Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009
1 Zpráva o innosti 1.1 Obecn Ú ad pro mezinárodn právní ochranu d tí (dále jen Ú ad ) vykonával svoji innost jako orgán-sociáln právní ochrany d tí ízený Ministerstvem práce a sociálních v cí (dále jen MPSV ). V lednu 2009 rezignovala na funkci editelky Ú adu Lenka Pavlová. V návaznosti na tuto skute nost byl Ú ad veden Mariánem Ho kem, nám stkem ministra práce a sociálních v cí pro sociální slu by, ve ejnou správu a sociáln -právní ochranu. Novým editelem Ú adu byl ke dni 2. b ezna 2009 jmenován Zden k Kapitán. Po nástupu nového editele do funkce byly zhodnoceny zm ny v innosti Ú adu a p ipraven soubor stabiliza ních opat ení, jejich cílem je postupná transformace Ú adu do podoby moderní, otev ené a efektivní instituce ve ejné správy pracující v mezích zákonných pravidel neformálními metodami vedoucími k poskytování kvalitní ve ejné slu by. Základ t chto opat ení byl vt len do Koncepce innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí do konce roku 2010 schválené Ministerstvem práce a sociálních v cí, která stanovila m itelné cíle ve ty ech oblastech: 1. stabilizace agend, zejm. revize spis, p echod na systém elektronické evidence a stanovení rámcových pracovních postup, 2. navázání hlub í spolupráce s OSPOD a zahrani ními úst edními orgány a ostatními spolupracujícími subjekty, 3. st hování ÚMPOD do prostor odpovídajících povaze jeho innosti a postavení jako úst edního orgánu podle haagských úml uv a jiných dokument, 4. odpovídající finan ní zaji t ní úpravou rozpo tu ÚMPOD zejména pro následující roky. V rámci stabilizace agend p itom koncepce innosti p edpokládala p edev ím soubor technických a personálních opat ení sm ujících k tomu, aby byl Ú ad jako orgán sociáln -právní ochrany schopen poskytovat kvalitní sociální práci. Prost edkem k dosa ení tohoto cíle je zejména zavedení systému soustavného vzd lávání, zapojení psycholog do odborných agend Ú adu a zavedení systému odbor né supervize. V pr b hu roku do lo k etným personálním zm nám, zejména pak v d sledku navý ení po tu systematizovaných pracovních míst z 15 na 20 a z d vodu dal ích organiza ních a stabiliza ních zm n. Z rozhodnutí editele Ú adu byla zm n na organiza ní struktura Ú adu. Na konci roku zam stnával Ú ad v rámci uvedených 20 systemizovaných míst celkem 21 osobu editele, zástupkyni editele, 11 právník, 2 psycholo ky a 6 administrativních zam stnanc (kanclé e, sekretá ku ú adu, dv zam stnankyn ekonomického úseku, dv zam stnankyn spisovny). Ke dni 12. 10. 2009 se Ú ad p est hoval do nových, v t ích a jeho postavení lépe odpovídajících prostor na ilingrov nám stí 3/4 v Brn. Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 2/14
P ed st hováním Ú adu prob hla rovn revize archivní slu by Ú adu spojená zejména se skartací starých spis ; po konzultaci s Národním archivem byl vydán nový spisový a skarta ní ád. Po provedení prvotní revize spisové agendy a po revizi archivní slu by byl v agend Ú adu ke konci roku 2009 celkem 2 231 ivý spis v rejst ících UM a Spr (agenda právní ochrany a správních podání, které nejsou spojeny s pot ebou právní ochrany ve vztahu ke konkrétnímu dít ti). Podrobnosti týkající se po tu spis jsou uvedeny tabulce 1; tzv. ervené v ci jsou p ípady, kdy je ádána pomoc od zahrani ního orgánu, a modré jsou v ci, kde zahrani ní orgán ádá pomoc od orgán eské republiky. Stát ervené modré Argentina 0 1 Arménie 1 0 Austrálie 16 1 Belgie 11 1 Bosna a Hercegovina 1 1 Bulharsko 4 1 Dánsko 3 0 Francie 10 6 Holandsko 12 11 Chile 1 0 Chorvatsko 4 0 Irsko 6 3 Itálie 56 6 Izrael 1 3 Jugoslávie 1 0 Kanada 9 6 Kolumbie 1 0 Kostarika 0 1 Kypr 3 1 Libye 3 0 Litva 0 1 Ma arsko 8 1 Makedonie 2 1 Malajsie 0 1 Mexiko 2 2 Mongolsko 0 1 Nový Zéland 3 0 Nigérie 1 0 Norsko 1 0 Palestina 1 0 Polsko 86 171 Portugalsko 2 1 Rakousko 108 24 Rumunsko 3 0 ecko 24 4 Slovensko 320 652 Slovinsko 3 0 Spojené arabské emiráty 1 0 Spojené království 37 8 Spolková republika N mecko 333 47 Srbsko 5 4 pan lsko 23 3 védsko 11 5 výcarsko 32 9 Tunisko 2 0 Turecko 0 1 Ukrajina 6 3 USA 78 20 Vietnam 1 0 Celkem 1 231 1 000 Tab. 1: Po et ivých spis k 31. 12. 2009 Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 3/14
Ú adu do lo v roce 2009 celkem 14 040 podání (oproti 9 180 v roce 2008), tj. v pr m ru 702 na jednoho zam stnance a 1 276 na jednoho odborného referenta a ode lo 15 064 písemností (oproti 9 112 v roce 2008), tj. v pr m ru 753 na jednoho zam stnance a 1 369 na jednoho odbor ného referenta. Spisy, v nich je poskytována právní ochrana, jsou vedeny ve spisovém rejst íku UM, v n m p ibylo celkem 366 nových v cí (176 ervených a 190 modrých); nejv t í ást z nich se týká p ípad ve vztahu ke Slovensku (142), Spolkové republice N mecko (56) a Polsku (38). V agend mezinárodních adopcí bylo do evidence d tí vhodných k osvojení do ciziny za azeno celkem 68 d tí. Ú ad za adil do evidence 18 adatel (pár ) o osvojení dít te. V íjnu 2009 bylo dokon ena revize spisové agendy mezinárodního osvojení, která se v d sledku personálních zm n v roce 2008 nacházela v neuspokojivém stavu a v n kterých v cech docházelo p i vy izování v cí k pr tah m. Zam stnanci Ú adu se v pr b hu roku 2009 aktivn ú astnili jako kolitelé na vzd lávacích akcích. V ervnu 2009 se uskute nilo pracovní setkání se zástupci orgán sociáln -právní ochrany d tí, kde byly p edstaveny v echny agendy Ú adu i nová koncepce innosti Ú adu. Ú ad se ú astnil pilotního b hu kolení konzulárních pracovník na Ministerstvu zahrani ních v cí. 1.2 Jednotlivé agendy Ú adu 1.2.1 Vymáhání vý ivného Právním p edpokladem vymáhání vý ivného je existence mezinárodn -smluvní (p ípadn unijní) úpravy vymáhání vý ivného nebo zachování vzájemnosti mezi dot enými státy a p edpokladem faktickým je, e zahrani ní orgány také plní úkoly, které pro n z mezinárodn právních závazk vyplývají. Pom rn vysoká je úsp nost vymáhací procedury z N mecka, Rakouska, Slovenska, védska a z n kterých stát USA. Dlouhodob se neda í vy e it patnou spolupráci s p ijímacími orgány nap. Itálie nebo ecka, Ú ad se ve své innosti proto sna í intenzivn j í komunikací motivovat i faktické p edpoklady vymáhání vý ivného. Proto v roce 2009 bylo zahájeno vymáhání vý ivného i ze stát, z nich dosud vymáháno nebylo, a to zejména pr o malou úsp nost d íve zahájených ízení (nap. Turecko, státy bývalé Jugoslávie, Bulharsko) a rovn byly zahájeny p ípravy na mechanismech zintezivn ní spolupráce s n kterými státy (postupn by to m li být v první fázi Polsko, Itálie a Ukrajina). Personální posílení ú adu a zavedení racionalizovaných pracovních postup vedlo ke zvý ení ástky vymo eného vý ivného z ciziny pro eské oprávn né (v roce 2009 bylo Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 4/14
vymo eno 11 348 tisíc K oproti 9 108 tisíc m K v roce 2008). Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 2. Vymo ené Stát vý ivné (v tis. K ) Austrálie 203 Belgie 10 Dánsko 94 Francie 126 Holandsko 17 Itálie 188 Kanada 213 Polsko 273 Rakousko 1 481 Slovensko 1 350 Spojené království 41 Spolková republika N mecko 5 512 pan lsko 75 védsko 41 výcarsko 520 USA 1 339 Celkem 11 483 Tab. 2: Vymo ené vý ivné z ciziny Pro oprávn né v cizin od povinných v eské republice Ú ad za stejné období vymohl a do ciziny p evedl 4 920 tisíc K. Vzhledem k tomu, e celá ada opat ení musela být implementována postupn (vyjednávání, osobní komunikace s povinnými, uzavírání dohod o placení vý ivného atd.) a rovn je vázána na uskute n ní soudního ízení, projeví se ve v t ím rozsahu a v roce 2010; tomu nasv d uje i vývoj vymo ených ástek v prvním tvrtletí roku 2010. Podstatnou okolností rovn je, e s ohledem na sociologická hlediska je spí e vý ivné vymáháno pro oprávn né v eské republice, ne naopak. Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 3. Stát Vymo ené vý ivné (v tis. K ) Austrálie 20 Francie 14 Holandsko 177 Jugoslávie 58 Kanada 4 Litva 12 Mongolsko 1 Spolková republika N mecko 182 Polsko 465 Rakousko 273 Slovensko 3 588 védsko 13 výcarsko 15 USA 84 Turecko 14 Celkem 4 920 Tab. 3: Vymo ené vý ivné do ciziny Ú ad zahájil p i vymáhání vý ivného rovn intenzivn j í spolupráci s mnohými institucemi p i hledání povinných v eské republice (nap. s Cizineckou policii, m stskými a obecními ú ady, Ministerstvem vnitra Centrální evidenci obyvatel, okresními správami sociálního zabezpe ení, eskou správou sociálního zabezpe ení a ú ady práce). Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 5/14
1.2.2 Návraty protiprávn p emíst ných nebo zadr ených d tí a zabezpe ování styku s d tmi Jako úst ední orgán podle haagské Úmluvy o ob anskoprávních aspektech mezinárodních únos d tí z roku 1980 (publikována vyhlá kou. 34/1998 Sb.) a také jako úst ední orgán podle na ízení Rady (ES). 2201/2003 o p íslu nosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve v cech man elských a ve v cech rodi ovské zodpov dnosti a o zru ení na ízení (ES). 1347/2000 (dále jen na ízení Brusel IIa ) e í Ú ad také p ípady protiprávních p emíst ní nebo zadr ení d tí a styku rodi s d tmi. Ú ad postoupil v roce 2009 do ciziny v 28 p ípadech ádosti o návrat d tí a ve 2 p ípadech ádost o výkon práva styku s d tmi. Za stejné období obdr el z ciziny 13 ádostí o návrat dít te a 4 ádosti o zabezpe ení práva styku s d tmi. Z uvedených 17 p ípad bylo 11 s podporou Ú adu vy e eno bez soudního ízení, ze zbývajících 6 ve 4 p ípadech ú ad dosáhl dohody b hem soudního ízení a pouze ve dvou p ípadech do lo k meritornímu soudnímu ízení; bylo p itom rozhodnuto o navr ácení, prozatím bez nutnost i nuceného výkonu rozhodnutí. I v roce 2009 p evá ná ást d tí byla neoprávn n p emíst na nebo zadr ena matkami. Podrobnosti o geografickém rozd lení p ípad vyplývají z tabulky 4. Stát Modré ervené Arménie 1 Austrálie 2 Irsko 1 1 Ji ní Korea 1 Kanada 2 Libanon 1 Libye 1 Mexiko 1 Nizozemí 1 1 Palestina 1 Rakousko 1 Rumunsko 1 ecko 1 Slovensko 3 2 Slovinsko 1 Spojené království 3 4 Spolková republika N mecko 1 5 pan lsko 1 1 védsko 1 1 výcarsko 2 Trinidad a Tobago 1 Tunisko 1 Ukrajina 1 USA 2 Celkem 17 30 Tab. 4: Únosy a realizace práva styku podle stát P ípady ádostí o výkon práva styku s dít tem jsou dlouhodobého charakteru a p i rozporných stanoviscích rodi mohou být v evidenci i adu let. V oblasti únos je výborná spolupráce se Spojeným královstvím, kdy je adateli o navrácení obvykle ustanoven dobrý advokát, který podá návrh k soudu. Soud také precizn formuluje okolnosti návratu dít te a zajistí jeho p epravu. V p ípadech protiprávn p emíst ných d tí do eské republiky se Ú ad v dy pokou el o vyjednávání (o neformální mediaci v zájmu dosa ení smírného e ení), byla vyu ívána pomoc ze strany psycholog zam stnanc Ú adu i externích Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 6/14
spolupracovník. Ú ad nevyu íval slu eb externích mediátor, co by p iná elo zvý ené náklady pro strany sporu. V ad p ípad Ú ad spolupracoval s Ministerstvem spravedlnosti ustanoveným sty ným soudcem ve v cech rodinného práva Lubomírem Ptá kem. Sty ný soudce velmi ú inn pomáhal zprost edkovat komunikaci se zahrani ními soudy, byl nápomocen p i objas ování eské právní úpravy u cizích státních orgán. B hem roku 2009 se stále nepoda ilo vy e it otázku právní pomoci a zastupování navrhovatel v ízeních o navrácení dít te p ed eskými soudy, pokud si navrhovatel sám nevyhledá a neuhradí slu by advokáta. Na základ ádosti Ú adu M stský a Krajský soud v Brn (soudy p íslu né k ízení o navrácení dít te) informují e Ú ad jako úst ední orgán pode Úmluvy o ob anskoprávních únosech d tí v dy o probíhajících ízeních a osobní ú ast zástupc Ú adu jako ve ejnosti je p ipu t na i u ústních jednáních p ed t mito soudy. 1.2.3 Agenda mezinárodního osvojení Od druhé p li roku 2009 byla zavád na racionaliza ní opat ení v agend mezinárodního osvojení zalo ení a zahájení innosti Poradního sboru Ú adu pro náhradní rodinnou pé i, v t í míra zapojení psycholog, precizn j í odborná pravidla spárování d tí vhodných k mezinárodnímu osvojení se zahr ani ními adateli o osvojení, upevn ní pravidel pro monitoring výchovného prost edí po p emíst ní dít te do zahrani í do p edosvojitelské a pozd ji do osvojitelské pé e, byly navázány bli í vazby se za ízeními, kde d ti vhodné k osvojení vykonávají ústavní výchovu atd.; rovn bylo p ipravováno nové metodické doporu ení Ú adu pro osvojení do ciziny. D sledkem toho je nejen celkové zkvalitn ní re imu mezinárodního osvojení, ale rovn nar st po tu d tí sv ených do p edosvojitelské pé e do zahrani í. V roce 2008 byly osvojeny 24 d ti, v roce 2009 28 d tí a dosavadní vývoj racionaliza ních opat ení dovoluje u init odhad, e v roce 2010 bude do ciziny sv eno do p edadop ní pé e 35 a 40 d tí, pro n nebyla nalezena vhodná forma náhradní rodinné pé e v eské republice. adatelský pár ze státu po et Dánsko 5 Island 1 Itálie 1 Rakousko 4 Spolková republika N mecko 2 pan lsko 2 védsko 1 výcarsko 2 Celkem 18 Tab. 5: P vod adatel o osvojení za azených do evidence Ú adu Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 7/14
Stát po et d tí Dánsko 7 Francie 1 Itálie 9 N mecko 5 védsko 6 Celkem 28 Tab. 6: Umíst ní d tí do p edadop ní pé e v cizin Zásadní koncep ní zm nou pro el rovn proces interakce (kontaktu dít te s vytipovanými osvojiteli), a to s akcentem na v t í zapojení Ú adu, orgánu sociáln právní ochrany (opatrovníka) a za ízení do pr b hu interakce. 1.2.4 Dal í innosti V roce 2009 zna n vzrostl po et ádostí postupovaných do ciziny podle l. 55 na ízení Brusel IIa, kdy byly pro et ovány pom ry d tí eských ob an, kte í ijí v cizin nap. ve výchov jiné osoby ne rodi e, nebo nad jejich výchovou byl eským soudem na ízen dohled. Ú ad ádal prost ednictvím zahrani ních úst edních orgán o pro et ení pom r v naléhavých p ípadech; z dlouhodobého hlediska pak doporu oval postoupení v ci k projednání vhodn ji umíst nému soudu. Tyto p ípady se nej ast ji týkaly sousedních zemí (Spolkové republiky N mecko a Rakouska) a Velké Británie. Naprostá v t ina spolupracujících zahrani ních orgán striktn plní pouze ty úkoly, které jsou jim ulo eny mezinárodními smlouvami výslovn a není ochotna p istoupit na neformální a asov progresivní metody práce, které jsou Ú adem preferovány. Ú ad intenzivn spolupracoval s místními orgány sociáln -právní ochrany d tí. astá byla ádost o zastoupení Ú adu jako kolizního opatrovníka dít te u soudních jednání. Ú ad byl asto ustanovován kolizním opatrovníkem i v ízeních, kde je cizí prvek nepodstatný, v ichni ú astníci se zdr ují na území eské republiky a místn p íslu ný orgán sociáln -právní ochrany d tí by mohl funkci kolizního opatrovníka vykonávat efektivn ji. Se soudy byly vyjas ovány otázky uznání a výkonu rozhodnutí soud lenských stát Evropské unie, kdy byl konzultován vztah mezi haagskou Úmluvou o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí o vy ivovací povinnosti z roku 1973 (publikována vyhlá kou. 132/1976 Sb.) a na ízením Rady (ES). 44/2001 o p íslu nosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v ob anských a obchodních v cech; v t chto v cech byla dosa ena v zásad jednotná pr axe, která vede k efektivnímu postupu, kter ý co nejmén zat uje dot ené státní orgány. Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 8/14
2 Zpráva o hospoda ení 2.1 Údaje o majetku Hmotný investi ní majetek Ú adu byl v roce 2009 zvý en jednak o ástku 166.167, -- K, kdy bylo Ú adu z MPSV p evedeno Multifunk ní za ízení Xerox WCP 7328, a také o ástku 832.746,-- K odpovídající hodnot slu ebního vozidla koda Superb p evedeného na Ú ad rovn z MPSV. V roce 2009 bylo na Ú adu také provedeno vy azení hmotného investi ního majetku. Jednalo se jak o vy azení z ú tovací skupiny nábytek, a to v celkové hodnot 68.305,55 K (viz dále). Dále byl ze skupiny kancelá ské stroje vy azen investi ní majetek v celkové hodnot 146.201,40 K (pov t inou vy azená výpo etní technika). Ve kerý tento majetek byl zlikvidován komer ním subjektem. Dále do lo k p evodu osobního automobilu koda Octavia z Ú adu na Policii eské republiky, a tak byl p eveden majetek v hodnot 364.593,-- K. V roce 2009 do lo k nákupu kancelá ského nábytku na vybavení nových prostor Ú adu v ástce 1,281.366,25 K. Dále byly zakoupeny p ístroje do kuchyn k varné konvice, kávovar a lednice v celkové hodnot 23.841,75 K. B hem roku 2009 bylo na Ú ad p evedeno z MPSV ve keré vybavení novými osobními po íta i. Byly zakoupeny dal í drobné kancelá ské stroje a pom cky. Celková ástka vydaná za toto vybavení je 512.725,38 K. V roce 2009 nedo lo k ádnému vy azení nehmotného majetku (software). V roce 2009 do lo pouze k navý ení nehmotného majetku, a to z d vodu nákupu nového programového vybavení, zejména pr ogramu ASPI a informa ního systému Gordic. Ke konci roku 2009 byl stav majetku Ú adu následující: Nehmotný majetek software v celkové hodnot..... 1,437.705,34 K Hmotný investi ní majetek v celkové hodnot...... 1,415.133,48 K Hmotný majetek nábytek v celkové hodnot...... 1,416.418,42 K Hmotný majetek kancelá ské stroje v celkové hodnot... 1,521.932,93 K Celková hodnota ú tovaného majetku...... 5,791.190,17 K Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 9/14
2.2 Rozpo et a jeho erpání 2.2.1 Celkové zhodnocení pln ní rozpo tu Ú adu P ehled pln ní rozpo tu (s uvedením pen ních údaj v tisících K ) je uveden v Tabulce 7. Ukazatel Skute nost 2008 Schválený rozpo et 2009 Upravený rozpo et 2008 Skute nost 2008 Pln ní uprav. rozpo tu v % P íjmy celkem 0,33 2,0 2,0 72,00 3,604,83 Výdaje celkem 9,709,00 8,501,00 17,838,00 17,628,36 98,82 B né výdaje 9,709,00 8,501,00 17,838,00 17,628,36 98,82 Investi ní výdaje 0 0 0 0 0 Tab. 7: P ehled pln ní rozpo tu V pr b hu roku 2009 Ú adu provedl deset rozpo tových opat ení; dal í ty icet t i rozpo tová opat ení byla provedena jako p esun v rámci rozpo tu organizace. Rozpo et platových výdaj Ú adu byl zvý en o ástku 2 027 tisíc K, a to rozpo tovým opat ením MPSV. Tyto prost edky byly ur eny pro trvalé navý ení po tu funk ních míst Ú adu o 5 osob p evodem 2 funk ních míst z eské správy sociálního zabezpe ení, 1 funk ního místa z ú adu práce a 2 funk ních míst ze Státního ú adu inspekce práce. Z této ástky bylo 300 tisíc K ur eno na úhradu ostatních plateb za provedenou práci k zaji t ní ú asti dal ích odborník p i e ení slo itých p ípad a k zabezpe ení realizace spisového systému. Dále byl rozpo et navý en rozpo tovým opat ením MPSV o ástku 820 tisíc K ; finan ní prost edky byly ur eny na pokrytí v cných výdaj. Dal ím rozpo tovým opat ením MPSV byly posíleny v rozpo tu Ú adu prost edky b ných výdaj o ástku 130 tisíc K, z toho 120 tisíc K na tvorbu webových str ánek, tvorbu jednotného desi gnu Ú adu v etn odpovídajících manuál a 10 tisíc K na poho t ní p i pracovním setkání Ú adu s orgány sociáln -právní ochrany. K dal ímu navý ení prost edk na b né výdaje Ú adu do lo rozpo tovým opat ením MPSV o ástku 1 584 tisíc K. Tyto prost edky byly pou ity na úhradu rozdílu nájemného v prostorách nového sídla, k po ízení nábytku a k pokrytí náklad na st hování. Dal í prost edky ur ené na úhradu závazk, které vznikly v minulosti a nebyly doposud e eny, nebo vznikly v d sledku nutnosti e ení akutních provozních problém v innosti Ú adu, byly do rozpo tu Ú adu p evedeny rozpo tovým opat ením MPSV, a to v ástce ve vý i 1 250 tisíc K. Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 10/14
Rozpo tovým opat ením MPSV do lo do rozpo tu Ú adu k p evodu ástky 193 tisíce K, která byla ur ena k úhrad náklad jazykových mutací webových stránek, na jazykové vzd lání zam stnanc a k navý ení limitu na poho t ní a dary. Rozpo et Ú adu byl rozpo tovým opat ením MPSV navý en o ástku 1 900 tis. K ur enou na nákup progr amového vybavení ke z ízení spisové slu by. K poslednímu navý ení rozpo tu ú ad Ú adu do lo rozpo tovým opat ením MPSV k nákupu literatury, resp. pro vybavení knihovny Ú adu. B hem roku 2009 do lo také ke dv ma rozpo tovým opat ením, kterými dochází pouze k p esunu výdajových prost edk. Jeden p esun byl u ástky 8 tisíc K z polo ky povinného pojistného na sociální zabezpe ení a p ísp vek na státní politiku zam stnanosti na náhradu platu za dobu do asné pracovní neschopnosti nebo karantény, ke druhému p esunu prost edk ve vý i 423 tisíce K do lo z prost edk na platy ve prosp ch ostatních plateb za provedenou práci. 2.3 erpání rozpo tových prost edk v jednotlivých tvrtletích Rozpo et Ú adu byl erpán v pr b hu roku s ur itými výkyvy, a to s p ihlédnutím k postupnému zavád ní optimaliza ních a stabiliza ních opat ení Ú adu a také s ohledem na posílení rozpo tu Ú adu k provedení t chto opat ení v závislosti na vývoji ve ejných financí a ve druhé p li roku. Tento vývoj prezentuje tabulka 8. Ukazatel I. tvrtletí II. tvrtletí III. tvrtletí IV. tvrtletí Výdaje celkem 11,29% 29,43% 45,60% 98,82% B né výdaje 11,29% 29,43% 45,60% 98,82% Invest.výdaje 0 0 0 0 Tab. 8: Pr b h erpání rozpo tu 2.4 Rozpo tové p íjmy a výdaje 2.4.1 Rozpo tové p íjmy Pro rok 2009 byl Ú adu stanoven rozpo et p íjm ástkou 2.000,-- K. K 31. 12. 2009 inily p íjmy Ú adu 72.097,-- K, co bylo v rozhodující mí e ovlivn no prodejem pro Ú ad nepot ebného majetku v souvislosti se st hováním. Uvedený majetek, zejména nábytek, se nepoda ilo umístit v jiných organiza ních slo kách státu, a proto byl na základ znaleckého posudku prodán zejména do oblasti ve ejného vysokého kolství. Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 11/14
2.4.2 Rozpo tové výdaje Upravený rozpo et Ú adu inil 17 838 tisíc K. Jeho kone ná vý e byla v rozhodující mí e ovlivn na st hováním Ú adu a po ízením komplexního informa ního systému, e ícího rovn problematiku spisové slu by. V obou p ípadech lo o mimo ádné jednorázové údaje, které nebudou v dal ím období opakovány. Kone ná vý e rozpo tu byla rovn ovlivn na nár stem po tu zam stnanc, kterým bylo e eno nezbytné personální posílení Ú adu. 2.5 Vnit ní a vn j í kontroly Ve dnech 21. a 28. 1. 2009 byla na základ písemného pov ení, vydaného editelkou odboru interního auditu a kontroly MPSV, provedena mimo ádná ve ejnosprávní kontrola, realizovaná kontrolními zam stnanci odboru ekonomického a odboru interního auditu a kontr oly MPSV. Kontrolní innosti byly provád ny postupn podle odborné p íslu nosti jednotlivých len kontrolní skupiny a kontrolní zji t ní byla zpracována do spole ného výstupu uspo ádaného podle obsahu zji t ní. Záv ry z této kontroly byly p edm tem projednání kolegiem ministra práce a sociálních v cí dne 26. února 2009, na základ kterého byla p ijata Instrukce nám stka ministra. 5/2009 o ustanovení pracovního týmu pro stabilizaci Ú adu. Sou ástí instrukce byla i opat ení s pr b nými i konkrétními termíny. Pln ní takto stanovených úkol se posléze projevilo v jednotlivých rozpo tových opat eních, kterými byly v pr b hu roku vytvá eny podmínky pro napln ní p ijatých opat ení (viz vý e). Dal í kontrolou byla ve ejnosprávní kontrola Finan ního editelství v Brn zam ená na hospoda ení v letech 2007 a 2008. Kontrola vyústila ve zpracování protokolu, ke kterému vyjád il Ú ad ve stanoveném termínu námitky, je byly zákonným postupem vypo ádány. 2.6 Hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a ú elnosti vynakládání výdaj Významným ukazatelem hospodárnosti je nákladovost na jednoho zam stnance, která je v uplynulých 5 letech násl edující. Jak je uvedeno v p edchozích díl ích bodech této kapitoly, rok 2009 je zatí en neopakovatelnými a jednorázovými vlivy a aktivitami, které ovlivnily výsledek hospoda ení roku. Jedním z t chto vliv je i úhrada náklad a realizace inností, které nebyly hrazeny v roce 2008, a tak významn ovlivnily i zvý ení nákladovosti v roce 2009. Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 12/14
Pro dal í období je mo no p edpokládat, také v souvislosti s p ijatými opat eními, dal í sni ování nákladovosti a zvy ování hospodárnosti innosti Ú adu. Vývoj nákladovosti na jednoho zam stnance je sumarizován v tabulce 9. Rok nákladovost na jednoho zam stnance 2009 322.164,-- K 2008 227.232,-- K 2007 289.572,-- K 2006 285.312,-- K 2005 288.924,-- K Tab. 9: Nákladovost na jednoho zam stnance v letech 2005 a 2009 2.7 Údaje o výdajích na ú ast na mezinárodních konferencích a obdobných akcích nebo na jejich po ádání a o výdajích nebo nákladech na zahrani ní slu ební cesty Nejvy í míru erpání v této skupin výdaj vykázal Ú ad na polo ce cestovné, a to v nejv t ím objemu pro vnitrostátní slu ební cesty. Cestovné bylo poskytnuto také v souvislosti s následujícími zahrani ními pracovními cestami: - T. Vykydal a R. Janda ve dnech 27. a 31. 3. 2009 nav tívili spolupracující organizaci pro mezinárodní osvojení ve Spol kové republice N mecko, - S. Dostálová ve dnech 2. a 7. 11. 2009 nav tívila spolupracující orgány a organizace v Londýn, - M. Nováková se ve dnech 14. a 17. 10. 2009 zú astnila neformální konference úst edních evropských stát pro mezinárodní osvojení v Oslu, - M. Nováková se ve dnech 9. a 17. 11. 2009 zú astnila zasedání zvlá tní komise Haagské konference mezinárodního práva soukromého, - S. Kopecká se ve dnech 29. 11. a 1. 12.2009 zú astnila spole né konference Rady Evropy a Evropské komise k revizi Evropské úmluvy o osvojení d tí, - Dne 11. 12. 2009 se delegace zástupc Ú adu zú astnila pracovního setkání s Centrom pre medzinárodnoprávnú ochranu detí a mláde e v Bratislav. Ostatní finan ní prost edky byly pou ity na úhradu tuzemských slu ebních cest k ú asti p i jednáních u soud, k náv t vám kojeneckých ústav a d tských domov (zejména k výkonu asistence p i interakcích v agend mezinárodních adopcí) orgán sociáln právní ochrany a k ú asti na jednáních na Mi nisterstvu práce a sociálních v cí a dal ích úst edních orgán státní správy. Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 13/14
3 Záv re né hodnocení Rok 2009 se stal obdobím stabilizace Ú adu a vytvo ení základ pro jeho fungování podle princip nebyrokratické a efektivní ve ejné správy. Byly polo eny základy pro vytvo ení standardizovaných pracovních postup, které budou v roce 2010 prov ovány v praxi tak, aby mohly být na metodi cké úrovni kodifikovány. Brno 28. erven 2010 JUDr. Zden k K a p i t á n, Ph.D. editel Ú adu Zpráva o innosti Ú adu pro mezinárodn právní ochranu d tí v roce 2009 strana 14/14