Informace o stabilizaci interiérû královského paláce hradu Bezdûz

Transkript

1 Informace o stabilizaci interiérû královského paláce hradu Bezdûz Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Dagmar MICHOINOVÁ Obr. 1. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad. Celkov pohled na hrad a vnûj í prûãelí královského paláce. (Foto Václav Girsa, 2004) Obr. 2. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad. Celkov pohled od jihu na snímku z poãáteãních desetiletí 20. století, kdy je tû nebyl královsk palác opatfien novou stfiechou. (Foto archiv NPÚ) 1 1 Viz Dobroslava MENCLOVÁ: âeské hrady, díl první, Praha 1972, s S odstupem ãasu lze kriticky posuzovat nûkteré aspekty puristického restaurování a úprav interiéru kaple (napfiíklad dûsledné odstranûní pûvodní polychromie kamenick ch ãlánkû) ãi nedokonãené adaptace purkrabského paláce na v letní restauraci s ubytovnou ve 30. letech 20. století (s vloïením Ïelezobetonové stropní konstrukce, navíc v nepûvodní poloze a podobnû). Není v ak pochyb, Ïe zastfie ení kaple a palácû Horního hradu plní v znamnou roli pro záchranu hradu. 3 A. CHARVÁTOVÁ, V. PELZLBAUER: Studie regenerace areálu hra- Královsk hrad Bezdûz je vysoce cenûn nejen pro v jimeãné v tvarné a typologické kvality ãi dramatickou skladbu hmot. Monumentalita hradní zástavby spolu se vzácnou dochovaností ranû gotické architektury vytváfiejí neopakovatelnû pûsobivou autentickou atmosféru. Bezdûz, zaloïen Pfiemyslem Otakarem II., je nedílnû spjat s v znamn mi kapitolami na í národní historie a je stále jedním z velmi atraktivních turistick ch cílû. Stále znovu si pfiipomínejme v stiïná slova Dobroslavy Menclové: bezdûzská stavební huè vytvofiila na Bezdûzu nejen sobû, ale i svému královskému stavebníku nesmrteln pomník, jehoï harmonická krása a monumentální pathos budou uchvacovat je tû celé generace v tvarnû vnímav ch divákû. 1 OÏivení ir ího zájmu o zfiíceninu královského hradu má kofieny jiï pfied polovinou 19. století, kdy byla upravena a zpfiístupnûna horní ãást velké vûïe. Na konci 19. století a v poãáteãních desetiletích století 20. lze v areálu zaznamenat dal í aktivity. Úpravy z tûchto posledních dvou staletí provádûné na hradû Bezdûzu, motivované vztahem k jeho v jimeãn m hodnotám a uchováním památky pro dal í generace, mají jiï svou historickou dimenzi. PfiestoÏe v sledky urãit ch zásahû posuzujeme s odstupem ãasu kriticky, nûkteré aktivity mûly pro zachování v znamné památky zcela zásadní dûleïitost. 2 Kladn m vztahem k v znamné památce byla urãována bezpochyby i koncepce pfiipravovaná na poãátku 80. let 20. století, v níï byla plánována ambiciózní rekonstrukce hradu s návratem jeho stûïejních objektû do pûvodní podoby. 3 Od zaãátku 90. let 20. století, po zásadní zmûnû pojetí oprav, probíhaly v rámci areálu úzce cílené záchranné práce, soustfiedûné pfiedev ím na stabilizaci autentické hmoty. Stavebnû- -restaurátorská ãinnost postupovala po mal ch etapách, ale s o to vût ím dûrazem na respektování v povûdní hodnoty hradu a uchování emotivního pûsobení jeho neopakovatelné atmosféry. PfievaÏovalo konzervaãní pojetí oprav se zodpovûdn m zvaïováním kaïdé, byè dílãí rekonstrukce. Po stabilizaci a restaurování dvorních prûãelí severního paláce Horního hradu (tzv. purkrabského paláce) a úpravách jeho interiérû následovala oprava velké vûïe s rekonstrukcí terasy na vrcholu a s restaurátorskou obnovou romantické úpravy vyhlídkové sínû. V dal ích letech se pozornost obrátila na opravu havarijních úsekû pfiístupové cesty, postupnû byla opravena zastavení kfiíïové cesty a fie ena stabilizace ohroïen ch partií zdiva hradních palácû podél pfiístupové komunikace. 4 du Bezdûz, SÚRPMO, Informace k záchrann m aktivitám v areálu hradu v období posledních dvanácti let viz napfiíklad: Václav GIRSA: Obnova dvorních prûãelí purkrabského paláce státního hradu Bezdûz konkrétní pfiíspûvek k diskuzi o konzervaci památek, in: Zprávy památkové péãe 54, 1994, ã. 4; Josef TULC: Konzervace zfiícenin a restaurátorská etika, tamtéï; Václav GIRSA: Obnova a konzervace velké vûïe hradu Bezdûz, in: Zprávy památkové péãe 57, 1997, ã. 9 10; t Ï: K problematice zastfie ení torzální architektury, in: Zfiíceniny historick ch staveb a jejich památková ochrana, pfiíloha Zpráv památkové péãe, 1998; Václav GIRSA, Miloslav HANZL: Rekonstrukce velké vûïe hradu Bezdûz, in: Architekt, 1999, ã. 5; tíï: K obnovû vyhlídkové sínû ve vûïi hradu Bezdûz, in: Historická inspirace, sborník k poctû Dobroslava Líbala, Praha

2 3 12

3 Stanovení priorit pfii plánování záchrann ch prací v rozsáhlém a obtíïnû pfiístupném hradním areálu je s ohledem k rychlému postupu eroze, rozsahu havárií a skromn m finanãním limitûm velmi sloïité. V posledních letech se v raznû zhor il stav obnaïen ch klenebních konstrukcí jiïního paláce Dolního hradu (tzv. templáfiského paláce), naléhavá je potfieba opravy torza severní palácové zástavby Dolního hradu, stabilizaci vyïadují také objekty v ech vstupních bran. Silnû chátrá exteriér královského paláce, kaple, vstupní vûïe a hradebního systému. 5 Nedokonãena zûstala úprava severního prûãelí purkrabského paláce. Vzhledem k alarmujícímu úbytku gotick ch omítek v interiérech královského paláce, zaznamenanému v posledních letech, a hrozbû váïnûj ích havárií byla v roce 2002 zahájena a ve tfiech etapách realizována stabilizace vnitfiní stavební struktury královského paláce zaji tûní a konzervace jeho interiérû. Královsk palác, zaloïen v první etapû v stavby hradu v 50. letech 13. století, je pfiíkladem svébytné stavební typologie s modifikací principu unifikovaného fiazení trojice obytn ch prostorû. PÛvodní pfiemyslovská dispozice byla adaptována fiádem augustiniánû pfied polovinou 17. století a upravována fiádem montserratsk ch benediktinû, ktefií pob vali na hradû aï do 90. let 18. století. Pfii barokních úpravách byla sice pûvodní prostorová skladba v principu respektována, ale ãást klenut ch místností prvního patra byla opatfiena sníïen mi podhledy, nov mi omítkami i v zdobou s tím, Ïe nûkterá vnûj í kruïbová okna byla vybourána a roz ífiena pro zlep ení svûteln ch podmínek interiérû. V rámci barokních adaptací do lo také k vybudování podélného traktu zdûné pavlaãe pfii dvorní fasádû, umoïàující pfiím vstup do jednotliv ch interiérû paláce a spojení s purkrabsk m palácem na protilehlé stranû nádvofií. Dílãí úpravy té doby se t kaly oken, portálû a systému vytápûní, pfiiãemï kvûli zobytnûní pfiízemí do lo téï k proraïení nov ch oken do vnûj í obvodové stûny a k dal ím úpravám. V dobû barokní byla také obnovena stfiecha nad královsk m palácem a nad kaplí. Pobyt montserratského fiádu na hradû skonãil v roce 1789, kdy císafi Josef II. klá ter zru- il. Zpustl palác, zbaven stfiech, odolával celé 19. století povûtrnostním vlivûm. Dodateãnû vloïené konstrukce, komunikaãní kfiídlo dvorního traktu a v zdoba ucelené barokní fáze byly postupnû rozebrány a zniãeny. AÏ na úpravy pevnû ukotvené a svázané se stfiedovûk m zdivem zanikla z velké ãásti podstata barokní adaptace jiï v prûbûhu 19. století. Roku 1911 zaãaly na Bezdûzu intenzivnûj í záchranné práce. Postupnû do lo k novému zastfie ení kaple, následnû i královského paláce. Pro uchování paláce a jeho autentické, byè torzální v bavy sehrálo jeho zastfie ení (minimálnû tfietí v pofiadí) velmi v znamnou roli jako bezpeãná ochrana proti masivnímu zatékání do jeho dispozice a konstrukcí. Ve 30. letech 20. století byla vztyãena nová stfiecha také nad purkrabsk m palácem. 6 4 Obr. 3. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. V kápích kfiíïové klenby západní obytné místnosti se dochovaly prakticky v plném rozsahu ranû gotické omítky. Ve spodní ãásti snímku je patrné napojení Ïebrové klenby na tûleso krbu a zpûsob zvût ení gotického okenního otvoru v dobû barokní. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 4. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. od prostoru s párem kfiíïov ch kleneb. Pohled na stûnu s rezidui barokní úpravy interiéru se sníïen m stropem. Pfii této úpravû byla odsekána spodní ãást krbu, v bûhy kleneb a s v jimkou jednoho Ïebra s vrchlov m svorníkem byla zároveà odstranûna i Ïebra s hru - kov m profilem. Cihelné zdivo pravé, v té dobû roz ífiené okenní palety vãetnû vloïeného záklenku se jiï zfiítilo. V partii pod torzem krbu je patrná plocha barokní omítky se zbytky nástûnné malby a profilované fiímsy pod druhotnû vloïen m zanikl m ploch m stropem. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 5. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. od prostoru s párem kfiíïov ch kleneb. PozÛstatek gotického prevetu ve paletû upravovaného okenního otvoru v jiïní obvodové stûnû s nálezy architektonick ch ãlánkû. (Foto Václav Girsa, 2003) 5 V této souvislosti stojí za pfiipomenutí nejen eroze a odpadávání zbytkû gotick ch omítek na dvorním prûãelí královského paláce a kaple ãi omítek z vnitfiní strany hradebního systému, ale téï alarmující ohroïení rozsáhlej ích ploch stfiedovûk ch omítek na vnûj- ích, velmi obtíïnû dostupn ch prûãelích staveb. 6 K stavebnímu v voji a historii hradu viz zejména Dobroslav LÍBAL, Milada VILÍMKOVÁ, Marie HEROUTOVÁ, Alena LI KOVÁ: NKP hrad Bezdûz, okres âeská Lípa Stavebnû historick prûzkum, SÚRPMO, 1983, nepublikovan strojopis. Souhrnn pfiehled základní literatury viz Tomá DURDÍK: Encyklopedie ãesk ch hradû, Praha

4 Na rozdíl od vnitfiku královské kaple, kterému byla vûnována pozornost jiï na sklonku 19. století, zûstaly interiéry královského paláce i po celé 20. století prosty jak chkoliv úprav, kromû minimálních stavebních zásahû v pfiízemí (provizorní zazdívky vnûj ích oken). Královsk palác, zbaven horizontálních dfievûn ch konstrukcí, s torzálním stavem vnitfiního ustrojení a s neuzavfien mi interiéry (absence v plní okenních i dvefiních otvorû) zûstával i nadále torzální architekturou. Negativní dûsledky pfiímého pûsobení povûtrnosti na hmotnou podstatu paláce sice nové zastfie ení velmi radikálnû omezilo, s ohledem k extrémním klimatick m podmínkám, násoben m exponovanou polohou hradu, v ak samozfiejmû zcela nezastavilo. Nic na tom nemûní fakt, Ïe stfiedovûké zdivo hradu je mimofiádnû pevné (pouïití místního znûlce) a Ïe pûvodní malty, zejména gotické omítky, vykazují mimofiádnou pevnost. Klenební systém je jiï dlouhé období chránûn, av ak vûtrem smûrované de Èové sráïky, mlhy, sníh a mrazové cykly pûsobí erozivnû i na ãást vnitfiních konstrukcí a autentick ch materiálû. Kondenzaãní námrazy pokr vají v zimním období nezfiídka ve keré stûny interiérû. Tyto skuteãnosti, ale zejména viditelné projevy dramatického zhor ení technického stavu interiérû v posledních letech (odpadání vzácn ch omítek, uvolnûné ãásti zdiva a nadpraïí otvorû, rozpad cihelného materiálu a podobnû) byly impulsem k urychlení celkové konzervace po dlouhá staletí neudrïovan ch materiálû a konstrukcí. V posledních letech je pfii opravách hradu respektována památková koncepce, jeï klade dûraz na maximální ochranu originální hmotné substance. Konzervaãní pfiístup by mûl b t upfiednostnûn i pfii v ech v hledov ch opravách. Pfiesto se v souvislosti s pfiípravou stabilizace interiérû královského paláce poãáteãní úvahy znovu vrátily k ir ímu prodiskutování problematiky. Pfiedev ím se jednalo o posouzení v ech pfiijateln ch zpûsobû jeho bezpeãné ochrany. V rámci více ãi ménû akademické diskuse do lo znovu i k pfiipomenutí moïnosti fie- ení s obnovou v plní oken a dvefií. Jistû totiï obecnû nelze zpochybnit, Ïe zcela spolehlivé zabezpeãení interiéru proti pûsobení povûtrnosti je moïné pouze jeho dûsledn m uzavfiením. Znaãnû torzální stav a nezfiídka amorfní tvar okenních a dvefiních otvorû by v ak neumoïnil osazení v plní bez destruktivních zásahû bylo by nezbytné provést ãetné tvarové korekce a rekonstrukce. Otázkou je také, jaké v plnû by mûly b t pouïity a podle ãeho zvolit jejich detailní materiálové a tvarové fie ení. Znaãné komplikace pfiedstavuje také prolínání stfiedovûké a barokní fáze v stavby, neboè v horním patfie byla v dobû barokní ãást oken roz ifiována na úkor stfiedovûk ch. To vyvolává dal- í otázky: Je moïné eliminovat pozûstatky mlad í, tedy barokní stavební fáze, která je z hlediska hierarchie hodnot ve srovnání s konceptem stfiedovûk m bezpochyby zásahem parazitním, navíc dnes jiï pouze zlomkovit m? Je vûbec myslitelné vymazat ãást historie památky? Dal ím, byè krkolomn m fie ením je vloïit do okenních otvorû jednoduché sezonní zabednûní, respektující dochovan torzální stav. Ale lze to zajistit bez dal ích úprav? A nepfiinese toto fie ení jin druh negativních dûsledkû, nejen vizuálních? Projednávány byly i dal í otázky, napfiíklad jak zajistit pfiístup a podmínky pro snímání uzávûrû osazen ch ve velké v ce a jejich údrïbu. V této souvislosti byl pfiipomenut i star í námût obnovy dfievûn ch stropû nad pfiízemím, vycházející z praktick ch zfietelû vïdyè staãí jen vloïit trámy do pûvodních kapes, navíc rozmûry otvorû umoïní rekonstrukci stropû v pfiesn ch dimenzích. To by ale pfiímo vybízelo i k obnovení podlahy a vybudování schodi tû. A nebyly by jiï víceménû zkompletované interiéry v zvou k dal ím úvahám, napfiíklad o jejich funkci a vybavení mobiliáfiem? Neobjevily by se i dal í otázky, napfiíklad zda a jak fie it osvûtlení pfiízemních místností, zatemnûn ch nov m zastropením? Tak se paradoxnû, byè pouze v pracovní diskusi, do lo aï do témûfi krajní pozice, silnû pfiipomínající alternativu zavrhnuté star í koncepce totiï celkovou rekonstrukci. Z místních zku eností (viz problematika obnovy purkrabského paláce ve 30. letech 20. století), ale pfiedev ím reflektováním v sledkû rekonstrukãních úprav fiady hradû realizovan ch v období let 20. století je v ak dnes jiï evidentní, Ïe tento pfiístup by mnoïstvím novodob ch zásahû sníïil vysokou míru autenticity památky. Ohleduplná stabilizace, soustfiedûná na pietní o etfiení a prodlouïení Ïivotnosti originální substance, by v takovém pfiípadû pfierostla do finanãnû mimofiádnû nákladné, a tedy zcela nerealistické akce. Zaniklo by mnoïství cenn ch dokladû stavebního v voje hradu i pûsobivá atmosféra, patos starobylého díla. V této souvislosti a s odstupem dvaceti let se jeví jako mimofiádnû zajímavá a pouãná závûreãná staè stavebnû-historického prûzkumu zformulovaná Dobroslavem Líbalem ve vztahu k tehdy pfiipravované rekonstrukci hradu. 7 Hrozilo by také, Ïe skromné finanãní 7 ByÈ z hlediska ideového Dobroslav Líbal podporoval zámûr pfiipravované obnovy, na druhé stranû zcela zfietelnû vnímal reálná rizika a váïné ohroïení autenticity v znamné památky s ohledem k poznání Ïalostn ch v sledkû obdobnû pojat ch celkov ch rekonstrukcí hradní architektury v té dobû. Z kapitoly Námûty pro regeneraci SHP citujme: nejoïehavûj í problém pfiedstavuje královsk palác, mimo kapli nejsloïitûj í architektura hradu, s dochovan mi gotick mi prostory dotãen mi souãasnû velmi podstatnû vnû i uvnitfi zásahy z doby klá tera. Jak tomu zpravidla b vá, v souboji gotiky a baroka o pfieïití zvítûzil jednoznaãnû stfiedovûk, v tvarné rysy barokního pûvodu se zcela vytratily, zbyly pouze negativní doklady jeho zásahû, jeï poru ily stfiedovûk stav. Ze slohového období barokního nezb vá tu opravdu nic k zachování, ochranû, pfiípadné regeneraci. Zásada napomáhat v mezích architektonick ch i technick ch co nejplnûj ímu prosazení stfiedovûkého rázu hradu je tedy v estrannû oprávnûna. na druhé stranû ov em pfiíklad protilehlého purkrabství varuje pfied funkãnû a utilitárnû zamûfienou rekonstrukcí, jejímï v sledkem je ztráta staleté patiny, poru ení atmosféry, bez adekvátních kladû. VÏdyÈ Bezdûz je národní kulturní památkou i pro celkov starobyl ráz jeho architektonického prostfiedí, ve vût ím mûfiítku nedotãeného typick mi zásahy novodob ch restaurací. Na druhé stranû ov em pfieváïná dochovanost ranû gotick ch konstrukcí s mnoïstvím zãásti zajímav ch architektonick ch detailû, vyãerpávající znalost úrovnû gotického prvního patra i komunikaãního systému pavlaãí velice láká k rekonstrukci. Je tu ov em sv m zpûsobem rozhodující skuteãnost. Objekt královského paláce je na mnoha místech dosti podstatnû havarijní, pfiiãemï pfii odstraàování této situace se otevírá moïnost posílení a znovuuplatnûní ranû gotického stavu. Tfieba rozhodnû zásadnû souhlasit se zámûry studie, jeï vlastnû naãrtává jiï v sledn koncov dojem upravované stavby. Ov em cesta k tomuto finálnímu cíli je velice kostrbatá a nebezpeãná. Pfiípadné odsouhlasení komplexní rekonstrukce palácov ch prûãelí i interiérû by pfiivedlo na hrad kapacitní stavební v robu, která by se s velkou pravdûpodobností pustila do transformace královského paláce navykl m a vïit m zpûsobem, k uplatàované stavební podstatû ménû ohledn m. Takov postup nezb vá neï trpûti u rekonstrukcí men ího nebo prûmûrného v znamu, vzbuzuje v ak velmi váïné pochybnosti u historické stavby charakterem a v znamem královského paláce na Bezdûzu. ZpÛsob pfiístupu stavební i pfiidruïené v roby pfii komplexních rekonstrukcích je podstatnû nemûnn a nezbytnû nebere pln ohled na jemnosti atmosféry prostfiedí. Celková rekonstrukce by postavila projekci i stavební v robu pfied mimofiádnû obtíïné úkoly. Objeví se potfieba vytvofiit fiadu nov ch ostûní portálû oken, navrhnouti nové dvefie, fie ení pavlaãí i s jejich zábradlím, likvidovat staré omítky a m. j. bude se prosazovat problematika elektrifikace, teplofikace, pfiípadnû klimatizace a pfiípadné dal í potfieby dobové civilizace, jeï jsou vûãi ranû gotickému prostfiedí hradu v raznû protikladné. V sledkem komplexní rekonstrukce bude v kaïdém pfiípadû hluboká promûna architektonického zjevu královského paláce, jeï se mûïe projeviti i ve v sledném zjevu celého bezdûzského hradu. Historická patina i malebnost, romantické prvky prostfiedí budou setfieny a potlaãeny. Tfieba zváïit, zda by nebylo úãelnûj í postupovat podle naléhavosti, tj. pfiikroãit k postupnému odstraàování nejdûleïitûj ích stavebních i architektonick ch závad. Zásadnû lze doporuãit realizaci jednotné regeneraãní 14

5 Obr. 6. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. od prostoru s párem kfiíïov ch kleneb. Detail zazdûného profilu gotického Ïebra tamtéï. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 7. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. od prostoru s párem kfiíïov ch kleneb. Zábûr na svorník ve vrcholu klenby. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 8. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. od prostoru s párem kfiíïov ch kleneb. Detail svorníku ve vrcholu klenby s pozûstatky ãervené polychromie a souvrstvím vápenn ch nátûrû. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 9. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. od prostoru s párem kfiíïov ch kleneb. PozÛstatek gotického stropního trámu nad pfiízemím. (Foto Václav Girsa, 2003) Po zhotovení podrobné fotodokumentace, zákresû nálezového stavu jednotliv ch stûn a kleneb, po zpracování vstupního materiálového prûzkumu (vãetnû laboratorního zji tûní salinity omítek) a doplàkov ch stavebnû-technick ch prûzkumû byl na základû koncepce, upfiesnûné za aktivní úãasti zástupcû památkové péãe, zpracován podrobn konzervaãní projekt, kter zahrnoval stabilizaci interiérû královského paláce s v jimkou dvou západních, vefiejnosti nepfiístupn ch místností. 9 Vlastní realizace byla zahájena po vybudování le ení a zpfiístupnûní stûn a kleneb podrobnou prohlídkou v ech ploch a detailû. 10 To umoïnilo doplnit materiálové a stavebnû-technické prûzkumy a zpracovat restaurátorské prûzkumy a zámûry (omítky, malífiská v zdoba, kakoncepce postupn mi dílãími úpravami, provádûn mi men í kvalitní skupinou pracovníkû stavební v roby. Tato metodika umoïní neustále si ovûfiovat správnost a úãelnost urãitého dílãího fie ení prostfiedky vyãerpané na nákladné novodobé úpravy by o to více chybûly na záchranu autentick ch hodnot, jejichï fyzick podíl by se naopak sníïil a byl vizuálnû zastfien vrstvami nov mi. Na základû posouzení moïností fie ení úprav v jednotliv ch partiích do lo v rámci ir ího pracovního t mu nakonec k jednoznaãné shodû, Ïe jakékoliv jiné neï konzervaãní pojetí není Ïádoucí. 8 Odli né fie ení by vyvolalo potfiebu korigovat neúnosnou mûrou dochovan stav a pfiineslo fiadu dal ích, obtíïnû fie iteln ch problémû a pfiedev ím takov ch zásahû, které by pfiedstavovaly riziko ochuzení autenticity hradu. Ve velmi skromn ch finanãních podmínkách je nezbytné vûnovat péãi v první fiadû záchranû ohroïené originální hmotné substance památky. Ménû je v tûchto pfiípadech i více, neboè minimalizace zásahû uchovává maximum vzácn ch informací a eliminuje tedy ten typ zásahû, které jsou definitivní, nevratné. V návaznosti na pfiístup k areálu jako celku zohlednilo stanovené pojetí záchranného zaji tûní fakt, Ïe interiéry královského paláce je tfieba se zfietelem na celkov stav vnitfiních prostorû posuzovat spí e jako kryt exteriér, kter má stále torzální charakter. ByÈ je palác zavr en stfiechou, je souãástí architektonického komplexu dochovaného v torzálním stavu. Do lo ke shodû v tom, Ïe záchranné zaji tûní by mûlo mít povahu komplexního konzervaãního o etfiení, doplnûného v nezbytn ch pfiípadech (hrozící havárie) minimalizovan m technick m opatfiením, které v ak musí b t vïdy peãlivû zváïeno a v konkrétním fie ení harmonicky zapojeno do celku. S vûdomím nutnosti uchovat stávající situaci i vzhled (respektování nemûnnosti jiï zaïitého obrazu) a s ohledem na nezbytnou opatrnost pfii posuzování dûsledkû zmûny podmínek ve vnitfiních prostorách paláce (zachování dlouholetého ustáleného klimatu) bylo téï konstatováno, Ïe není Ïádoucí (a v tuto chvíli ani reálné) novû doplàovat v plnû oken ani dvefií. i ohlédnouti se nazpût na dosud realizované dílãí úseky regenerace. Tento postup klade nespornû vût í nároky na projekci, stavební dozory a zdánlivû je pomalej í, ale jeví se jako jedin moïn v architektonickém prostfiedí NKP hradu Bezdûz, kde je tfieba fixovat a zachovat v echny dílãí a fragmentární doklady jeho velké stfiedovûké minulosti. 8 Základní pfiístup ke stabilizaci jednotliv ch ãástí paláce byl konzultován a upfiesnûn na pracovních jednáních za pfiítomnosti zástupcû Národního památkového ústavu, ústfiedního pracovi tû v Praze (Pavel Jerie, Petr toncner, Dagmar Michoinová), pracovníkû Národního památkového ústavu, územního odborného pracovi - tû v Ústí nad Labem (Franti ek Gabriel, Lucie Kracíková, Kamil PodrouÏek, David Otáhal a Michal Panáãek) a zástupce Krajského úfiadu v Liberci (Jan Randáãek). Konkrétní fie ení bylo vïdy znovu detailnû provûfieno po zpfiístupnûní pfii vlastní realizaci na pravideln ch kontrolních dnech stavby. 9 Projektová dokumentace stabilizace a konzervace byla zpracována Atelierem obnovy a konzervace historick ch staveb GIRSA AT, spol. s r. o., ve tfiech etapách první etapa v roce 2001, kdy byl správou hradu povûfien odbor kultury Okresního úfiadu v âeské Lípû, a druhá spolu se tfietí etapou pak v roce 2002, kdy správu pfievzal Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v Ústí nad Labem (autofii projektu: Václav Girsa, Miloslav Hanzl a Monika Zemanová). Základní materiálov prûzkum omítek se zamûfiením na stav zasolení byl pro úãely projektové dokumentace zpracován v technologické laboratofii NPÚ ÚP (Ing. Dagmar Michoinová). Pfied zahájením projektov ch prací byla pofiízena podrobná ãernobílá fotodokumentace jednotliv ch stûn a kleneb v ech prostorû díky spolupráci s fotooddûlením ústfiedního pracovi tû NPÚ (Ladislav Bezdûk, ). 10 Na základû fiádného v bûrového fiízení provedla práce firma Kabáã Doksy Ing. Josefa Kabáãe v letech Financování bylo pfieváïnû zaji tûno na základû rozhodnutí MK âr z pfiíspûvku 15

6 10 16

7 11 Obr. 10. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Pohled do sálového prostoru s párem kfiíïov ch kleneb a tubusem vfietenového schodi tû v prvním patfie. Kapsy po uloïení stropních trámû nad pfiízemím zûstaly zachovány. V pfiízemní ãásti prostoru lze zaznamenat v raznûj í stavební zásahy z doby barokní adaptace. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 11. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Prostor s párem kfiíïov ch kleneb a krbem v prvním patfie byl v pfiízemí rozãlenûn na tfii samostatné místnosti a pfiisvûtlen z jihu novû vybouran mi rozmûrn mi okny v dobû barokní. Barokní omítky se dochovaly ve velkém rozsahu. (Foto Ladislav Bezdûk, 2003) Obr. 12. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Pohled na strop s párem kfiíïov ch kleneb v prvním patfie. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 13. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác, sálov prostor s párem kfiíïov ch kleneb v prvním patfie. Situace v severozápadním rohu místnosti s tubusem vfietenového schodi tû. Gotické okno, orientované do nádvofií, bylo zbaveno kruïeb a adaptováno v barokní dobû k docílení pfiímého nástupu do místnosti z chodby ochozu. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Programu záchrany architektonického dûdictví. Záchranné zaji tûní a konzervaci omítkov ch vrstev provedl restaurátor David Zeman. Restaurátorské o etfiení kamenick ch ãlánkû zajistil restaurátor Josef Tich. Práce byly realizovány na základû schválen ch restaurátorsk ch zámûrû, podloïen ch pfiíslu n mi prûzkumy. 11 Restaurátorské prûzkumy koordinoval restaurátor David Zeman. Materiálov prûzkum omítek a prûzkum zasolení v prûbûhu realizace zaji Èovala Ing. Dagmar Michoinová z technologické laboratofie NPÚ ÚP. 12 Hloubkov doplàující stavebnû-historick prûzkum zpracovali 12 pracovníci archeologického oddûlení NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem Franti ek Gabriel, Lucie Kracíková a Kamil PodrouÏek. Práce na podrobné fotodokumentaci zahájil pan Roman Kurza, kter tragicky menické prvky). 11 Realizaci pak pfiedcházelo upfiesnûní postupu, druhu a rozsahu zásahû za úãasti zástupcû projektanta, památkové péãe, restaurátorû, stavební firmy i konkrétních dûlníkû vybran ch pro stavební práce. Po vybudování le ení zaãalo také podrobné dokumentování stavby a soubûïnû s restaurováním probíhaly práce na prohloubeném stavebnû-historickém prûzkumu. 12 zahynul v roce Fotodokumentaci dokonãila Lucie Kracíková. 13 Omítky Naléhav m úkolem byla pfiedev ím záchrana ohroïen ch omítek. Na stûnách i v klenebních polích gotick ch prostorû se zachovaly v ucelenûj ích plochách i zlomcích gotické a barokní omítky. Stûny místností byly ve vût ím rozsahu pokryty omítkami barokního pûvodu. 13 V jednom pfiípadû byl v skyt tûchto mlad ích omítek v kovû vymezen linií dodateãnû vloïen ch stropû v prvním patfie. Zatímco v úrovni vloïeného patra nesly barokní omítky zbytky v zdoby (rytou kresbu i zbytky barevn ch vrstev), stav i rozsah dfievem hlazen ch omítek se smûrem k patû zdiva v znamnû zhor oval, mimo jiné téï zatíïením omítek solemi. 14 Nad zanikl mi vodorovn mi stropy a v klenebních v seãích se v torzálním stavu dochovala pûvodní situace, od stfiedovûku nedotãená jak mikoliv úpravami kromû dílãích razantních zásahû, souvisejících s barokní adaptací. Kletované, velmi pevné gotické omítky v tûchto partiích vykazovaly podle situace znaãnû rûznorod stav s celou kálou typick ch projevû degradace (odpojení od podkladu, vût í ãi men í rozsah eroze povrchu, v skyt krust, úpln odpad fragmentû omítek, plo n v skyt fias a podobnû) i mechanick ch zásahû (dodateãné pekování, 17

8 14 15 Obr. 14. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác, sálov prostor s párem kfiíïov ch kleneb v prvním patfie. Situace v jihov chodním rohu místnosti s rozsáhlej ími plochami stfiedovûk ch omítek a s torzálnû dochovan mi kruïbami gotického okna. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 15. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Valená klenba srubové komory. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 16. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. V chodní prostor pfii kapli s kfiíïovou klenbou v prvním patfie. Pohled na stûnu s gotick m portálem, orientovan m do nádvofií. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 17. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. od prostoru s párem kfiíïov ch kleneb. Nálezová situace ve vrcholu klenby s otisky odstranûn ch hru kov ch Ïeber a se zachovan mi detaily napojení omítek v kápích dokládá pracovní postup i zpûsob detailního ztvárnûní líce klenby. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 18. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Odsolovací bandáï na omítkách v pfiízemí západního prostoru. (Foto Václav Girsa, 2003) vybourávání dráïek pro sníïené podhledy). Znaãná ãást vzácn ch gotick ch omítek, byè nezfiídka velmi soudrïn ch a místy dochovan ch s pûvodní povrchovou úpravou, v ak byla existenãnû ohroïena, a to zejména v klenebních v seãích. O nûkolik centimetrû odklonûné omítkové kry odtrïené od podkladu doslova visely ve vzduchu a vlastnímu restaurátorskému zásahu muselo pfiedcházet jejich neprodlené plo né podepfiení (deformace byly pfii záchranném zaji tûní pfieváïnû respektovány). 15 O etfiení omítek bylo samozfiejmû úkolem restaurátorû. 16 Vlastní konzervaci omítkov ch ploch pfiedcházelo záchranné zaji tûní (restaurátorské podtmelení uvolnûn ch okrajû a rizikov ch puklin). S ohledem na nalezení vysokého obsahu vodorozpustn ch solí ve spárách a omítkách v rovinû pfiízemí probíhalo v pfiedstihu pfied zpevàováním odsolování povrchu zdiva bandáïováním. 17 Teprve po laboratorním zji tûní sníïení podílu solí na únosnou mez byla zahájena konzervace omítek nasycen m roztokem hydroxidu vápenatého ve vodû. 18 Základní tmelení okrajû omítek bylo doplnûno v místech uvolnûní od podkladu kotevní injektáïí. Skromné, ale nezfiídka mimofiádnû v znamné nálezy pûvodní malífiské v zdoby, korespondující s prezentací kamenick ch prvkû a související s pûvodním v tvarn m pojetím interiérû, stejnû tak jako stratigrafie pozdûj ích barevn ch v maleb na omítkov ch plochách, byly pouze zafixovány. 19 Závûreãnou retu í byly jemnû korigovány barevnosti novû vloïen ch tmelû. Stfiedovûké i barokní omítky byly stabilizovány a konzervovány ve stavu dochovaném, nebyly tedy doplàovány (plo nû scelovány a pfiekr vány) nov m materiálem. 16 Okenní a dvefiní otvory Znaãná ãást gotick ch oken a portálû se dochovala v torzálním stavu s vyláman mi kruïbami a s nekompletním ustrojením profilovan ch ostûní. Dochované ãásti gotick ch kamenick ch prvkû v okenních a dvefiních otvorech (kruïby oken, nároïní armovací kvádry, ostûní dvefií) byly opatrnû oãi tûny a konzervovány vãetnû zbytkû povrchov ch úprav s dotmelením rizikov ch spár. Nûkolik pûvodních okenních otvorû bylo zcela deformováno barokními pfiestavbami. Pfii zvût ování oken do lo místy k úpravû palet i nadpraïí nov mi vyzdívkami z cihelného materiálu (okna byla vklenuta do zvût en ch otvorû, nûkdy s ponecháním ãástí kamenn ch kruïeb, ze kter ch se dochovala vût inou pouze torza). Stabilita konstrukcí paláce byla ohroïena nejvíce právû v tûch pfiípadech, kde do lo postupem ãasu ke zfiícení barokních vezdívek a vloïen ch segmentû kleneb. Zejména vût í amorfní otvory ve vnûj ím plá ti s chybûjícím ãi silnû po kozen m klenutím nadpraïí vykazovaly pokraãující destrukci s úbytkem materiálu a náznaky poãátkû statick ch poruch. Po peãlivém prûzkumu bylo s ohledem na váïnost po ko- 18

9 13 Barokní omítkové malty jsou ãistû vápenné s kfiemenn m plnivem se zv en m podílem nejjemnûj ích ãástic. Ve srovnání s gotick mi omítkami, které jsou místy jejich podkladem, jsou barokní podstatnû ménû pevné. MnoÏství pojiva v maltû odpovídá pfiibliïnû objemovému pomûru pojiva ku kamenivu 1 : 2, zpracování barokních omítkov ch malt v ak není tak precizní jako v pfiípadû omítkov ch malt gotick ch. 14 Zdicí a omítkové malty v interiéru paláce byly zhruba do 2 m od úrovnû terénu v znamnû zasoleny dusiãnany a chloridy, aniï by se zatíïení materiálu solemi navenek projevovalo v kvûty nebo vlhkostními mapami. Koncentrace solí v materiálu kolísala v závislosti na místû odbûrû, v soklov ch partiích zdiva byla nejvy í, smûrem nahoru solí ub valo. Nepatrnû niï í zasolení bylo uprostfied plochy zdí, vy í koncentrace solí byla v zákoutích. Obsah solí v povrchov ch vrstvách malt a omítek byl hodnocen dle âsn Hodnoty chloridû byly vysoké, obsahy dusiãnanû byly aï velmi vysoké. Zdrojem pomûrnû masivního zasolení byl zfiejmû rozklad organick ch látek, zejména fekálií. 15 Gotické omítky vykazovaly pozoruhodné vlastnosti zejména ve vztahu ke sloïení a pevnosti. Jejich pojivem bylo vzdu né vápno s mal m pfiídavkem sádry (patrnû pro zkrácení doby tuhnutí malty). Pfiedpokládan pûvod pojiv by mohl b t z loïisek severnû od Bezdûzu, z úpatí LuÏick ch hor. Kamenivem byl témûfi ãist kfiemenn písek s plynulou zrnitostí, s nejvût í frakcí do 5 mm. Pfiítomnost cristobalitu signalizuje lokalitu tûïby z blízkého okolí. Jako pfiídavek byl pouïit drcen keramick stfiep. Omítky jsou velmi bohaté na pojivo, pomûr pojiva ku kamenivu se pohyboval zhruba od 1 : 2 po 1 : 1. Pfiípravû malty musela b t vûnována náleïitá péãe, protoïe ve hmotû se témûfi nevyskytují nerozmíchané vmûsky pojiva. Z rutinního, ale precizního rukopisu naná ení malty lze vyãíst, Ïe omítání probíhalo shora dolû. Z otiskû bednûní na maltách a z detailního pozorování prûbûhu omítek a zmûn jejich sloïení je moïné rozpoznat jednotlivé fáze v stavby klenby i technickou vyspûlost stavební huti. Gotické omítkové malty jsou velmi pevné, kompaktní a soudrïné. Pevnost v tlaku gotick ch omítek, zji Èovaná na vzorku, kter byl pfiipraven z uvolnûné omítkové kry o dostateãné plo e i tlou Èce, dosahuje hodnot kolem 5,6 MPa (prûmûrná hodnota ze tfií mûfiení). Povrch gotick ch omítek byl v minulosti nûkolikrát pfietfien bíl m vápenn m nátûrem. 16 KaÏdé historické omítky, o to více vzácné ranû gotické, nezfiídka s dochovan mi vrstvami vápenn ch nátûrû a zbytky pûvodní polychromie a malífiské v zdoby, poskytují nepfieberné mnoïství v znamn ch informací. Tvofií neoddûlitelnou souãást hmotné podstaty památky a jejich uchování podmiàuje komplexnost a vûrohodnost v tvarného i duchovního sdûlení, které nám památka poskytuje, coï platí obzvlá tû tehdy, jedná-li se o památku takto v jimeãnou. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe je proto nezbytné, aby vzácné omítky byly v maximální mífie zachovány a pietnû o etfieny, coï je podmínûno úãastí odbornû kvalifikovan ch restaurátorû, byè je tento poïadavek bohuïel v praxi nezfiídka a zcela nesprávnû zpochybàován i z vlastních fiad s mechanick m odkazem na v klad pfiíslu n ch zákonn ch norem. 17 Opakovan m odsolováním povrchu buniãinov mi obklady se podafiilo úãinnû sníïit koncentraci solí v povrchov ch vrstvách omítek jen v pásu zhruba od 150 cm do 200 cm nad úrovní terénu. Ve spodní ãásti odsolovan ch ploch se koncentrace solí ani po opakovaném odsolování buniãinov mi obklady v raznû nesníïila. I pfies pomûrnû vysoké zasolení soklové partie zde posléze probíhalo zpevnûní omítek bez zachovaného líce vápennou vodou. V sledek zpevnûní nemûl v tûchto partiích bûïnou úãinnost, soudrïnost povrchu v ak byla posílena, aniï by se zásadním zpûsobem mobilizovaly v maltách pfiítomné ve vodû rozpustné soli, jak bylo po zásahu kontrolnû zhodnoceno. V prûbûhu prací se ukázalo, Ïe pfiíãinou zasolení i neúspû ného odsolování byla hlavnû nekázeà minul ch, ale bohuïel i souãasn ch náv tûvníkû této v znamné kulturní památky, ktefií interiér paláce pfiíleïitostnû vyuïívají jako záchodek. 18 Pro o etfiení omítek (doplnûní pojiva, realkalizaci a popfiípadû i regenerace pojiva stávajícího) byla zvolena metoda opakovaného vlhãení omítek nasycen m roztokem hydroxidu vápenatého ve vodû, tedy tradiãní technika opakované aplikace vápenné vody. PouÏití této metody pro o etfiení omítek v interiéru královského paláce je moïné zejména proto, Ïe prostory jednotliv ch sekcí interiéru jsou trvale otevfiené, a tedy intenzivnû vûtrané od pfiízemí aï do vrcholu kleneb. Nebylo proto problémem zaruãit úãinnou cirkulaci vzduchu v interiéru, podmínku nutnou pro dostateãnû rychlé vysychání omítek mezi jednotliv mi cykly o etfiení. Konsolidace omítek nasycen m roztokem Ca(OH) 2 ve vodû byla provádûna s ohledem k lokálnímu stavu omítek. Zatímco velmi málo nasákavé, ale souãasnû velmi pevné gotické omítky byly o etfieny v zásadû jen v souvislosti s odstraàováním biofilmu a s opakovan m vlhãením novû proveden ch vápenn ch tmelû, injektáïí a retu í, silnû zvûtralé omítky, zejména z doby barokní, byly o etfiovány celkovû aï stodesetkrát. Stabilizace barokních omítek, která byla z dûvodû jejich odsolování pozdr- Ïena, byla v závûru stavební sezony pfieru ena a byla dokonãena v pfiíhodn ch podmínkách aï v následujícím roce. Napou tûní omítek vápennou vodou pfiispûlo k prodlouïení trvanlivosti vzácn ch historick ch omítek, aniï by do lo k neïádoucímu zkreslení v povûdních hodnot autentické povrchové úpravy zdiva. 19 V klenebních polích, dlouhodobû nepfiístupn ch, byly prûzkumem zji tûny sporé, ale v znamné pozûstatky pûvodní polychromie a malífiské v zdoby (viz ãervená polychromie svorníku ãi zbytky florálního motivu, lemujícího podél klenebních Ïeber plochu v seãí). Pojivem v zdoby bylo vápno, pigment byl vyhodnocen jako pfiírodní hlinka

10 19 zení a rozsah zatíïení vytipováno nûkolik otvorû, kde se rozsáhlej í zásah jevil jako nezbytn (u ostatních dodateãnû podklenut ch otvorû s pevn m, byè po kozen m nadpraïím do lo pouze k dílãím opravám s doklínováním uvolnûného zdiva). Pro zaji tûní nejohroïenûj ích partií, zejména ve dvou interiérech, které navazují na v chodní stranû na prostor zaklenut dvûma poli kfiíïov ch kleneb, byl zvolen nejjednodu í a z hlediska celkového vnímání téï nejménû ru iv zpûsob: stabilizace nebo ãásteãná obnova barokního stavu (poslední historické úpravy) s vloïením ãi doplnûním reïné cihelné konstrukce palet vãetnû obnovy ciheln ch klenebních pasû v návaznosti na dochované otisky konstrukce. Opravou barokního fie ení se tedy zv ila stabilita ohroïené partie jako celku, pfiiãemï star í, stfiedovûká podoba dochovaná v torzálním stavu zûstala nedotãena. Obdobné fie ení bylo zvoleno i pro podchycení nejohroïenûj ích partií v místech vyláman ch ãi dodateãnû upravovan ch vstupních portálû, nestabilních nik i jin ch ohroïen ch konstrukcí. Z dûvodû harmonického zapojení doplàovaného zdiva zajistila stavební firma pro doplàování ciheln ch konstrukcí staré cihly. Cihelné zdivo, charakteristické pro barokní adaptace a zfietelnû signalizující dodateãnost úpravy, av ak opticky jiï po staletí spojené s celkem, se tak stalo nejménû nápadn m prostfiedkem stabilizace v pojetí nezbytného technického minima. 20 Zdivo Základním stavebním materiálem paláce je lomov kámen z místních zdrojû (pfieváïnû pevn znûlec), peãlivû lícovan a ve spárách klínovan, doplnûn pískovcov mi tesan mi prvky. Znaãná ãást vnitfiního líce konstrukcí se zachovala jiï bez omítek. ObnaÏené zdivo bylo pfieváïnû stabilní, s v jimkou zmiàované problematiky oken a portálû, pouze s místním naru ením dodateãn mi zásahy a destrukcí (kaverny, dodateãné vybourávání otvorû a podobnû). Poruchy byly zaznamenány i na nûkter ch pfiíãn ch stûnách, jejich v skyt byl dûsledkem dodateãn ch úprav otvorû. Rozsáhlé plochy obnaïeného zdiva, které nevykazovalo Ïádné poruchy, byly pouze opatrnû oãi tûny. DÛleÏit m kritériem pro stanovení rozsahu a zpûsobu oprav zdiva bylo uchování vzhledu nedotãenosti, coï je moïné jen tehdy, kdyï se úprava kaïdé partie fie í diferencovanû a bez pfiedepisování jakéhokoliv stereotypu na celou plochu. Ze zku eností víme, Ïe pau ální pfiespárování zdiva jednotn m zpûsobem vïdy pfiiná í riziko naru ení vzhledu. Místa s v raznûj ími poruchami bylo nutné selektivnû o etfiit. Zcela uvolnûné kameny ve zdivu byly vyjmuty a pfiezdûny do pûvodní polohy s hlubokou spárou. Bylo provedeno nûkolik zazdívek dodateãnû vyláman ch otvorû a kaveren, pfiípadnû pfieloïení rozpadlého zdiva ãi jeho doplnûní v parapetech, av ak ve keré dûleïité stopy stavebního v voje (kapsy po trámech, otisky podlah) byly respektovány. 20 Hloubkovû erodované spáry byly v nûkter ch místech vyplnûny maltou s odsazením za líc a doklínovány. Malta byla vïdy probarvena do odstínu materiálu okolních stávajících spár. Díky tomu, Ïe nové zdivo není celkovû upraveno 21 Obr. 19. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. PÛdorys královského paláce s vyznaãením rozsahu stabilizace interiérû rafurou. (Kresba Dobroslavy Menclové) Obr. 20. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Pfiízemí západního prostoru. Zaji tûní ohroïené partie kamenného zdiva s torzem gotického záklenku, provedené vloïením cihelné konstrukce. Obnova barokního stavu se stala prostfiedkem stabilizace. (Foto Václav Girsa, 2004) Obr. 21. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. PrÛhled do klenebního systému západního prostoru po stabilizaci. (Foto Václav Girsa, 2004) 20

11 spárováním ani omítáním, ale pouze v nezbytném rozsahu stabilizováno klínováním s lokální aplikací malty do hloubky spáry, byla minimálnû dotãena v povûdní hodnota konstrukcí. V rovinû pfiízemí byly v 70. letech 20. století realizovány zabezpeãovací zazdívky dodateãnû vyláman ch barokních oken, provedené z dutinov ch cihel. Tato nevhodná úprava byla v celém rozsahu odstranûna a obnaïené otvory stabilizovány omítanou zazdívkou podle vzoru jedné z dochovan ch barokních palet. Klenby Klenební systém zavr ující interiéry královského paláce nad prvním patrem se dochoval v celém rozsahu, av ak v silnû zchátralém stavu a s torzální v bavou pûvodního v tvarného ustrojení. Monumentální prostor ve stfiedu dispozice prvního patra je zaklenut párem kfiíïov ch kleneb s hru kov mi Ïebry, která vybíhají z konzolov ch pfiípor. Ostatní místnosti jsou zavr eny kfiíïov mi klenbami v analogické úpravû s v jimkou pûvodní srubové komory, která je opatfiena klenbou valenou. Klenby s dochovan mi plochami gotick ch omítek i kamenick mi detaily, byè místy dnes jiï nekompletními, byly do doby zastfie ení paláce dlouhodobû vystaveny pûsobení povûtrnosti. I pfies tuto skuteãnost jsou konstrukce zcela stabilizované. Konzervaãní zásah se proto soustfiedil na omítkové plochy, tmelení kamenného klenbového zdiva a zejména na opatrné ãi tûní, tmelení a konzervaci dochovan ch klenebních Ïeber, pfiípor s hlavicemi a svorníkû. 21 Podlaha interiérû Podlaha (ãi spí e upraven terén v úrovni pfiízemí) je tvofiena pfieváïnû hlinûn m mlatem na skalních v chozech, jeï v nûkter ch prostorách vystupují nad terén (pûvodní podlahy se mimo ãást cihelné dlaïby u torza barokní pece nedochovaly). Prostory byly prozatím pouze vyãi tûny a ponechány ve stávající úpravû. 22 Na závûr povaïujeme za uïiteãné pfiipomenout, Ïe celkov konzervaãní zásah nemûl jiné ambice neï pfiimûfien m, kultivovan m a v dané dobû dosaïiteln m zpûsobem prodlouïit Ïivotnost dochované originální hmoty. Nároãná realizace stabilizace a konzervace interiérû královského paláce hradu Bezdûz nenaru ila v povûdní hodnotu památky a plnû uchovává neopakovatelnou atmosféru monumentálních interiérû. Nepouãen divák nepozná, obzvlá tû nebude-li konfrontovat dokumentaci stavu pfied konzervací s v slednou podobou, jak sloïitá a napínavá operace zde v prûbûhu nûkolika let probûhla. Dokonãené dílo je moïné posuzovat z rûzn ch V pfiízemí interiéru paláce byly odebrány vzorky z fragmentû dvou stropních trámû pro dendrochronologické datování, které pfiineslo velmi zajímavá a dûleïitá zji tûní. Podrobnûji viz pfiíspûvek T. Kyncla na s V prostoru na západ od velkého sálu bylo nutné stabilizovat svorník ve vrcholu klenby kovanou obruãí. 22 Byl zvaïován zpûsob prezentace a moïnosti takové úpravy terénu v interiérech, aby byla co nejménû naru ena stávající situace a zároveà byly eliminovány nepfiíznivé dûsledky zcela volného pohybu náv tûvníkû (mechanické po kozování a kontaminace omítek, vysoká pra nost a podobnû). Doporuãená minimální úprava s vlo- Ïením prkenné podlahy alespoà do frekventovan ch tras a s vymezením míst pro pohyb náv tûvníkû ÀÛrov mi zábranami nebyla realizována s ohledem k zastavení záchrann ch prací v areálu. Kontrolním stanovením zasolení omítek, které probûhlo v kvûtnu 2006, bylo zji tûno, Ïe stav zasolení se ve srovnání s rokem 2002 opût zhor il. To by mûlo b t pobídkou k urychlenému vybudování hygienického zázemí v pfiedpolí areálu a k takové úpravû vzácného a nákladnû konzervovaného interiéru, která by zabránila bezprostfiednímu kontaktu náv tûvníkû s povrchy zdiva. 23 Práce na stabilizaci a konzervaci interiérû královského paláce byly dokonãeny v roce Pro sezonu 2005 nebyly pfiidûleny na opravu hradu Ïádné finanãní prostfiedky, coï se stalo poprvé za dlouhé období více neï dvanácti let, navzdory projekãní pfiipravenosti a stále mimofiádnû naléhavé potfiebû záchrany ohroïen ch objektû hradu. Obr. 22. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác, v sek dvorního prûãelí. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 23. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Vkládání cihelného záklenku vstupu (do prostoru s párem kfiíïov ch kleneb v prvním patfie z nádvofií), provedené v rámci stabilizace interiérû. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 24. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Detail úpravy záklenku, provedené ze star ch cihel s odsazením kvûli zachování ãitelnosti nálezové situace. (Foto Václav Girsa, 2003) 21

12

13 27 28 hledisek a polemizovat, zda nemûlo b t uãinûno více. Rozhodnû v ak nelze kritizovat, Ïe toho bylo uãinûno pfiíli. PovaÏujeme to za dûleïité zejména z dûvodu, Ïe na nedokonãené lze navazovat, na rozdíl od opaãné situace, kdy marnû dohledáváme stfiípky autenticity v nánosech novodob ch, nezfiídka poznáním nedostateãnû podloïen ch a nevûrohodn ch rekonstrukãních vrstev, byè by na poãátku bylo v e dobfie promy leno. Zodpovûdnû a efektivnû zuïitkované finanãní prostfiedky, vûnované na záchranu silnû ohroïen ch interiérû královského paláce, jsou zároveà v zvou k dal ímu pokraãování záchrann ch prací v prostfiedí této památky. 23 Solidnost a zdánlivû setrvalá pevnost konstrukcí hradní zástavby svádí k podceàování ohroïení. Proto pfiipomínáme, Ïe tento v znamn areál je natolik rozsáhl a v jednotliv ch úsecích natolik zchátral, Ïe je za souãasného stavu dûleïité znovu urãit priority a v dohledné dobû pozastavit ãi efektivnû ztlumit v tûch nejohroïenûj ích partiích pokroãil erozivní proces. 24 Proto také vzbuzuje dvouleté pfieru ení procesu záchrany hradu Bezdûzu jedné z na- ich prvofiad ch památek více neï velmi váïné znepokojení. V kontextu dûsledkû neblah ch zásahû do struktury Národního památkového ústavu od konce roku 2005 a reflektování ir í problematiky oboru v dne ní situaci se naléhavû projevuje potfieba váïné diskuse o tom, jak zajistit uchování autenticity a maximálnû kvalifikovanou prûbûïnou údrïbu excelentních památkov ch souborû, které jsou podstatou na eho národního kulturního dûdictví, a zejména tûch, jeï jsou ve správû samotného Národního památkového ústavu. Obr. 25. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Pohled na severní stûnu prostoru s párem kfiíïov ch kleneb s podrobnou specifikací stabilizaãních zásahû. (Ukázka z projektu konzervace GIRSA AT, s. r. o., 2002) Obr. 26. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Pohled na jiïní stûnu prostoru s párem kfiíïov ch kleneb s podrobnou specifikací stabilizaãních zásahû. (Ukázka z projektu konzervace GIRSA AT, s. r. o., 2002) Obr. 27. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Pfiíãná stûna prostoru s rezidui barokní úpravy (se zanikl m sníïen m stropem v prvním patfie) po konzervaci. (Foto Ladislav Bezdûk, 2004) Obr. 28. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk palác. Interiér západního prostoru po stabilizaãních úpravách a konzervaci. (Foto Ladislav Bezdûk, 2004) 24 Autofii dûkují za podnûtné pfiipomínky k textu Tomá i Durdíkovi, Franti ku Gabrielovi, Lucii Kracíkové, Janu Randáãkovi a Petru toncnerovi. 23