Historický charakter a motivy zahraničního obchodu České republiky Různé společenské systémy versus stabilní zaměření na export Jaroslav Demel Mezinárodní obchod 18.11.2015
Sociálně-politické souvislosti Odtržení Čech, Moravy, Slovenska, Podkarpatské Rusi a jižního Slezska od rakouskouherské monarchie a založení Československa 28.10.1918. Během první republiky patřilo Československo mezi evropské země s rozvinutou parlamentní demokracií. Země měla rozvíjející se tržní ekonomiku, rostoucí mezinárodní obchod. Obchodně-ekonomické souvislosti 70% průmyslu bývalého Rakouska-Uherska na území ČSR - silná exportní orientace (podíl ČSR na světovém dovozu 1,6%, vývozu 1,4%) - vývoz komoditně: 72% hotové výrobky: výrobky ze železa, bavlny, skla, vlny, kůže suroviny, jako uhlí, dřevo - dovoz: suroviny (na 1. místě bavlna) - vývoz teritoriálně: Evropa celkem cca 80%, nástupnické státy RU, ostatní svět cca 20% - dovoz teritoriálně: USA, Německo, Francie, Polsko, bývalé státy RU (SSSR jen cca 1%)
Socialně-politické souvislosti Československo stejně jako ostatní země bylo zasaženo globální světovou krizí 30. let. Obchodně-politické souvislosti 1929-1933 hospodářská krize následek snížení obratu ZO o 71% Od r. 1934 postupné zlepšování hospodářství a také ZO Obchodně politická opatření poměrně silná protekcionistická opatření - zvyšování celních sazeb,dovozní zákazy, kontingentace, kvóty, licenční opatření, různé předpisy výrobní, zdravotní, apod. Také opatření podporující vývoz státní záruky, exportní pojištění, úvěrování vývozu, rozšiřování zastupitelských úřadů v zahraničí Měnová rozluka s R-U (kolkování peněz), opatření ke stabilizaci měny. R. 1929 přešla ČSR na zlatý standard)
Socialně-politické souvislosti Plynulý vývoj země byl narušen zásahy převážně z vnějšího prostředí: - v Německu se ujal moci Adolf Hitler - 29. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a Československo padlo do německého područí - vznikla druhá republika, odtrhlo se Slovensko, Podkarpatská Rus byla připojena k Sovětskému svazu a 1939 byl ustaven Protektorát Čechy a Morava okleštění republiky Obchodně-ekonomické souvislosti 2/5 průmyslu zůstalo za hranicemi Protektorátu Průmysl převáděn na zbrojní výrobu Zavedeno válečně řízené hospodářství Veškerý dovoz a vývoz podléhal povolovacímu řízení- byl směřován ve prospěch Říše Protektorát náležel k celnímu území Německa zrušení celních překážek vedlo k vysávání čs. hospodářství Vedle čs. koruny i říšská marka nevýhodný kurz pro korunu
Socialně-politické souvislosti Vznikla druhá republika,odtrhlo se Slovensko, Podkarpatská Rus byla připojena k Sovětskému svazu a byl ustaven Protektorát Čechy a Morava - proběhla 2. světová válka - v období třetí republiky (1945 1948) byl vydán moskevským vedením KSČ Košický vládní program - Komunistický puč v roce 1948 Obchodně-ekonomické souvislosti Znárodnění veškerého průmyslu a ZO. 28. 4. 1948 zaveden státní monopol ZO Plánované hospodářství MZO plán ZO: - komoditně kvantitativní určení vývozu a dovozu - teritoriální určení vývozu a dovozu - orientace na SSSR Vznik akciových společností pro ZO později, v roce 1953 přeměněny na PZO státní podniky ZO s komoditním určením (Jablonex, Artia, Centrotex, Skloexport). - pro provádění ZO platebního styku zřízena ČSOB - ČSR jedním ze zakládajících členů GATT (pouze USA neposkytly doložku nejvyšších výhod) - v 1949 vznik RVHP Tvorba cen - dvě skupiny cen: ceny pro socialistické země podle direktiv RVHP ceny pro kapitalistické země podle tržních cen
Změny ve vlastnické struktuře po komunistickém puči v roce 1948 Tabulka č. 1 Podíl vlastnických sektorů na národním důchodě Období sektor Socialistický Malovýroba Kapitalistický Do února 1948 50,3 25,0 24,7 Po únoru 1948 61,4 25,0 13,6 V roce 1955 89,5 9,5 1,0 Do roku 1955 byl kapitalistický (soukromý) sektor prakticky zlikvidován.
Charakter a motivy zahraničního obchodu ČR Československo vždy bylo (dokonce i v komplikovaných podmínkách období 1948 1989) a Česká republika stále je zemí zaměřenou na mezinárodní obchod a prioritně na vývoz. Po všechna období byla uznávána transformační a růstová funkce zahraničního obchodu a pro malou zemi s relativně rozvinutou ekonomikou (což bylo Československo již od období první republiky ) platila potřeba co největšího zapojení země do mezinárodního obchodu (platí dnes a bude snad platit i do budoucna).
TABULKA 2 Obrat zahraničního obchodu na hlavu ve vybraných zemích (USD) Země 1937 1950 1960 1972 ČSSR 37 114 274 676 NDR xxx 48 255 707 Lucembursko 172 397 796 2 989 NSR xxx 96 404 1421 Rakousko 115 116 362 1 214 Velká Británie 141 260 424 935
V čase budování socialismu byla velká část otevřenosti české ekonomiky směřována do tábora RVHP a spolupracujících zemí. Tento mezinárodní blok se pak pokoušel o jakousi skupinovou dělbu práce ve formě komoditního či v některých případech dokonce komponentního rozdělení výroby. Většina českých výrobků tak byla vyráběna pro kvalitativně méně náročnou skupinu socialistických spojenců, ve které kvůli výše uvedené dělbě práce bez přítomnosti konkurenčních výrobků. To muselo zákonitě vést k technickému, technologickému a kvalitativnímu úpadku.
Po roce 1948 byly přijímány pětileté plány, která navazovaly na sjezdy KSČ. 1. Pětiletka 1949 1953 - Socialistická výstavba, přestavba národního hospodářství, socialismus na vesnici, zakládání JZD - Rozvoj odvětví těžkého průmyslu, zejména strojírenství - Přežívalo válečné hospodářství a přídělový systém - 1953 utajená měnová reforma, koruna nadhodnocena, nesměnitelná 2. Pětiletka 1956 1960 - Přechod od kapitalismu k socialismu - Budování těžkého průmyslu, strojírenství, palivo-energetická základna, chemický průmysl - Hospodářský růst extenzivními prostředky, zánik soukromých živností
3. Pětiletka 1961 1965 - Úkol zvýšit tempo hospodářského růstu, zároveň zkrátit pracovní dobu - Vysoká rozestavěnost - Rozpad pětiletého plánu roční operativní plány 4. Pětiletka 1966 1970 - Úkol zdokonalení centrálního plánování - Pozitivní vliv světového hospodářského a politického vývoje - Vzestup zemědělské výroby, potravinářství, růst dalších průmyslových odvětví
5. Pětiletka 1970 1975 - Úkol prohlubování mezinárodní socialistické integrace - Neplnění úkolů VT rozvoje a efektivnosti hospodářství 6. Pětiletka 1976 1980 - Úkol rozvoj elektrotechnického průmyslu - Negativní vliv ropné krize - Investice do palivo-energetického komplexu - Zhoršování směnných relací a deficitu obchodní bilance - Dynamika růstu klesala
7. Pětiletka 1981 1985 - Přetrvávání problémů z minulých období - Zhoršování výsledků ZO - Růst zadluženosti (nicméně stále velmi nízký dluh) - Náznak reformních kroků 8. Pětiletka 1986 1990 - Zásady přebudování hospodářského mechanismu - 1986 - Reformní snahy - Chozrasčot realizace hospodářských plánů - Perestrojka - 1989
Malá část zahraničního obchodu Československa byla vždy realizována s vyspělými tržními ekonomikami, samozřejmě ve velké závislosti na obchodních politikách těchto zemí. Ty vždy reagovaly na semknutost socialistického tábora použitím protekcionistických nástrojů nejtěžšího kalibru. Např. USA v roce 1951 neudělily zboží z Československa doložku nejvyšších výhod a uvalily na ně samovolně vysoké clo. Československo bylo v mezinárodním prostředí vždy považováno ze zemi uplatňující (samozřejmě v rámci možností) spíše liberální obchodní politiku a nízké celní tarify. Liberální kroky vycházely z multilaterálních dohod založených na členství země v mezinárodních organizacích, zejména pak v GATT a také z faktu, že dovozní clo nebylo Československem až do roku 1983 vybíráno.
Zahraniční obchod po roce 1948 Byl realizován tzv. státní monopol zahraničního obchodu, což znamenalo že výhradní právo provádět zahraniční obchod (vývoz, dovoz, služby) mělo pouze několik vyvolených specializovaných společností (nejprve národních podniků, později akciových společností). V roce 1953 bylo postupně vytvořeno 27 podniků zahraničního obchodu, z nichž 17 provádělo vývoz a dovoz zboží, 9 se zabývalo různými druhy služeb a jeden byl Výzkumný ústav zahraničního obchodu. V roce 1980 byly instituce realizující zahraniční obchod označeny jako organizace zahraničního obchodu a rozděleny: - Podniky zahraničního obchodu - Akciové společnosti (socialistického pojetí) - Sdružení V roce 1985 byla podniková základna ZO rozdělena na čtyři skupiny: Vývozní a dovozní organizace zahraničního odchodu v komoditní struktuře - podniky zahraničního obchodu (Artia, Merkuria, Jablonex, Škodaexport) - akciové společnosti (Centrotex, Koospol, Skloexport) Organizace specializované dle druhu služeb (BVV, Čechofracht, Inspekta) Organizace zastupující cizí subjekty v Československu (Efektim, Media, Phoenix) Další organizace s částečným působením v ZO (ČSA, Čedok, Česká televize)
Obraty a bilance Následující tabulky nelze brát jako přesné srovnání výsledků zahraničního obchodu Československa a ČR v různých letech. Spíše naznačují základní trendy ZO, strukturální změny a cesty, jak byl ekonomický potenciál propouštěn těmi kanály, které byly průchodné. TABULKA 3 Vývoj čs. ZO v mld. Kčs Rok 1960 1965 1970 1975 1980 1982 Vývoz 13,9 19,4 27,3 46,7 80,2 95,3 Dovoz 13,1 19,2 26,6 50,7 81,6 94,2 Obrat 27,0 38,6 53,9 97,4 161,7 189,5 Obchodní bilance 0,8 0,2 0,7-4 -1,4 1,1 TABULKA 4 Celkový obrat ZO ČSSR 1970 1975 19801985 1989 1990 Obrat ZO ČSSR v mld. Kčs 53,9 97,4 161,7 240,1 432,2 453,5
TABULKA 5 Zahraniční obchod v letech 1991-1992 (v mld. CZK) Rok 1991 1992 Obrat 442,2 481,4 Vývoz 233,6 229,4 Dovoz 208,8 252,0 Obchodní bilance 24,8-22,6 V období 1990 1992 došlo k prvnímu poklesu v růstu zahraničního obchodu. Československa, vzápětí však začal opět růst. Nicméně větším přispěvatelem do obratu byl od těchto chvil dovoz, který byl akcelerován hladem trhu po nových chybějících kvalitních výrobcích ze zemí z rozvinutou tržní ekonomikou. Rok 1992 skončil s pasivní bilancí a tento stav se usadil do výsledků ZO na více než 10 let.
TABULKA 6 ZO ČR 1993-2007 (v mld. CZK, běžné ceny) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Obrat 847,7 957,2 1231,9 1356,4 1569,0 1748,7 1881,9 2363,0 2653,7 2580,5 2811,7 3471,8 3698,5 4249,4 4870,6 Vývoz 421,6 458,8 566,2 601,7 709,3 834,2 908,8 1121,1 1268,1 1254,9 1370,9 1722,7 1868,6 2144,6 2479,2 Dovoz 426,1 498,4 665,7 754,7 859,7 914,5 973,2 1241,9 1385,6 1325,7 1440,7 1749,1 1830,0 2104,8 2391,3 Bilance -4,5-39,5-99,6-153,0-150,5-80,2-64,4-120,8-117,4-70,8-69,8-26,4 38,6 39,8 87,9 Masivní skok obratu v roce 1993 oproti roku 1992 byl způsoben rozdělení Československa na ČR a Slovensko. Šok po teroristickém útoku v roce 2001, který se projevil ve zpomalení ekonomického vývoje v celém světě, se v České republice projevil až o rok později. Měl však větší vliv na dovoz, čímž způsobil naopak zlepšení obchodní bilance ČR a zahájil tak cestu k aktivní obchodní bilanci, poprvé dosažené v roce 2005.
Teritoriální struktura TABULKA 7 Teritoriální struktura ZO České republiky - v % celkového obratu 1948 1960 1970 1980 1982 Celkový obrat 100 100 100 100 100 Z toho Socialistické země (RVHP a spojenci) 39,6 71,8 70,0 69,9 75,2 Země s rozvinutou tržní ekonomikou 45,7 17,8 22,4 23,1 18,4 Rozvojové země 17,7 10,4 7,6 7 6,4 TABULKA 8 Teritoriální struktura ZO v % 1948 1953 1957 1977 Socialistické země (RVHP a spojenci) 39 79 68 72 Země s rozvinutou tržní ekonomikou 46 15 20 21 Rozvojové země 15 7 12 7 Zde jsou popsány naprosto zásadní změny v teritoriální struktuře ZO Československa po roce 1948.Tabulka ukazuje, že k zásadnímu zvratu došlo během několika let. Unikátní, bohužel direktivně vynucená změna teritoriální struktury podle uvedených dat nezpůsobila žádný významný zvrat v dalším růstu zahraničního obchodu Československa, nicméně mezinárodní obchod se vydal jiným teritoriálním směrem.
TABULKA 8 Podíl obratu socialistických zemí na celkovém ZO 1970 1990 (mld. CZK, FCO země vývozu a v %) Rok Celkový obrat RVHP % RVHP V tom % SSSR % ostat. soc. zemí 1970 53,9 34,6 64,2 32,5 5,8 1975 97,4 64,3 66,0 32,5 4,6 1980 161,7 106,0 65,5 35,8 4,4 1985 240,1 177,9 74,1 44,8 4,8 1989 432,2 239,9 55,5 30,1 6,1 1990 453,5 199,2 43,9 23,3 6,2
TABULKA 9 Podíl obratu zemí s rozvinutou tržní ekonomikou na celkovém ZO 1970-1990 (v mld. CZK FCO vývozní země a v %) Celkový Vysp. % % % ostat. Rok obrat země EHS BRD vysp.zemí 1970 53,9 12,1 11,0 5,6 12,4 1975 97,4 21,7 13,5 6,0 22,3 1980 161,7 37,3 12,9 5,9 23,1 1985 240,1 37,3 8,9 4,4 15,5 1989 432,2 134,5 18 8,8 31,1 1990 453,5 192,8 25,1 13,1 42,5 Ukazuje se tu, že podíl rozvinutých zemí začal růst již na konci 80. let, v období známém jako perestrojka, kdy trh RVHP nebyl více schopen pojmout tak velké procento české produkce a objevily se některé možnosti vstupu českých výrobků na trh EHS, s postupně rostoucím podílem Západního Německa.
Komoditní struktura TABULKA 11 Komoditní struktura československého ZO v % dovoz vývoz 1937 1948 1953 1977 1937 1948 1953 1977 Stroje a zařízení 10 7 14 39 6 20 42 51 Paliva, suroviny, polotovary 68 56 54 45 47 43 37 28 Potraviny a potravinové suroviny 16 34 30 10 10 6 9 3 Spotřební zboží nepotr. charakteru 6 3 2 6 37 31 12 18 Tabulka ukazuje naprosto výjimečnou transformaci Československa jako země s významnou výrobou a vývozem spotřebního zboží na masivního výrobce strojírenských výrobků a mechanických zařízení. Samozřejmě, že nevítaným předpokladem pro tento pohyb byl fakt, že během druhé světové války byla země využívána Německem k výrobě zbraní.
TABULKA 12 Komoditní struktura čs. vývozu - % z celkového vývozu 1960 1965 1970 1975 1980 1982 Celkový vývoz 100 100 100 100 100 100 Z toho: Stroje a zařízení 45,1 48,5 50,2 48,0 50,2 53,1 Paliva a suroviny 29,6 30,4 29,4 30,3 29,7 26,5 Dobytek a ostatní chovná zvířata 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 Potraviny vč. potravinářských surovin 5,2 4,4 3,8 4,2 4,2 3,5 Nepotravinové spotřební zboží 20,0 16,5 16,5 17,4 15,8 16,8 Komoditní struktura čs. dovozu - % z celkového dovozu 1960 1965 1970 1975 1980 1982 Celkový dovoz 100 100 100 100 100 100 Z toho: Stroje a zařízení 21,6 29,9 33,3 36,9 36,6 33,1 Paliva a suroviny 52,9 48,9 43,1 46,6 48,7 53,6 Dobytek a ostatní chovná zvířata 0,1 0,1 0,3 0,1 0,1 0,1 Potraviny vč. potravinářských surovin 22,0 15,9 14,8 9,2 8,7 7,7 Nepotravinové spotřební zboží 3,4 5,2 8,5 7,2 5,9 5,5 Procento dovozů spotřebního zboží bylo během komunistické éry velmi nízké, zejména kvůli snaze o umělou soběstačnost v této komoditě. To muselo neodvratně vést ke snižování kvality těchto výrobků.
Mezinárodní dělba práce soc. tábora? TABULKA 17 Komoditní struktura vývozu zemí RVHP 1960-1970 v % Komodity BLR MLR NDR PLR RSR SSSR ČSSR Stroje a zařízení 1960 12,9 38,6 49 28,3 16,7 20,7 45,7 1970 29,0 32,6 51,7 38,5 22,8 21,5 50,4 Paliva, minerální suroviny, kovy 1960 9,2 12,8 15,7 34,0 36,9 37,6 19,1 1970 8,1 14,4 10,1 23,9 22,7 38,2 18,6 Potraviny včetně potr. surovin 1960 56,4 27,4 5,9 23,0 35,9 27,3 10,4 1970 43,4 26,7 7,4 15,9 26,8 19,5 7,3 Spotřební zboží 1960 17,9 17,8 15,1 10,1 5,8 2,9 20,4 1970 14,7 21,3 20,2 16,1 18,1 2,7 16,6 Komoditní struktura dovozu zemí RVHP 1960-1970 v % Komodity BLR MLR NDR PLR RSR SSSR ČSSR Stroje a zařízení 1960 43,9 28,5 12,7 27,1 33,6 31,0 21,7 1970 40,6 30,9 34,2 36,2 40,3 35,5 33,4 Paliva, minerální suroviny, kovy 1960 24,3 27,7 38,3 25,3 34,3 20,0 27,9 1970 29,1 23,6 27,6 26,6 30,4 11,8 23,5 Potraviny včetně potr. surovin 1960 16,7 29,2 39,2 33,9 18,1 23,7 37,1 1970 15,9 24,4 28,1 21,4 15,4 24,8 24,1 Spotřební zboží 1960 7,6 5,1 5,3 5,5 5,2 16,9 3,4 1970 5,7 7,7 4,5 6,4 5,5 18,3 8,5
Tabulka 18 - ZO ČR vývoz a dovoz dle SITC (v mld. CZK, běžné ceny) TABULKA č. 18 Zahraniční obchod ČR - Vývoz podle tříd SITC v mld. Kč, běžné ceny Třídy SITC 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Potraviny a živá zvířata 25,1 21,5 27,6 24,1 26,4 28,4 26,3 33,0 34,4 31,1 36,4 47,4 61,1 62,0 71,9 Nápoje a tabák 4,6 4,5 4,6 6,2 9,2 9,3 7,8 8,4 8,7 8,6 8,2 8,9 10,6 10,7 14,5 Suroviny nepoživatelné s vyjímkou paliv 24,2 28 29,5 29,0 29,1 29,4 34,3 39,6 38,6 35,1 38,4 47,3 47,2 55,0 64,9 Minerální paliva, maziva a příb.materiály 23,2 23,0 24,5 27,0 27,1 27,1 26,5 34,2 38,2 36,0 39,4 49,9 57,4 61,8 67,5 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 1,0 1,3 0,9 1,0 1,1 1,3 1,0 1,3 1,4 1,0 1,0 1,0 1,8 1,6 2,1 Chemikálie a příb.výrobky jinde neuvedené 37,6 42,4 52,9 54,3 63,5 65,5 66,9 79,6 81,9 74,7 80,6 104,0 119,0 129,9 144,2 Tržní výrobky tříděné podle mat. 126,1 139,7 183 171,9 193,1 224,8 236,7 285,1 309 294,0 316,4 388,5 406 445,3 501,1 Stroje a dopravní prostředky 122,6 130,7 171 197,3 264,0 339,0 385,4 498,4 599,7 623,0 687,2 876,1 949,21141,7 1343,4 Průmyslové spotřební zboží 56,8 67,1 71,6 90,2 94,8 108,4 123,0 140,5 155 149,5 161,5 198,5 215,6 235,9 269,0 Komodity a předměty obchodu jinde nezatř. 0,4 0,5 0,5 0,8 0,8 1,0 0,9 1,0 1,3 1,9 1,8 0,9 0,5 0,7 0,8 Zahraniční obchod ČR - Dovoz podle tříd SITC v mld. Kč, běžné ceny Třídy SITC 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Potraviny a živá zvířata 24,1 30,5 37,1 43,2 44,4 45,9 45,9 50,2 53,7 54,2 57,1 72,1 81,6 89,0 102,9 Nápoje a tabák 4,0 5,5 5,3 6,6 9,0 8,0 7,9 7,4 7,3 6,6 7,5 10,7 11,8 13,0 15,7 Suroviny nepoživatelné s vyjímkou paliv 21,2 23,3 29,7 27,9 32,2 36,2 31,0 39,4 40,0 38,2 41,0 52,9 51,4 57,3 58,3 Minerální paliva, maziva a příb.materiály 40,4 42,9 52,4 65,6 74,5 60,2 65,3 119,9 126 100,2 107,8 122,1 168 200,8 191,3 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 1,4 1,6 2,0 2,2 2,1 2,8 2,5 2,6 3,1 3,0 3,8 4,2 3,6 3,7 3,3 Chemikálie a příb.výrobky jinde neuvedené 47,5 59,4 78,6 89,1 105,4 112,6 119,7 139,1 151,0 148,4 164,4 194,8 201,5 219,1 248,5 Tržní výrobky tříděné podle mat. 70,5 91,3 134 145,9 166,8 193,7 205,0 257,9 280,1 273,0 289,8 360,8 374,3 428,5 500,2 Stroje a dopravní prostředky 162,2 180,2 247 286,9 330,1 354,1 383,3 496,7 584,4 561,7 616,3 739,9 736,9 870,7 1028,0 Průmyslové spotřební zboží 52,9 63,1 78,7 87,1 95,0 100,4 112,2 128,3 139,9 140,0 152,7 190,7 200,0 221,5 241,7 Komodity a předměty obchodu jinde nezatř. 1,8 0,8 0,6 0,3 0,3 0,4 0,3 0,4 0,3 0,3 0,4 0,8 1,3 1,1 1,3
Komoditní struktura vývozu České republiky (mld. Kč) 3 000 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Auta Ostatní stroje Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Počítače Průmyslové spotřební zboží Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity Dovozní náročnost vývozu 29,1 % 45,6 % 48,3 % 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Komoditní struktura vývozu České republiky
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Vývoz České republiky do vybraných států (mld. Kč) 2 500 Německo Polsko Slovensko Rakousko Ostatní EU Čína Rusko 2 000 1 500 1 000 500 0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Struktura vývozu České republiky s vybranými státy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Německo Polsko Slovensko Rakousko Ostatní EU Čína Rusko
Komoditní struktura dovozu České republiky (mld. Kč) 3 000 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Stroje a dopravní prostředky Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Průmyslové spotřební zboží 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Komoditní struktura dovozu České republiky 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Stroje a dopravní prostředky Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Průmyslové spotřební zboží 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz České republiky z vybraných států (mld. Kč) 2 500 Německo Polsko Slovensko Rakousko Ostatní EU Čína Rusko 2 000 1 500 1 000 500 0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Struktura dovozu České republiky s vybranými státy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Německo Polsko Slovensko Rakousko Ostatní EU Čína Rusko
Komoditní struktura dovozu České republiky z Číny (mld. Kč) 300 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Stroje a dopravní prostředky Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Průmyslové spotřební zboží 250 200 150 100 50 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Současnost ZO České republiky?
Budoucnost ZO České republiky Globální ekonomická krize mění svět a s tím i rozložení sil v mezinárodním obchodě. Co ale zatím stále zůstává, je charakter a motivy mezinárodního obchodu České republiky aktivní přístup a otevřenost ekonomiky, snaha o pokrývání dovozních potřeb země rostoucím vývozem kvalitních výrobků s cílem dosažení aktivní nebo alespoň vyrovnané obchodní bilance. Pokud bude obchodní politika alespoň částečně v rukách České republiky, dá se očekávat tento trend i do budoucna.