Tyto okruhy jsou používány při státní závěrečné zkoušce studentů navazujícího studijního programu Mezinárodní vztahy na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, kteří zahájili své studium v akademickém roce 2016/17 a později. Státní závěrečná zkouška v navazujícím studijním programu Mezinárodní vztahy sestává z obhajoby diplomové práce, dvou povinných částí a jedné volitelné části (student volí mezi specializacemi Rozvojová studia a Evropská politická studia). Ve všech částech si student vylosuje jeden okruh. Celková doba trvání státní závěrečné zkoušky je maximálně 60 minut. Vzhledem k tematické šíři okruhů může komise určit, na která dílčí témata se student v rámci okruhu zaměří. OBHAJOBA DIPLOMOVÉ PRÁCE V rámci obhajoby diplomové práce student nejprve stručně (zpravidla 2 3 minuty) představí téma, cíle a závěry své diplomové práce. Poté jsou předneseny posudky vedoucího a oponenta diplomové práce, na jejichž obsah student reaguje. Členové komise mohou studentovi položit doplňující otázky týkající se obsahové i formální stránky diplomové práce. Celková doba obhajoby diplomové práce je přibližně 15 minut. STUDIJNÍ MATERIÁLY K PŘÍPRAVĚ NA STÁTNÍ ZÁVĚREČNOU ZKOUŠKU Jednotlivé okruhy státní závěrečné zkoušky tematicky vycházejí z obsahu konkrétních předmětů ve studijním plánu programu. Při přípravě na státní závěrečnou zkoušku by měl student vycházet ze znalostí a dovedností nabytých v jednotlivých předmětech a povinných studijních materiálů uvedených v Courseware u jednotlivých předmětů. Návaznost okruhů v jednotlivých částech na předměty ve studijním plánu je následující: KAP/MVNSZ Mezinárodní vztahy jako sociální věda KAP/TMV, KAP/SADP, KAP/STAT, KAP/GEG KAP/OMNSZ Oborový základ Mezinárodní vztahy KAP/AZPO, KAP/GRI, KAP/GSN, KAP/MEZB KAP/RNSZ Specializace Rozvojová studia KAP/UROZ, KAP/RPE, KAP/RRH, KAP/ARS, KAP/SRS KAP/EMNSZ Specializace Evropská politická studia KAP/VPE, KAP/RPE, KAP/REGE, KAP/ZBE 1
KAP/MVNSZ MEZINÁRODNÍ VZTAHY JAKO SOCIÁLNÍ VĚDA 1. Sociálně-vědní teorie moderního státu (Marx, Weber, Tönnies, Durkheim). 2. Systémová teorie státu (Rokkan, Tilly) a geopoliticko-systémový přístup (Wallerstein). 3. Modernizační teorie státu, teorie politického rozvoje (Huntington), imperialismus, světový systém. 4. Proměny státnosti v mezinárodním systému 20. a 21. století. Formování postmoderních států, vliv globalizace na podobu státnosti. 5. Rozdíly a prolínání mezi výzkumným designem, teorií, metodologií a metodami. Strategie výzkumu vzhledem k předpokladům o ontologii (roli) a epistemologii výzkumníka (dedukce a indukce). Paradigmata výzkumu (pozitivismus, interpretace a jejich vzájemný vztah). 6. Vědecké přístupy určující perspektivu výzkumníka. Behavioralismus, institucionalismus, racionalismus, konstruktivismus, feminismus. 7. Výzkumné přístupy v politologii určené pro výběr vhodné metody zkoumaného případu a pro práci s ním. Komparace a případové studie. Metody sběru dat dotazníky, rozhovory, pokročilá rešerše textů. 8. Metody zpracování dat I. Statistika a tvorba indexů, korelační analýza a regresní analýza. Vyhledávání dat, zdroje dat a jejich vizualizace. Základní pojmy a rozdíly mezi nimi (typy proměnných, medián, průměr, statistická chyba). 9. Metody zpracování dat II. Analýza textu, obrazu a audiovizuálních dat. Principy kódování, typy obsahových analýz a analýza audiovizuálních komplexů. 10. Geopolitika. Předpoklady a okolnosti formování disciplíny. Základní koncepty geopolitiky a jejich srovnání v klasických geopolitických teoriích (organická teorie, Mahan, Mackinder, Spykman, Haushofer). 11. Geopolitika a geostrategie v období studené války a v současnosti (de Seversky, Cohen, Meinig, Brzezinski, francouzská geopolitika, neoeurasianismus, kritická geopolitika). 12. Geopolitické aspekty zahraniční politiky tradičních mocností ve 20. století a současnosti (Spojené státy americké, Sovětský svaz/rusko, Francie, Spojené království, Japonsko, Německo). 13. Geopolitické aspekty zahraniční politiky nastupujících mocností (Čína, Rusko, Indie, Brazílie, Turecko, Írán a další). 14. Realismus a liberalismus. Postoje ke klíčovým tématům oboru (vývoj diskuzí o anarchii, aktérství, spolupráci a konfliktu v jednotlivých myšlenkových školách a jejich porovnání; Carr, Waltz, Walt, Anglická škola, Keohane, Nye, Ikenberry, Doyle a další). 15. Konstruktivismus a mezinárodní vztahy. Základní témata oboru prizmatem sociálního konstruktivismu s důrazem na pochopení proměny v přístupu k výzkumu i jeho předmětu oproti pozitivistickým přístupům (anarchie, stát, vznik konfliktu a spolupráce; Katzenstein, Adler, Buzan, Wendt a další). 16. Neomarxismus v mezinárodních vztazích a jím inspirované kritické přístupy. Základní témata oboru prizmatem přístupů inspirovaných neomarxismem s důrazem na pochopení odlišností od realismu a liberalismu (konflikt a jeho příčiny, hierarchie a anarchie systému, rozvoj, mezinárodní obchod; Wallerstein, Rosenberg, Cox). 17. Kritické a postmoderní přístupy k mezinárodním vztahům. Proměna vztahu k pravdě a objektivitě, vzestup marginálních témat (postkolonialismus, feminismus a další), nové přístupy k výzkumu (výzkum skrze praktiky, analýza diskurzu a další; Tickner, Ashley, Walker a další). 2
KAP/OMNSZ OBOROVÝ ZÁKLAD MEZINÁRODNÍ VZTAHY 1. Obor analýza zahraniční politiky. Vývoj oboru, předmět studia, vývoj pohledu na zahraniční politiku (definice, struktura, instituce, aktéři), různé teoretické perspektivy zahraniční politiky. 2. Aktéři a instituce zahraniční politiky. Státy a nestátní aktéři v zahraničních politikách (lobby, vojensko-průmyslový komplex, jedinci, nevládní organizace a další), vliv nestátních aktérů na tvorbu a výkon zahraniční politiky, demokratizace zahraniční politiky. 3. Nástroje tvorby a výkonu zahraniční politiky I. Nástroje měkké moci. Veřejná diplomacie (včetně kulturní a sportovní diplomacie), vyjednávání, členství v mezinárodních organizacích, rozvojová spolupráce a další nástroje (výčet nástrojů a jejich charakteristika, demonstrace využití nástrojů v praxi). 4. Nástroje tvorby a výkonu zahraniční politiky II. Nástroje tvrdé moci. Nátlak, vojenské nástroje, vojenská intervence, sankce (výčet nástrojů a jejich charakteristika, demonstrace využití nástrojů v praxi). Mezinárodní podmínky využití nástrojů tvrdé moci. Dilemata v zahraniční politice (máslo vs. zbraně, obchod vs. lidská práva). 5. Regionální integrační procesy. Srovnání evropského integračního procesu s mimoevropskými integračními procesy dle následujícího schématu: historické okolnosti vzniku, charakter integrace, stupeň integrace, charakter aktérů, současné perspektivy. 6. Teorie regionálních integračních procesů. Nový a starý regionalismus, regionalizace a další teorie regionálních integračních procesů. 7. Globální vládnutí jako teoretický koncept. Geneze konceptu globálního vládnutí, globální vláda, globální vládnutí, globální demokracie (klíčoví autoři, kritika konceptu). 8. Mezinárodní a globální veřejné statky. Definice a příklady, správa mezinárodních veřejných statků. 9. Aktéři globálního vládnutí a správy globálních veřejných statků. Proměna postavení státu, úloha mezinárodních organizací, nevládní organizace, mezinárodní korporace a další soukromí aktéři. 10. Teoretický přístup ke studiu soudobého mezinárodního systému. Základní koncepty (mezinárodní systém, mezinárodní společnost, distribuce moci, pojetí moci v mezinárodních vztazích, polarita, hegemonie, vůdcovství, světová mocnost, regionální mocnost) a teorie vysvětlující (ne)stabilitu a proměnu mezinárodního systému. 11. Role tradičních a rostoucích mocností při udržování světového řádu. Zájmy, postavení a politika tradičních (status quo) mocností (Spojené státy americké, Rusko, evropské mocnosti a Evropská unie, Japonsko) a nových (rostoucích) mocností (Čína, Indie, Brazílie, Turecko, Indonésie, Jihoafrická republika a další) v soudobém mezinárodním systému. 12. Role a funkce Organizace spojených národů v mezinárodním systému 20. a 21. století. Vznik, vývoj, struktura, cíle, ideály a reálné fungování Organizace spojených národů, příklady úspěchů a neúspěchů. 13. Role Organizace spojených národů v řešení konfliktů a budování mezinárodního míru v mezinárodním systému 20. a 21. století. Nástroje řešení konfliktů, možnosti vymáhání dodržování pravidel mezinárodního systému a trestání agresorů, mírové řešení sporů, sankce, peacekeeping a peacebuilding (včetně příkladů využití jednotlivých nástrojů v praxi). 14. Konceptualizace bezpečnosti v oboru mezinárodní vztahy. Bezpečnost optikou různých teoretických perspektiv v mezinárodních vztazích, konceptualizace bezpečnosti ve vztahu k tzv. referenčním objektům a zdrojům hrozeb (demonstrace na příkladu environmentální bezpečnosti). 3
15. Proměny charakteru ozbrojených konfliktů a trendy v jejich výskytu od 60. let 20. století. Databáze ozbrojených konfliktů a problém zkoumání ozbrojených konfliktů (definice, konceptualizace, aktéři, pozorovatelné indikátory). 16. Vývoj přístupů k postkonfliktní rekonstrukci v oboru mezinárodní vztahy a v praxi. Sektory, nástroje a aktéři rekonstrukce, dilemata rekonstrukce. 4
KAP/RNSZ ROZVOJOVÁ STUDIA 1. Od kolonialismu k rozvoji. Dopady kolonialismu v mimoevropském světě, vznik rozvojového světa, ideové kořeny rozvojové problematiky, rozvojová studia a předmět jejich zájmu, možnosti měření rozvoje, indikátory rozvoje. 2. Klasické teorie rozvoje a jejich praktické naplňování. Klasická ekonomie, teorie modernizace, neoliberalismus, Millennium Development Goals a Sustainable Development Goals (kritika konceptů a důsledky pro rozvojový svět). 3. Kritické teorie rozvoje a jejich praktické naplňování. Teorie závislosti, škola třetího světa, teorie světového systému, postkolonialismus a postrozvoj, (kritika konceptů a důsledky pro rozvojový svět). 4. Rozvojové strategie velkých mezinárodních donorů. Analýza Spojených států amerických, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve vztahu k rozvojové pomoci, kritika a slabá místa jejich činnosti. 5. Rozvojová agenda v politice Evropských společenství a Evropské unie. Formování rozvojové tématiky v agendě Evropských společenství, zámořské vazby Evropských společenství s mimoevropským světem, skupina ACP, politika rozvoje v agendě Evropské unie, institucionální zázemí rozvojové politiky Evropské unie, evropská politika sousedství. 6. Rozvojová spolupráce starých členských států Evropské unie. Rozvojová spolupráce zemí Evropské unie do roku 2004, vliv Evropské unie na rozvojové politiky starých členských států, principy, prioritní témata. 7. Evropeizace rozvojové spolupráce nových členských států. Rozvojová spolupráce zemí Evropské unie po roce 2004 (kromě České republiky), vliv Evropské unie na rozvojové politiky nových členských států, principy, prioritní témata. 8. Rozvojová spolupráce Československa a České republiky. Československo a rozvojový svět, vazby s mimoevropským světem, vstup do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jeho důsledky pro rozvojovou pomoc, koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, aktéři rozvojové spolupráce, principy, prioritní témata. 9. Noví donoři v mezinárodní rozvojové spolupráci. Klasifikace nových donorů, charakter a specifika rozvojové pomoci nových donorů, analýza ODA vybraných zemí (Čína, Indie, Brazílie a arabské státy). 10. Typologie zemí rozvojového světa. Nejméně rozvinuté země, malé ostrovní státy, možnosti měření a klasifikace rozvojových zemí, mezinárodní zadluženost, HIPC a kritika oddlužení. 11. Chudoba jako primární problém rozvojového světa. Definování chudoby a možnosti jejího měření, demonstrace vztahu mezi chudobou a dalšími vybranými problémy (podvýživa, degradace životního prostředí, gender, demokratizace a slabá státnost) na zadaném regionu (Asie, Afrika, Latinská Amerika, Oceánie). 12. Konceptualizace nových mocností a vymezení souvisejících pojmů (BRICS, VISTA, MINT, IBSA a jiné skupiny nových mocností). 13. Jiho-jižní spolupráce a role nových mocností. Vývoj konceptu jiho-jižní spolupráce, cíle a priority, příklady. 14. Země BRICS v mezinárodním systému (rozvojová pomoc, ekonomické vztahy, působení v institucích mezinárodního systému). 15. Další nové mocnosti (kromě BRICS) v mezinárodním systému. Indonésie, Turecko, Mexiko, Nigérie, Írán a země OPEC (rozvojová pomoc, ekonomické vztahy, působení v institucích mezinárodního systému). 5
KAP/EMNSZ EVROPSKÁ POLITICKÁ STUDIA 1. Zákonodárná moc v politickém systému Evropské unie. Procesy tvorby právních předpisů Evropské unie. Reprezentace zájmů a formování koalic v zákonodárných orgánech Evropské unie. 2. Výkonná a soudní moc v politickém systému Evropské unie. Role a činnost orgánů v rámci výkonné a soudní moci. Kontrola výkonu delegovaných pravomocí (komitologie). Typy řízení u Soudního dvora Evropské unie a jejich politický význam. 3. Proces tvorby veřejných politik v Evropské unii (charakteristiky jednotlivých fází procesu tvorby veřejných politik). Modely tvorby veřejných politik v Evropské unii. 4. Veřejné politiky Evropské unie. Přehled typů pravomocí. Uplatnění principů subsidiarity a proporcionality. Vnitřní trh jako jádro ekonomické integrace (způsoby formování vnitřního trhu, podstata vnitřního trhu). 5. Rozvojová agenda v politice Evropských společenství a Evropské unie. Formování rozvojové tématiky v agendě Evropských společenství, zámořské vazby Evropských společenství s mimoevropským světem, skupina ACP, politika rozvoje v agendě Evropské unie, institucionální zázemí rozvojové politiky Evropské unie, evropská politika sousedství. 6. Rozvojová spolupráce starých členských států Evropské unie. Rozvojová spolupráce zemí Evropské unie do roku 2004, vliv Evropské unie na rozvojové politiky starých členských států, principy, prioritní témata. 7. Evropeizace rozvojové spolupráce nových členských států. Rozvojová spolupráce zemí Evropské unie po roce 2004 (kromě České republiky), vliv Evropské unie na rozvojové politiky nových členských států, principy, prioritní témata. 8. Rozvojová spolupráce Československa a České republiky. Československo a rozvojový svět, vazby s mimoevropským světem, vstup do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jeho důsledky pro rozvojovou pomoc, koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, aktéři rozvojové spolupráce, principy, prioritní témata. 9. Evropa a regiony. Role regionů v evropské politice. 10. Regionální politika EU. Vývoj, struktura, instituce, aktéři. 11. Regionalizace a regionalismus ve vybraných státech Evropské unie (Itálie, Španělsko, Belgie, Německo, Česká republika a další). 12. Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie. Formování, instituce, nástroje, rozhodovací procesy. 13. Zahraniční politika Evropské unie vůči světovým mocnostem, sousedním státům a mezinárodním organizacím. 14. Evropeizace zahraničních a bezpečnostních politik členských států Evropské unie. Koncept evropeizace a zahraniční a bezpečnostní politiky. Srovnání evropeizace zahraničních a bezpečnostních politik starých a nových členských států. 15. Společná bezpečnostní a obranná politika. Formování, instituce, nástroje a procesy. Vojenská a civilní dimenze. 6