Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Transkript

1 Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Zakládání staveb Úvod doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

2 ÚVOD K ZAKLÁDÁNÍ STAVEB Významné osobnosti: C.A.COULOMB (1973) - teorie pevnosti, stability a tlak zemin na konstrukce K. TERZAGHI - moderní mechanika zemin (1925) T. Young, L.Prandtl, J.Boussinesq, B.Pascal V. Mencl, A. Myslivec, J. Eichler, J. Jesenák mechanika zeminn Z. Bažant, J. Hulla, J. Šimek, I. Trávníček zakládání staveb Ve vývoji MZ - společnost ISSMGE (zal. 1936) Teoretický základ: ing. geologie, hydrogeologie, mechanika zemin a hornin. Doplňkové znalosti: stavební mechanika, pružnost a pevnost, dynamika, hydraulika, stavební konstrukce i ekonomika. Dnes: zvýšené požadavky na založení (využití podzemních prostor, nedostatek prostoru v centrech měst) Náplň ZS je řešit 2 úlohy: návrh a vytvoření základu základ (plošný, hloubkový) základová půda návrh stavební jámy (nezřídka složitější problematika než samotný základ) ZEMINA JAKO PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ Geotechnické třídění (charakter a podstata pevnosti): pevná (skalní a poloskalní) p ) hornina hornina soudržná (jílovitá) zemina nesoudržná Podstata pevnosti u zemin: soudržnýc ch nesoudržných síly H O a částic cemi 2 cementace částic tření dilatance nepraváá soudržnost vnitřní tření dilatance - 1 -

3 Vliv struktury horninového masívu na tyto vlastnosti: rozdíl r v pojmech mas ho or K s K s součinitel strukturního oslabení VLASTNOSTI ZEMIN POPISNÉ FYZIKÁLNÍ Rozměry pevných částicc - zrnitostt a názvy zemin % zastoupení zrn - graficky jako křivka zrnitosti zrna < 0,06 mm suspenze; 0,066 mm < zrna < 60 mm síta 100 jíl prach jemný písek střední hrubý drobný štěrk střední hrubý propady síty v % hmotnosti zrn ,001 0,002 0, ,01 0,02 0,063 0,125 0,25 0, rozměry otvorůů sít (mm) Obr. 1. Obalová křivka zrnitosti vzorků spraší (stavba ČD Brno 1.část odstavného nádraží,, 2003) Hustoměrná metoda Základ Stokesův zákon pro klesání kulové částice průměru 0,2 až 0,002 mm ve vodě: s w 2 v d 18 - dynamická viskozita /Pas/ Pro stálou teplotu a měrnou tíhu: v Cd 2 Pro teplotu vody 20 C bude C=

4 Pro známé v dostaneme průměr zrna d 0, 001 s t Inovace studijního oboru Geotechnika Používáme Cassagrandův hustoměr, měření 24 hodin. Základ názvu - podstatné jméno j Složka - přídavné jméno (15( - 35 %) Příměs % Zkratky: první symboll - základ druhý symbol - přídavná část příměs - pomlčka Číslo nestejnozrnitosti C d d u Číslo křivosti C c d 30 d d Klasifikační systémy - ČSN EN ISO , 2 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin (1 Pojmenování a popis, 2 Zásady zatřiďování), ČSN Navrhování a provádění zemního tělesaa pozemních komunikací (Příloha A Klasifikace zemin pro pozemní komunikace), ČSN Malé vodní nádrže, 2011 ČSN a ČSN vycházejí z mezinárodní klasifikace USCS (Unified Soil Classification System) ), který je založen na n zrnitostní analýze a stanovení Atterbergových mezí. Neplatné normy obsahující klasifikační systémy - ČSN Zakládání staveb / Základováá půda podd plošnými základy - zrušena (klasifikace přejata do ČSNN ) - ČSNN Klasifikace zemin pro dopravní stavbyy - zrušenaa

5 Pojmenování dle EC7: Inovace studijního oboru Geotechnika čitý štěrk (sandy gravel) (sagr) bě písčitý jemný štěrk (coarse y fine gravel) (csafgr) dně písčitý prach (medium y silt) (msasi) ně štěrkovitý hrubozrnný písek gravelly coarse sand) (fgrcsa) chovitý jemný písek (silty( fine ) (sifsa) ně štěrkovitý, hrubozrnně ý prach(fine gravelly, coarse y silt) (fgrcsasi) dně písčitý jíl (medium sandy (msaci). nda sah štěrku (2 mm -63mm) sah písku (0,063 mm - 2 mm) sah jemnější frakce (< 0,063 mm) sah jilů v % z celkové hmotnosti é a jemné frakce zeminy (velikost < 63 mm) mnozrnné zeminy (hlína a jíl) miny o různé zrnitosti (hlinité( neboo ité štěrky a písky) ubozrnné zeminy (štěrky a písky) mina Objemová a měrná tíha: : 3 fázový systém po vysušení 2 fáze. Obr. 2. Zemina jakoo 3fázový systém, resp. 2fázový - 4 -

6 Objemová tíha: G V Objemová tíha po vysušení: d G d Objemová tíha (efektivní)) pod hladinou vody: V SU 1 n s w Gd s V V Měrná tíha: p Pórovitost a číslo pórovitosti: pórovitost čísloo pórovitosti n V p d 1 Vp e d V V V s e n 1 e p s 1 Hutnost: Pro nesoudržnouu zeminu - relativní hutnost I D e e max max e e min kypré < 0,33 středně hutné 0,33-0,67 hutné > 0,67 Vlhkost a stupeň nasycení: Vlhkost (důležitá pro Atterbergovi meze) w G Gw d V S r V stupeň nasycení pw p suché zavlhnuté 0 0,,01-0,25 vlhké mokré velmi mokréé nasycené 0,25-0,55 0,5-0,75 0,75-0,99 1 Tvar zrn: Závisí na druhu mateřské horniny a délce transportu Suchá cesta (gravitačně, činnost větru) rychleji úlomkyy opracujee než vodní prostředí Podle tvaru a opracovanosti rozlišíme říční (sklovitý lesk se zachovalými lomovými plochami) a váté (dokonale zaoblené hrany a mléčný lesk obroušených povrchů) jemnozrnné křemité písky - 5 -

7 ČSN posuzuje tvar zrn podle zakulacení (sféricita) a zaoblení. Zakulacení zrn (podle poměru střední osy ke dlouhé): - stejnorozměrná - plochá - ploše protáhlá - protáhlá Zaoblení zrn (vizuálně): ostrohranná poloostroh hranná polozaoblená (angulární) (subangulá( ární) zaoblená Tab. 1. Škála pro odhad tvaru klastickýchh zrn. V případě hrubých frakcí je j tvar částice popsán jejich angularitoa ou, tvarem a povrchovou texturou, viz tab. 2. parametr angularita/zaoblenost tvar povrchová textura Tab.2. Názvy pro stanovení tvaru zrna. tvar částice velmi ostrohranný ostrohranný slabě ostrohranný slabě zaoblený zaoblený dobře zaoblený kvádrový plochý podlouhlý drsná hladká - 6 -

8 1. Obchodní centrum m Myslbek (1995) stavební jáma, hluboká m, jee zajištěna kotvenými konstrukčními podzemními stěnami. Okolní objekty a komunikace byly zabezpe- čeny tryskovou injektáží a mikropilotovými stěnami. 2. Nový silniční most v Ústí n-labem (1998) vlevo: jediný pylon mostu je založen v jímce z podzemních stěn vyhloubené až na pevný skalní podklad. Vpravo: pohled na dokončenou mostní konstrukci 3. Most přes vodní nádržž Skalka u Chebu (1994) opěry i pilíře mostu mezinárodní silnice E48 jsou založeny na elementech železobetonových podzemních stěn

9 Obr. 4. Strahovv ( ) kotvení severního portálu tunelu, tvořeného pilotovou stěnou, reinjektabilními pramencovými kotvami v délkách m. Obr. 5. Elektrárna Mělník, výklopník vápence (1994) - zapažení stavební jámy pro studenty byly vytvořeny v rámci projektu: Inovace studijního oboru geotechnika financovaného z prostředků EU a státního rozpočtu ČR

10 Obr. 6. Stavební jáma pro hotel Renaissance ( ) zajištěná kotvenými podzemními stěnami a tryskovou injektáží (vlevo). Stavební jáma pro hotel Renaissance ( ) detailní pohledy na sloupy tryskové injektáže, které zpevnily zeminu přímo pod základy okolních objektů a dovolily otevřít stavební jámu až k jejich nosným obvodovým zdem (vpravo). Obr. 7. Zajištění stavební jámy v Brně kotveným záporovým pažením (1996) - 9 -

11 Obr. 8. Famírova ulice ( ) úprava komunikace prefabrikovanými podzemními stěnami Obr. 9. Slánského ulice, podchod pro pěší (1990)) vybudovaný pod frekventovanou vozovkou z prefabrikovaných podzemních stěn Obr. 10. Porušení pilotového základu