Banking Executive Survey Česká republika a Slovensko
|
|
- Alexandra Pešková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko Poradenské služby
2 01 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko
3 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko 02 Obsah Úvod 03 Předmluva 05 Shrnutí 08 I. Současný stav v sektoru finančních služeb 09 II. Zotavení ekonomiky 15 III. Vliv přijetí eura na Slovensku 31 O studii 34
4 03 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko Úvod Přestože všeobecně panuje názor, že finanční instituce v České republice a na Slovensku jsou dostatečně stabilní, aby se vyrovnaly s důsledky ekonomické krize, i ony pocítily její dopady v podobě omezené likvidity, nižších zisků a tržeb, zhoršené bonity klientů či zpřísnění podmínek pro poskytování některých finančních produktů. Zajímalo nás proto, jak svou situaci hodnotí samy české a slovenské finanční instituce. Do jaké míry byly krizí skutečně zasaženy? V čem se projevily její dopady a jak se s nimi zdejší finanční sektor vypořádal? Cítily se společnosti na finančním trhu dostatečně silné, aby krizi dokázaly nejen zvládnout, ale také využít ve svůj prospěch a pro svůj budoucí rozvoj? Jaká opatření přijaly a jaká plánují provést, až se ekonomika zotaví? A kdy podle nich k tomuto zotavení dojde? Domnívají se, že už se ekonomika odráží ode dna? První česko-slovenský průzkum trhu finančních a bankovních služeb Banking Executive Survey 2010 jsme zaměřili Petr Bučík Partner KPMG Česká republika Pavel Závitkovský Partner KPMG Česká republika Rudolf Sedmina Partner KPMG Slovensko
5 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko 04 na specifika České a Slovenské republiky a na konkrétní problémy, s nimiž se finanční instituce v těchto zemích setkávají. Oslovili jsme přední společnosti v sektoru a ve spolupráci s nejvyšším vedením 51 z nich jsme zmapovali současný stav těchto společností, situaci, v níž se nacházely ve stejném období předchozího roku, a jejich očekávaný výhled do budoucna. Pozitivním zjištěním je, že při hodnocení své současné i budoucí situace jsou finanční instituce optimistické. Oslovení vedoucí představitelé bank a dalších poskytovatelů finančních služeb se shodují v názoru, že pozice těchto institucí byla na začátku ekonomického poklesu silná, a proto se s jejími důsledky dokázaly vypořádat. Shodně se také domnívají, že v krátkém horizontu let 2011 a 2012 dojde k zotavení ekonomiky jak obecně, tak v jejich sektoru. Důvěru finančních institucí v ekonomické oživení potvrzují také jejich plány do budoucna. Spíše než úsporná opatření plánují nemalé investice a věří v růst zisků i tržeb. Optimistický pohled na budoucí ekonomický vývoj, v němž se respondenti průzkumu shodují napříč celým finančním sektorem, je dobrým znamením a dokladem, že se ekonomická situace v České republice a na Slovensku skutečně výrazně zlepšuje. Věříme, že pro vás toto ojedinělé zmapování názorů vedoucích představitelů českého a slovenského finančního trhu bude přínosem a inspirací. Děkujeme všem, kdo se do průzkumu zapojili, poskytli svá data a umožnili tak získat ucelený přehled o situaci v sektoru finančních služeb.
6 05 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko Předmluva České banky vítají iniciativu společností KPMG v České republice a KPMG na Slovensku zpracovat pro odbornou veřejnost tento průřezový pohled na stav finančního sektoru, který zachycuje cosi jako po/krizový stav mysli manažerů v bankách a ve finančních společnostech. Je samozřejmě obtížné převést všechny výstupy a závěry na společného jmenovatele, ale nemohu se ubránit dojmu, že se průzkumem jako červená nit vine velmi opatrný, zdrženlivý postoj k tomu, co nám (našim firmám, bankám, trhu) přinese v nejbližších několika málo letech další vývoj. Zda se spíše přiblíží odhadům a očekáváním, o kterých se můžeme v materiálu dočíst, nebo zda je třeba zcela popře. Dnes není pochyb o tom, že české banky prošly nejtěžšími fázemi finanční a navazující obecné ekonomické krize s velmi malou újmou. Často jsme dotazováni, čím to, když v jiných, daleko hospodářsky silnějších zemích se i velmi velké ústavy povážlivě otřásly a na jejich záchranu musel zasahovat stát, pardon, daňový poplatník. Těch důvodů je několik, přičemž určit skutečný podíl toho či onoho je nelehké, neřkuli vyloučené. Pokusme se ale pojmenovat alespoň některé z nich. Zajisté je to velmi dobrá kapitálová báze většiny českých bank, která se mimo jiné opírá o vysokou ziskovost v českém bankovním sektoru. Je to dále vysoká úroveň řízení rizik, která ochránila náš bankovní sektor před otřesy, a dlouhodobě důsledná a konzervativní práce ČNB jak v oblasti dohledu, tak v oblasti využívání měnových nástrojů. Nepříliš často se zdůrazňuje jiný aspekt odolnosti tuzemských bank, kterým je, jak tvrdím, jejich důsledné zaměření na práci s domácím trhem, ať již v segmentu spotřebitelských a hypotečních úvěrů, nebo v segmentu korporátním, kde dominuje financování tuzemských firem všech velikostí postavené tradičně na dlouhodobě budovaném vztahu s klienty. Toto jasné zaměření na konkrétní trhy je dominantní a není, nebo jen v malé míře, doplňováno tlakem na zvyšování ziskovosti působením na jiných trzích, kterými mohou být v podstatě jen trhy s vyšší nebo vysokou mírou spekulace ve svých nástrojích a produktech. Zcela nepochybně je toto vymezení činnosti obchodněpolitickým záměrem mateřských ústavů našich bank. Neoddáváme se samozřejmě iluzi, že jsme ze všeho venku, a následující text to velmi dobře dokládá. Pokračuje, byť i zpomaleným tempem, zhoršování některých úvěrových portfolií, oživení hospodářství je buď křehké, nebo, místy, skoro žádné, s dopady na nezaměstnanost, která neklesá. Spolu s vládními škrty v oblasti výdajů a nepolevující (spíše rostoucí) daňovou zátěží ani nelze čekat, že by se kvalita portfolií spotřebitelských úvěrů začala tendenčně zlepšovat. To již tolik neplatí o sféře podnikatelské, která prokázala vysoký stupeň adaptability na nepříznivé vlivy okolí. Za zcela pozitivní a povzbudivou je přitom mít převládající tendenci podniků orientovat se postupně spíše na investice než snižování nákladů, které jako přímý dopad krize vesměs dominovalo. JOSEF TAUBER Výkonný ředitel Česká bankovní asociace
7 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko 06 Prieskum, na ktorý sa podujali spoločnosti KPMG v Českej republike a KPMG na Slovensku, má z môjho pohľadu dve špecifiká. Tým prvým je skutočnosť, že prieskum prebehol v post krízovom období, v ktorom Slovensko a vlastne celý svet hľadá odpovede na ekonomické, ale aj filozofické poučenie z finančnej krízy. Tým druhým je fakt, že sa prieskum uskutočnil spoločne pre dve krajiny, ktoré vychádzajú z rovnakej bankovej histórie. Je zaujímavé čítať, že napriek tomu, že banky v Českej republike sú výrazne ziskovejšie ako ich slovenské protistrany, je hodnotenie a očakávanie reprezentantov jednotlivých bánk podobné, ba dokonca v niektorých prípadoch na Slovensku optimistickejšie. Pravdepodobne to je spôsobené naozaj nízkou úrovňou zisku, ktorú banky, ale aj iné finančné inštitúcie v roku 2009 na Slovensku zaznamenali. Pri hodnotení vplyvu krízy na fungovanie bánk na Slovensku a v Českej republike je potrebné pripomenúť, že obe krajiny patria k tomu malému počtu šťastlivcov, v ktorých daňoví poplatníci nemuseli prispieť na ich prežitie. Dôvody spomína vo svojom predslove aj môj dlhoročný priateľ Josef Tauber. V prípade slovenských bánk je bez akýchkoľvek pochýb tým hlavným dôvodom orientácia na financovanie domácich klientov, pričom v porovnaní s minulosťou kládli banky dôraz na financovanie retailu, ktorého potenciál ešte stále nie je využitý na 100 percent. Rovnako som toho názoru, že sa finančné inštitúcie držali dostatočne pri zemi a financovali projekty, ktoré až na malé výnimky naozaj dávali ekonomický zmysel. Oveľa väčší vplyv na zhoršenie hospodárskeho výsledku slovenských bánk v roku 2009 ako samotná kríza malo zavedenie eura a s ním spojená strata finančných výnosov z devízových operácií. Trochu cynicky je potrebné konštatovať, že jedinou odmenou pre slovenské a české banky za ich dobré výsledky v období finančnej krízy bude nová, robustná regulácia a s veľkou pravdepodobnosťou nové dane, ktoré sa na finančné inštitúcie chystajú na európskej úrovni. Predbežné prepočty hovoria, že banky v Európskej únii budú po zavedení pravidiel Basel III potrebovať dodatočný kapitál Tier I na úrovni niekoľkých stoviek miliárd eur a podľa posledného návrhu Európskej komisie nová daň (Financial Activities Tax) by mala na európskej úrovni predstavovať sumu cca 25 miliárd eur ročne. Najhoršou správou pre finančné inštitúcie je ale skutočnosť, že intervencie na záchranu bánk počas finančnej krízy osmelili politikov natoľko, že tí dnes považujú za úplne legitímne zasahovať do ich podnikania. Konkrétnym vyjadrením tejto politickej línie na Slovensku je zavedenie tzv. základného bankového produktu, ktorý musia banky od 1. októbra 2010 ponúkať, aj keď sú presvedčené, že to klientom nič neprinesie. Vyrovnať sa so štátnymi zásahmi do podnikania bude pre banky v blízkej budúcnosti najväčšou výzvou. Ladislav Unčovský Výkonný riaditeľ Slovenská banková asociácia
8 07 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko
9 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko 08 Shrnutí Ekonomická situace V hodnocení celkové ekonomické situace panuje většinou optimismus, a to jak pro současné období, tak i ve výhledu na příští rok. Zdroje na mezibankovním trhu byly sice po nějakou dobu hůře dostupné nebo dražší, ale snížení schopnosti zajistit si dostatek prostředků společnosti finančního trhu nezaznamenaly mimo jiné proto, že lokální banky disponují poměrně vysokým poměrem primárních vkladů, které se ukázaly být vcelku stabilním zdrojem likvidity. Díky striktnímu oddělení hospodaření mateřských a dceřiných společností nemohlo ani docházet k odlivu kapitálu v rámci skupiny do zahraničí. Důležitou roli v tomto ohledu sehrál i dozor České národní banky a Národní banky Slovenska. Negativní dopady se projevily spíše snížením dynamiky růstu než výraznými ztrátami. Poklesl objem nově poskytovaných úvěrů, zvýšila se tvorba opravných položek a vzrostla riziková marže. Přijatá a plánovaná opatření V reakci na krizi společnosti v první fázi provedly spíše okamžitá úsporná opatření spojená s optimalizací nákladů: snížily počet zaměstnanců, omezily výdaje na marketing a reklamu, zastavily investiční projekty a redukovaly zaměstnanecké benefity. Všechna opatření, která společnosti v reakci na ekonomický pokles přijaly, hodnotily jako poměrně úspěšná. I díky nim se českému a slovenskému finančnímu trhu daří držet nízký poměr provozních nákladů k výnosům. V otázce strategického zaměření do budoucnosti se společnosti spíše než k úspoře nákladů přiklánějí na stranu investic s cílem dlouhodobého růstu. Nejvíce společností plánuje menší investice v řádu dvou až deseti milionů korun, a to zejména do rozvoje zaměstnanců, regulatoriky, řízení rizik a rozšíření produktového portfolia. Nejvyšší částky hodlají firmy v příštím roce investovat do informačních a komunikačních technologií (ICT) a marketingu. Zotavení ekonomiky Finanční instituce očekávají zotavení ekonomiky v průběhu let 2011 a Většina z nich se domnívá, že jsou schopny potenciál této změny využít ve svůj prospěch. Lídři finančního trhu jasně naznačují, že pro obnovení ekonomiky je důležité především posílení důvěry na trhu, a to jak ze strany investorů, tak i spotřebitelů a ostatních společností (zejména v automobilovém a stavebním průmyslu). Další podmínkou je i fungující pracovní trh s větším počtem pracovních příležitostí. S růstem nezaměstnanosti a oslabením situace dlužníků totiž poklesla schopnost splácet, což nejvíce pocítily leasingové společnosti a společnosti poskytující spotřebitelské úvěry. Jako zásadní výzvu v souvislosti s ekonomickým poklesem vnímaly společnosti finančního trhu řízení rizik, tedy oblast, jež stála u zrodu celosvětové finanční krize. Za klíčové konkurenční výhody pro udržení dlouhodobého růstu považují lídři ve finančním sektoru především schopnost reagovat na změny a kvalitní zákaznické služby.
10 09 I. Současný stav v sektoru finančních služeb I. Současný stav v sektoru finančních služeb Za stejnou nebo horší považují situaci ve srovnání s loňským rokem zejména ostatní finanční instituce (stavební spořitelny, společnosti nabízející spotřebitelské financování a makléřské společnosti).
11 I. Současný stav v sektoru finančních služeb 10 Graf č. 1 HODNOCENÍ EKONOMICKÉ SITUACE 2 % 20 % 6 % 27 % 21 % 57 % Nyní (Q1/2010) vs. před rokem 59 % 8 % Výhled za rok (Q1/2011) Mnohem horší O něco horší Stejná O něco lepší Mnohem lepší V hodnocení současné ekonomické situace oproti stejnému období minulého roku panuje spíše optimismus. Přes 50 procent dotazovaných společností hodnotí svou ekonomickou situaci jako lepší a ještě více společností očekává zlepšení situace ve svém sektoru i za rok. Na Slovensku hodnotí současnou situaci ve srovnání s minulým rokem jako o něco lepší všichni respondenti. Pozitivní hodnocení současné situace ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zaznívá zejména ze segmentu bank a leasingových společností. Naopak tři čtvrtiny ostatních finančních institucí (stavební spořitelny, společnosti nabízející spotřebitelské financování a makléřské společnosti) hodnotí současnou ekonomickou situaci ve svém sektoru jako stejnou nebo horší. Ve výhledu pro příští rok zůstávají optimistické leasingové společnosti, které budoucí situaci hodnotí jako o něco lepší nebo i mnohem lepší ještě častěji než stav současný. Nárůst optimismu je patrný i u ostatních finančních institucí. V segmentu bank dochází k mírné korekci je zjevné, že ekonomickou situaci vnímají pozitivně již nyní a v příštím roce očekávají zachování této situace, případně mírné zlepšení. Ani v rámci stejného segmentu nepanuje vždy jednotný názor. Hodnocení současného stavu nebo výhledu na příští rok nesouvisí pouze s celkovou ekonomickou situací v zemi, ale do značné míry záleží na individuálních podmínkách respondentů nebo jejich mateřských společností. Specifický pohled Slovenska Všechny dotazované firmy hodnotí současnou ekonomickou situaci v sektoru jako o něco lepší. Naproti tomu ve výhledu na příští rok jsou opatrnější a převažuje mezi nimi názor, že ke zlepšení ve srovnání se současnou situací nedojde.
12 11 I. Současný stav v sektoru finančních služeb Negativní faktory přibrzdily v roce 2010 růst výnosů.
13 I. Současný stav v sektoru finančních služeb 12 Graf č. 2 POROVNÁNÍ VÝNOSŮ 18 % 2 % 8 % 16 % 37 % Mnohem horší O něco horší Stejné O něco lepší Mnohem lepší 37 % 8 % Nyní (Q1/2010) vs. před rokem 58 % 16 % Výhled za rok (Q1/2011) Útlum na mezibankovním trhu, omezená likvidita, zhoršená bonita klientů a zpřísnění podmínek pro poskytování některých finančních produktů způsobily, že v otázce výnosů jsou finanční instituce oproti hodnocení celkové ekonomické situace zdrženlivější. Více než polovina respondentů uvádí výnosy v porovnání s loňským rokem stejné nebo nižší. Klienti se odkláněli od rizikovějších instrumentů (např. investice do fondů) a finanční prostředky se přesouvaly ve prospěch konzervativnějších bankovních produktů (spořicí účty, termínované vklady apod.). Vývoj výnosů v příštím roce však většina zúčastněných společností hodnotí příznivě. Svědčí to o jejich schopnosti vypořádat se s poklesem ekonomiky, eventuálně najít nové zdroje výnosů, a o tom, že očekávají celkové oživení trhu. Počet společností na finančním trhu, které se domnívají, že výnosy budou ve stejném období příštího roku o něco lepší, vzrostl téměř na 60 procent. Oproti otázce na současné výnosy je počet těch, kteří čekají výnosy dokonce mnohem lepší, dvojnásobný. Podobně jako u hodnocení celkové ekonomické situace je v otázce budoucích výnosů patrný nárůst optimismu zejména u ostatních finančních institucí. U leasingových společností a ostatních finančních institucí jde předpokládaný růst výnosů ruku v ruce s očekávaným zlepšením ekonomické situace. Ukazuje se, že banky přijaly taková opatření, jež jim dodávají optimismus ohledně výnosů i přesto, že v příštím roce neočekávají významné zlepšení celkové ekonomické situace.
14 13 I. Současný stav v sektoru finančních služeb I když 37 procent dotazovaných společností má v porovnání s loňským rokem stejné výnosy, ziskovost hodnotí jako stejnou pouze 22 procent z nich. Rozdíl tvoří v přibližně shodném počtu společnosti, kterým ziskovost klesla, a ty, jimž vzrostla. Růst nastartovala včas přijatá úsporná opatření v podobě efektivního řízení nákladů, napomohlo mu i zvýšení rizikové marže a příliv klientských vkladů. Navíc počet společností, které v příštím roce očekávají vyšší ziskovost, rapidně vzrostl na 83 procent. Ze sledovaných oblastí (celková ekonomická situace v sektoru, výnosy a ziskovost) hodnotí společnosti finančního trhu pro příští rok nejlépe právě ziskovost, a to napříč všemi segmenty. Významným zdrojem zisku pro banky jsou bankovní poplatky, které představovaly poměrně stabilní výnos i v době ekonomické stagnace či poklesu. Graf č. 3 POROVNÁNÍ ZISKOVOSTI 2 % 23 % 5 % 12 % 22 % 63 % Mnohem horší O něco horší Stejná O něco lepší Mnohem lepší 39 % 14 % Nyní (Q1/2010) vs. před rokem 20 % Výhled za rok (Q1/2011)
15 I. Současný stav v sektoru finančních služeb procent finančních institucí očekává v příštím roce vyšší ziskovost.
16 15 II. Zotavení ekonomiky II. Zotavení ekonomiky Za zásadní považují finanční instituce výzvy strategického charakteru.
17 II. Zotavení ekonomiky 16 Graf č. 4 ZÁSADNÍ VÝZVY V SOUVISLOSTI S EKONOMICKÝM POKLESEM* Řídit rizika 33 % 18 % 35 % = 86 % Nálézt nové zdroje růstu výnosů 27 % 24 % 20 % = 71 % Zvýšit efektivitu vnitrofiremních operací 12 % 14 % 27 % = 53 % Přizpůsobit se změnám v poptávce zákazníků 18 % 6 % 24 % = 48 % Obnovit důvěru spotřebitelů 20 % 10 % 18 % = 48 % Řídit a snižovat náklady 16 % 8 % 20 % = 44 % Distribuce 10 % 16 % 12 % = 38 % Obnovit důvěru podniků 6 % 6 % 24 % = 36 % Marketing 4 % 2 25 % = 31 % Obnovit důvěru investorů 2 10 % 18 % = 30 % Stabilizovat rozvahu 6 % 4 % 10 % = 20 % Optimalizovat počet zaměstnanců 4 % 12 % = 16 % Nejzásadnější Druhá nejzásadnější Zajistit soulad s předpisy 2 8 % 6 % = 16 % Třetí nejzásadnější Navyšovat kapitál % = 12 % * Nejzásadnější = 10 na škále 1 10 / Druhá nejzásadnější = 9 na škále 1 10 / Třetí nejzásadnější = 8 na škále 1 10 Jako zásadní výzvu v souvislosti s ekonomickým poklesem nevnímají společnosti finančního trhu nákladovou optimalizaci v podobě jednorázových snížení nákladů. Zaměřují se spíše na strategické otázky, jako je řízení rizik, hledání nových zdrojů výnosů nebo snaha přizpůsobit se změnám v poptávce zákazníků. Důvodem, proč respondenti chápou řízení rizik jako nejzásadnější výzvu, je pravděpodobně významný podíl selhání v této oblasti na samotném vzniku celosvětové finanční krize. V rámci nákladové optimalizace však považují za důležité zefektivnit prováděné operace. Odpovědi na otázku, jaké výzvy považují v rámci svých segmentů za zásadní, se u jednotlivých subjektů finančního trhu liší v závislosti na jejich konkrétním zaměření. Zatímco banky a leasingové společnosti vnímají jako klíčové obnovení důvěry podniků, respektive investorů, pro sektor ostatních finančních služeb je hlavní výzvou získat důvěru spotřebitelů. České a slovenské banky, jejichž hospodaření nebylo během krize významně zasaženo, vykazují vysokou kapitálovou přiměřenost. Společně s dalšími finančními institucemi proto nepovažují za zásadní výzvu zajištění souladu s předpisy. Poněkud odlišně vnímají situaci v Evropě a USA politické reprezentace a někteří regulátoři finančního trhu, což zřejmě povede ke zpřísnění regulace a vytvoření nových regulačních institucí. Nejméně zásadní jsou v souvislosti s ekonomickým poklesem pro respondenty tyto výzvy: navyšovat kapitál (12 procent), zajistit soulad s předpisy (16 procent), optimalizovat počet zaměstnanců (16 procent).
18 17 II. Zotavení ekonomiky Graf č. 5 OČEKÁVANÉ ZOTAVENÍ EKONOMIKY 45 % 39 % 0 % V prvním pololetí roku % Do konce roku % V roce 2011 V roce 2012 V roce 2013 nebo později Názor na to, ve kterém roce dojde k zotavení ekonomiky, není mezi společnostmi napříč finančním trhem jednotný. Většina respondentů (84 procent) však očekává, že k němu dojde během let 2011 a Žádná ze společností si nemyslí, že k zotavení již došlo, a pouze 10 procent jich předpokládá zotavení do konce letošního roku. Ještě méně dotazovaných předpovídá zotavení ekonomiky až po roce Nejrychlejší zotavení ekonomiky očekávají leasingové společnosti dvě ze tří si myslí, že se tak stane nejpozději do konce roku Graf č. 6 OČEKÁVÁTE, ŽE DOJDE K VYŠŠÍ KONSOLIDACI FINANČNÍHO TRHU? 31 % 16 % Velmi pravděpodobně ano Pravděpodobně ano Pravděpodobně ne 53 % Více než dvě třetiny lídrů českých a slovenských finančních institucí se domnívají, že dojde k vyšší konsolidaci finančního trhu. Nejsilnější je tento názor mezi leasingovými společnostmi a bankami, naopak ostatní finanční instituce jsou v této otázce o něco skeptičtější. Český finanční trh již je poměrně konsolidovaný. Lze tedy předpokládat, že leasingové společnosti a banky hovoří spíše o konsolidaci na evropské úrovni.
19 II. Zotavení ekonomiky 18 Většina finančních institucí očekává zotavení ekonomiky v průběhu let 2011 a 2012.
20 19 II. Zotavení ekonomiky Nejdůležitější faktory pro obnovení ekonomiky: posílení důvěry investorů (78 procent), posílení důvěry spotřebitelů (67 procent), posílení důvěry společností (67 procent). Špičky finančního trhu jasně naznačují, že pro obnovení ekonomiky je důležité zejména posílení důvěry na trhu, a to jak ze strany investorů, tak i spotřebitelů a ostatních společností. Dalším významným faktorem je fungující pracovní trh s větším počtem pracovních příležitostí. I přesto, že kapitálový trh v České republice a na Slovensku není dominantní a většina lídrů finančního trhu není kotovaná na burze, hraje posílení důvěry investorů pro obnovení ekonomiky nejzásadnější roli.
21 II. Zotavení ekonomiky 20 Graf č. 7 NEJDŮLEŽITĚJŠÍ FAKTORY PRO OBNOVENÍ EKONOMIKY* Posílení důvěry investorů 18 % 27 % 33 % = 78 % Posílení důvěry spotřebitelů 24 % 16 % 27 % = 67 % Posílení důvěry společností 16 % 20 % 31 % = 67 % Více pracovních příležitostí 18 % 22 % 25 % = 65 % Snadnější přístup společností ke kapitálu 16 % 24 % 24 % = 64 % Vyšší výdaje spotřebitelů 16 % 10 % 33 % = 59 % Stabilizace automobilového průmyslu 6 % 10 % 31 % = 47 % Vyšší výdaje společností 6 % 6 % 35 % = 47 % Měnová politika 8 % 12 % 20 % = 40 % Stabilizace stavebního průmyslu 6 % 12 % 20 % = 38 % Vývoj nových produktů, služeb a trhů 10 % 18 % 8 % = 36 % Stabilizace trhu nemovitostí 6 % 2 20 % = 28 % Efektivní regulace % = 26 % Vládní výdaje na stimulaci ekonomiky 8 % 2 16 % = 26 % Nejdůležitější Snadnější dostupnost spotřebitelských úvěrů 4 % 2 10 % = 16 % Druhý nejdůležitější Třetí nejdůležitější *Nejdůležitější = 10 na škále 1 10 / Druhý nejdůležitější = 9 na škále 1 10 / Třetí nejdůležitější = 8 na škále 1 10 Pro konkrétní sektory jsou důležité také následující faktory: pro sektor bank stabilizace automobilového průmyslu, pro leasingové společnosti i stabilizace stavebního průmyslu, pro ostatní finanční instituce snadnější přístup společností ke kapitálu a vyšší výdaje společností. I když na celosvětovou finanční krizi měly vliv zejména problémy na trhu nemovitostí, v České republice a na Slovensku je pro obnovení ekonomiky důležitější stabilita automobilového a stavebního průmyslu. Přesto, že se stát snaží finanční trh ovlivňovat svou měnovou politikou a regulací, dotazované společnosti tyto snahy nepovažují pro obnovení ekonomiky za zásadní. Za faktory nejméně důležité pro obnovu ekonomiky respondenti označují: snadnější dostupnost spotřebitelských úvěrů, vládní výdaje na podporu ekonomiky, efektivní regulaci státu. Mezi dalšími důležitými faktory uvádějí například: fiskální politiku státu (ČR), stabilitu daňového prostředí (ČR), konsolidaci veřejných financí (SR). Finanční lídři v ČR a SR vidí stabilizaci automobilového a stavebního průmyslu jako důležitější faktor pro obnovení ekonomiky než stabilizaci trhu nemovitostí.
22 21 II. Zotavení ekonomiky Graf č. 8 POZICE SPOLEČNOSTÍ NA POČÁTKU EKONOMICKÉHO POKLESU SÍLA NEGATIVNÍHO EKONOMICKÉHO P NA SPOLEČNOSTI 8,33 8,27 7,67 5,00 3,75 Banky Leasingové společnosti Ostatní finanční instituce Většina společností hodnotí svou pozici na začátku krize jako silnou. Většinu zúčastněných společností ekonomický pokles nezaskočil a zpravidla se nacházely v dostatečně stabilní situaci na to, aby se s ním dokázaly vyrovnat. Svou pozici na začátku ekonomického poklesu hodnotí většinou jako silnou. Nejpozitivnější je hodnocení leasingových společností, následují ostatní finanční instituce a banky. Krize se na českém a slovenském finančním trhu začala projevovat spíše zprostředkovaně. Významný propad světové poptávky po zboží, službách a investicích se promítl do klíčových odvětví českého a slovenského exportu automobilového a elektrotechnického průmyslu.
23 II. Zotavení ekonomiky 22 VLIVU OKLESU SCHOPNOST SPOLEČNOSTÍ VYUŽÍT EKONOMICKÉHO OŽIVENÍ 8,17 8,08 7,47 4,33 Spíše než výrazné ztráty zaznamenaly společnosti pokles likvidity na mezibankovním trhu a nárůst rizikové přirážky v souvislosti se snížením bonity klientů. Důležitá je i skutečnost, že se český a slovenský trh s finanční krizí vyrovnal bez zásadních státních subvencí a mimořádných opatření. Protože většina respondentů hodnotí svou výchozí pozici na začátku krize jako poměrně silnou, jen na málo z nich měl dosavadní ekonomický pokles výrazný negativní vliv. Nejvíce ovlivnil leasingové společnosti, a to i přesto, že svou pozici na jeho začátku hodnotí nejlépe. Nejmenší negativní vliv na svou společnost a obchodní činnost naopak uvádějí banky.
24 23 II. Zotavení ekonomiky Leasingové společnosti jsou obecně vystaveny negativním vlivům více než banky. Ekonomický pokles se přímo projeví na schopnosti jejich klientů splácet leasingové splátky. Navíc mají mnohem nižší diverzifikaci portfolia a na rozdíl od bank je nechrání ani polštář v podobě výnosů z poplatků. V sektoru ostatních finančních institucí se vliv ekonomického poklesu na obchodní činnost liší v závislosti na konkrétní oblasti podnikání i mezi jednotlivými společnostmi. Ke zmírnění dopadu ekonomické krize přispěla i okamžitá opatření, jež na podporu svých finančních institucí přijaly lokální vlády některých mezinárodních institucí působících na českém nebo slovenském finančním trhu. Jen přibližně desetina finančních lídrů si nemyslí, že jsou dostatečně silní na to, aby dokázali využít ekonomického růstu. Jedním z důvodů, proč finanční trh v České republice a na Slovensku nepocítil celosvětovou finanční krizi tak silně jako ve většině vyspělých zemí, je i jeho celkový charakter a struktura služeb. České a slovenské finanční instituce oproti zahraničí tolik nepoužívají rizikové finanční produkty a zpravidla disponují vyšším poměrem vkladů k poskytnutým úvěrům. Řada z nich mohla profitovat z rostoucí nejistoty klientů a související preference jednodušších a srozumitelných finančních produktů, jako jsou klasické úvěry, před finančními inovacemi, které ve větší míře využívaly finanční instituce v zahraničí. Drtivá většina lídrů finančního trhu se domnívá, že jsou schopni využít potenciál ekonomického oživení ve svůj prospěch. Nejoptimističtější jsou v tomto ohledu banky. Následují leasingové společnosti, a to i přesto, že vliv ekonomického poklesu na svou obchodní činnost hodnotily nejhůře. Ostatní finanční instituce se také cítí relativně silné na to, aby dokázaly využít růstu ekonomiky. Celkově nejsou ve vnímání vlastní pozice při oživení ekonomiky mezi lídry finančního trhu velké rozdíly. Pouze 12 procent zúčastněných společností (navíc jen v České republice) si nemyslí, že jejich pozice je dostatečně silná na to, aby mohly oživení využít.
25 II. Zotavení ekonomiky 24 Graf č. 9 SNÍŽILA SE S EKONOMICKÝM POKLESEM SCHOPNOST VAŠÍ SPOLEČNOSTI ZAJISTIT FINANCOVÁNÍ NEBO NAVYŠOVAT 10 % KAPITÁL? 21 % Snadný přístup ke kapitálu je důležitým faktorem pro obnovení ekonomiky. Ano Ne Nemohu s jistotou říci 69 % Více než dvě třetiny dotazovaných společností se nedomnívají, že se s ekonomickým poklesem snížila i jejich schopnost zajistit financování nebo navyšovat kapitál. Protože pro 63 procent z nich je snadnější přístup společností ke kapitálu jedním z nejdůležitějších faktorů pro obnovení ekonomiky (viz graf č. 7), je důležité, aby tomu tak bylo i v příštích letech. Nejmenší problém se zajištěním financování měly banky. Peníze na mezibankovním trhu byly sice po nějakou dobu hůře dostupné nebo dražší, ale snížení schopnosti zajistit si dostatek financí banky nezaznamenaly. Díky striktnímu oddělení hospodaření mateřských a dceřiných společností nemohlo ani docházet k odlivu kapitálu v rámci skupiny do zahraničí. Důležitou roli v tomto ohledu sehrál i dozor České národní banky a Národní banky Slovenska. Regulátorem zesílené kontroly domácích finančních subjektů zamezily převodům likvidních prostředků v rámci skupiny. Zajistit si financování nebo navyšovat kapitál je nyní kvůli ekonomickému poklesu těžší podle 21 procent společností, 10 procent to nedokáže s jistotou říci.
26 25 II. Zotavení ekonomiky Graf č. 10 STRATEGICKÉ ZAMĚŘENÍ SPOLEČNOSTÍ V OBLASTI NÁKLADŮ Strategicky se finanční instituce zaměřují spíše na investice než na úsporu nákladů. 100 % Úspora nákladů 100 % Investice s cílem dlouhodobého růstu V otázce strategického zaměření do budoucnosti se respondenti přiklánějí spíše na stranu investic s cílem dlouhodobého růstu než k úspoře nákladů. Tento trend však výrazně nepřevažuje, i úspora nákladů je pro firmy ze strategického hlediska významná. Jaká úsporná opatření společnosti provedly a jaká plánují, ukazuje graf č. 11. U leasingových společností a ostatních finančních institucí se zdá být strategické zaměření na investice o něco významnější než u bank.
27 II. Zotavení ekonomiky 26 Graf č. 11 PŘIJATÁ A PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ V REAKCI NA EKONOMICKÝ POKLES ÚSPĚŠNOST PROVEDENÝCH OPATŘENÍ* Snížit počet zaměstnanců 53 % 10 % 2 = 65 % 8,44 Vytvořit, případně upravit plán řízení rizik 43 % 33 % 10 % = 86 % 8,33 Omezit výdaje na marketing a reklamu 33 % 8 % 10 % = 51 % 7,50 Zbavit se neziskových nebo méně klíčových obchodních činností 27 % 10 % 22 % = 59 % 8,36 Zavést nebo více využívat outsourcing 22 % 22 % 20 % = 64 % 6,50 Omezit zaměstnanecké benefity 20 % 8 % 10 % = 38 % 6,70 Navýšit kapitál 16 % 10 % 6 % = 32 % 8,50 Zavést IT řešení, jež sníží provozní výdaje 10 % 53 % 14 % = 77 % 6,67 Omezit kapitálové výdaje 10 % 14 % 18 % = 42 % 8,00 Uzavřít některé pobočky 10 % 6 % 10 % = 26 % 8,80 Zkrátit pracovní dobu nebo snížit platy 10 % 2 = 12 % 7,40 Restrukturalizovat dluh 6 % 10 % 4 = 20 % 9,67 Omezit investice do výzkumu a vývoje Požadovat čerpání neplaceného volna 6 % 6 % = 12 % = 6 % Již jsme provedli Nyní provádíme Zvažujeme/Plánujeme 8,00 9,00 *Nejúspěšnější = 10 na škále 1 10 Jako zásadní výzvy v souvislosti s ekonomickým poklesem vnímají účastníci průzkumu spíše strategické otázky (řízení rizik, snahu nalézt nové zdroje výnosů nebo přizpůsobování se změnám v poptávce zákazníků) a i dlouhodobě se zaměřují více na investice s cílem růstu. Přesto jako první provedly společnosti spíše okamžitá úsporná opatření v podobě optimalizace nákladů. Konkrétně se jednalo o snížení počtu zaměstnanců (další snižování už zvažuje jen minimum společností), omezení výdajů na marketing a reklamu a o redukci zaměstnaneckých benefitů. Významným strategickým opatřením, na které se respondenti zaměřili, je tvorba nebo aktualizace plánu řízení rizik. Důvodem je nejspíš již zmiňovaný fakt, že selhání právě v této oblasti stálo u zrodu celosvětové finanční krize. Postupně se také společnosti začínají zbavovat méně klíčových obchodních činností (nebo je alespoň omezují) a snaží se více využívat outsourcing. Opatření provedená v souvislosti s ekonomickým poklesem směřovala hlavně k nákladové optimalizaci. Ke své budoucnosti přistupují společnosti proaktivně. Provedly nebo se chystají provést některá koncepční opatření, jako je další efektivní využívání zdrojů nebo zavádění IT řešení. Dále se chtějí například zaměřit na zvýšení efektivity prodeje, snažit se využít dostupnějších obchodních prostor a proniknout do netradičních odbytových oblastí. Všechna opatření, která společnosti přijaly v reakci na ekonomický pokles, se ukázala být poměrně úspěšná (průměr 8,06 na škále od 1 do 10).
28 27 II. Zotavení ekonomiky Úspěšnost všech prováděných opatření je poměrně vysoká. I další opatření (neuvedená v grafu), která účastníci průzkumu ve snaze přizpůsobit se ekonomickému poklesu provedli, byla podle jejich hodnocení úspěšná. Jednalo se jak o strategická rozhodnutí, například změnu v zaměření společnosti, její restrukturalizaci, zavedení nových distribučních kanálů nebo změnu ceny produktů, tak i o jednorázová úsporná opatření, jako je sloučení některých pracovišť nebo dočasné využití volných kapacit v rámci různých útvarů. Vedle zavedení IT řešení, jež mají snížit provozní výdaje, hodnotily společnosti jako nejméně úspěšná opatření omezení zaměstnaneckých benefitů a využívání outsourcingu. I tyto kroky však získaly poměrně vysokou průměrnou hodnotu v rozmezí šesti až sedmi bodů na škále od 1 do 10.
29 II. Zotavení ekonomiky 28 Graf č. 12 DŮLEŽITÉ KONKURENČNÍ VÝHODY PRO UDRŽENÍ DLOUHODOBÉHO RŮSTU* Efektivní řízení marketingových kampaní 6,8 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0 Schopnost reagovat na změnu 9,0 9,0 Kvalitní zákaznické služby Všechny uvedené konkurenční výhody považují finanční instituce za velmi důležité pro dlouhodobý růst. Použití nových technologií, inovace 7,2 *Nejdůležitější = 10 na škále 1 10 Pro udržení dlouhodobého růstu považují lídři ve finančním sektoru za klíčové konkurenční výhody zejména schopnost reagovat na změnu a poskytovat kvalitní zákaznické služby. Důvěra společností ve vlastní schopnost reakce na změnu potvrzuje, že jsou v dobré pozici, aby mohly využít ekonomické oživení ve svůj prospěch (viz graf č. 8). I když v hodnocení uvedených konkurenčních výhod panuje napříč sledovanými sektory finančního trhu většinou shoda, použití nových technologií a inovace vnímají jako důležitou konkurenční výhodu především ostatní finanční instituce. Pro leasingové společnosti je nejméně důležité efektivní řízení marketingových kampaní. Některé banky uvádějí i další strategické konkurenční výhody například kvalitu zaměstnanců nebo schopnost využít synergii v rámci skupiny. Lídři finančního trhu sází také na schopnost inovace distribučních kanálů a celkovou snahu odlišit se od konkurence.
30 29 II. Zotavení ekonomiky Graf č. 13 PLÁNOVANÉ VÝZNAMNÉ ROZVOJOVÉ INVESTICE (Q2/2010 Q2/2011) Nad 50 mil. CZK mil. CZK mil. CZK 2 10 mil. CZK V této oblasti investice neplánujeme ICT 25 % 4 % 10 % 24 % 37 % Marketing 20 % 8 % 14 % 27 % 31 % Rozšíření produktového portfolia 4 % 4 % 18 % 35 % 39 % Rozvoj pobočkové sítě 10 % 4 % 4 % 23 % 59 % Rozvoj zaměstnanců 6 % 4 % 16 % 43 % 31 % Zahraniční expanze 0 % 0 % 0 % 4 % 96 % Řízení rizik 0 % 2 % 26 % 33 % 39 % Regulatorika a compliance 0 % 0 % 14 % 35 % 51 % Graf č. 14 PŘEDPOKLÁDANÁ VÝŠE INVESTIC V MIL. CZK (Q2/2010 Q2/2011)* * Předpokládaná výše investic je vypočítána jako odhad střední hodnoty pro jednotlivé intervaly investic, tj. 50 mil. CZK, 40 mil. CZK, 20 mil. CZK, 5 mil. CZK ICT Marketing Rozšíření produktového portfolia Rozvoj pobočkové sítě Rozvoj zaměstnanců Zahraniční expanze Řízení rizik Regulatorika a compliance Nad 50 mil. CZK mil. CZK mil. CZK 2 10 mil. CZK Nejvíce společností plánuje menší investice v řádu dvou až deseti milionů CZK, a to zejména do rozvoje zaměstnanců, regulatoriky, řízení rizik a rozšíření produktového portfolia. Nejvyšší částky hodlají firmy v příštím roce investovat do informačních a komunikačních technologií (ICT) a marketingu.
31 II. Zotavení ekonomiky 30 V oblasti investic se ukazují rozdíly ve velikosti jednotlivých hráčů na finančním trhu. Většina lídrů investuje v různých objemech téměř do všech sledovaných oblastí. V sektoru bank jsou přitom investice nejvyšší. Výjimkou je rozvoj pobočkové sítě, do nějž 60 procent finančních institucí žádné investice neplánuje. Přesto společnosti, které do této oblasti investovat hodlají, mají připraveny poměrně vysoké částky. Největší investice se chystají do ICT a marketingu. U leasingových společností i ostatních finančních institucí jsou investice nižší a určené spíše pro konkrétní oblasti podle jejich zaměření. Obě skupiny plánují investovat do ICT a marketingu, leasingové společnosti i do rozvoje svých zaměstnanců a produktového portfolia. Kromě uvedených kategorií chtějí finanční lídři investovat i do optimalizace distribučních procesů a prevence proti podvodům. Většina dominantních subjektů na domácím finančním trhu jsou dceřiné společnosti nadnárodních skupin. O tom, že téměř veškerá jejich pozornost se soustřeďuje na domácí trh, svědčí fakt, že nejméně se respondenti v celkovém součtu chystají investovat do zahraniční expanze. Nijak vysoké částky nemusejí firmy vydat ani na oblast regulatoriky a compliance.
32 31 III. Vliv přijetí eura na Slovensku III. Vliv přijetí eura na Slovensku
33 III. Vliv přijetí eura na Slovensku 32 Graf č. 15 JAKÝ VLIV MĚLO NEDÁVNÉ PŘIJETÍ EURA NA SLOVENSKOU EKONOMIKU? 14 % 86 % Zhoršilo dopad krize Pomohlo zmírnit dopad krize Drtivá většina dotazovaných společností vnímá z pohledu slovenské ekonomiky zavedení eura pozitivně. Pomohlo podle nich ztlumit dopad krize na domácí ekonomiku, zejména díky odstranění kurzového rizika spojeného se slovenskou korunou. Graf č. 16 JAKÝ VLIV MĚLO NEDÁVNÉ PŘIJETÍ EURA NA VAŠI SPOLEČNOST? 29 % Graf č. 17 JAKÝ VLIV BUDE MÍT PŘIJETÍ EURA NA RYCHLÉ UZDRAVENÍ VAŠÍ SPOLEČNOSTI? 29 % 42 % 71 % Nemá žádný vliv 29 % Nemělo žádný vliv Brzdí uzdravení Zhoršilo dopad krize Zvyšuje šanci na rychlejší uzdravení Dopad zavedení eura na jejich společnost naopak většina respondentů hodnotí negativně. Projevil se v podobě jednorázových nákladů spojených se zavedením společné evropské měny a také poklesem příjmů z obchodování s devizami. Názor, nakolik euro pomůže urychlit oživení ekonomiky, je vcelku vyrovnaný. Euro na jedné straně pomáhá stabilitě ekonomiky odstraněním kurzového rizika, na druhé straně však absence devalvující měny znevýhodňuje exportéry oproti zemím, které jednotnou měnu nemají a jejichž měna oslabila. Tento efekt je však možné hodnotit jako krátkodobý s menším vlivem na vývoj ekonomiky, než má stabilita směnného kurzu.
34 33 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko
35 Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko 34 O STUDII Studie Banking Executive Survey 2010 shrnuje výsledky prvního česko-slovenského průzkumu trhu finančních a bankovních služeb. Průzkumu se zúčastnilo 51 subjektů: společnosti z bankovního sektoru, společnosti z dalších příbuzných sektorů, externí distribuční sítě bankovních produktů. V hodnotě celkových aktiv představují respondenti 71 procent tohoto segmentu trhu. Sběr dat proběhl v první polovině roku 2010, oslovené subjekty své údaje poskytly prostřednictvím tištěného či elektronického dotazníku, u vybraných společností jsme realizovali osobní interview. Účast v průzkumu byla anonymní a získané výstupy obsahují pouze souhrnné statisticky upravené údaje. Předložené výsledky poskytují informace o sledovaných segmentech trhu, který pro účely této studie dělíme na banky (retailové, korporátní a hypoteční), leasingové společnosti a ostatní finanční instituce (stavební spořitelny, společnosti nabízející spotřebitelské financování a makléřské společnosti). KONTAKTY: PETR BUČÍK Partner KPMG Česká republika pbucik@kpmg.cz PAVEL ZÁVITKOVSKÝ Partner KPMG Česká republika pzavitkovsky@kpmg.cz RUDOLF SEDMINA Partner KPMG Slovensko rsedmina@kpmg.sk
36 kpmg.cz Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření. KPMG and the KPMG logo are registered trademarks of KPMG International Cooperative ( KPMG International ), a Swiss entity KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative ( KPMG International ), a Swiss entity. Design a produkce KPMG Česká republika, s.r.o.
Banking Executive Survey 2014 Výsledky za Českou republiku
Výsledky za Českou republiku Zdeněk Tůma, Partner odpovědný za služby pro finanční sektor, KPMG Česká republika Praha 2014 1 Ačkoli se ekonomická situace zlepšila, jsou čeští bankéři konzervativnější než
VíceŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN
ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 DUBEN 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru
VíceŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN
ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB
VíceObsah: 1. Úvod Executive summary Hlavní závěry výzkumu Metodika Vzorek respondentů 9
Strana 0 z 10 Obsah: 1. Úvod 2 2. Executive summary 3 3. Hlavní závěry výzkumu 4 4. Metodika 9 5. Vzorek respondentů 9 6. Organizátoři a partneři, realizační tým 10 Strana 1 z 10 1. Úvod Před čtyřmi lety
VíceŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN
ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek
VíceŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN
ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek
VíceŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN
ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek
VíceOČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI
OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci
VíceIndex očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál
Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny
VíceProf. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008
Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita
VíceŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN
ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje názory
VíceJsou malé a střední podniky na cestě z krize?
Citibank Europe plc, organizační složka Jsou malé a střední podniky na cestě z krize? Praha, 3. prosince 2009 Prezentující Marek Potoma ředitel komerčního bankovnictví Hana Stuchlíková ředitelka marketingu
VíceDiskuzní setkání Stavebního Fóra Český realitní trh v roce 2008 / Komerční nemovitosti. Prosinec 2008 Ondřej Novotný
Diskuzní setkání Stavebního Fóra Český realitní trh v roce 2008 / Komerční nemovitosti Prosinec 2008 Ondřej Novotný Obsah Představení King Sturge Ekonomická situace v České republice v roce 2008 Realitní
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního
VíceŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC
ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2017 ČERVENEC 2017 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru
VíceŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC
ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2014 ČERVENEC 2014 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových
VíceČeskoslovenská obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111
V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý
VícePololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Vydána dne 28. srpna 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ 64948242,
VíceNabídka developerských firem v Praze nestačí pokrývat zájem o nové byty a kanceláře; situace by se měla zlepšit v průběhu příštího roku
Nabídka developerských firem v Praze nestačí pokrývat zájem o nové byty a kanceláře; situace by se měla zlepšit v průběhu příštího roku Praha, 30. listopadu V roce 2018 navýší developerské společnosti
VíceSlužby pro sektor dopravy
Služby pro sektor dopravy Kudy vede cesta? kpmg.cz Celý svět je v pohybu a firmy, které působí v dopravním sektoru, s ním. Odvětví dopravy tvrdě zasáhla hospodářská recese čelí nejen legislativním a daňovým
VíceBanking Executive Survey 2012
Banking Executive Survey 2012 Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko kpmg.com/cee KPMG in Central and Eastern Europe Obsah Předmluva 3 Úvod 4 Shrnutí 6 Současná situace v bankovním
VíceZpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská
VíceOtázka č. 2: Ekonomická analýza banky, analýza aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.
Otázka č. 2: Ekonomická analýza banky, analýza aktiv, pasiv, nákladů a výnosů. je součástí kontrolního systému v bankách a podstatná část bank. řízení je kontrola průběhu bankovních činností z ekonomického
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
VíceKomentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice
Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice Expertní pohled PricewaterhouseCoopers Česká republika ; 1 Přestože ekonomika České republiky nadále
VíceNARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU?
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/24 vydáno dne 5. 4. 24 NARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU? Téměř polovina občanů (46 %) se domnívá, že česká ekonomika
VíceTel.: +420 225 335 967 Tel.: +420 224 232 650 Mobil: +420 731 627 166 Mobil: +420 777 791 878
Ernst & Young Karlovo nám. 10 120 00 Praha 2 www.ey.com/cz Tisková zpráva Lenka Čermáková Roman Pavlík Ernst & Young Fleishman Hillard Tel.: +420 225 335 967 Tel.: +420 224 232 650 Mobil: +420 731 627
VíceRetailové bankovnictví ve střední a východní Evropě: Benefit krize:
Retailové ve střední a východní Evropě: Benefit krize: zvýšení efektivnosti Studie Praha, 13. listopadu 2014 Efma a Roland Berger připravili studii s cílem identifikovat, jakým způsobem banky čelily krizi
VíceNebankovní financování v ČR a v EU: Boom před námi Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Cyrrus
Nebankovní financování v ČR a v EU: Boom před námi Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Cyrrus 1 Finanční krize zasáhla tíživěji malé a střední podniky Světová finanční krize a jejích důsledky obrátily pozornost
VíceTisková zpráva 15. 03. 2011. 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění
Tisková zpráva 15. 03. 2011 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění Setrvalý růst obratu Prudký pokles škodní kvóty Obnova dynamiky pozitivních výsledků Posílení
VícePrůzkum HK ČR: Malí a střední podnikatelé zhoršují prognózu svého budoucího vývoje
Tisková zpráva Průzkum HK ČR: Malí a střední podnikatelé zhoršují prognózu svého budoucího vývoje Praha, 8. dubna 2013 Aktuální průzkum Hospodářské komory České republiky (HK ČR) zaměřený na podnikatelskou
VíceBudoucnost exportního financování. Stavební fórum 26. září 2012
Budoucnost exportního financování Stavební fórum 26. září 2012 AGENDA, CÍLE AGENDA Úvod Budoucnost EF z pohledu bankovního sektoru a EGAP Právní aspekty EF Vazba EF a stavebnictví Zkušenosti exportérů
Více4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice
4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých
VíceOsmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů
Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování
VíceKB POVINNÝ KONZERVATIVNÍ FOND
KB POVINNÝ KONZERVATIVNÍ FOND Fond v kontextu nepříznivého dění na dluhopisových trzích poklesl Zápornou výkonnost zaznamenaly všechny nejkonzervativnější fondy v odvětví Na výkonnosti se negativně odrazil
VícePrognóza jaro 2013: Ekonomika EU se pomalu zotavuje z dlouhotrvající recese
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 3. května 2013 Prognóza jaro 2013: Ekonomika EU se pomalu zotavuje z dlouhotrvající recese Po recesi, kterou se vyznačoval rok 2012, by se měla ekonomika EU v první
VíceZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 2007 CITCO Finanční trhy a.s. Deviza pro Váš obchod
ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 2007 Deviza pro Váš obchod Obsah Úvodní slovo výkonné ředitelky... 1 Profil společnosti... 3 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů... 5 Nejvýznamnější události roku 2007... 7 Hospodářské
VíceTRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ
TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti
VíceRealistický pohled na pražský realitní rok 2010
Tisková zpráva Realistický pohled na pražský realitní rok 2010 Praha 9. prosince 2010 - Průměrné prodejní ceny bytu klesaly Staví se více malých bytů Ceny pozemků v Praze a nejbližším okolí stagnují nebo
VíceKonsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007
Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 30. květen 2007 PEGAS NONWOVENS SA s potěšením oznamuje své konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí roku 2007
VícePEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010
PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku
VíceInvestiční životní pojištění
Přehled fondů ČSOB - konzervativní fond Opatrný investor, který nerad riskuje a požaduje mírně převýšit výnosy z termínovaných vkladů u bank. ČSOB růstový fond Opatrný investor, který je ovšem ochoten
VíceRodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013
Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé
VíceJarní prognóza pro období : na cestě k pozvolnému oživení
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Jarní prognóza pro období 2012 2013: na cestě k pozvolnému oživení Brusel 11. května 2012 Po poklesu produkce koncem roku 2011 se odhaduje, že hospodářství EU je v současné
VíceWebinář. Prosinec Patrik Hudec, Fund Portfolio Management. Generali Investments CEE Webinář
Webinář Prosinec 2018 Patrik Hudec, Fund Portfolio Management Generali Investments CEE Webinář Obsah 2 SEKCE I Nejdůležitější události uplynulých týdnů Přehled vývoje hlavních ekonomik a politik centrálních
VíceMěření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 114. měření (říjen 2008)
Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 114. měření (říjen 2008) Do říjnového průzkumu IOFT zaslalo svoje predikce budoucího vývoje inflace a dalších ukazatelů devět domácích a jeden zahraniční
VíceMěření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 98. měření (červen 2007)
Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 98. měření (červen 2007) Do červnového průzkumu inflačních očekávání finančního trhu zaslalo svoje predikce budoucího vývoje inflace a dalších indikátorů
VíceTisková konference ČNB
Zpráva o finanční stabilitě 2018/2019 Tisková konference ČNB Jiří Rusnok, guvernér Jan Frait, ředitel sekce finanční stability Praha, 23. května 2019 Změny v komunikaci výsledků jednání bankovní rady o
VíceStav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku
Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace
VíceZimní prognóza na období : postupné zdolávání překážek
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 22. února 2013 Zimní prognóza na období 2012 2014: postupné zdolávání překážek Zatímco podmínky na finančním trhu v EU se od loňského léta výrazně zlepšily, hospodářská
VícePOLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5
POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. 150 00 Praha 5 Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti tuto
VíceTisková zpráva. BASF: Podstatně vyšší zisky v odvětví chemických látek, segment Oil & Gas je výrazně pod úrovní čtvrtletí předchozího roku
Tisková zpráva BASF: Podstatně vyšší zisky v odvětví chemických látek, segment Oil & Gas je výrazně pod úrovní čtvrtletí předchozího roku 1. srpna 2016 Silvia Tajbliková BASF spol. s.r.o. Tel: +421 2 58
VíceOBSAH: 1. Úvod 2. 2. Hlavní závěry výzkumu 3. 3. Detailní výsledky výzkumu 5
Strana 0/16 OBSAH: 1. Úvod 2 2. Hlavní závěry výzkumu 3 3. Detailní výsledky výzkumu 5 3.1 PREDIKCE VÝVOJE MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ PRO OBDOBÍ 2015-17 5 3.2 PREDIKCE VÝVOJE MIKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ
VíceMěření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 124. měření (srpen 2009)
Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 124. měření (srpen 2009) Do srpnového šetření IOFT zaslalo své predikce šest domácích a jeden zahraniční analytik. Očekávaný nárůst cenové hladiny se
VíceBAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019
Zvyšování bezpečnosti, kvality a efektivity ve zdravotnictví Průzkum mezi řediteli nemocnic ve Slovenské republice a v České republice BAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019 METODIKA PRŮZKUMU Sběr dat Kvantitativní
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu
VícePRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F
Praha, 6. listopadu 2008 PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F Objem prostředků svěřených do péče Skupiny ČSOB: 714,1 mld. Kč (10% růst) Objem úvěrů poskytnutých
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE 1. Povinná míra rezerv je: a) procento z depozit, které komerční banka musí držet u centrální banky b) rezerva, kterou si komerční banka nechává pro případ okamžitých
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ
Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním
VíceKonsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA)
1 z 6 27.5.2011 10:22 AAA AUTO Úvod» IR zprávy a oznámení (vnitřní informace)» Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA) Konsolidované neauditované
VíceČeská ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru
Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky
VícePočet firem s optimistickou prognózou kolísá
Tisková zpráva Průzkum: Malé a střední firmy hodnotí svou situaci stále příznivě, růst optimismu se však zastavil Praha, 18. října 2011 Malé a střední firmy v Česku hodnotí svou ekonomickou situaci v posledním
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
Vícerepublikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010
Přijetí eura Českou republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010 Obsah O čem vypovídají analýzy sladěnosti Vybrané
VíceZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 2006 CITCO Finanční trhy a.s. Deviza pro Váš obchod
ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 2006 Deviza pro Váš obchod Obsah Úvodní slovo výkonné ředitelky... 1 Profil společnosti... 2 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů... 4 Nejvýznamnější události roku 2006... 6 Hospodářské
VíceII. Vývoj státního dluhu
II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová
VíceOMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?
OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí
VíceIndex očekávání firem: výhled na 1Q 2014 a dál
Index očekávání firem: výhled na 1Q 2014 a dál Představení výsledků výzkumu ČSOB Tiskové materiály Kulatý stůl s novináři restaurace La Republika 7. 1. 2014 Představení výzkumu Charakteristika a hlavní
VícePololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5
Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru
VíceIndex očekávání firem Bojí se firmy a podnikatelé krize?
Index očekávání firem Bojí se firmy a podnikatelé krize? Setkání s novináři 7. listopadu 2018 Hosté dnešního dopoledne Petr Manda Výkonný ředitel útvaru Firemního bankovnictví ČSOB Martin Kupka Hlavní
VíceIV. Měnově politická úvaha a doporučení 1. Měnově politická úvaha Oproti předpokladům zformulovaným pro toto čtvrtletí ve 4. situační zprávě se opožďu
IV. Měnově politická úvaha a doporučení 1. Měnově politická úvaha Oproti předpokladům zformulovaným pro toto čtvrtletí ve 4. situační zprávě se opožďuje okamžik změny trendu čisté inflace. Od května měly
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Banka ČSOB dosáhla v 1. pololetí 2005 zisku 6,2 mld. Kč
Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel: +420 261 351 111 internet: www.csob.cz V Praze dne 29.7.2005 TISKOVÁ ZPRÁVA Banka ČSOB dosáhla v 1. pololetí 2005 zisku
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0655/1. Pozměňovací návrh
6.7.2015 B8-0655/1 1 Bod odůvodnění E E. vzhledem k tomu, že orgány EU zavedly v důsledku finanční krize řadu právních přepisů, jejichž cílem je předejít opětovnému výskytu obdobné krize a vytvořit finančně
VíceRating Moravskoslezského kraje
Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla
VíceVedení účetnictví a mzdové agendy kpmg.cz
Vedení účetnictví kpmg.cz KPMG v České republice Oddělení Vedení účetnictví společnosti KPMG Česká republika poskytuje služby finančního, manažerského a mzdového účetnictví včetně souvisejících poradenských
VíceČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz
1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceEvropské stres testy bankovního sektoru
Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími
VíceWebinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer
1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne
VíceSvětové akcie vstupují na RM-SYSTÉM
Deutsche Telekom AG Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Investice do zahraničních firem v českých korunách? Deutsche Telekom Deutsche Telekom patří mezi největší světové poskytovatele telekomunikačních
Víceeu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O
eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření
VícePředběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2017
REGULATORNÍ OZNÁMENÍ 15. března 2018 Fortuna Entertainment Group N.V. Předběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2017 Amsterdam - Společnost Fortuna Entertainment Group N. V. oznamuje své předběžné
VíceSvět kolem nás se mění. Změní se i pojišťovnictví?
Svět kolem nás se mění. Změní se i pojišťovnictví? Petr Kunzmann 28. března 2017 1 Klíčové faktory (trendy) ovlivňující pojišťovnictví Regulace Regulátoři a dozor Stávající a nová legislativa ESMA ČNB
VíceEkonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka
Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka V mezinárodní spolupráci na bázi CEORG 1 již několik let probíhají paralelně v České
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016 Praha, 31. srpna 2016 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 330 16 326 Ostatní provozní výnosy 2 442 1 635 Náklady -14 366-14 127
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.
VíceJak se české banky připravují na BASEL III
Jak se české banky připravují na BASEL III Jan Kincl (Partner Grant Thornton Advisory) Andrew Dickson (Manager Grant Thornton Advisory) V současné době vzniká detailní podoba regulace BASEL III, její první
VíceSPOLEČNÉ ZÁTĚŽOVÉ TESTY ČNB, EIOPA A POJIŠŤOVEN V ČR. Samostatný odbor finanční stability Sekce dohledu nad finančním trhem
1 SPOLEČNÉ ZÁTĚŽOVÉ TESTY ČNB, EIOPA A POJIŠŤOVEN V ČR Samostatný odbor finanční stability Sekce dohledu nad finančním trhem 216 2 SPOLEČNÉ ZÁTĚŽOVÉ TESTY POJIŠŤOVEN 216 SHRNUTÍ Agregované výsledky společných
VíceKomentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.
Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména
VíceINDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna
INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna Výhled na 2Q 2015 a dále Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Podnikatelé v nejlepší náladě za poslední rok a půl
VíceFinanční trhy, ekonomiky
Finanční trhy, ekonomiky (Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. duben 2017 2 USA: silná spotřebitelská důvěra, trh práce i nemovitostí 2 500 2 000 1 500 US -
VíceLidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci
Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu
VíceI N S I G H T S I D E A S R E S U L T S. Mediální svět v číslech
I N S I G H T S I D E A S R E S U L T S Mediální svět v číslech p. Zopakování již známého, ale často zapomínaného Ekonomika se vyvíjí příznivě, roste, ovšem ne v Evropě Fiskální úsporná politika se přenáší
Více