Ř ešenéú zemí: sprá vní ú zemí ORP Tá bor Kraj: Jihoč eský

Transkript

1 Ř ešenéú zemí: sprá vní ú zemí ORP Tá bor Kraj: Jihoč eský

2 Zaká zka: Zpracová ní ú zemně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tá bor rozbor udržitelného rozvoje ú zemí. Část zaká zky: A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje ú zemí Pořizovatel: Městský úřad v Tá boře, odbor ú zemního rozvoje, Žižkovo ná městí 2, Tá bor, bohuslava.bohacova@mu.tabor.cz ladislav.pavlik@mu.tabor.cz Zpracovatel: Hlavní projektant: Projektanti: Doc.ing.arch.Ivan Horký,DrSc. Ing. Petr Kohoutek Ing. Vá clav Jetel Ing.arch. Marek Janatka, PhD. Ing. Roman Vodný Zaká zkové číslo zpracovatele: 0408 Zaká zkové číslo objednatele: SD/00317/2008 Datum zpracová ní: zá ří 2008 Datová bá ze podkladů pořizovatele: srpen

3 A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBSAH I. Textová část: I.1. ZÁ KLADNÍ ÚDAJE... 5 I.1.1. Ú VOD... 5 I.1.2. ČLENĚNÍ DOKUMENTACE A ZPŮ SOB ZPRACOVÁ NÍ... 6 I.1.3. SEZNAM POUŽ ITÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM I.1.4. VZTAH K DŘÍVE ZPRACOVANÉ Ú PD A Ú PP I.2. Š IRŠ Í VZTAHY Ř EŠ ENÉ HO ÚZEMÍ I.2.1. ORP TÁ BOR V KONTEXTU JIHOČESKÉHO KRAJE I.2.2. POSTAVENÍ ORP TÁ BOR V ČR A EU I.2.2. ZÁ KLADNÍ Ú ZEMNÍ VZTAHY A VAZBY I.2.4. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO Ú ZEMÍ I.3.A. HOSPODÁ ŘSKÝ PILÍŘ...30 I.3.A.1. Hospodářská zá kladna I.3.A.2. Veřejná ekonomika...44 I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy I.3.A.4. Technická infrastruktura I.3.B. PILÍŘ SOUDRŽ NOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL...81 I.3.B.1. Obyvatelstvo I.3.B.2. Vzdělá vá ní I.3.B.3. Zdravotnictví I.3.B.4. Sociá lní péče I.3.B.5. Kultura a pamá tková péče I.3.B.6. Sport a tělovýchova I.3.B.7. Bydlení a bytový fond I.3.B.8. Zaměstnanost a trh práce I.3.B.9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva I.3.B.10. Struktura osídlení. Subregionalizace I.3.C. ENVIRONMENTÁ LNÍ PILÍŘ I.3.C.1. Geologie. Horninové prostředí I.3.C.2. Hydrologie, klimatologie I.3.C.3. Půdní fond I.3.C.4. Zatížení životního prostředí I.3.C.5. Ochrana přírody a krajiny I.4. HODNOTY ÚZEMÍ I.5. LIMITY VYUŽ ITÍ ÚZEMÍ I.6. ZÁ MĚ RY ZMĚ N VYUŽ ITÍ ÚZEMÍ I.7. SEZNAM TABULEK I.8. SEZNAM KARTOGRAMŮ I.9. POUŽ ITÉ INFORMAČ NÍ ZDROJE

4 I.10. Přílohy Vstupní analýza podkladů pro RURÚ ORP Tá bor Schema pro odpovědi Ú řadů pro územní plá nová ní ORP Tá bor, stav k Zá znam z pracovní porady dne Zá znam z pracovní porady dne Popis datového modelu. II. Grafická část II.1. Výkres hodnot území 1:25 000, 1: (11 mapových listů A1) samostatná příloha II.2. Výkres limitů využití území 1:25 000, 1: (11 mapových listů A1) samostatná příloha II.3. Výkres zá měrů na provedení změn v území 1:25 000, 1: (11 mapových listů A1) samostatná příloha 4

5 I.1. Základní údaje: I.1.1. Ú vod I.1.2. Č lenění dokumentace a způ sob zpracování I.1.3. Seznam použ itých zkratek a jejich význam I.1.4. Vztah k dříve zpracované Ú PD a Ú PP I.1. Základní údaje I.1.1. Ú vod Vypracová ní dokumentace pro územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Tábor rozbor udržitelného rozvoje území (dá le jen Podklady Ú AP ORP Tábor RURÚ ) bylo provedeno podle požadavků zadavatele Městského úřadu v Táborě, odboru územního rozvoje a v souladu s podmínkami, formulovanými v následujících dokumentech: Výzvě k podá ní nabídky průzkum trhu na zaká zku malého rozsahu: Pořízení územně analytických podkladů - rozboru udržitelného rozvoje území ORP Tábor z upřesňujících pokynů pořizovatele Ú AP ORP Tábor RURÚ, obsažených v zá znamech z pracovních porad v průběhu práce na zaká zce (viz Přílohy č a ) Pro potřeby pořízení územně analytických podkladů krajů a následně obcí jsou relevantní zejména následující legislativní normy: zá kon č. 183/2006 Sb. o územním plá nová ní a stavebním řá du (dá le jen stavební zá kon SZ) vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plá novací dokumentaci a evidenci územně plá novací činnosti. V systému územního plánová ní, aplikovaném do územně plá novací praxe přijetím nového stavebního zákona s platností od představuje pořízení územně analytických podkladů nový institut a důležitý nástroj pro implementaci strategie udržitelného rozvoje jak území krajů, tak i obcí. V přechodných ustanoveních stavebního zákona (čá st šestá : Přechodná a závěrečná ustanovení ) 185, odst. 3 určuje SZ pořízení územně analytických podkladů obcí úřady územního plá nová ní do 24 měsíců a územně analytických podkladů kraje krajským úřadem do 30 měsíců od nabytí platnosti nového stavebního zákona č.183/2006 Sb. V případě obcí s rozšířenou působností jde tedy o termín do a v případě krajů do Určení těchto termínů jistě není náhodné, neboťdatové báze územně analytických podkladů na obou úrovních by měly být nejen technicky kompatibilní, ale po obsahové strá nce i plně koordinová ny. Ve stavebním zákoně se tudíž implicitně předpoklá dá, že Ú AP krajů budou vybudová ny s použitím bá ze Ú AP obcí. Z řady objektivních důvodů však většinou tento metodický postup nelze dodržet a stejně tomu je i v případě Ú AP ORP Tábor. Dokumentace Ú AP Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s r.o. ve spolupráci s VŠB 5

6 TÚ Ostrava) byla totiž dokončena v srpnu 2008 a Zastupitelstvem Jihočeského kraje projedná na , t.j. před pořízením územně analytických podkladů obcí, jejichž výstupy tudíž nemohly být využity. Takto vytvořené Ú AP Jihočeského kraje proto z výše uvedených důvodů nemusí vždy tvořit nezpochybnitelně prová zaný celek s územně analytickými podklady ORP Tábor a po primá rním naplnění datových modelů obou typů dokumentací bude nezbytná jejich další koordinace. I.1.2. Č lenění dokumentace a způ sob zpracování V souladu s Přílohou č.1a vyhlášky č.500/2006 Sb. byly podklady pro rozbor udržitelného rozvoje správního území obce s rozšířenou působností Tábor zpracová ny ve struktuře předepsaných celkem 119 sledovaných jevů. Tato obsahová struktura Podkladů pro RURÚ ORP Tá bor byla naplněna: a) údaji o řešeném území, poskytnutými příslušným úřadem Ú P, t.j. odborem územního rozvoje Městského úřadu Tá bor b) doplňujícími údaji, obsaženými v Podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s r.o. ve spolupráci s VŠB TÚ Ostrava, srpen 2008) c) doplňujícími údaji o území z veřejně dostupných informačních zdrojů, především z veřejné databá ze Českého statistického úřadu d) vybranými údaji o území a zá měrech na změny využití řešeného území, získanými zpracovatelem z Politiky územního rozvoje České republiky, schválené usnesením vlády ČR č.561 ze a jejích novelizací, Zá sad územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracová no) a dostupné územně plánovací dokumentace obcí ve správním území ORP Tá bor. Při zpracová ní Podkladů pro RURÚ ORP Tábor byly rovněž použity a plně respektová ny Metodické návody k Příloze č.1 čá st A vyhlášky č.500/2006 Sb. a Standard sledovaných jevů pro územně analytických podkladů obcí, vypracované a publikované Ú stavem územního rozvoje v Brně (2007). Dokumentace je v souladu s předmětem plnění této veřejné zaká zky malého rozsahu členěna zá sadně do dvou na sebe navazujících čá stí: - část A: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (P_RURÚ ) - část B: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Ú ZEMÍ(RURÚ ). Obě čá sti jsou z hlediska metodiky zpracová ní dokumentací dvou na sebe navazujících, avšak samostatných etap práce na zaká zce. Členění dokumentace do dvou samostatných navazujících tematických čá stí je důsledně uplatněno jak v její digitální podobě, tak i v tiskových výstupech. Každá z obou tematických čá stí A a B je tvořena textovou a grafickou čá stí (složkou). V textové i grafické části je struktura P_RURÚ i RURÚ shodně členěna na tři zá kladní pilíře udržitelného rozvoje území: hospodářský pilíř pilíř soudržnosti společenství obyvatel environmentá lní pilíř a dá le na tematické okruhy podle požadavků zadávací dokumentace veřejné zaká zky malého rozsahu v ná sledující podrobnější skladbě: Hospodářský pilíř Hospodářská zá kladna 6

7 Veřejná ekonomika Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura Pilíř soudržnosti společenství obyvatel Obyvatelstvo Vzdělává ní Zdravotnictví Sociální péče Kultura a pamá tková péče Sport a tělovýchova Bydlení a bytový fond Zaměstnanost a trh prá ce Bezpečnost a ochrana obyvatelstva Struktura osídlení, subregionalizace Environmentální pilíř Geologie, horninové prostředí Hydrologie, klimatologie Půdní fond Zatížení životního prostředí Ochrana přírody a krajiny. Textová složka obou tematických čá stí A a B je dále doplněna vybranými relevantními kartogramy, tabulkami a schématy, integrovanými zpracovatelem do příslušné kapitoly textu. Grafická složka obsahuje příslušné tematické výkresy předepsané vyhláškou č.500/2006 Sb. v měřítku 1:25 000, resp. 1: Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Tábor, které je tvořeno správními obvody celkem 79 obcí: Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borotín, Bradáčov, Březnice, Černýšovice, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hodětín, Hodonice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Košice, Košín, Krá tošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Meziříčí, Mladá Vožice, Mlýny, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Maldé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohná nec, Pohná ní, Pojbuky, Psá rov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Ž elče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Řemíčov, Řepeč, Sezimovo Ú stí, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Stá dlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Svrabov, Šebířov, Tá bor, Turovec, Ú strašice, Vilice, Vlčeves, Vodice, Zadní Střít ěž, Záhoří, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tá bora a Ž eleč. Podle údajů pořizovatele je celková rozloha řešeného území ha. Správní obvod ORP Tá bor tvoří celkem 198 katastrá lních území ve struktuře a souvislostech, které jsou patrné z tabulky T-I.1-1 Členení řešeného území podle katastrálních území. Celková populace na tomto území činí obyvatel. Administrativně správní členění řešeného území je patrné z následujícího kartogramu K- I.1-1 Administrativně správní členění území ORP Tá bor. 7

8 K-I.1-1 Administrativně správní členění území ORP Tá bor T-I.1-1 Členění řešeného území podle katastrálních území Obec Kó d obce Počet obyvatel Počet katastrálních ú zemí Název katastrálních ú zemí Balkova Lhota [4] 1 Balkova Lhota Beč ice [4] 1 Bečice nad Luž nicí Bechyně [4] 3 Bechyně Hvožďany u Bechyně Senož aty u Bechyně Běleč [4] 1 Bě leč u Mladé Vož ice Borotín [4] 4 Borotín u Tábora Bradáčov [4] Kamenná Lhota u Borotín Libenice u Tábora Pikov 2 Bradáčov Horní Svě tlá u Bradáčova Březnice [4] 1 Březnice u Bechyně 8

9 Č ernýšovice [4] 1 Č ernýšovice Dlouhá Lhota [4] 1 Dlouhá Lhota u Tábora Dobronice u Bechyně [4] 1 Dobronice u Bechyně DolníHořice [4] 10 Dolní Hořice DolníHrachovice [4] Hartvíkov Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín Prasetín 2 Horní Hrachovice Mostek u Ratibořských Hor Dražice [4] 1 Draž ice u Tábora Dražič ky [4] 1 Draž ičky Drhovice [4] 1 Drhovice Haškovcova Lhota [4] 1 Haškovcova Lhota Hlasivo [4] 2 Hlasivo Hodětín [4] Rašovice u Hlasiva 2 Blatec u Hodě tín Hodě tín Hodonice [4] 1 Hodonice u Bechyně Chotoviny [4] 10 Beranova Lhota Choustník [4] Broučkova Lhota Č ervené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč u Chotovin Ř evnov Sedlečko u Chotovin Vráž ná 3 Choustník Kajetín Přeboř u Choustníku Chrbonín [4] 1 Chrbonín Chý nov [4] 5 Dobronice u Chýnova Chýnov u Tábora Klouž ovice Velmovice Záhostice Jedlany [4] 1 Jedlany Jistebnice [4] 13 Bož ejovice Cunkov Drahně tice Chlum u Jistebnice 9

10 Košice [4] Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Padařov Plechov Pohoří u Jistebnice Svoříž Vlásenice u Makova Zvě stonín 2 Doubí nad Luž nicí Košice u Sobě slavi Košín [4] 1 Košín Krá tošice [4] 1 Krátošice Krtov [4] 1 Krtov Libějice [4] 1 Libě jice Lom [4] 1 Lom Malšice [4] 7 Č enkov u Malšic Dobřejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice Všechlapy u Malšice Meziříčí [4] 1 Meziříčí Mladá Vožice [4] 8 Bendovo Záhoří Blanice u Mladé Vož ice Janov u Mladé Vož ice Krchova Lomná Mladá Vož ice Noskov Radvanov u Mladé Vož ice Stará Vož ice Mlý ny [4] 1 Mlýny u Choustníku Nadějkov [4] 8 Brtec Chlístov u Nadě jkova Modlíkov Mozolov Nadě jkov Petříkovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky [4] 1 Nasavrky u Tábora Nemyšl [4] 4 Dě dice u Nemyšle Hoštice u Nemyšle Nemyšl Prudice Nová Ves u Chý nova [4] 1 Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice [4] 4 Horní Střítež 10

11 Křtě novice Mutice Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov [4] 1 Oldříchov u Mladé Vož ice Opařany [4] 6 Nové Dvory u Opařan Olší u Opařan Oltyně Opařany Podboří Skrýchov u Opařan Planá nad Lužnicí [4] 1 Planá nad Luž nicí Pohná nec [4] 1 Pohnánec Pohná ní [4] 1 Pohnání Pojbuky [4] 2 Pojbuky Psá rov [4] Radenín [4] Zadní Lomná 2 Psárov Tříklasovice 5 Bítov u Radenína Hroby Koznice u Chýnova Laž any u Chýnova Radenín Radětice [4] 1 Radě tice u Bechyně Radimovice u Tá bora [4] 1 Radimovice u Tábora Radimovice u Želč e [4] 1 Radimovice u Želče Radkov [4] 1 Radkov u Tábora Rataje [4] 1 Rataje u Bechyně Ratibořské Hory [4] 5 Dub u Ratibořských Hor Rodná [4] Podolí u Ratibořských Hor Ratibořice Ratibořské Hory Vřesce 3 Blanička Nahořany u Mladé Vož ice Rodná Ř emíčov [4] 1 Ř emíčov Ř epeč [4] 1 Ř epeč Sezimovo Ú stí [4] 1 Sezimovo Ú stí Skopytce [4] 2 Chabrovice Skrý chov u Malšic [4] Slapsko [4] Slapy [4] Smilovy Hory [4] Skopytce 2 Dudov Skrýchov u Malšic 2 Moraveč u Mladé Vož ice Slapsko 2 Hnojná Lhotka Slapy u Tábora 6 Malý Jež ov Radostovice u Smilových Hor 11

12 Stá dlec [4] Sudoměřice u Bechyně [4] Smilovy Hory Stojslavice Tě chobuz II Velký Jež ov 4 Křída u Stádlce Slavňovice Stádlec Staré Sedlo u Stádlce 3 Bechyňská Smoleč Bež erovice Sudomě řice u Bechyně Sudoměřice u Tá bora [4] 1 Sudomě řice u Tábora Svrabov [4] 1 Svrabov Š ebířov [4] 4 Křekovice u Vyšetic Tá bor [4] Šebířov Vyšetice Záříčí u Mladé Vož ice 10 Č ekanice u Tábora Č elkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Mě šice u Tábora Náchod u Tábora Stoklasná Lhota Tábor Zárybničná hota Turovec [4] 1 Turovec Ú strašice [4] 1 Ú strašice Vilice [4] 1 Vilice Vlč eves [4] 1 Vlčeves Vodice [4] 4 Babčice Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora ZadníStřítež [4] 1 Zadní Střítež Zá hoří [4] 1 Záhoří u Bechyně Zhoř u Mladé Vožice [4] 1 Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tá bora [4] 1 Zhoř u Tábora Želeč [4] 2 Bezdě čín Pozná mky: Želeč u Tábora /4/ - ke zdroj: Ú zemně identifikační registr ČR 12

13 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje předané zpracovateli byly v průběhu práce zpracovatele průběžně doplňová ny a aktualizová ny, přičemž jejich výsledná podoba zachycuje stav naplněnosti datového modelu sledovaných jevů k Předané podklady jsou buďto: údaji o území, poskytnutými příslušnými poskytovateli podle 27, odst. 3, 4 a 5 SZ a případně upravenými pořizovatelem Ú AP, anebo údaji o území zpracovanými pořizovatelem na zá kladě jeho vlastních průzkumů, schvá lených územních plá nů obcí, vydaných správních rozhodnutí, apod.. Strukturu sledovaných údajů o řešeném území, včetně způsobu jejich zpracová ní a odkazů na příslušný právní předpis přehledně zobrazuje Příloha č Podklady obsahují zjištěné informace a data o území, dostupné k , relevantní pro územní plá nová ní řešeného území v podrobnostech a rozsahu potřebném pro pořízení rozboru udržitelného rozvoje správního území obce (měřítko výkresů grafické čá sti 1:10 000, resp. 1:25 000). Vyhodnocení informací, údajů a dat o území je v jednotlivých tematických okruzích standardně členěno na: stav a vývoj území hodnoty území limity využití území zá měry na provedení změn v území. Za limity využití území ve výše uvedeném smyslu jsou považová ny pouze skutečnosti jednoznačně vyplývající z platné legislativy a z reá lných vlastností řešeného území. Jednotlivé sledované jevy v řešeném území jsou označeny shodně s Přílohou č.1, čá st A vyhlášky č.500/2006 Sb. o územně plá novacích podkladech, územně plá novací dokumentaci a způsobu evidence územně plá novací činnosti. Jednotlivé položky sledovaných jevů jsou shodně s vyhláškou průběžně číslová ny V dokumentaci P_RURÚ jsou sledované jevy charakterizová ny pouze zkratkovitě, avšak jednoznačně, s odkazem na podrobnější další informační zdroje (viz Příloha č ). Nadstandardní součá stí P_RURÚ je charakteristika širších vztahů řešeného území ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje, České republiky i středoevropského prostoru EU, včetně vyhodnocení hlavních širších územních vztahů a vazeb. Zpracovatel P_RURÚ ORP Tábor vychá zel z následujících souborů podkladů, poskytnutých a aktualizovaných pořizovatelem k : údaje a data sledovaných jevů dle Přílohy č Vyhodnocení podkladů k RURÚ ORP Tá bor stav k skenované hlavní výkresy územních plá nů obcí a jejich změn, pokud byly vydá ny ke dni zahájení práce na P_RURÚ data z návrhu ZÚ R Jihočeského kraje ve formá tu *shp územně analytické podklady Jihočeského kraje Rozbor udržitelného rozvoje území (tiskový výstup ze srpna 2008): Datová sada poskytnutá pořizovatelem obsahovala dále ná sledující mapové podklady: katastrá lní mapu DKM pro čá st řešeného území ve formá tu *shp katastrá lní mapu čá sti řešeného území v rastrové podobě ve formá tu *tiff katastrá lní mapu účelovou (digitalizovanou) čá sti řešeného území ve formá tu *shp ZABAGED ve formá tu *shp hranice katastrá lních území, obcí a ORP Tábor ve formá tu *shp 13

14 Podklady pro RURÚ ORP Tábor jsou technicky zpracová ny tak, aby vyhověly ná sledujícím požadavkům pořizovatele: jako primární formá t pro předává ní dat se určuje formá t *shp standardu ESRI, není-li dohodnuto jinak grafická čá st dokumentace bude vytvořena nad mapou ZABAGED v měřítku 1: a vytisknuta na mapových listech v reá lném měřítku 1:10 000, resp. 1: dle charakteru území a potřebné míry detailu a rozlišení digitální zá znam dokumentace na DVD nebo CD bude obsahovat: - textové dokumenty ve formá tu *doc - grafickou čá st v technologii GIS ve formá tech podporovaných firmou ESRI, t.j. v projektech ESRI ArcView s příslušnými shapefily, jeden projekt na každý zpracová vaný výkres a ve struktuře datových sad podkladů pro RURÚ dle jednotného datového modelu Jihočeského kraje a dále ve formá tu *pdf a rastrovém formá tu *tiff. Pro identifikaci záměrů na změny v řešeném území byly využity následující dostupné zdroje informací: data poskytnutá pořizovatelem, naplňující obsah položek sledovaných jevů č.117 zastavitelná plocha a č.118 jiné záměry. Tato data se týkají pouze těch obcí, které mají zpracová n územní plá n k relevantní údaje obsažené v P_RURÚ Jihočeského kraje (zá měry nadmístního významu) relevantní údaje obsažené v Zá sadách územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracová no) regulativy, veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření obsažená v poskytnutých skenech čá stí dokumentace územních plá nů obcí uvedených výše. Z analýzy těchto disponibilních zdrojů informací především vyplývá, že se týkají pouze čá sti řešeného území, a že některé reálné záměry změn využití území mohly zůstat neidentifiková ny. Stejně tak nemohlo být provedeno ověření aktuá lnosti identifikovaných zá měrů. Po analýze obsahové náplně sledovaných jevů v podrobnosti a rozsahu potřebném pro zpracová ní P_RURÚ ORP Tábor bylo provedeno vyhodnocení stavu a vývoje území, identifiková ny jeho hodnoty a vymezeny limity jeho využití. Kartogramy, schémata, tabulky a grafy, stejně jako odkazy na obsah databá ze sledovaných jevů jsou přiřazeny do obsahově korespondujících pasáží textu po jednotlivých tematických okruzích. Architektura datového modelu je popsá na v Příloze č Grafická čá st P_RURÚ ORP Tá bor obsahuje 3 tematické výkresy v měřítku 1:25 000, resp. 1:10 000: výkr.č.1 Hodnoty území výkr.č.2 Limity využití území výkr.č.3 Zá měry na změny využití území Každý z výkresů je tisknut na 11 mapových listech tak, aby jimi bylo v příslušném měřítku pokryto celé řešené území. 14

15 I.1.3. Seznam použ itých zkratek a jejich význam zkratka AČR AOPK ČR BC, BK BPEJ BSK5 CO CR CZT ČD ČEPS ČEZ ČHMÚ ČOV ČS ČSOV ČS PHM ČSÚ ČÚ ZK DP EAO EIA EO ESPON EU EVL HDP HPJ HSO HZS CHLÚ CHOPAV IAD IZS význam Armá da České republiky Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky biocentrum, biokoridor = skladebné čá sti územního systému ekologické stability bonitovaná půdně ekologická jednotka biochemická spotřeba kyslíku v mg mikroorganismy při rozkladu znečištění (odpadních vod) za 5 dní norma=54mg/1l/1 člověk/den civilní ochrana cestovní ruch centrá lní zásobová ní teplem České drá hy Česká energetická přenosová soustava České energetické závody Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod čerpací stanice čerpací stanice odpadních vod čerpací stanice pohonných hmot Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a kartografický dobývací prostor ekonomicky aktivní obyvatelstvo posuzová ní vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel European Spatial Planning Observation Network Evropská Unie evropsky významná lokalita hrubý domácí produkt hlavní půdní jednotka hospodářsky slabá oblast Hasičský zá chranný sbor chrá něné ložiskové území chrá něná oblast přirozené akumulace vod individuální automobilová doprava integrovaný záchranný systém 15

16 JVS k.ú. KES KN KOP KÚ KÚ LK LAPV LČR, s.p. LHO L Ú SES LHP LK LPF MMR ČR MZe ČR MZCHÚ MŽ P ČR NC NKP NNKP NPP NPR NUTS NZP OA OIR OKEČ OP OPRL ORP OZE OZKO PF ČR PÚ PLO PO POÚ PP PřP Jihočeská vodá renská soustava katastrá lní území koeficient ekologické stability katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje Katastrá lní úřad Krajský úřad Jihočeského kraje lokality akumulace povrchových vod Lesy České republiky, stá tní podnik lesní hospodářská osnova lokální (místní) systém ekologické stability lesní hospodářský plá n Jihočeský kraj lesní půdní fond Ministerstvo místního rozvoje České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky maloplošná zvláště chrá něná území Ministerstvo životního prostředí České republiky biocentrum nadregioná lní nemovitá kulturní pamá tka ná rodní nemovitá kulturní pamá tka ná rodní přírodní památka ná rodní přírodní rezervace klasifikace EU územních statistických jednotek: 1 republika, 2 regiony, 3 kraje, 4 okresy, 5 - obce nezemědělská půda osobní automobil objekty individuá lní rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností ochranné pá smo oblastní plá n rozvoje lesů obec s rozšířenou působností obnovitelné zdroje energie oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pozemkový fond České republiky Pozemkový úřad přírodní lesní oblast ptačí oblast pověřený obecní úřad přírodní pamá tka přírodní park 16

17 PUPFL PÚ R ČR RC, RK RES REZZO RKS RR RS RURÚ ŘSD JČP SCZT SEA SLDB SLT SOCO SRJK SRN STL SV SŽ DC TR TTP Ú AP Ú HUL Ú P Ú PD Ú PP Ú PnSÚ Ú PO Ú P VÚ C Ú SES (R, NR) Ú SOP UTO Ú TP Ú V VD VKP VŠ VTL pozemky určené pro plnění funkce lesa politika územního rozvoje České republiky biocentru, biokoridor regioná lního významu registr ekonomických subjektů Registr emisí zdrojů znečisťujících ovzduší radiokomunikační středisko radioreléová trasa regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dá lnic Jihočeská plynárenská a.s. systémy centrálního zásobová ní teplem hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) sčítá ní lidu, domů a bytů soubor lesních typů spá dové obvody center osídlení Strategie rozvoje Jihočeského kraje Spolková republika Německo středotlaký plynovod skupinový vodovod Správa železniční dopravní cesty transformovna trvalé travní porosty územně analytické podklady Ú stav pro hospodářskou úpravu lesa územní plá n územně plá novací dokumentace územně plá novací podklad územní plá n sídelního útvaru územní plá n obce územní plá n velkého územního celku územní systém ekologické stability regionální, nadregioná lní ústřední seznam ochrany přírody uzlový telefonní obvod územně technické podklady úpravna vody vodní dílo významný krajinný prvek vysoká škola vysokotlaký plynovod 17

18 VVN VZCHÚ ZD ZCHÚ ZPF ZÚ R JK ZVHS velmi vysoké napětí velkoplošné zvláště chrá něné území zemědělské družstvo zvláště chrá něné území ve smyslu zá kona č.114/1992 Sb. zemědělský půdní fond Zá sady územního rozvoje Jihočeského kraje Zemědělská vodohospodářská správa I.1.4. Vztah k dříve zpracované Ú PD a Ú PP. Vytvořením systému obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů místo starého okresního uspořá dá ní vznikla i nutnost postupně reflektovat nové územně správní a územně technické vazby v systému územního plá nová ní. Tvorba územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností je v tomto úsilí zcela stěžejního významu. Dosud zpracované územní plány obcí, resp. sídelních útvarů jsou po nezbytné revizi a vyhodnocení aktuá lní platnosti jedním z důležitých zdrojů informací pro tvorbu Ú AP. V případě ORP Tábor jde o územní plá ny obcí majících různou vypovídací hodnotu. V rámci čá sti B prá ce na Ú AP ORP Tábor budou rovněž vyhodnoceny další rozvojové dokumenty, jako jsou např. strategické plá ny, Programy rozvoje vodovodů a kanalizací a zohledněny rovněž dopady ZÚ R a Programu rozvoje Jihočeského kraje na řešené území. Pro území správního obvodu je relevantní schvá lenou územně plánovací dokumentací vyššího stupně územní plá n VÚ C Tá borsko, zpracovaný Terplá nem, a.s. Praha a aktualizovaný odb. regionálního rozvoje,územního plá nová ní, stavebního řá du a investic. Ú P VÚ C Táborsko byl schvá len usnesením Zastupitelstva Budějovického kraje č.14/2001. Změna č.1 Ú P VÚC byla Zastupitelstvem Jihočeského kraje schvá lena usnesením 1/2005 dne a konečně jeho změna 2 byla vydá na dne Dostupné informace z návrhu ZÚ R Jihočeského kraje tvoří jeden z dalších významných informačních zdrojů pro tvorbu územně analytických podkladů ORP Tábor. 18

19 I.2. Širší vztahy řeš eného území: I.2.1. ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje I.2.2. Postavení ORP Tábor v Č R a EU I.2.3. Základní územní vztahy a vazby I.2.4. Souhrnné vyhodnocení š irších vztahů řeš eného území I.2. Širší vztahy řeš eného území. I.2.1. ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje. Obec s rozšířenou působností je součá stí Jihočeského kraje a její správní území je situová no na severovýchodním okraji Jihočeského kraje. Tento kraj vznikl spojením 7 bývalých okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Ú zemí JK dnes s tvoří správní obvody celkem 17 obcí s rozšířenou působností (ORP), t.j. ORP Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tá bor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany. Jihočeský kraj je svou rozlohou km2 druhý největší v ČR, jeho populace se však od r.2001 mírně zvyšuje a dosá hla k hodnoty obyvatel. Opačný trend mírného poklesu počtu obyvatel vykazuje ve stejném období ORP Tábor, jak je patrné z kartogramu K- I.2-1. V období se růstový trend populace ORP Tábor pohyboval v rozmezí 1,253 až 0,531 %. K-I.2-1 Změna počtu obyvatel zdroj: ČSÚ 19

20 Zá kladní vybrané charakteristiky územního uspořá d á ní, sociá lně demografického prostředí a ekonomického postavení správního území ORP Tábor v rámci Jihočeského kraje ukazuje tab. T-I.2-1 T-I.2-1 Vybrané ukazatele podle SO ORP Jihočeského kraje k zdroj: ČSÚ Podle posledních dostupných statistických údajů činil počet obyvatel ORP Tábor koncem roku 2007 celkem osob viz tab. T-I

21 T-I.2-2 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2007 zdroj: ČSÚ Populace obyvatel žijících ve správním obvodu ORP Tábor tvoří přibližně 12,7% obyvatelstva Jihočeského kraje. Z hlediska přírodních podmínek je pro území správního obvodu ORP Tábor, podobně jako pro celé území Jihočeského kraje, charakteristická velká rozmanitost. Přírodní podmínky a značné hodnoty přírodního prostředí vytvářejí spolu s dalšími faktory vysoký potenciá l řešeného území pro rekreaci a cestovní ruch. Ekonomický potenciá l území ORP Tábor prošel v minulém období výraznou restrukturalizací a opírá se dnes kromě cestovního ruchu o kombinaci ekonomické síly několika větších výrobních podniků s relativně dobře se rozvíjejícím středním a malým podniká ním. Těží přitom hlavně z výhodné polohy mezi silnými ekonomickými centry nadregioná lního významu, kterými jsou Praha vzdálená severně 90 km a České Budějovice vzdá lené jižně 60 km. K faktorům příznivě ovlivňujícím hospodářské prostředí ORP Tá bor je třeba připočítat i relativně kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a v rá mci kraje též nadprůměrné zapojení obyvatelstva do podnikatelských aktivit. Jedním z pozitivních důsledků této situace je jedna z nejnižších mír nezaměstnanosti v rámci Jihočeského kraje a evidovaný počet uchazečů o volná pracovní místa. I.2.2. Postavení ORP Tábor v Č R a EU. Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektová na i v širších územních vztazích v rámci České republiky a Evropské Unie. Řešeným územím prochá zí několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak 21

22 celorepublikový, tak i evropský. Ú zemí leží relativně blízko stá tní hranice s Rakouskem. Po dá lnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). K-I.2-2 Modrý baná n a Nový baná n zdroj: Politika územního rozvoje České republiky Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána především blízkostí dvou středoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadná rodní metropole) a České Budějovice (regionální metropole). 22

23 K-I.2-3 Rovojové oblasti a osy v čá sti střední Evropy zdroj: Politika územního rozvoje České republiky 23

24 K-I.2-4 Souhrnné schéma zá měrů pro Českou republiku zdroj: Politika územního rozvoje České republiky Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodálních dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského moře. Ú zemí ORP Tábor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zó ny globá lní ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje, která je teritoriá lně vymezena pětiúhelníkem metropolí Londýn, Paříž, Milán, Mnichov a Hamburk. Relativní blízkost řešeného území východní hranici tohoto pětiúhelníku i dalším evropským multimodálním dopravním koridorům však představují potenciá lně dobré předpoklady pro integrační procesy, kterých může správní území ORP Tábor v budoucnu využít. Z hlediska evropské regionální struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2. Porobnější údaje o sídelní struktuře a subregionalizaci území SO ORP Tá bor obsahuje kap. I.3.B.10. I.2.2. Základní územní vztahy a vazby. Zá kladní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tá bor je v tomto smyslu nejvýznamnější geografický prostor trojúhelníku, vymezeného vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné 24

25 rozvojové osy evropského, t.j. makroregioná lního významu. Tyto rozvojové osy kopírují trasy dálnic A1 (Rakousko), A9, A14 (SRN), D3 (ČR), vytvářejí evropské multimodální koridory III a IV, které generují nejintenzívnější rozvojové impulzy. Propojení evropských multimodálních koridorů III a IV obstarávají mezoregioná lní republikové rozvojové osy s meziná rodním přesahem podél dálnice D5, D8 (ČR), rychlostních silnic R3, R10 a R35 a dá le podél silnice I.třídy I/20 (E49). Význam těchto příčných propojení, prochá zejících, či se bezprostředně dotýkajících řešeného území, pravděpodobně vzroste po vybudová ní dálnice D3. K-I.2-5 Oblasti a osy urbanizace evropské souvislosti zdroj: Politika územního rozvoje České republiky Kromě dálnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční doprava. Řešeným územím prochá zí IV. tranzitní železniční koridor evropského významu. Nejbližší další železniční tratě kontinentálního významu jsou však od řešeného území poměrně značně vzdá leny: traťpraha Ú stí n.l. Dresden 90 km, Praha Pardubice Česká Třebová Brno/Ostrava cca 80 km. Ve strategických rozvojových dokumentech ČR a SRN je obsažena záměr výstavby vysokorychlostní trati VRT Berlin Dresden Praha Budapešť, která rovněž bude míjet řešené území. Přestože hustota železničních tratí v řešeném území i celém regionu je relativně vysoká, její přepravní parametry jsou zastaralé a nevyhovující ani současným, natož budoucím požadavkům. Pro zkvalitnění dálkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam vybudová ní moderního železničního spojení Českých Budějovic s Prahou v rámci tzv. IV.tranzitního železničního koridoru. Traťbude mít analogické přepravní parametry jako stávající či budované železniční koridory, t.j. nejvyšší traťová rychlost 160 km/hod., dvě koleje, elektrifikace, provoz jednotek s naklápěcími skříně mi. 25

26 Stěžejním územně plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR (MMR ČR, 2006, resp. návrh 2008). Tento dokument vymezuje na území Jihočeského kraje jedinou rozvojovou oblast OB 10 zhruba na území správního obvodu ORP České Budějovice a jeho sousedních ORP spolu s rozvojovou osou OS 6 1 Praha Č eské Budějovice hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná čá st řešeného území. K-I.2-6 Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí zdroj: Politika územního rozvoje České republiky Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚ R JčK) vymezuje rozvojovou oblast nadmístního významu N OB2 Táborsko, která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ú stí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto: a. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ú stí (Sezimovo Ú stí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tá bora,tá bor), Turovec (Turovec) v ORP Tá bor; b. stanovují se pro ni tyto zá sady pro rozhodová ní o změnách v území: i. podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné meziná rodní a vnitrostá tní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, 1 Označení dle Politika územního rozvoje ČR ná vrh Ve schvá leném znění PÚ R ČR z roku 2006 je tato osa označena jako OS 4 26

27 ii. podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotoviny D3, Tábor sever a Tá bor D3 Planá nad Lužnicí jih a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Chotoviny jihovýchod, Tábor sever, Sezimovo Ú stí zá pad, iii. v přírodně a krajiná řsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajiná řsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; c. dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plá nová ní v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽ K a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z já drového území, ii. zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením NOB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzová ní ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, iii. při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbá t na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2. ZÚ R JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Východní Písecko Táborsko - Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek Bernartice I/19) a na dopravní koridor nadregioná lního významu tvořený silnicí I/19 (Tá bor Chýnov Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrá lních území uvá děných v závorkách : Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova) a. stanovují se v rá mci jejího vymezení tyto zá sady pro rozhodová ní o změná ch v území: i. podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, ii. respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chrá něných území přírody, iii. podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; b. dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánová ní v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, ii. při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4, 27

28 iii. zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajiná řsky a kulturně historicky cenné, ale nachá zí se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚ R JČK: a. ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorká ch v rámci správních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tá bor b. stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodová ní o změná ch v území: i. podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytvá ření nových pracovních příležitostí a vybudová ním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, ii. podporovat řešení vytvá řející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, iii. podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; c. a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plá nová ní v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí: i. územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezó nní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, ii. při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, iii. řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina. I.2.4. Souhrnné hodnocení š irších vztahů řeš eného území. Ú zemí správního obvodu obce III. stupně Tábor má relativně výhodnou polohu vůči nejvýznamnějším evropským rozvojovým oblastem a koridorům, byťv nich přímo neleží. Potenciálně největší výhodou je poloha na celostá tní rozvojové ose OS 6 (Politika územního rozvoje ČR, MMR ČR, 2006) Praha Tábor České Budějovice. Sociálně ekonomický rozvoj řešeného území bude tudíž kromě rozvoje průmyslových podniků a podnikatelských subjektů na Táborsku do značné míry ovlivňovat ekonomická prosperita podniků výroby a služeb soustředěných v Praze a Českých Budějovicích. S dobudová ní dálnice D3 bude moci řešené území intenzívněji využívat mnohostranné kooperační vazby s hlavním městem Prahou a krajskou metropolí České Budějovice. Přírodní bohatství spolu s bohatstvím kulturně historických nemovitých pamá tek, velkou rozmanitostí krajinných typů a relativně dobře rozvinutou veřejnou infrastrukturou vytváří vysoký potenciál a atraktivitu území ORP Tábor pro cestovní ruch. Podmínkou jeho 28

29 zužitková ní je jednak výrazné zkvalitnění standardu nabízených služeb a jejich mnohostranné rozšiřová ní a rovnoměrnější územní rozložení kapacit center cestovního ruchu. Z hlediska dloudobé perspektivy je velmi důležité všestranně posilovat účast na integračních evropských procesech v oblasti ekonomiky, rozvoje dopravní a technické infrastruktury i lidských zdrojů. využívá ním příležitostí přeshraniční spolupráce při naplňová ní Cíle 3 Evropská územní spolupráce a jeho operačních programů. 29

30 I.3. Vyhodnocení stavu a vývoje území v členění podle pilířů udrž itelného rozvoje I.3.A. Hospodářský pilíř I.3.A.1. Hospodářská základna I.3.A.2. Veřejná ekonomika I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy I.3.A.4. Technická infrastruktura I.3.A. Hospodářský pilíř I.3.A.1. Hospodářská základna. Stav a vývoj území z hlediska hospodářské základny. Hospodářská základna Táborska prošla stejně jako hospodářská základna celého Jihočeského kraje od konce 70. let minulého století hlubokými změnami a restrukturalizací. Z historické retrospektivy byl geografický prostor dnešního Jihočeského kraje před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových a zemědělských center republiky. Nejvýznamnějším tradičním výrobním odvětvím byl potravinářský průmysl a po 2. světové válce v rostoucí míře též strojírenský průmysl. Původní hospodářská základna obou těchto výrobních odvětví byla rozdrobena do velkého množství malých tová ren a manufaktur, které teprve v 50. a 60. letech prošly procesem má lo efektivní socialistické integrace do velkých výrobních celků (ná rodních podniků), často s desítkami územně rozptýlených závodů a výroben. Po nastartová ní procesů globalizace světového hospodářství, ještě za socialistické éry v tehdejší Č SSR, ztrá cely tyto obory pod tlakem asijské i západoevropské konkurence postupně půdu pod nohama a zejména tradiční odbytiště svých výrobků, snad kromě exportu piva, dřeva a vývozu ostatní produkce do tehdejšího Sovětského svazu, jeho východoevropských satelitů a na Kubu. Nízká konkurenceschopnost se naplno projevila teprve po r.1989 a projevila se zejména radiká lním útlumem elektrotechnického průmyslu, textilní výroby a těžkého strojírenství. Podíl textilního a elektrotechnického průmyslu se v regionu na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti výrazně snížil a podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků. Ú tlum jejich činností vedl k dočasnému růstu tzv. strukturá lní nezaměstnanosti a byl poměrně rychle kompenzová n novými pracovními příležitostmi v sofistikovaném strojírenství, službách, stavebnictví a rozvoji veřejné infrastruktury. Výrazný útlum a následná restrukturalizace postihla též zemědělskou výrobu. Bezprostřední reakcí na nové tržní podmínky byl v 90. letech minulého století rychlý rozvoj malého a středního podniká ní na základě poptávky trhu a zaměřené hlavně na subdodávky automobilovému průmyslu, na stavebnictví a rozvoj veřejné infrastruktury včetně cestovního ruchu. Od 2. poloviny 90. let je zřejmý příliv zahraničních investic firem se silným postavením na světovém trhu, které využívají jak výrobních tradic regionu, tak i jeho kvalifikovanou pracovní sílu s vysokou schopností rekvalifikace. Zůstala tak nepřerušena tradice výroby skla, optiky a přesné mechaniky, výroby komponent pro automobilový průmysl. Došlo k rychlému rozvoji některých nových výrobních odvětví, jako je např. výroba a zpracová ní plastů, elektronika, logistika, 30

31 opravá renství a další. Následující tabulka dává podrobný přehled o počtu a struktuře subjektů zapsaných v RES a podnikajících ve správním obvodu ORP Tá bor. T-I.3.A-1 Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem zdroj: ČSÚ 31

32 T-I.3.A-2 Ekonomické subjekty podle převažující činnosti zdroj: ČSÚ 32

33 T-I.3.A-3 Ekonomické subjekty podle institucioná lních sektorů zdroj: ČSÚ Relativně kvalifikovaná pracovní síla ve správním obvodu ORP Tábor je dána existencí řady specializovaných škol a učilišť v regionu, z nichž nejvýznamnější je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s fakultami ekonomickou, filozofickou, pedagogickou, přírodovědeckou, teologickou, zdravotně sociální, zemědělskou a dále s renomovaným Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým a Ú stavem fyzikální biologie. Pro další rozvoj hospodářské základny celého regionu má velký význam i poměrně rozvinutá základna aplikovaného výzkumu při JčU. Výdaje na 33

34 výzkum a vývoj vzrostly v Jihočeském kraji v období o 19,1% a počet výzkumných pracovníků v regionu se zvýšil o 17,6%. Po transformaci hospodářské zá kladny v 90. letech minulého století lze dnešní stav považovat za víceméně stabilizovaný. Nelze tedy očekávat hlubší strukturální změny, ale spíše pokračová ní v současnosti existujících trendů. Konkrétní číselné statistické údaje charakterizující hospodářskou základnu a ekonomické prostředí správního obvodu ORP Tábor jsou uvedeny v následujících tabulká ch: K-I.3.A-1 Míra ekonomické aktivity zdroj: ČSÚ Z hlediska regioná lního kontextu je území ORP Tábor na čele statistik proporčního zastoupení podnikajících subjektů v populaci řešeného území a vykazuje též relativně nízkou míru nezaměstnanosti 6,06% (ORP České Budějovice 4,36%, Dačice 9,96%). K-I.3.A-2 Míra nezaměstnanosti zdroj: ČSÚ 34

35 K-I.3.A-3 Podíl podnikajících fyzických osob na obyvatelstvu ve věku 15+ zdroj: ČSÚ Na konkurenceschopnost ekonomických subjektů v územním obvodu ORP Tábor má velký vliv jejich velikostní struktura. Velké podniky mají většinou vybudová nu silnou pozici na trzích a mají lepší možnosti překonat konjunkturá lní výkyvy stagnačních období, malé podniky citlivěji reagují na hospodářský cyklus, vykazují vyšší fluktuaci, současně však jsou vysoce inovativní a lépe reagují na prudké změny poptávky. Malé a střední podniky navíc generují velkou čá st pracovních příležitostí na trhu práce. Hospodářská zá kladna ORP Tábor vykazuje příznivou kombinaci několika velkých podniků a většího počtu malých a středních podniků. Přehled o velikostní struktuře subjektů aktivních v řešeném území podle počtu zaměstnanců poskytuje ná sledující tabulka: 35

36 T-I.3.A-4 Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců zdroj: ČSÚ Z hlediska odvětvového členění má čelnou pozici obchod, zemědělství a dále průmyslová výroba, hospodářské aktivity na trhu nemovitostí a stavebnictví. Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí patří ú zemně technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Ve správním území ORP Tábor je v tomto ohledu poměrně příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě lokalizovaných průmyslových zón Tábor Čekanice, Tábor Měšice, Sezimovo Ú stí II a dalších s volnou plochou několika desítek ha. Průmyslové zóny jsou v kontaktní poloze k současně zastavěnému území městské aglomerace Tábor, jsou velmi dobře dostupné z rychlostní silnice R 4 i z dálnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regionální autobusovou dopravou a mají vybudová no kapacitní připojení na systémy technické infrastruktury území. Pro potenciá lní investory se však v řešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených průmyslových zón mimo intravilán sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a zcela či čá stečně nevyužívaných průmyslových areá lů, tzv. brownfields (sledovaný jev č.4). Využití těchto příležitostí je však většinou vázáno na realizaci asanací včetně odstranění starých ekologických 36

37 zá těží území (viz údaje obsažené ve sledovaném jevu č.64) finančními prostředky veřejných rozpočtů. Ve správním obvodu ORP Tá bor jsou největšími zaměstnavateli následující firmy: T-I.3.A-5 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tá bor Firma Předmět č innosti Poč et zaměstnanců DITA vý robnídružstvo invalidů Jednota, obchodnídružstvo Tá bor Výroba osobního prádla Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Město Tá bor Všeobecné činnosti veřejné správy FLOSMAN a.s. Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky COMETT PLUS, spol. s r.o. Dálková pravidelná autobusová doprava Lesy Tá bor, a. s. Pě stování lesa a tě žba dřeva INTERSNACK a.s. Zpracování a konzervování brambor ELK a.s. Výroba stavebně truhlářská BRISK Tá bor a.s. Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla VSP DATA a.s. Opravy a ú drž ba kancelářských strojů a počítačů Nemocnice Tá bor, a.s. Ú stavní zdravotní péče Maso Planá, a.s. Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat SILON s.r.o. Výroba plastů v primárních formách KOVOSVIT MAS, a.s. Výroba a opravy ostatních kovoobrábě cích strojů zdroj: Městský úřad Tá bor Pozitivní vývoj vykazuje rovněž poměr uchazečů o práci k počtu volných pracovních míst (3,7 osoby/1 volné pracovní místo koncem roku 2006). 37