ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

Transkript

1 *UOHSX007OQB6* UOHSX007OQB6 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0713/2015/VZ-34298/2015/521/OPi Brno: 16. října 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona a podle 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jichž se dopustil zadavatel Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace, IČO , se sídlem Dukelská 1423/1, Bruntál, v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky 2_Nákup výpočetní a prezentační techniky ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č. zakázky , ve znění opravy uveřejněné dne , vydává podle 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace, IČO , se sídlem Dukelská 1423/1, Bruntál se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky 2_Nákup výpočetní a prezentační techniky ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne nedodržel postup stanovený v 39 odst. 3 písm. b) bod 2. citovaného zákona

2 o veřejných zakázkách, když nestanovil lhůtu pro podání nabídek v délce minimálně 15 dnů ode dne zahájení zadávacího řízení, tj. do , nýbrž pouze do , přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne uzavřel s vybraným uchazečem Z + M Partner, spol. s r.o., IČO , se sídlem Valchařská 3261/17, Ostrava smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. II. Zadavatel Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace, IČO , se sídlem Dukelská 1423/1, Bruntál se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením 83 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách ve spojení s 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách řádně neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku 2_Nákup výpočetní a prezentační techniky zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č. zakázky , ve znění opravy uveřejněné dne , k uveřejnění ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem Z + M Partner, spol. s r.o., IČO , se sídlem Valchařská 3261/17, Ostrava, tj. do , když v oznámení o zadání zakázky odeslaném k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne nebyl vyplněn Oddíl V: Zadání zakázky, přičemž úplné oznámení o zadání zakázky odeslal zadavatel k uveřejnění až dne III. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se zadavateli Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace, IČO , se sídlem Dukelská 1423/1, Bruntál ukládá podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši ,- Kč (deset tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. ODŮVODNĚNÍ 1. Zadavatel Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace, IČO , se sídlem Dukelská 1423/1, Bruntál (dále jen zadavatel ) 1 zahájil dne odesláním výzvy k podání nabídek ze dne zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky 2_Nákup výpočetní a prezentační techniky (dále jen veřejná zakázka ). 2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle čl. 2.1 zadávací dokumentace dodávka ICT, navigační a audiovizuální techniky, ( ). Veřejná zakázka je zadávána za účelem výběru 1 Zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává Moravskoslezský kraj, jakožto územní samosprávný celek (viz pozn. Úřadu 2

3 dodavatele, se kterým zadavatel po skončení zadávacího řízení uzavře smlouvu, a který pro zadavatele zajistí dodávku níže uvedené ICT, navigační a audiovizuální techniky. o Počítač (3 ks), LCD monitor (10 ks), Notebook (1 ks), Dataprojektor s ultrakrátkou projekční vzdáleností (1 ks), Interaktivní dataprojektor s ultrakrátkou projekční vzdáleností (3 ks), Přenosný dataprojektor (1 ks), Vizualizér (3 ks), Laserové ukazovátko (1 ks), Mapová GPS (1 ks), Mapová GPS (10 ks), Tablet s klávesnicí (1 ks), Keramická školní tabule 1,2 x 1,5 m bílá (1 ks), Keramická školní tabule třídílná bílá (3 ks), Keramická školní tabule třídílná (1 ks), Přenosné plátno stativové 16:9 (1 ks), Plochý stolní barevný skener s filmovým adaptérem (1 ks), Roletové plátno bílé 100 (1 ks). 3. Dne uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Z + M Partner, spol. s r.o., IČO , se sídlem Valchařská 3261/17, Ostrava (dále jen vybraný uchazeč ) smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. 4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), jako orgán příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0713/2015/VZ Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. 5. Podle 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení. K výroku I. tohoto příkazu 6. Podle 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona nesmí být lhůta pro podání nabídek u podlimitních veřejných zakázek kratší než 15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení. 7. Podle 39 odst. 6 věty druhé zákona lhůty pro podání nabídek podle odstavce 3 začínají běžet v případě otevřeného řízení a zjednodušeného podlimitního řízení dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení, v případě užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, soutěžního dialogu a řízení na základě rámcové smlouvy dnem následujícím po dni odeslání výzvy k podání nabídky a v případě jednacího řízení bez uveřejnění dnem odeslání výzvy k jednání. 8. Podle 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. 9. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětné zadávací řízení bylo zahájeno dne odesláním výzvy k podání nabídek ze dne

4 10. S ohledem na znění 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona tak byl zadavatel povinen stanovit lhůtu pro podání nabídek v délce minimálně 15 dnů od zahájení zadávacího řízení, tj. do , avšak s ohledem na skutečnost, že 15. den lhůty připadal na sobotu, byl zadavatel povinen stanovit lhůtu pro podání nabídek min. do následujícího pracovního dne (viz 122 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v době zadávání veřejné zakázky), tj. do pondělí Úřad při své úvaze o minimální zákonné lhůtě pro podání nabídek v předmětném zadávacím řízení vychází z toho, že byť se v případě zadávané veřejné zakázky jednalo z hlediska její předpokládané hodnoty ,- Kč o veřejnou zakázku malého rozsahu, zadavatel ji zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení, tedy ve smyslu 26 odst. 5 zákona zahájil její zadávání postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, a byl tak povinen i nadále postupovat podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky [tedy včetně ustanovení 39 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona]. Zároveň v dané situaci nelze uvažovat o zkrácení lhůty pro podání nabídek podle 40 odst. 1 zákona, neboť toto ustanovení se vztahuje pouze na postup zadavatele v otevřeném nebo užším řízení, nikoli ve zjednodušeném podlimitním řízení. 11. Z výzvy pro podání nabídek ze dne však vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do , tedy pouze 11 dní od zahájení předmětného zadávacího řízení. 12. Úřad uvádí, že postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť tím, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší, než ukládá zákon, byla potenciálním dodavatelům zkrácena doba na zvážení jejich účasti v zadávacím řízení, resp. na zpracování jejich nabídek a nelze vyloučit, že pokud by lhůta pro podání nabídek byla stanovena alespoň v minimální zákonem předvídané délce a dodavatelé by tak měli dostatek času pro jejich zpracování, zúčastnili by se zadávacího řízení i jiní dodavatelé než ti, kteří stihli v zadavatelem stanovené lhůtě nabídku podat, a zadavatel v takovém případě mohl obdržet vhodnější nabídku. Rovněž stávající uchazeči o veřejnou zakázku by měli více času na zpracování svých nabídek, přičemž není vyloučeno, že by v takovém případě předložili nabídky v jiné podobě, což by rovněž mohlo mít následně vliv na hodnocení nabídek, resp. samotný výběr nejvhodnější nabídky. 13. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání předmětné veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona, když nestanovil lhůtu pro podání nabídek v délce minimálně 15 dnů ode dne zahájení zadávacího řízení, tj. do , nýbrž pouze do , přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. K výroku II. tohoto příkazu 14. Podle 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v 83 odst. 4 a 5 zákona jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie, ke statistickým účelům. 4

5 15. Podle 146 odst. 1 písm. a) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy. 16. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 17. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel uzavřel dne s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. 18. S ohledem na znění 83 odst. 1 zákona v návaznosti na 146 odst. 1 písm. a) zákona byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do Z oznámení o zadání zakázky (ev. č. formuláře ) uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne vyplývá, že sice bylo odesláno k uveřejnění dne , tedy ve lhůtě stanovené zákonem, avšak v předmětném oznámení absentuje vyplněný Oddíl V: Zadání zakázky, který obsahuje stěžejní informace o zadání dané zakázky (datum zadání zakázky, počet obdržených nabídek, název a adresa vybraného uchazeče, hodnota veřejné zakázky apod.). 20. Pakliže zadavatel odeslal oznámení o zadání zakázky k uveřejnění ve lhůtě stanovené zákonem, avšak bez vyplněného Oddílu V: Zadání zakázky, naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle 120 odst. 1 písm. b) zákona, neboť tak neučinil řádně, tj. v zákonem stanovené lhůtě nebyly odeslány k uveřejnění veškeré relevantní informace, tedy rovněž informace o tom, kdy a komu byla předmětná veřejná zakázka zadána, jaká byla výše vysoutěžené ceny apod. 21. K tomu Úřad pro úplnost doplňuje, že zadavatel dne odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek opravné oznámení o zadání zakázky, které již v Oddílu V: Zadání zakázky obsahuje relevantní informace (datum zadání, název a adresa dodavatele, cena veřejné zakázky apod.). Oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č. formuláře Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s ustanovením 83 odst. 1 zákona ve spojení s 146 odst. 1 písm. a) zákona řádně neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, tj. do , když v oznámení o zadání zakázky odeslaném k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne nebyl vyplněn Oddíl V: Zadání zakázky, přičemž úplné oznámení o zadání zakázky odeslal zadavatel k uveřejnění až dne , jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu. 5

6 Uložení pokuty 23. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle 120 odst. 2 zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) a b) zákona. 24. Podle 121 odst. 3 zákona ve znění účinném v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne novelizováno, přičemž podle 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 25. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. spáchání správních deliktů umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne , přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. Vzhledem k tomu, že ke spáchání správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným uchazečem a ke spáchání správního deliktu vymezeného ve výroku II. tohoto příkazu dne , kdy marně uplynula zákonná lhůta pro řádné odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění, Úřad konstatuje, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo. 26. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/ ze dne nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/ ze dne ), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/ ze dne a sp. zn. 8 As 17/ ze dne 6

7 ). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 27. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. 28. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu). 29. Podle 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona. 30. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do Kč, jde-li o správní delikt podle 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. 31. V daném případě se zadavatel dopustil jednoho správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona, za nějž lze v souladu s citovaným 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a jednoho správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, za nějž lze v souladu s 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do Kč. 32. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí dle smlouvy uzavřené dne s vybraným uchazečem celkem ,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) za spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona tedy činí částku ve výši ,60 Kč. 33. Z výše uvedeného vyplývá, že vyšší pokutu lze v šetřeném případě uložit za spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, a to do výše ,- Kč. 34. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností. 35. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 36. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky 7

8 a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující. 37. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele, ovšem nelze v žádném případě konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona. Jednalo se tedy v tomto případě o správní delikt nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti. 38. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům a okolnostem spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě řádně neodeslal v zákonné lhůtě k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele mimo jiné z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, neboť z uveřejněného oznámení o zadání předmětné zakázky nebylo seznatelné, kdy a komu byla zakázka přidělena, ani jaká byla výše vysoutěžené ceny apod. V zásadě lze konstatovat, že odeslání takto neúplného oznámení o zadání je možno postavit na roveň jeho neodeslání, neboť právě absentující údaje, resp. zájem na jejich uveřejnění, je vlastním smyslem zakotvení povinnosti odeslat oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění. V této souvislosti Úřad dále konstatuje, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť zadavatel dne odeslal opravné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne a v němž již uvedl výše zmíněné skutečnosti, z čehož lze jistě dovodit snahu zadavatele o zmírnění důsledků svého pochybení. Byť tedy není tento postup zadavatele způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu zadavatele, neboť veřejná kontrola byla, byť později, než zákon předpokládá, umožněna. 39. Úřad však taktéž shledal při stanovení výše pokuty i přitěžující okolnost spočívající ve skutečnosti, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu spočívajícího ve stanovení kratší lhůty pro podání nabídek než ukládá zákon. Tento delikt je třeba dle Úřadu při samostatném hodnocení posuzovat jako typově závažný, neboť lhůty pro podání nabídek stanovené zákonem jsou lhůtami minimálními (s tím, že podle 39 odst. 1 zákona je základní povinností veřejného zadavatele vždy stanovit veškeré lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky) a na jejich stanovení minimálně v tomto nejkratším zákonem zaručeném rozsahu je třeba bezvýhradně trvat. Nedostatek času pro zvážení účasti v daném zadávacím řízení, resp. pro samotnou přípravu nabídek je přitom jednoznačně faktorem, který je způsobilý závažným způsobem omezit hospodářskou soutěž. Tuto typovou závažnost zkrácení lhůty pro podání nabídek o více než čtvrtinu je tak třeba mít na zřeteli i při hodnocení skutečnosti, že zadavatel obdržel celkem 6 nabídek, za které lze dovodit, že hospodářská soutěž byla v určité minimální úrovni přeci jen zachována. 40. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti 8

9 na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama cena veřejné zakázky (zde celkem ,- Kč včetně DPH). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky. 41. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z výroční zprávy zadavatele o činnosti za školní rok 2013/ vyplývá, že celkový hospodářský výsledek za rok 2013 činil ,- Kč S ohledem na uvedené nelze považovat uloženou pokutu v žádném smyslu za likvidační nebo nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou). 42. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne , ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. Pokuta uložená zadavateli tak naplňuje dostatečně obě funkce. 43. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu ve výši ,- Kč uvedenou ve výroku III. tohoto příkazu. 44. Pokuta uložená ve výroku III. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní 2 Dostupné na 9

10 moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710, variabilní symbol IČO zadavatele. POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podle 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. v z. Mgr. Mojmír Florian JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda otisk úředního razítka Obdrží Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace, Dukelská 1423/1, Bruntál Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 10