S odstupem ke konzervaci severního prûãelí hradu Pern tejn

Transkript

1 S odstupem ke konzervaci severního prûãelí hradu Pern tejn Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Dagmar MICHOINOVÁ 1 2 Hrad Pern tejn jako v jimeãná ukázka monumentální pozdnû gotické hradní architektury patfií mezi na e nejv znamnûj í památky a prvofiadé objekty svého typu v rámci evropského prostoru. Impozantní hrad je vysoce hodnocen pro mimofiádné architektonické kvality, mal rozsah slohov ch transformací a v neposlední fiadû i díky absenci novodob ch zásahû (dochování v pûvodní podobû). Je v eobecnû znám, obdivován a vefiejností uznáván jako památka malebná, romantická, s neb vale vysokou mírou hmotné autenticity. 1 Pfies jeho v eobecnou proslulost, nebo právû o to více, není bezdûvodné stále pfiipomínat, Ïe hrad Pern- tejn je jedním z klíãov ch pfiedstavitelû vzácné kategorie dlouhodobû nedotãen ch památek, jejichï poãet bohuïel stále rapidnû klesá. Staveb, jejichï obraz v nezmûnûné podobû zûstává po dobu více neï esti generací bez zásadních promûn vzhledu, tedy s viditeln m zachováním obrovského mnoïství autentick ch podrobností, jiï opravdu dnes není mnoho. 2 Av ak dojem mohutnosti, stáfií i stability, jeï je odrazem solidnosti stfiedovûk ch konstrukcí, pou- Ïit ch technologií a materiálû, vyvolává ãi podporuje vût inou zcela mylnou pfiedstavu o schopnosti ãasovû neomezeného trvání autentické materie. Faktem v ak zûstává, Ïe také vzácnû trvanlivé materiály, odolávající povûtrnostním vlivûm po celá staletí, vyïadují odpovídající péãi. U vysoce autentick ch, silnû emocionálnû pûsobících a do pamûti vryt ch památek, jejichï vnûj í ustrojení je jiï dlouhodobû v po kozeném ãi torzálním stavu, je velmi obtíïné vnímat drobné zmûny postupující degradace. ObtíÏnost je pak umocnûna pfii pozorování ãi srovnávání stavu bohatû ãlenûn ch fasád, charakteristick ch sloïitostí, s nepfiehledn m vrstvením rûznorod ch torzálních souãástí. Zaznamenání zmûn je komplikováno odli n mi svûteln mi podmínkami pfii pofiizování fotografií, nestejnomûrnou kvalitou snímkû, ale pfiedev ím v pfiípadech vût ího odstupu, ãi dokonce pfii patné pohledové dostupnosti dokumentované památky. Pro porovnání dílãích rozdílû star ího stavu památky s novûj ím a pro potvrzení úbytku materiálu, a tedy i zmûny v dlouhodobû zaïitém obrazu památky není zapotfiebí Ïádné speciální zafiízení, staãí odborná erudice, dobr zrak a zodpovûdnost. Je to tedy odborník památkáfi, kter by mûl poznat, kdy je vhodné zahájit preventivní zaji tûní objektu, v kaïdém pfiípadû by pak mûl upozornit na onu hranici, kdy je stav jiï natolik naléhav, Ïe je nutné bít na poplach. V pfiípadû Pern tejna je jiï del í dobu zcela jasné, Ïe jedním z mimofiádnû dûleïit ch a vysoce Obr. 1. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, úsek horní ãásti severní fasády s kryt m ochozem dokládá stav prûãelí na poãátku 90. let 20. století. (Foto J. O. Eliá, 1990) Obr. 2. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, horní ãást severní fasády, stav pfied zahájením konzervace. (Foto V. Girsa, 2004) 1 K stavebnû-historickému v voji hradu Pern tejn viz zejména: Jan O. ELIÁ : SHP Pern tejn, nepublikovan strojopis, Brno 1990; Miroslav PLAâEK: Hrady a zámky na Moravû a ve Slezsku, Praha 1996; Bohumil SAMEK: Pern tejn, stfiedovûk hrad na jiïní Moravû, Brno 1996; Tomá DURDÍK: Ilustrovaná encyklopedie ãesk ch hradû, Praha Neb t úprav horní ãásti hradní hmoty a zmûny zastfie- ení na poãátku 19. století, bylo by to bezpochyby o fiád generací více. 19

2 3 4 Obr. 3. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, severov chodní nároïí vnitfiního hradu. (Foto J. O. Eliá, 1990) Obr. 4. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, severov chodní nároïí vnitfiního hradu z doby pfied zahájením záchrann ch prací. (Foto V. Girsa, 2004) aktuálních úkolû, pfiesahujících svojí naléhavostí, nároãností a v znamem moïnosti bûïné údrïby, je potfieba celkové stabilizace plá tû hradu, 3 sv jimkou stfiech, které nedávno pro ly celkovou obnovou (2001). Mnohé odborníky v ak tento problém dlouho pfiíli netrápil a netrápí stále. Teprve z iniciativy ústfiedního pracovi tû NPÚ vy el v roce 2005 impuls k záchranné aktivitû vût ího rozsahu, která poãítala s naplánováním postupné konzervace a stabilizace celého hradního plá tû. 4 StupeÀ po kození vzácnû autentick ch pern- tejnsk ch fasád a jejich ve ker ch souãástí (degradace omítek a malt, pfieváïnû stfiedovûk ch, eroze cihel a kamenn ch ãlánkû, koroze kováfisk ch prvkû a podobnû) i váïné riziko havárií v fiadû pfiípadû (dílãí statické poruchy, ohroïení vykonzolovan ch konstrukcí ark fiû, ochozû a tak dále) byly vyhodnoceny jako natolik alarmující, Ïe se zdálo nemyslitelné nadále pfiípravu opravy odkládat, zejména pfiihlédneme-li k hodnotû památky, rozsáhlosti prûãelí a v estranné nároãnosti (odborné, realizaãní, technologické, organizaãní, provozní a finanãní). Podrobnosti památkové opravy severního prûãelí státního hradu Pern tejn stojí bezesporu za prezentaci v odborném periodiku, stejnû tak jako s odstupem alespoà velmi rámcové zhodnocení prûbûhu a v sledku akce. Pfiíprava záchranné a stabilizaãní akce Pro projektování a následné provádûní záchrann ch a stabilizaãních prací byly stanoveny zásady v souladu s mezinárodními úmluvami a pravidly, 3 JiÏ v roce 1990 zmiàuje PhDr. Jan O. Eliá patn stav fasád, jejich celkovou zchátralost, odpadávání vzácn ch omítek i erozi kamene a podobnû, viz Hrad Pern tejn, stavebnû historick prûzkum vnitfiního hradu, SÚRPMO, závod 11, Brno, Stavebnû technick stav se od té doby (za 14 let) v raznû zhor il, jak je moïné sledovat pfii prohlídce fasád a vizuální konfrontaci souãasného stavu se star í fotodokumentací. V roce 1995 bylo moïné zaznamenat váïn stav vzácn ch omítek, rûznorod ch pûvodem, sloïením i povrchov m zpracováním, pfiedev ím v ak stfiedovûk ch. Omítky s rozmanitou povrchovou strukturou, zachované vãetnû líce s pûvodní úpravou ãi zbytky tûchto nebo pozdûj ích vrstev, jsou plo nû erodované, lokálnû odpojené od podkladu, pfieváïnû s vyplaven m pojivem a rozru enou povrchovou vrstvou. Místa, kde omítkové vrstvy odpadly v nedávné dobû, lze v fiadû pfiípadû dobfie identifikovat. StupeÀ degradace materiálu je znaãn a je závisl na exponovanosti pfiíslu né partie. V prûbûhu posledních padesáti let a aktivnûji v dobû souãasné dochází odpadem omítek ãi jejich zbytkû k obnaïování zdiva, k erozi zdicího materiálu s vyplavováním lícní vrstvy zdicí malty. Degradovány jsou také omítky v horních partiích, pocházející z klasicistní úpravy pfii pfiefie ení stfiech a títû. V raznûji je obnaïováno zdivo cihelné, kde dochází pfiím m pûsobením povûtrnostních vlivû k povrchové erozi i k hloubkovému rozru ení páleného materiálu. Pokroãilej í rozpad cihelného materiálu v rozsáhl ch plochách byl zaznamenán na fiadû míst (vãetnû tzv. vo tinového efektu), pfiiãemï místy dochází jiï k drastickému rozvolnûní zdiva, statick m poruchám, a tak i k bezprostfiednímu ohroïení vzácn ch architektonick ch prvkû. To je vysoce aktuální zejména u konstrukcí extrémnû exponovan ch a plastick ch motivû vystupujících z hmoty fasády (ark fie, rizality a ochozy, pfiedsazené na konzolách a vybudované subtilní konstrukcí z cihelného zdiva). S ohledem na ãetnost tûchto pfiípadû jde o riziko velmi váïné a neopominutelné (pfiipomenout lze pro srovnání aktuální poznatky z obdobn ch situací pfii prûzkumu jiïní fasády horního hradu ãeskokrumlovského, kdy byl u analogick ch prvkû oproti pfiedpokladûm zji tûn po vybudování le ení velmi váïn stav s hrozbou bezprostfiední destrukce). V plochách obnaïeného, místy rozvolnûného zdiva jsou zpravidla uvolnûné bloky kamenného ãlánkování okenních portálû a dal í závaïné poruchy, které bude moïné identifikovat aï stavebnû technick m a statick m prûzkumem a podrobnû aï po vybudování le ení a komplexním detailním prûzkumu. Zdivo vykazuje poruchy star- ího data, vyïadující kontrolu stability. Je lokálnû naru ováno u paty náletovou vegetací ãi zakryto porostem bfieãèanu. âást zdiva plá tû vnitfiního hradu byla v minulosti nevhodnû pfiespárována cementovou maltou, v dûsledku ãehoï do lo k uzavfiení zdiva málo prody n m materiálem s fiadou charakteristick ch negativních jevû. V raznû jsou po kozené stfiechy ark fiû. Stopy degradace vykazují ãlánky kamenické (nároïní armatury, okenní portály, stfiílny, portály, balustrády, parapety, kamenné fiímsy a podobnû), zhotovené ze svûtlého nedvûdického mramoru. Kromû povrchové eroze lze zaznamenat celou fiadu radikálnûj ích poruch kamenn ch ãlánkû (krustovatûní, prasklé bloky, lístkování, rozpad horniny a dal í). Kamenické a kamenosochafiské prvky, nezfiídka uvolnûné, vykazují znaky biologického napadení a potfiísnûní korozními produkty v místech osazení nûkter ch mfiíïí. Opravu vyïadují dfievûné prvky na fasádû (okenní v plnû a dvefie), dfievûné konstrukce ãi jejich pozûstatky i zastfie ení ochozu (doïil indel). Neodkladn restaurátorsk zásah vyïadují ve keré kováfiské prvky (mfiíïe, oplechování, kle tiny), pfiiãemï velmi tristní je zejména stav vnûj ích pfiedsazen ch mfiíïí, vykazujících vysoce pokroãilou hloubkovou korozi (s charakteristick mi projevy podélného rozlístkování kovu) vãetnû velmi nepfiízniv ch druhotn ch projevû (roztrhávání kamenn ch ostûní v místech osazení mfiíïí, v razné potfiísnûní kamene a fasády korozními produkty). 4 Osobní zásluhy na prosazení zahájení konzervace exteriéru hradu má bezpochyby Pavel Jerie, kter si byl vûdom tristního stavu, stupnû ohroïení památky a nároãnosti akce. 20

3 Obr. 5. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, horní partie prûãelí tzv. Schröflov ch pokojû. Silnû zchátralé omítky z 1. poloviny 19. století s obnaïen m ciheln m zdivem, plo n m v skytem biofilmu a statickou poruchou záklenku, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 6. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail s rozpadem obnaïeného cihelného zdiva ark fie, tzv. vo tinov efekt, kdy trvanlivost zdicích malt pfievy uje trvanlivost pálen ch cihel, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 7. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, rozru- ené cihelné zdivo ve spodní patrii pozdnû gotick ch ark fiû, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 8. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail úpravy sedlové stfií ky ark fie, která nepro la Ïádnou opravou od doby svého vzniku, stav pfied zahájením konzervace. (Foto V. Girsa, 2004) platn mi pro ochranu kulturního dûdictví, respektující a chránící hodnoty o etfiované památky. 1. Klíãovou hodnotou prûãelí (pfieváïné ãásti exteriérû vynikajícího, vysoce umûlecky hodnotného a v neb valé celistvosti dochovaného piãkového pfiedstavitele evropské hradní architektury) je jejich v prûbûhu staletí v podstatû nemûnn, vysoce autentick, u lechtile zestárl a emocionálnû pûsobící obraz. Zásadní zmûna obrazu památky je nepfiípustná, oprávnûní zasahovat do obrazu fasády je odûvodnitelné jen v pfiípadû, kdy je to nutné z dûvodû prodlouïení trvanlivosti dochovan ch materiálû. 2. Dochované materiály a konstrukce jsou nositeli informací o vzniku, v voji a trvání hradu. Pfii zásahu je nezbytné dbát na striktní zachování nejen obrazu prûãelí, ale souãasnû také maxima multikriteriálních informací o historii hradu. 3. Stávající historické materiály (v ãasové a druhové rozmanitosti) jsou dochovány ve velmi rûznorodém stupni po kození. Zachování a etrné posílení trvanlivosti, tj. prodlouïení existence autentick ch materiálû a konstrukcí, je tfieba provést s vûdomím nutnosti odstranûní ãi zmírnûní pfiíãin jejich po kozování, pfiimûfienû jejich stavu a v Ïádoucím rozsahu, za pfiednostního vyuïívaní takov ch materiálû pro o etfiování a doplàování, které sv mi vlastnostmi, sloïením, zpûsobem pou- Ïívání a zpûsobem degradace vyhoví podmínkám 1 a 2 a navíc zásadnû nevyboãí z rámce poïadavkû na provûfienost a sluãitelnost pouïitého systému, budou kompatibilní s dochovan mi materiály a vyhoví podmínkám na opakovanou rekonzervaci. 4. Fasáda je pouïit mi dobov mi technologiemi a materiály dokladem zanikajících stavebních fiemesel a materiálû. Pro záchranu je Ïádoucí vyuïít 21

4 Obr. 9. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, nález zazdûn ch torz trámû v partii pod ochozem, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 10. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, klenby ochozu s pozoruhodn m nálezem prkenn ch ramenátû, které zûstaly na místû beze zmûn od doby v stavby ochozu, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 11. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail originálního stfiedovûkého ramenátu, zachovaného v pûvodní pozici vãetnû nadbyteãné malty vytlaãené ze spáry pfii kladení cihel. Situace dokládá zpûsob pracovního postupu. (Foto V. Girsa, 2004) dostupné tradiãní historické stavební postupy a materiály. 5. Zásah bude vyïadovat vysokou odbornou úroveà ve v ech sloïkách, jeho realizaci je vhodné plánovat postupnû, do plynule navazujících etap. Tento postup umoïní jak zachování maxima dochovan ch hodnot, tak i etrné prodlouïení Ïivotnosti dochovan ch materiálû. 6. Vzhledem k nároãnosti a charakteru záchrann ch prací bude zásah probíhat ve specifickém re- Ïimu fiízené stavební obnovy s v znamn m podílem restaurátorsk ch prací a s aktivní úãastí restaurátora jako odborného garanta stavebních prací. V zásadû se tedy jednalo o konzervaãnû-restaurátorskou koncepci záchrany prûãelí, kterou byl od poãátku determinován postup vlastní realizace zásahu i spektrum pouïit ch technik, technologií a materiálû. Projekt konzervace a restaurování Po schválení celkové koncepce záchranného zaji tûní hradu byl zpracován Projekt konzervace a restaurování exteriéru vnitfiního hradu 1. ãást (severní prûãelí, blok A), soustfiedûn na záchranu nejvíce ohroïené ãásti hradu. 5 Památková koncepce, projekt celkové opravy severního prûãelí Pern tejna i dohled nad realizací byly podlo- Ïeny dlouholet mi zku enostmi zpracovatelû v oblasti restaurování a konzervace stavebních památek. Vycházely pfiedev ím z fiady analogick ch realizací z období posledních patnácti let, kde byl uplatnûn konzervaãní pfiístup vãetnû související technologie a techniky provádûní a kde jiï lze s odstupem reflektovat objektivní v sledky, 6 v neposlední fiadû i mezinárodní uznání tohoto typu záchrany a prezentace památky. 7 Akce byla realizována v letech , pfiiãemï podstatná ãást finanãních prostfiedkû pocházela z Programu záchrany architektonického dûdictví Ministerstva kultury âr. Vzhledem k prodlevû pfii administrativní pfiípravû akce byly z dûvodû nutnosti ãerpání dotace pfiidûlené na rok 2005 práce zahájeny aï v podzimních mûsících roku 2005 v stavbou le ení. 8 S ohledem na klimatické podmínky se zimní práce soustfiedily na opravu a restaurování truhláfisk ch v robkû a na dal í pfiípravné ãinnosti. Vlastní konzervace severního prûãelí probíhala ve stavební sezónû Odstranûná rizika havárií Prvním velmi závaïn m úkolem bylo odstranûní rizik havárií, statick ch poruch subtilních konstrukcí vykonzolovan ch ark fiû a ohroïen ch úsekû rozná ecích kleneb ochozu. Pfii fie ení stabilizace havarijních úsekû byl v souãinnosti projektanta se zku en m statikem zvolen ohledupln postup zaji tûní bez dodateãn ch, autentickou hmotu naru ujících statick ch opatfiení. Stabilizace byla provádûna tradiãními postupy (vyplnûním prasklin, klínováním zdiva, dílãím vysazováním cihelného zdiva klenebních pasû s doplnûním malty ve spárách, vyheverováním sesunutého klenebního pasu a jeho doklínováním v pûvodní poloze a podobnû). 5 Projekt konzervace a restaurování exteriéru vnitfiního hradu 1. ãást (severní prûãelí, blok A) zpracoval pro NPÚ ÚOP v Brnû GIRSA AT s. r. o. v roce Autofii: Václav Girsa a Miloslav Hanzl, statika: Milo Svoboda, technologie: Dagmar Michoinová, propoãet: Hana Dûdková, konzultace: Pavel Jerie, Lenka Kunrátková, Zdenûk Vácha a Marta Procházková. 6 Realizovan ch akcí obdobného charakteru (podle projektû konzervace a restaurování GIRSA AT s. r. o.), kde byla zároveà ve vût ím mûfiítku pouïita tradiãní technologie konsolidace historick ch omítek opakovanou aplikací vápenné vody, lze od roku 1993 do dne ní doby pfiipomenout dlouhou fiadu, napfiíklad restaurování dvorních prûãelí purkrabského paláce SH Bezdûz, památkové obnovy exteriérû SH RoÏmberk, SZ Zákupy, pfiedzámãí SZ Zákupy, opatského domu klá tera Zlatá Koruna, SH Lipnice, domu v Radniãní ãp. 29 v âeském Krumlovû, Hrádku v SHZ âeském Krumlovû, velké vûïe a fasád horního hradu SH Fr dlant, domu Latrán ãp. 46 a domu ãp. 177 SHZ v âeském Krumlovû, SH Grab tejn, hradu Bauska v Loty sku, hradu Lipá v âeské Lípû, vûïe hradu Ledeã nad Sázavou, dvorních prûãelí SH vihov, ãásti vnûj ího opevnûní SH Rabí, interiérû torza královského paláce SH Bezdûz, západního, jiïního prûãelí, severního a v chodního prûãelí Horního hradu SHZ v âeském Krumlovû, fasád kaple SH vihov a podobnû. 7 Konzervace jiïního prûãelí Horního hradu SHZ v âeském Krumlovû, která byla provádûna v letech 2004 a 2005 pfii respektování v zásadû obdobné metodiky záchrany unikátnû autentické fasády, byla v roce 2008 ocenûna Cenou Evropské komise pro kulturní dûdictví / Cenou Europa Nostra 2008 v kategorii Realizace. Více napfiíklad podoba ze dne ; P. JERIE: Evropsk úspûch ãeského konzervaãního pojetí péãe o architektonické památky, in: Zprávy památkové péãe 68, 2008, ã. 4, s ZdrÏení pfiípravy zahájení konzervace lze bezpochyby pfiiãíst na vrub tragickému poïáru v roce 2005, kterému podlehly mimo jiné vzácné dfievûné konstrukce gotické s pky vãetnû celé stfiechy. 9 Realizace byla svûfiena na základû v sledkû v bûrového fiízení firmû Tocháãek Brno (Pavel Tocháãek, Viktor Jaro ); restaurátorské práce omítky, kámen: Milo Gavenda; restaurování a oprava truhláfisk ch v robkû: ARCHAT s. r. o. Brno; kováfiské v robky: Umûlecké kováfiství Fuãík. 22

5 Obr. 12. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, na severov chodním nároïí vyná í konstrukci ochozu místo klenebních pasû mohutná ocelová plotna, stav pfied zahájením opravy. (Foto D. Michoinová, 2005) Obr. 13. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail ocelové desky na severov chodním nároïí. Stav povrchu kovu je stabilizovan (bez stop korozních produktû na kameni a omítce) i pfiesto, Ïe ocel není dlouhodobû chránûná povrchovou úpravou. (Foto V. Girsa, 2004 ) Obr. 14. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, severov chodní nároïí, detail ocelové plotny, stav pfied zahájením opravy. (Foto D. Michoinová, 2005) Obr. 15. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, jedna z nestabilních kleneb ochozu (v místû bez dochovan ch dfievûn ch ramenátû). Situace je zároveà svûdectvím spûchu a rutinního provádûní konstrukce, stav pfied stabilizací. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 16. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, prûhled vstupem na podlahu ochozu se starou cihelnou dlaïbou. Pfii opravû byly omezeny zásahy na nezbytné minimum, pouze s opravou spárování a s dílãím dotmelením nejvíce po kozen ch kusû, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 17. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, lícová strana dlaïby ochozu, detail pûvodního otvoru pro odvodnûní ochozu, kter bylo nutné pfii opravû respektovat. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 18. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, podlaha ochozu se starou cihelnou dlaïbou. (Foto D. Michoinová, 2005) Obr. 19. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, rubová strana ochozu, detail vyústûní pûvodní dfievûné trubky v otvoru pro odvodnûní ochozu, kter bylo nutné zachovat a chránit. (Foto V. Girsa, 2004)

6 Obr. 20. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail povrchu gotické omítky s druhotnou, ãásteãnû odpadlou krustou, která komplikovala konzervaci omítek, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 21. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail povrchu okrové gotické omítky v místû, kde do lo k odpadu druhotné tmavé krusty. Lokálnû jsou patrné fragmenty vrstvy v narûïovûlém odstínu, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 22. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail povrchu gotické omítky pod ochozem, kde byl objeven otisk ruky stfiedovûkého omítkáfie (dychnéfie). Omítka se dochovala prakticky bez po kození a i po staletích vykazuje vysokou pevnost, stav v prûbûhu opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 23. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail povrchu gotické omítky dochované bez líce. Na detailu jsou aï centimetrové vmûstky (závalky) nerozmíchaného vápenného pojiva, které mohou indikovat postup pfiípravy tzv. horké vápenné malty, kdy ha ení vápna probíhalo ve smûsi s plnivem. (Foto D. Michoinová, 2005) Záchrana omítan ch ploch Jedním z klíãov ch úkolû opravy severního prûãelí byla bezpochyby stabilizace dochovan ch historick ch omítek ãi jejich zbytkû, stabilizace degradované zdicí malty i zaji tûní obnaïeného, pûvodnû v ak omítaného zdiva. Proto se tomuto tématu budeme nyní vûnovat podrobnûji. Z hlediska stáfií a sloïení bylo moïné na fasádû zaznamenat nûkolik typû dochovan ch omítek. 10 Z hlediska v chozí charakteristiky dochovaného materiálu bylo pro volbu technologie a techniky zaji tûní a stabilizace dûleïité pracovnû rozfiadit zdivo omítky a malty do nûkolika základních kategorií: 1) Stfiedovûká jednovrstvá omítka s roztíran m povrchem (pûvodnû pfieomítnutá odmr Èovanou omítkou), pevná a soudrïná. 2) Stfiedovûká jednovrstvá omítka odmr Èovaná, tj. s hrub m povrchem bez úpravy, ãi místy strhávaná lïící v rûzném stavu dochování (podskupiny 2a 2f): 2a) soudrïná podkladní omítka s celistv m povrchem bez sádrovcov ch krust; 2b) soudrïná podkladní omítka se stabilními (dosud tenk mi) sádrovcov mi krustami; 2c) místy jiï nesoudrïná podkladní omítka s ãásteãnû od podkladu uvolnûn mi sádrovcov mi krustami; 2d) nesoudrïná podkladní omítka bez líce; 2e) lokální pozûstatky stfiedovûk ch omítek, ve spárách odhaleného zdiva s pevnou zdicí maltou; 2f) fragmenty stfiedovûk ch omítek, ve spárách odhale omítka stfiedovûká jednovrstvá hlazená vápenná nebo vápeno-sádrová (pfieváïnû se vyskytující na ark fiích nebo na parapetu ochozu jako primární vrstva); 2. omítka stfiedovûká jednovrstvá (obmr Èovaná) vápenná s hrub m povrchem bez úpravy, ãi letmo strhávaná lïící; 3. ãást povrchu fasády tvofiila na pojivo chud í vápenná klasicistní omítka jednovrstvá, hlazená dfievem ( títy, fasáda nástavby tzv. Schröflov ch pokojû a podobnû), nanesená v tenké vrstvû; 4. v místech obnaïeného zdiva se na fasádû uplatàovala zdicí vápenná ãi vápenosádrová malta stfiedovûkého pûvodu nebo vápenná malta z poãátku 19. století; 5. lokálnû bylo moïné zaznamenat i maltovinové materiály z doby pozdûj ích oprav, zejména tvrdé zdicí malty pojené hydraulick m vápnem (opûrn pilífi) nebo cementové vysprávky a spárovací hmoty, pouïité masivnû ve spodních partiích prûãelí a na nároïí. 24

7 ného zdiva se silnû degradovanou zdící maltou. 3) Klasicistní jednovrstvá omítka na cihelném podkladu, hlazená dfievem v rûzném stavu dochování (podskupiny 3a aï 3c): 3a) omítka dochovaná v celistv ch plochách vãetnû líce; 3b) místy jiï nesoudrïná podkladní omítka s ãásteãnû od podkladu uvolnûn mi sádrovcov mi krustami; 3c) nesoudrïná podkladní omítka bez líce. V bûr technologií záchrany historick ch materiálû byl pfiedurãen jiï uveden mi odborn mi kritérii památkové péãe. Hlavní aspekty pro záchranu historick ch malt a omítek, zohledàující jejich hodnotu, 11 stáfií 12 i velmi rûznorod technick stav, 13 se tak staly nástrojem pro volbu materiálû a postupû ZpevÀování omítek Po zaji tûní kritick ch nejohroïenûj ích míst (pfiedzpevàováním, podchycováním, injektáïemi, bandáïováním a podobnû) bylo po za kolení obsluhy zahájeno zpevàování historick ch omítek opakovanou aplikací vápenné vody. 14 Postup konsolidace omítek byl cílenû usmûràován aktéry akce, ktefií mají s touto metodou dlouholetou zku enost (GIRSA AT s. r. o., Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Technologická laboratofi NPÚ, restaurátor 11 Ochrany hodné bylo sloïení, struktura autentick ch malt a omítek i jejich vlastnosti pozmûnûné ãasem a vnûj- ími vlivy. SloÏení autentick ch malt napovídalo o zdroji pouïit ch surovin, o technologiích jejich pfiípravy, o procesech, kter mi malty pro ly. Existence autentického materiálu umoïàuje studium postupû naná ení i zpracování, poskytuje moïnost identifikovat posloupnost celistv ch prezentaãních úprav i zbytky nároãnûj ích v tvarn ch projevû. Dochované omítky jsou trval m zdrojem poznání nejen pro odborníky z památkové péãe, ale tfieba i pro stavební a materiálové inïen ry. Proto je v povûdní schopnost obrazu dochovan ch omítek hodnotou nedotknutelnou. 12 Dochované materiály velmi úspû nû odolávaly povûtrnosti po fiadu staletí, jejich trvanlivost je v dan ch podmínkách provûfiená. S ohledem na ãas se pûvodní stfiedovûká vápenná technologie i dochované materiály ukázaly jako velmi trvanlivé. V souvislosti s kompatibilitou a retreatibilitou zásahu byla technologie péãe o vzácné vápenné malty a omítky navrïena na vápenné bázi. Tento systém mûïe vyhovût celé kále obvykle provádûn ch zásahû od záchranného zaji Èování pfies zpevàování, dopl- Àování malt, omítek a spár, o etfiování nov ch doplàkû aï po pfiípadné barevné retu e. 13 Rozsah prací i stav dochování (stupeà degradace) malt a omítek byl velmi rûznorod. Jako vhodná byla vybrána technologie, která v co nejjednodu ím konceptu umoïní opakování, pfiekr vání a prolínání dílãích konzer vaãních a restaurátorsk ch zásahû bez dlouh ch technologick ch pauz tak, aby pro záchranu bylo moïné plnû vytail povrchu gotické omítky, která se dochovala prakticky Obr. 24. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, deuïít vhodné klimatické podmínky v prûbûhu celé stavební bez po kození a i po staletích vykazuje vysokou pevnost, sezóny, nebo naopak aby bylo moïné navazovat s del ím pfied zahájením opravy. (Foto D. Michoinová, 2005) ãasov m odstupem, aniï by prodleva negativnû ovlivàovala stav omítek. tail povrchu hlazené gotické omítky s uvolàující se druhot- Obr. 25. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, de- 14 Z obecnû platn ch odborn ch zásad pro zpevnûní i následné rekonzervaãní zpevàování historick ch omítek byly nová, 2005) nou krustou, stav pfied zahájením opravy. (Foto D. Michoi- uplatnûny zejména tyto: a) zpevnûním nesmí docházet Obr. 26. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail k zásadní zmûnû charakteru, sloïení a vzhledu zpevàovaného materiálu; b) pfiemûnou, degradací a opakovanou nesoudrïnost omítek bez líce se ve vápenném systému tyto povrchu gotické omítky dochované bez líce. I pfies znaãnou aplikací pouïívaného prostfiedku nesmí docházet ke vzniku neïádoucích produktû ani k nepfiedvídateln m zmûnám existenci in situ. (Foto D. Michoinová, 2005) plochy podafiilo zpevnit a tím prodlouïit jejich fyzickou chemick ch a fyzikálních vlastností omítek; c) vzhledem Obr. 27. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, spodní ãást zdiva plá tû vnitfiního hradu, které bylo v minulos- k hlediskûm a, b by zpevàovaã mûl mít co nejpodobnûj í chemické a fyzikální vlastnosti jako pojivo zpevàovaného ti nevhodnû pfiespárováno cementovou maltou, v dûsledku materiálu; d) zpevnûní by mûlo b t rovnomûrné, stupeà ãehoï do lo k uzavfiení zdiva málo prody n m materiálem zpevnûní by mûl b t pfiimûfien stavu dochování originálû; s fiadou charakteristick ch negativních jevû. (Foto D. Michoinová, 2005) e) konzervant by mûl mít nízkou viskozitu, doporuãuje se pouïívat radûji pravé roztoky neï disperze a emulze; f) zpevàovaã by mûl b t sluãiteln s vlhkostí a s dal ími prostfiedky pouïívan mi v rámci konzervaãních a restaurátorsk ch prací; g) zpevàovaã by mûl b t dlouhodobû dostupn pro následnou rekonzervaci. 25

8 Obr. 28. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail masivního napadení povrchu omítek a zdiva porostem li ejníkû, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2005) Obr. 29. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail líce zazdûné ãásti le enáfiské kulatiny, pûvodem z doby v stavby. PozÛstatky byly ponechány na místû. (Foto V. Girsa, 2005) Obr Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detaily tesafiské konstrukce pultového zastfie ení ochozu po sejmutí doïilé indelové krytiny. (Foto V. Girsa, 2005) Milo Gavenda). S ohledem na rûznorodost stavu dochovan ch historick ch malt a omítek (rozdílnost typu a stáfií materiálu, rozdílnosti sloïení, exponovanosti a stupnû degradace) bylo maximálnû vyuïito dan ch ãasov ch podmínek stavební sezóny a plo nû bylo aplikováno cca 150 cyklû napou - tûní omítek vápennou vodou. Nároãn m úkolem bylo a v podobn ch pfiípadech vïdy je docílení uspokojivého stupnû zpevnûní omítek a malt, povrchovû nebo hloubkovû silnû rozvolnûn ch. V pfiípadû konsolidace pfiedmûtné fasády lo o nûkteré partie s dochovan mi materiály kategorií 2c, 2d, 3b. Konsolidace takto silnû rozru en ch omítek a malt vyïaduje pfiedev ím peãlivost pfii provádûní zpevàování a velkou trpûlivost. Opakované napou tûní vápennou vodou a nezbytné vysychání materiálu postupnû pfiiná elo v sledky, ãímï docházelo ke zuïování rozsahu ploch, jimï bylo nutné vûnovat dal í péãi. Úãinky se na velmi degradovan ch plochách projevovaly v prûbûhu napou tûní pozvolna a s ohledem na vysok stupeà rozvolnûní materiálu bylo moïné zaznamenat i urãité ztráty nedostateãnû soudrïného materiálu z povrchu. 15 Zvolen postup zpevàování a o etfiování omítek velmi dobfie vyhovoval rûznorodosti provádûn ch prací a rozmanitému stavu o etfiovaného materiálu. Vedle zpevàování historick ch omítek postup také v znamnû zlep oval kvalitu dal ích, soubûïnû provádûn ch restaurátorsk ch zásahû. 16 Sycení vápennou vodu je dûleïité pfii o etfiování vût- ích ploch omítkov ch rekonstrukcí, neboè v znamnû pfiispívá k urychlení vzniku pevné struktury omítek, a tím ke zlep ení jejich vlastností pfied kritick m prvním zimním obdobím. 17 Zvolen tradiãní postup o etfiování vápenn ch omítek a malt je bezpochyby ãasovû nároãn a vyïaduje systematické a peãlivé provádûní. To je v ak v pfiípadû vût í akce, plánované na celou stavební sezónu, jak reálné, tak dostupné a racionální z hlediska v sledného efektu i vynakládan ch finanãních prostfiedkû. Postupn nárûst zpevnûní umoïàuje kdykoliv v procesu pokraãovat, a to i s vût ím ãasov m odstupem. Materiálová kompatibilita zvolené metody hraje klíãovou roli pro uchování vizuální i materiálové autenticity památky v del ím ãasovém horizontu. Aplikovaná metoda v znamnû sniïuje riziko nepfiedvídateln ch problémû vznikajících v dûsledku pouïití nedostateãnû ovûfien ch a materiálovû nekompatibilních konsolidantû, jejichï neuváïen m pouïíváním je souãasná péãe o památky zahlcována a jsou tak zpûsobovány rozsáhlé a nevratné kody na kulturních hodnotách, které jsou pfiiznány aï s odstupem ãasu. 15 Znalostí mechanismu zpevàování a zku enostmi v ak lze, samozfiejmû dle vyhodnocení materiálové charakteristiky (fundovan m materiálov m prûzkumem a hlavnû posouzením in situ), jednoznaãnû vylouãit dopfiedu ty pfiípady, kdy je napou tûní vápennou vodou nejen zcela neefektivní, ale dokonce i nesmyslné a kontraproduktivní (jako v pfiípadech huben ch malt s pfievahou hlinitého pojiva a podobnû). Vedle toho jsou v ak také situace, kdy i silnû rozru en a setrvale odpadávající materiál získá pfiekvapivû uspokojivou pevnost jiï po nûkolika desítkách konzervaãních cyklû (viz napfiíklad ukázkovou situaci pfii záchranû silnû zdevastovan ch barokních omítek bez líce na exteriéru pfiedzámãí v Zákupech). S pfiihlédnutím ke skuteãnosti, Ïe cílem zásahu je prodlouïit existenci historicky cenn ch omítek, je na místû uvaïovat o variantním, náhradním fie ení teprve tehdy, nepfiiná í-li dlouhodobûj í aplikace poïadovan efekt. Je vefiejn m tajemstvím, Ïe v praxi se volí ze dvou moïností (zel): buì se po vyãerpání moïností tradiãního postupu konsolidace zvolí fie ení s pouïitím moderních konsolidantû (se v emi zfiejm mi dûsledky, riziky a nepfiedvídateln mi dûsledky), nebo se materiál ohodnotí jako nezachraniteln. 16 Vápennou vodou se vlhãí podklady pfied naná ením malt, vlhãení omítek vápennou vodou pfied injektáïí odpojen ch vrstev omítek a po ní zlep uje podmínky pro pfiídrïnost vnesené injektáïe k obûma materiálûm, podobnû jako pfii podtmelování okrajû omítkov ch ker nebo pfii lokálním tmelení. Opakované napou tûní vápennou vodou vytváfií za vhodn ch klimatick ch pomûrû optimální podmínky pro vyzrávání (pfiedev ím zpomalení vysychání a urychlení karbonatace) novû aplikovan ch vápenn ch materiálû. 17 Ukázaly to v sledky dizertaãní práce D. MICHOINOVÁ: Studium historick ch postupû pfiípravy vápenn ch malt pro péãi o architektonick památkov fond, dizertaãní práce, Vysoké uãení technické v Brnû. Fakulta stavební. Ústav chemie, Brno 2007, 246 stran s pfiílohou. Vedoucí dizertaãní práce prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc. V procesu vytváfiení pevné struktury vápenn ch malt se v raznû pozitivnû uplatàuje opakovanû vná ená voda, která tvofií prostfiedí jak pro urychlení karbonatace, tak pro rekrystalizaci uhliãitanové matrice, tj. stávající matrice malt. V sledky práce do jisté míry naznaãují mechanismus zpevnûní pfii opakovaném sycení vápenn ch omítek vápennou vodou. 26

9 Obr. 32. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail po kození dfievûné konstrukce spojovací chodby po odbednûní konstrukce. (Foto V. Girsa, 2005) Obr. 33. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detailní zábûr na rozvolnûnou strukturu mramoru (cukrovatûní), kter bylo moïné pozorovat na povrchu nûkter ch mramorov ch ãástí, stav pfied restaurováním. (Foto V. Girsa, 2006) Obr. 34. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, nejvíce rozru ené cihelné zdivo vyïadovalo radikálnûj í zásah s v mûnou doïil ch cihel náhradou ve shodném formátu, stav nároïí jednoho z ark fiû pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2005) Obr. 35. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, totéï nároïí v prûbûhu opravy bûhem vysazování a náhrady rozpadl ch cihel. V mûna doïil ch cihel byla podmínûna pouïíváním kvalitních cihel upraven ch do vhodného formátu. (Foto V. Girsa, 2006) Ztráty Diskutovan m tématem pfii stabilizaci omítek na severním prûãelí Pern tejna byla otázka ztráty povrchové krusty stfiedovûk ch omítek (kategorie omítek 2c), ãi dokonce tvrzení o ztrátû podstatné ãásti omítek (kategorie 2c a 2d) v souvislosti se zvolen m postupem zpevàování. Je tedy zapotfiebí alespoà struãnû pfiipomenout zda, a k jak m ztrátám skuteãnû do lo. Severní prûãelí hradu, kryté pfiedev ím vzácn mi stfiedovûk mi omítkami, je stejnû jako cel hrad dlouhodobû vystaveno extrémnímu pûsobení povûtrnosti a s v jimkou klasicistních úprav zde celá staletí nedo lo k zásadním zásahûm (celkov m opravám). PÛvodnû stabilní stfiedovûké omítky odolávaly po staletí destruktivním vlivûm, aniï by byly patrné podstatné zmûny. Teprve postupnû nejprve v kriticky exponovan ch místech ãi tam, kde se negativnû projevují lokální specifika urychlující degradaci materiálû, docházelo k pfiekroãení zenitu Ïivotnosti historického materiálu. Zpravidla vïdy se od tohoto okamïiku v raznû zrychlí celkov proces chátrání se v emi zfieteln mi projevy i druhotn mi dûsledky akcelerace zániku. Silnû degradované ãásti fasád pfied zahájením konzervaãních zásahû vykazovaly stav, kdy se urãit podíl historick ch omítek a malt pfiemûnil v nesoudrïnou suè, kterou nebylo reálné dostupn mi prostfiedky zachránit (omítky kategorie 2d, 3c). Jedná se o historick materiál, kter je jiï pfied zásahem nutné povaïovat za ztracen, pfiestoïe je tû setrvává na prûãelí. Pfiedev ím se jedná o povrchové vrstvy omítek a malt in situ, kdy ãást materiálu omítky ãi zdicí malty sice zûstává aï do doby zásahu v pûvodní pozici, av ak ve sta vu zcela rozvolnûném a degradovaném. Zrnka plniva i zbytku pojiva (ãasto i druhotné vrstvy, tj. tvofií jemnou suè voln zásyp, vyplàující vnitfiní n ch spárách zdiva a podobnû. Odpadl materiál krusty) jsou na povrchu fasády zcela uvolnûné dutiny odpojen ch, ale dosud neotevfien ch omítkov ch ploch, které postupnû svojí vahou defor- vzhledem k absenci pojivé funkce maltoviny. Pro tento typ stavu omítek je charakteristick otevfien povrch a v rizikov ch místech (degradované zatíïen ch partií. muje a je pfiíãinou pozvolné destrukce extrémnû okraje odpojen ch a vyklonûn ch omítkov ch ker, Oba typy zaniklého materiálu pfiedstavují pfiirozen úbytek historické látky, kter v Ïádném pfiípa- degradované zdicí malty, odpojené kfiehké povrchové krusty a podobnû) rozvolnûná struktura celé omítkové vrstvy. PfiestoÏe je uvolnûn materiál naopak jeho dlouhodobou absencí. Je logické, dû není vyvolán konzervaãním zásahem, ale právû v pûvodní pozici, jeho stav neumoïàuje zachování Ïe ve sloïité situaci na prûãelí, kde jsou lokálnû na místû a záchranu. K jeho odpadnutí staãí letm dotyk, pád uvolnûného materiálu z vy í polochází pfii zásahu k uvolàování, vyplavování a ná- historické omítky a malty silnû degradované, dohy, dé È, vítr ãi pouze pohyb vzduchu. Materiál není in situ zachraniteln Ïádn mi bûïnû dostupn mi a to pfiedev ím takového, kter je jiï pfiedem ztrasledné druhotné depozici materiálu na le ení, restaurátorsk mi technikami, neboè jak koliv sebemen í kontakt iniciuje jeho odpadnutí. jít, jinak není moïné úãinnû provádût konzervaãní cen. ZdÛrazÀujeme, Ïe k jeho odstranûní musí do- Dal í skupinu nezachraniteln ch materiálû tvofií ztracené omítky a malty in situ v sekundární po- se nahromadí také v kavernách a prasklinách zásahy. âást zcela uvolnûného materiálu, která loze. Jedná se o jiï odpojen materiál, kter pfii pod omítkou ãi pod lícem zdiva, se objeví teprve pádu z vy ího místa zûstává zachycen na fasádû. Drobnûj í zrnka plniva i pojiva jsou zachycena cí, byè úprava probíhá s velkou ohleduplností. v prûbûhu stabilizace v návaznosti na postup pra- na hrub í struktufie omítek a zdiva, na horních Také nezbytné postupné odstraàování masivních plochách okrajû omítkov ch ker, v otevfien ch porostû li ejníkû a mechû s cílem o etfiit materiál kapsách za odklonûn mi omítkov mi krami, v loï- pod biofilmem vyvolává bezpochyby dal í ztráty 27

10 Obr. 36. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, opraven a omítnut úsek vnûj ího líce parapetu ochozu v prûbûhu provádûní dílãích retu í. (Foto V. Girsa, 2006) Obr. 37. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail nároïí ark fie s kamenn mi konzolami, stav po opravû a konzervaci. Ve keré opravné zásahy bylo nutné opticky potlaãit tak, aby byla zachována integrita v razu s minimalizací rizika promûn obrazu památky. (Foto V. Girsa, 2006) Obr. 38. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail v zdoby kamenné konzoly nároïního severozápadního ark fie po restaurátorském zásahu. (Foto V. Girsa, 2006) materiálu z povrchu omítek, pfiestoïe vykazují zpravidla relativnû vy í pevnost a povrchovou stabilitu neï omítky bez biofilmu. 18 Podobnû je tomu u ploch s nestabilní nebo jiï uvolnûnou krustou ãi v místech, kde naopak velmi stabilní krusty vedou k destrukci omítky pod povrchovou vrstvou. U typu materiálu pracovnû oznaãovaného 2c, kde je v promûnlivém rozsahu a stavu zachována více ãi ménû degradovaná vrstva ztvrdlé sádrovcové krusty, je situace pfii rozhodování mimofiádnû sloïitá. Je v eobecnû známo, Ïe vzhledem k rozdíln m mechanick m vlastnostem krusty a vlastní omítky dochází na rozhraní odli n ch materiálû k jevûm, které pfiispívají k destrukci omítky, navíc existence krust do znaãné míry znemoïàuje úãinnou konzervaci vlastních omítek. 19 Nabízejí se tedy pouze dvû moïnosti: buì dát pfiednost konsolidaci omítky a rezignovat na uchování té ãásti povrchové krusty, která ji ohroïuje ãi je jiï prakticky uvolnûná, nebo se pokou et neuvûfiitelnû pracn m mikrorestaurátorsk m zaji tûním fixovat desetitisíce ãi statisíce leckdy jen milimetrov ch zlomkû a plo ek pevného, ale kfiehkého a ve své podstatû neïádoucího, druhotnû vzniklého materiálu na úkor záchrany a konzervace vlastní hmoty 18 V skyt masivního porostu li ejníkû, místy prakticky v ucelen ch plochách, byl v neb valé mífie zaznamenán na prûãelí a títu ãásti fasády nástavby tzv. Schröflov ch pokojû. 19 Krusty vytváfiely rozmanit povrch omítek, kdy se vyskytovala celá souvislá kála dochování ãi degradace krusty na omítce: s od podkladu odpojen mi, ale je tû uzavfien mi puch fii pfies ãetné malé krátery s vystoupl mi a vyklonûn mi okraji ztvrdlého a kfiehkého materiálu druhotnû vzniklé krusty aï po povrch degradované omítky pokryté místy témûfi mikroskopick mi zbytky krust, k jejichï uvolnûní staãí letm dotyk. Povrch fasády je zde tvofien do znaãné míry samostatn mi sloïkami, vlastní jednovrstvou omítkou a dodateãnû, byè postupnû vzniklou povrchovou krustou. 28

11 historick ch omítek. Nejsou nám známy pfiípady z restaurátorské praxe (nejedná-li se o záchranu unikátního umûleckého díla pfiimûfienû dostupn ch rozmûrû), kdy by se restaurátorsk mi metodami a za kaïdou cenu vûnovala pozornost záchranû sádrovcov ch krust. Nelze se také ztotoïnit s problematick m a znaãnû odváïn m názorem, Ïe takto zkrustovatûl, heterogenní a nesoudrïn povrch uchovává vûrohodnou informaci o pûvodním povrchovém ztvárnûní omítky. Bylo tedy dûleïit m rozhodnutím, co chceme uchovávat, co je cílem záchrany. V obdobn ch pfiípadech se nûkdy zapomíná, Ïe rozsah ztrát historického materiálu vypl vá pfiedev ím z v chozí situace, neovlivnûné aktéry záchranné akce. Je nutné zdûraznit, Ïe úspû nost konzervaãního zásahu, byè velmi ohleduplného, je vïdy zcela prvofiadû závislá na tom, v jakém stádiu destrukce hmotné podstaty pfiicházíme k památce a jaké hodnoty jsme pfiipraveni chránit. Dozpevnûní Tam, kde na severním prûãelí hradu Pern tejn ani po cca 120 cyklech konsolidace vápennou vodou nebylo docíleno uspokojivého úãinku, bylo nutné rozhodnout o dal ím postupu. S ohledem na vysokou hodnotu fasády i v ech jejích autentick ch sloïek bylo nezbytné zachovat rozvahu a pokusit se neãinit ukvapená rozhodnutí, byè situaci ovlivàoval stres nejen s blíïícím se koncem stavební sezóny pro mokré procesy. 20 V dûsledku odli né míry osobních zku eností s konzervaãními postupy docházelo v tuto klíãovou chvíli v realizaãním t mu ke zpochybàování správnosti dosavadní vápenné technologie, coï se projevovalo snahou prosadit v daném ãasovém prostoru na dozpevnûní materiálu soudobé zpevàovaãe. Po provedení a vyhodnocení zkou ek na fasádû, v nûmï pouïité moderní zpevàovaãe neobstály, 21 bylo rozhodnuto o návratu k vápenné koncepci. V daném ãasovém úseku byla dále plo nû aplikována vápenná voda tak, aby pokraãovalo o etfiování omítek, a lokálnû bylo dozpevnûní kritick ch míst provedeno opakovanou aplikací fiídkého, silnû transparentního vápenného mléka, jemnû pfiibarveného (v tlumen ch, individuálních odstínech podle potfieb konkrétních situací) pfiímûsí pigmentû, získan ch praním místního písku. Finální dozpevnûní bylo provádûno s pfiihlédnutím k individuální charakteristice o etfiovan ch míst (stav omítek, vztah k okolí, celkové zapojení upravované partie z hlediska vizuálního), tedy s individuálnû volenou ãetností aplikace a Ïivou barevností transparentního mléka. Odsouhlasen zpûsob dozpevnûní byl proveden zku en m restaurátorem. Závûreãné o etfiení povrchu plnilo nejen úlohu zpevàovací, ale i úlohu finální barevné retu e. Pfii konsolidaci tohoto typu historického materiálu samozfiejmû hrálo velkou roli pfiedchozí hloubkové zpevàování vápennou vodou (byè se dosaïen efekt nûkter m úãastníkûm akce zdál mal ), neboè zajistilo zároveà vy í míru vzájemného propojení podkladu a jemn ch, transparentních souvrství vápenného mléka. Díky zvolené metodû zûstala zachována v povûdní hodnota podkladu, v celkovém obraze do lo k minimálním zmûnám, pfiiãemï zásadnû dûleïit poïadavek kompatibility a rekonzervace byl respektován. Ovûfiování postupu zpevàování Schopnost postupného ovûfiování úãinnosti zvolené technologie v prûbûhu prací je do znaãné míry vûcí nejen zku enosti, citu pro materiál získaného praxí z ãetn ch akcí podobného charakteru, ale také peãlivého systému pozorování, dokumentování a mûfiení. Stav povrchu omítek byl hodnocen pfied zahájením zásahu, v prûbûhu i po dokonãení prací senzoricky v celé plo e prûãelí a kontrolním mûfiením imbibometrick ch vlastností 22 omítek na místech, která byla pfied zapoãetím prací vybrána, zdokumentována a promûfiena. Proces vytváfiení pevné struktury vápenn ch malt je dlouhodob m dûjem a podle podmínek trvá fiadu mûsícû aï let. Závûreãné zhodnocení míry konsolidace omítek a úãinnosti této metody (jiï jen na pfiístupn ch plochách) bylo provedeno Technologickou laboratofií NPÚ na jafie 2007 s velmi dobr m v sledkem. Omítkové doplàky Omítkové doplàky vycházely ve sloïení z anal z historick ch pfiedloh a s odpovídajícím odstínem, strukturou a rukopisn m zpracováním se nové plochy postupnû zapojovaly do celkového obrazu prûãelí. Pfiírodním kamenivem probarvované omítky byly po aplikaci, o etfiování a ãásteãném vyzrání podle situace upraveny barevnou retu í tak, aby do lo k neru enému optickému zapojení doplàovaného materiálu a bylo docíleno minimálních vizuálních zmûn jak v obraze stabilizovaného prûãelí, tak v kontextu s exteriérem hradu jako celku. V souladu s projektem a na základû podrobné obhlídky z le ení byl v prûbûhu prací upfiesàován zpûsob fie ení stabilizace a ochrany dílãích ploch povrchu fasády. Mimofiádnû nároãnou a zodpovûdnou ãinností byla stabilizace autentické hmoty v plochách jiï obnaïeného a místy silnû rozru eného cihelného zdiva (ark fie, ochoz). Stfiedovûk ciheln materiál vykazoval rûznorod stupeà naru- ení, urãovan individuální charakteristikou materiálu, dobou vystavení nekrytého materiálu povûtrnosti a klimatickou exponovaností pfiíslu né partie Pfieru it proces konsolidace a pokraãovat v dal í sezónû bylo vzhledem k realizaãním podmínkám (jednoznaãn a oprávnûn poïadavek na sejmutí le ení pfied nástupem zimy) reálné pouze v partii ochozu, kde jsou omítky stále pfiístupné. Pfii této variantû samozfiejmû není stoprocentní záruka, Ïe v sledn efekt bude uspokojiv. Druhou moïností bylo prohlásit v sledky za maximálnû dosaïitelné v dan ch podmínkách a hledat jiné fie ení na dokonãení procesu. 21 Porosil ZTS v koncentraci 10 a 20 % se zji tûním, Ïe o etfiení nepfiineslo oãekávané zlep ení soudrïnosti omítky, souãasnû v ak do lo k nevratné kontaminaci omítky pojivem s vlastnostmi odli n mi od pojiva historick ch omítek. Lze tedy pfiedpokládat, Ïe zejména u plochy o etfiené koncentrovanûj ím prostfiedkem bude mít omítka v kontaminované vrstvû dlouhodobû pozmûnûné chemické a fyzikální vlastnosti. Do lo ke zmûnû optického charakteru povrchu omítky, která se nepfiirozenû leskla. Dále byl pouïit Porosil Z v koncentracích 10 a 20 %. Celkovû lze shrnout, Ïe o etfiení pfii koncentraci 20 % vedlo ke zlep ení soudrïnosti omítky, ale na dobu minimálnû 4 t dnû byl povrch o etfiené omítky hydrofobní, coï je ne- Ïádoucí stav pro následné restaurátorské mokré procesy. RovnûÏ do lo, podobnû jako u Porosilu ZTS, ke kontaminaci omítky pojivem s vlastnostmi odli n mi od pojiva historick ch omítek s v e uveden mi negativními dûsledky a nastala zmûna optického charakteru povrchu omítky, která se po o etfiení leskla. 22 Metoda je zaloïena na sledování a porovnávání zmûn nasákavosti povrchu omítky (pfii provádûní testu vïdy na shodném místû) pfied, v prûbûhu a po ukonãení o etfiování. Více napfiíklad D. MICHOINOVÁ: ZpevÀování historick ch omítek dílãí vyhodnocení experimentu, in: Sborník semináfie Historické omítky, STOP, Praha 2005, s Metoda je vyvinuta Ing. D. Michoinovou, Ph.D., mimo jiné na základû ãlánkû J. Konty, kter obdobné postupy pouïíval pro studium vlastností jílov ch materiálû, viz J. KONTA: Imbibometry a new method for the investigation of clays, in: American Mineralogist 46, 1961, s ; J. KONTA: Identification of clay minerals and the study of argillaceous rocks by the imbibometric Method, in: Clays and Clay Minerals 10, Tenth National Conference on Clays and Clay Minerals, Austin, Texas, 1961, Pergamon Press, Oxford, London, New York, Paris (A. Swineford, editor), s Z novûj ích prací: D. A. LE- VENTIS, A. VERGANELAKIS, M. R. HALSE, J. B. WEBER, J. H. STRANGE: Capillary Imbibition and Pore Characterisation in Cement Pastes, in: Transport in Porous Media 39, Kluwer Academic Publisher. Printed in the Netherlands, 2000, s

12 39 40 Obr. 39. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, celkov pohled na horní ãást fasády s ochozem po konzervaci a v mûnû indelové krytiny. (Foto L. Bezdûk, 2007) Obr. 40. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, v sek severního prûãelí s ochozem po opravû, v prûbûhu snímání le ení. (Foto V. Girsa, 2006) Bezpeãnou ochranu povrchovû naru eného materiálu (obnaïeného nebo degradovaného cihelného zdiva stfiedovûkého i klasicistního) zaji Èovaly zpravidla omítkové doplàky, úprava v ak musela b t vïdy peãlivû rozváïena. Napfiíklad v partiích stabilních, ménû exponovan ch nebo také z dûvodû uchování v povûdní hodnoty v místech obnaïen ch cihel (napfiíklad pfii uchování informace o otiscích konstrukce ochozu) byl soudrïn ciheln materiál zachován bez ochrany omítkou. V pfiípadech, kdy byl ciheln materiál sice rozru en, ale stupeà úbytku neznamenal statické ohroïení konstrukce, do lo ke stabilizaãní úpravû, kdy po odstranûní zcela nesoudrïného povrchu cihly byla ochrana obnaïeného líce provedena zaomítnutím plochy. Doplnûním nov ch omítek na cihelné, ale obecnûji i na kamenné ãi smí ené zdivo byly téï fie eny fiemeslné a vizuální nedostatky nedávn ch odbyt ch oprav (fie ení styku krytiny se zdivem títû, fie- ení návazností klempífiské práce na zdivo a podobnû). V místech, kde byl úbytek cihly zásadní ãi její stav celkovû degradovan, nebo v místech, kde hrozilo statické poru ení konstrukce, docházelo k úplnému vysazení rozpadlého materiálu, pfiiãemï zpûsob a rozsah v mûny hloubkovû degradovaného materiálu byl podrobnû specifikován na místû a prûbûïnû kontrolován. Práce byly provádûny postupnû a zodpovûdnû na základû odsouhlasen ch vzorkû poïadované úpravy (dodrïování urãeného rozsahu, daného formátu a skladby cihel pfii vysazování, rukopisu pfiípadného omítání). Rozsah vysazování byl oproti projektu vût í v partiích poprsní zídky ochozu a u dvou ark fiû také s ohledem na dûsledky prûtoku vody na tyto ãásti prûãelí ze snûhu odtávajícího ze stfiechy a z le ení v zimním období. Dal í zásahy Citlivû byly opraveny cihelné kryty korun poprsních zdí v místû napojení ciheln ch títû. PÛvodní ciheln materiál byl zachován prakticky v plném rozsahu, cihly byly podle stavu pfieloïeny, v chybûjících místech do lo k doplnûní s vyuïitím star- ího cihelného materiálu. Pietnû byla opravena cihelná dlaïba podlahy ochozu, jejíï pfieváïná ãást zûstala po vyãi tûní bez zásahu; nejvíce po- kozené dlaïdice byly na místû oznaãeny a jejich stabilizace fie ena pouze dotmelením povrchu tvárnou smûsí (s minimem zásahû a bez celkového vysazování po kozen ch kusû). Obdobnû byla provedena oprava koruny parapetní zdi ochozu, s doplnûním chybûjící malty ve spárách a dozdûním uvolnûné koruny na západní stranû ochozu. Velmi zdafiile byla opravena cihelná sedlová stfií ka gotického ark fie pod ochozem. V rámci stabilizace byly restaurovány kamenické ãlánky (ostûní oken, konzoly, nároïní armatura a dal í), pfiiãemï rozsah a technologie restaurátorsk ch zásahû byly stanoveny v souladu s projektem a detailní provedení odsouhlaseno na základû zku ebních vzorkû pfiedloïen ch restaurátorem. Souãástí akce byla oprava konstrukce krovu pultového zastfie ení ochozu s revizí funkce kotvicích prvkû a jejich konzervaãním o etfiením. V plném rozsahu byla sejmuta doïilá indelová krytina a provedena nová stfiecha s pouïitím nového típaného materiálu. Sejmutí bednûného podhledu pultové stfiechy ochozu probûhlo v rozporu s projektem, ale následnû byly podle pokynû jednotlivé díly oãíslovány a opravené bednûní podhledu se vrátilo zpût na své místo. V rámci korekcí bylo na trojúhelníkovém títu v úïlabí realizováno nové zabednûní ze irok ch prken, tak aby do lo k zakrytí odbyté úpravy, nevhodnû provedené v nedávné dobû z bûïného, povrchovû neupraveného stavebního fieziva. Byly opraveny klempífiské v robky a doplnûny tak, aby se zlep ila jejich funkãnost. Repasovány a zkompletovány byly truhláfiské v robky (okenní rámy a v plnû) vãetnû kování a tabulového i vitráïového zasklení. Stávající zasklení bylo respektováno. Nátûry byly z ãásti peãlivû restaurovány (fládrování) nebo podle technického stavu obnoveny v odstínech podle vyhodnocení nálezû pûvodní barevnosti. 23 Nerovnomûrnost stupnû degradace historick ch materiálû byla dána zejména velmi sloïitou skladbou a ãlenit m povrchem severní fasády hradu. Mírnû konvexní plocha fasáda nese fiadu ark fiû, ochoz, opûrák, je protknuta visutou spojovací chodbou. Spolu s protûj í zástavbou tvofií zejména v dolní partii jakousi nálevkovitû se sbíhající a rozevírající prostoru, kde dochází k velmi intenzivnímu proudûní vzduchu. Ve spodních ãástech vykonzolovan ch ark fiû zase dochází patrnû ke kondenzaci vlhkosti a k promrzání konstrukcí, coï se projevuje odpadáním omítek a degradací cihel. 30

13 Obr. 41. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, celkov pohled na severov chodní nároïí vnitfiního hradu po konzervaci severní plochy fasády. (Foto L. Bezdûk, 2007) Obr. 42. Pern tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, celkov pohled na exponovanou ãást severního prûãelí vnitfiního hradu od vstupní brány, stav po konzervaci. (Foto L. Bezdûk, 2007) Do okenních otvorû ve títech byly na základû dochovaného originálu osazeny dfievûné Ïaluziové v plnû. V rámci prací byla opravena po kozená ãást nosné trámové konstrukce krytého mostku a obnoveno prkenné bednûní s tím, Ïe podstatná ãást star ch prken se po protfiídûní znovu uplatnila. Závûrem SloÏit prûbûh procesu záchrann ch prací byl po celou dobu akce charakteristick fiadou rûzn ch komplikací, vypl vajících z ne zcela bezproblémové spolupráce aktérû. Absence funkãní sehranosti ir ího t mu vypl vala bohuïel z nedûvûry nûkter ch k stanovené koncepci a z ní vypl vajícím technologiím. Absolutní neznalost specifik konzervaãní metody a její praktické aplikace v tomto mûfiítku i nedûvûra ke zvolenému postupu a technologii je bezpochyby determinována odli nostmi pfiístupu k památkám v âechách a na Moravû, kde s rozsáhlej ími akcemi konzervaãního charakteru je - tû nejsou prakticky Ïádné zku enosti. 24 Pfies tyto problémy probíhalo restaurování v souladu se zadáním a s celkovû velmi pozitivními v sledky. Z hlediska vizuálního se podafiilo jak zachovat v povûdní hodnotu fasády, tak docílit organického zapojení opravené fasády v ir ím kontextu hradního areálu. Av ak namísto plynulého pokraãování dal ích etap stabilizace ohroïené památky probíhaly zdlouhavé a ne vïdy zcela konstruktivní diskuse o tom, zda a k jak m do lo ztrátám pfii konzervaci a zdali úbytek materiálu degradovan ch stfiedovûk ch omítek byl zpûsoben vlastní doïilostí materiálu, nebo konzervaãní aktivitou. Tak se stalo, Ïe byrokratick mi prûtahy a následnû i pasivitou do- lo k pfieru ení pfiípravy pfií tích etap záchrany. Teprve s roãním odstupem byla koneãnû zahájena pfiíprava dal í etapy vypsáním v bûrového fiízení na zpracování projektové dokumentace, av ak pfiednost byla kupodivu dána stabilizaci západní fasády, jejíï stav v ak rozhodnû není natolik tristní a rizikov jako u tûïce po kozen ch a komplikovan ch fasád hlavního nástupu do vnitfiního hradu. Pro neshody v pfiístupu se ani tato akce nerealizovala. Úplnû na závûr povaïujeme za nezbytné pfiipomenout klíãov aspekt: Zda se podafií zabránit zániku vzácn ch historick ch omítek plá tû hradního komplexu Pern tejna (a v jakém rozsahu), závisí pfiedev ím na tom (obzvlá tû po ovûfiení specifik a nároãnosti konzervace I. etapy omítek), zda budeme schopni uváïliv a pfiimûfien konzervaãní zásah pfiipravit a realizovat bez prodlev v rozsahu exteriéru celého hradu. Nejde pfiitom pouze o záchranu ohroïen ch omítek na prûãelích vnitfiního hradu, ale i (a to se dosud zcela opomíjí) o zachování obrovsk ch ploch odpadajících omítek a zdicí malty na objektech celého hradu (dal ích budovách hradní zástavby, hradbách a branách). V diskusi o vhodn ch materiálech a technologiích je jistû nezbytné posoudit ve kerá rizika a prûvodní jevy. Av ak pfii pfiíli ném zahledûní pouze do subtilních detailû, bez vnímání problematiky záchrany památky v celé ífii, dochází k ãasov m prodlevám, které památku zásadnû ohroïují. Budeme-li donekoneãna diskutovat o tom, zda je, ãi není pfii konzervaci únosn dílãí neodvratn úbytek originální materie (suè ze ztracen ch omítek v primární ãi sekundární poloze), vyvolan pouh m dotykem, ztratíme drahocenn ãas, bûhem nûhoï dojde k nesrovnatelnû vût ím a závaïnûj ím ztrátám, kdy kaïdou zimu odpadnou souvislé, odborn m zásahem zachranitelné plochy vzácn ch omítek. Je zapotfiebí zcela otevfienû konstatovat, Ïe pfii souãasném stavu aktivity (postojích, tempu a prûtazích v pfiípravû) není reálné stabilizaci plá tû objektû hradu dokonãit ani do 15, 20 let. To v ak pfii alarmujícím stavu omítek znamená, Ïe jsme zcela vûdomû rezignovali na záchranu jednoho z klíãov ch nositelû kulturních hodnot v jimeãné architektonické památky a pfiispûli k v znamnému ochuzení její autenticity Viz napfiíklad zmínky Ivo HLOBIL: Alois Riegl a teorie moderní památkové péãe, in: Alois RIEGEL: Moderní památková péãe, NPÚ ÚP, Praha 2003, s ; t Ï: Konzervace jiïního prûãelí Horního hradu v âeském Krumlovû, in: Zprávy památkové péãe 66, 2006, ã. 3, s Na pfiíkladu Pern tejna lze dokumentovat, jak dosud chybí dostateãnû úãinné, tedy systémové fie ení péãe o na e nejhodnotnûj í památky, neboè kvalita péãe je stále nejvíce závislá na jedincích, a ne na v znamu a aktuální potfiebû záchrany v jimeãn ch hodnot