Estimation of Temperature of Coal Thermal Alteration in Inert Atmosphere

Hutnické listy č.1/1, roč. LXIII paliva, koksárenství Odhad teploty tepelné alterace uhlí v inertní atmosféře Estimation of Temperature of Coal Thermal Alteration in Inert Atmosphere Prof. Ing. Zdeněk Klika, CSc., Ing. Lucie Krejčíčková, Ing. Jiřina Vontorová, Ph.D., Mgr. Lucie Bartoňová, Ph.D., Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Laboratorními experimenty bylo potvrzeno, že jak odraznost vitrinitu, tak obsah prchavé hořlaviny V se mění s teplotou t a dobou teplelné alterace uhlí τ v inertním prostředí. Vztahy mezi a t na jedné straně a mezi V a t na druhé straně mají pro konstantní dobu teplelné alterace uhlí τ monotónní charakter. Bylo zjištěno, že na hodnoty parametrů a V má podstatně větší vliv teplota než doba alterace. Za použití programu QC expert, s použitím polynomu druhého stupně, byly z laboratorbních pokusů vyčísleny regresní vztahy mezi teplotou t a parametrem a mezi teplotou t a parametrem V pro vybrané doby ohřevu 1, 4 a 1 hodin. Tyto regresní vztahy mohou být využity v rozmezí teplot mezi cca 3 až 11 C pro odhad teploty alterace uhlí v inertním prostředí. Výsledky ukázaly, že pro odhad teploty jsou vhodnější regresní vztahy mezi odrazivostí vitrinitu a teplotou t. Laboratory experiments focused on coal heating in inert nitrogen atmosphere were performed in order to find the relation between the vitrinite reflectance and the temperature t and/or time τ of coal heating. The similar experiments were also performed for volatile combustible matter V. For this non-altered bituminous coal with ash content about 4 %, volatile matter about 3 % and mean reflectance of vitrinite.88 % were used. Organic matter of this coal consists of % of vitrinite, 43 % of inertinite (fusinite, semifusinite, micrinite, less macrinite and inertodetrinite) and % of liptinite group (namely sporinite). These macerals form banded texture of coal. Banded fusinite tissue is mineralized by small amount of pyrite and siderite (less then. %). This bituminous coal was heated in inert atmosphere and relations between parameters and t and parameters V and t for various constant time interval of thermal heating were determined. The temperature varied from 1 to o C and time from 1 hr to 1 hrs. Mean reflectance of vitrinite was practically constant up to 3-3 o C not depending on time of heating, while volatile matter in the same temperature interval was already changing. It was found out that parameters and V were affected more significantly by the temperature than by time of thermal alteration. Using QC Expert the second-degree polynomial regression equations between the temperature t and parameter and between the temperature t and parameter V were ulated for selected heating time intervals of 1, 4 and 1 hours. These regression equations can be used for temperature interval of 3-11 C for the estimation of temperature of coal alteration in inert atmosphere. The results showed that for the temperature estimation the relation between vitrinite reflectance and temperature t more suitable than relation between volatile combustible matter V and temperature t. 1. Úvod Uhlí vystavené exogenním podmínkám může interagovat se vzdušným kyslíkem a vodou za vzniku oxidovaného uhlí (a), zatímco uhlí vystavené endogenním podmínkám bývá alterováno termicky (b). V prvním případě (a) se jedná o uhelné sloje, které vycházejí na povrch, nebo přímo povrchové či podpovrchové sloje. V hornoslezské černouhelné pánvi jsou v blízkosti nebo na kontaktu s pestrými vrstvami černouhelné sloje, které v dávné minulosti zřejmě vyhořely [1] a nebo v současnosti podléhají důlním záparům []. Do této skupiny náleží i uhelné odvaly [3, 4]. Uhlí vystavené exogenním podmínkám podléhá

Hutnické listy č.1/1, roč. LXIII pozvolné oxidaci za uvolněného tepla, které se obvykle snadno převádí do okolního prostředí, a proto je teplota takto zapařeného uhlí poměrně nízká []. V případě, že převod tepla ze zapařeného uhlí do okolního prostředí je malý, teplota uhlí se zvyšuje a v prostředí, v kterém je dostatečné množství kyslíku, může dojít až k jeho samovznícení. V druhém případě (b) se jedná o tepelnou alteraci za vyšších teplot, ke které dochází v prostředí bez kyslíku. Toto uhlí může být zahřáto z endogenního zdroje, kterým může např. být teplo z magmatických žilných intruzí [6, 7], nebo převzaté z okolního hořícího uhlí [1, 3]. Toto uhlí pak může být metamorfováno až na polokoks nebo koks [3, 4]. Tomuto procesu se blíží průmyslová výroba koksu. Je celkem velmi dobře známo, že se změnou intenzity tepelné a oxidační alterace uhlí dochází ke změně parametrů charakterizujících uhelnou hmotu. Jsou to zejména odraznost vitrinitu ( ), obsah prchavé hořlaviny (V ) a změna chemického složení těkavých prvků (zejména C, H, O). Například odraznost vitrinitu se při zahřívání vzorku uhlí na vyšší teplotu zvyšuje a hodnoty prchavé hořlaviny se snižují [8, 9]. Mezi charakteristikami různě tepelně alterovaných vzorků uhlí existují vysoké korelační závislosti, např. [1, 11], ovšem korelace těchto charakteristik s teplotou ohřevu uhlí studována nebyla. Cílem této práce je určit regresní a korelační vztahy mezi: a), teplotou (t) a dobou ohřevu uhlí (τ) a mezi: b) V, teplotou (t) a dobou ohřevu uhlí (τ). Tyto vztahy navržené s použitím laboratorních dat by pak mohly být použity pro odhad teploty tepelně alterovaného uhlí z oblasti pestrých vrstev, uhlí z kontaktu s magmatickými intruzemi a uhlí z hořících uhelných odvalů.. Vzorky uhlí, laboratorní zařízení a metody Černé uhlí (vzorek 1) bylo použito jako výchozí vzorek pro laboratorní tepelnou alteraci při teplotách 1 C a různé době ohřevu. Tento vzorek pochází z uhelné sloje 1 (Důl Lazy). Tepelně alterované vzorky uhlí jsou označené 1/1 až 1/, podle teploty alterace 1 až C. Pro tuto alteraci byl vzorek uhlí (vzorek 1) upraven na velikost zrna, 1, mm. Vzorky byly zahřívány na příslušnou teplotu po dobu 1, 4 a 1 hodin v trubkové peci v inertní atmosféře N. Doba ohřevu vzorků byla měřena až po zahřátí pece na příslušnou teplotu. Uhelná petrografie byla studována za použití Labophot NIKON microskopu. Střední odraznost (reflektance) vitrinitu ( ) byla stanovena reflexní technikou s použitím kalibračního standardu GGG (optické sklo s reflektancí 1, %). Obsah popela A d byl stanoven podle ČSN ISO 1171 a obsah prchavé hořlaviny V podle ČSN ISO 6. Obsah popela je vztažen k vysušenému uhlí (A d ) a obsah prchavé hořlaviny k celkové hořlavině obsažené v uhlí (V ). 3. Výsledky měření Nealterované černé uhlí (vzorek 1), které bylo použito pro laboratorní termickou alteraci v inertní dusíkové atmosféře, má obsah popela cca 4, %, prchavou hořlavinu cca 3 % a průměrnou reflektanci vitrinitu,88 %. Organická hmota tohoto uhlí obsahuje % vitrinitových macerálů, 43 % macerálů inertinitové skupiny (fusinitu, semifusinitu, micrinitu, méně pak makrinitu a inertodetrinitu) a % macerálu liptinitové skupiny (zejména sporinitu). Tyto macerály tvoří páskovanou texturu uhlí. Textura fusinitových tkání je mineralizována velmi malým množstvím pyritu a sideritu (méně než, %). V tabulce 1 jsou uvedeny základní charakteristiky uhlí laboratorně zahřátých na teploty 1 až o C po dobu 1 hodiny. Tab. 1 Charakteristiky laboratorně zahřátého uhlí (vzorek 1) na teploty 1 až C po dobu 1 hod. v innertní atmosféře. Tab. 1 Characteristics of coal (sample 1) laboratory heated at temperature 1 - C for 1 hour in inert atmosphere. č. vzorku t A d V C [hm. %] [%] 1/1 1 3,9 1/ 4,84 1/3 3 4,11 1/,47 1/,88 1/ 6,4 1/,78 1/,79 9,37 7,3 8,8,7 8,6 3,,87,17 11,44 -,4 6,47,9,91,94 1,16 1,98 3,31,74,17 3,9 4,6-4,4,99,48,4,3 -,3 Výsledky laboratorně zahřátých vzorků po 4 a po 1 hodinách jsou pak uvedeny spolu s vypočtenými daty v následujících tabulkách. 6

Hutnické listy č.1/1, roč. LXIII 3.1 Změny odrazností vitrinitu a těkavé hořlaviny se změnou teploty Vztahy mezi hodnotami anebo V na teplotě a době ohřevu byly studovány za použití laboratorních dat charakterizujících uhlí po jejich ohřevu. Závislost odraznosti vitrinitu a obsahu těkavé hořlaviny na laboratorní teplotě jsou znázorněny na obr. 1. Závislosti jsou provedeny s použitím dat uvedených v tabulce 1. Obě charakteristiky a V jsou silně závislé na teplotě ohřevu [1]. Odraznosti vitrinitu (obr. 1A) se prakticky nemění v teplotním rozmezí od to 3 C. Maximální vzrůst lze pozorovat od teploty cca C do C a pak se směrnice této závislosti zase snižuje. Tento trend byl pozorován i jinými autory [13, 14]. Zcela opačný trend má závislost mezi V a teplotou ohřevu (obr. 1B). Stejně jako u, je hodnota V při 1 hodině ohřevu uhlí přibližně konstantní až do teploty cca C a pak, při vyšších teplotách, začíná prudce klesat. Při teplotě nad C se tento pokles začíná zase zmenšovat. Analogické závislosti, jako jsou uvedeny na obr 1 pro ohřev po dobu 1 hodiny, lze pozorovat pro obě charakteristiky po zahřívání uhlí na teplotu po dobu 4 a 1 hodin. Pouze hodnoty V při delší době zahřátí než 1 hodina nejsou v intervalu do teploty cca o C konstantní, ale pro námi měřené časové intervaly 4 a 1 hodin se zvyšují. Ro[%] V [%] Obr. 1 7 6 4 3 1 A 1 3 3 1 1 1 Závislost odraznosti vitrinitu (A) a obsahu těkavé hořlaviny V (B) na teplotě ohřevu t pro 1 hod. laboratorní ohřev uhlí (vzorek 1). B Fig. 1 Dependence of vitrinite reflectance (A) and volatile combustible V (B) on the heating temperature t for 1-hour laboratory coal heating (sample 1). 3. Změny odrazností vitrinitu a těkavé hořlaviny s časem Vztahy mezi hodnotami a nebo V na době ohřevu byly studovány za použití laboratorních dat (tabulky, 3 a 4) charakterizujících uhlí po jejich ohřevu při různých teplotách. Tyto závislosti jsou znázorněny na obr.. Obě charakteristiky a V jsou podstatně méně závislé na době ohřevu, než tomu bylo v předchozím případě u jejich závislosti na teplotě ohřevu. U obou hodnot ( a V ) je pravděpodobné, že při mnohem delší době ohřevu se jejich hodnoty již nebudou podstatněji měnit. Při teplotách pod o C se hodnoty V při delší době zahřátí než 1 hodina pro námi měřené časové intervaly 4 a 1 hodin zvyšují a nelze je využít pro odhad teploty. Ro [%] V [%] Obr. Fig. 7 6 4 3 1 A 1 3 1 1 B τ [hod] 1 τ [hod] C C C C C 3 C 3 C C C C C C Závislost odraznosti vitrinitu (A) a obsahu těkavé hořlaviny V (B) na době ohřevu vzorku uhlí (vzorek 1) při různých teplotách. Dependence of vitrinite reflectance (A) and volatile combustible V (B) on the heating time interval (sample 1) for different temperatures. Protože u obou charakteristik a V dochází v teplotním rozmezí nad C k intenzivním změnám (i když mají opačný trend), nabízí se možnost jejich využití pro odhad teploty tepelné alterace. 7

Hutnické listy č.1/1, roč. LXIII 3.3 Regresní vztahy pro závislosti odrazností vitrinitu a těkavé hořlaviny na teplotě při konstantní době ohřevu uhlí Data z tabulek 4 pro teplotu o C a vyšší byla zpracována programem QC expert s použitím polynomu druhého stupně. Regresní rovnice mají obecný tvar : = a t + b t+ (1) 1 1 c1 V a + = () t + bt c Na základě vyčíslených koeficientů, program QC expert umožňuje z rovnic (1) a () rovněž výpočet teplot. S využitím hodnot byla z rovnice (3) vypočtena teplota t ( R ) : o 1 1 1 1 b + b 4 a ( c Ro ) t ( Ro ) =, (3) a1 a s využitím hodnot V byla z rovnice (4) vypočtena teplota t ( V ) t b + b 4 a ( c V ) ( V ) = (4) a Ohřev 1 hod. Regresní závislosti vypočtené z rov. (1) a rov. () pro dobu ohřevu 1 hodina (tabulka ) jsou znázorněny na obr. 3A a obr. 3B. Pásy spolehlivosti jsou vyznačeny červeně. Vypočtené regresní rovnice (1) a () pro jednohodinový ohřev vzorku uhlí 1 jsou: 6 = 8,.1 t +,117t 6,1946, r =,993 () 4 V = 1,1.1 t,38t+ 9,98, r =,997 (6) Hodnoty r jsou korelační koeficienty k vypočteným regresním rovnicím () a (6). Obr. 3 Regresní závislosti mezi: A) naměřenou odrazností vitrinitu () a teplotou ohřevu (t) vzorku 1 a mezi: B) obsahem prchavé hořlaviny (V ) a teplotou ohřevu (t) vzorku 1. (Doba ohřevu pro obě závislosti je 1 hodina). Fig. 3 Regression relations between: A) measured vitrinite reflectance () and heating temperature (t) of sample 1 and between: B) volatile combustible (V ) and heating temperature (t) of sample 1. (Heating temperature for both the curves is 1 hour). Vstupní data (laboratorní teplota, a V, stejně jako vypočtené hodnoty teplot t ( ) a t ( V ) ), jsou uvedeny v tabulce. Teploty byly vypočteny programem QC expert za použití rovnic (3) a (4). Tab. Tab. Naměřené (t) a vypočtené teploty t () a t (V ) ze vzorků (1/ až 1/) zahřátých po dobu 1 hodiny na teploty až C. Measured (t) and ulated temperatures t () and t (V ) from the samples (1/ - 1/) heated for 1 hour at - C. t t ( ) V t (V ) [ C] [hm. %] [ C] [hm. %] [ C] 1,16 414,87 394 - -,17 1,98 474 11,44 1 3,31 8,4 613 - - 6,47 9,17 76,74 69 4,6 7 - - 4,6 7 3,9 61,3 781 - -,48 83,99 76,3 781,4 7 Ohřev 4 hod. Regresní závislosti vypočtené z rov. (1) a rov () pro 4 hod. dobu ohřevu jsou znázorněny na obr. 4A a obr. 4B. Pásy spolehlivosti jsou vyznačeny červeně. Vypočtené 8

Hutnické listy č.1/1, roč. LXIII regresní rovnice (1) a () pro 4hodinový ohřev vzorku uhlí 1 jsou: = 1,64.1 t +,38t 9,174, r =,999 (7) 4 V =,19.1 t,313t+ 113,879, r =,9897 (8) Tab. 3 Tab. 3 Naměřené (t) a vypočtené teploty t () a t (V ) ze vzorků (1/ až 1/) zahřátých po dobu 4 hodin na teploty až C. Measured (t) and ulated temperatures t () and t (V ) from the samples (1/ - 1/) heated for 4 hours at C. t t ( ) V t (V ) [ C] [hm. %] [ C] [hm. %] [ C] - -,8 44 1,4 43,1 386 3, 491 8,39 37 - -,71 76 4,7 64 3,77 61,9 78 3,6 61 6,6 793 1,88 67 Ohřev 1 hod. Analogicky jako pro časové intervaly 1 a 4 hodin byly vypočteny regresní závislosti z rovnic (1) a () pro dobu ohřevu 1 hodin. Výsledné závislosti jsou znázorněny na obr. A a obr. B. Vypočtené regresní rovnice (1) a () pro ohřev vzorku uhlí 1 po dobu 1 hodin jsou: = 1,8.1 t +,39t 1,16, r = 1, (9) 4 V =,49.1 t,3491t + 1,31, r =,98 (1) Obr. 4 Regresní závislosti mezi: A) naměřenou odrazností vitrinitu () a teplotou ohřevu (t) vzorku 1 a mezi: B) obsahem prchavé hořlaviny (V ) a teplotou ohřevu (t) vzorku 1. (Doba ohřevu pro obě závislosti je 4 hodin). Fig. 4 Regression relations between A) measured vitrinite reflectance () and heating temperature (t) of sample 1 and B) volatile combustible (V ) and heating temperature (t) of sample 1. (Heating temperature for both the curves is 4 hour). Z koeficientů (a 1, b 1, c 1 ) v rovnici (7) byly, pro experimentální hodnoty vyčísleny teploty t ( ) za použití vztahu daného rovnicí (3). Analogicky z koeficientů (a, b, c ) v rovnici (8) a experimentálních hodnot V byly vypočteny z rovnice (4) teploty t (V ). Vstupní data (laboratorní teplota, a V ), stejně jako vypočtené hodnoty teplot t ( R ) a t ( V ), jsou uvedeny v tabulce 3. o 9

Hutnické listy č.1/1, roč. LXIII 9 A t () [ C] t (V) t (Ro) Obr. Regresní závislosti mezi: A) naměřenou odrazností vitrinitu () a teplotou ohřevu (t) vzorku 1 a mezi: B) obsahem prchavé hořlaviny (V ) a teplotou ohřevu (t) vzorku 1. (Doba ohřevu pro obě závislosti je 1 hodin). Fig. Regression relations between: A) measured vitrinite reflectance () and heating temperature (t) of sample 1 and between: B) volatile combustible (V ) and heating temperature (t) of sample 1. (Heating temperature for both the curves is 1 hours). Z koeficientů (a 1, b 1, c 1 ) v rovnici (9) byly pro experimentální hodnoty vyčísleny teploty t ( ) za použití vztahu daného rovnicí (3). Analogicky z koeficientů (a, b, c ) v rovnici (1) a za použití experimentálních hodnot V byly vypočteny z rovnice (4) teploty t (V ). Vstupní data (laboratorní teplota t, a V ), stejně jako vypočtené hodnoty teplot t ( R ) a t ( V ), jsou uvedeny v tabulce 4. o Tab. 4 Naměřené (t) a vypočtené teploty t () a t (V ) ze vzorků (1/ až 1/) zahřátých po dobu 1 hodin na teploty až C. Tab. 4 Measured (t) and ulated temperatures t () and t (V ) from the samples (1/ - 1/) heated for 1 hours at C. t t ( ) V t (V ) [ C] [hm. %] [ C] [hm. %] [ C] 1,36 3,8 39 3,3 6,7 36 4,91 98,96 88 6, 73,3 6 7,6 798 1,1 631 3.4 Porovnání vypočtených a laboratorních teplot alterace uhlí Na obr. 6 jsou porovnány vypočtené teploty t ( ) a t (V ) pro dobu ohřevu 1 hodina (obr. 6A), dobu ohřevu 4 hodin (obr. 6B) a dobu ohřevu 1 hodin (obr. 6C). t () [ C] t () [ C] Obr. 6 Fig. 6 3 3 9 9 B 3 3 9 9 C t (V) t (Ro) 3 3 9 t (V) t (Ro) Závislost mezi vypočtenou (t ) a naměřenou laboratorní teplotou alterace (t). Doba ohřevu 1 hod (obr. A), doba ohřevu 4 hod. (obr. B) a doba ohřevu 1 hod. (obr. C). Relation between ulated (t ) and measured temperature of laboratory alteration (t). Heating time interval was 1 hour (Fig. A), 4 hours (Fig. B) and 1 hours (Fig. C). V tabulce jsou uvedeny vypočtené regresní vztahy mezi vypočtenými t ( ) a t (V ) a naměřenými teplotami (t) pro různé doby ohřevu. Z vypočtených dat je zřejmé, že teploty t ( ) jsou v podstatě shodné s laboratorními hodnotami (t), zatímco t (V ) jsou vždy nižší. Černě tečkovaná spojnice (obr A, B a C) ukazuje shodu mezi vypočtenou a experimentálně stanovenou teplotou (t = t). Jak je patrno z obr. A, B a C, negativní odchylky ve vypočtených hodnotách t (V ) oproti laboratorně stanovené teplotě se zvyšují s dobou ohřevu. 1

Hutnické listy č.1/1, roč. LXIII Tab. Regresní vztahy mezi vypočtenými t () a nebo t (V ) a naměřenými teplotami (t). Tab. Regression relations between ulated t () and/or t (V ) and measured temperatures (t). τ (hod) 1 4 1 3. Diskuze Regresní rovnice Kor. koef. (r) t ( ) =,9969 t +,37,987 t (V ) =,8374 t + 79,946,983 t ( ) =,996 t +,1,9989 t (V ) =,6913 t + 148,1,946 t ( ) =,9991 t +,487,9999 t (V ) =,488 t +,11,978 Pro krátkodobé termické pochody, jakým je např. průmyslové koksování uhlí, jsou vhodné regresní vztahy pro 1 4 hodinový ohřev, zatímco pro odhad teplot přírodních procesů, jakými je např. hoření uhlí v uhelných odvalech, vznik polokoksů nebo koksů vzniklých na kontaktu uhlí s magmatickými intruzemi, bude zřejmě vhodnější regrese pro 1 hodin Je tomu tak proto, že doba ohřevu těchto přírodně alterovaných vzorků je obvykle velmi dlouhá (měsíce, roky). Jak lze odvodit z charakteru závislostí znázorněných na obr. 1 a, bude odečtena teplota z křivek A (pro ) i B (pro V ) a pro ohřev po dobu 1 hodin zřejmě maximálně možnou odhadnutou teplotou. Je tomu tak proto, že se zvyšujícím se časem ohřevu se hodnoty zvětšují (viz obr.a), tj. pro danou hodnotu odpovídající neznámému tepelně alterovanému vzorku bude příslušet spíše teplota tepelné alterace menší než je teplota odpovídající regresní závislosti pro 1 hodin. Zcela analogicky se zvyšující se dobou ohřevu se hodnoty V zmenšují (viz obr. B), tj. pro danou hodnotu V odpovídající neznámému tepelně alterovanému vzorku bude příslušet spíše teplota tepelné alterace menší než je teplota odpovídající regresní závislosti pro 1 hodin. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že laboratorní experimenty byly provedeny s velmi malým zrnem vzorku uhlí. U uhlí uloženého v uhelných slojích lze očekávat, vzhledem k jeho kusovitém charakteru, že naměřené hodnoty pro kusové vzorky mohou být o něco nižší a naopak hodnoty V opět o něco vyšší než ty, které byly naměřeny v laboratoři pro velikost zrna, 1 mm. To by pak znamenalo, že křivky pro 1hodinovou alteraci poskytují poměrně dobrý odhad teploty pro vzorky zahřáté po poměrně dlouhou dobu (měsíce až roky). 4. Závěr Laboratorními experimenty bylo ověřeno, že jak odraznost vitrinitu ( ) tak obsah prchavé hořlaviny (V ) reagují na teplotu alterace (t). Vztahy mezi a t a mezi V a t mají monotónní charakter a v rozmezí teplot mezi cca 3 až 9 C mohou být využity pro odhad teploty alterace. Za tímto účelem byly odvozeny regresní vztahy, které umožňují u vzorku uhlí, které bylo teplotně namáháno, odhadnout z parametru teplotu t ( ) anebo z parametru V teplotu t (V ). Kritické posouzení vypočtených teplot ukázalo, že pro odhad této teploty je vhodnější vypočtená teplota t ( ) za použití parametru než t (V ) vypočtená z V. Navržený způsob výpočtu teploty bude ověřen v následující práci zabývající se shodou s reálně naměřenými nebo odhadnutými teplotami u vzorků koksů pocházejících z koksovny, vzorků uhlí z okolí pestrých vrstev, vzorků uhlí z kontaktu s magmatickými intruzemi a z vyhořelých důlních odvalů. Práce vznikla v rámci řešení projektu Interviron B668 za finanční podpory Národního programu výzkumu II. Literatura [1] KLIKA, Z., KOZUBEK, E., MARTINEC, P., KLIKOVÁ, CH., DOSTÁL, Z. Mathematical modeling of bituminous coal seams burning contemporaneously with the formation of a variegated beds body. International Journal of Coal Geology. 4, vol. 9, no. 1-, s. 137-11. [] TARABA, B. Nízkoteplotní oxidace a samovzněcování uhelné hmoty. Ostravská universita, Ostrava 3, 11 s. [3] MISZ, M., FABIAŇSKA, M., ĆMIEL, S. Organic components in thermally altered coal waste: Proliminary petrographic and geochemical investigations. International Journal of Coal Geology 7, vol. 71, no. 4, s. 4-44. [4] URBAŇSKI, J. Technical Recultivation of Mine Waste Dumps with Particular Consideration of Fire Protection. Training Materials. The Association of Mining Engineers and Technics. Katowice (in polish). 1983, 61 s. [] COPARD, Y., DISNAR, J.R., BECQ-GIRAUDON, J.F., LAGGOUN-DÉFARGE, F. Erroneous coal maturity assessment caused by low temperature oxidation. International Journal of Coal Geology 4, vol. 8, no. 3, s. 171-18. [6] AMIJAYA, H., LITTKE, R. Properties of thermally metamorphosed coal from Tanjung Enim, Area, South Sumatra Basin, Indonesia with special reference to the coalification path of macerals. International Journal of Coal Geology 6, vol. 66, no. 4, s. 71-9. [7] COOPER, J.R., CRELLING, J.C., RIMMER, S.M., WHITTINGTON, A.G. Coal metamorphism by igneous intrusion in the Raton Basin, CO and NM: Implication for generation of volatiles. International Journal of Coal Geology 7, vol. 71, no. 1, s. 1-7. [8] GOODARZI, F. and MURCHISON, D.G. Optical properties of carbonized vitrinites. Fuel 197, vol. 1, s. 3-38. [9] KOMOREK, J., MORGA, R. Evolution of optical properties of vitrinite, sporinite and semifusinite in response to heating under inert conditions. International Journal of Coal geology 7, vol. 71, no. 4, s. 389-44. [1] KLIKA, Z., KRAUSSOVÁ, J. Properties of altered coals associated with carboniferous red beds in the Upper Silesian Coal Basin and their tentative classification. International Journal of Coal Geology 1993, vol., no. 3-4, s. 17-3. [11] PRAUS, P. SVD-based principal component analysis of geochemical data. CEJC, vol. 3, no. 4, s. 731-741. [1] VAN KREVELEN, D.W. Coal, Typology-Physics-Chemistry- Constitution, 1993. Elsevier, Third edition, Amsterdam. [13] TAYLOR, G.H., TEICHMǗLLER, M., DAVIS, A., DIESEL, C.F.K., LITTKE, R., ROBERT, S. Organic petrology 1998, Gebr. Borntraeger, Berlin. [14] HONĚK, J., MARTINEC, P. Relation between mean reflectance of vitrinite and volatile matter V of bituminous coals from Czech part of USCB. Documenta Geonica 1999, s. 79 89, Ostrava (in Czech). Recenze: Prof. Ing. Alois Adamus, Ph.D. Prof. Ing. Miroslav Kaloč, CSc. 11