BROWNFIELDY!"#$%&"'#"(&!)!*+,'-.&(#"(& /0'!1'-2)34-5!!657)4'#!8&3$'#"(&9 *+,'-.&(#"(!:$4#$73#"(&!;$3<&<-=

Transkript

1 BROWNFIELDY!"#$%&"'#"(&!)!*+,'-.&(#"(& /0'!1'-2)34-5!!657)4'#!8&3$'#"(&9 *+,'-.&(#"(!:$4#$73#"(&!;$3<&<-=

2 Barbara Vojvodíková (EDS) Brownfieldy - souvislosti a příležitosti Důl Alexander - zrcadlo minulosti, příležitost budoucnosti Kunčiček PROFESSIONAL PUBLISHING

3 Editor: Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D. Brownfieldy - souvislosti a příležitosti Důl Alexander - zrcadlo minulosti, příležitost budoucnosti Kunčiček Recenzenti: doc. Ing. arch. Akad. Arch. Ivan Gürtler, Ph.D. doc. PhDr. Dagmar Petríková., Ph.D. doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D. Autorský kolektiv: Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D. Mgr. Stanislav Martinát Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. RNDr. Bohumil Frantál Mgr. Petr Klusáček, Ph.D. RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Ing. Regina Kuchtová, Ph.D, Mgr. Blanka Marková Ing. Mgr. Iva Tichá Ing.arch.Igor H. Krčmář Ing. Libor Jalůvka Ing. arch. Kamil Zezula Ing. Michal Potužník Kolektivy studentů uvedených ve studentské části Edition Professional Publishing, Praha Tato publikace byla připravena díky podpoře projektu Partnerství pro české brownfieldy Registrační číslo: CZ.1.07/2.4.00/ , který je podporován z finančních prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Grafické zpracování a tisk: in-press CZ s.r.o., Havířov První vydání, 2012 ISBN:

4 Úvod 5 1. Co to jsou brownfields a jak je poznáme Brownfields v definicích Rozbor definice brownfieldu s komentářem Kategorizace brownfields Způsob identifikace ploch brownfields Dlouhodobé proměny vybraných socio-demografických charakteristik obyvatelstva území postiženého industriálními činnostmi: na příkladě katastrálního území Kunčičky (městský obvod Slezská Ostrava) Historicko demografický vývoj území do roku Industrializace území Demografický vývoj území v období a současné problémy Shrnutí Dělnické kolonie v Ostravě Historické souvislosti Ostravské kolonie a její specifika vývoje Urbanistické řešení vybraných sídlišť Členění jednotlivých objektů Možná řešení Dělnické kolonie závěrem Governance v procesu regennerace brownfields s aplikací na areál Dolu Alexander Brownfieldy v souvislostech Rekonverze průmyslových budov terminologie a některé přístupy Governance rekonverze brownfields Příklad konverze dolu Alexander Kdo je charita sv. Alexandra Shrnutí některých aspektů procesu regenerace brownfields Výsledky studentského workshopu Pedagogický postup vedení workshopu Zadání workshopu Studentská práce - popis stavu analýza k dalšímu zpracování Vymezení území, hranice SWOT analýza Hodnotová analýza Stav území a jeho charakteristika Historie Kunčiček a historie dolu Alexander Architektonický kontext Důl Alexandr Sociální kontex - Kunčičky Vlastnické vztahy Limity území Vlastní řešení studentů - zadání Integrace Metoda Co je možné? Co je žádoucí? Veřejný prostor Brána Místa - cíle cest, cesta Areál Alexandr Závěr zadání intergrace 53 3

5 5.5 Vlastní řešení studentů - zadání Stabilizace Metoda Místa, cíle cest Cesta charakter, síť Vlastní řešení studentů - zadání Izolace/Konzervace Metoda Veřejný prostor Vlastní řešení studentů - zadání Komprese Metoda Veřejný prostor Brána Místa cíle cest, cesta Areál Alexander Hodnocení a komentář k návrhům studentů od nezávislého supervizora - Ing. Jan Votoček, Ph.D Hodnocení výsledných návrhů Skupina Integrace Hodnocení výsledných návrhů Skupina Stabilizace Hodnocení výsledných návrhů Skupina Konzervace/Izolace Hodnocení výsledných návrhů Skupina Komprese Obecné poznámky k návrhům Paměť opuštěných míst / brownfieldy po čemkoliv Průmyslové brownfieldy proč to nejde Zákon a typizace Staré a nové brownfieldy Komunikace Neudržitelný rozvoj Typizace staveb a návyků Místo pro lidi Obecné závěry 75 Literatura 76 Literatura ke kapitole 1 76 Literatura ke kapitole 2 77 Literatura ke kapitole 3 78 Literatura ke kapitole 4 78 Internetové zdroje 79 Literatura ke kapitole 6 79 Příloha 1 - Vstupní list databáze (2001) Důl Alexander 80 Příloha 2 dotazník zpracovaný podle Metodiky inventarizace brownfieldů v ORP, Magistrát města Ústí nad Labem, 2010 aplikace na důl Alexander 82 Příloha 3 - Areál bývalého dolu Alexander Historie dolu 85 Kulturní památky v areálu Alexander 86 Záměry o.z. ODRA s areálem 87 Příloha 4 - DIAMO, státní podnik 88 Seznam obrázků a grafů 92 Seznam tabulek 93 Summary 94 Rejstřík 96 4

6 2. Dlouhodobé proměny vybraných socio-demografických charakteristik obyvatelstva území postiženého industriálními činnostmi: na příkladě katastrálního území Kunčičky (městský obvod Slezská Ostrava) Autoři: Stanislav Martinát, Petr Dvořák 3, Bohumil Frantál, Petr Klusáček 4, Josef Kunc Ph.D 5. Cílem této kapitoly je analyzovat dlouhodobé proměny vybraných socio-demografických charakteristik obyvatelstva území, kde se v současné době nachází množství ploch nevyužívaných (případně částečně využívaných) areálů po průmyslových činnostech (tzv. brownfields). Jako příklad takového území bylo vybráno katastrální území Kunčičky, administrativně náležící v rámci Ostravy k městskému obvodu Slezská Ostrava. V první části je provedena rešerše odborné literatury k tématu brownfieldů, v dalších částech analyzujeme historický vývoj území, jeho industrializaci, související dlouhodobé populační proměny, proměny domovního fondu a jejich prostorové souvislosti. V poslední části shrnujeme aktuální problémy území. Brownfieldy teoretický úvod doplnění ke kapitole 1 Chceme-li zkoumat vliv brownfieldů na sociální prostředí, je nezbytné nejdříve začít u pojmů. Nicméně už samotný pojem brownfields (z anglického brown fields hnědá pole) je zmiňován v mnoha souvislostech a definicích a je zpravidla popsán velmi široce. (Blíže viz. kapitola 1.) Národní strategie regenerace brownfieldů (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008) definuje brownfield jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. Na základě vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů (CzechInvest, ) bylo v České republice identifikováno jako brownfield pouze 2355 ploch o velikosti větší než 1 hektar (celkem cca hektarů území), (zde je zapotřebí přihlédnout k zadání studie, a to na vyhledání lokalit s potenciálem komerčního využití). Strategie uvádí také celkový odhad počtu brownfields v České republice na 8,5-11,7 tisíc na rozloze tisíc hektarů. Snažíme-li se pojem brownfield opřít o stávající legislativu České republiky, narazíme na něj pouze ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., která však operuje s mnohem obecnější definicí. Jako brownfieldy v ní jsou označeny plochy znehodnoceného území určené k obnově nebo opětovnému využití. 6 V odborné literatuře pravděpodobně nejcitovanější definicí pojmu brownfield najdeme ve výstupech projektů 7. rámcového programu EU CLARINET 7 a CABERNET 8. Definice projektu CLA- RINET hovoří o brownfields jako o lokalitách (včetně jejich blízkého okolí), které a) jsou ovlivněny svým dřívějším využitím; b) jsou opuštěné či nedostatečně využívané; c) jsou kontaminované (včetně předpokládané kontaminace); d) jsou lokalizovány zejména v rozvinutých urbánních oblastech; e) zavdávají předpoklad nezbytných zásahů, které by opět umožnily jejich prospěšné využití (Ferber, Grimski 2002). (rozborem definice se zabývá blíže kapitola 1). Tato definice byla 3 Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Studentská 1768, Ostrava 4 Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Drobného 28, Brno - 5 Masarykova univerzita, Ekonomicko správní fakulta, Lipová 41a, 6 Vyhláška MMR ČR č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti 7 Projekt CLARINET (Contaminated Land Rehabilation Network for Environmental Technologies) je projektem 7. rámcového programu EU ( 8 Projekt CABERNET (Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network) je projektem 7. rámcového programu EU, který je koordinován Universitou v Nottingham (Land Quality Management Group 12

7 dále rozvinuta ve studiích projektu CABERNET, který k výše uvedenému dodal, že brownfields mohou být lokalizovány i v méně vyspělých urbánních oblastech (bod d) a kontaminace nejsou podmínkou pro zařazení mezi brownfields (bod c) (Ferber, Grimski et. al, 2006). Nejnověji problematiku definice brownfields shrnuje zpráva projektu NICOLE, která vedle dokumentace přístupů jednotlivých zemí (či skupin zemí) Evropské unie upozorňuje na odlišné pojetí definice brownfields v USA, kde jsou dávány mnohem častěji do souvislosti s kontaminovanými plochami (viz. definice US Environmental Protection Agency) (Heasman, Wescott 2011). V České republice se typologií a definováním brownfields zabývají například K. Kadeřábková a M. Piecha (2009), Y. Garb a J. Bergatt- Jackson (2010) či B. Vojvodíková (2003, 2005), která se věnuje specifikům brownfields v Ostravě. Z pohledu regionálních věd se problematice percepce brownfields lokálním obyvatelstvem na příkladu srovnání Brna a Ostravy věnuje například Kunc et al. (2011). Diskusním východiskem pro debatu o sociálních aspektech brownfields je fakt, že předchozí využití pozemků a nemovitostí pro průmyslové účely zakládalo v dobách masivní industrializace významný počet pracovních příležitostí, což po ukončení provozu a vzniku brownfields může v těchto oblastech způsobit nárůst nezaměstnanosti, potenciálně i kriminality; obyvatelstvo těchto oblastí se sníženým sociálním statusem má pak tendenci migrovat do oblastí s lepšími podmínkami, ať už v rámci města, regionu či celého státu (Klusáček et al. 2011). Rovněž objekty brownfields, které jsou často ve zchátralém stavu, se pro hodnotu území stávají často problémem, respektive skýtají významný potenciál pro jeho možný rozvoj. Často opomíjeným faktorem regenerace brownfields je předpoklad participace aktérů na nejrůznějších úrovních, především je však nutné zdůraznit význam účasti aktérů na úrovni lokální (aktivní obyvatelstvo, neziskové organizace atd.). Dosud relativně omezený zájem místního obyvatelstva o participaci na přípravě projektů regenerace brownfields lze dát do souvislosti nejen se vzdělanostními předpoklady, ale také s dlouhodobou nivelizací občanské společnosti v období socialismu. Vzájemné vztahy mezi aktéry regenerace brownfields naznačuje obr Vlivy brownfields na sociální prostředí a jejich prostorové efekty jsou nepopiratelným fenoménem, který však v současné době stále stojí mimo hlavní témata geografického výzkumu. Studovaným územím je v předkládaném textu katastrální území Kunčičky, což je část městského obvodu Slezská Ostrava, kde kombinace brownfieldu a sociálně vyloučené lokality vytváří vhodný předpoklad pro studium vzájemného ovlivnění těchto fenoménů. Obr Vztahy mezi hlavními skupinami aktérů regenerace brownfieldů Zdroj: Klusáček et al (2011) 13

8 2.1 Historicko demografický vývoj území do roku 1991 Území katastrálního území Kunčičky (250,57 hektarů) je v rámci městského obvodu Slezská Ostrava vymezeno na východě řekou Lučinou a dnešní ulicí Šenovskou, ze severu ulicí Lihovarskou, částečně železniční tratí č. 323 Frýdek-Místek-Ostrava, západní hranici území vymezuje tok řeky Ostravice, z jihu vysoce frekventovaná ulice Rudná. První písemná zpráva o vsi Kunčičky (Malé/Menší Kunčice) pochází z 80. let 14. století, kdy se staly součástí polskoostravského panství. Ves byla založena v místech, kde býval hraniční les mezi Slezskou Ostravou a Kunčicemi. Původní jádra osídlení území lze v Kunčičkách vymezit jednak ve střední části katastru podél bývalé císařské silnice z Polské (Slezské) Ostravy směrem na Paskov (dnes ulice Frýdecké) a dále ve východní části území osada Švrkel (Schwierkel) na levém břehu řeky Lučiny. Hospodářským centrem území býval hospodářský dvůr (v 17. století byly Kunčičky na krátkou dobu centrem samostatného panství Františka Viléma Sedlnického), který stával asi 300 metrů od Dolu Alexander v prostoru křížení dnešní Rajnochovy ulice a ulice Frýdecké (hospodářský dvůr zanikl po požáru na přelomu 19. a 20. století). Od 17. století byl majitelem paství rod Vlčků (Wilczků). Až do poloviny 19. století hovoříme o Kunčičkách jako o téměr výhradně zemědělské vsi karolinský katastr (v letech 1725, 1736) zde uvádí pouze 7 sedláků, 7 zahradníků a 7 chalupníků (ve Švrklu pouze 2 opuštěné dvory), v tomto období je zde doložena i existence mlýna a 8 rybníků, které bývaly charakteristickým prvkem zdejší krajiny před industrializací. Na počátku 19. století (podle Kneiflovy Topographie Jiřík, Pitronová 1967) žilo v Kunčičkách a osadě Švrkl 213 obyvatel (ve 33 domech 21 ve vsi, 12 ve Švrklu), o 40 let později (podle údajů stabilního katastru k roku 1843) zde žilo 8 sedláků, 10 zahradníků a 12 chalupníků, vedle již uvedeného zámku a mlýna je uveden i hostinec. Už během první poloviny 19. století se počet obyvatel Kunčiček zvýšil o 31 % (na 279 k roku 1843), nicméně populační boom spojený s industrializací měl teprve nastat. Důležitým faktorem předindustriální epochy Kunčiček je rovněž refoma státní správy Habsburské monarchie koncem 40. let 19. století (zrušení patrimoniální správy), tedy jejich připojení k Polské (dnes Slezské) Ostravě, od roku 1866 (do 1941) měly Kunčičky status samostatné obce. Poklidný život zemědělského zázemí Polské Ostravy se však brzy změnil. Rozvoj těžby černého uhlí (v Polské i Moravské Ostravě) a navazujícího železářství (už v roce 1828 byly na vedlejším katastru Vítkovic za řekou Ostravicí založeny železárny) znamenal i významné proměny sociálně ekonomického prostředí místních obyvatel. Ze zemědělců se během několika generací stávají zaměstnanci průmyslu, kteří své zemědělské aktivity provozují jako vedlejší zdroj příjmů. V souvislostí s industrializací začal během 2. poloviny 19. století prudce narůstat počet obyvatel obce (téměř dvanáctinásobek) i výstavba (téměř čtyřnásobek). Nová výstavba se v tomto počátečním období soustředila do prostoru mezi dnešními ulicemi Škrobálkovou a Polní osadou, odsud se dále rozšiřovala. Nepochybný vliv na změnu života obce mělo i přivedení železnice (K. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn, v provozu od 1871), zejména však pozdější výstavba jámy Alexander v bezprostředním zázemí trati (1896), která byla financována společností Severní Ferdinandovy dráhy (Kaiser Ferdinands-Nordbahn). Jak je patrné z níže uvedeného grafu (č. 2.1), během dvou dekád se v návaznosti na vybudování jámy Alexander zvýšil počet obyvatel Kunčiček trojnásobně (na 4607 v roce 1910). Obyvatelstvo se koncentrovalo především do hornických kolonií (Stará kolonie , Nová kolonie 1901 celkem 90 domů), jejichž výstavbu vedle Severní Ferdinandovy dráhy financovaly v menší míře i Vítkovické železárny (Vítkovické horní a hutní těžířstvo). Vlastník jámy Alexander se postupně stal většinovým vlastníkem nemovitostí v celém území (51 % domů v roce 1923 Jiřík, Pitronová 1967). Růst počtu obyvatel pokračoval i v období 1. republiky (v roce 1928 byla postavena Jubilejní kolonie 27 vícepodlažních domů), nicméně nejvyšší počet obyvatelstva v historii zde zaznamenáváme pro rok 1940 (5646 obyvatel), což s pravděpodobností hraničící s jistotou souvisí s tlakem okupační správy na zvyšování těžby v celém revíru. 14

9 Graf 2.1. Vývoj počtu obyvatel katastrálního území Kunčičky v období Zdroj dat: Historický lexikon obcí ( ), Jiřík, Pitronová (1967), Bartusek, Smělík (1998) Tabulka 2.1. Vývoj počtu domů v katastrálním území Kunčičky v období počet domů obyv./ 1 dům ,5 9,2 10,9 15,1 18,1 17,7 16,1 20,9 10,1-6,9 6,4 5,1 6,3 Zdroj dat: Historický lexikon obcí ( ), Jiřík, Pitronová (1967), Bartusek, Smělík (1998) Jak plyne z vývoje počtu domů (tabulka č. 2.1), masivní bytová výstavba v území probíhala i po skončení 2. světové války (výstavba Osady míru a pásu rodinných domů podél ulice Střádalů, které byly později demolovány). Další analyzovaný údaj (počet obyvatel/1dům) dokládá nárůst hromadného bydlení (hornických kolonií) v území od přelomu 19. a 20. století s maximy po výstavbě Jubilejní kolonie (údaj 20,9 obyvatele na 1 dům k roku 1930). V dalších obdobích tento ukazatel s populačními propady území radikálně padá. Velmi zajímavou se jeví národnostní struktura obyvatelstva, které na konci 19. století mířilo do Kunčiček za prací. Pro rok 1900 Jiřík a Pitronová (1967) v Kunčičkách uvádí 63,76 % obyvatelstva polské národnosti (o 10 let dříve pouze 11,85 %, pro období cenzu (sčítání) 1910 opět pouze 19,32 %, což svědčí o výrazné fluktuaci obyvatelstva v území) především z Haliče (zejména z oblastí okresů Wiełiczka, Bochnia, Biała, Wadowice, Żywiec, Brzesko Bartusek, Smělík 1998). Německého obyvatelstva bychom zde našli podstatně méně (cca 4 % na přelomu století). Po druhé světové válce a především po roce 1948 (Kunčičky jsou v tomto období již součástí tzv. Velké Ostravy), kdy na celém Ostravsku dochází k extenzivnímu rozvoji těžkého průmyslu, byly Kunčičky drasticky zasaženy industrializací. Nejvýznamnějším zásahem do území byla výstavba Nové Huti Klementa Gottwalda (dnes ArcelorMittal Ostrava, a.s.), která probíhala v sousedním katastru Kunčic. Průmyslové provozy a rozlehlá odkaliště jsou v této době rozšiřována na úkor obytné i zemědělské funkce území, která ze sledovaného prostoru velmi rychle mizí. Zatímco v roce 1950 je v Kunčičkách ještě evidováno 532 domů, na konci 80. let již pouhých 303 domů (pokles o 43 %). Lze konstatovat, že atraktivita Kunčiček poklesla i vybudováním silničního průtahu Ostravou (ulice Rudná), který odřízl Kunčičky z jihu; severní a východní část katastru byla přeměněna na plochy pro průmysl, sklady atd. Obytná funkce zůstala zachována v původní nejstarší části katastru západně od ulice Vratimovské. Počet obyvatel se postupně propadl až na nejnižších 1531 obyvatel v roce 1991 (pokles o 73 % oproti maximálnímu roku 1940), kdy z Kunčiček dochází k významné imigraci obyvatel do ostatních částí města. Sociální status Kunčiček se dále propadá, s ohledem na levné bydlení se do území stěhuje sociální slabší obyvatelstvo, což se výrazněji projevilo sociálními problémy v lokalitě v 90. letech. Dlouhodobý sídelní vývoj a šíření průmyslových ploch v katastrálním území Kunčiček v časových horizontech let 1840, , 1940 a 2009 sledují obrázky č

10 Obr Schéma zástavby katastrálního území Kunčičky v roce 1840 Zdroj podkladových dat: Mapa 2. vojenského mapování, mapový list Mähren O_5_X (VÚKOZ v.v.i.) Obr Schéma zástavby katastrálního území Kunčičky pro léta Zdroj podkladových dat: Speciální mapa 3. vojenského mapování, mapový list 4060/4, (VÚGTK v.v.i.) 16

11 Obr Schéma zástavby katastrálního území Kunčičky v roce 1949 Zdroj: Letecký snímek území z roku 1949 (VGHMÚř Dobruška) Obr Schéma zástavby katastrálního území Kunčičky v roce 2009 Zdroj podkladových dat: Ortofotomapa území z roku 2009, (Geodis spol s.r.o.) 17

12 2.2 Industrializace území Jak již bylo výše uvedeno, nejvýznamnější hybnou silou proměn Kunčiček bylo hornictví a navazující aktivity. Jáma Alexander byla uvedena do provozu v roce 1898 a se zaměstnaností dlouhodobě oscilující okolo 1000 osob byla jedním významných ostravských průmyslových provozů. Jméno díla odkazuje na prezidenta Severní Ferdinandovy dráhy hraběte Alexandra Palaviciniho. Ocelová důlní věž o výšce 30,3 m je zachována dodnes jako národní technická památka. V kombinaci s již zmíněnými hornickými koloniemi (Stará, Nová, Jubilejní) (o koloniích více v kapitole 3) tvoří Důl Alexander unikátní památku na industriální minulost lokality, která byla ve své době moderním průmyslovým provozem (v roce 1918 zde byli tzv. důlní koně nahrazeni benzolovými lokomotivami). Nicméně Důl Alexander fungoval samostatně pouze do roku 1926, kdy byl administrativně převeden pod nedaleký Důl Zárubek (stal se jeho pomocným závodem). Produkční význam Dolu Alexander sice poklesl (za 28 let těžby bylo z jámy vytěženo tun uhlí), avšak vzrostl jeho význam obslužný (sloužil výhradně k čerpání vody, větrání, pro dopravu osob a materiálu). Velké modernizace dolu Alexander proběhly na počátku 30. let a v 50. letech 20. století (v provozu elektrický těžní stroj). První sociální otřesy v území (stejně jako celé ekonomiky tehdejšího Československa) přinesla hospodářská krize 30. let 20. století, kdy vlivem útlumu poptávky po uhlí byl v jámě omezen provoz. Postupné omezování těžby v dole od 50. let mělo své souvislosti i na povrchu zastaralé povrchové objekty jámy byly postupně pronajímány pro jiné aktivity, z jámy byla na konci 70. let 20. století již pouze čerpána důlní voda (v tomto období byla jáma administrativně převedena pod Důl Jeremenko). Zároveň došlo k vybudování ploch pro uhelné kaly a flotační hlušinu na pravém břehu řeky Ostravice o rozloze cca 12 ha. Fungování dolu bylo ukončeno na konci roku 1992 v souvislosti s útlumem hornictví v ostravské části Ostravsko-karvinského revíru, těžní (945 m) i výdušná (775,3 m) jáma byly postupně zasypány (1993 resp. 1994). V souvislosti s podpovrchovou těžbou došlo také k poklesům terénu, nejvýznamněji v okolí dolu o 1 až 3 metry, zároveň západně od dolu vznikl na ploše 2,3 ha odval hlušiny, dnes porostlý sekundární vegetací. Důl Alexander je po architektonické stránce unikátním dílem s mnoha architektonickými detaily (barokní tvary a symbolika výzdoby budov, inspirace barokní kompozicí s čestným dvorem Matěj et al. 2008). Park, který k Dolu Alexander přiléhá z východu byl na konci 40. let 20. století přechodně upraven pro fungování zoologické zahrady v Ostravě ( ). V současné době je zrekonstruována budova bývalé kovárny dolu, kde provozuje své aktivity chráněná dílna Charity sv. Alexandra. Aktuálně zde pracuje cca 60 osob vesměs se zdravotním postižením, kteří zde vyrábí keramické, textilní a stolařské výrobky. (více viz kapitola 4) Velký zásah do rázu Kunčiček znamenala i výstavba ocelářského gigantu Nová Huť (dnes Arcelor- Mittal Ostrava a.s.). Jeho počátky spadají již do roku 1942, v roce 1948 bylo přijato rozhodnutí o výstavbě hutnického provozu s úplnou hutní výrobou (tj. s vysokými pecemi, ocelárnou a dalšími navazujícími provozy) na katastrálních územích Kunčiček, Kunčic a Bartovic. Kunčičky byly dotčeny jednak výstavbou provizorních ubytovacích zařízení, jednak umisťováním pomocných provozů, odvalů a odkališť. V 60 dřevěných barácích (podél ulice Vratimovská) bylo během výstavby ubytováno až 3000 brigádníků, ráz samostatné sídelní jednotky charakteru pracovního tábora dotvářelo oplocení areálu a zázemí, které tvořila nemocnice, kulturní dům, obchod a jídelna s kuchyní (Bartusek, Smělík 1998). Osada pozdeji dostala jméno Osada mírů. Samotný provoz huti se v Kunčičkách projevil zřízením odvalu odpadů z hutní výroby na hranicích katastru u ulice Lihovarská (odval o ploše 66 ha leží v sousedním katastrálním území Slezská Ostrava), popeloviny, ocelárenské a vysokopecní kaly byly ukládány do odkališť ve východním cípu katastrálního území Rudná I, II, III. Samostatným průmyslovým provozem v území byla také Cementárna na Lihovarské ulici (bývalý CEMOS Ostrava a.s), dnes také řazená mezi jeden z brownfieldů na území Kunčiček. 2.3 Demografický vývoj území v období a současné problémy Sledujeme-li vývoj počtu obyvatel Kunčiček po politicko ekonomických změnách na začátku 90. let 20. století, je možné konstatovat, že v posledních 20 letech počet obyvatel Kunčiček převážně mírně vzrůstal (s mírnými propady v období let 2000/2001 a s maximem v roce

13 obyvatel viz graf č. 2.2), nicméně tento statistický pohled se s reálným počtem obyvatel v území významně rozchází. Jak upozorňuje například Kvasnička (2010) ve své studii pro Agenturu pro sociální začleňování, expertní odhad počtu zdejších obyvatel je okolo 3000 osob, tedy o cca 1/3 vyšší. Příčinou jsou časté neregistrované imigrace (regionální, ale i mezinárodní) sociálně slabšího, zejména romského obyvatelstva. Jak plyne z výše uvedeného, větší části Kunčiček jsou zařazeny mezi sociálně vyloučené lokality (s jádrem mezi ulicemi Výhradní, Pstruží, Nadační, Holkova a Stavovská kolonie Jubilejní, oblasti mezi kolonií Starou a Novou s celkem cca 700 obyvateli). Tento typ lokalit lze definovat jako území s procesy, v jejichž rámci je jedinci, skupině jedinců či celé komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti (Gabal 2006). V tomto případě jsou jasně patrné nejen sociální a ekonomické bariéry (viz výše), ale i bariéry geografické řeka Ostravice (vliv povodní 1997), poklesy území, existence frekventovaného silničního tahu ulicí Rudná, funkční využití většiny území pro průmyslové aktivity. Graf č Vývoj počtu obyvatelstva katastrálního území Kunčičky v období Rok Zdroj dat: Úřad městského obvodu Slezská Ostrava Problémem rovněž zůstává relativně vysoký stupeň kontaminace půd i podzemních vod v částech Kunčiček, které byly intenzivně dlouhodobě využívány pro průmyslové účely. Z tohoto pohledu je nezbytné zmínit usazovací nádrž společnosti Vítkovice, a.s., kde došlo v roce 1998 k průmyslové havárii, či odkališť Rudná I, II, III. společnosti Arcelor Mittal, a.s. Pozůstatkem industriální tradice území je rovněž majoritní vlastnictví většiny domů i pozemků průmyslovými podniky, které tak rozhodují o směru a způsobu budoucího využití území. Na druhou stranu je nutné dodat, že vlastnictví bývalých hornických kolonií společností RPG-byty umožnilo jejich komplexní regeneraci (v roce 2010) a zachování architektonické hodnoty území, což by v příkladě vlastnictví individuálními vlastníky s největší pravděpodobností možné nebylo. Ze schématu vypracovaného pro katastrální území Kunčiček v katastru nemovitostí tedy, že majoritními vlastníky jsou zde především společnosti skupiny RPG, Arcelor Mittal, a.s., Vítkovice, a.s., ČEZ, a.s. (obr. 2.6). 19

14 Obr Schéma majoritního vlastnictví nemovitostí a pozemků v katastrálním území Kunčičky Zdroj: Katastr nemovitostí ( 2.4 Shrnutí I přes svou postindustriální současnost, území Kunčiček v sobě stále nese prvky a aspekty průmyslu, který lokalitu více než století výrazně formoval. Snaha vymazat svou industriální minulost, jak je to patrné v mnoha případech českých, moravských či slezských měst, by měla být měněna na snahu lépe využít stávající potenciál území. V případě území Kunčiček je bezesporu potenciálem blízkost centra města (vzdušnou čarou 2 kilometry) stejně jako velmi výhodné dopravní napojení. Problémem je vysoce frekventovaná ulice Rudná. Mnohem významnější rozvojovou bariérou, která znesnadňuje větší zapojení území do organismu města, jsou odvaly a plochy po průmyslu (lokalita Zárubek) severně od Kunčiček (tedy v jižní části katastrálního území Slezská Ostrava). Existence sociálně vyloučené lokality v území jsou neodiskutovatelnou bariérou rozvoje, nicméně existence dlouhodobých strategií sociálního rozvoje a jejich uplatňování (rekonstrukce domů v lokalitě, budování nízkoprahového centra, obnova zeleně, vzdělávání, zapojování místního obyvatelstva do spolupráce a plánování rozvoje atd.) vytváří předpoklad pro postupné zlepšování situace. Kapitola vznikla díky finanční podpoře projektu 7. rámcového programu EU TIMBRE (Tailored Improvement of Brownfield Regeneration in Europe, contract no: ) 20

15 Literatura Literatura ke kapitole 1 Bergatt -Jackson, J., Votoček J.(2010): Metodika inventarizace brownfieldů v ORP, Magistrát města Ústí nad Labem, 2010 Ferber, U. et al. (2006) Sustainable brownfield regeneration: CABERNET network report. Nottingham: University of Nottingham, 2006, 134 s.). Ferber, U., Grimski, D. (2002) Brownfields and redevelopment of urban areas. A report from the contaminated land rehabilitation network for environmental technologies. Vienna: Federal Environment Agency Austria, 2002, 145 s. Ferber, U. and S. Tomerius (2003), Brownfield Redevelopment: Strategies and Approaches in Europe and the United States, in OECD, Private Finance and Economic Development: City and Regional Investment, OECD Publishing. doi: / en Jackson, J., et al. (2004)Brownfields snadno a lehce. Praha: IURS, 2004 Koudela,V., Kuda, F., Zdařilová,R.(2004) Možnosti podpory regenerace brownfields v územním plánování a regionálním rozvoji :Sborník ze semináře Výzkum metod regenerace devastovaných průmyslových ploch , Ostrava, ISBN s Kuda,F., Smolová, I. (2007) Technické a geografické aspekty integrace neprůmyslových brownfieldů do území,všb Technická univerzita Ostrava, Ostrava ISBN: Nathanail, P., Thornton, G. and Millar, K. (2003) What s in a Word: UK and international definitions of brownfield Sustain Martinec, P. et al. (2006) Termination of underground coal mining and its impact on the environment Anagram,Ostrava ISBN MPO ČR. Národní strategie regenerace brownfieldů. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008, 12 s.) Novosák, J.(2009): Prostorová analýza brownfields na Ostravsku, disertační práce MS, Ostravská univerzita, Ostrava 2009 OECD: OECD Territorial Reviews OECD Territorial Reviews: Athens, Greece Spasovová, E. (2004) Ekonomické stránky řešení Brownfields, Konference Brownfields projekty a výzkum. CD presentace Vojvodíková, B. (2001) Rozvoj regionu ovlivněného důlní činností se zaměřením na využití ploch bývalých důlních závodů, disertační práce, MS, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava, 2001 Votoček, J. (2011): Řešení problematiky brownfileds, Disertační práce, Fakta stavební VŠB - TU Ostrava, MS, Ostrava 2011 Literatura ke kapitole 2 Bartusek, J., Smělík, J. (1998): Kunčičky. Z historie obce (1380). Almanach k 70. výročí založení Základní školy Ostrava-Kunčičky. Základní škola Ostrava-Kunčičky, Ostrava, 65 s. Jiřík, K., Pitronová, B. (1967): Dějiny Ostravy. Vydáno k 700. výročí založení města. Profil, Ostrava, 767 s. 76

16 Gabal, I. (2006): Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Gabal Analysis and Consulting, Praha, 117 s. Ferber, U., Grimski, D. (2002): Brownfields and redevelopment of urban areas: A report from the Contaminated Land Rehabilitation Network for Environmental Technologies. Federal Environment Agency Ltd. Austria, Vienna, 145 s. Ferber, U., Grimski, D., Millar, K., Nathanail, P. (2006): Sustainable brownfield regeneration: CA- BERTNET network report. University of Notthingham, Notthingham, 138 s. Heasman, I., Westcott, F., Connell, P., Visser-Westerweele, MacKay, S. (2011): Environmental liability transfer in Europe: divestment of contaminated land for brownfield regeneration. Report of NICOLE project brownfield group. 55 s. Historický lexikon obcí ( ), Český statistický úřad ( Kadeřábková, B., Piecha, M. (2009): Brownfields jak vznikají a co s nimi. Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 138 s. Garb, Y., Jackson, J. (2010): Brownfields in the Czech Republic : The long path to integrated land management. Journal of Urban Regeneration and Renewal 3(3), Katastr nemovitostí ( Klusáček, P., Krejčí, T., Kunc, J., Martinát, S., Nováková, E. (2011): Post-Industrial Landscape in the Relation to Local Self-Governmnet in the Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 19, 4 (in print). Kunc, J., Klusáček, P., Martinát, S. (2011): Percepce a lokalizace urbánních brownfields: podobnosti a rozdíly na příkladu Brna a Ostravy. Urbanismus a územní rozvoj, 14 (1), s Kvasnička, R. (2008): Popis sociální vyloučených romských lokalit v regionu Ostravska. Agentura pro sociální začleňování, Ostrava, 104 s. Letecký snímek území z roku 1949 (VGHMÚř Dobruška) Mapa 2. vojenského mapování, mapový list Mähren O_5_X (VÚKOZ v.v.i.) Matěj M., Klát J., Korbelářová I. (2008): Cultural Monuments of the Ostrava-Karviná coalfield. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 115 s. Ortofotomapa území z roku 2009 (Geodis spol s.r.o.) Národní strategie regenerace brownfieldů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha, 2008, 12 s. Speciální mapa 3. vojenského mapování, mapový list 4060/4, (VÚGTK v.v.i.) Vojvodíková, B.(2003): Vysvětlivky a komentář k mapě opuštěných území po důlních podnicích v ostravské části OKD, in Documenta Geonika 2003, Atlas map útlumu hlubinné těžby černého uhlí v české části Hornoslezské pánve na povrch a životní prostředí Ústav geonika Akademi věd ČR, ISBN: Vojvodíková, B. (2005): Colliery brownfields and the master plan of Ostrava. Moravian Geographical Reports 13 (2), Vyhláška MMR ČR č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Literatura ke kapitole 3 Archivní materiály- archiv OKD 77