Metodika aktivity 04 E-learning Dějepis v rámci projektu Škola pro praktický život Zpracoval: Mgr.Jiří Blahník 2010-12
Obsah Úvod... 1 Východisko k problému... 1 E-learning... 2 Práce se systémem OLAT, přihlášení, změna hesla... 2 Práce se systémem OLAT, výběr kurzu, výběr testu, druhy testů... 4 Typy testových úloh nabízených systémem OLAT... 6 Zastoupení jednotlivých testů... 8 Základní struktura kurzu, jednotlivé lekce... 9 Popis jednotlivých lekcí (max. 37 hodin)... 9 Použití jednotlivých prezentací... 11 Závěr... 12
Úvod Cílem této metodiky je popis systém výuky pomocí e-learningu. Východisko k problému Dějepis je jako vyučovací předmět chápán žáky většinou negativně. Důvodem jsou zejména letopočty, dále pak nutnost pamětního učení a v neposlední řadě i nepochopení nutnosti znalosti historie lidstva, hlavně pak vlastního národa. Řadu uvedených problémů asi nevyřešíme, ale e- learning by je mohl eliminovat několika způsoby: 1) jedná se o novou vyučovací metodu, žáci by mohli projevit o studium větší zájem, 2) žáci mají k dispozici sérii vyučovacích prezentací, které používají jak samostatně, tak při výuce. Z tohoto pohledu je pak látka lépe zapamatovatelná, prezentace nabízí i možnosti otázek, které žáci mohou dále zodpovědět. 3) dispozice prezentací on-line umožňuje žákům přístup i z domova, což je výhodné pro samostudium, 4) k prezentacím náleží testové otázky, které žáky vedou základní lineou učiva; současně nabízejí prostor pro domácí ůkoly. 5) prezentace obsahují řadu obrázků, mapek a videí. Toto by mohlo žáky zaujmout a přimět k samostudiu. Jak je tedy uvedeno, e-learning je zaměřen na samostatné studium, lepší osvojení látky a vytváří kostru pro výuku dějepisu. Klade větší důraz na události a důsledky, letopočty jsou omezeny a slouží pouze jako nezbytná kostra výkladu. Prezentace a testy jsou určeny primárně pro výuku na středních odborných školách, kde je v plánech dějepisu ponechána časová dotace 2 hodin (výjimečně 4). Tomu odpovídá i množství látky, která se v testech objevuje. Dále je nutno si uvědomit, že testy tvoří pouze kostru, umožňují samostudium, pokud si žák sám vyhledá informace, které se v textu objevují pod značkou štítku s otazníkem (viz dále). Jinak samozřejmě vyžadují doplňující výklad učitele, další materiály a podobně. 1
E-learning Práce se systémem OLAT, přihlášení, změna hesla E-learning je vytvořen v systému Olat. Ten umožňuje přihlášení na základě hesla, které je pro každého žáka jedinečné a je spojené se jménem žáka. Samotné přihlášení probíhá takto: Přihlašovací jméno je Vaše příjmení a první písmeno Vašeho jména. Vše s malými písmeny a bez diakritiky. Příklad: František Novák bude novakf Heslo je totéž, jen se navíc napíše 123. Příklad: novakf123 Heslo lze samozřejmě změnit v nastavení samotného systému. Žák pak heslo nesmí zapomenout, jinak se musí obrátit na správce systému. Heslo lze změnit v nabídce konfigurace, která se objeví ihned po přihlášení. Při prvním přihlášení navíc musíte potvrdit okno s prohlášením o autorizaci. jedná se o formální potvrzení. Následující PrintScreeny (náhledy) ukazují, jak lze v OLATU pracovat. Obrázky číslo 1-3 ukazují, jak lze změnit heslo. Jedná se o nabídku Konfigurace, ze které se přejde na záložce s názvem Heslo přímo ke změně hesla. Současné heslo je tedy tvořeno modelemnovákf123, nové heslo může být jakékoliv. 2
Po kliknutí na Heslo se objeví následující okno 3
Práce se systémem OLAT, výběr kurzu, výběr testu, druhy testů Opět je vše vidět na PrintScreenech. Po kliknutí na Studijní materiály se objeví další okno, kde si vyberete Kurz a příslušný kurz z nabídky, v našem případě je to Dějepis Po kliknutí na Dějepis se objeví struktura kurzu. Po kliknutí na příslušnou kapitolu se otevře následující nabídka (viz další obrázek). 4
Zde jsme otevřeli kapitolu Přemyslovci 9. - 12. století. Modrou barvou jsou vždy označeny adresáře s prezentací, kterou lze spustit on-line ("bez stažení"), ale lze si ji i stáhnout do počítače. UPOZORNĚNÍ - některé antivirové programy tuto prezentaci vyhodnotí jako hrozbu, protože používá příponu *exe. Nejedná se ale o virus, pouze o planý poplach antivirového programu. Žlutá tužka pak označuje test (testy), které se váží k opakování probrané látky. Při jejich vyplňování postupujeme podle pokynů, které systém OLAT píše. 5
Typy testových úloh nabízených systémem OLAT OLAT obsahuje testy následujících typů (citace použita z metodiky Architektura Ing. Hanuše): 1) Jednoduchá volba Jedná se o typ otázky, kdy uživatel z několika různých odpovědí vybírá právě jednu správnou odpověď. Tento typ otázky patří mezi nejpoužívanější, lze jím totiž realizovat i otázku typu ano/ne. U jednotlivých odpovědí se zobrazují kolečka ( radiobutton, které symbolizují možnost výběru pouze jedné odpovědi. ) - anglicky Příklad č. 1: Na který den v roce připadá Štědrý den? na 30. listopad na 1. leden na 24. prosince Příklad č. 2: Byl T. G. Masaryk prvním prezidentem Československa? ano ne Příklad č. 3: Která z vlajek je vlajkou české republiky? 6
2) Složená volba Jedná se o typ otázky, kdy uživatel z několika různých odpovědí může zvolit více než jednu správnou odpověď nebo dokonce všechny. U jednotlivých odpovědí se zobrazují zaškrtávátka ( ) - anglicky checkbox, které symbolizují možnost výběru více z odpovědí. Příklad: Co všechno je ovoce? jablko mrkev celer hruška banán 3) KPrim Jedná se o specifický typ otázky, kdy uživatel právě u čtyř odpovědí vyznačuje pravdivost/nepravdivost výroků. U jednotlivých odpovědí se zobrazují dvě kolečka ( ) - anglicky radiobutton, kde první symbolizuje pravdivost tvrzení (+) a druhé nepravdivost tvrzení (-). Příklad: Vyznačte pravdivost/nepravdivost následujících tvrzení: + - Václav Havel byl první československý prezident. Štědrý den připadá na 24. prosince. Jablko, hruška a banán je ovoce. Rok má 378 dní. 7
4) Doplňující text Jedná se o typ otázky, kdy uživatel, který vypracovává test může jednotlivé odpovědi přímo vpisovat do zadávacích polí. Tento typ otázek se s oblibou využívá zejména u otázek zaměřených na doplňování správných slovesných tvarů, členů a předložek. Příklad č. 1: V roce začala druhá světová válka. Příklad č. 2: V roce začala druhá světová válka, která skončila v roce. Jejím hlavním iniciátorem byl.. Zastoupení jednotlivých testů Jak vidno, jednotlivé testy slouží k odlišnému způsobu zkoušení. Nejčastěji se objevuje možnost volby jedné správné odpovědi, a to jak ze dvou, tak ze tří možností (typ 1. testu - jednoduchá odpověď). Ostatní testy se objevují také, jejich užití je spíše okrajové, tento typ testů se hodí spíše pro jazykovou výuku. Objevuje se problematika použití správných pádů, hlavně pak i správného napsání cizích jmen (samozřejmě se zde objevuje otázka, zda žák by měl být perzekuován i za špatný pravopis cizího jména, potažmo i za špatný český pravopis). Tato problematika se týká doplňovacího testu. Zbývající testy jsou spíše pro opakování tématu, u kterého lze použít více možností při použití vlastní dedukce. 8
Základní struktura kurzu, jednotlivé lekce Jak již bylo napsáno, kurz neklade přesný počet vyučovacích hodin, jeho rozpětí je libovolné podle vyučujícího. Následující hodiny jsou pouze orientační, počítají s dotací 2 hodin ročně při délce výuky 34 týdnů. Součástí prezentací nejsou světové dějiny. Ty musejí být probírány samostatně, popř. v kurzu jsou zakomponovány pouze jako doprovodné události českých dějin (např. boj o investituru v kapitole Vratislav II. (I.)). Důvodem menšího prostoru pro světové dějiny je i autorův názor, že žáci by měli znát hlavně dějiny domácí, vlastního národa, a světové dějiny pak pouze v kontextu dějin vlastních. V neposlední řadě je za potřebí si i uvědomit, že 1000 let národní historie a cca 7000 let světové historie (počítáno cca od vzniku despotických kultur) nelze v 68 řádně probrat a vysvětlit. V neposlední řadě se objevuje i požadavek státních maturit, do kterých je zařazeno z historie asi posledních 200 let (ve Společenskovědním základu, nikoliv v profilové části Dějepis). Kurz tak má pomoci co nejefektivněji probrat učivo do začátku 19. století, aby se vyučující mohl věnovat prohlubování znalostí látky z 19. a 20. století (nad rámec tradičního ukončení látky v roce 1945). Popis jednotlivých lekcí (max. 37 hodin) Celý kurz je tvořen celkem 27 lekcemi s různou hodinovou dotací. Lekce 1 - Datace (1 hodina) Jedná se o opakování látky datace v dějepisu, dále pak rozdílné pohledy na členění dějin. Lekce 2 a 3 - Pravěk (2 hodiny) Jedná se o lekci tvořenou ze dvou prezentací - Pravěk do doby železné a Pravěké kultury na našem území. K testu je přiložen opakovací test. Lekce 4 - Střípky z antiky (1 hodina, samostudium) Jedná se o lekci, ve které se objevuje krátký výklad učitele, asi hodinový, a pak je žák odkázán na samostudium prostřednictvím testu. Lekce 5 - Velká Morava (1-2 hodiny) Lekce obsahuje základní informace o Velké Moravě, součástí je i Sámova říše. Obsahuje i podněty k seznámení se s dějinami raně středověké Evropy. Lekce 6-7 - Přemyslovci (3-4 hodiny) Lekce je tvořena dvěma prezentacemi a třemi testy. Obsahuje i podněty k samostudiu světových dějin, zejména Sv. říše římské. Lekce 8 - Mezidobí 1306-10 (max. 1 hodina) 9
Lekce je tvořena testem a prezentací o panovnících v uvedeném období. Lekce 9-10 - Lucemburkové a husitství (4 hodiny) Lekce je tvořena dvěma prezentacemi a čtyřmi testy. Obsahuje i podněty k samostudiu světových dějin, zejména Sv. říše římské. Důraz je kladen na Karla IV. a politiku za husitských bouří. Lekce 11 - Mezidobí 1437-71 (1-2 hodiny) Lekce je tvořena testem a prezentací o panovnících v uvedeném období. Lekce 12 - Jagellonci (1-2 hodiny) Lekce je tvořena testem a prezentací o panovnících v uvedeném období. Lekce 13 - Zámořské objevy (1-2 hodiny) Lekce je tvořena testem a prezentací o objevech a jejich příčinách. Lekce 14-16 - Revoluce 17. a 18. století (3 hodiny) Lekce je tvořena testem a prezentacemi o uvedených revolucích, důraz je kladen hlavně na jejich přínos pro další vývoj společnosti. Lekce 17-22 - Habsburkové (habsbursko-lotrinská dynastie) (7 hodin) Jedná se o sérii 6 prezentací a dvou testů k problematice habs. dynastie, důraz je kladen hlavně na vnitřní politiku, 30letou válku, jejíž součástí je i 2. stavovské povstání, kontext habs. dynastie v našich dějinách, ale i v dějinách Německa a Evropy. Samostatně je vytvořena prezentace František Josef I., která shrnuje všechny prezentace předchozí a je jí možno použít s obrázky, i bez nich (soubor *exe, nebo *zip). Lekce 22-27- 1. světová válka (6 hodin) Lekce obsahuje i mapku vývoje Evropy v 19. století, dále pak testy a prezentace k 1. sv. válce, vše je rozděleno na 3 fronty, válka je chápána jako celosvětový problém, české dějiny nejsou zahrnuty. 10
Použití jednotlivých prezentací Většina prezentací je tvořena stylizovanou knihou s odkazy. Tyto prezentace jsou vytvořeny v programu Flash a jsou uloženy s příponou *exe, proto jsou po stažení spustitelné dvojklikem. Prezentace lze spustit i on-line, je nutno si ale uvědomit, že se stejně stahují do dočasné paměti, a proto doporučuji jejich off-line stažení. Legenda k náhledu prezentace Štítky se šipkami umožňují listování dopředu a dozadu. Pokud se objeví v textu, pak značí nějaký odkaz na text, či obrázek. Obrázek lze pak zavřít kliknutím na něj (popř. sjetím myší). Štítky s knihami pak vrací prezentaci na výběr. Štítky s otazníky stanovují úkol k textu (není zadán u všech prezentací, někdy musí být alternativně zadán učitelem). U ostatních testů je navigace obdobná, přestože nejsou stylizované do knihy. Ovládání všech prezentací je tedy intuitivní a běžnému uživateli nečiní problémy. 11
Závěr Jednotlivé lekce a testy mohou tvořit jádro výuky, ale stejně tak mohou být pouze jejím doprovodem, popř. mohou být použity pro samostudium. Vyučujícímu se dostává tak možnost zpestřit žákům výuku. Pokud se vyučující seznámí s prací v systému OLAT, může si testy dále upravovat. Vyhodnocení testů je navíc automatické, takže učitel má více času na další přípravu. 12