20 LET ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa 20 LET ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 20 years of Czech Nonprofit Sector Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana PROUZOVÁ Autor: Bc. Irena TANNENBERGEROVÁ Brno, 2010

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: TANNENBERGEROVÁ Irena, Bc. Obor: Studijní směr: Veřejná ekonomika a správa Veřejná ekonomika a správa Název tématu: 20 LET ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 20 years of Czech Nonprofit Sector Zásady pro vypracování Problémová oblast: Rozmanitost neziskových organizací v ČR, vývoj neziskových organizací v ČR po roce 89, statistické údaje o neziskových organizací a sledování neziskových organizací formou výkazů ČSÚ. Cíl práce: Analyzovat vývoj neziskových organizací v letech 1989 aţ 2009 a faktory ovlivňující vývoj neziskového sektoru v ČR. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení základních metodologických aspektů, sběr dostupné literatury a dalších informačních zdrojů. 2. Studium odborné literatury, definice pojmů, sběr kvantitativních dat. 3. Popis a kvantifikace historického vývoje neziskového sektoru po roce Identifikace faktorů, které ovlivnily velikost a směr neziskového sektoru za analyzované období. 5. Zhodnocení sledování neziskových organizací formou výkazů ČSÚ. 6. Zhodnocení poznatků a prezentace závěrů vyplývajících z historického vývoje a provedené analýzy. V práci budou pouţity údaje Českého statistického úřadu ze statistického zjišťování neziskových organizací a Registru ekonomických subjektů. Dále bude pouţita metoda statistické analýzy dat, historického popisu, faktorové analýzy a syntézy.

3 Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů stran Seznam odborné literatury: Neziskový sektor v ČR :výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Edited by Pavol Frič - Rochdi Goulli. Praha : Eurolex Bohemia, s. ISBN REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Druhé aktualizované vydání. Druhé, aktualizované. Praha : Ekopress, s.r.o., s. Neuvedeno. ISBN Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů :metody, problémy, řešení. Edited by Vladimír Hyánek - Simona Škarabelová - Markéta Řeţuchová. Brno : Centrum pro výzkum neziskového sektoru, s. ISBN ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Účetnictví, daně, audit a financování úsc a organizací neziskového sektoru. První. Brno : MU, s. ISBN Související webová stránka: Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana Prouzová Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Bc. Irena Tannenbergerová Název diplomové práce: 20 let českého neziskového sektoru Název práce v angličtině: 20 years of Czech Nonprofit Sector Katedra: veřejné ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana Prouzová Rok obhajoby: 2010 Anotace Předmětem diplomové práce 20 let českého neziskového sektoru je analýza vývoje neziskových organizací v letech 1989 aţ 2009 a identifikace faktorů ovlivňujících vývoj neziskového sektoru v České republice. Údaje jsou čerpány z Registru ekonomických subjektů. Současně jsou zde pouţita data zjištěná Českým statistickým úřadem ze zpracování statistiky neziskových institucí za sledované roky 2007 a Annotation The aim of the thesis 20 years of Czech Nonprofit Sector is to analyze the evolution of nonprofit organizations in the period from 1989 to 2009 and to identificate factors influencing the development of the Czech nonprofit sector. The data are gathered from the Business Register of the CR (BR). Concurrently, the data detectioned by the Czech Statistical Office from processing statistics of non-profit institutions in monitored years 2007 and 2008 are used. Klíčová slova Neziskové instituce, právní forma, statistické zjišťování, Satelitní účet neziskových institucí, počet dobrovolníků Keywords Non-profit institutions, legal form, statistical processing, the Satellite Account of Nonprofit Institutions, number of volunteers

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci 20 let českého neziskového sektoru vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Prouzové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 7. června 2010 vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Prouzové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

7 OBSAH ÚVOD POJÍMÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ CHARAKTERISTICKÉ PRVKY NI A MOŢNOSTI JEJICH SLEDOVÁNÍ ROLE NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ SHRNUTÍ VÝVOJ NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ V LETECH 1989 AŽ HISTORICKÝ VÝVOJ NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ PŘED ROKEM NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 1989 AŢ NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 1996 AŢ NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 1998 AŢ NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 2002 AŢ NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 2005 AŢ SHRNUTÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ V ČR IDENTIFIKACE FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH NEZISKOVÉ INSTITUCE V ANALYZOVANÉM OBDOBÍ DALŠÍ FAKTORY NA ZÁKLADĚ ANALÝZY DAT ČSÚ O NEZISKOVÝCH INSTITUCÍCH SHRNUTÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 77

8 ÚVOD Neziskové organizace vznikají v důsledku spontánního sdruţování se lidí na základě jejich dílčích zájmů jako různé spolky, zájmová sdruţení, organizace, společenství, hnutí apod., které vyvíjejí rozmanité občanské aktivity a existují nezávisle na státu. Jsou nedílnou součástí všech rozvinutých demokratických společností, jsou také institucionalizovanou formou občanské společnosti. Prostřednictvím neziskových organizací mohou občané reprezentovat, prosazovat a uspokojovat své zájmy v současné heterogenní společnosti. Neziskové organizace plní důleţité sociální, ekonomické a politické role ve společnosti formou poskytování sluţeb, ale jsou také zaměstnavateli a zastánci jednotlivých občanů. Podporují občany v jejich snaze zúčastnit se společenského dění a také prosazovat a udrţovat občanské, kulturní a náboţenské hodnoty. Zaplňují tu oblast, kde se lidé dobrovolně sdruţují mimo sféry státu, trhu a soukromého ţivota. Neziskové organizace postupně získávají i v naší společnosti stále důleţitější roli jako soubor různorodých organizací, které sdruţují občany vyznávající společné hodnoty a s ochotou podílet se na spolupráci vyjadřující shodné zájmy a poţadavky či vedoucí k dosaţení řešení společných problémů. Spolu s tím, jak se měnily během posledních dvaceti let činnosti a potřeby, které stát nepokrývá, vyvíjely se i neziskové organizace. Na vývoj jejich počtu, postavení ve společnosti a proměny forem mělo vliv několik faktorů. Cílem práce je identifikace faktorů, které ovlivnily vývoj českého neziskového sektoru v letech 1989 aţ K tomu, abych tento cíl naplnila, je potřeba zmapovat vývoj neziskového sektoru v letech 1989 aţ 2009, vytýčit moţné faktory ovlivňující organizace neziskového sektoru. V první kapitole vymezuji pojem neziskových organizací, jejich charakteristické prvky a role ve společnosti. V druhé kapitole popisuji vývoj neziskových organizací v uplynulých dvaceti letech, problémy, s kterými se potýkaly, sleduji jejich měnící se počet během těchto let a mapuji legislativní prostředí pro neziskový sektor. Náplní třetí kapitoly je identifikace faktorů, které ovlivnily vývoj a počet neziskových organizací v uplynulých dvaceti letech a ověření jejich působení. Dále analyzuji data Českého statistického úřadu získaná od neziskových organizací a na základě získaných údajů o těchto organizacích za uplynulých dvacet let stanovuji dva další faktory. V této práci je pouţita metoda statistické analýzy získaných dat a časová komparace a syntéza poznatků teoretických a praktických. Vycházím z primárních dat Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) a ze sekundárních dat z provedeného statistického 8

9 zjišťování neziskových organizací, údajů z Registru ekonomických subjektů (RES), webových stránek neziskových organizací a portálech zabývajících se problematikou neziskových organizací, legislativy, odborné literatury zabývajících se rolemi a podstatou neziskového sektoru. 9

10 1 POJÍMÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR Obsahem této kapitoly je vymezení základních metodologických východisek z hlediska různých definic neziskových organizací. Dále představuji klasifikace pouţívané ve vztahu k neziskovým organizacím, jako je Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO), Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) pouţívaná do konce roku 2007, od roku 2008 nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE) a Klasifikace sluţeb neziskových institucí slouţících domácnostem podle účelu (CZ-COPNI). Závěrem této kapitoly poukazuji na některé prvky, které vytváří charakteristický obraz neziskových organizací a také role, které neziskové organizace ve společnosti plní. 1.1 Základní metodologická východiska neziskových organizací Pro neziskové organizace existuje velké mnoţství definic, které se liší úhlem pohledu. Vyplývá to z toho, ţe neziskové organizace jsou heterogenními a pokrývají různorodé části společnosti. Oblasti, v kterých se vyskytují, dobře popisuje Elizabeth T. Boris: Neziskové organizace (NO) vytvářejí sítě a vztahy mezi lidmi navzájem a institucemi, a tímto způsobem pomáhají budovat sociální kapitál. Mnoho NO také úspěšně formuje a ovlivňuje řadu sociálních a ekonomických nebo mezinárodních politik. NO uspokojují potřeby a zájmy svých členů, např. vyvíjením politické, náboženské, kulturní nebo sportovní činnosti. NO poskytují služby nejen svým členům, ale také veřejnosti, zejména v oblasti sociálních služeb a vzdělávání. NO však jsou také součástí národního hospodářství a představují nezanedbatelnou ekonomickou sílu. NO operují na mezinárodním poli, jsou aktivní ve sféře lidských práv, ekonomického rozvoje, odstraňování škod způsobených pohromami, při ochraně životního prostředí a v mnoha jiných oblastech. 1 Neziskové organizace umoţňují občanskou participaci a reprezentaci zájmů v pluralistickém politickém systému heterogenní společnosti. Shrnují rozmanité hodnoty a zájmy a zobrazují je do politického systému skrze politické zástupce. Zastávají důleţité sociální, ekonomické a politické role ve společnosti jako poskytovatelé sluţeb, jsou také zaměstnavateli. Významná je i jejich role jako zastánce a poradce pro občany v situacích, které nejsou schopni sami řešit. Podporují spojení společnosti a občanské spoluúčasti, prosazování a udrţování občanských, kulturních a náboţenských hodnot. Také prosazují a 1 Čerpáno z: Nonprofits and government: collaboration and conflict/edited by Elizabeth T. Boris and C. Eugene Steuerle. 2nd ed. THE URBAN INSTITUTE PRESS, Washington, D.C ISBN

11 obhajují hodnoty a protikladné představy o veřejném blahu a vyuţívají altruismus a veřejné a soukromé zdroje pro ty, kteří potřebují pomoc. 2 Neziskový sektor tvoří všechny organizace, které nemají jako hlavní činnost podnikání a jejichţ status neumoţňuje, aby vytvořený zisk byl pouţit jinak neţ pro potřeby organizace a plnění cílů, za jejichţ účelem byly zaloţeny. Duben představuje charakteristiku neziskového sektoru po roce 1989 takto: Specifický charakter neziskového sektoru vytváří prvky solidarity, spontaneity, dobrovolnosti, altruismu a ochoty dát něco navíc, co je prospěšné většině občanů nejen v současnosti, ale i v budoucnosti. 3 Neziskové organizace se zabývaly ve výše zmíněné době činností vykonávanou převážně dobrovolně členy jednotlivých zájmových skupin a různých společenských aktivit, tedy různými institucemi občanské společnosti (nadační činnost, různá humanitární činnost apod.). 4 Mezi důleţité zásady neziskových organizací patří i to, ţe majetek těchto organizací slouţí k naplňování a rozvoji jejich hlavní činnosti a účelu, pro který byly zřízeny. Můţeme je najít v těchto oblastech ţivota společnosti: kultura a umění, sport a rekreace, vzdělání a výzkum, zdraví, sociální sluţby, ekologie, rozvoj obce (komunity) a bydlení, ochrana práv a obhajoba zájmů, politika, organizování dobročinnosti, náboţenství, mezinárodní aktivity, profesní a pracovní vztahy. Neziskové organizace jsou všude tam, kde se lidé chtějí soukromě angažovat a nahradit tak neexistující nebo nedostatečně fungující státní instituce. Neziskové organizace tak zalesňují naše hory, organizují zájmové aktivity pro děti v jejich volném čase, pořádají osvětové přednášky zaměřené proti rasismu, budují cyklistické stezky, pomáhají jako asistenční služba handicapovaným dětem ve školách, opravují historické památky, organizují humanitární pomoc v případě živelných katastrof u nás i v zahraničí apod. 5 Definici pojmu nezisková organizace v českém právním řádu nenajdeme. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, 18 odst. 8 uvádí tyto právní formy neziskových organizací: - zájmová sdruţení právnických osob (pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti), - občanská sdruţení (včetně odborových organizací), - politické strany a politická hnutí, - registrované církve a náboţenské společnosti, 2 Čerpáno z: Nonprofits and government: collaboration and conflict/edited by Elizabeth T. Boris and C. Eugene Steuerle. 2nd ed. THE URBAN INSTITUTE PRESS, Washington, D.C ISBN Str Citace z: DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. CODEX BOHEMIA vydání. 376 s. ISBN Str Citace z: DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. CODEX BOHEMIA vydání. 376 s. ISBN Str Co to je neziskový sektor. [online] Dostupné z WWW: < [cit ] 11

12 - nadace, - nadační fondy, - obecně prospěšné společnosti, - veřejné vysoké školy, - veřejné výzkumné instituce, - školské právnické osoby (podle zvláštního předpisu), - obce, - organizační sloţky státu, - kraje, - příspěvkové organizace, - státní fondy, - subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon. Podle mého názoru je však přesnější pojetí, na rozdíl od tohoto širokého, které si stanovil Český statistický úřad. Ten k vymezení neziskových institucí 6 pouţívá přeformulovanou tzv. strukturálně-operacionální definici neziskových organizací podle Salamona a Anheiera 7, kteří ve své studii označují soukromý neziskový sektor jako soubor organizací, existujících vně státních struktur, ale slouţících v zásadě zájmům veřejným, nikoliv zájmům soukromým. Neziskové instituce jsou tedy podle této definice ty, o nichţ můţeme říci, ţe jsou 8 : institucionalizované (organized) jsou právním subjektem s určitým stupněm vnitřní organizační struktury, podmínkami vzniku, zániku, hospodaření soukromé (private) nejsou součástí vládního aparátu ani pověřeny výkonem státní moci, jsou na státu nezávislé neziskové (non-profit) vzniklý zisk je vyuţit na hlavní činnost, pro kterou byla organizace zaloţena, není rozdělován členům či zakladatelům samosprávné a nezávislé (self-governing) jsou schopny řídit svou činnost a vytvářet si organizační strukturu dobrovolné (voluntary) jejich vznik, činnost a členství v nich je zaloţeno na dobrovolné bázi 6 ČSÚ pouţívá místo pojmu neziskové organizace pojem neziskové instituce pro ty organizace, které splňují všechny podmínky strukturálně-operacionální definice. 7 Salomon, L.M., Anheier, H.K. Defining the nonprofit sector: A Cross-National Analysis. Manchester University Press Překlad čerpán z: Hyánek, V., Škarabelová, S., Řeţuchová, M. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů. CVNS, Brno, červenec str. 7 8 Čerpáno z: HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. MU Brno, vydání. Str

13 ČSÚ rozděluje na základě výše uvedeného hlediska neziskové organizace na dva typy: na tzv. vládní instituce, které jsou na státu závislé a neziskové instituce, které splňují všechny výše uvedené podmínky. Vládní instituce jsou organizace zřizované státem nebo územními samosprávnými celky, jsou institucionalizované, samosprávné a neziskové. Zabezpečují převáţně realizaci výkonu veřejné správy. Jsou to organizace těchto právních forem: - organizační sloţky státu - územní samosprávné celky - příspěvkové organizace 9 Tyto organizace nesplňují znak nezávislosti podle strukturálně-operacionální definice neziskových institucí. Frič a Goulli 10 je řadí mezi hybridní organizace 11. Druhým typem organizací jsou neziskové instituce, jejichţ existence vychází z principu sebeřízení společnosti. ČSÚ pro potřeby statistického sledování stanovil neziskové instituce jako souhrn následujících právních forem: 12 Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkumná instituce Sdruţení (svaz, spolek, společnost, klub aj. vč. odborových organizací) Organizační jednotky sdruţení Politická strana, politické hnutí Církevní organizace (církve a náboţenské společnosti včetně církevních právnických osob; předškolní a školská zařízení, základní školy, střední školy, zdravotnická zařízení zřízená církví nebo náboţenskou společností) Stavovská organizace profesní komora Komora (kromě profesních komor) 9 Čerpáno z: REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Druhé aktualizované vydání. Druhé, aktualizované. Praha : Ekopress, s.r.o., s. Neuvedeno. ISBN Str Čerpáno z: Neziskový sektor v ČR :výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Edited by Pavol Frič - Rochdi Goulli. Praha : Eurolex Bohemia, s. ISBN Str Dle výše uvedeného zdroje mezi hybridní organizace patří ještě zájmová sdruţení právnických osob, druţstva, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti (pokud jsou zaloţeny k jiným účelům neţ je podnikání). 12 Čerpáno z: Popis satelitního účtu neziskových institucí (Metodické poznámky k neziskovým institucím a jejich statistickému sledování). [online] Dostupné z WWW: < [cit ] Bliţší informace o jednotlivých formách neziskových institucí jsou popsány v příloze č.1. 13

14 Zájmové sdruţení právnických osob Honební společenstvo Mezinárodní organizace a sdruţení Nejuţší pojetí neziskových organizací najdeme u Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen RNNO) 13, která zahrnuje pod pojem nestátní neziskové organizace pouze vybrané právní formy neziskového sektoru, a to nadace a nadační fondy, účelová zařízení církví, občanská sdruţení, organizační jednotky sdruţení a obecně prospěšné společnosti. Z teoretického hlediska je zajímavé i dělení neziskových organizací podle prospěšnosti. Podle toho, do jaké míry organizace plní kritérium veřejného prospěchu, můţeme neziskové organizace dělit na vzájemně prospěšné a veřejně prospěšné 14. Vzájemně prospěšné neziskové organizace slouţí hlavně zájmům svých členů. Veřejně prospěšné neziskové organizace poskytují své sluţby veřejnosti za stejných podmínek, tyto podmínky by organizace měla stanovit předem a měly by být dostupné kaţdému zájemci. Na základě své veřejné prospěšnosti jsou takovéto organizace zvýhodňovány z hlediska daní a různých jiných podpor. Hlavním cílem veřejně prospěšné organizace je poskytování veřejně prospěšných sluţeb a další rozvíjení veřejně prospěšné činnosti. Jedna z definic označuje za neziskovou právnickou osobu takovou právnickou osobu, která je zaloţena k poskytování obecně prospěšných služeb, zejména v oblastech ochrany životního prostředí, vzdělání a výchovy, péče o volný čas jednotlivých skupin obyvatelstva, humanitární, charitativní a sociální péče, zdravotnictví, ochrany života a zdraví, osob, kultury, tělovýchovy a sportu, ochrany zvířat, ochrany památek a popř. dalších veřejně 13 Rada pro nadace byla usnesením vlády z 30. března 1998 transformována na Radu vlády pro nestátní neziskové organizace. Je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem vlády ČR, který soustřeďuje, projednává a předkládá vládě materiály, týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost. Mezi úkoly Rady patří: - iniciace a posuzování koncepčních a realizačních podkladů pro rozhodnutí vlády, týkající se podpory NNO, - -- legislativní a politická opatření, týkající se podmínek jejich činnosti, - sledování, iniciace a vyjádření se k právním předpisům, které upravují postavení a činnost NNO, - iniciace a koordinace spolupráce mezi ministerstvy, jinými správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti podpory NNO, včetně dotační politiky z veřejných rozpočtů, - sledování, analýza a zveřejňování informací o postavení NNO v rámci Evropské unie (EU), o zapojení ČR do EU s ohledem na NNO a o finančních zdrojích z EU, - podílení se na opatřeních ministerstev a jiných správních úřadů, která mají vztah k NNO, - sledování a informování vlády o vyuţívání finančních prostředků z Nadačního investičního fondu. Tyto informace jsou dostupné z WWW: < [online] [cit ] 14 Čerpáno z: REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Druhé aktualizované vydání. Druhé, aktualizované. Praha: Ekopress, s.r.o., s. ISBN

15

16 1.2 Charakteristické prvky NI a možnosti jejich sledování Abychom mohli lépe identifikovat neziskovou instituci, je potřeba ji začlenit podle činnosti, jíţ se zabývá, podle účelu a do institucionálního sektoru podle zapojení do typu ekonomických transakcí. Zařazení neziskových institucí s využitím klasifikací K identifikování oborů působení organizací se pouţívala Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ), která se pomocí vytvořeného převodníku a upřesňujícího šetření dotazníkem NACE 2008 převedla na Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE). Zatřídění neziskových institucí podle ekonomické činnosti do odvětví podle hlavní nebo typické činnosti, kterou provozují, je obecnější. Neziskové instituce, které působí ve více oblastech, se do klasifikace ekonomických činností zařazují podle toho, která jejich činnost je převládající. Obě klasifikace nejsou však pro neziskové instituce dostatečně podrobné. Od roku 2006 byla zaváděna do Registru ekonomických subjektů Klasifikace sluţeb neziskových institucí slouţících domácnostem podle účelu (CZ-COPNI). Do této klasifikace se neziskové instituce zařazují na základě účelu, pro který byly zaloţeny. Toto třídění je více specifické a je vázáno na cíle, jichţ chtějí instituce pomocí spotřebních výdajů dosáhnout. V současné době jsou podle této klasifikace označeny kódem COPNI všechny neziskové instituce zařazené do Registru ekonomických subjektů. Nově vzniklým zpravodajským jednotkám je automaticky tento kód přidělován administrátorkami RES ve spolupráci s oddělením nepodnikatelské sféry ČSÚ. Z důvodu vylepšení metodiky statistického sledování neziskových institucí spolupracovalo Statistické oddělení Organizace spojených národů s Center for Civil Society Studies na Johns Hopkins University a s odborníky, mezinárodními organizacemi a statistickými úřady z celého světa. Výsledkem této spolupráce bylo publikování v roce 2003 oficiální Příručky o neziskových institucích v systému národních účtů (Handbook on Non- Profit Institutions in the System of National Accounts) (dále jen Příručka) 17. Na základě Příručky se také vyuţívá podle potřeby i část klasifikace COFOG (Klasifikace funkcí vládních institucí) z důvodu zařazení těch neziskových institucí, které by Systém národních účtů (dále jen SNA 1993) 18 zařadil do vládního sektoru. Jedná se o veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. 17 Příručka o neziskových institucích v systému národních účtů (Handbook on Non-Profit Institutions in the System of National Accounts). OSN Originální verze [online] Dostupná z WWW: < [Cit ] 18 Systém národních účtů, 1993 (System of National Accounts, 1993) 16

17 Tato Příručka také doporučuje pouţívat pro sledování neziskových institucí Mezinárodní klasifikaci neziskových organizací (ICNPO 19 ), která je určena pro sledování činností vykonávaných neziskovými institucemi vymezenými podle strukturálně-operacionální definice. Podle této klasifikace jsou neziskové instituce zatříděny do dvanácti základních oblastí: 1. kultura, umění, sport, rekreace 2. výzkum a vzdělávání 3. zdravotní péče 4. sociální sluţby 5. ochrana ţivotního prostředí, ekologická výchova 6. rozvoj a bydlení 7. ochrana lidských práv; politika 8. organizování dobročinnosti 9. náboţenství 10. mezinárodní aktivity 11. profesní a pracovní vztahy 12. jiná oblast Pouţití této klasifikace je sice důleţité kvůli mezinárodnímu srovnávání, ale zatřídění podle klasifikací OKEČ či CZ-NACE a CZ-COPNI je daleko přesnější. V následující tabulce je zobrazeno srovnání všech čtyř výše uvedených klasifikací. 19 The International Classification of Nonprofit Organizations, čerpáno z: Frič, P., Rochdi, G. Neziskový sektor v ČR. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2001, s , 59-66, ISBN

18 Tabulka č. 2: Srovnání klasifikací OKEČ, CZ-NACE, CZ-COPNI a ICNPO OKEČ 1 CZ-NACE CZ-COPNI ICNPO Vzdělávání dospělých a jiné vzdělávání jinde Sekundární odborné vzdělávání Sportovní a rekreační vzdělávání Umělecké vzdělávání 0329 Ostatní kulturní sluţby 0422 Sekundární odborné vzdělávání 0459 Ostatní vzdělávání nedefinované podle úrovně 0479 Ostatní vzdělávací sluţby 2 Vzdělávání a výzkum neuvedené Ostatní vzdělávání jinde neuvedené Činnosti ostatních členských organizací jinde neuvedené Ostatní zábavní činnosti jinde neuvedené Ostatní sportovní činnosti jinde neuvedené Činnosti ostatních organizací sdruţujících osoby za účelem prosazování společných zájmů jinde neuvedených Ostatní rezervační a související činnosti Umělecké vzdělávání Scénická umění Podpůrné činnosti pro scénická umění Ostatní zábavní a rekreační činnosti j. n Ostatní rezervační a související činnosti Sportovní a rekreační vzdělávání Činnosti sportovních klubů Ostatní sportovní činnosti Ostatní zábavní a 0260 Ostatní zdravotnické sluţby 0312 Rybářství a myslivost 0313 Podpora zájmových činností 0319 Ostatní rekreační sluţby 0323 Uchování kulturních hodnot 0329 Ostatní kulturní sluţby 0471 Podpora vzdělávání 0479 Ostatní vzdělávací sluţby j. n Sluţby politických stran 0811 Ochrana přírody a krajiny kromě fauny 0812 Ochrana fauny 0819 Ostatní sluţby ochrany ŢP 0912 Místní a regionální rozvoj 0913 Ochrana lidských práv 0914 Sluţby právní a obdobné pomoci 0918 Sluţby ochrany domácích zvířat 0919 Ostatní sluţby j. n Sportovní sluţby 0319 Ostatní rekreační sluţby 0321 Umění 0329 Ostatní kulturní sluţby 0472 Mimoškolní vzdělávání dětí a mládeţe 0479 Ostatní vzdělávací sluţby jinde neuvedené 0311 Sportovní sluţby 0319 Ostatní rekreační sluţby 0472 Mimoškolní vzdělávání dětí a mládeţe 0479 Ostatní vzdělávací sluţby jinde neuvedené rekreační činnosti j. n. 1 Pouze vybrané položky z klasifikace OKEČ Pramen: vlastní tabulka sestavená na základě klasifikací OKEČ, CZ-NACE, CZ-COPNI a ICNPO 18 7 Ochrana práv a obhajoba zájmů, politika 8 Filantropie a dobrovolnictví 9 Mezinárodní aktivity 11 Hospodářská a profesní sdruţení, odbory 1 Kultura, sport a volný čas 1 Kultura, sport a volný čas

19 Zařazení neziskových institucí do sektorů SNA zatřiďuje institucionální jednotky, kterými jsou ekonomické subjekty schopné samostatně vlastnit statky a majetek, vstupovat do závazků a účastnit se ekonomické činnosti a transakcí s jinými jednotkami 21, do institucionálních sektorů podle typu ekonomických transakcí, do kterých se zapojují, podle toho, jakému slouţí účelu a podle typu řídících a financujících jednotek. ČSÚ do neziskového sektoru zahrnuje všechny neziskové instituce, které člení podle ESA 95 (Evropský systém účtů) 22 do pěti institucionálních sektorů: S.11 sektor nefinančních podniků S.12 sektor finančních institucí S.13 sektor vládních institucí S.14 sektor domácností S.15 sektor neziskových institucí slouţících domácnostem Do sektoru 11 sektoru nefinančních podniků patří neziskové instituce poskytující sluţby podnikatelským subjektům (nefinančním podnikům), které je zaloţily. Neziskové instituce, jejichţ hlavní činností je výroba a poskytování nefinančních sluţeb převáţně domácnostem a jejichţ provozní náklady jsou více jak z 50 % hrazeny trţbami z prodeje výrobků a sluţeb, jsou zahrnuty také do tohoto sektoru. Můţeme zde najít tyto právní formy: obecně prospěšné společnosti (141), občanská sdruţení (701), komory (mimo profesních komor) (745), malá část veřejných výzkumných institucí (661), několik organizačních jednotek sdruţení (731) a zájmová sdruţení právnických osob (751). Do sektoru 12 sektoru finančních institucí jsou zařazeny neziskové instituce zabývající se převáţně finančním zprostředkováním a pomocnými finančními činnostmi nebo poskytující sluţby finančním institucím. Jejich provozní náklady jsou z více neţ 50 % hrazeny trţbami z prodeje sluţeb, proto se povaţují za trţní výrobce. Můţeme zde najít například drobné úvěrové finanční organizace, bankovní asociace a fondy. Jejich právní formy jsou občanské sdruţení (701) a zájmové sdruţení právnických osob (751). 20 Čerpáno z: About the Systém of National Accounts 1993, dostupném z WWW: < [online] [Cit ] 21 Čerpáno z WWW: < [online] [Cit ] 22 Metodika Eurostatu ESA 95 (European System of Integrated Economic Accounts), dostupné z WWW: < [online], metodika institucionálních sektorů dostupná z WWW: < [online] [Cit ] 19

20 Veřejné vysoké školy a větší část z počtu veřejných výzkumných institucí se začleňují do sektoru 13 sektoru vládních institucí, protoţe jejich provozní náklady jsou z více neţ 50 % financovány a kontrolovány vládními institucemi. Veřejné vysoké školy (601) a veřejné výzkumné instituce (661) se povaţují za netrţní výrobce. Do tohoto sektoru je zařazeno i několik školských právnických osob (641) a zájmových sdruţení právnických osob (751). Převedení organizací Společenství vlastníků jednotek (právní forma 145) do sektoru 14 sektoru domácností z původního zařazení do sektoru 15 sektoru neziskových institucí slouţících domácnostem se uskutečnilo na základě toho, ţe jednotliví vlastníci bytů jsou vlastně domácnosti, coţ znamená, ţe společenství vlastníků jednotek (jednotlivých bytů) je v podstatě sdruţením jednotlivých domácností se společným cílem plynoucím z bydlení ve stejné lokalitě. Z tohoto důvodu byly tyto organizace vyčleněny ze Satelitního účtu neziskových institucí, protoţe sem patří jen neziskové instituce slouţící domácnostem, tedy jednotky patřící do sektoru 15. Do sektoru domácností se podle Příručky zařazují neziskové instituce, které nemají právní statut nebo se spoléhají v maximální míře pouze na práci dobrovolníků. Do sektoru 15 sektoru neziskových institucí slouţících domácnostem (NISD) jsou zařazeny neziskové organizace, jejichţ provozní náklady jsou z více neţ 50 % financovány formou příspěvků domácnostmi a také jimi kontrolovány. Nejsou v podstatné míře financovány ani řízeny vládou. Povaţují se za netrţní výrobce. Patří sem nadace (117) a nadační fondy (118), obecně prospěšné společnosti (141), církevní společnosti (721), školské právnické osoby (641), občanská sdruţení (kluby, svazy, spolky, společnosti, odborové organizace, zájmové organizace) (701), organizační jednotky sdruţení (731), politické strany a politická hnutí (711), stavovské organizace profesní komory (741), zájmová sdruţení právnických osob (751), honební společenstva (761). V následující tabulce uvádím z důvodu bliţšího znázornění početní a procentní zastoupení jednotlivých právních forem v pěti výše uvedených sektorech. Vycházím ze základního souboru neziskových institucí v roce

21 Tabulka č. 3: Procentní zastoupení právních forem NI v jednotlivých sektorech v roce 2007 Právní forma S.11 S.12 S.13 S.14 S.15 Sektor Sektor Sektor Sektor NISD finanční vládních domácností ch institucí institucí Sektor nefinanční ch podniků Celkem S.1 počet % počet % počet % počet % počet % počet % Nadace 366 0, ,29 Nadační fond 970 0, ,73 Obecně prospěšná společnost Spol. vlastníků jednotek 78 0, , , , ,7 Vysoká škola 26 0, ,02 Školská právnická osoba Veřejná výzkumná instituce , , , ,05 Občanské sdruţení 304 0, , ,37 Politická strana 90 0, ,06 Církevní organizace , ,1 Organiz. jednotka sdruţení Stavovská organizace profesní komora , ,0 17 0, ,01 Komora 122 0, ,1 Zájmové sdruţení právn. osob Honební společenst vo 85 0, , , , ,99 Celkem 594 0, , , , Pramen: interní údaje ČSÚ ze základního souboru NI a OJS za rok

22 Mnoho informací o neziskových institucích lze najít na webových stránkách ČSÚ, kde pod záloţkou Ekonomika a dále HDP, národní účty jsou uveřejněny tabulky agregací a časových řad za neziskové instituce zařazené do Satelitního účtu neziskových institucí. Níţe je stručně uvedeno, co Satelitní účet neziskových institucí představuje. Satelitní účet neziskových institucí V 90. letech 20. století se začalo mluvit o potřebě vytvoření satelitního účtu neziskových institucí, proto statistické oddělení OSN spolu s Center for Civil Society Studies na Johns Hopkins University, s mezinárodními organizacemi, odborníky a statistickými úřady jednotlivých zemí začalo vytvářet vylepšenou metodiku statistického sledování neziskových institucí. V prosinci roku 2003 publikovalo Statistické oddělení oficiální Příručku o neziskových institucích v systému národních účtů. Tato Příručka je metodickým návodem pro vytvoření satelitního účtu neziskových institucí v rámci existujícího systému národních účtů; zároveň je třeba ji brát jako doporučení národním statistickým úřadům pro zvýšení vypovídací schopnosti statistického sledování neziskových institucí. Před svým vydáním byla Příručka podrobena testování ve vybraných jedenácti zemích a prezentována na mnoha mezinárodních fórech a konferencích. 23 ČSÚ se do zavádění satelitního účtu neziskových institucí také zapojil. V současné době je moţné na jeho webových stránkách vidět zveřejněné časové řady výdajů, výnosů a transferů neziskových institucí, jiné běţné transfery přijaté a poskytnuté neziskovými institucemi slouţícími domácnostem za období 2002 aţ 2007 a další tabulky. 24 Důleţitým prvkem neziskových institucí je vyuţívání práce dobrovolníků. Na následujících řádcích představuji podstatu dobrovolnictví, pojmy dobrovolník a dobrovolnická práce. Dobrovolnictví jako charakteristický prvek neziskových institucí Dobrovolnictví je v ČR upraveno zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů. Neřeší však situaci všech neziskových institucí. Podle 1 odst. 1 tento zákon upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou sluţbu organizovanou podle tohoto zákona a vykonávanou dobrovolníky bez nároku na odměnu. Dobrovolníkem je ten, kdo dává svůj čas, energii, znalosti a schopnosti, ale za tuto činnost nedostává finanční odměnu či jiný prospěch. Získává dobrý pocit z pomoci ostatním a 23 Čerpáno z: Satelitní účet neziskových institucí ve zkrácené verzi účtu. Dostupné z WWW: < [Cit ] 24 Bliţší informace o zavádění Satelitního účtu neziskových institucí v příloze č

23 neocenitelné zkušenosti, můţe např. uspokojovat svou touhu přispět ke zlepšování ţivotního prostředí. Členové sdruţení, klubu nebo spolku vykonávají dobrovolnou činnost vzájemně prospěšnou pro realizaci cílů a poslání své organizace. Dobrovolná práce člověka pro organizaci, které není členem a je ochoten věnovat svůj čas a síly ve prospěch této organizace či při plnění činnosti potřebné při jejím poslání, je dobrovolnou prací veřejně prospěšnou. Schopnost věnovat dobrovolně a nezištně svou práci a čas je vrozena kaţdému člověku, záleţí jen na něm, do jaké míry a v jaké formě je ochoten toto učinit. Jedním z hlavních ukazatelů rozvoje občanské společnosti je velikost odvedené dobrovolné práce, která působí na rozvoj neziskového sektoru. Je proto vhodné, aby činnost dobrovolníků byla evidována a počty hodin, které věnují organizaci, byly vykazovány, čímţ by se vyčíslil přínos jejich práce pro organizaci. Dobrovolnickou prací jsou vytvářeny hodnoty, které zvyšují celkovou produkci neziskových institucí. 25 ČSÚ ve výkazech NI 1-01 a OJS 1-01 zjišťuje počet úvazků dobrovolníků a počet hodin odpracovaných dobrovolníky. Hodnota jejich práce dosud není součástí celkové produkce a hrubé přidané hodnoty v národních účtech, proto jsou tyto ukazatele niţší, neţ je tomu ve skutečnosti. Dobrovolnická práce je zahrnuta v Satelitním účtu neziskových institucí. K oceňování je vyuţíván medián hodinového výdělku uveřejněný v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) 26, které provádí pracoviště statistické sluţby Ministerstva práce a sociálních věcí za nepodnikatelskou sféru podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 27 V následující tabulce uvádím přehled počtu úvazků dobrovolných pracovníků a počtu odpracovaných hodin dobrovolnými pracovníky podle sektorů. Tabulka č. 4: Údaje o dobrovolnících dle sektorů Sektor Počet úvazků Počet Počet Počet Počet odpracova úvazků odpracova úvazků ných hodin ných hodin Počet odpracova ných hodin S S S S Celkem Pramen: ČSÚ, dostupné z WWW:< [online], vlastní úprava 25 Čerpáno z: Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů 26 Informační systém o průměrném výdělku je zveřejněn zde: < [online] 27 Další informace týkající se dobrovolnické práce uvádím v podkapitole

24 I kdyţ velká část neziskových institucí vyuţívá převáţně pouze práce dobrovolníků, protoţe nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na to, aby byla schopna unést mzdové náklady vlastních zaměstnanců, existují neziskové instituce, které se bez práce vlastních stálých odborných zaměstnanců neobejdou. Jsou to hlavně obecně prospěšné společnosti působící v oblastech školství, zdravotnictví a sociálních sluţeb, veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Další informace o zaměstnanosti v neziskových institucích jsou uvedeny níţe. Zaměstnanost v neziskových institucích Podle Prouzové panuje všeobecná shoda v názorech, ţe neziskový sektor je významným činitelem zaměstnanosti, převážně díky vytváření pracovních návyků u absolventů a při zaměstnávání osob ohrožených sociální exkluzí, osob se zdravotním postižením atd. 28 Tito lidé tvoří převáţnou část zaměstnanců neziskových institucí zařazených do institucionálního sektoru 15. Podle údajů uveřejněných v tabulce z výstupů satelitního účtu za rok 2007 je rozloţení pracovníků neziskových institucí zahrnutých do SÚNI následující: Tabulka č. 5: Pracovníci NI zahrnutých do satelitního účtu za rok 2007 Ukazatel Nefinanční Finanční Vládní NISD Celkem podniky instituce instituce Počet NI Počet zaměstnanců Počet přepočtených zaměstnanců Počet dobrovolných pracovníků Počet osob pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Pramen: Tabulka SA Agregace neziskového sektoru: pracovníci za rok 2007, dostupné z WWW: < >[ online] [Cit ], vlastní úprava 1 Jedná se o tyto právní formy: obecně prospěšná společnost, veřejná výzkumná instituce, občanské sdružení, organizační složky sdružení, komora (kromě profesních komor), zájmové sdružení právnických osob 2 Jedná se o tyto právní formy: Občanské sdružení, zájmové sdružení právnických osob 3 Jedná se o tyto právní formy: veřejná vysoká škola, školská právnická osoba, veřejná výzkumná instituce 4 Jedná se o tyto právní formy: nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost, školská právnická osoba, občanské sdružení, organizační jednotka sdružení, politická strana, politické hnutí, církevní organizace, stavovská organizace profesní komora, komora (kromě profesních komor), zájmové sdružení právnických osob, honební společenstvo 28 Čerpáno z: PROUZOVÁ, Z. Podíl a význam neziskových organizací na pracovním trhu s veřejnými službami a trhu poskytovatelů veřejných služeb. Dostupné z WWW: < [online] [Cit ] 24

25 Z údajů výše uvedené tabulky můţeme zjistit, ţe na jednu organizaci v sektoru nefinančních podniků připadá průměrně 9 zaměstnanců, v sektoru finančních institucí je to 12 zaměstnanců, v sektoru vládních institucí, coţ ovlivňují veřejné vysoké školy, je průměrně zaměstnáno v jedné organizaci 574 zaměstnanců a v sektoru neziskových institucí slouţících domácnostem je průměrem méně neţ 1 zaměstnanec. Toto rozloţení pracovních sil vyplývá z charakteru organizací zařazených do jednotlivých institucionálních sektorů. V organizacích sektorů 11, 12 a 13 tvoří většinu zaměstnanců odborní a vysoce kvalifikovaní pracovníci. V sektoru 15 je velká část neziskových institucí bez zaměstnanců, vyuţívá hlavně dobrovolnickou práci. Je zde mnoho neziskových institucí vznikajících spontánně, bez dlouhé přípravy. Jejich členové a vedení nemají vždy potřebné znalosti a zkušenosti pro takový krok. 29 To je jedním z důvodů, proč, i kdyţ neustále roste počet občanských sdruţení, určitá část těchto organizací přestává vykonávat svou činnost či zaniká. V následující tabulce je zobrazeno rozloţení zaměstnanců neziskových institucí v jednotlivých odvětvích a sektorech za rok Tabulka č. 6: Zaměstnanost NI podle odvětví a sektoru v roce 2007 Odvětví Nefin. Finanční Vládní NISD Celkem podniky instituce instit. CELKEM Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov, chov ryb, přidruţené činnosti 6 6 Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu a vody Stavebnictví 4 4 Obchod, opravy motor. vozidel a spotřební zboţí Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Peněţnictví a pojišťovnictví Nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum, vývoj Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociál.čin Ostatní veřejné, sociál. a osobní sluţby Pramen: Tabulka SA000141c Zaměstnanost podle odvětví, sektoru a typu instituce za rok 2007dostupné z WWW: < >[ online] [Cit ], vlastní úprava 29 Čerpáno z: FRIČ, P. Activities and Needs of Non-Profit Organizations in the Czech Republic. The Results of Quantitative Sociological Research. Published by ICN and Agnes. 1. Vydání. Praha, leden s. ISBN Cit. str

26 V tabulce je vidět, ţe nejvyšší zaměstnanost v neziskových institucích je v odvětví školství a ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby. U neziskových institucí stejně jako u jiných organizací působících ve společnosti můţeme sledovat produkci, tedy celkovou hodnotu nově vytvořených statků a sluţeb v určitém období. Tyto údaje jsou představeny v následujících odstavcích. Produkce neziskových institucí Podle toho, do kterého sektoru je nezisková instituce zařazena, můţeme určit, v kterém odvětví vytváří svou produkci. Z níţe uvedené tabulky je zřejmé, ţe neziskové instituce vytváří největší objem produkce e školství (veřejné vysoké školy) a ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţbách (činnosti členských organizací). Tabulka č. 7: Produkce NI podle odvětví a sektoru v roce 2007 (v mil. Kč) Odvětví Nefinanční Finanční Vládní NISD Celkem podniky instituce instituce CELKEM Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov, chov ryb, přidruţené činnosti 9 9 Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví 5 5 Obchod, opravy motor. vozidel a spotřební zboţí Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 2 2 Peněţnictví a pojišťovnictví Nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum, vývoj Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Pramen: Tabulka SA000141a Produkce podle odvětví, sektoru a typu instituce za rok 2007dostupné z WWW: < >[ online] [Cit ], vlastní úprava 26

27 Dalším prvkem, který můţeme u neziskových institucí najít je hrubá přidaná hodnota. Je také součástí výstupů publikovaných v Satelitním účtu neziskových institucí. Hrubá přidaná hodnota Pod hrubou přidanou hodnotou je třeba si představit nově vytvořenou hodnotu v základních cenách, kterou získávají institucionální jednotky z pouţívání svých dostupných kapacit. Stanovuje se jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. V následující tabulce uvádím hrubou přidanou hodnotu neziskových institucí podle odvětví a sektoru za rok Tabulka č. 8: Hrubá přidaná hodnota NI podle odvětví a sektoru za rok 2007 Odvětví Nefinanční Finanční Vládní NISD Celkem podniky instituce instituce CELKEM Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov, chov ryb, přidruţené 4 4 činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví 1 1 Obchod, opravy motor. vozidel a spotřební zboţí Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 2 2 Peněţnictví a pojišťovnictví Nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum, vývoj Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Pramen: Tabulka SA000141b Hrubá přidaná hodnota podle odvětví, sektoru a typu instituce za rok 2007dostupné z WWW: < online] [ Cit ], vlastní úprava 27

28 Největší objem hrubé přidané hodnoty najdeme v těchto odvětvích: školství a ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby. 1.3 Role neziskových institucí 30 K tomu, aby bylo moţné lépe v třetí kapitole identifikovat faktory ovlivňující vývoj neziskového sektoru u nás v uplynulých dvaceti letech, je důleţité do první kapitoly o pojímání neziskových organizací v ČR kromě podkapitol popisujících základní metodologická východiska neziskových institucí, charakteristické prvky a moţnosti jejich sledování přiblíţit ještě role, které neziskové instituce plní ve společnosti. Role a činnosti neziskových institucí shrnuje soudobá odborná literatura do dvou základních funkcí. Jestliţe nezisková instituce se zabývá zájmovými činnostmi, je její funkce expresivní. Jestliţe se jedná o neziskové instituce poskytující sluţby, je její funkce servisní. Podle některých autorů, jako jsou např. James a Rose-Ackerman, je potřebné rozlišit neziskové organizace na ty, které poskytující sluţby (školy, nemocnice) a na ty, které reprezentují zájmy (politické strany, odborové organizace, profesní organizace, zájmové skupiny). Zajímavé je i pojetí Kramera, který rozlišuje čtyři základní role, a to roli poskytovatele sluţeb, roli zlepšovací a advokační, roli vizionářskou a roli průkopníka ve sluţbách. Podle Boris a Mosher-Williams lze u neziskových institucí nalézt funkce sociální, občanské a ekonomické. Další autoři, jako např. Salamon, uvádí čtyři hlavní funkce, a to servisní, expresivní, advokační a budování komunity. Pro mezinárodní srovnávání byly všechny funkce neziskových institucí sdruţeny do dvou hlavních servisní funkce a expresivní funkce. Neziskové instituce se zařazují do hlavní funkce na základě toho, jakou činností se dominantně zabývají podle ICNPO. O těch neziskových institucích, které působí v ICNPO oblastech sociální sluţby, zdraví, vzdělávání a rozvoj, se předpokládá, ţe jejich náplní je především servisní funkce. Neziskové instituce, jejichţ působnost zahrnuje ţivotní prostředí, prosazování zájmů, profesní organizace, odbory, kultura a rekreace, se řadí pod expresivní funkci. Následující tabulka představuje nejen oblasti, kde se nejvíc různí autoři shodují, ale také názory, které zobrazují ideu jen jednoho autora. 30 Čerpáno z: POSPÍŠIL, M., NEUMAYER, M., ŠKARABELOVÁ, S., MALÝ, I., MEYER, M., SCHNEIDER, U. Neziskové organizace a jejich funkce v demokratické společnosti. 1. vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2009, 32 s. ISBN

29 Tabulka č. 9: Koncepce funkcí neziskových organizací v odborné literatuře podle autora Funkce/Autor Salamon Sokolowski Frič James Rose- Ackerman Wolpert Land Sluţby/Servisní funkce/poskytování X X X X sluţeb Expresivní (a vůdcovská) role/role stráţce hodnot/dobrovolnictví/ X X Reprezentativní funkce Filantropie X X Charita X X Zlepšovací a advokační funkce Role vizionářská a role průkopníka ve sluţbách/inovační funkce Budování komunity (a demokratizace)/pospolitost/ Budování sociálního kapitálu Sociální podnikání Funkce/Autor Frumkin Kramer Kendall Salamon Hems Sluţby/Servisní funkce/poskytování sluţeb Expresivní (a vůdcovská) role/role stráţce hodnot/dobrovolnictví/ Reprezentativní funkce X X X X X X X X Filantropie Charita Zlepšovací a advokační funkce X X X X Role vizionářská a role průkopníka ve sluţbách/inovační funkce Budování komunity (a demokratizace)/pospolitost/ Budování sociálního kapitálu X X X X Sociální podnikání X Pramen: POSPÍŠIL, M., NEUMAYER, M., ŠKARABELOVÁ, S., MALÝ, I., MEYER, M., SCHNEIDER, U. Neziskové organizace a jejich funkce v demokratické společnosti. 1. vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2009, 32 s. ISBN Tabulka 1, str. 5 X X Servisní funkci naplňují neziskové instituce tím, ţe poskytují sluţby, které nelze na trhu i prostřednictvím státu vyuţít. Patří sem mimo jiné poskytování individuálních hmotných statků (např. jídlo pro jednotlivce v nouzi, čisté injekční stříkačky pro narkomany) a také individuálních nehmotných statků (např. poradenství v případě neschopnosti jednotlivců splácet půjčky, jazykové kurzy pro imigranty). Funkce prosazování zájmů (advokační funkce) zahrnují veškeré aktivity, jejichţ cílem je prosazení změny politiky nebo společenských podmínek. Patří sem i aktivity nátlakových skupin a profesních asociací. 29

30 Do expresivní funkce patří aktivity, které se zaměřují na vyjádření určitých postojů, tradic, kultur a subkultur zainteresovaných jednotlivců. Ti se zapojují do práce určitých formálních nebo neformálních skupin nebo se snaţí takovou skupinu sami vytvořit. Náplní charitativní funkce je redistribuce finančních nebo hmotných zdrojů od movitějších skupin k potřebným jedincům. Filantropickou funkci naplňují zpravidla nadace, jejichţ cílem je zřízení a rozvoj nemocnic, muzeí, univerzit apod. Inovační funkci představuje např. vývoj a zavádění nových sluţeb, které jsou odlišné od stávajících, nebo pouţití nových technologií, nové interní struktury nebo nových externích vztahů. Funkce budování komunity znamená navazování kontaktů, budování vazeb a sjednocování jak na místní (lokální, geografické) úrovni, tak zájmové, budované na základě společného zájmu. 1.4 Shrnutí Všechny neziskové instituce mají jeden společný charakteristický rys hlavním předmětem jejich činnosti není podnikání. Běţně pouţívaný pojem nezisková organizace není definován ţádným platným právním předpisem. Jednotlivé typy neziskových institucí a jejich vznik, činnost, financování, hospodaření a zánik jsou upraveny samostatnými zvláštními zákony. Rozlišujeme veřejně prospěšné a vzájemně prospěšné neziskové organizace. Neziskové instituce můţeme také rozdělit na ty, které působí ve veřejném sektoru (tzv. vládní organizace) a na ty, které působí v soukromém sektoru (tzv. nestátní neziskové organizace). Nejuţším pojetím nestátních neziskových organizací je pojetí Rady vlády pro neziskové organizace, která za nestátní neziskové organizace povaţuje pouze nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdruţení, organizační jednotky sdruţení a církevní právnické osoby. Nejširším pojetím je výčet NNO podle ČSÚ, který zahrnuje i veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, politické strany, politická hnutí, stavovské organizace profesní komory, komory (kromě profesních komor), zájmová sdruţení právnických osob, honební společenstva a mezinárodní organizace a sdruţení. K identifikaci neziskových institucí slouţí klasifikace podle činnosti a účelu a zařazení do institucionálního sektoru. Neziskové instituce můţeme charakterizovat např. podle těchto prvků: dobrovolnická práce, zaměstnanost, produkce, hrubá přidaná hodnota. Pro stanovení vhodných faktorů, majících vliv na neziskový sektor, je důleţité představit role, které neziskové instituce plní ve společnosti. Servisní funkce či poskytování sluţeb je 30

31 funkcí, na které se shodují všichni autoři uvedení v tabulce č. 9. Dalšími funkcemi či rolemi, s kterými souhlasí většina autorů, jsou expresivní role/role stráţce hodnot/dobrovolnictví/ reprezentativní funkce, další je filantropie a charita. 31

32 2 VÝVOJ NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ V LETECH 1989 AŽ 2009 Ve své práci se budu dále zabývat vývojem a faktory ovlivňujícími změny těch forem neziskových institucí, které ČSÚ povaţuje za nestátní neziskové organizace, coţ jsou nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, občanská sdruţení, organizační jednotky sdruţení, stavovské organizace profesní komory, komory, politické strany a hnutí, zájmová sdruţení právnických osob, honební společenstva, kromě právní formy mezinárodní organizace a sdruţení. 2.1 Historický vývoj neziskových institucí před rokem 1989 Neziskový sektor před rokem 1989 neexistoval v takové podobě, jak jej známe dnes. Do období první republiky můţeme zařadit vznik dobrovolných neziskových organizací, z nichţ nejznámější je Československý červený kříţ, Skaut a tělovýchovné organizace Sokol a Orel. Po druhé světové válce do roku 1989 byl neziskový sektor tvořen v převáţné míře centrálně řízenými svazy či organizacemi, které byly sdruţeny v Národní frontě a podléhaly principům tuhého centralismu tehdejšího komunistického reţimu. Existovaly zde také dobrovolné organizace, které byly oficiálně uznávané a které se transformovaly do podoby dnešních neziskových institucí. Jsou to např. ekologické organizace Brontosaurus, turistické kluby, zájmové sdruţení zahrádkáři, sportovní kluby, organizace dobrovolných hasičů, divadelní a pěvecké spolky. Po roce 1989 docházelo vlastně k obnovení neziskového sektoru a jeho postupný rozvoj aţ na současnou podobu. Neziskové instituce mají v demokratické společnosti své nezastupitelné místo. Jejich široké spektrum činností umoţňuje pokrytí takových potřeb občanské společnosti, které nemohou být uspokojeny prostřednictvím podnikatelských subjektů ani samotným státem. Neziskové instituce svým působením v kulturní, sportovní, sociální, zdravotní, ekologické a jiných oblastí společenského ţivota přispívají k udrţitelnému rozvoji demokratické společnosti. I kdyţ se od roku 1989 vztah státu a neziskového sektoru zásadně změnil, protoţe neziskový sektor získal nezávislost v tom, ţe jej stát jiţ nevlastní, převládá stále ve velké míře ekonomická závislost neziskových institucí na státu, neboť stát poskytuje a přiděluje různé granty a dotace potřebné k jejich finančnímu zajištění. Neziskové instituce se potýkají při komunikaci se státem i s problémem konkurenčních příspěvkových organizací, jimţ většinou dává stát přednost při rozhodování v oblastech, kde působí jak vládní (příspěvkové organizace zřízené ústředními státními orgány a 32

33 samosprávnými územními celky), tak i nevládní neziskové organizace. Dosud se však nepodařilo změnit asymetrický vztah mezi státem a organizacemi neziskového sektoru na partnerský. Představy státních úředníků a politiků o neziskovém sektoru, jako o sektoru pouze doplňujícím nabídku sluţeb státních organizací, sniţuje roli neziskových institucí na pouhou prodlouţenou ruku státu. Toto koliduje se základním pojetím neziskové instituce jako nezávislé a samořídící se. 31 Trendy ve vývoji neziskových institucí Zajímavé trendy ve vývoji jednotlivých právních forem neziskových institucí za uplynulých dvacet let jsem znázornila na následujících grafech. Graf č. 1: Vývoj počtu nadací a nadačních fondů v období 1990 až 2009 Pramen: RES ČSÚ Na výše uvedeném grafu je vidět rychlý nárůst nadací v letech 1992 aţ 1997, kdy podle mého názoru se snaţili různí spekulanti vyuţít situace nedostatečné legislativy a čerpat různé granty a dotace přes nadace. Vidina rychlých peněz stála v pozadí překotného vzniku nových nadací. Po přijetí zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech působí jasně vymezené podmínky registrace a hospodaření na vyrovnaný pozvolný růst nově vznikajících nadací a nadačních fondů. Na následujícím grafu se potvrzuje u stavovských organizací profesních komor a komor (hospodářských a agrárních) důleţitost jednoznačné legislativy, která se projevuje vyrovnaným stavem a absencí výkyvů v počtu těchto organizací. 31 Čerpáno z: Nováková, Martina. Zastupitelská demokracie a nevládní organizace [online]. E-polis.cz, 10. leden [cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN

34 Graf č. 2: Vývoj počtu stavovských organizací, komor a zájmových sdružení právnických osob Pramen: RES ČSÚ Graf č. 3: Vývoj počtu OPS a církevních organizací Pramen: RES ČSÚ Nevelká kolísavost v počtu církevních organizací oscilující mezi aţ téměř organizací je způsobena většinou slučováním farností nebo rozdělením jedné farnosti na více samostatných subjektů, případně zakládáním nových církevních právnických osob a účelových zařízení církví ve formě církevních základních škol, církevních gymnázií a středních zdravotnických škol, charit apod. V grafu č. 4 je zobrazen vývojový trend počtu občanských sdruţení a organizačních jednotek sdruţení. Je vytvořen pouze za roky 2002 aţ 2009, počty organizačních jednotek sdruţení před rokem 2002 se mi nepodařilo zjistit. Počet občanských sdruţení má za 34

35 znázorněné období téměř pravidelnou pozvolna stoupající tendenci, naproti tomu počet organizačních jednotek sdruţení v roce 2006 klesl oproti předchozímu roku a dále roste velmi pomalu, spíše stagnuje. Graf č. 4: Vývoj počtu občanských sdružení a organizačních jednotek sdružení Pramen: RES ČSÚ Graf č. 5: Vývoj počtu politických stran a politických hnutí Pramen: RES ČSÚ Nárůst počtu politických stran a politických hnutí v prvních letech po sametové revoluci kopíroval potřebu občanů vyjádřit svůj rozmanitý politický názor a zapojit se nějakým způsobem do dění ve společnosti. Zajímavá je i tendence nárůstu těchto organizací před volbami, ať uţ to byly volby do Poslanecké sněmovny, Senátu a zastupitelstev obcí v roce 1998, do Senátu a zastupitelstev krajů v roce 2000, do Poslanecké sněmovny, Senátu a zastupitelstev obcí v roce 2002, do Senátu, Evropského parlamentu a zastupitelstev krajů 35

36 v roce 2004, do Poslanecké sněmovny, Senátu a zastupitelstev obcí v roce 2006, do Evropského parlamentu a zrušené volby do Poslanecké sněmovny v roce Výjimkou je pouze rok 2008, kdy počet politických stran a hnutí klesl. Do následujících tabulek jsem zobrazila procentní zastoupení jednotlivých právních forem neziskových institucí v uplynulých dvaceti letech. Tabulka č. 10: Vývoj neziskových institucí v procentech Nadace 0,2 0,3 9,1 11,2 13,1 13,5 13,5 13,1 0,1 0,6 Nadační f. 0,2 1,6 O.p.s. 0,0 0,1 0,3 1,2 Vysoká š. 0,5 0,2 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Obč. sdruž. 97,9 97,9 89,7 87,6 85,8 85,4 85,4 75,7 87,0 85,0 Polit. strana 1,1 0,6 0,4 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 Církev. org. 9,0 10,1 9,4 Stavov. org. 0,2 0,7 0,6 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 Komora 0,1 0,3 0,1 0,4 0,5 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 Z.s.p.o. 1,1 1,3 1, Nadace 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Nadační f. 1,5 1,4 0,9 0,9 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 O.p.s. 1,1 1,3 0,9 0,9 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Vysoká š. 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Veř.výzk.inst. 0,1 0,1 0,1 Obč. sdruž. 85,0 85,8 55,7 54,2 54,7 54,8 58,7 59,6 60,6 61,0 OJS 34,7 33,5 32,9 33,1 29,0 28,3 27,5 27,2 Polit. strana 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Církev.org. 9,7 9,0 5,4 5,3 5,0 4,6 4,5 4,3 4,1 3,9 Stavov.org. 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Komora 0,4 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 Z.s.p.o. 1,4 1,3 0,7 0,7 0,7 0,7 0,8 0,7 0,7 0,7 Honební spol. 0,0 0,9 3,7 3,9 4,0 3,9 3,8 3,7 3,7 Pramen: RES ČSÚ Etapy vývoje neziskových institucí Neziskové instituce ušly za uplynulých dvacet let dlouhou cestu, kterou jsem rozdělila do pěti etap: 1. etapa ( ) 2. etapa ( ) 3. etapa ( ) 4. etapa ( ) 5. etapa ( ) 36

37 První etapa začíná po sametové revoluci roku 1989 a končí přijetím zákona o obecně prospěšných společnostech v roce Druhá etapa začíná 1. lednem 1996, kdy vstupuje tento zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech v platnost. Přijetí zákona o nadacích a nadačních fondech v roce 1997 tuto etapu zakončuje. Následující třetí etapa je ohraničena rokem 1998, kdy zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech vstupuje v platnost, a rokem Čtvrté období začíná rokem Důleţitým mezníkem tohoto období je vstup České republiky do Evropské unie, coţ přináší pro neziskové instituce moţnost čerpat dotace ze strukturálních fondů EU. Pátou etapou uplynulých dvaceti let je období mezi roky 2005 a Rozdělení do výše uvedených etap se v prvních třech etapách liší od pojetí etap vývoje neziskového sektoru publikované Petrou Rakušanovou a Barborou Staškovou 32, které uvádějí toto rozdělení: - 1. etapa ( ) - 2. etapa ( ) - 3. etapa ( ) - 4. etapa ( ) - 5. etapa ( nyní) Podle mého názoru zákony o obecně prospěšných společnostech a o nadacích a nadačních fondech natolik ovlivnily vývoj neziskových institucí, ţe datum jejich platnosti povaţuji vţdy za začátek nového období v existenci neziskového sektoru. 2.2 Neziskové instituce v období 1989 až 1995 Počet neziskových institucí po roce 1989 stoupal pozvolna. Lidé nebyli navyklí se sami sdružovat a hájit své ohrožené zájmy. Představitelé veřejné správy nebyli zvyklí vyjednávat s představiteli různých zájmových skupin ani s klientskou veřejností. 33 Počátek této etapy byl ovlivněn liberální politikou státu, která vytvořila podmínky k rozvoji veřejně prospěšné činnosti významně podporované zahraničními dárci. Cílem bylo vytvoření a rozvoj neziskového sektoru u nás. Druhá polovina této etapy je ovlivněna rezervovaným postojem státu k neziskovému sektoru. Toto období je charakteristické probíhajícími demokratickými změnami, obnovením trţního prostředí a pozvolným rozvojem organizací, s jejichţ pomocí mohli občané uspokojovat svou 32 Srovnej: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, vydání. 117 s. ISBN Str Čerpáno z: ŠKARABELOVÁ, S. DSO Veřejná politika. MU Brno, Vydání. 119 s. ISBN Cit. str

38 potřebu se sdruţovat, působit na veřejnou politiku, vyjadřovat a prosazovat své společné poţadavky a zájmy, nacházet řešení pro své společné problémy, sdílet své názory, věnovat se svým koníčkům a vyměňovat si zkušenosti. Pomohlo jim v tom přijetí zákona o sdruţování občanů, který mohli pouţít jako legislativní oporu při zakládání různých klubů, spolků, zájmových sdruţení a občanských hnutí. Lidé se prostřednictvím těchto neziskových institucí učili formulovat své poţadavky, hájit své zájmy, nebát se mluvit o veřejných věcech a být schopni o nich vést diskuse. Bouřlivý rozvoj byl zaznamenán nejen v početním růstu politických stran a nestátních podniků, ale i v překotně se vyvíjejícím nestátním neziskovém sektoru, vydělujícím se z vládního neziskového sektoru. Rostl počet spontánně vzniklých nevládních organizací, občanských sdružení, nadací, církví a spolků. 34 Postupný nárůst počtu různých forem neziskových institucí můţeme sledovat v níţe uvedené tabulce č. 6. Některé údaje o počtu určitých právních forem NI v této první etapě se mi z důvodu nedostupnosti dat nepodařilo doplnit. Tabulka č. 11: Statistika počtu NI v letech 1990 až Prosinec 1992 Prosinec 1993 Prosinec 1994 Prosinec 1995 Nadace *4 253 Občanské sdružení Politická strana, politické hnutí Vysoká škola (veřejná) Stavovská organizace profesní komora Komora (bez profesních komor) *listopad Pramen: RES ČSÚ, < _2009.pdf> V předchozí tabulce je vidět rozloţení jednotlivých právních forem neziskových institucí v letech 1990 aţ Převaha občanských sdruţení těţí ze skutečnosti, ţe i před rokem 1989 existovala řada sdruţení občanů v různých dobře organizovaných spolcích se společnými zájmy, jako jsou zahrádkáři, včelaři, rybáři, ale také tělovýchovné jednoty. Tyto organizace mohly tedy existovat i nadále. 34 Čerpáno z: ŠKARABELOVÁ, S. DSO Veřejná politika. MU Brno, Vydání. 119 s. ISBN Cit. str

39 Větší počet politických stran a politických hnutí v roce 1990 oproti dalším právním formám je dán potřebou lidí vyjádřit své různé politické názory, zapojit se do politického dění, být při formování nové demokratické společnosti. V roce 1991 nedochází k výraznějším změnám v rozloţení forem neziskových institucí oproti předcházejícímu roku. Ty nastávají aţ v následujícím roce 1992 nezanedbatelným nárůstem nadací. V souvislosti s potřebou dosáhnout lepší pozice při vyjednávání se státem vzniká také větší počet stavovských organizací profesních komor. Rok 1993 v tomto duchu pokračuje, opět se mění výrazněji jen počet nadací a občanských sdruţení. Stejný vývoj následuje i v roce 1994 a Propad v počtu vysokých škol v roce 1994 je způsoben tím, ţe k většina škol ukončila svou registraci pod starým identifikačním číslem a od roku 1995 se znovu zaregistrovala pod novým identifikačním číslem. Údaje o nadacích a občanských sdruţeních z výše uvedené tabulky jsem vloţila do následujícího grafu. Zde můţeme sledovat rychlý nárůst počtu občanských sdruţení během prvních čtyř let po sametové revoluci, kde z necelých čtyř tisíc organizací stoupl jejich počet na téměř Zřízení Nadačního investičního fondu zákonem ČNR v roce 1991 za účelem podpory nadací a Rady vlády pro nadace jako poradního orgánu vlády zaměřeného na nestátní neziskové organizace v roce 1992 mělo svůj podíl na skoku v počtu nadací z 29 v roce 1991 na na konci roku Nadační investiční fond (NIF) měl za úkol podpořit český nadační sektor při jeho obnově a zajištění jeho částečné nezávislosti na zahraničních zdrojích financování. Tato podpora nadací byla nastavena takovým způsobem, aby se finanční prostředky, poskytnuté nadacím, dostaly jejich prostřednictvím českým neziskovým organizacím. 35 Z druhé vlny kupónové privatizace obdrţel NIF jedno procento akcií, o jejichţ portfolio dostal příleţitost se starat Fond národního majetku ČR. Rada vlády pro nadace dostala za úkol stanovit pravidla pro rozdělení finančních prostředků z NIF a nejen vyhlásit, ale i vyhodnotit výběrové řízení neziskových organizací, které se o tyto prostředky uchází. 36 Částečným a v českých podmínkách specifickým vysvětlením, jenž se týká převážně zdůvodnění nárůstu počtu nadací, je i spekulativní přístup celé řady jejich zakladatelů. Týká se to převážně úvah o tom, jak lehce získat nové finanční zdroje Čerpáno z: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, vydání. 117 s. ISBN Cit. str Čerpáno z: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, vydání. 117 s. ISBN Str. 39, Čerpáno z: ŠKARABELOVÁ, S. DSO Veřejná politika. MU Brno, Vydání. 119 s. ISBN Cit. str

40 Na následujícím grafu č. 6 je zobrazeno srovnání počtu nadací a občanských sdruţení v této první etapě. Graf č. 6: Nadace a občanská sdružení v období 1990 až 1995 Pramen: RES ČSÚ Mezi významné přijaté zákony období první etapy po revoluci patří zákon č. 424/1991 Sb., o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích, který byl reakcí na nutnost legislativní úpravy na české poměry neobvyklého vzestupu počtu zaloţených nových politických stran a hnutí během roku Zakotvuje právo občanů sdruţovat se v politických stranách a hnutích, postavení stran a hnutí jako právnických osob, vymezuje podmínky pro jejich vznik a činnost jejich oddělenost od státu, zákaz ozbrojování a zřizování ozbrojených sloţek, podmínky pro registraci politické strany a politického hnutí, poţadavky na obsah stanov, zánik, zrušení a pozastavení činnosti strany a hnutí, jejich hospodaření, zákaz podnikání vyjmenovává moţné příjmy strany a hnutí a ustanovení o darech. Dalšími zákony, které v této době ovlivnily neziskový sektor, byly zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboţenské víry a postavení církví a náboţenských společností a zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboţenských společností. Pro profesní komory bylo důleţité přijetí těchto zákonů: zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů ČR, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zákon č. 523/1992,o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů ČR. Výše zmíněný výčet zákonů období od roku 1989 do roku 1995 doplňují ještě tyto zákony: zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. a zákon č.223/1994 Sb., o sloučení Čs. obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou. 40

41 Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění zákona č. 121/1993 Sb., významně ovlivnil rychlejší nárůst komor (právní forma 745). Vzhledem k tomu, jak narůstal počet firem hledajících nová odbytiště svých výroků v zahraničí, bylo potřeba vytvářet a dále rozvíjet spolupráci se zahraničními podnikatelskými subjekty a také zaštítit právně (formou uzavřených smluv o spolupráci) naše podniky a zviditelnit je na zahraničních trzích. K tomu slouţil stále větší počet komor sdruţujících subjekty na obou stranách hranic. V roce 1993 po rozdělení československé federace na dvě samostatné republiky byla přijata zákonem č. 1/1993 Sb. Ústava ČR s Listinou základních práv a svobod jako svou součástí. V Listině je zakotveno pro občany ČR mimo jiné právo svobodně se sdruţovat, právo pokojně se shromaţďovat, právo na svobodu projevu, právo na informace a petiční právo. Uzákonění těchto práv měla na neziskové instituce také svůj nemalý vliv. 2.3 Neziskové instituce v období 1996 až 1997 Následující tabulka uvádí další nárůst počtu jednotlivých forem organizací neziskového sektoru. Tabulka č. 12: Statistika počtu NI v letech 1996 až 1997 Březen 1996 Březen 1997 Nadace *5 238 Obecně prospěšná společnost 1 52 Občanské sdružení Vysoká škola (veřejná) Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob 460 *prosinec Pozn. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech vstoupil v platnost Pramen: RES ČSÚ, < _2009.pdf> Významným mezníkem tohoto období je 1. leden 1996, kdy vstoupil v platnost nový zákon o obecně prospěšných společnostech. Stanovuje povinnost obecně prospěšné společnosti v účetnictví důsledně oddělovat náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými sluţbami a náklady a výnosy spojené se správou obecně prospěšné společnosti (OPS). Dále je zde nutnost ověření roční účetní závěrky 41

42 auditorem, pokud je OPS příjemcem dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce nebo jiného územního orgánu nebo od státního fondu v objemu jednoho milionu Kč za rok, za nějţ se účetní závěrka sestavuje, nebo pokud nebyla zřízena dozorčí rada, nebo OPS ve výši čistého obratu překročila deset milionů Kč 38. OPS vypracovává dle tohoto zákona výroční zprávu o činnosti a hospodaření, která musí být veřejně přístupná. V 21 je přesně určeno, co musí výroční zpráva OPS obsahovat: a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s uvedením vztahu k účelu zaloţení obecně prospěšné společnosti, b) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsaţených, c) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřována, d) přehled o peněţních příjmech a výdajích, e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů, f) vývoj a konečný stav fondů obecně prospěšné společnosti, g) stav a pohyb majetku a závazků obecně prospěšné společnosti, h) úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje (náklady) vynaloţené pro plnění obecně prospěšných sluţeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost (správu) obecně prospěšné společnosti, i) změny zakládací listiny a sloţení řídících orgánů, k nimţ došlo v průběhu roku, j) další údaje stanovené správní radou. Podle mého názoru jsou tyto výše uvedené povinnosti důvodem, proč docházelo jen k pozvolnému nárůstu počtu OPS, coţ je dobře vidět na následujícím grafu, kde je tento vývoj zmapován od roku 1996 do roku Zákon č. 248/1995 Sb., 19 42

43 Graf č. 7: Vývoj počtu obecně prospěšných společností Pramen: RES ČSÚ 2.4 Neziskové instituce v období 1998 až 2001 Tato etapa je charakterizována intenzívnějším vztahem státu k neziskovým institucím vstupuje v platnost zákon o nadacích a nadačních fondech, který přesně stanovuje podmínky ke zřízení nadace a nadačního fondu ( 3), jejich registraci ( 5), minimální nadační jmění pro nadace, hospodaření s majetkem ( 21-22), nemoţnost vlastním jménem podnikat s výjimkou pronájmu nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí ( 23), povinnost vypracovat výroční zprávu a stanovení jejího rozsahu ( 25). Tento zákon také uloţil dosavadním nadacím povinnost poţádat o novou registraci do Smyslem tohoto zákona je zajištění transparentnosti hospodaření nadací a nadačních fondů. V důsledku této legislativní změny většina nadací zanikla, malá část zůstala a část se transformovala do nadačních fondů. Graf č. 8: Srovnání vývoje počtu nadací, nadačních fondů a OPS Pramen: RES ČSÚ 43

44 Ve výše uvedeném grafu je zobrazen vývoj počtu nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností jako tří forem organizací s přesně vymezenými poţadavky na registraci, hospodaření a nutnost zveřejnění výroční zprávy. Níţe uvedená tabulka a graf ilustruje vývoj počtu neziskových institucí vybraných právních forem během let 1998 aţ Je tu vidět rychlý nárůst počtu nadačních fondů v roku Tento trend však v dalších letech nepokračuje, nově zakládané nadační fondy dále vznikají pozvolna, pomalejším tempem. Jako nesrovnatelný s jinými neziskovými institucemi se jeví počet občanských sdruţení. Pramení to z toho, ţe k zaloţení občanského sdruţení je třeba pouze vytvoření přípravného tříčlenného výboru, z nichţ alespoň jeden je starší 18 let a sepsání stanov. Tento přípravný výbor podává písemně návrh na registraci občanského sdruţení na Ministerstvo vnitra, k tomuto návrhu přikládá dva stejnopisy navrţených stanov. Občanské sdruţení však nemá ze zákona povinnost ohlásit, ţe zaniklo. Z tohoto důvodu můţeme v Registru ekonomických subjektů i v Rejstříku občanských sdruţení najít mnoho organizací, které nevyvíjí ţádnou činnost nebo se jiţ rozpadly nebo zanikly. Problematické je také to, ţe i kdyţ ČSÚ šetřením neziskových institucí zjistí, ţe určité občanské sdruţení jiţ na uvedené adrese nesídlí a získá ústní informaci, ţe toto sdruţení jiţ zaniklo např. z důvodu úmrtí členů výboru, nemůţe bez písemného dokladu samovolně toto sdruţení označit v Registru jako zaniklé. Tabulka č. 13: Statistika počtu NI v letech 1998 až 2001 Listopad 1998 Prosinec 1999 Květen 2000 Listopad 2001 Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkumná instituce Občanské sdružení * Organizační jednotka sdružení Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob Honební společenstvo *léto/podzim Pozn.: Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech vstoupil v platnost Pramen: RES ČSÚ, < _2009.pdf> 44

45 Graf č. 9: Neziskové instituce v období 1998 až 2001 Pramen: RES ČSÚ Na předcházejícím grafu můţeme vidět rozloţení jednotlivých právních forem neziskových institucí v roce Největšími, co do počtu, jsou občanské sdruţení a církevní organizace. Velikost počtu občanských sdruţení je stále ovlivňována mírnými podmínkami potřebnými k registraci. Poněvadţ farnosti se také počítají jako samostatné církevní organizace, jsou ve výsledku druhými početně největšími. Stejný trend následuje i v roce 1999, 2000 a Neziskové instituce v období 2002 až 2004 Toto období je charakterizováno působením dvou významných událostí. První bylo vytvoření čtrnácti krajů jako nových územně-samosprávných celků v rámci reformy veřejné správy, coţ začalo mít v tomto období vliv na situaci neziskových organizací v jednotlivých regionech. Byl to počátek další spolupráce státu a neziskových institucí, tentokrát na úrovni krajů, které umoţnily neziskovým institucím ucházet se o finanční podporu ze zdrojů krajských rozpočtů. Druhou událostí bylo přijetí naší republiky za člena Evropské unie, coţ umoţnilo neziskovým institucím přístup k fondům EU a snadnější navazování partnerství a spolupráce s neziskovými institucemi v rámci EU. V této etapě se také projevilo v plné míře přijetí zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který obsahuje právní úpravu nové formy neziskové instituce honební společenstvo. I kdyţ v listopadu roku 2001 jsou evidovány pouze dvě honební společenstva, v říjnu roku 2002 je v evidenci Registru ekonomických subjektů uţ 825 těchto organizací a do prosince roku 2004 stoupl jejich počet na Právní prostředí neziskových institucí bylo obohaceno přijetím zákona č. 198/2002 Sb., dobrovolnické sluţbě, jenţ upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou 45

46 sluţbu organizovanou podle tohoto zákona a vykonávanou dobrovolníky bez nároku na odměnu. Na přípravě tohoto zákona v roce 2001 se podílelo občanské sdruţení HESTIA, které zaloţilo organizační článek HESTIA Národní dobrovolnické centrum. Tato organizace o sobě říká: nastartovali jsme v ČR řadu dobrovolnických projektů zaměřených na děti, mládež, pacienty, seniory i nezaměstnané. Pomohli jsme při založení dvaceti regionálních dobrovolnických center, připravili jsme řadu metodik, vyjednali pojištění dobrovolníků, pořádáme pravidelné kurzy a supervizní kluby pro koordinátory dobrovolníků. Metodicky pomáháme již více než padesáti organizacím sdružených v Koalici dobrovolnických iniciativ. 39 Důleţitá je i jejich spolupráce s řadou mezinárodních dobrovolnických organizací, pořádání národní i mezinárodní konference věnované dárcovství a dobrovolnictví. Pro církevní organizace byl přínosem zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboţenských společnostech zaručující svobodu myšlení, svědomí a náboţenského vyznání, řešící postavení církví a náboţenských společností, vznikající jako dobrovolné sdruţování fyzických osob, definuje jejich podmínky vzniku a působení, registraci a zvláštní práva registrovaných církví a náboţenských společností, k nimţ patří např. vyučování náboţenství na státních školách, zřizování církevních škol a zachování povinnosti mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství. V roce 2003 byla jako nepodnikatelské zájmové sdruţení právnických osob zaloţena Asociace nestátních neziskových organizací. Jejím členem jsou všechna existující krajská všeoborová a některá oborová sdruţení i řada dalších nestátních neziskových organizací. Prostřednictvím svých členů sdružuje téměř 700 NNO, prosazuje a obhajuje však společné zájmy a potřeby celého neziskového sektoru, vytváří prostor pro komunikaci a partnerství všech NNO i NNO s ostatními společenskými subjekty (veřejnou správou, parlamentem, zastupitelstvy, podnikateli, odbory, politickými stranami apod.). Asociace NNO pomáhá svým členům i dalším NNO v adaptaci na podmínky Evropské unie. 40 Asociace nestátních neziskových organizací se tak stala jednotnou zastřešující organizací, která zastupuje neziskové organizace a zároveň je rovnocenným partnerem pro jednání s ostatními subjekty společnosti. Na svých webových stránkách Asociace NNO uveřejňuje i aktuální počet členů, v současné době má 64 členů TOŠNER, J. HESTIA, občanské sdružení. [online] Dostupné z WWW: < [cit ] 40 Asociace nestátních neziskových organizací. Základní informace o nás. [online] Dostupné z WWW: < > [cit ] 41 Tento údaj se týká počtu členů k [online] Dostupné z WWW: < > [cit ] 46

47 Statistiku počtu vybraných forem neziskových institucí uvádím v následující tabulce, kterou doplňuje graf zobrazující neziskové instituce v období 2002 aţ Tabulka č. 14: Statistika počtu NI v letech 2002 až 2004 Říjen 2002 Listopad 2003 Prosinec 2004 Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkumná instituce Občanské sdružení Organizační jednotka sdružení Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob Honební společenstvo Pramen: RES ČSÚ, < pdf> Z výše uvedené tabulky je patrný další pozvolný růst počtu nadací a nadačních fondů, občanských sdruţení a organizačních jednotek sdruţení. Nárůst politických stran je ovlivněn vţdy nadcházejícími volbami nezávisle na to, jestli se jedná o volby do Poslanecké sněmovny, krajských nebo obecních zastupitelstev. Naproti tomu stagnace počtu profesních komor a komor (hospodářských či agrárních) vypovídá o nasycenosti občanské společnosti těmito organizacemi. V roce 2003 jsou prvními třemi nejpočetnějšími neziskovými institucemi občanská sdruţení, organizační jednotky sdruţení a církevní organizace. V roce 2003 a 2004 církevní organizace početně dobíhají honební společenstva, jak je patrné z následujícího grafu. 47

48 Graf č. 10: Vývoj počtu církevních organizací a honebních společenstev Pramen: RES ČSÚ 2.6 Neziskové instituce v období 2005 až 2009 Tuto etapu je moţné nazvat etapou stále narůstajícího zviditelňování neziskových institucí, uvědomění si jejich potřebnosti a dá se říci i nezbytnosti pro společnost. Zavádí se nový pojem firemní dobrovolnictví jako forma dárcovství pro neziskové instituce. V době, kdy neziskové organizace nemohou spoléhat pouze na finanční zajištění z veřejných zdrojů či nadací, je právě firemní dobrovolnictví cestou ke zvýšení jejich kapacit. Firemní dobrovolnictví představuje možnost smysluplné a oboustranně prospěšné spolupráce mezi firmami a neziskovými organizacemi. 42 Firma zapojením do firemního dobrovolnictví získá např.: - větší identifikaci zaměstnanců s firmou podporující aktivity prospěšné pro společnost, - zviditelnění firmy v dané komunitě, - moţnou pozitivní publicitu v médiích, - spokojenost, motivaci a sebedůvěru zaměstnanců při konání uţitečných činností, - lepší vztahy firmy s prostředím, ve kterém podniká, - dobré jméno firmy na trhu a posílení věrnosti značce Co je firemní dobrovolnictví. [online] Dostupné z WWW: < [cit ] 43 Přínosy pro firmu. [online] Dostupné z WWW: < [cit ] 48