HUDBA 20.STOLETÍ NONARTIFICIÁLNÍ HUDBA. Doba předjazzová

Transkript

1 HUDBA 20.STOLETÍ NONARTIFICIÁLNÍ HUDBA - nonartificiální hudba = hudba, která si neklade vyšší, umělecké ambice - důležitou roli hraje interpret (mnohdy i autor hudby a textu v jedné osobě) - skladby sloužící potřebám doby, ve které vznikají (často odráží životní názor určité generace, podřizuje se zákonům nabídky a poptávky) - skladby kratší, méně náročné (častá podoba jedné druhé) - využívá moderní techniky - využití v show businessu - moderní populární hudba měla v různých vývojových etapách různé styly a žánry - na počátku 20. stol. byl hlavním proudem jazz, v 50. letech se objevuje již rokenrol a od 60. let rocková hudba - základní rozdělení moderní populární hudby: - konec 19. stol. první světová válka doba předjazzová a počátky jazzu léta jazzový věk léta swing léta éra zpěváckých hvězd, rhythm and blues, country and western léta rokenrol léta rock, folkové hnutí, a 80. léta rockové odnože, disco, world music, léta počátek 21. stol. taneční elektronická hudba, Doba předjazzová - především americký černošský folklór, tzn. spirituály, worksongy, blues, ragtime - spirituály černošské duchovní písně - zpívány většinou sborově, uplatňuje se princip zvolání a odpovědi - zpěv doprovázen rytmickým tleskáním a podupáváním - vznik po seznámení černochů s křesťanstvím - v textech častá inspirace biblí - identifikace se starozákonními příběhy (Židé v Egyptě) - blues světská lidová píseň amerických černochů - zpívány většinou jednotlivci - zpívá se často o životě (smutek, stesk, zoufalství, ) - počátky sahají do venkovského prostředí do období těsně po občanské válce v r kouzlo blues je hlavně v tom, jak se zazpívá a zahraje: - uplatňuje se tzv. bluestonalita (kolísání mezi dur a moll), - uplatňují se typické způsoby černošského zpěvu (glissanda, řičený zpěv, ) - blues se hrálo i na klavír = boogie-woogie [bugi vugi] - ragtime [rektajm] výhradně instrumentální hudba (vznik 80. léta 19. stol.) - spojuje černošské prvky (rytmus, taneční projevy) s bělošskými (melodie, harmonie) - zpočátku výhradně klavírní styl, později i dechovky a salonní kapely (tzv. šramly) - ansámbly hrající ragtime se nazývaly synkopické orchestry - centrem Chicago a Saint Louis - nejvýznamnější autor Scott Joplin [skot džoplin] nejznámější skladba Maple leaf Rag - neimprovizuje se, interpretují se zkomponované skladby - klavírní ragtime levá ruka udržuje oktávovými basy a akordy pravidelný rytmus, pravá hraje důsledně synkopovanou melodii

2 Počátky jazzu - centrem jazzu New Orleans první jazzové kapely - poč. 20. stol. vznik klasického jazzu - směs afroam. hudby, zábavné hudby z Evropy, ragtime - znaky jazzu: - důležitý rytmus (časté používání bicích nástrojů) - často se improvizuje - usiluje se o hodně výrazný tón (typické nástroje trubky, klarinety, ) - orchestr klasického jazzu - melodické nástroje (klarinet, trubka, trombón) - rytmické nástroje (klavír, basa, kytara či banjo, buben) - slavné osobnosti klasického jazzu: Joe King Oliver [džou olivr], Louis Armstrong [luj] Jazzový věk - novým centrem Chicago - vznik dixielandů = bělošská uskupení napodobující černošské kapely první jazzová nahrávka (Original Dixie Land Jass Band) rozšíření jazzu gram. deskami - rozšíření melodické skupiny nástrojů (klarinet, trubka, pozoun) o saxofon symbolem jazzu Swing - centrem New York ; velké zábavní podniky si žádaly větší orchestry vznik tzv. big bandů (až 18 hráčů - 4 trubky, 4 trombóny, 5 saxofonů, bicí, basa, kytara, piano) - swing - vznikl navázáním na tradici boogie-woogie a blues - těžiště swingu tkví v big bandech, orchestr doplňují zpěváci a dirigent - důležitou úlohu má aranžmá (= úprava skladeb pro orchestr) - začíná se používat mikrofon - swingová hudba byla určena především k tanci - významné osobnosti swingu: Benny Goodman [gudmen], Ella Fitzgeraldová [ficdžeraldová], Duke Ellington [djúk elingtn], Glenn Miller 40. léta bebop, éra zpěváckých hvězd, - swing často hudbou taneční odděluje se volnější styl bop (be bop) - bop odstartoval modernější etapu jazzu posluchačsky náročnější, určenou menšímu okruhu lidí - bebop hudba, která běžného posluchače záměrně provokovala a ignorovala jeho přízeň - nový pohled na zpěváky moderní populární hudby symbolem této éry: Frank Sinatra - nová posluchačská generace - snaha výrazně se odlišit od generace rodičů - jiné tance než big bandy - postupně se z různých pramenů vytváří rock - and roll: - rhythm and blues - vychází z černošské hudby, zejména blues - zpěváky doprovází menší rytmické skupiny, bicí výrazně akcentovali sudé doby v taktu - texty reagovaly na nejběžnější problémy života velkoměstských černochů - country and western (zkráceně country tj. hudba amerického venkova) - ústředním nástrojem housle - součástí tzv. string bandů (housle, kytara, banjo, mandolína, ukulele) - 40.léta ve znamení bluegrassu, podstata tkví v elektricky zesílených nástrojích s vedoucí úlohou banja a sestavě 3-7 hudebníků zpívajících až čtyřhlasně

3 50. léta rock and roll - nový hudební směr, který se zrodil z prvků country a rhytm and blues - na dlouhou dobu ovlivnil moderní hudbu (později označení rocková hudba) - znaky: - důležitou úlohu měla značná hlasitost (elektricky zesílené nástroje) - malé skupinky hudebníků, ústřední postavou kapely zpěvák - nástroje melodická kytara, baskytara, bicí, celkový zvuk doplňuje saxofon - instrumentální sóla nebyla dlouhá ani příliš komplikovaná; podobně i texty - velkou úlohu hrají mladí amatérští umělci - rockeři: černí - Chuck Berry [čak], Little Richard [litl ričrd], bílí - Buddy Holly [bady], Elvis Presley [presli] - chudý řidič náklaďáků, natočil 2 písničky mamince k narozeninám všimli si jej v nahrávací společnosti z chudého chlapce milionář, idol mládeže - jeho hlas mimořádný; ve způsobu zpěvu se mu podařilo spojit to nejlepší z tradic hudby černých a bílých Američanů - neustálý stres, psychická labilita, podpůrné prostředky ve 42 letech umírá 60. léta britský rock, folk music - koncem 50. let zvítězil u mladých lidí rock-and-roll - rozmach gramofonového průmyslu způsobil rozšíření do Evropy, zejm. Anglie - hlavním centrum Liverpool vznik rockových skupin (v jedné době až 400), hudební kluby - rockenrool masovou záležitostí ( snížení kriminality mladistvých) - nejslavnější kapela všech dob The Beatles ( ) nejznam. písně: Yesterday, Let it be - obsazení: John Lennon doprovodná kytara a zpěv Paul McCartney [mekkártny] basová kytara, zpěv Georg Harrison [herisn] s)olová kytara a zpěv Ringo Starr bicí, občas i zpěv - protikladem pohodové hudby Beatles tvorba a image drsných hochů londýnských Rolling Stones jejich hudba vychází z rhythm and blues amerických černochů - v průběhu 60. let vznikají i další skupiny - např. Pink Floyd, Led Zeppelin - folk music - další směr populární hudby v 60. letech - folk music = původně označení hnutí za obrodu anglosaské lidové písně - dochází k napodobování těchto písní a vytvoření autora-písničkáře - písničkáři byli charakterističtí svým projevem a také angažovaností protestsongy - nejvýraznější představitelé: Bob Dylan (USA), Karel Kryl (CZ), Bulat Okudžava, Vladimir Vysockij (oba Sovětský svaz) - písničkáři doprovázeli své písně na akustické nástroje - v polovině 60. let se začínají uplatňovat rockové prvky (elektrické nástroje, výraz, ) folkrock představiteli dvojice Paul Simon [sajmon] a Art Garfunkel [garfánkl] - underground - jedna z mnoha podob rockové revolty 60. let - umění odrážející tehdejší názorové hnutí mládeže anarchismus (odpor k zažitým normám, volnější přístup k drogám apod. - nejvýznamnější postavou Frank Zappa

4 Moderní populární hudba 70. a 80. let - období bouřlivého rozvoje (gramofon, magnetofon, rozhlas, televize) nové hudební žánry a směry - world music hudební kultura různých kontinentů a etnik (africká hudba, balkánská, atp.) - hard rock tvrdá hudba kladoucí důraz na rytmus (víc než melodie), kytarová sóla, silný zvuk - představitelé: Led Zeppelin, Deep Purple [dýp párpl], Black Sabbath [blek sabat] - heavy metal převažuje hutný zvuk s jednotvárnými kytarovými akordy, uplatňují se glisanda - často se objevuje interval zvětšené kvarty ( ďábelský interval - spojení se satanismem) - představitelé: AC/DC [ejsídýsí], Aerosmith [erousmit] - art rock (pompézní rock) melodičtější než hard rock; díky syntezátorům hudba pompéznější - dlouhá sóla, zvuková experimentace, kouřové efekty, filmová projekce, propracovaný text - představitelé: Pink Floyd (vznik 1968), Genesis (s bubeníkem Philem Collinsem), - pop rock spojení hardrockových prvků s komerčními melodiemi - představitelé: Queen [kvín] s nezapomenutelným Freddie Mercurym - taneční hudba - disco hudba nejen k poslechu, ale také k tanci - v 70. letech vznik disco provozováno na diskotékách (nejprve Francie) - tančilo se při hudbě, doprovázeno světelnými efekty - hudbu pouští diskžokej - představitelé: švédská čtveřice ABBA - punk [pank] hudba záměrně primitivní, drsná, někdy až agresivní; kvalita mnohdy diskutabilní - heslem punkerů: stačí umět tři akordy a můžeš jít hrát - nejen hudba, také názorové hnutí (spíše společenská vzpoura) účesy, chování, oblékání - představitelé: Sex Pistols (od r. 1976) - nová vlna vznik z punku koncem 70. let - charakteristické rytmus bicích a doprovodná kytara (návaznost na punk), nad tím odlehčený zpěv zpěváka podbarvený syntezátorem - představitelé: skupina Police [polís] se zpěvákem Stingem; zpěvák Falco [falko] - nový romantismus vznik v Anglii na počátku 80. let - k syntezátorům přidána kytarová hudba 60. let - představitelé: David Bowie [dejvid bouí] duchovní otec nového romantismu, Depeche Mode [depeš moud] - neorock vznik v USA na počátku 80. let - inspirace kytarovým rockem 60. let (podobně jako nový romantismus) - představitelé: R.E.M [ár-í-em] - heavy metal 80. let návaznost na heavy metal 60. let, skupinu Black Sabbath - počátkem 80. let pronikají do heavy metalu syntezátory - chmurná, těžká hudba, trudnomyslné texty, démonický zpěv Ozzy Osbourna - existují však i skupiny a zpěváci starého heavy metalu (př. skupina Metallica) - hip hop nový fenomén pronikající v 80. letech z USA do Evropy - projevuje se: rapem [repem] (= mluvení do hudby) scratchingem [skrečingem] (= škrábání desky) grafitti (nápisy a malby sprejerů) breakdancem [brejkdensem] (pohybové taneční vyjádření hudby)

5 - střední proud v 70. letech chápán jako protipól rockových směrů - později označení všeho poslouchatelného, populárního, toho co letělo v médiích - příjemná hudba, neuráží, nerevoltuje - nalezneme v ní prvky rocku, melodické kantilény i rytmus latinskoamerických tanců - představitelé: ABBA, zpěvák Drupi - ostatní hudební styly stylů a žánrů mnohem více - např. new age music - popová, poprocková a hitparádová produkce krále popu Michaela Jacksona, Madonny, Phila Collinse, Eltona Johna, skupinou U2 [jú tú], 90. léta počátek 21.stol. - období taneční (elektronické) hudby jeden z nejdůležitějších proudů moderní hudby 90. let - house music [haus mjúzik] především hudba diskžokejů - nahrávky zrychlují, podbarvují novými syntetickými zvuky a automatickými bicími, vkládají různé útržky textů interpretované deformovanými hlasy - techno jakákoliv elektronická nonartificiální hudba určená k tanci - jejím posláním je mj. navození specifických stavů mysli tanečníka ČESKÁ NONARTIFICIÁLNÍ HUDBA počátky - 1. pol. 19. stol. (období národního obrození) lidové písně součástí pěveckého repertoáru měšťanů - vznik kramářských písní, společenských písní (často s vlasteneckými texty) - zrodil se český tanec polka (po roce 1830) - 2. pol. 19. stol. rozvoj společenského sborového zpěvu - objevují se první operety - první dechovky nejvýraznější osobností dechovky té doby František Kmoch - přelom 19. a 20. stol. hudba v šantánech, kabaretech vznik kabaretu Lucerna (Praha) úspěch písní Karla Hašlera (staropražské písničky) Karel Hašler - český písničkář, herec Národního divadla - písně Česká píseň (film Písničkář), Po starých zámeckých schodech - zemřel v koncentračním táboře (protinacistické názory) kabaret Červená sedma - amatérské sdružení VŠ studentů (R. A. Dvorský, V. Burian,...) - období před 1. světovou válkou dostávají se k nám moderní dobové tance (např. tango, step)

6 - konec války = nárůst společenského života období mezi světovými válkami - pronikání tanců ze Západu z kaváren do tančíren (znalost byla záležitostí společenského bontonu) - vítězné tažení mezi tanci zaujal foxtrot (liščí krok) - tanec ve 4/4 taktu, pomalejší tempo (cca 48-52) - vrcholný představitel a tvůrce taneční hudby: R. A. Dvorský významný autor swingových tanečních skladeb vedl vlastní orchestr Melody Makers, od 1929 Melody boys - od poloviny 30. let Orchestr R. A. Dvorského - 2. polovina 20. let větší povědomí o jazzu (zahraniční orchestry v Praze) - vznikají první jazzové kapely s bicími (rytmus důležitější než melodie), později i saxofony - dalším zprostředkovatelem jazzové hudby byla revue uplatnila se v Osvobozeném divadle - vrcholnou podobu dostala v tvorbě Voskovce a Wericha, hudební složku vytvářel J. Ježek - absolventský Klavírní koncert v rytmu moderních tanců (foxtrot, tango, charleston) - od roku 1929 kapelníkem v orchestru Osvobozeného divadla - jeho Swing band představoval skvěle sehraný orchestr (hudebníci sóla improvizovali) E. F. Burian Jazz první česká kniha o jazzu (i jedna z prvních evropských) - konec 30. let vrcholné období českého swingu - v Brně vznik studentského orchestru Gustava Broma - v Praze Blue boys (od r orchestr Karla Vlacha) - swingová hudba i ve filmu (interpret Oldřich Nový - film Kristián Jen po ten dnešní den ) - během druhé sv. války nacistický zákaz tanečních zábav, hudba čistě poslechová záležitost léta v souvislosti s trampingem (hnutí, které se manifestovalo jako útěk od městské civilizace a návrat k přírodě - zakládaly osady, kde o prázdninách a ve volném čase trávili volné chvíle) vznik trampských písní - obliba trempské písně postupně rostla - od roku 1929 nahrávky pro gramofonové společnosti - po roce 1939 obliba trampské písně klesá (druhá sv. válka, nástup komunismu) - znovuoživení až ve 2. polovině 50. let a 60. letech nové styly folk a country poválečné období - společenská zpěvnost - hromadný zpěv, vyjadřuje radost s osvobození - masové a budovatelské písně- píší komunisticky orientovaní autoři - estrádní hudba- navazuje na salónní hudbu, jsou technicky náročnější, provozují dechové orchestry -1. polovina 50. let - po únoru 1948 moc dostávají komunisté- hudba má politicko-výchovnou funkci - rozvoj masových a budovatelských písní, jazz- nemohl se hrát - 2. polovina 50. let nastává jisté uvolnění (tanenční hudba se vrací zpět k foxtrotu, tangu, swingu) zahájení činnosti Divadla Na zábradlí (hra Kdyby tisíc klarinetů ) vznik Semaforu nejvýznamnější pražské divadlo malých forem (sedm malých forem hudební komedie, písničky, poezie, pantomima, loutky a hry pro děti, experimentální film a výtvarné výstavy) - jména spojená se Semaforem: Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Waldemar Matuška, Pavel Bobek, Hana Hegerová,

7 60. léta big beat - významná hudební oblast české populární hudby big beat - označení pro rockovou hudbu v Čechách (koncem 60. let už převážilo označení rocková hudba) - koncem 50. let vznikají různé skupiny hrající rockovou hudbu - skupina Olympic (výraznou postavou skupiny kytarista a zpěvák Petr Janda) - písňové hity: Želva, Snad jsem to zavinil já, Dej mi víc své lásky - nejvýraznější zpěvákem Petr Novák ( Já budu chodit po špičkách, Náhrobní kámen ) natočena první bigbeatová nahrávka první česká bigbeatová LP deska Želva od skupiny Olympic - první československý bigbeatový festival léta - vedle big beatu existuje folková a country hudební scéna - složitá doba západní hudba byla ideově nevhodná a interpreti byli pod dohledem komunistických funkcionářů řada zpěváků zákaz vystupovat, texty cenzurovány apod. - interpreti této doby: Karel Plíhal, Jarek Nohavica, Vladimír Merta, Jaroslav Hutka, Wabi Daněk, Hana a Petr Ulrychovi, Plavci, Spirituál kvintet, Brontosauři (Jan Nedvěd), Marta Kubišová, Karel Zich, Karel Kryl - 2. pol. 80. let postupné uvolňování jak na politické scéně, tak i na kulturním poli - menší úspěch v letech zaznamenala pop music množství písní převyšovalo kvalitu - nejvyšší oblibu si udrželi zpěváci: Karel Gott, Václav Neckář, Helena Vondráčková, Eva Pilarová, Jiří Schelinger ( Holubí dům ) nejoblíbenější hardrockový zpěvák - další zpěváci a uskupení let: Žlutý pes bluesrocková skupina s Ondřejem Hejmou Pražský výběr představovala rockovou avantgardu (využívala prvky jazzu, punku, nové vlny) - z členů: Michael Kocáb, Ondřej Soukup, Precedens skupina nového romantismu s Bárou Basikovou - důležitou službou pro pronikání nových i starších písní a také nových interpretů mezi posluchače byly hudební festivaly (folkové, country, jazzové, pop music, ) - nejznámějším Porta (od r. 1967!) - a co bylo dál? (to už jen tak letecky) - po r opět svoboda vyjadřování (řada zpěváků znovu může tedy zpívat) - dlouholeté pokračování činnosti: Spirituál kvintet, Olympic, - vznik nových uskupení (Čechomor, ), propojení s lidovou hudbou (Hradišťan, )