (evropské pracovní právo "Dvanáct"), a druhý byl stanoven v protokolu k Single European Act // Official Journal. L 169/ Viz: Single European Act (Art. 21) // Official Journal. L Viz: Single European Act (Art. 21) // Official Journal. L Viz: Single European Act (Art. 22) // Official Journal. L Viz: Treaty on European Union (EU) of 7 February 1992 // Official Journal. C Viz: Clive A. The European Union. Volume 21 of Global institutions series. Taylor & Francis P. 82. Viz: Ward I. A critical introduction to European Law. Cambridge University Press, P Agreement on Social Policy // Official Journal. C Protocol on Social Policy // Official Journal. C

18 Maastrichtské dohodě a její příloze v Dohodě o sociální politice (systém pracovního práva "Jedenáct" 37 ). 38 Čtvrtá fáze. Významným krokem k dalšímu rozvoji evropského pracovního práva bylo podepsání Dohody o sociální politice Amsterodamskou smlouvou v roce , do nějž byla tato dohoda zařazená jako samostatná kapitola. Jako výsledek všechny členské státy Společenství v momentě vstupu dané dohody v platnost byly spojeny jediným souborem povinností v této oblasti, a výše uvedené dva směry se tímto způsobem "sešli". Významnou novinkou, zavedenou Amsterodamskou smlouvou, byl také fakt, že Smlouva o založení Evropského společenství teď měla samostatnou kapitolu o zaměstnanosti (kapitola VIII), která se stála předchůdkyni příslušně kapitoly současné Smlouvy o fungování EU. Co se týče Niceské dohody 40, pak vzhledem k tomu, že níž zavedené změny se většinou týkaly institucionální reformy, do rozvoje evropského pracovního práva z obsahového hlediska nijak výrazně nepřispěla. Nicméně určitý význam pro danou oblast má rozšíření v důsledku Niceské reformy na principu kvalifikované většiny hlasu při přijetí rozhodnutí v Radě za určitých podmínek ohledně těchto otázek: ochrana pracovníků, jejichž pracovní smlouvy jsou ukončené, podmínky zaměstnávání občanu třetích zemí legálně nacházejících se na území EU, zastoupení a kolektivní obrana pracovníků. Pátá fáze. Nejdůležitější inovací v oblastí pracovněprávních vtahů, zavedenou do právního řadu Lisabonskou dohodou EU 41 (která přijala hlavní 37 Toto označení poukazuje na počet členských států, které byly vázáni povinností v okamžiku podepsání Maastrichtské smlouvy. S následným rozšířením Evropské unie tato čísla se změníla na 15 a Neal A. Social dialogue, industrial relations and labour law. The Hague: Kluwer Law International, P Treaty of Amsterdam amending the Treaty on European Union, the Treaties establishing the European Communities and certain related acts // Official Journal. C Treaty of Nice amending the Treaty on European Union, the Treaties establishing the European Communities and certain related acts // Official Journal. C Treaty of Lisbon amending the Treaty on European Union and the Treaty establishing the European Community of 13 December 2007 // Official Journal. C

19 položky, které nevstoupili do Ústavní dohody 42 ), bylo zahrnutí pravomoci Charty EU o zásadních právech 43 (i když s některými výjimkami 44 ). Charta zakotvuje řadu práv přímo týkajících se pracovní oblasti. O těchto právech se bude hovořit později v této práci. Každá z uvedených výše fází byla doprovázená vytvořením pole sekundárního práva na pracovišti, které je ve skutečnosti vývojem ustanovených Smluv, a je komplexem evropského pracovního práva. Na základě odvolání aktů sekundárního práva, se budou řešit problémy tohoto dokumentu Současný stav pracovního práva Evropské unie a sociální kontext jeho vývoje Hlavní směry právní úpravy zaměstnanosti: Struktura pracovního práva Evropské unie V současné době, hlavními položkami ústavních aktů EU, řídicími vztahy na pracovišti, jsou položky v kapitole "Zaměstnanci" oddělení o volném pohybu osob, služeb a kapitálu Dohody o fungování EU, stejně jako kapitoly "Zaměstnanost" a "Sociální politika" této dohody. Také, jako bylo uvedeno výše, některá z ustanovení Smlouvy o ES a Smlouvy o fungování EU, obsažené v jiných třídách a kapitolách do té míry, do jaké se vztahují k regulaci vztahů v oblasti práce 45, můžou být přičítaná k pracovnímu právu EU vzhledem k jeho komplexní, mezioborové povaze. Kromě toho, vzhledem k vysoké úrovní 42 Treaty establishing a Constitution for Europe // Official Journal. C Charter of Fundamental Rights of the European Union // Official Journal of the European Union. C 83/ S výjimkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Polska.Viz: Protocol on the application of the Charter on Fundamental Rights of the European Union to Poland and the United Kingdom // Official Journal. C Viz: Consolidated version of the Treaty on the Functioning of the European Union (art. 2, 5, 9, etc.) // Official Journal of the European Union. C 83/

20 vzájemných vztahu v oblasti práce a základních lidských práv 46, do pracovního práva EU rovněž mohou být zahrnuty příslušná ustanovení Evropské charty pro lidská práva uznané v souladu se Smlouvou o EU, kteří mají podobný právní efekt 47. Tak, na základě položek ústavního nástroje EU jako hlavní strukturální prvky pracovního práva EU rozlišujeme: 1) právní úpravu volného pohybu pracovníků, 2) právní úpravu zaměstnanosti, 3) právní úpravu sociálních problémů na pracovišti. Tato struktura může být použitá jako základ pro práci s akty sekundárního práva v této oblasti. Nicméně, s ohledem na tuto strukturu, jsou následující výhrady. Za prve, tyto strukturální prvky nemají přesné rozdělení a některá pravidla a zásady, které jsou zahrnuty do jednoho z prvku, mohou být také součástí druhého. Za druhé, k zákoníku práce EU lze přičíst také některá pravidla a zásady evropského práva, která nezapadají do rámce stanovené struktury. Například jedná se o položky EU věnované přijetí opatření k vytváření pracovních míst Úlohy rozvoje pracovního práva EU v současném společenském kontextu: obecný přehled Stručné odvolání k otázce sociálního kontextu současného pracovního práva EU v rámci této práce nám umožňuje vidět hlavní problémové oblasti právní úpravy na pracovišti a praktické uplatňování příslušných pravidel. Pro obecnou charakteristiku společenského kontextu, ve kterém se vyvíjí moderní pracovní právo EU v první řadě se můžeme odkazovat na materiály 46 Charter of Fundamental Rights of the European Union // Official Journal of the European Union. C 83/ Consolidated version of the Treaty on European Union (par. 1 art. 6) // Official Journal of the European Union. C 83/ Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions New skills for New Jobs: Anticipating and matching labour market and skills needs [COM(2008) 868 final Not published in the Official Journal]; Communication from the Commission Modernising public employment services to support the European Employment Strategy [COM(98) 641 final Not published in the Official Journal]. 20

21 Evropské komise, která pravidelně připravuje tiskové zprávy o rozsahu zaměstnání (celkem bylo připraveno více než 20 takových zpráv). Poslední z dostupných zpráv 49 "Zaměstnanost v Evropě 2009" 50 byla připravena v rámci Evropské komise Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v roce Hlavním rysem této zprávy je to, že byla vydána v období globální finanční krizi, která má i když ne výrazný ale přesto patrný vliv na rozsah zaměstnanosti v Evropě 51. Za těchto okolnosti, jako hlavní konečné závěry Komise ve své zprávě uvádí, že Evropa musí nejen odstranit následky krize a jeji dopad na míru zaměstnanosti, ale proměnit krizi v příležitost k vytvoření produktivnější, inovativní, konkurenceschopnější a šetrné k životnímu prostředí ekonomiky s otevřenými trhy práce, která nabídne zvýšený počet a kvalitu pracovních míst pro ženy a muže. Navíc, jak uvádí Komise, toto nemůže být jednorázovým úsilím, nýbrž konstantním a dobře koordinovaným procesem, zahrnujícím nejen strukturu politiky trhu práce, ale také činnosti v jiných oblastech politiky Lisabonského procesu 52. Také podle Komise v důsledku krize proběhly výrazné změny na evropském trhu práce a strukturální změny v ekonomice. A tak zaměstnancům a společnostem by měly být věnovány potřebné prostředky a pobídky pro úspěšné přizpůsobení se těmto měnícím reáliím 53. Tento model, tzv. "flexicurity" ( to znamená spojení flexibility a jistoty) je uveden Komisi jako jeden z nejúčinnějších nástrojů pro modernizaci trhu práce a zajištění jeho úspěšného obnovení Následně praxe Komise se změnila, což bude popsáno níže. 50 Employment in Europe Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, p. 51 Viz: Communication from the Commission Key messages from the Employment in Europe 2009 Report. [COM(2009) 639 final Not published in the Official Journal]. 52 Viz: Ibid. 53 Viz: Ibid. 54 Viz: Ibid. 21

22 V současnosti, praxe sestavení Evropskou unii zprávy o zaměstnanosti již neexistuje a Komise předkládá souhrnnou zprávu, obsahující informace vývoji v oblasti práce a sociálních věcí. Závěry zprávy předložené Komisí v roce prokázaly, že hospodářská krize ještě zhoršila strukturální nedostatky v evropském hospodářství, jakými jsou například nerovnost příjmu 56 a mizení pracovních míst s průměrnou výši mzdy, a to zejména v průmyslu a strojírenství 57. Navíc zpráva uvádí také vysokou úroveň chudoby: 114 milionů Evropanů (téměř 23% populace EU) v roce 2009 bylo ohroženo chudobou a sociálním vyloučením 58. Směrem ke zlepšení situace na trhu práce, podle Komise mohou byt například rozvoj mobility pracovní síly a politika "aktivního stáří" 59. Také pro charakteristiku nejnovějších dostupných v současnosti informaci o situaci v teto oblasti měly bychom se obrátit na tyto dokumenty: "Kvartální recenze situace v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb v EU - prosinec 2011" 60, a " Měsíční bulletin trhu práce - únor 2012" 61. Důležitým pozorováním, které může být provedeno na základě studia těchto dokumentu, je prohlášení o určitých negativních projevech globální finanční krize v oblasti práce v EU. Takže je třeba poznamenat, že míra nezaměstnanosti, která se neustále zvyšuje od jara 2011, nyní dosáhla historicky nejvyšší úrovně. Je uvedeno také snížení příjmů, zvýšení chudoby a finanční potíže obyvatelstva Employment and Social Developments in Europe Luxembourg: Publications Office of the European Union, p. 56 Ibid. P Ibid. P Ibid. P Ibid. P EU Employment and Social Situation Quarterly Review December URL: ( ). 61 Labour Market Fact Sheet February URL: ( ). 62 EU Employment and Social Situation Quarterly Review December P. 5. URL: ( ). Viz také: Labour Market Fact Sheet 22

23 Tak, seznámení s materiály, které charakterizují současnou situaci na trhu práce v EU, umožňuje přijít k závěru, že krátkodobé a střednědobé cíle právních nástrojů regulace vztahu v oblasti práce v EU, jsou úlohami pro snížení nepříznivých dopadu celosvětové krize a vytváření co nejsilnějších ochranných opatření, směřovaných k redukci podobných situací v budoucnu. February URL: ( ). Například, viz údaje o nezaměstnanosti v Příloze č.3. 23

24 2. VOLNÝ POHYB PRACOVNÍKŮ V EVROPSKÉ UNII 2.1. Právní rámec o volném pohybu zaměstnanců v Evropské unii Jak již bylo uvedeno výše, je právní úprava volného pohybu zaměstnanců v rámci Evropské unie popsána v kapitole 1, část IV "Volný pohyb osob, služeb a kapitálu" Smlouvy o fungování EU. Odstavec 1 čl. 45 Smlouvy stanoví, že EU by měla mít možnost volného pohybu pracovníků. Tato svoboda zahrnuje následující body: odstranění jakékoli diskriminace založené na státní příslušnosti pracovníků členských států v souslosti se zaměstnáním; odměny a jiné pracovní podmínky práce a zaměstnání (odst. 2 45); a řadu práv (která, nicméně, můžou být omezena za účelem dodržování veřejných zájmů uvedených v daném článku), včetně práva přijímat nabídky zaměstnání; přestěhovat se za tímto účelem na území členských států, pobývat v členských státech účelem výkonu zaměstnání v souladu s položkami, upravujícími zaměstnanost státních příslušníků tohoto státu, stanovenými zákonem, právními a správními opatřeními; zůstat na území členského států po ukončení pracovní smlouvy za podmínek, obsažených v nařízeních, přijatých Komisí ( b. 3 čl. 45). Také je potřeba zdůraznit, že tato ustanovení se nevztahují na zaměstnanost v oblasti veřejných služeb (b. 4 čl. 45). Tato svoboda se v literatuře často uvádí jako základ Evropského Sdružení a základní právo zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků 63. V souladu s čl. 46 Smlouvy o fungování EU, Evropský parlament a Rada orgánu jsou oprávněny přijmout nařízení v souladu se zavedeným legislativním postupem. A posle za podpory Hospodářského a sociálního výboru provádět konzultaci o volném pohybu pracovníků, včetně přijetí opatření pro sbližování spolupráce národních služeb v oblasti zaměstnanosti, pro odstranění národních Blanpain R. European labour law. 12 th ed. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, P. 24

25 administrativních překážek a řádnou realizaci volného pohybu pracovníků, a další opatření. Smlouva rovněž stanoví povinnost Evropského parlamentu a Rady přijímat opatření o sociální ochraně potřebné k zajištění volného pohybu pracovníků (čl. 48). Členské státy v souladu s dohodou se zavazují podporovat výměnu mladých pracovníků (čl. 47). Právní rámec v oblasti volného pohybu pracovníků stanovený v základních nástrojích EU je do značné míry vyvinutý v aktech sekundárního práva EU. Již v 60. a 70. letech byla přijata řada směrnic a nařízení, způsobujících vývoj odpovídajících ustanovení primárního práva. Tak, zejména, bylo přijato nařízení o volném pohybu pracovníků uvnitř Sdružení 64, směrnice o odstranění omezení pohybu a pobytu v rámci Společenství pro pracovníky členských států a jejich rodiny 65. Následně byla přijata směrnice o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států 66, směrnice o uznávání odborných kvalifikací 67 a další zákony. Tak, volný pohyb pracovníků je jednou ze základních svobod jednotného trhu Evropské unie, která podle odborníků významně přispívá k realizaci ekonomických potřeb členských států, a která je v podstatě svobodou občanu EU pracovat v jiném členském státě, než je jejich státní příslušnost, za podmínek stejných pro státní příslušníky daného států. 64 Regulation (EEC) No 1612/68 of the Council of 15 October 1968 on freedom of movement for workers within the Community // Official Journal. L Council Directive 68/360/EEC of 15 October 1968 on the abolition of restrictions on movement and residence within the Community for workers of Member States and their families // Official Journal. L Directive 2004/38/EC of the European Parliament and of the Council of 29 April 2004 on the right of citizens of the Union and their family members to move and reside freely within the territory of the Member States amending Regulation (EEC) No 1612/68 and repealing Directives 64/221/EEC, 68/360/EEC, 72/194/EEC, 73/148/EEC, 75/34/EEC, 75/35/EEC, 90/364/EEC, 90/365/EEC and 93/96/EEC // Official Journal. L 158/ Directive 2005/36/EC of the European Parliament and of the Council on the recognition of professional qualifications of // Official Journal. L 255/

26 Nicméně, je třeba poznamenat, že zvláštní ustanovení o volném pohybu pracovníků je vždy součástí smluv o přistoupení nových členských států, v nichž je obvykle uvedená přechodní doba, omezující tuto svobodu 68. V praxi, pokud jde o přechodné období, je současná situace následující: příslušná omezení v roce 2011 byla nakonec zrušena pro 8 zemí (EU-8), které vstoupily do Evropské unie v roce 2004 (Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Česká Republika, Slovensko a Slovinsko). V současné době, omezení zůstává pro EU-2 - Bulharsko a Rumunsko, které vstoupily do EU v roce 2007 (a můžou zůstat beze změn až do prosince 2013). Nicméně, řada států se rozhodla o odstranění tohoto omezení pro EU-2, zatímco některé státy vyžadují po občanech těchto států povolení k práci. Zajímavým také je bezprecedentní příklad odvolání Španělska na Evropskou Komisí pro povolení k obnovení omezení dané svobody ve vztahu k Rumunsku, jež Španělsko dříve odmítalo. Komise toto povolení schválila Viz: Annex VI to the Act concerning the conditions of accession of the Republic of Bulgaria and Romania and the adjustments to the Treaties on which the European Union is founded: List referred to in Article 23 of the Act of Accession: Transitional measures, Bulgaria // Official Journal. L 157/ Spain is allowed to suspend freedom of movement until URL: ( ). 26

27 2.2. Zvláštnosti oblasti působení svobody pohybu zaměstnanců Přímým nositelem svobody pohybu je zaměstnanec (občan Evropské Unie 70 ), bez ohledu na národnost a státní příslušnost (pokud jde o členské státy), s výjimkou přechodného období po vstoupení do Evropské Unie nových členských států, v případě, že příslušná ustanovení se odráží v aktech o vstupu. Pojem "zaměstnanec" v rámci volného pohybu osob má svoji vlastní definici v právu EU, která se může lišit od definice v jiných členských státech. Na to upozorňuje Evropský soudní dvůr, který zdůrazňuje, že tento pojem je předmětem výkladu na evropské úrovní a na úrovní členských států. Také poukazuje na to, že pro status "zaměstnance" je nutný, aby osoba vykonávala činnost, která má efektivní a skutečnou ekonomickou hodnotu 71. V praxi Evropského soudního dvora tento pojem se vysvětluje tak, že předpokládá nejen osoby, pracující podle pracovní smlouvy ale také osoby, pracujících bez ní, a také osoby, hledající práci 72. Obecnou představu o pojmu "zaměstnanec" vyjádřila Evropská Komise v níž přijaté v roce 2006 Zelené knize "Modernizace pracovního práva pro řešení problému 21 století", a zahrnula do tohoto pojmu osoby "ekonomicky závislé" a osoby, samostatně provádějící různé výdělečné činnosti (ang. - "selfemployed") 73. Spolu s tím, v aktech sekundárního práva stále dochází k použití 70 Této svobody také využívají občané Norska, Lichtenštejnska a Islandu, kteží jsou rovněž členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a jejich rodinné příslušníky, stejně jako švýcarské občany a jejich rodinné příslušníky. Viz: Agreement between the European Community and its Member States, of the one part, and the Swiss Confederation, of the other, on the free movement of persons // Official Journal. L D.M. Levin v. Staatssecretaris van Justitie: Judgment of the Court of 23 March 1982: Case 53/81 // European Court reports Page The Queen v Immigration Appeal Tribunal, ex parte Gustaff Desiderius Antonissen: Judgment of the Court of 26 February 1991: Case C-292/89 // European Court reports Page I Green Paper Modernising labour law to meet the challenges of the 21st century [COM(2006) 708 final Not published in the Official Journal]. 27

28 pojmu "zaměstnanec" se zvláštními výhradami, omezující obsah patřícím k ním osob 74. Nicméně, osoba, přímo podílející se na pracovní činnosti, není jediným nositelem svobody pohybu. K těmto osobám můžou patřit i rodinné příslušníky pracovníků. V tomto případě jako rodinné příslušníky se označují: manžel/manželka, přímé potomky, které jsou mladší 21 let nebo závislé, a také přímé příbuzné ze strany manžela/manželky nebo partnera. Kromě toho, za člena rodiny může být považován registrovaný partner v případě, že v legislativě hostitelského členského státu EU se registrované partnerství přirovnává k manželství 75. Co se týče osob, hledajících práci, je nutno poznamenat, že praxe Evropského Soudního dvora rozšířila působení svobody pro danou kategorii osob, za určitých podmínek 76. Kromě toho, v souladu s ustanoveními směrnice o právu občan Unie a jejich rodinných příslušníků se volně pohybovat a pobývat na území členských států, občan Evropské Unie, který již není zaměstnancem nebo osobou, samostatně vykonávající výdělečnou činnost, si zanechává status "zaměstnance", v případě, že osoba: dočasně není schopná pracovat v důsledku nemoci nebo úrazu; je řádně registrována jako nedobrovolně nezaměstnaná po tom, co byla 74 Viz: Council Directive 89/391/EEC of 12 June 1989 on the introduction of measures to encourage improvements in the safety and health of workers at work // Official Journal. L Viz také: Mrs. M.K.H. Hoekstra (née Unger) v Bestuur der Bedrijfsvereniging voor Detailhandel en Ambachten (Administration of the Industrial Board for Retail Trades and Businesses): Judgment of the Court of 19 March 1964: Case // European Court reports: English special edition. Page Directive 2004/38/EC of the European Parliament and of the Council of 29 April 2004 on the right of citizens of the Union and their family members to move and reside freely within the territory of the Member States amending Regulation (EEC) No 1612/68 and repealing Directives 64/221/EEC, 68/360/EEC, 72/194/EEC, 73/148/EEC, 75/34/EEC, 75/35/EEC, 90/364/EEC, 90/365/EEC and 93/96/EEC (Art. 2) // Official Journal. L 158/ The Queen v Immigration Appeal Tribunal, ex parte Gustaff Desiderius Antonissen: Judgment of the Court of 26 February 1991: Case C-292/89 // European Court reports Page I

29 zaměstnaná více než rok a řádně registrována jako uchazeč o zaměstnání v příslušných službách. 77 Teritoriální oblasti působení svobody pohybu pracovníků je daná hranicemi prostoru, zahrnujícími území členských států a řadu dalších území v souladu s čl. 335 Dohody o fungování EU (Guadeloupe, Gwana, Martinik, Reunion atd.) a dle ustanovení soudní praxe se může rozšiřovat nad rámec daného území, v případě, že právní vztahy, vyplývající z pracovního poměru, existují na území členských států nebo je udržováno dost těsné spojení s daným územím 78. Je třeba podotknout, že v souladu s čl. 45 Dohody o fungování EU, svoboda pohybu osob může být omezena. To znamená, že členské státy můžou stanovit příslušná omezení z důvodu veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví, veřejné politiky. Postupu a podmínkám naložení s omezeními tohoto druhu je věnována Směrnice Rady 64/221/EHS ze dne 25. února 1964 o koordinaci zvláštních opatření, týkajících se pohybu a pobývání cizinců, na základě veřejné politiky, veřejného bezpečí a veřejného zdraví 79. V praxi se volný pohyb osob v Evropské Unii realizuje dost aktivně. Předložené Evropskou Komisí v roce 2010 údaje poukazují na značnou míru "poptávky" dané svobody ze strany občanů EU (viz Příloha č.4). 77 Directive 2004/38/EC of the European Parliament and of the Council of 29 April 2004 on the right of citizens of the Union and their family members to move and reside freely within the territory of the Member States amending Regulation (EEC) No 1612/68 and repealing Directives 64/221/EEC, 68/360/EEC, 72/194/EEC, 73/148/EEC, 75/34/EEC, 75/35/EEC, 90/364/EEC, 90/365/EEC and 93/96/EEC (Art. 7) // Official Journal. L 158/ Ingrid Boukhalfa v. Bundesrepublik Deutschland: Judgment of the Court of 30 April 1996: Case C- 214/94 (par. 15) // European Court reports Page I-02253; Prodest v. Caisse Primaire d' Assurance Maladie de Paris: Judgment of the Court of 12 July 1984: Case 237/83 (par. 6) // European Court reports Page Council Directive 64/221/EEC of 25 February 1964 on the co-ordination of special measures concerning the movement and residence of foreign nationals which are justified on grounds of public policy, public security or public health // Official Journal

30 3. LIDSKÁ PRÁVA VE SFÉŘE PRÁCE A PRÁVA: TENDENCE VÝVOJE PRACOVNÍCH ZÁRUK V EVROPSKÉ UNII 3.1. Základní lidská práva v Evropské unii a právní úpravy: vzájemné ovlivňování Základní lidská práva a svobody jsou neoddělitelné od lidských práv a svobod, náležících každému člověku bez ohledu na rasu, pohlaví, jazyk nebo náboženskou příslušnost 80. Základní lidská práva a svobody jsou zakotveny a působí na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Výjimkou není ani evropské právo. Seznam základních lidských práv je uveden v nejdůležitějších mezinárodních dokumentech, počínaje Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, Mezinárodním paktem o občanských a politických právech z roku 1966, Mezinárodním paktem o ekonomických, sociálních a kulturních právech z roku 1966, a konče regionálními dokumenty, včetně evropských mezinárodních dokumentů, např. Úmluvou o ochraně základních lidských práv a svobod z roku 1950, Evropskou sociální chartou z roku V rámci Evropské Unie pracovní práva jsou uvedená v těchto nejdůležitějších dokumentech: Charta Evropské Unie o základních právech z roku 2000, Charta Společenství o základních sociálních právech zaměstnanců z roku 1989 aj. Uvedená v těchto dokumentech práva získávají povahu základních práv v důsledku několika příčin. Nejdůležitějšími jsou tyto příznaky: všestrannost a všeobecnost těchto práv a svobod. Každá země světa musí zajistit osobě, spadající pod její jurisdikci, základní práva a svobody, garantované nejdůležitějšími mezinárodními dokumenty. Základní práva a svobody jsou určitými vědci vnímány jako zásady práva, přes jejichž dodržování je možně ohodnotit povahu států z pohledu legitimity. Základní práva a svobody se 80 Zásada respektování lidských práv a základních svobod v Chartě Organizace spojených národů je neoddělitelně spjata se zásadou zákazu diskriminace. Viz: Charter of the United Nations, 24 October 1945 (Art. 1) // United Nations Treaty Series. Vol. XVI. No

31 uskutečňují v jakémkoli právním pořádku - v mezinárodním právu obecně, ve vnitrostátním právu jednotlivých států a také ve zvláštním právním pořádku - evropském právu. Tak, Soud Evropské Unie opakovaně zdůraznil, že zásada dodržování lidských práv a svobod je jednou ze základních zásad práva Evropské Unie. Jakékoli komunitární akty musí splňovat požadavky dodržování základních lidských práv 81. Navzdory vnitrostátním a mezinárodním závazkům členských států Evropské Unie v oblasti lidských práv, Evropský Soudní dvůr zavazuje Evropskou Unii respektovat lidská práva právě z norem práva Evropské Unie 82. Typickým je to, že pote, co byly Chartií Evropské Unie o základních právech poskytnuté pravomoci, jsou lidská práva povinná. Týká se to také institucí a orgánu Evropské Unie 83. Tak, význam základních lidských práv je těžce přeceňován, mají obrovský význam v jakékoliv oblasti veřejných vztahů, včetně oblasti právních vztahů v rámci Evropské Unie. Navíc, jak je uvedeno v literatuře, základním bodem politiky Evropské Unie je zásada nedělitelnosti lidských práv - ekonomická, sociální a kulturní práva jsou považována, že mají stejný význam jako občanská a politická práva 84. Kromě toho, v souvislosti s rozšířením Evropské Unie mělo 81 Viz: Erich Stauder v City of Ulm Sozialamt: Judgment of the Court of 12 November 1969: Case // European Court reports Page 00419; Roland Rutili v Ministre de l'intérieur: Judgment of the Court of 28 October 1975: Case // European Court reports Page 01219; Liselotte Hauer v Land Rheinland- Pfalz: Judgment of the Court of 13 December 1979: Case 44/79 // European Court reports Page 03727; Hubert Wachauf v Bundesamt für Ernährung und Forstwirtschaft: Judgment of the Court (Third Chamber) of 13 July 1989: Case 5/88 // European Court reports Page Ahmed T., Butler I. de J. The European Union and Human Rights: An International Law Perspective // The European Journal of International Law Vol. 17. No.4. P Preambule Evropské charty základních práv uvádí: " V důsledku toho uznává Unie práva, svobody a zásady, které jsou vyhlášeny níže." 84 Viz.: Alston Ph., Weiler J.H.H. An Ever Closer Union in Need of a Human Rights Policy // European Journal of International Law No. 9. P

32 velký význam dodržování ekonomických a sociálních práv při ověřování splnění kandidujícími na vstup do EU zeměmi "kodaňských podmínek". 85 Nicméně, jak je uvedeno v literatuře, jurisdikce Evropské Unie v oblasti lidských práv je omezená jenom oblastí práva Evropské Unie 86. Tím pádem, aniž bychom se zastavili na analýze mezinárodních standardů základních lidských práv, zakotvených v mezinárodních dohodách, a právních pozicích mezinárodních soudních a kvazisoudních orgánů, obrátíme se na analýzu standardů pracovních práv zakotvených a fungujících bezprostředně v rámci práva Evropské Unie. Pod pojmem "pracovní právo" si představujeme práva, která má osoba na základě postavení "zaměstnance" 87. Článek 15 Charty Evropské Unie o základních právech z roku 2000 zajistil, že každá osoba má právo na práci a zaměstnání, které si svobodně vybere nebo s kterým svobodně souhlasí. Při tom, zvláštní ustanovení se také týká občanu Evropské Unie, kteří mají právo svobodně hledat zaměstnání, pracovat a vykonávat svobodu usazování a poskytování služeb v členských státech. V oddílu IV Dohody o fungování Evropské Unie stanoví, že uvnitř Unie je poskytován volný pohyb pracovníků, předpokládající odstranění jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti mezi zaměstnanci členských států v otázkách zaměstnání, mzdové výplaty a dalších podmínek zaměstnání. Při dodržování těchto omezení, která byla přijatá z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví, zahrnuje právo: a) přijímat skutečné nabídky zaměstnání b) svobodně se pohybovat za tímto účelem na území členských států 85 Viz: Brandtner B., Rosas A. Human Rights and the External Relations of the European Community: An Analysis of Doctrine and Practice // European Journal of International Law No. 9. P Viz: Alston Ph., Weiler J.H.H. Op. cit. P Definice pracovních práv podle K. Kolbena (See: Kolben K. Labor Rights as Human Rights? // Virginia Journal of International Law Vol. 50. Р. 453). 32

33 c) pobývat na území členského státu z důvodů provádění pracovní činnosti v souladu s legislativou, právními a správními předpisy, regulujícími pracovní činnost národních zaměstnanců d) při dodržování podmínek, stanovených předpisem Komise, zůstávat na území členského státu po uskutečnění pracovní činnosti Oddíl IV Charty je věnován ochraně solidarity a zakotvuje následující práva: právo zaměstnanců na poskytnutí informace a konzultace uvnitř podniku (čl. 27), právo na kolektivní vyjednávání a kolektivní akce (čl. 28), právo na pomoc při pracovním umístění (čl. 29), právo na ochranu před neoprávněným propuštěním (čl. 30), právo na spravedlivé a důstojné pracovní podmínky (čl. 31) aj. Mezi základní práva v oblasti pracovních vztahu v aktech institucí a orgánů Evropské Unie patří dvě základní práva: rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace na základě různých kategorií. Podle Evropského Soudního Dvora, rovnost je nejen společnou zásadou práva Unie, ale také základním právem člověka, nepodléhajícím diskriminaci během realizace 88. Při tom v rozhodnutí Rady o zřízení programu "Základní lidská práva a občanství" jako cíle se uvádí boj proti rasismu, xenofobii a antisemitismu, prohloubení vzájemného porozumění mezi náboženstvími a mezikulturního dialogu, posílení tolerance v Evropské Unii obecně 89 atd. Jinými slovy, právě zásada rovnosti je hlavní zásadou práva Evropské Unie, je základem sociální politiky obecně, a má obrovský vliv v rámci právních vztahů. Vyjmenovat všechny její aspekty je poněkud nevhodné, protože to může umělé zúžit oblast působení zásady. 88 P v. S and Cornwall County Council: Judgment of the Court of 30 April 1996: Case C-13/94 (par. 19) // European Court reports Page I См. также: Caruso D. Limits of the Classic Method: Positive Action in the European Union after the New Equality Directives. New York: University School of Law, Р Council Decision 2007/252/EC of 19 April 2007 establishing for the period the specific programme Fundamental rights and citizenship as part of the General programme Fundamental Rights and Justice (art.2(c)) // Official Journal. L

34 Analýza právních předpisu Evropské Unie v oblasti právních vztahů a sociální politiky umožňuje označit následující aspekty rovnosti: 1) rovnost před zákonem jako obecná zásada v oblasti lidských práv (čl. 20 Chartie Evropské Unie o základních právech), 2) respektování kulturní, náboženské a jazykové rozmanitosti (čl. 22 Chartie Evropské Unie o základních právech), 3) zvláštní ochrana práv určitých sociálních skupin (děti, důchodci, hendikepované), 4) a také rovnost mužů a žen včetně v oblasti zaměstnanosti, pracovních vztahů a mezd (čl. 34 Chartie Evropské Unie o základních právech). Pozastavíme se důkladněji na analýze posledního aspektu rovnosti, který má zvláštní význam v evropském právu. V takzvané Chartě žen, přijaté v březnu roku 2010 Komise označila, zejména, následující oblasti na zajištění podpory rovnosti mužů a žen: zajištění ekonomické nezávislosti žen, rovnosti mezd, zastoupení žen ve vládních orgánech. V strategií rovnosti žen a mužů na roky se ustanovení konkretizují. Předpokládá se přijetí následujících opatření: podpora podnikání žen, podpora pohlavní rovnosti v oblasti migrace a integrace migrantů, posuzování práv zaměstnanců včetně dovolené z rodinných důvodů, posuzování efektivity členských států, pokud jde o vzdělávací instituce pro děti předškolního věku 90. Článek 157 Dohody o fungování Evropské Unie se zvlášť pozastavuje na ukotvení garancí rovnosti mužů a žen v oblasti mezd: "1. Každý členský stát zajišťuje uplatnění zásady rovnosti mezd mezi zaměstnanci mužského a ženského pohlaví za stejnou pracovní činnost nebo pracovní činnost stejné mzdové hodnoty. 2. Rovnost mezd bez diskriminace podle pohlaví znamená: a) že odměna za stejnou pracovní činnost, placenou od kusu, se stanoví na bázi stejné jednotky měření, b) že odměna za pracovní činnost, placenou podle 90 Viz: Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Strategy for equality between women and men [COM(2010) 491 final Not published in the Official Journal]. P

35 časové sazby, je stejná pro stejnou pracovní funkci". Jak je uvedeno v literatuře, Evropský soudní dvůr uplatňuje zásadu rovnosti mezd velice přísně - zásada je porušena, pokud jedna skupina zaměstnanců, skládající se převážně ze zaměstnanců ženského pohlaví, dostane mzdu nižší, než druhá skupina, skládající se převážně ze zaměstnanců mužského pohlaví 91. Kromě zásady rovnosti mužů a žen zvláštní pozornost v pracovním právu Evropské Unie je udělována zásadám zákazu diskriminace. V evropském právu je zakázána diskriminace z následujících důvodů: pohlaví, rasy, barvy pletí, etnického nebo sociálního původu, genetických rys, jazyku, náboženství nebo přesvědčení, politického nebo jiného přesvědčení, příslušnosti k národní menšině, majetku, narození, hendikepu, věku nebo sexuální orientace (čl. 21 Charta Evropské Unie o základních právech). Zvlášť je zdůrazněna diskriminace z důvodů národnosti (čl. 21 Charta Evropské Unie o základních právech a také čl. 18 Dohody o fungování Evropské Unie). Zásada zákazu diskriminace se týká následujících oblasti: zaměstnanosti, odborného vzdělání, povýšení kvalifikace a rekvalifikace, podmínek práce a zaměstnanosti, mezd, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů. Je nutno podotknout, že v právu Evropské Unie je zakázána jak přímá (přímé ustanovení výhodnější pozice jedné osobě než té druhé), tak nepřímá diskriminace (kdy zdánlivě neutrální pravidla v praxi vedou k faktické diskriminaci). Právní předpisy členských států Evropské Unie nejen přijaly standardy Evropské Unie, směrované na předcházení diskriminace, ale ve mnoha případech stanoví vyšší standardy, čímž poskytují dodatečnou ochranu před diskriminací 92. Tak, v Belgii fungují tři samostatné akty - Obecný proti 91 Viz: Lowisch M. Op. cit. Р Ustanovení týkající se vnitrostátních právních předpisů v této oblasti, jsou založeny na studii materiálů obsažených v publikaci: The International Comparative Legal Guide to: Employment&Labour Law A 35

36 diskriminační akt z roku 2007, Akt o rasismu z roku 2007, Akt o diskriminaci podle pohlaví z roku Při tom první stanoví dodatečné, kromě přijatých na úrovní Evropské Unie, zásady - rodinný stav, zdravotní stav v současnosti a v budoucnu, fyzické nebo genetické znaky, sociální stav. Je pozoruhodné, že v legislativě Řecka je zásada rovnosti v pracovních vztazích ukotvená na ústavní úrovni. Kromě toho, dodatečně k předpokládaným v právu EU standardům ochrany před diskriminaci, bylo uvedeno pár dalších zásad - těhotenství, mateřství. Ve Francii těmito dodatečnými zásadami jsou jméno a návyky. Zajímavými jsou ustanovení legislativy Španělska, přímo vyžadující "pozitivní diskriminaci" a zdůrazňující, že společnosti z více jak 50 zaměstnanci musí stanovit nejméně 2% kvóty na pracovní místa pro pracovníky se zdravotním hendikepem. practical cross-border insight into employment and labour law. URL: ( ). 36

37 3.2. Právní záruky práv zaměstnanců a řádných pracovních podmínek a organizace pracovní doby v Evropské Unii Pracovní podmínky (zdraví, hygiena a bezpečnost) Ve čl. 153 Dohody o fungování Evropské Unie jako nejdůležitější směr sociální politiky Unie bylo pojmenováno zlepšení pracovního prostředí v zájmů ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Spolupráce v oblasti zdraví, hygieny a bezpečnosti byla zahájena již v rámci Evropského sdružení uhlí a oceli. V roce 1989 byla přijata obecná směrnice Rady o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců na pracovišti, která určila hlavní směry spolupráce v oblasti pracovních podmínek: prostředky a opatření k ochraně zaměstnanců, poskytnutí první pomoci, požární opatření a evakuace, monitoring zdraví zaměstnanců, skupin zaměstnanců vystavených riziku aj. 93 Směrnice stanoví práva a povinnosti jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců v oblasti zdraví, hygieny a bezpečnosti. Zaměstnanci mají povinnost: správně využívat svěřené v souvislosti s jejich pracovní činnosti vybavení, nástroje a materiály, správně využívat prostředky k osobní ochraně, okamžitě informovat zaměstnavatele o jakékoli pracovní situaci, představující vážné nebezpečí aj (čl. 13). Zaměstnavatele jsou povinné: pravidelně hodnotit rizika v oblasti zdraví, hygieny a bezpečnosti, včetně rizik spojených s technologickým pokrokem, přijmout další opatření k minimalizaci rizik, informovat zaměstnance o rizicích, existující v oblasti zdraví, hygieny a bezpečnosti, provést výuku při vstupu do pracovní činnosti a konzultovat zaměstnance v otázkách, týkajících se rizik a jejich minimalizace v oblasti zdraví, hygieny a bezpečnosti, školit zaměstnance, zapojených do nebezpečných povolání atd. 93 Council Directive 89/391/EEC of 12 June 1989 on the introduction of measures to encourage improvements in the safety and health of workers at work // Official Journal. L /06/

38 Ve strategii Sdružení "Zvýšení kvality a produktivity práce: strategie Sdružení na roky v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti" jsou označené následující oblasti: 1) zvýšení účinnosti preventivního dohledu na zdravotní stav ( 5.1), 2) přijetí opatření k obnovení a reintegraci zaměstnanců ( 5.3), 4) posílení politiky Evropské Unie v sociální oblasti ( 5.4) 94. Celkově standardy v oblasti zdraví, hygieny a bezpečnosti, vypracované v rámci Evropské Unie, můžou být rozdělené do následujících skupin: 1) standardy práce s jednotlivými druhy zařízení: standardy manuální přepravy nákladů, zabraňující zraněním zad 95, minimální standardy pro umístění na pracovišti informačních značek v oblasti zdraví, hygieny a bezpečnosti 96 atd. 2) ochrana jednotlivých sociálních skupin zaměstnanců: zajištění zdraví, hygieny a bezpečnosti pracovní činnosti "samostatně výdělečných" osob 97, dočasných zaměstnanců 98, těhotných žen 99 atd. 3) ochrana zaměstnanců, vykonávajících nebezpečnou a škodlivou pracovní činnost: rizika, spojená s vlivem azbestu na pracovišti 100, rizika, 94 Viz: Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Improving quality and productivity at work: Community strategy on health and safety at work [COM(2007) 62 final Not published in the Official Journal]. 95 Viz: Council Directive 90/269/EEC of 29 May 1990 on the minimum health and safety requirements for the manual handling of loads where there is a risk particularly of back injury to workers (fourth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L /06/ Viz: Council Directive 92/58/EEC of 24 June 1992 on the minimum requirements for the provision of safety and/or health signs at work (ninth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L Viz: Council recommendation of 18 February 2003 concerning the improvement of the protection of the health and safety at work of self-employed workers // Official Journal. L Viz: Council Directive 91/383/EEC of 25 June 1991 supplementing the measures to encourage improvements in the safety and health at work of workers with a fixed- duration employment relationship or a temporary employment relationship // Official Journal. L Viz: Council Directive 92/85/EEC of 19 October 1992 on the introduction of measures to encourage improvements in the safety and health at work of pregnant workers and workers who have recently given birth or are breastfeeding (tenth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L , 100 Viz: Directive 2009/148/EC of the European Parliament and of the Council of 30 November 2009 on the protection of workers from the risks related to exposure to asbestos at work (Text with EEA relevance) // Official Journal. L

39 spojená s fyzickými faktory (hluk) 101, rizika spojená s fyzickými faktory (vibrace) 102 atd. 4) standardy organizace pracoviště: technická údržba pracoviště, pravidelný úklid pracoviště v zájmu zajištění odpovídající úrovně hygienických norem, technická údržba zařízení a bezpečnostních zařízení, určených k prevenci nebo odstranění nebezpečí 103. Zejména, v některých druzích práce: povrchním a hlubinném těžebním průmyslu 104, práce na palubě lodí 105 atd. Co se týče uskutečnění přijatých na úrovní Evropské Unie norem do vnitrostátního práva členských států, jako příklad lze uvést přijetí v Rakousku Zákonu o zdraví a bezpečnosti, vnímající pozice 21 směrnic v této oblasti, v Belgii - Královské vyhlášky o opatřeních, týkajících se bezpečnosti a zdraví na pracovišti dočasných zaměstnanců, změny v Zákoníku práce Francie atd Organizace pracovní doby Pracovní doba, podle směrnice o některých aspektech organizace pracovní doby, je doba, po kterou je zaměstnanec k dispozici zaměstnavateli a uskutečňuje pracovní činnost nebo pracovní povinnosti v souladu s 101 Viz: Directive 2003/10/EC of the European Parliament and of the Council of 6 February 2003 on the minimum health and safety requirements regarding the exposure of workers to the risks arising from physical agents (noise) (Seventeenth individual Directive within the meaning of Article 16(1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L /02/ Viz: Directive 2002/44/EC of the European Parliament and of the Council of 25 June 2002 on the minimum health and safety requirements regarding the exposure of workers to the risks arising from physical agents (vibration) (sixteenth individual Directive within the meaning of Article 16(1) of Directive 89/391/EEC) - Joint Statement by the European Parliament and the Council // Official Journal. L Viz: Council Directive 89/654/EEC of 30 November 1989 concerning the minimum safety and health requirements for the workplace (first individual Directive within the meaning of Article 16(1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L Viz: Council Directive 92/104/EEC of 3 December 1992 on the minimum requirements for improving the safety and health protection of workers in surface and underground mineral-extracting industries (twelfth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L Viz: Council Directive 93/103/EC of 23 November 1993 concerning the minimum safety and health requirements for work on board fishing vessels (thirteenth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L Study to analyse and assess the practical implementation of national legislation of safety and health at work. URL: ec.europa.eu/social/main.jsp?catid=706&langid=en&intpageid=200 (дата обращения ). 39

40 vnitrostátními právními předpisy a/nebo praxi 107. Směrnice také stanoví minimální standardy délky pracovní doby: minimální denní odpočinek po dobu 11 hodin v řadě během 24 hodin (čl. 3), přestávka v případě, že je pracovní den delší než 6 hodin (čl. č), minimální nepřetržitý odpočinek po dobu 24 hodin pro dobu 7 dnů, přidaný do každodenní 11-hodinové přestávky (čl. 5), každoroční placená dovolena po dobu minimálně 4 týdnů (čl. 7). Některé zvláštnosti, týkající se jednotlivých kategorii zaměstnanců: osoby, zaměstnané na pozicích se zvýšenou mobilitou, zaměstnance na palubě lodí, lékaři, absolvující odbornou výuku. Odchylky od těchto norem můžou být prováděny prostřednictvím uzavření kolektivní dohody. Kromě toho, řada ustanovení právních předpisu Evropské Unie obsahuje zvláštní normy, stanovující zvláštní standardy délky pracovní doby pro jednotlivé druhy pracovní činnosti. Například, silniční doprava nákladů pomoci vozidel s celkovou hmotnosti nad 3,5 t a osobní doprava, přizpůsobená pro přepravu více než devíti osob 108. Daná kategorie vozidel nezahrnuje ty, které: 1) jsou používaný pro přepravu cestujících linkovou dopravou, jejíž délka nepřesahuje 50 km, 2) jejíž maximální rychlost nepřesahuje 40 km/hod, 3) patří k ozbrojeným silám, hasičským službám a sílám, zodpovědným za udržování veřejného pořádku, 4) jsou používány pro poskytování humanitární pomoci, odstranění mimořádných události, záchranné mise, 5) mají historický význam a jsou používány pro neobchodní účely aj. Ve vztahu k pojmu "silniční doprava" se uvádí pojem "cestovní čas" (driving time). Jsou stanovené následující normy délky cestovního času: 1) každodenní cestovní čas zaměstnance nesmí přesáhnout 9 hodin; dvakrát týdně, 107 Viz: Directive 2003/88/EC of the European Parliament and of the Council of 4 November 2003 concerning certain aspects of the organisation of working time // Official Journal. L Viz: Regulation (EC) No 561/2006 of the European Parliament and of the Council of 15 March 2006 on the harmonisation of certain social legislation relating to road transport and amending Council Regulations (EEC) No 3821/85 and (EC) No 2135/98 and repealing Council Regulation (EEC) No 3820/85 (Text with EEA relevance) Declaration // Official Journal. L

41 může mít délku deseti hodin, 2) každotýdenní cestovní čas nesmí přesáhnout 56 hodin, 3) celkový cestovní čas během dvou týdnu v řadě nesmí přesáhnout 90 hodin (čl. 6), 4) poté, co byl zaměstnanec na cestě po dobu 4,5 hodin, musí řidič udělat přestávku na minimálně 45 minut (čl. 7) 109. Řidič je také povinen uvést do tachografu jakoukoli jinou práci, během které neřídil a také jakýkoliv čas, strávený řízením vozidla, nevztahujícím se k těmto normám, a také cestovní čas při dopravě vozidla lodí nebo vlakem, když nemá přístup ke spacímu místu. Zvláštní standardy jsou stanovené také pro pracovníky národního letectví 110, mobilních pracovníků, poskytujících konzistenční přeshraniční služby v železničním sektoru 111, námořníků 112 atd. Speciální část právních předpisu Evropské Unie je přidělená položkám, regulujícím právo zaměstnanců na dovolenou v důsledku narození nebo adopce dítěte 113. Tato dovolena může být poskytnuta do dosažení dítětem věku, stanoveného právními předpisy a/nebo kolektivními dohodami, který nesmí přesahovat 8 let. Směrnice 2010/18 se využívá zaměstnanci jak mužského tak ženského pohlaví, nezávislé na tom, zda osoba je zaměstnaná dočasně nebo 109 Viz: Regulation (EC) No 561/2006 of the European Parliament and of the Council of 15 March 2006 on the harmonisation of certain social legislation relating to road transport and amending Council Regulations (EEC) No 3821/85 and (EC) No 2135/98 and repealing Council Regulation (EEC) No 3820/85 (Text with EEA relevance) Declaration // Official Journal. L Viz: Council Directive 2000/79/EC of 27 November 2000 concerning the European Agreement on the Organisation of Working Time of Mobile Workers in Civil Aviation concluded by the Association of European Airlines (AEA), the European Transport Workers' Federation (ETF), the European Cockpit Association (ECA), the European Regions Airline Association (ERA) and the International Air Carrier Association (IACA) (Text with EEA relevance) // Official Journal. L Viz: Council Directive 2005/47/EC of 18 July 2005 on the Agreement between the Community of European Railways (CER) and the European Transport Workers Federation (ETF) on certain aspects of the working conditions of mobile workers engaged in interoperable cross-border services in the railway sector - Agreement concluded by the European Transport Workers' Federation (ETF) and the Community of European Railways (CER) on certain aspects of the working conditions of mobile workers engaged in interoperable crossborder services // Official Journal. L Viz: Council Directive 1999/63/EC of 21 June 1999 concerning the Agreement on the organisation of working time of seafarers concluded by the European Community Shipowners' Association (ECSA) and the Federation of Transport Workers' Unions in the European Union (FST) - Annex: European Agreement on the organisation of working time of seafarers // Official Journal. L Viz: Council Directive 2010/18/EU of 8 March 2010 implementing the revised Framework Agreement on parental leave concluded by BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP and ETUC and repealing Directive 96/34/EC (Text with EEA relevance) // Official Journal. L

42 trvalé. Po skončení dovolené osoba má právo se vrátit na pracoviště. Zaměstnanci musí být garantována absence jakékoliv diskriminace. Dalším důležitým aspektem je regulace pracovních podmínek osob dočasně zaměstnaných 114. Hlavním cílem směrnice 2008/104 je zajištění zásady nediskriminace dočasných zaměstnanců, vztahující se k základním podmínkám přijetí do práce a pracovním podmínkám: délka pracovní doby, přesčasy, přestávky, doby odpočinky, noční práce, svátky atd. Dočasné zaměstnanci mají právo na rovnost zacházení, pokud jde o: ochranu těhotných a kojících žen ochranu dětí a mládeži rovnosti zacházení pro muže a ženy ochrana před diskriminaci podle pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženství, přesvědčení, hendikepu, věku nebo sexuální orientace. Podle zákonů Evropské Unie, týkajících se norem délky pracovní doby v členských státech jsou přijaté nebo provedené změny v nezbytných legislativních aktech. Tak v Rakousku přijat akt o pracovní době a Akt o přestávkách na odpočinek 115, v Belgii v roce 1971 byly provedeny změny v Aktu o pracovní době a Aktu o každoročních dovolených 116. Současně v evropských zemích ve značné míře se vyvíjí praxe řešení otázek o délce pracovní doby a odpočinku na základě kolektivních dohod, i když příslušné podmínky v podstatě představují odchylky od evropských norem Viz: Directive 2008/104/EC of the European Parliament and of the Council of 19 November 2008 on temporary agency work // Official Journal. L Hardy S., Butler M. European employment laws: a comparative guide. London: Spiramus Press, P The International Comparative Legal Guide to: Employment&Labour Law A practical crossborder insight into employment and labour law. URL: ( ). 117 Hardy S., Butler M. European employment laws: a comparative guide. London: Spiramus Press, P

43 Tím pádem oblast regulace pracovních práv v právu Evropské Unie má dlouhou historii vývoje a zdokonalování a současně představuje významnou a neoddělitelnou část pracovního práva Evropské Unie. Pracovní práva jsou mezi sebou bezprostředně spojená a jsou důležitým směrem realizace sociální politiky Evropské Unie. Je možné konstatovat, že evropské normy pracovního práva jsou nehledě na svojí povahu vzorem a cílem pro zdokonalování národní legislativy členských států Evropské Unie. 43

44 4. PRÁVNÍ PODMÍNKY VÝVOJE EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO DIALOGU A SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI FIREM V RÁMCI VÝVOJE PRACOVNÍHO PRÁVA EVROPSKÉ UNIE 4.1. Právní základy vývoje "Evropského sociálního dialogu" Sociální politika je jednou z oblasti regulace, která získala značnou a stále rostoucí pozornost ze strany Evropské Unie. V souvislosti s vývojem Pracovního práva Evropské Unie objektem zvýšeného zájmu se stávají mnohé směry sociální politiky Evropské Unie, týkající se regulace vztahůnspojených s pracovní činnosti. Mezi tyto směry patří: vývoj a příjetí uvedených výše norem týkajících se záruk práv zaměstnanců a odpovídajících pracovních podmínek a také otázky, které z důvodů omezeného rozsahu této práce v ní nenašli odraz (např. otázky sociálního zabezpečení a sociální ochrany penzijního zabezpečení 118, boj proti praxi nenahlášené práce 119, garance sociální ochrany ve specifických oblastech pracovní činnosti 120 atd.). Zvláštní místo mezi směry sociální politiky Evropské Unie zaujímá vývoj "Evropského sociálního dialogu". V současnosti vývoj Evropského sociálního dialogu je založen na položkách čl Dohody o fungování Evropské Unie. Článek 154 této Dohody stanoví před Komisí úkol usnadnit konzultace mezi zaměstnavateli (angl. management) a zaměstnanci na úrovni Unie, určuje nutnost veřejných 118 Communication from the Commission to the Council, to the European Parliament and to the Economic and Social Committee The future evolution of social protection from a long-term point of view: safe and sustainable pensions [COM/2000/0622 final Not published in the Official Journal]. 119 Viz: Resolution of the Council and representatives of the governments of the Member States meeting within the Council of 22 April 1999 on a code of conduct for improved cooperation between authorities of the Member States concerning the combating of transnational social security benefit and contribution fraud and undeclared work, and concerning the transnational hiring-out of workers // Official Journal C Viz: Communication from the Commission of 15 June 2006 under Article 138(2) of the EC Treaty on the strengthening of maritime labour standards [COM(2006) 287 final Not published in the Official Journal]. 44

45 konzultací Komise s jednotlivci a organizacemi v oblasti sociální politiky a předpokládá možnost její účastí v přijetí příslušných aktů a opatření. V čl. 155 Dohody o fungování Evropské Unie se předpokládá možnost vzniku smluvních vztahů na úrovní Unie mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na základě jejích dialogu. Také se stanoví dvě možnosti uskutečnění příslušných dohod: implementace v souladu s postupy členských států (autonomní dohoda) a implementace prostřednictvím rozhodnutí Rady na základě návrhu Komise. Celkově získal sociální dialog na úrovní Evropské Unie značnou pozornost. Jeho zásadní role v podpoře modernizace v Evropské Unii se opakovaně zdůrazňuje na té nejvyšší úrovní. Tak, zejména, konající se v Barceloně v roce 2002 Evropská Rada uznala sociální dialog jako základní součást evropského sociálního modelu a vývoje vysoce kvalitní sociální ochrany obyvatelstva, investic do vzdělávání, odborných příprav a reforem zaměřených na zlepšení dynamiky v ekonomice 121. Hlavním cílem Evropského sociálního dialogu je vývoj interakce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, jejich interakce s Evropskou Unií, jejími orgány a institucemi, a také zapojení zaměstnavatelů a zaměstnanců do procesu rozhodování na úrovní Evropské Unie. Evropský sociální dialog se považuje za jednu z forem zvýšení efektivity správy věcí veřejných v Evropě 122. Nepochybně, největším zájmem v rámci Evropského sociálního dialogu je praxe konzultování Komise se "sociálními partnery" - zaměstnavateli a zaměstnanci - a praxe uzavření sociálními partnery dohod, včetně použití institucí "autonomních dohod". Jako sociální partneři jsou vnímány unie zaměstnavatelů a unie zaměstnanců. Komise stanoví kritéria, podle kterých jsou organizace v daném 121 См.: Presidency Conclusions of the Barcelona European Council (15 and 16 March 2002). URL: ( ) 122 См.: Welz Ch. The European social dialogue under articles 138 and 139 of the EC treaty: actors, processes, outcomes. Austin: Wolters Kluwer Law & Business, P

46 kontextu klasifikovány jako "sociální partneři". Proto musí být organizace meziprůmyslová nebo se vztahovat k jednotlivému odvětví nebo kategorii, a být stanovená na Evropské úrovní. Také se musí skládat z organizací, které jsou sami o sobě součástí struktury sociálního partnerství členských států a jsou uznáváné jako tyto organizace a musí mít schopnost se zúčastňovat jednání dohody o smlouvách; měly by představovat členské státy a musí mít strukturu vhodnou pro zajištění jejích efektivní účastí v procesu konzultaci 123. Seznam příslušných organizaci se pravidelně aktualizuje Komisí 124. K těmto organizacím patří například Asociace evropských aerolinií (AEA), Evropská bankovní federace (EBF), a zaměstnanci těchto subjektů v Evropské federaci novinářů (EFJ), Evropská federace hutníků (EMF). V souladu se čl. 154 Dohody o fungování Evropské Unie, Komise musí provádět konzultace se sociálními partnery ve fázi předcházející podání návrhu (od. 2 čl. 154) 125 a ve fázi vypracování obsahu projektu příslušného návrhu (od. 3 čl. 154) 126. Praxi takové konzultace v EU lze považovat za pokročilou, a seznam organizací, které jsou konzultovány v pořádku čl. 154 Dohody o fungování EU, je dosti široký. Praxe uzavření partnery sociálních dohod spočívá v dohodě mezi organizacemi, představujícími zaměstnance a zaměstnavatele, pozice v nejaktuálnějších otázkách v oblasti práce, které mohou být regulované 123 Viz: Communication of the Commission concerning the application of the Agreement on social policy presented by the Commission to the Council and to the European Parliament [COM(93) 600 final not published in the Official Journal]. 124 Viz: List of European social partners' organisations consulted under Article 154 of the EC Treaty. URL: ( ). 125 Viz: First phase consultation of Social Partners under Article 154 TFEU on the possible review of Directive 2001/86/EC supplementing the Statute for a European company with regard to the involvement of employees (2011). URL: ( ). 126 Viz: Second stage consultation of the social partners on the protection of workers from the risks related to exposure to electromagnetic fields at work (2010) URL: SearchKey=&mode=advancedSubmit&langId=en ( ). 46

47 prostřednictvím aktů institucí EU na základě těchto dohod 127, nebo prostřednictvím autonomních dohod. V případě, kdy sociální partneři uzavírají dohodu, provádění které je předpokládáno prostřednictvím institucí EU, podle Komise, Rada je povinná se rozhodnout podle textu smlouvy beze změn jejího obsahu a jeho provádění závisí na příslušných právních nástrojích (směrnice, nařízení nebo rozhodnutí) 128. Co se týče autonomních dohod, v současné době existuje jenom pár takových. Současně tento postup je unikátním nástrojem "samoregulace" v oblasti zaměstnanosti. V praxi byly v Evropské Unii i případy neschopnosti dosáhnout dohody mezi sociálními partnery a problém byl vyřešen v rámci tradičního postupu přijetí předpisů na úrovní Evropské Unie. Evropský sociální dialog se vyvíjí dvěma směry: meziodvětvovým a sektorovým 129, a také může přijmout podobu dvoustranného dialogu (zaměstnavatel a zaměstnanec) a třístranného dialogu (zaměstnavatel, zaměstnanec a instituce Evropské Unie) 130. Tím pádem, je Evropský sociální dialog jedním z nástrojů vývoje Pracovního Práva Evropské Unie. Evropský sociální dialog umožňuje sociálním partnerům (zaměstnavatelům a zaměstnancům) se účastnit v příjetí zákonů 127 Výsledkem tohoto postupu bylo přijetí Radou řady směrnic. Viz: Council Directive 96/34/EC of 3 June 1996 on the framework agreement on parental leave concluded by UNICE, CEEP and the ETUC // Official Journal L 145; Council Directive 2010/32/EU of 10 May 2010 implementing the Framework Agreement on prevention from sharp injuries in the hospital and healthcare sector concluded by HOSPEEM and EPSU // Official Journal of the European Union L 134/ Viz: Communication from the Commission The European social dialogue, a force for innovation and change [COM/2002/0341 final not published in the Official Journal]. 129 Viz: Communication from the Commission Partnership for change in an enlarged Europe - Enhancing the contribution of European social dialogue [COM/2004/0557 final not published in the Official Journal]. 130 Viz: Acocella N., Leoni R. Social pacts, employment, and growth: a reappraisal of Ezio Tarantelli's thought. Heidelberg; New York: Physica-Verlag, P Za účelem vytvoření sociálního dialogu v trojstranném formátu EU byla stanovena trojstranná sociální vrcholná schůzka. Viz: Council Decision 2003/174/EC of 6 March 2003 establishing a Tripartite Social Summit for Growth and Employment // Official Journal L

48 Evropské Unie, a při určitých podmínkách stanovit smluvní standardy regulace v oblasti práce. 48

49 4.2. Vývoj institucí Společenské odpovědnosti firem v Evropské Unie Vývoji institucí Společenské odpovědnosti firem v Evropské Unii je věnována přijatá v roce 2011 Komisí Zelená kniha o podpoře zásad Evropské Unie o Společenské odpovědnosti firem. Součásti tohoto dokumentu je "holistický přístup ke Společenské odpovědnosti firem": sociální odpovědnost managementu (zaměstnavatelů), výkaznictví a audit v oblasti Společenské odpovědnosti firem, kvalita práce, sociální a ekologické štítky na výrobcích z cílem informování spotřebitelů, sociálně odpovědné investování 131. V Zelené Knize je Společenská odpovědnost firem chápána jako dobrovolní integrace sociální a ekologických cílů v obchodní činnosti podniků a v jejích vztazích se svými partnery 132. Komise uvádí, že nadrámcový výkon základních právních povinnosti v sociální oblasti může mít přímý vliv na efektivitu práce, což otevírá novou cestu pro harmonizaci sociálního vývoje a zvýšení konkurenceschopnosti 133. Společenská odpovědnost firem má pozitivní vliv na vývoj a provádění sociální politiky Evropské Unie jako celku: podporuje inovační vývoj, zvyšuje konkurenceschopnost, vytváří dodatečná pracovní místa 134. Ve sdělení komise "Realizace partnerství pro ekonomický růst a zvýšení počtu pracovních míst: musíme učinit Evropu centrem zkušenosti v oblasti Společenské odpovědnosti firem" se uvádí následující efekty provádění Společenské odpovědnosti firem: zobrazení na trhu slabších sociálních skupin 131 Viz: Green Paper Promoting a European framework for Corporate Social Responsibility [COM(2001) Not published in the Official Journal]. 132 Viz: Green Paper Promoting a European framework for Corporate Social Responsibility [COM(2001) Not published in the Official Journal]. 133 Viz: Green Paper Promoting a European framework for Corporate Social Responsibility [COM(2001) Not published in the Official Journal]. 134 Viz: Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee Implementing the partnership for growth and jobs: making Europe a pole of excellence on corporate social responsibility [COM(2006) 136 final - Not published in the Official Journal]. 49

50 zvýšení investic do rozvoje dovednosti, nepřetržité vzdělávání pracovníků a zvýšení jejích konkurenceschopnosti zlepšení v oblasti veřejného zdravotnictví inovace v enviromentální oblasti (snížení úrovně znečištění životního prostředí, účinnější využití přírodních zdrojů atd) dodržování evropských hodnot a norem v oblasti lidských práv aj. Činnost Komise na podporu Společenské odpovědnosti firem v prvním desetiletí tohoto století se zakládala na řadě zásad: 1) dobrovolní, transparentní a nadějný charakter činnosti v oblasti Společenské odpovědnosti firem; 2) identifikace oblasti, v nichž zásah Evropské Unie bude sloužit k navýšení efektivity realizace směru; 3) stanovení vyrovnanosti mezi činnostmi v ekonomické, sociální a enviromentální oblastech a činnostmi, prováděnými v zájmech spotřebitelů; 4) pozornost k zvláštním potřebám malých a středním podnikům; 5) kompatibilita s existujícími mezinárodními dohodami a institucemi 135. Jedním z rysů institucí Společenské odpovědnosti firem je to, že tato odpovědnost v sobě spojuje právní a morální stránku. Jak je uvedeno v literatuře, koncept Společenské odpovědnosti firem má do značné míry morální charakter 136. Není náhradou za vládní politiku, ale může způsobit dosažení řady cílů vládní politiky: 1) integrovanější trhy práce a vyšší úroveň sociální integrace - podniky aktivně usilují o přilákání více lidí ze znevýhodněných skupin obyvatelstva 2) investice do vývoje dovednosti, odborné výuky a zaměstnanosti v průběhu celého života, které jsou nezbytné k udržení konkurenceschopnosti v 135 Viz: Communication from the European Commission concerning Corporate Social Responsibility: A business contribution to Sustainable Development [COM (2002) 347 final - Not published in the Official Journal]. 136 Viz: Social responsibility in labour relations : European and comparative perspectives / ed. by: F. Pennings, Y. Konijn, A. Veldman. Bedfordshire: Turpin Distribution's services P

51 globální ekonomice dovednosti a k možnosti se vyrovnat se stárnutím pracovně aktivního obyvatelstva v Evropě 3) vytváření kladnějšího obrazu podnikání a podnikatelů ve společnosti, což potenciálně umožňuje vyvinout příznivější vztah k podnikatelské činnosti 4) zvýšení respektování lidských práv, ochrany životního prostředí a základních pracovních norem, zvlášť v rozvojových zemích 137. Navíc, o morální povaze jednotlivých směru Společenské odpovědnosti firem svědčí také položky Zelené Knihy o protlačování zásad Evropské Unie o Společenské odpovědnosti firem. Tak v 31 se uvádí, že zdraví a bezpečnost na pracovišti se tradičně reguluje prostřednictvím legislativních a prosazovacích opatření. Nicméně, trend outsourcingu práce podřízeným a dodavatelům činí podnik nezávislým na těchto osobách v oblasti přijetí bezpečnostních opatření, zvlášť pro ty, kteří pracují ve svých vlastních prostorech. Podniky, vlády a soukromý sektor věnují stále větší pozornost dalším prostředkům pro posílení zdraví a bezpečnosti na pracovišti, a používají je jako kritéria při pořízení zboží a služeb od jiných podniků a také jako součást marketingu při propagaci svých vlastních výrobků nebo služeb. Tyto dobrovolné systémy mohou být vnímány jako doplněk k právu a kontrole veřejné správy, jelikož jsou také zaměřené na provádění politiky prevence, tedy vyšší úrovně bezpečnosti a hygieny práce 138. Zdá se, že Společenská odpovědnost firem má obrovský význam pro mnoho odvětví evropského práva. V souladu se strategii udržitelného rozvoje, Komise integrovala ekonomické, sociální a enviromentální myšlenky Společenské odpovědnosti firem, minimálně, do opatření pro provádění následujících politik Evropské Unie: 137 Viz: Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee Implementing the partnership for growth and jobs: making Europe a pole of excellence on corporate social responsibility [COM(2006) 136 final - Not published in the Official Journal]. 138 Viz: Green Paper Promoting a European framework for Corporate Social Responsibility [COM(2001) Not published in the Official Journal]. 51

52 1) politika zaměstnanosti a sociální politika (vzdělávání, odborná příprava, integrace osob se zdravotním postižením aj) 2) enviromentální politika ( hodnocení vlivu na životní prostředí, použití ekologických technologii) 3) politika v oblasti ochrany spotřebitelských práv (zvýšení úrovně informovanosti spotřebitelů o fungujících sociálních a enviromentálních normách, zvýšení kvality služeb atd) 4) vládní politika zakázek (zahrnutí sociálních a enviromentálních kritérií do procesu vládních zakázek) 5) zahraniční trh, zahraniční vztahy a rozvojová politika aj. 139 V roce 2011 Evropská Komise uvedla smyčky vývoje institucí Společenské odpovědnosti firem v Evropské Unii. Ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému ekonomickému a sociálnímu výběru a Výběru regionů "Nová strategie Evropské Unie Společenské odpovědnosti firem" 140 Evropská Komise představila novou definici Společenské odpovědnosti firem: odpovědnost podniků za jejich dopad na společnost ( 3.1). V tomto článku, s odkazem na zásady a hlavní princip, obsažené v přijatých na mezinárodní úrovní dokumentech 141, týkajících se Společenské odpovědnosti firem, Komise zdůrazňuje, že Společenská odpovědnost firem se týká minimálně lidských práv, praxe v oblasti práce a zaměstnanosti, ekologických otázek atd. Základními směry činnosti na úrovní Evropské Unie v oblasti vývoje institucí Společenské odpovědnosti firem jsou označováná opatření, směřovaná na zvýšení přehlednosti v oblasti Společenské odpovědnosti 139 Viz: Commission Communication A Sustainable Europe for a Better World: A European Union Strategy for Sustainable Development (Commission proposal to the Gothenburg European Council) [COM(2001) 264 final not published in the Official Journal]; Commission Communication on the review of the Sustainable Development Strategy A platform for action [COM(2005) 658 final not published in the Official Journal]. 140 Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and social committee and the Committee of the regions A renewed EU strategy for Corporate Social Responsibility [COM(2011) 681 final Not published in the Official Journal]. 141 Ibid. 52

53 firem a souvisejících zkušenosti, zvýšení a monitorování úrovně důvěry v podnik, zlepšení procesů samoregulace a společné regulace v této oblasti, zvýšeni úrovně zveřejňování informací v sociální a enviromentální oblastech a pár dalších. 53

54 ZÁVĚR Abychom to shrnuli, stručně se zastavíme na závěrech, které lze udělat na základě výše uvedeného materiálu. Pracovní právo Evropské Unie je možné definovat jako meziodvětvový komplex zásad a norem, obsažených v základních aktech Evropské Unie a aktech jejího sekundárního práva, upravujícího vztahy fyzických osob (zaměstnanců a jiných kategorii), organizací a institucí, Evropské Unie (včetně jeho institucí a orgánů) a jejích členských států v oblasti práce, a také jiných aktů, patřících do právního systému Evropské Unie. Pracovní právo Evropské Unie se začalo vyvíjet v momentě vytvoření Evropského sdružení uhlí a oceli (1951) a Evropského Hospodářského Společenství (1957), které stanovili základy komunitární politiky v pracovní oblasti. Další historické fáze na cestě vývoje Pracovního práva Evropské Unie jsou v souladu se základními etapami samotné Evropské Unie a přijetím jejích konstitutivních aktů a aktů pro jejích změnu či doplnění. V současnosti, základem Pracovního práva Evropské Unie jsou položky kapitol Dohody o fungování Evropské Unie, věnovaných svobodě pohybu osob, zaměstnanosti, sociální politice. Tyto směry jsou základem struktury Pracovního práva Evropské Unie. Důležitou roli v komplexu norem a zásad, patřícím k Pracovnímu právu Evropské Unie, hrají položky práva Evropské Unie, věnované svobodě pohybu osob. Tato svoboda je jednou ze základních svobod jednotného trhu Evropské Unie, kterou lze obecně charakterizovat jako svobodu zaměstnání občanů Evropské Unie v jiném členském státě, než je jejich státní příslušnost, za podmínek, stejných jako u občanů daného státu. Tuto svobodu uplatňují zaměstnanci (občane EU) a jejich rodiny. 54

55 Povinnosti Evropské Unie po zajištění základních lidských práv a svobod, včetně v oblasti práce, pocházejí především z Listiny základních práv Evropské Unie, která zakotvuje zejména právo na práci a zaměstnanost, svobodu usazování a volného pohybu služeb v kterémkoli členském státě a také řada zvláštních práv zaměstnanců. V aktech sekundárního práva velká pozornost je věnována zárukám rovnosti a zákazu diskriminace v dané oblasti a také ukotvení záruk práv zaměstnanců a příslušných pracovních podmínek (včetně záruky zdraví, hygieny a bezpečnosti) a standardů organizace pracovní doby v Evropské Unii. Efektivním nástrojem vývoje Pracovního práva Evropské Unie je Evropský sociální dialog, umožňující sociálním partnerům (zaměstnavatelům a zaměstnancům) podílet se na přijímání aktů Evropské Unie, a to za určitých podmínek stanovit dohodové standardy regulace v pracovní oblasti. Důležitým směrem úsilí, přijatých na úrovní Evropské Unie, zejména, Evropské Komise, je vývoj instituce Společenské odpovědnosti firem, i když existují určité problémy v jeho vnímání v praxi (např. hodně společnosti v Evropské Unii stále plně neintegrovali sociální a enviromentální problémy do procesů jejích běžné činnosti a základní strategie, ukládají se obvinění v zapojení malého počtu evropských společnosti v porušení lidských práv a v pohrdání základními standardy v pracovní oblasti, ne všechny z členských států Evropské Unie zakotvili základy politiky po spolupráci vývoje Společenské odpovědnosti firem 142 ). Pracovní právo v Evropské Unii zaujímá silnou pozici v systému práva EU a rozvíjí se velmi rychle. V současné době posílení jeho sociální orientaci lze nazvat hlavním rysem vývojových trendů. Obecně, povaha současné situace v pracovní oblasti Evropské Unie a studium základních tendencí vývoje 142 Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and social committee and the Committee of the regions A renewed EU strategy for Corporate Social Responsibility [COM(2011) 681 final Not published in the Official Journal]. 55

56 Pracovního práva Evropské Unie naznačují, že krátkodobým a dlouhodobým cílem právních nástrojů regulace vztahů v pracovní oblasti v Evropské Unii jsou úkoly z cílem snížení negativního dopadů světové finanční krize a vytváření maximálně silných záruk, aby se zabránilo podobným situacím v budoucnu. Obecně je vektor vývoje Pracovního práva Evropské Unie zaměřen na zlepšování záruk práv zaměstnanců, zvýšení efektivity provádění příslušných standardů v členských státech a také zvýšení "sociální" součástí právní úpravy práce. 56

57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY, NORMATIVNÍCH PRÁVNÍCH AKTŮ, JUDIKATURY A JINÝCH DOKUMENTŮ Normativní právní akty a dokumenty 1. Charter of The United Nations, 24 October 1945 // United Nations Treaty Series. Vol. XVI. No Treaty Establishing the European Coal and Steel Community of // United Nations Treaty Series. Vol No Treaty Establisging The European Economic Community of 25 March 1957 // United Nations Treaty Series. Vol. 3. No Single European Act // Official Journal. L 169/ Treaty on European Union (EU) of 7 February 1992 // Official Journal. C Treaty of Amsterdam Amending the Treaty on European Union, the Treaties Establishing the European Communities and Certain Related Acts // Official Journal. C Treaty of Nice Amending the Treaty on European Union, the Treaties Establishing the European Communities and Certain Related Acts // Official Journal. C Treaty Establishing a Constitution for Europe // Official Journal. C Treaty of Lisbon Amending the Treaty on European Union and the Treaty Establishing the European Community of 13 December 2007 // Official Journal. C Consolidated version of the Treaty on European Union // Official Journal. C 83/ Consolidated version of the Treaty on the Functioning of the European Union // Official Journal. C 83/ Agreement between the European Community and its Member States, of the one part, and the Swiss Confederation, of the other, on the free movement of persons // Official Journal. L Protocol on Social Policy // Official Journal. C Agreement on Social Policy // Official Journal. C Annex VI to the Act concerning the conditions of accession of the Republic of Bulgaria and Romania and the adjustments to the Treaties on which the European Union is founded: List referred to in Article 23 of the Act of Accession: Transitional measures, Bulgaria // Official Journal. L 157/

58 16. Charter of Fundamental Rights of the European Union // Official Journal of the European Union. C 83/ Protocol on the application of the Charter on Fundamental Rights of the European Union to Poland and the United Kingdom // Official Journal. C Regulation (EC) No 561/2006 of the European Parliament and of the Council of 15 March 2006 on the harmonisation of certain social legislation relating to road transport and amending Council Regulations (EEC) No 3821/85 and (EC) No 2135/98 and repealing Council Regulation (EEC) No 3820/85 (Text with EEA relevance) Declaration // Official Journal. L Regulation (EEC) No 1612/68 of the Council of 15 October 1968 on freedom of movement for workers within the Community // Official Journal. L Resolution of the Council and representatives of the governments of the Member States meeting within the Council of 22 April 1999 on a code of conduct for improved cooperation between authorities of the Member States concerning the combating of transnational social security benefit and contribution fraud and undeclared work, and concerning the transnational hiring-out of workers // Official Journal. C Directive 2002/44/EC of the European Parliament and of the Council of 25 June 2002 on the minimum health and safety requirements regarding the exposure of workers to the risks arising from physical agents (vibration) (sixteenth individual Directive within the meaning of Article 16(1) of Directive 89/391/EEC) - Joint Statement by the European Parliament and the Council // Official Journal. L Directive 2003/10/EC of the European Parliament and of the Council of 6 February 2003 on the minimum health and safety requirements regarding the exposure of workers to the risks arising from physical agents (noise) (Seventeenth individual Directive within the meaning of Article 16(1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L /02/ Directive 2003/88/EC of the European Parliament and of the Council of 4 November 2003 concerning certain aspects of the organisation of working time // Official Journal. L Directive 2004/38/EC of the European Parliament and of the Council of 29 April 2004 on the right of citizens of the Union and their family members to move and reside freely within the territory of the Member States amending Regulation (EEC) No 1612/68 and 58

59 repealing Directives 64/221/EEC, 68/360/EEC, 72/194/EEC, 73/148/EEC, 75/34/EEC, 75/35/EEC, 90/364/EEC, 90/365/EEC and 93/96/EEC (Art. 2) // Official Journal. L 158/ Directive 2005/36/EC of the European Parliament and of the Council on the recognition of professional qualifications of // Official Journal. L 255/ Directive 2008/104/EC of the European Parliament and of the Council of 19 November 2008 on temporary agency work // Official Journal. L Directive 2009/148/EC of the European Parliament and of the Council of 30 November 2009 on the protection of workers from the risks related to exposure to asbestos at work (Text with EEA relevance) // Official Journal. L Council Directive 1999/63/EC of 21 June 1999 concerning the Agreement on the organisation of working time of seafarers concluded by the European Community Shipowners' Association (ECSA) and the Federation of Transport Workers' Unions in the European Union (FST) - Annex: European Agreement on the organisation of working time of seafarers // Official Journal. L Council Directive 2000/79/EC of 27 November 2000 concerning the European Agreement on the Organisation of Working Time of Mobile Workers in Civil Aviation concluded by the Association of European Airlines (AEA), the European Transport Workers' Federation (ETF), the European Cockpit Association (ECA), the European Regions Airline Association (ERA) and the International Air Carrier Association (IACA) (Text with EEA relevance) // Official Journal. L Council Directive 2005/47/EC of 18 July 2005 on the Agreement between the Community of European Railways (CER) and the European Transport Workers Federation (ETF) on certain aspects of the working conditions of mobile workers engaged in interoperable cross-border services in the railway sector - Agreement concluded by the European Transport Workers' Federation (ETF) and the Community of European Railways (CER) on certain aspects of the working conditions of mobile workers engaged in interoperable cross-border services // Official Journal. L Council Directive 2010/18/EU of 8 March 2010 implementing the revised Framework Agreement on parental leave concluded by BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP and 59

60 ETUC and repealing Directive 96/34/EC (Text with EEA relevance) // Official Journal. L Council Directive 2010/32/EU of 10 May 2010 implementing the Framework Agreement on prevention from sharp injuries in the hospital and healthcare sector concluded by HOSPEEM and EPSU // Official Journal of the European Union L 134/ Council Directive 68/360/EEC of 15 October 1968 on the abolition of restrictions on movement and residence within the Community for workers of Member States and their families // Official Journal. L Council Directive 89/391/EEC of 12 June 1989 on the introduction of measures to encourage improvements in the safety and health of workers at work // Official Journal. L Council Directive 89/654/EEC of 30 November 1989 concerning the minimum safety and health requirements for the workplace (first individual Directive within the meaning of Article 16(1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L Council Directive 90/269/EEC of 29 May 1990 on the minimum health and safety requirements for the manual handling of loads where there is a risk particularly of back injury to workers (fourth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L /06/ Council Directive 91/383/EEC of 25 June 1991 supplementing the measures to encourage improvements in the safety and health at work of workers with a fixed- duration employment relationship or a temporary employment relationship // Official Journal. L Council Directive 92/104/EEC of 3 December 1992 on the minimum requirements for improving the safety and health protection of workers in surface and underground mineral-extracting industries (twelfth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L Council Directive 92/58/EEC of 24 June 1992 on the minimum requirements for the provision of safety and/or health signs at work (ninth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L Council Directive 92/85/EEC of 19 October 1992 on the introduction of measures to encourage improvements in the safety and health at work of pregnant workers and 60

61 workers who have recently given birth or are breastfeeding (tenth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L Council Directive 93/103/EC of 23 November 1993 concerning the minimum safety and health requirements for work on board fishing vessels (thirteenth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC) // Official Journal. L Council Directive 96/34/EC of 3 June 1996 on the framework agreement on parental leave concluded by UNICE, CEEP and the ETUC // Official Journal L 145; 43. Council recommendation of 18 February 2003 concerning the improvement of the protection of the health and safety at work of self-employed workers // Official Journal. L Council Decision 2003/174/EC of 6 March 2003 establishing a Tripartite Social Summit for Growth and Employment // Official Journal. L Council Decision 2007/252/EC of 19 April 2007 establishing for the period the specific programme Fundamental rights and citizenship as part of the General programme Fundamental Rights and Justice // Official Journal. L Communication from the Commission A Sustainable Europe for a Better World: A European Union Strategy for Sustainable Development (Commission proposal to the Gothenburg European Council) [COM(2001) 264 final not published in the Official Journal]. 47. Communication from the Commission on the review of the Sustainable Development Strategy A platform for action [COM(2005) 658 final not published in the Official Journal]. 48. Communication from the Commission A Strengthened Commitment to Equality between Women and Men A Women s Charter [COM/2010/78 final not published in the Official Journal]. 49. Communication from the Commission Key messages from the Employment in Europe 2009 Report. [COM(2009) 639 final Not published in the Official Journal]. 50. Communication from the Commission Partnership for change in an enlarged Europe Enhancing the contribution of European social dialogue [COM/2004/0557 final not published in the Official Journal]. 61

62 51. Communication from the Commission The European social dialogue, a force for innovation and change [COM/2002/0341 final not published in the Official Journal]. 52. Communication from the Commission of 15 June 2006 under Article 138(2) of the EC Treaty on the strengthening of maritime labour standards [COM(2006) 287 final Not published in the Official Journal]. 53. Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European economic and social committee and the Committee of regions Reaffirming the free movement of workers: rights and major developments [COM/2010/0373 final Not published in the Official Journal]. 54. Communication from the Commission to the Council, to the European Parliament and to the Economic and Social Committee The future evolution of social protection from a long-term point of view: safe and sustainable pensions [COM/2000/0622 final Not published in the Official Journal]. 55. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions New skills for New Jobs: Anticipating and matching labour market and skills needs [COM(2008) 868 final Not published in the Official Journal]. 56. Communication from the Commission Modernising public employment services to support the European Employment Strategy [COM(98) 641 final Not published in the Official Journal]. 57. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and social committee and the Committee of the regions A renewed EU strategy for Corporate Social Responsibility [COM(2011) 681 final Not published in the Official Journal]. 58. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Strategy for equality between women and men [COM(2010) 491 final Not published in the Official Journal]. 59. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Improving quality and productivity at work: Community strategy on health and safety at work [COM(2007) 62 final Not published in the Official Journal]. 62

63 60. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee Implementing the partnership for growth and jobs: making Europe a pole of excellence on corporate social responsibility [COM(2006) 136 final - Not published in the Official Journal]. 61. Communication from the European Commission concerning Corporate Social Responsibility: A business contribution to Sustainable Development [COM (2002) 347 final - Not published in the Official Journal]. 62. Communication of the Commission concerning the application of the Agreement on social policy presented by the Commission to the Council and to the European Parliament [COM(93) 600 final not published in the Official Journal]. 63. Green Paper Modernising labour law to meet the challenges of the 21st century [COM(2006) 708 final Not published in the Official Journal]. 64. Green Paper Promoting a European framework for Corporate Social Responsibility [COM(2001) Not published in the Official Journal]. 65. Employment and Social Developments in Europe Luxembourg: Publications Office of the European Union, Employment in Europe Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, EU Employment and Social Situation Quarterly Review December URL: ( ). 68. First phase consultation of Social Partners under Article 154 TFEU on the possible review of Directive 2001/86/EC supplementing the Statute for a European company with regard to the involvement of employees (2011). URL: ( ). 69. Labour Market Fact Sheet February URL: ( ). 70. Modernizing European Union Labour Law: has the UK anything to gain? Report with evidence. House of Lords: European Union Committee: 22nd report of Session London: The Stationery Office Limited, P Second stage consultation of the social partners on the protection of workers from the risks related to exposure to electromagnetic fields at work (2010) 63

64 URL: year=0&advsearchkey=&mode=advancedsubmit&langid=en ( ). Literatura 1. ACOCELLA N., LEONI R. Social pacts, employment, and growth: a reappraisal of Ezio Tarantelli's thought. Heidelberg; New York: Physica-Verlag, AHMED T., Butler I. de J. The European Union and Human Rights: An International Law Perspective // The European Journal of International Law Vol. 17. No ALSTON Ph., Weiler J.H.H. An Ever Closer Union in Need of a Human Rights Policy // European Journal of International Law No BARNARD C. EC Employment Law. 3rd ed. Oxford: Oxford University Press, BERCUSSON B. European Labour Law. Cambridge: Cambridge University Press, BLANPAIN R. European Labour Law. 11 th ed. The Hague: Kluwer Law International, BLANPAIN R. European labour law. 12 th ed. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, BRANDTNER B., Rosas A. Human Rights and the External Relations of the European Community: An Analysis of Doctrine and Practice // European Journal of International Law No CARUSO D. Limits of the Classic Method: Positive Action in the European Union after the New Equality Directives. New York: University School of Law, CLIVE A. The European Union. Volume 21 of Global institutions series. Taylor & Francis, DAVIDOV G., Langille B. The idea of labour law. Oxford; New York: Oxford University Press, EECKHOUT P., Tridimas T. Yearbook of European law. 28, Oxford: Oxford University Press, European Community labour law: Principles and Perspectives; Liber Amicorum Lord Wedderburn. Oxford: Clarendon Press, HARDY S., Butler M. European employment laws: a comparative guide. London: Spiramus Press,

65 15. KENNER J. EU Employment Law: From Rome to Amsterdam and Beyond. Oxford: Hart Pub., KOLBEN K. Labor Rights as Human Rights? // Virginia Journal of International Law Vol LEIGHTON P. EU employment law: a practical guide. Thorogood, LOWISCH M. Labor Law in Europe // Ritsumeikan Law Review. No MEUNIER S., McNamara R.K. Making History: European Integration and Institutional Change at Fifty. The State of the European Union. Vol. 8. Oxford: Oxford University Press, NEAL A. Social dialogue, industrial relations and labour law. The Hague: Kluwer Law International, O KEEFE D., Twomey P. Legal issues of the Amsterdam Treaty. Oxford: Hart pub., Social responsobility in labour relations: European and comparative perspectives / ed. by: F. Pennings, Y. Konijn, A. Veldman. Bedfordshire: Turpin Distribution's services Spain is allowed to suspend freedom of movement until URL: ( ). 24. Study to analyze and assess the practical implementation of National Legislation of safety and health at work. URL: ec.europa.eu/social/main.jsp?catid=706&langid=en&intpageid=200 ( ). 25. The International comparative legal guide to: Employment & Labour Law A practical cross-border insight into employment and labour law. URL: ( ). 26. WARD I. A critical introduction to European Law. Cambridge University Press, WELZ Ch. The European social dialogue under articles 138 and 139 of the EC treaty: actors, processes, outcomes. Austin: Wolters Kluwer Law & Business, Judikatura EU 1. BOUKHALFA Ingrid v. Bundesrepublik Deutschland: Judgement of the Court of 30 April 1996: Case C-214/94 // European Court reports Page I

66 2. HAUER Liselotte v. Land Rheinland-Pfalz: Judgment of the Court of 13 December 1979: Case 44/79 // European Court reports Page HOEKSTRA M.K.H. Mrs.(née Unger) v. Bestuur der Bedrijfsvereniging voor Detailhandel en Ambachten (Administration of the Industrial Board for Retail Trades and Businesses): Judgment of the Court of 19 March 1964: Case // European Court reports: English special edition. Page LEVIN D.M. v. Staatssecretaris van Justitie: Judgment of the Court of 23 March 1982: Case 53/81 // European Court reports Page RUTILI Roland v. Ministre de l'intérieur: Judgment of the Court of 28 October 1975: Case // European Court reports Page STAUDER Erich v. City of Ulm Sozialamt: Judgment of the Court of 12 November 1969: Case // European Court reports Page WACHAUF Hubert v Bundesamt für Ernährung und Forstwirtschaft: Judgment of the Court (Third Chamber) of 13 July 1989: Case 5/88 // European Court reports Page P v. S and Cornwall County Council: Judgment of the Court of 30 April 1996: Case C- 13/94 // European Court reports Page I Prodest v. Caisse Primaire d' Assurance Maladie de Paris: Judgment of the Court of 12 July 1984: Case 237/83 // European Court reports Page The Queen v. Immigration Appeal Tribunal, ex parte Gustaff Desiderius Antonissen: Judgment of the Court of 26 February 1991: Case C-292/89 // European Court reports Page I

67 Seznam příloh Příloha č.1. Systém pramenů Evropského pracovního práva. Příloha č.2. Periodizace dějin evropského pracovního práva. Příloha č.3. Měsíční údaje o míře nezaměstnanosti mezi mladými lidmi (15-24), dospelýmí (25-74), muži a ženy v EU (od července 2008 do listopadu 2011). Příloha č.4 Realizace volného pohybu pracovníků v Evropské uniiе: 1. Počet občanů EU, kteří jsou oprávněni využívat, využívají a plánují využít volného pohybu pracovníků (% z celkového počtu občanů EU). 2. Nárůst v počtu státních příslušníků EU pobývajících v jiném členském státě: porovnávání údajů z roku 2001 a 2008 (mln lidí). 3. Počet občanů EU, kteří plánují v budoucnu využít volného pohybu pracovníků (% z počtu občanů jednotlivých členských států a z celkového počtu občanů EU (EU-27)) 67

68 Příloha č. 1 Systém pramenů Evropského pracovního práva 68

69 Příloha č. 2 Periodizace dějin evropského pracovního práva Stručný popis Období 1 Novelizace některých ustanovení týkajících se oblasti práce ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli 2 Položení základů evropského pracovního práva ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství; vývoj sekundárního práva v oblasti pracovního práva; zavedení dodatečných ustanovení týkajících se oblasti pracovniho prava ve Smlouvě o EHS přijetím Jednotného evropského aktu 3 Neúspěšný pokus o zahrnutí do Maastrichtské smlouvy Sociální charty; přijetí Protokolu o sociální politice; aktivní rozvoj sekundárního práva v oblasti práce 4 Zavedení hlavy o zaměstnanosti a sociální politice do Smlouvy o EHS po podepsání Amsterodamské smlouvy; aktivní rozvoj sekundárního práva v oblasti práce 5 Přijetí Lisabonské smlouvy; přijetí právní závaznosti Listiny základních práv Evropské unie; aktivní rozvoj sekundárního práva v oblasti práce 2009 r. současnost 69

70 Příloha č. 3 Měsíční údaje o míře nezaměstnanosti mezi mladými lidmi (15-24), dospými (25-74), muži a ženy v EU (od července 2008 do listopadu 2011) Podle údajů Evropské komise.viz: EU Employment and Social Situation Quarterly Review December P. 5. URL: ( ). 70

71 Příloha č. 4 Realizace volného pohybu pracovníků v Evropské uniiе 1. Počet občanů EU, kteří jsou oprávněni využívat, využívají a plánují využít volného pohybu pracovníků 144 (% z celkového počtu občanů EU) 2. Nárůst v počtu státních příslušníků EU pobývajících v jiném členském státě: porovnávání údajů z roku 2001 a 2008 (mln lidí) Podle údajů Evropské komise z roku 2010, z výsledků průzkumu a statistiky Eurostatu a Eurobarometru. Viz.: Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European economic and social committee and the Committee of regions Reaffirming the free movement of workers: rights and major developments [COM/2010/0373 final Not published in the Official Journal]. 145 Podle údajů Evropské komise z roku 2010, z výsledků průzkumu a statistiky Eurostatu. Viz: Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European economic and social committee and the Committee of regions Reaffirming the free movement of workers: rights and major developments [COM/2010/0373 final Not published in the Official Journal]. 71

72 3. Počet občanů EU, kteří plánují v budoucnu využít volného pohybu pracovníků (% z počtu občanů jednotlivých členských států a z celkového počtu občanů EU (EU-27)) Z výsledků průzkumu a statistiky Eurobarometru z roku Viz: Geographical and labour market mobility: Report. Special Eurobarometer 337. European Commission,