MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE HYPERTENZE V TĚHOTENSTVÍ A JEJÍ DOPAD NA MATKU A DÍTĚ Bakalářská práce Vedoucí práce : Autor : MUDr. Zuzana Nováková, Ph.D. Nikola Svobodová Brno, 2015

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením MUDr. Zuzany Novákové, Ph.D. a všechny použité informační zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. V Brně dne... Nikola Svobodová

3 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala MUDr. Zuzaně Novákové, Ph.D. za odborné vedení, vysvětlení všech nejasností, za připomínky a vlídný přístup při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji rodině za psychickou podporu a respondentkám, které byly ochotny vyplnit můj dotazník.

4 ABSTRAKT Název bakalářské práce: Hypertenze v těhotenství a její dopad na matku a dítě Bakalářská práce se zabývá hypertenzí v těhotenství a jejím dopadem na matku a dítě. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána problematika krevního tlaku, jeho fyziologie, patologie, možnosti měření a léčby. V dalších kapitolách je stručně popsáno těhotenství a změny, které v tomto období vznikají. Změny jsou zaměřené především na kardiovaskulární systém. Konec teoretické části je uzavřen informacemi o metodách zhodnocení adaptace novorozence v poporodním období. V praktické části je použita metoda kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Informace nutné pro výzkum byly získány pomocí dotazníků, nahlížení do dokumentace a sledování stavu novorozence. Cílem bylo zjistit, jestli hypertenze v těhotenství má dopad na prospívání novorozence po porodu. U zkoumaného vzorku žen s hypertenzí v těhotenství nedošlo u novorozenců k patologiím, které by vedly k jejich neprospívání. Dalším cílem bylo zjistit informovanost žen o problematice hypertenze v těhotenství. Informovanost byla zjišťována od matek rodících v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně. Z výsledků vyplynulo, že jsou matky dostatečně informované o této problematice. KLÍČOVÁ SLOVA: krevní tlak, hypertenze, těhotenství, gestační hypertenze, preeklampsie, prospívání novorozence, HELLP syndrom

5 ABSTRACT The title of the bachelor thesis: Hypertension in pregnancy and its influence to mother and baby Bachelor thesis deals with hypertension in pregnancy and its impact on mother and baby. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical one describes the problems of blood pressure, its physiology, pathology, treatment options and measurements. In other chapters briefly described pregnancy and the changes that occur during this period. The changes are mainly focused on the cardiovascular system. The end of the theoretical part is closed by information on methods of evaluating adaptation of the newborn after delivery. In the practical part I used the method of qualitative and quantitative research. Informations needed for the research were obtained through questionnaires, access to documentation and monitoring of the newborn. The objective was to determine whether hypertension in pregnancy has an impact on thriving newborn after birth. In the sample of women with hypertension in pregnancy prevent neonatal pathologies, which would lead to their failure to thrive. Another objective was to determine the women on the issue of hypertension in pregnancy. Awareness was assessed by mothers giving birth in the Merciful Brothers Hospital in Brno. The results showed that mothers are well informed about this issue. KEY WORDS: blood pressure, hypertension, pregnancy, gestational hypertension, preeclampsia, thriving newborn, HELLP syndrome

6 Obsah 1 Úvod Teoretická část Fyziologie krevního tlaku Definice krevního tlaku Fyziologické hodnoty krevního tlaku Možnosti měření krevního tlaku Pato-fyziologie krevního tlaku Diagnostika Diagnostika u těhotné Diagnostika a léčba hypertenze u dětí a mladistvých Typy pato-fyziologie krevního tlaku Fyziologie těhotenství Definice těhotenství Změny v kardiovaskulárním systému Posouzení adaptace novorozence po porodu Praktická část Cíle práce Výzkumné otázky Metodika Sběr dat Analýza a vyhodnocení výzkumné části Kvantitativný výzkum Kvalitativní výzkum Diskuse Závěr Informační zdroje Seznam zkratek Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh... 67

7 1 Úvod Jedním z nejčastějších onemocnění v České republice jsou nemoci oběhové soustavy. V roce 2013 bylo s takovým onemocněním v České republice hospitalizováno 216 tisíc osob. V ordinacích praktických lékařů v České republice byla roku 2013 čtvrtina z registrovaných pacientů sledována pro hypertenzi. Hypertenze je dnes i častým onemocněním těhotných žen a je na ni zaměřeno hodně pozornosti. V těhotenství navíc takové onemocnění neohrožuje jen ženu samotnou, ale také její plod. Pokud hypertenze vznikne v době těhotenství, je velmi vážnou komplikací, kterou je nutné včas odhalit, sledovat a adekvátně léčit, protože neléčená nebo neadekvátně léčená hypertenze v těhotenství bývá jednou z častých příčin úmrtí žen v těhotenství (1). Vzhledem k tomu, že výskyt hypertenze v populaci stoupá, roste i počet žen s touto nemocí a tím se zvyšuje i počet diagnóz hypertenze v období těhotenství. Z důvodu, že je hypertenze v těhotenství tak závažným a do budoucna narůstajícím problémem, jsem se rozhodla získat více informací o této problematice. Zajímalo mne, jak jsou na tom s informovaností o této nemoci ostatní ženy, a sice především nastávající matky nebo ženy, které již děti mají. Jelikož hypertenze neovlivňuje jen ženu samotnou, ale i vývoj plodu, chtěla jsem se ve své bakalářské práci věnovat i této problematice, především jestli hypertenze u matek v průběhu těhotenství negativně ovlivňuje prospívání novorozence v prvních dnech jeho života. 7

8 2 Teoretická část 2.1 Fyziologie krevního tlaku Výška hodnoty krevního tlaku je dána náplní cévního řečiště, která je zajišťována čerpací funkcí srdce (parametry: srdeční výdej, tepová frekvence, tepový objem) a také závisí na vlastnostech cévní stěny (poddajnost, vazodilatace či vazokonstrikce). Z nejobecnějšího pohledu rozlišujeme systolický a diastolický krevní tlak (viz níže). Dále pulzní tlak (tlakovou amplitudu), jehož hodnota se rovná rozdílu mezi systolickým a diastolickým tlakem krve. Za optimální hodnotu pulzního tlaku je považována mmhg. Pokud je hodnota pulzního tlaku vysoká, může poukazovat u pacienta na vyšší riziko vzniku kardiovaskulární choroby (2) Definice krevního tlaku Tlak krevní je laterální tlak krevního sloupce na cévní stěnu. Jeho výška je určena náplní cévního řečiště a vlastnostmi cévní stěny. Tlak krevní má cirkadiánní rytmus: nejvyšší je po probuzení a odpoledne, nejnižší brzy ráno (okolo hodiny). Při zátěži TK stoupá. Systolický krevní tlak je maximum krevního tlaku dosažené během vypuzovací fáze systoly srdeční. Diastolický krevní tlak je nejnižší hodnota krevního tlaku během plnící fáze diastoly srdeční (2) Fyziologické hodnoty krevního tlaku V rozmezí normotenze mohou být hodnoty krevního tlaku rozděleny do tří kategorií. Do těchto kategorií patří optimální krevní tlak, normální krevní tlak a vysoký normální krevní tlak. Mezi optimální hodnoty krevního tlaku patří systolický tlak nižší než 120 mmhg a diastolický tlak nižší než 80 mmhg. Za normální krevní tlak jsou považovány hodnoty systolického tlaku v rozmezí mmhg a hodnoty diastolického tlaku v rozmezí mmhg. K vysokému normálnímu krevnímu tlaku přiřazujeme hodnoty systolického tlaku od 130 do 139 mmhg a hodnoty diastolického tlaku od 85 do 89 mmhg (3). 8

9 2.1.3 Možnosti měření krevního tlaku Krevní tlak se dá měřit invazivně nebo neinvazivně. Neinvazivní měření můžeme provádět pomocí auskultační nebo oscilometrické metody jednorázově, či dlouhodobě 24 hodinovým ambulantním monitorováním, popřípadě 2-7 denním ambulantním monitorováním nebo kontinuálním monitorování dle Peňáze (4). Auskultační metoda K měření krevního tlaku dochází především v ambulanci lékaře neinvazivní auskultační metodou. K měření krevního tlaku používáme tonometr a fonendoskop. Fyziologickofyzikálním principem je změna laminárního proudění krve v cévách na turbulentní proudění, které vyvolá rozkmitání stěny cévy (a.brachialis). Toto je snímáno jako Korotkovovy fenomény (zvuky) pomocí fonendoskopu. K měření dochází jednorázově při návštěvě lékaře. Toto měření nám poskytuje jen hodnoty krevního tlaku v určitou denní dobu, a proto se stává nejméně přesným ukazatelem skutečné kontroly krevního tlaku, i když v určité situaci dostačující. Výsledky měření krevního tlaku v ambulanci lékaře mohou být navíc zkresleny vlivem emocí, syndromu bílého pláště nebo vlivem fyzické aktivity (například mohl pacient vyběhnout schody nebo utíkat, protože nestíhal dojít k doktorovi na objednanou dobu). Je třeba dodržovat určitá pravidla pro získání korektních výsledků měření krevního tlaku: před měřením krevního tlaku bychom měli pacientovi nechat alespoň 10 minut na uklidnění; pacient je při měření krevního tlaku v klidu vsedě s povolenou paží, na které krevní tlak měříme; při měření krevního tlaku pacient nemluví;,manžeta má být na paži nasazena tak, aby byla přibližně ve výšce srdce, a je také nutné věnovat pozornost správné velikosti manžety vzhledem k obvodu paže pacienta (3,4). Oscilometrická metoda Krevní tlak si může pacient měřit jednorázově i doma. Pro toto měření se používají automatické tonometrové přístroje, které nafukují manžetu samy a tím je usnadněna práce pacientovi. Automatické či poloautomatické přístroje jsou založeny na oscilometrické metodě (princip je stejný jako v případě auskultační metody, jen rozkmitání stěny je snímáno oscilometricky). Toto měření je rozšířené především u hypertoniků, kdy si pacienti dle doporučení lékaře měří krevní tlak sami. Měření je také vhodné pro pacienty se syndromem bílého pláště. Aby si pacient mohl doma tlak krve měřit sám, je nutné, aby byl řádně poučen. Především o tom, aby před vlastním měřením byl pacient alespoň 5-10 minut v klidu a aby 9

10 měření prováděl v klidném prostředí. Doktor se s pacientem také domlouvá na tom, kolikrát denně a v jakou denní dobu je vhodné měření provádět. Naměřené hodnoty si pacient zapisuje do bloku a při kontrole u lékaře mu je předává k zhodnocení. Hodnoty krevního tlaku naměřené v nemocničním prostředí jsou vždy vyšší než hodnoty naměřené v domácím prostředí (3). 24 hodinové ambulantní monitorování Za nejobjektivnější metodu měření krevního tlaku je považováno 24 hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku. Tato metoda se používá především v diagnostice a kontrole léčby hypertenze. Pomocí této metody dokážeme získat v časově definovaných periodách přehled o absolutních hodnotách i variabilitě krevního tlaku. Při této metodě dochází k jednorázovým měřením v předem daných intervalech. Pacient má měřící zařízení po celou dobu uložené v pouzdře na trupu a manžetu má umístěnou na nedominantní paži. Jednotlivá měření jsou ukládána do paměti a mohou být zobrazena ve vyhodnocovací jednotce nebo zpracována pomocí softwaru počítače. Při tomto měření je nutné, aby si pacient vedl deník, kde si zapisuje časové údaje o denním režimu, jeho subjektivní potíže a léčbu. Tyto informace jsou po té srovnány s hodnotami tlakových měření při interpretaci záznamu (3). 2-7 denní ambulantní monitorování S technickým pokrokem se prodlužuje i možnost délky záznamu krevního tlaku. Lze již monitorovat krevní tlak v délce 2-7 dnů. Při tomto monitorování je krevní tlak zaznamenávám obvykle po 30ti minutách od šesti hodin ráno do deseti hodin večer a poté po hodině do šesti hodin ráno. Údaje, které jsou naměřeny, jsou ukládány a poté jsou data přenesena do počítače a vyhodnocena. Tato metoda snižuje negativní ovlivňování syndromem bílého pláště a objektivizuje maskovanou hypertenzi. Další metody měření krevního tlaku Možné je také kontinuální měření krevního tlaku tep po tepu dle Peňáze, které se využívá především pro výzkum regulace krevního tlaku a jeho variability (3). Krevní tlak je možné měřit i invazivní metodou. Toto měření se uskutečňuje současně při katetrizaci srdce a velkých cév (2,5). 10

11 2.2 Pato-fyziologie krevního tlaku V dnešní době je krevní tlak a s ním spojená hypertenze aktuální téma. Hypertenze patří k nejčastějšímu kardiovaskulárnímu onemocnění v celém světě. Je nutné dbát na včasné odhalení případných patologických hodnot krevního tlaku a na včasné zahájení léčby. Stejně tak je důležitě odstraňovat rizikové faktory, které vzniku hypertenze napomáhají. Někdy je složitější odhalit patologie v hodnotách krevního tlaku a to vzhledem k syndromu bílého pláště nebo k maskované hypertenzi. Při syndromu bílého pláště má pacient neustále zvýšený krevní tlak při měření v ordinaci lékaře, ale při měření v domácím prostředí nebo při 24hodinovém ambulantním monitorování dosahuje fyziologických hodnot krevního tlaku. Syndrom se vyskytuje zhruba u 15 % osob v populaci. U syndromu maskované hypertenze má pacient v ordinaci lékaře naměřené fyziologické hodnoty krevního tlaku, ale při měření v domácím prostředí nebo při 24hodinovém ambulantním monitorování jsou naměřené vysoké hodnoty krevního tlaku. Tento syndrom se vyskytuje také zhruba u 15 % osob v populaci. Hypertenzi rozlišujeme na esenciální, kdy příčina nemoci je multifaktoriální bez přímé souvislosti s jinou nemocí, a sekundární, kdy je hypertenze způsobena právě jiným onemocněním (2,3) Diagnostika U lidí dochází k diagnostice patologických nebo fyziologických hodnot krevního tlaku při měření krevního tlaku (viz výše). Nejčastěji dochází k ambulantnímu měření krevního tlaku, kdy praktický lékař může odhalit nějaké patologie. Problém může nastat, pokud člověk nechodí na pravidelné preventivní prohlídky. Potom mohou člověku z případné neléčené hypertenze vyvstat další zdravotní problémy (3) Diagnostika u těhotné U klinicky zdravých žen krevní tlak postupně klesá až do druhého trimestru a minimální hodnoty dosahuje přibližně kolem 20. týdne těhotenství, poté začíná opět růst až do konce těhotenství. Srdeční frekvence narůstá od počátku těhotenství až do porodu (Cornélissen, 2002) (3). Diagnostika hypertenze u těhotné se provádí na základě ambulantního měření krevního tlaku. U zdravých těhotných žen i u žen s následným rozvojem gestační hypertenze nebo preeklampsie jsou hodnoty krevního tlaku v prvním trimestru v mezích normy, ale u 11

12 těhotných žen s pozdějším rozvojem gestační hypertenze je krevní tlak zhruba o 8 mmhg vyšší. Tyto změny je možné odhalit pouze pravidelným monitorováním krevního tlaku a pečlivým sledováním změn diastolického a systolického krevního tlaku v průběhu těhotenství. Hraniční hodnotou pro stanovení hypertenze v těhotenství je krevní tlak 140/90 mmhg. Další parametr, který je nutný u těhotných sledovat, je hladina bílkoviny v moči. Pokud je hladina bílkoviny moči zvýšena, obvykle to značí nějaký problém. Protože tento nález může znamenat preeklampsii, eklampsii, HELLP syndrom nebo infekci v těle těhotné ženy, je nutné stanovit obsah bílkovin z moči, která bude odebrána za aseptických podmínek. Provádí se obvykle jednorázovým cévkováním močového měchýře a moč se zachytí do sterilní nádobky k tomu určené (3,6,7) Diagnostika a léčba hypertenze u dětí a mladistvých Diagnostika hypertenze u dětí a její následná léčba je důležitá, protože hypertenze v dětském věku zvyšuje kardiovaskulární morbiditu v populaci a u dětí s chronickým onemocněním (například chronické selhání ledvin) zvyšuje kardiovaskulární mortalitu, protože dochází k rychlejšímu postupu stádia onemocnění oproti dětem s fyziologickým krevním tlakem. Pro diagnostiku hypertenze u dětí se používají percentilové grafy, protože se krevní tlak s věkem a růstem člověka mění. K diagnostikování hypertenze je nutné provést 3 různá měření se stanoveným časovým odstupem, při kterých jsou naměřeny hodnoty krevního tlaku rovny nebo vyšší jak 95. percentil s porovnáním pro daný věk, pohlaví a výšku. Vysoký normální krevní tlak u dětí je při hodnotách krevního tlaku mezi 90. a 95. percentilem (6). Měření krevního tlaku se provádí v ordinaci lékaře. Je nutné, podobně jako u dospělých, aby dítě mělo čas na uklidnění a nedocházelo tak k nepřesnému naměření hodnot krevního tlaku. Samotné měření se provádí vsedě pomocí tlakoměru a i u dětí je nutné vybrat správnou velikost manžety dle obvodu paže dítěte. Mimo měření při navštívení doktora je možné ambulantní 24hodinové měření krevního tlaku. Tento typ měření se obvykle využívá k potvrzení hypertenze ještě před začátkem anti-hypertenzní medikamentózní léčby. Je to nutné kvůli vyloučení hypertenze bílého pláště. Dalšími indikacemi k 24hodinovému ambulantnímu měření krevního tlaku jsou například děti s chronickým onemocněním ledvin, děti s diabetem mellitem I. typu nebo děti po transplantaci ledvin, jater apod. Hypertenzi u dětí můžeme rozdělit podle závažnosti na hypertenzi 1. stupně, kdy je hodnota krevního tlaku mezi 95. a 99. percentilem, a hypertenzi 2. stupně, kdy je krevní tlak vyšší jak 99. percentil (6). 12

13 Hypertenzi u dětí můžeme rozdělit podle příčiny na primární a sekundární hypertenzi. U primární hypertenze je příčin několik. Vznik primární hypertenze je ovlivněn dědičnou dispozicí k hypertenzi, stravou dítěte a pohybovou aktivitou, kterou dítě vykonává. Abychom mohli stanovit primární hypertenzi, je nejdříve nutné vyloučit sekundární hypertenzi. Sekundární hypertenze je spojená s jiným onemocněním. Takové onemocnění může být renoparenchymatózní, renovaskulární, kardiovaskulární nebo endokrinní. Jiné příčiny sekundární hypertenze jsou méně časté. U adolescentů je častější výskyt primární hypertenze, zatímco u dětí nižšího věku je častější sekundární hypertenze (6). U dětí se hypertenze klinicky projevit může a nemusí. Symptomy se projevují obvykle u těžších forem hypertenze, kdy mezi nejčastější projevy patří bolest hlavy, únava a zvýšené pocení. U novorozenců se klinické projevy hypertenze vyskytují často a někdy může jít až o život ohrožující stav. Mezi tyto projevy patří neklid, problémy s krmením novorozence, jeho celkové neprospívání, cyanóza, syndrom dechové tísně, selhání srdce atd. (6). Při léčbě hypertenze u dětí se kombinuje nefarmakologická a farmakologická léčba. Léčba má za cíl snížit krevní tlak pod 90. percentil pokud jde o dítě bez chronického onemocnění ledvin anebo pod 75. percentil pokud jde o dítě s chronickým onemocněním ledvin. Nefarmakologická léčba se indikuje i u dětí s vysokým normálním krevním tlakem. V rámci nefarmakologické léčby je nutné snížit nadváhu nebo obezitu dítěte, snížit příjem soli v potravě a zajistit optimální pravidelnou fyzickou aktivitu dítěte. Pro farmakologickou léčbu se využívají antihypertenziva (6) Typy pato-fyziologie krevního tlaku Základním rozlišením patologických hodnot krevního tlaku je hypotenze a hypertenze, která pak může mít další úrovně spojené s dalšími problémy. Hypertenzi můžeme rozdělit také na primární a sekundární hypertenzi. U primární hypertenze příčina není známá a vyskytuje se zhruba u %, kdežto u sekundární hypertenze příčina známa je a ta se vyskytuje asi u 5-10 %. Sekundární hypertenze je součástí jiného onemocnění (2) Arteriální hypotenze Pokud dojde ke snížení hodnot krevního tlaku, hovoříme o arteriální hypotenzi. Dolní hranice hodnot krevního tlaku pro hypotenzi není přesně stanovena, jako je tomu u arteriální hypertenze. Za hypotenzi se obvykle berou hodnoty krevního tlaku, které jsou nižší jak 13

14 100/60 mmhg. K hypotenzi dochází, pokud je přítomen nepoměr mezi velikostí cévního řečiště a množstvím krve, která zde cirkuluje. Příčinou tohoto nepoměru může být například krvácení nebo velká ztráta tělních tekutin. Může k tomu také dojít v důsledku vazodilatace, ke které může dojít například při těžké alergické reakci. Nastat může i ortostatická hypotenze, ke které dochází při změně polohy z lehu do sedu nebo stoje což způsobí, že se krev přesune do dolních částí těla. Ortostatická hypotenze se často týká lidí s neuropatií. K projevům ortostatické hypotenze patří zejména závratě, dočasné zhoršení zraku a při těžší formě krátkodobá mdloba (synkopa). Vlivem hypotenze dochází ke snížení průtoku krve orgány. K závratím, poruše vědomí nebo až synkopě dochází, pokud nastane snížení průtoku krve mozkem (8) Arteriální hypertenze Pro stanovení arteriální hypertenze je nutné opakované měření krevního tlaku. Měření provádíme 3krát při čemž se za arteriální hypertenzi považuje opakované zvýšení krevního tlaku na hodnoty, které jsou rovny nebo vyšší jak 140/90 mmhg. Měření provádíme při dvou různých návštěvách a provádíme průměr z druhého a třetího měření z obou návštěv. Stanovit můžeme primární nebo sekundární hypertenzi (3). Příčina vzniku primární hypertenze nezávisí pouze na jednom faktoru ale na více. Příčina je tedy multifaktoriální a mezi tyto faktory vzniku patří genetické faktory, vliv zevního prostředí a životní styl, kam může patřit například vysoký příjem soli, nadměrná konzumace alkoholu, obezita, vystavování stresovým situacím a další. K dalším faktorům patří endogenní a regulační mechanizmy a jejich poruchy a metabolické odchylky (2,9). Příčinou vzniku sekundární hypertenze je nějaké jiné onemocnění. Většinou lze dobře diagnostikovat příčinu, tedy onemocnění, kvůli kterému hypertenze vznikla a po odstranění tohoto onemocnění často dojde i k vyléčení hypertenze. Mezi nejčastější sekundární hypertenze patří hypertenze renální, endokrinní, gestační, neurogenní, akutní stresová nebo hypertenze z důvodu koarktace aorty nebo jako reakce na léky, chemikálie nebo potraviny (2). Hypertenzi v těhotenství můžeme rozdělit do 4 skupin. První skupinu by tvořila gestační arteriální hypertenze, která se projevuje vysokým krevním tlakem nad 140/90 mmhg u matky v druhé polovině těhotenství a po porodu samovolně zmizí. Druhou skupinu tvoří chronická arteriální hypertenze, která se projevuje zvýšeným krevním tlakem nad 140/90 mmhg a může být zjištěna ještě před počátkem těhotenství nebo v první polovině těhotenství tedy před 20. týdnem těhotenství a hypertenze nepřechází po porodu, ale přetrvává dál. Další skupinou by 14

15 byla chronická arteriální hypertenze s nasedající preeklampsií, která se projevuje vysokým krevním tlakem v první polovině těhotenství a projevy otoků a proteinurie v druhé polovině těhotenství. Poslední skupinu tvoří preeklampsie viz. str 16 (3,10). Těsně po porodu často krevní tlak klesá a v průběhu prvních pěti dnů značně stoupá. Proto je obvyklé, že u žen s hypertenzí v průběhu těhotenství dojde po porodu k normalizaci krevního tlaku a během prvního týdne po porodu může opět dojít k hypertenzi. Následkem nutnosti upravit hodnoty krevního tlaku může být prodloužena doba hospitalizace. Antihypertenziva bývají vylučovány do mateřského mléka, ale ve značně nízkých koncentracích kromě beta-blokátorů, u kterých je nutné sledovat i frekvenci tepu novorozence a v případě bradykardie snížit dávku beta-blokátorů, kterou matka užívá. U hypertenze v těhotenství je zvýšené riziko opakující se hypertenze v dalším těhotenství (6). Léčba hypertenze by měla být dlouhodobá a s minimem vedlejších účinků a proto je léčba šita na míru pro každého pacienta. Při léčbě si musí pacienti doma pravidelně měřit krevní tlak. Léčba hypertenze může být farmakologická nebo nefarmakologická. Farmakologická léčba je pomocí léčiv- antihypertenziv a to buď jako monoterapie, kdy se léčí pomocí jednoho léku nebo pomocí kombinace dvou léků v nízkých dávkách. Existují různá antihypertenziva a lékař se rozhoduje na základě indikací a kontraindikací, které antihypertenzivum zvolí. Především u těhotné ženy je nutné zvážit, jaké antihypertenzivum podat, protože všechny antihypertenziva procházejí placentou a dostávají se do fetálního oběhu. Důležité tedy je, aby lék nepříznivě neovlivňoval plod. Základem léčby u lehké formy hypertenze je metyldopa, blokátory kalciových kanálů nebo labetalol. Lékem druhé volby, který můžeme použít v pozdější fázi těhotenství je atenolol a metoprolol. Pokud má žena preexistující hypertenzi, je možné pokračovat dále ve stejné léčbě, ale nesmí jít o inhibitory ACE nebo blokátory angiotenzinu II. V léčbě pomocí nefarmakologických metod jde především o odstranění rizikových faktorů. Jde tedy například o snížení tělesné hmotnosti osoby při obezitě a nadváze, snížení příjmu soli, snížení nadměrné konzumace alkoholu, zvýšení pravidelné tělesné aktivity, omezení nebo abstinence kouření, dietní změny jako například zvýšený příjem zeleniny a ovoce a snížení příjmu sacharidů. V těhotenství se nefarmakologická metoda léčby zvažuje v případě, kdy je systolický krevní tlak v rozmezí mmhg nebo diastolický krevní tlak v rozmezí mmhg. Avšak v těhotenství jsou některé nefarmakologické metody léčby nevhodné. Snížení tělesné hmotnosti při obezitě u těhotné není vhodné ani doporučované, protože by mohlo dojít k menšímu následnému růstu dítěte. Dále se například nedoporučuje omezování příjmu soli v potravě (2,6,10). 15

16 Pokud hodnota krevního tlaku těhotné ženy přesáhne 160/110 mmhg s tím, že je těhotná žena v klidu a podstupuje antihypertenzní terapii, je nutné těhotenství ukončit nebo indukovat, pokud to okolnosti a nález na děložním hrdle umožňují. V případě indukce je nutné pečlivě sledovat stav plodu a pokračovat v antihypertenzní léčbě ženy. Pokud by došlo ke komplikacím nebo dalším patologiím je těhotenství ihned ukončeno císařským řezem (11) Preeklampsie Preeklampsie je onemocnění, které se může vyskytovat právě pouze v těhotenství a mezi projevy tohoto onemocnění patří hypertenze, proteinurie a edém. Obvykle se vyskytuje od druhé poloviny těhotenství a postihuje zhruba 2-5% těhotenství. Při stanovení diagnózy preeklampsie se provádějí stejná vyšetření, jako při stanovení chronické hypertenze. Pro preeklampsii jsou běžné při vyšetření očního pozadí arteriolární vazokonstrikce a znak křížení (11). Ženy se sklonem k vaskulární nedostatečnosti patří k rizikové skupině pro rozvoj preeklampsie. Patří sem například ženy, které mají diabetus mellitus, lupus erythematosus, chronickou hypertenzi nebo ženy, které trpí trombofilními stavy. K rizikovým faktorům dále patří preeklampsie a HELLP syndrom v osobní anamnéze, obezita ženy nebo pozitivní rodinná anamnéza. Rizikovým faktorem pro rozvoj preeklampsie je také malá placenta u těhotné ženy nebo pokud dojde k redukci průtoku placentou, jako tomu může být u žen s vícečetným těhotenstvím (12). Příčina vzniku preeklampsie není přesně známá. Jsou jasné pouze vlivy faktoru genetického a imunologického. Je zjištěno, že k počáteční poruše dochází v placentě, což vyvolá kaskádu reakcí, které vedou ke vzniku patologií. K otokům a proteinurii dochází vlivem zvýšené cévní propustnosti (11). U preeklampsie se vyskytují komplikace vzácně. Mezi tyto komplikace patří ruptura jater, nekróza kůry nadledvin, mozkové krvácení a edém plic. Pokud preeklampsie není léčena nebo není léčena dobře, může se onemocnění rozvinout v eklampsii a může dojít ke vzniku HELLP syndromu (11). U plodu také dochází ke komplikacím, kdy nejčastější komplikací je nedostatečnost placenty. To může u plodu způsobit rozvoj nitroděložní růstové retardace nebo nitroděložní úmrtí plodu a další. K dalším komplikacím můžeme přiřadit i nezralost plodu z důvodu nutného předčasného ukončení těhotenství, kvůli zdravotnímu stavu matky plodu (7). 16

17 Eklampsie Eklampsie je záchvatovitý, konvulzivní stav, který vzniká jako následek neléčené nebo neadekvátně léčené těžké preeklampsie (11). Když se u ženy rozvíjí eklamptický záchvat, obvykle tomu předchází aura v podobě bolesti hlavy, závratí, bolesti v nadbřišku a úzkostí. Následuje stadium projevující se tonickými křečemi a dále tonicko - klonickými křečemi. Poté nastává koma, které může trvat několik minut. Dochází k otoku mozku, následkem čehož nastává utlačování mozkové tkáně, což může vést k poškození nebo postižení mozku. Ženu s preeklampsií musíme sledovat i po porodu protože eklamptický záchvat se může rozvinout i 24 hodin po porodu (5,9). V léčbě eklamptického záchvatu je nutné dodržet několik kroků. Mezi tyto kroky patří zajistit volné dýchací cesty s případným odsátím dutiny ústní a aplikace kyslíku pomocí vzduchovodu, který je zaveden do úst. Dalším důležitým krokem je zabránit poranění matky, kdy se snažíme zamezit prokousnutí jazyka pomocí obalené špachtle zavedené mezi zuby a zamezení riziku pádu z postele pomocí bočních opěr na lůžku. Nutné je léčit křeče což provádíme pomocí síranu hořečnatého podaného nitrožilně a aplikací barbiturátu (diazepam 5 mg nitrožilně). Posledním důležitým krokem je ukončení těhotenství císařským řezem, který se provádí po ukončení záchvatu a to bez ohledu na životaschopnost plodu (11) HELLP syndrom HELLP syndrom je velmi vážnou komplikací, která je vázána na těhotenství. Může se projevovat společně s typickými příznaky preeklampsie nebo jinými klinickými příznaky a laboratorním nálezem. HELLP syndrom se vyznačuje zcela specifickým laboratorním obrazem, který vyplývá z názvu. K laboratornímu obrazu patří hemolýza (H), zvýšení jaterních testů (EL) a trombocytopenie (LP). Vlivem těchto patologických nálezů může dojít k rozvoji diseminované intravaskulární koagulace. HELLP syndrom může být kompletní, pokud se projevuje všemi třemi laboratorními nálezy nebo parciální, jestliže se projevují jen některé laboratorní nálezy. Výstižně je popsána diagnostika HELLP syndromu v klasifikačním systému Tennessee a také v Mississippi (viz příloha č. 3). Mezi klinické příznaky, kterými se HELLP syndrom může projevovat, patří bolest v epigastriu a většinou v pravém podžebří. To jsou nejčastější projevy. K dalšímu častému symptomu patří bolest hlavy. Dále pacientky můžou postihovat poruchy vidění, nauzea a zvracení. Symptomy mohou být i nespecifické velmi podobné viróze projevující se například slabostí, únavou, mdlobami a bolestmi hlavy (12). 17

18 Pro HELLP syndrom je typický pomalý nástup symptomů a poté velmi náhlá, prudká progrese onemocnění. K rozvoji HELLP syndromu nebo ke zhoršení jeho průběhu může dojít i do 48 hodin po porodu. Pokud se HELLP syndrom rozvinul v těhotenství tak je nutné, abychom sledovali, jestli dojde ke zvýšení počtu trombocytu a ke zlepšení jaterních testů. Pokud ke zlepšení nedojde do 72 hodin od porodu, může dojít až k multiorgánovému selhání organismu (12). Kromě hlídání stavu matky je důležité hlídat také stav plodu. K monitorování stavu plodu používáme kardiotokograf a ultrazvukové vyšetření. U těhotných žen s HELLP syndromem může u plodu vzniknout růstová retardace plodu. Dalším kritériem pro možnost výskytu HELLP syndromu je patologický kardiotokografický záznam a z toho vyplývající indikace k ukončení těhotenství (12). Mezi rizikové faktory pro rozvoj HELLP syndromu patří podobně jako u preeklampsie vaskulární nedostatečnost. Do této rizikové skupiny patří například ženy s diabetem mellitem, chronickou hypertenzí, ženy s trombofilními stavy atd. Jako preventivní opatření především u žen s trombofilními stavy se osvědčilo preventivní užívání kyseliny acetylsalicylové a to se začátkem užívání před 12. týdnem těhotenství. Preventivní účinky pro redukci preeklampsie a snížení výskytu intrauterinní růstové retardace plodu byly prokázány ve studii, kterou citoval Šimetka a spol. ve své práci. Studie nesla název FRUIT-RCT, kterou publikoval de Vries et al. v roce 2012 (12). Mezi nejzávažnější komplikace HELLP syndromu patří diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC). Při DIC dochází k nadměrnému krevnímu srážení s následným vyčerpáním koagulačních faktorů projevující se masivním krvácením. Vzniklé krvácení komplikuje operační průběh, zhoršuje pooperační komplikace, může způsobit přítomnost hematomu v episiotomii, tvorbu hematomů v subfaciální oblasti nebo v dutině břišní nebo může dojít k intracerebrálnímu krvácení. Při léčbě DIC se snažíme potlačit aktivaci koagulace aplikací heparinu, udržet životní funkce nebo aplikujeme chybějící hemostatické faktory podle laboratorního obrazu. Další poměrně častou komplikací je plicní edém (3-10% případů HELLP syndromu). Nejčastěji se vyskytuje až v poporodním období. Při léčbě plicního edému se užívá terapie kyslíkem, podávání diuretik a polohování pacientky. Ke komplikaci, která ohrožuje na životě matku i plod patří abrupce placenty vyskytující se u 9-20% případů HELLP syndromu. K častým komplikacím patří také poruchy renálních funkcí, které se vyskytují u 10-20% případů HELLP syndromu. U zhruba 8% těhotných žen s HELLP syndromem dochází k akutnímu renálnímu selhání. Mezi další komplikace může patřit 18

19 například dočasná slepota, edém mozku, neurologické komplikace a jsou zhoršené perinatální výsledky (neonatologická mortalita a morbidita, mateřská morbidita a mortalita) (12). Léčba HELLP syndromu může být kauzální nebo dále jen podpůrná a symptomatická. Ke kauzální léčbě patří pouze ukončení těhotenství, které by se mělo provést co nejdříve od určení diagnózy. Způsob i doba ukončení těhotenství však závisí na různých faktorech, které doktor musí posoudit. Mezi tyto faktory patří například gestační stáří plodu, klinické symptomy, aktuální stav plodu a matky atd. Nejlepší je, pokud je taková těhotná žena hospitalizována v nemocnici s perinatologickým centrem a jednotkou intenzivní péče. Pokud je délka těhotenství 34 týdnů a více, je možné ukončit těhotenství hned. Pokud je délka těhotenství kratší jak 34 týdnů, je možné pokusit se provést maturaci plic pomocí kortikoidů a odložit tak ukončení porodu na dobu nezbytně nutnou k provedení tohoto výkonu. To však záleží na zdravotním stavu těhotné ženy. Při volbě metody ukončení porodu bývá často upřednostňován vaginální porod, protože je zde nižší riziko rozvoje DIC oproti operačnímu porodu císařským řezem. To však závisí na nálezu na děložním hrdle a klinickém stavu matky a plodu. Nicméně jde spíše o snahu porodit plod vaginálně, protože u více jak 90% těhotenství s HELLP syndromem se těhotenství ukončuje operačním způsobem. Nízká frekvence vaginálních porodů u HELLP syndromu je způsobená vlivem nízkého gestačního stáří plodu, kvůli vysokému riziku abrupce placenty a nitroděložní růstové retardaci plodu. Další léčba, kam patří podpůrná a symptomatická léčba, má za cíl stabilizovat celkový zdravotní stav těhotné ženy a zamezit rozvoji závažnější formy HELLP syndromu a dalších komplikací. V této péči se uplatní mezioborová spolupráce porodníka, intenzivisty a hematologa. Po porodu je nutný intenzivní monitoring stavu jak matky, tak plodu a je důležité provést opatření pro prevenci krevních ztrát. Dále se mezioborová spolupráce využije při nutnosti odložit porod na dobu nezbytně nutnou pro provedení maturace plic pomocí kortikoidů. Dále se v terapii HELLP syndromu využívá antihypertenzní terapie při přítomnosti hypertenze. Při HELLP syndromu je nutné sledovat bilanci tekutin, protože je zde riziko plicního edému. Pokud je potřeba podávají se diuretika pro prevenci nebo léčbu plicního edému. Dále je nutné z hlediska léčby sledovat hemokoagulační parametry a případně podat krevní náhrady, čerstvou mraženou plasmu, nitrožilní roztoky atd (12). 19

20 2.3 Fyziologie těhotenství Během těhotenství dochází v těle ženy ke spoustě změnám, které jsou reakcí na vyvíjející se plod v děloze. K těmto změnám patří známky těhotenství a změny v orgánových systémech. Mezi známky těhotenství patří například nepřítomnost menstruačního krvácení, zvýšená citlivost prsou a pocit napětí především v místě bradavek. Dále dochází k pigmentacím bradavek, čela, tváří, spojnice mezi pupkem a symfýzou a změně zbarvení poševní sliznice, děložního hrdla a vulvy na tmavě modrou až purpurově červenou. Dochází ke změnám složení děložní svaloviny. Změny na orgánových systémech se týkají především kardiovaskulárního, respiračního, krevního a uropoetického systému. Změny v těhotenství vznikají také v gastrointestinálním traktu, pohybovém aparátu, metabolismu, endokrinních žlázách a imunitním systému. Ke změnám v těhotenství dochází také na úrovni psychiky ženy (11) Definice těhotenství Těhotenství je období života ženy, kdy v jejím organizmu dochází k vývoji plodu. Toto období trvá v průměru 10 lunárních měsíců po 28 dnech, to jest 280 dní. Těhotenství začíná splynutím mužské a ženské pohlavní buňky a je ukončeno porodem plodu. Období těhotenství se dělí na oplození, implantaci a nidaci a vývoj plodového vejce. Přechodem z intrauterinního života do mimomateřského prostředí v době porodu se z plodu stává novorozenec (11) Změny v kardiovaskulárním systému S nárůstem objemu dělohy s postupujícím těhotenstvím je srdce vysunuto kraniálně a doleva. Současně je lehce rotováno kolem své podélné osy. Tyto změny vyvolají jak mírné zvětšení srdce, tak vznik systolického šelestu (11). K dalším změnám v kardiovaskulárním systému, ke kterým dojde v těhotenství, patří zrychlení o tepů za minutu. Dochází také ke změnám hodnot krevního tlaku. První trimestr je obvykle beze změn, ale v druhém trimestru je sklon k hypotenzi. K náhlé hypotenzi může dojít při tzv. syndromu dolní duté žíly, ke kterému dochází po 20. týdnu těhotenství při poloze těhotné ženy vleže na zádech. Je to zapříčiněno tlakem, který způsobuje těhotná děloha na dolní dutou žílu. Při tomto tlaku dochází ke snížení žilního návratu k srdci a to způsobí náhlou hypotenzi. Dále zhoršení žilního návratu z dolní poloviny těla přispívá ke vzniku otoků v pokročilejším týdnu těhotenství. Během těhotenství se značně zvyšuje srdeční výdej. 20

21 Změny jsou také v krevním objemu. Během těhotenství se zvýší krevní objem a svého maxima dosáhne obvykle kolem 30. týdne těhotenství. Krevní objem se zvýší o 40-50% během těhotenství s tím, že u vícečetného těhotenství bývá zvýšení větší. Zvýšený objem krve poslouží například jako rezerva vzhledem k větší krevní ztrátě během porodu (11) Posouzení adaptace novorozence po porodu Pro stanovení stavu dítěte po porodu se využívá Apgar skóre. Tato metoda hodnocení je jednoduchá, ale subjektivní. Podle získaných hodnot z Apgar skóre můžeme vyjádřit přibližnou prognózu dítěte. Apgar skóre se stanovuje v časovém intervalu v 1., 5. a 10 minutě od narození novorozence. Sleduje se u novorozence 5 projevů, které se bodují buď 0, 1 nebo 2 body podle stavu v daném časovém intervalu. Mezi projevy, které se hodnotí, patří srdeční frekvence, dechové úsilí, barva kůže, svalový tonus a reakce na podráždění. Součet bodů z těchto 5 položek nám dá Apgar skóre. U srdeční frekvence hodnotíme, jestli je srdeční frekvence přítomna nebo je menší či vetší jak 100 za minutu. Při dechovém úsilí zjišťujeme a hodnotíme, jestli dechové úsilí a jeho projevy chybí nebo je přítomno nepravidelné, mělké, lapavé dýchání nebo jestli je dýchání v normě. Sledujeme barvu kůže, která může být cyanotická, bledá nebo růžová. U svalového tonu hodnotíme, jestli končetiny jsou chabé a jen leží podél těla bez reakce na podnět. Pokud je svalový tonus snížený, jsou končetiny lehce pokrčené a za normu se považují končetiny zcela skrčené, které kladou odpor při našem pokusu o natažení. Poslední se hodní reakce na podráždění, kdy může reakce zcela chybět, může být přítomna pouze chabá odpověď v podobě drobného pohybu na podráždění nebo dojde k řádné reakce, kterou může být například křik nebo pohyb končetin. Čím vyšší Apgar skóre je, tím lepší je adaptace novorozence. Podle hodnot Apgar skóre hodnotíme asfyxii novorozence. Pokud má 9-10 bodů jde o fyziologický stav bez asfyxie, při bodovém hodnocení 7-8 bodů jde o mírnou asfyxii, u bodů 4-6 jde o střední asfyxii a 0-3 body značí těžkou asfyxii. Dále pro zhodnocení stavu novorozence po porodu se z hlediska zjištění zátěže asfyxií před porodem anebo v průběhu porodu provádí odběr pupečníkové krve z arterie umbilicalis a stanovuje se ph krve. Pokud jsou hodnoty ph krve pod 7,15 jde o hraniční nález a pod 7,10 již můžeme stanovit, že proběhla asfyxie a jsou možné následky u novorozence. Hodnota ph pod 7,00 už znamená vážnou asfyxii, kdy i při úspěšné resuscitaci novorozence je vážná prognóza. Normální hodnota ph je nad 7,15. U novorozence také hodnotíme, jestli nemá příliš nízkou porodní hmotnost a známky nezralosti, což se týká především nedonošených dětí. Může jít o nezralost orgánů nebo tkání to záleží na tom, v jakém týdnu 21

22 těhotenství se dítě narodilo. Dalším posuzovaným parametrem je, jestli nejde o hypotrofický plod, kdy je nejenom nižší porodní hmotnost, ale také další parametry (délka a obvod hlavy atd.) jsou pod dolní hranicí normálních hodnot růstu pro týden těhotenství, ve kterém se dítě narodilo (11). 22

23 3 Praktická část 3.1 Cíle práce Hlavní cíl práce Sledovat vliv hypertenze matky v průběhu těhotenství na prospívání novorozence po porodu. Dílčí cíle práce 1. Zjistit informovanost matek a těhotných žen o problematice hypertenze, jak v těhotenství působí. 2. Sledovat změny Apgar skóre a dalších parametrů hodnotících prospívání novorozence po porodu u hypertenzních matek. 3.2 Výzkumné otázky 1. Ovlivňuje hypertenze matky v těhotenství prospívání novorozence v prvních dnech jeho života? 2. Vědí těhotné ženy a matky co je to hypertenze a jaké má důsledky? 3.3 Metodika V bakalářské práci je použita metoda kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Kvantitativní metoda statisticky popisuje závislost mezi proměnnými a měří intenzitu závislosti. Je zde nutný větší počet respondentů. Formou výzkumu je dotazník nebo rozhovor. Kladené otázky rozdělujeme na uzavřené, otevřené a polootevřené. Pokud jsou odpovědi uzavřené, možnost odpovědi je ano nebo ne. Polootevřené otázky mají jasné odpovědi a není dán příliš velký prostor pro vyjádření dotazovaného. Otevřené otázky jsou volné, kdy dotazovaný nemá na výběr žádné odpovědi, takže tu jde o jeho vlastní vyjádření. Kvalitativní metoda si vyžaduje sběr dat a jejich přeformulování do textu. Kvalitativní je náročnější na čas a dovednosti. Ze získaných informací je nutné rozhodnout, které jsou vhodné a které ne. Počet respondentů je menší (13). Kvantitativní výzkum má za cíl zjistit informovanost žen o působení hypertenze v těhotenství. Ke zjištění informovanosti bylo použito dotazníkového šetření, kdy ženy 23

24 anonymně odpovídali na 14 otázek v dotazníku. Byly zvoleny uzavřené a polootevřené odpovědi na otázky. Kvalitativní výzkum má za cíl zjistit, zda hypertenze v těhotenství ovlivňuje prospívání novorozence po porodu a v prvních 3 dnech jeho života. Pro tato zjištění byli informace týkající se těhotenství, průběhu porodu a období poporodním zjištěny z dokumentace klientky a novorozence. 3.4 Sběr dat Dotazníky byly rozdány v období na ambulanci porodního sálu a oddělení šestinedělí v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně. Výzkumný vzorek byl zaměřen na ženy, které již dítě mají nebo jsou těhotné. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků a vrátilo se 132. Zbylé dotazníky buď nebyly vráceny, nebo nebyly celé vyplněné a tak nemohly být použity. Návratnost tedy byla 88%. Odpovědi jsou zaznačené číselně i v procentech v tabulkách a pro lepší porovnání odpovědí i v grafech. Kromě otázek, které zjišťují informovanost žen, jsou zde i otázky ke zjištění stavu respondentek (věk, počet dětí, vzdělání, oblast bydliště atd.) U kvalitativního výzkumu byly potřebné informace shromažďovány z dokumentace (povolení k nahlížení do dokumentace viz příloha č.1). Výzkumný vzorek obsahoval ženy, u kterých se v těhotenství vyskytla hypertenze nebo preeklampsie či eklampsie. Hlavním parametrem pro zjištění prospívání novorozence po porodu bylo zhodnocení Apgar skóre. Další zjišťované parametry: ph, celkový stav novorozence a zjištění případných patologií při vyšetření pediatrem. Dále bylo sledováno, jestli nedochází k výraznějším úbytkům na váze, výskytu závažnější novorozenecké žloutenky, problémům se zažívacím ústrojím nebo jiným patologiím. 3.5 Analýza a vyhodnocení výzkumné části Kvantitativný výzkum Otázka č. 1 Co je hypertenze? Jako první otázku jsem se rozhodla rovnou vybrat přímou otázku ohledně znalosti pojmu hypertenze. Ze 132 dotazovaných žen zhruba 30% neví, že se jedná o vysoký krevní tlak. Myslím si, že na dnešní dobu je to velký počet neznalých žen. 24

25 Tabulka 1 Otázka č. 1 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Zrychlený pulz 38 28,79 Zvýšený krevní tlak 94 71,21 Zrychlené dýchání 0 0 Celkem Graf 1- Otázka č. 1 % ,79 28,79 0 Zrychlený pulz Zvýšení krevní tlak Zrychlené dýchání Otázka č. 2 Jaký je Váš věk? Největší věkové zastoupení mezi respondentkami je let a to v 46,21%. Dále pak věk v 28,03%, věk v 13,64%, věk v 11,36%. Pouze jedna žena má méně jak 20 let, které je 18. Mezi mými respondentkami se nevyskytla žádná, která by měla 40 nebo více let. 25

26 Tabulka 2 Otázka č. 2 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Méně než , , , , ,64 40 a více 0 0 Celkem Graf 2- Otázka č. 2 % ,21 28,03 13,64 11,36 0,76 0 Méně než a více Otázka č. 3 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Z dotazovaných žen mají všechny vyšší vzdělání než pouze základní. Nejčastěji se vyskytujícím vzděláním je vysokoškolské a to v 38,64%. Dále 31,82% střední s maturitou, 17,42% střední bez maturity a 12,12% vyšší odborné. Když se podíváme na souvislost vzdělání se znalostí pojmu hypertenze, vidíme, že s vyšším vzděláním stoupá vědění. 100% žen s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním vědělo, že je hypertenze vysoký krevní tlak. Ženy s dosaženým vzděláním střední bez maturity znali správnou odpověď v 13,04% a 26

27 žen, které znali správnou odpověď a měli střední s maturitou bylo 57,14% ze zkoumaného vzorku. Tabulka 3 Otázka č. 3 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Základní 0 0 Střední bez maturity 23 17,42 Střední s maturitou 42 31,82 Vyšší odborné 16 12,12 Vysokoškolské 51 38,64 Jiné 0 0 Celkem Graf 3- Otázka č ,82 38,64 30 % ,42 12, Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 27

28 Tabulka 3a-Souvislost dosaženého vzdělání s odpověďmi na otázku č. 1 Vzdělání \ odpověď Zrychlený pulz Zvýšený krevní tlak Zrychlené dýchání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou vyšší odborné Vysokoškolské Jiné Celkem Otázka č. 4 V jaké oblasti bydlíte? Ze zkoumaného vzorku je většina žen z oblasti Brno-město a to 78,79%. Dále je 20,45% z oblasti Brno-venkov a jedna žena (0,76%) je z oblasti Olomouce. V souvislosti s dosaženým vzděláním vyššího vzdělání častěji dosahovali ženy žijící ve městě. Ty také byli více informované o termínu hypertenze. Tabulka 4 Otázka č. 4 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Brno- město ,79 Brno- venkov 27 20,45 Jiné 1 0,76 Celkem

29 Graf 4- Otázka č. 4 % ,79 20,45 0,76 Brno- město Brno- venkov Jiné Tabulka 4a-Souvislost mezi dosaženým vzdělání, oblastí bydlení a odpovědí na otázku č.1 Kde žijí Brno - město Brno - venkov Olomouc Odpověd na 1. otázku Zrychlený pulz Zvýšený krevní tlak Zrychlené dýchání Zrychlený pulz Zvýšený krevní tlak Zrychle né dýchání Zvýšený krevní tlak Základní vzdělání Střední bez maturity střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškol ské Celkem Otázka č. 5 Kolik máte dětí? Největší počet dotazovaných žen má jen jedno dítě a to v 67,42%. Dále 24,24% žen má dvě děti, 6,06% má 3 děti a 2,27% žen má 4 nebo více dětí. 29

30 Tabulka 5 otázka č. 5 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % O , , ,06 4 a více 3 2,27 Celkem Graf 5- Otázka č. 5 % ,42 24,24 0 6,06 2, a více Otázka č. 6 Diagnostikoval Vám doktor hypertenzi před těhotenstvím? Převážné většině žen, které vyplňovali dotazník, nebyla lékařem diagnostikována hypertenze před otěhotněním a to v 97,73%. Tabulka 6 Otázka č. 6 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Ano 3 2,27 Ne ,73 Celkem

31 Graf 6- Otázka č ,73 80 % ,27 Ano Ne Otázka č. 7 Měla jste v těhotenství hypertenzi (tzv. gestační hypertenzi)? Zhruba 15% tázaných žen mělo v některém z těhotenství lékařem diagnostikovánu gestační hypertenzi. Tabulka 7 Otázka č. 7 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Ano 21 15,91 Ne ,09 Celkem Graf 7- Otázka č. 7 % ,91 84,09 Ano Ne 31

32 Otázka č. 8 Co je typické pro hypertenzi v první polovině těhotenství? Z celkového počtu 132 žen 71,21% vědělo, co je typické pro hypertenzi v první polovině těhotenství. Myslím si, že je to relativně uspokojivý výsledek vzhledem k tomu, že pouze zhruba 15% žen hypertenzi v těhotenství mělo a tudíž vědí (nebo by pravděpodobně měli vědět) jaké projevy tuto nemoc provází. Tabulka 8 Otázka č. 8 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Diabetes mellitus (cukrovka) 35 26,52 Proteinurie 94 71,21 Potrat 3 2,27 Celkem Graf 8- Otázka č ,21 % ,52 2,27 Diabetes mellitus (cukrovka) Proteinurie Potrat Otázka č. 9- Je možné hypertenzi v těhotenství léčit pomocí léčiv? Téměř 80% žen ví, že je možné hypertenzi v těhotenství léčit pomocí léčiv. Tabulka 9- Otázka č. 9 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Ano ,79 Ne 28 21,21 Celkem

33 Graf 9- Otázka č. 9 % ,79 21,21 Ano Ne Otázka č. 10- Je zde riziko nutnosti předčasného ukončení těhotenství v souvislosti s hypertenzí? O nutnosti ukončení těhotenství v souvislosti s hypertenzí jsou ženy relativně dobře informovány a to v zhruba 75% tázaných žen. Tabulka 10- Otázka č. 10 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Ano 98 74,24 Ne 34 25,76 Celkem Graf 10- Otázka č , % , Ano Ne 33

34 Otázka č. 11- Co se může rozvinout z hypertenze v těhotenství? 83,33% respondentek vědělo, že se hypertenze může rozvinout v preeklampsii. Myslím si, že je to velmi uspokojivý výsledek. Tabulka 11- Otázka č. 11 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Preeklampsie ,33 Vážné srdeční choroby 22 16,67 Hyperpyrexie (horečka) 0 0 Celkem Graf 11- Otázka č ,33 % Preeklampsie 16,67 Vážné srdeční choroby Hyperpyrexie (horečka) 0 Otázka č. 12- Co je eklampsie? Z tázaných žen 67,42% zvolila správnou odpověď, tedy že eklampsie je záchvatovitý křečový stav. Tabulka 12- Otázka č. 12 Odpověď Počet respondentek Vyjádření v % Zástava srdce 2 1,52 Záchvatovitý křečový stav 89 67,42 Kompletní zvýšení pulzu, 31,06 41 krevního tlaku a dechu Celkem