vrba náhrobní Salix x sepulcralis Simk. rostoucí vedle Městského úřadu a před společenským domem na rohu ulic Vojtěšská a Masarykova v Neratovicích

Hodnocení aktuálního stavu stromu a protokol o měření kmene akustickým tomografem Fakopp 3D a tahové zkoušce přístrojem Picus TreeQinetic: vrba náhrobní Salix x sepulcralis Simk. rostoucí vedle Městského úřadu a před společenským domem na rohu ulic Vojtěšská a Masarykova v Neratovicích 1 Výchozí údaje Zadavatel: Objednávka č.: Zhotovitel: Datum měření: Datum zpracování: Marek Žďárský Městský úřad Neratovice, Odbor životního prostředí, Kojetická 1028, 277 11 Neratovice IČO: 00237108 ústní ze dne 2. 5. 2017 Arbonet, s.r.o., Dolská 2486/12, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, IČO: 282 01 906, DIČ: CZ 28201906, e-mail: info@arbonet.cz, www.arbonet.cz 2. 5. 2017 30. 5. 2017 Digitálně podepsal Marek Žďárský DN: c=cz, cn=marek Žďárský, o=arbonet, s.r.o., givenname=marek, sn=žďárský, serialnumber=ica - 837077 Datum: 2017.05.30 16:55:40 +02'00'.. Ing. Pavel Wágner, Ing. Marek Žďárský, Arbonet, s.r.o. Ing. Pavel Wágner tel.: 603 816 296, e-mail: pavel.wagner@arbonet.cz - zahradní inženýr v oboru Zahradní a krajinářská architektura, ZF MZLU Brno), znalec v oboru Zemědělství, odvětví Ovocnářství a zahradnictví, specializace arboristika. Certifikovaný Evropský arborista European Tree worker (ETW), autorizovaný zástupce pro profesní kvalifikace NSP: Technik arborista a Samostatný technik arborista. Ing. Marek Žďárský - tel.: 603 465 612, e-mail: marek.zdarsky@arbonet.cz, zahradní inženýr v oboru Zahradnická výroba ZF MZLU Brno), znalec v základních oborech Ochrana přírody a Zemědělství, specializace hodnocení stromů a dendrologie. Český certifikovaný arborista (ČCA) - Konzultant. Certifikovaný Evropský arborista - European Tree worker (ETW). Autorizovaný zástupce pro profesní kvalifikace NSP: Technik arborista a Samostatný technik arborista Společnost Arbonet, s.r.o. je, rozhodnutím Ministerstva Spravedlnosti ČR, zapsána do I. oddílu seznamu znaleckých ústavů pro obor ochrana přírody a pro obor zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví, Čj. MSP-89/2015-OJ-SZN/9 (náhled na www.justice.cz záložka ostatní - znalecké ústavy)

2 Metodika hodnocení Výsledkem terénní prohlídky a hodnocení stromu je v kapitole 3 v tabulkové podobě zpracovaný Protokol o hodnocení stromu. Začlenění hodnoceného stromu do porostu rostlin, druhů zeleně a její přístupnosti pro veřejnost, jakož i forma výsadby stromu byla zhodnocena v souladu s Českou technickou normou ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství Terminologie Základní odborné termíny a definice (červen 1999). Větrná oblast stanoviště, na němž hodnocený strom roste, jakož i výchozí základní rychlost větru v b,0 a kategorie terénu jsou převzaty z České technické normy ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem (květen 2013). Hodnocení stromu bylo provedeno ze země. Strom byl zhodnocen v souladu s pravidly a pokyny Standardu péče o přírodu a krajinu SPPK A01 001:2015 Hodnocení stavu stromů (dle zveřejněné verze na podzim 2015. ÚND LDF Mendelu v Brně, v současné době prochází finalizací pod garancí AOPK ČR po veřejném připomínkovém řízení). Metodika hodnocení fázového modelu růstu výhonů byla převzata z publikace pana prof. Andrease Rollofa. (Rollof, A.: Baumkronen. Ulmer Stuttgart 2001, 164 s.). Popis stupňů vitality stromu dle tohoto fázového modelu byl plně převzat od pana prof. Miloše Pejchala ze skript Vyšší odborné školy zahradnické a střední zahradnické školy v Mělníku (Pejchal, M.: Arboristika I. VOŠZa Mělník 2008). Hodnocení defektů a růstových charakteristik, jakož i detailní návrhy pěstebních opatření nelze ve výše zmíněném Standardu SPPK A01 001:2015 nalézt. Metodika hodnocení defektů Arbonet (verze A1.01.15), stejně jako Metodika návrhu pěstebních opatření Arbonet (verze A2.01.15) byla zpracována pro účely hodnocení stromu firmou Arbonet, s.r.o. (zpracovateli obou metodik společnosti jsou ing. Samuel Burian, ing. Luděk Praus, Ph.D., ing. Pavel Wágner a ing. Marek Žďárský). Návrh pěstebního zásahu vychází sloučením dvou odlišných metodik. První metodikou je Standard péče o přírodu a krajinu SPPK A01 001:2015 Hodnocení stavu stromů (dle kap. 6 a přílohy č. 9 je realizace zásahu označena předponou S-), druhou metodikou je Metodika návrhu pěstebních opatření Arbonet (tyto zásahy nejsou součástí žádné SPPK, nemají tudíž předponu S-). Níže jsou vysvětleny některé zkratky použité v kapitole 3 v tabulkové podobě zpracovaném Protokolu o hodnocení stromu.. č. inventární číslo (v konkrétních mapových podkladech) či pořadové číslo hodnoceného stromu štítek identifikační štítek stromu s nezaměnitelným číslem a popř. i čárovým kódem (RFID) umístěný na kmeni ve výšce cca 2 m nad zemí kat. území katastrální území pozemku, na němž strom roste ZP základní plocha dle SPPK A01 001:2015, na němž strom roste SPPK Standard péče o přírodu a krajinu vydaný a aktualizovaný Agenturou ochrany a přírody krajiny ČR (viz webové stránky http://standardy.nature.cz) Pro klasifikaci výsledků vizuálního hodnocení je většinou použita tří až šesti bodová stupnice. Rozsah bodového klasifikátoru je uveden u každé položky zvlášť v závorce (např. 1-5). inv. č. 1 Stránka 2 z 28

3 Protokol o hodnocení stromu č.: 1 štítek: není Salix x sepulcralis Simk. vrba náhrobní Taxonomické a dendrometrické údaje stromu dle SPPK A01 001:2015 Výška stromu 12,00 m Výška nasazení koruny 1,60 m Obvod kmene v 1,3 m 2,53 m Šířka koruny (S-J/ Z-V) 14,00 m 11,00 m Lokalizace stromu a základní údaje o pozemku, na němž strom roste Souřadnice WGS-84 (GPS): 50 15'31.64"N, 14 30'56.96"E S-JTSK Y 733531.29 X 1025050.54 Evidenční číslo v mapě: 1 Hodnoceno dne: 2. 5. 2017 Parcelní číslo, kat. území: 138/5, Neratovice Vlastník parcely a stromu: Město Neratovice, Kojetická 1028, 277 11 Neratovice Způsob využití: zeleň Druh pozemku: Ostatní plocha Způsob ochrany nemovitosti: Žádné způsoby ochrany Seznam BPEJ: Nemá evidované BPEJ Větrná oblast Výchozí základní I (dle ČSN EN 1991-1-4) rychlost větru v b,0 : 22,5 m/s Nadmořská výška: 169 m. n. m. Kategorie terénu (dle ČSN EN 1991-1-4) IV městská zástavba: oblasti, ve kterých je nejméně 15 % povrchu pokryto budovami, jejichž průměrná výška je větší než 15 m Zařazení vegetačního prvku dle ČSN 83 9001 Druh zeleně (dle 11. kapitoly ČSN 83 9001) Přístupnost zeleně (dle 12. kapitoly ČSN 83 9001) Forma výsadby stromu (dle 14. kapitoly ČSN 83 9001) 11.1.2 menší parková úprava: objekt zeleně s výměrou obvykle do 0,5 ha ztvárněný zpravidla podle sadovnických zásad, který však nesplňuje některé parametry parku (např. parkové úpravy u objektů občanské vybavenosti, u administrativních budov, hotelů, v prolukách) 11.1.3 zeleň obytné zástavby: zeleň navazující na budovy určené zejména k bydlení, zpravidla ztvárněná podle sadovnických zásad (např. zeleň sídlištní, vnitrobloků, u rodinných domů) 12.1 obecní zeleň: zeleň v majetku obce (města, vesnice) 12.3 veřejná zeleň: starší název pro různé druhy zeleně volně přístupné veřejnosti bez ohledu na majetkové vztahy k pozemku 12.4.1 zeleň veřejnosti volně přístupná: zeleň přístupná veřejnosti bez omezení, např. zeleň na veřejném prostranství nebo na pozemku ve vlastnictví právnické nebo fyzické osoby, která k takovému způsobu využívání objektu zeleně dala souhlas 14.3.1 solitéra: osamoceně rostoucí dřevina, která má zpravidla dokonale vyvinutý habitus typický pro daný taxon; tvoří významný prvek kompozice Hodnocení základní plochy stromu dle SPPK A01 001:2015 Intenzitní třída údržby ZP (1-4) (dle kap. 2.1.3) Hodnota cíle pádu dle frekvence provozu (1-6) (dle kap. 2.1.6) Hodnota cíle pádu dle typu komunikace (1-6) (dle kap. 2.1.6) Hodnota cíle pádu dle hodnoty majetku (1-6) (dle kap. 2.1.6) Sklonitost terénu ZP (1-3) (dle kap. 2.1.7) 2. Průměrné nároky na péči u všech ploch zeleně, pokud nejsou zařazeny do 1 třídy. Typicky zpravidla zahrnuje zeleň bydlení jako funkční typ zeleně s nejvyšším podílem v systémech zeleně sídel. 2. provoz osob mezi10 a 35 za hodinu 5. silnice bez obecného přístupu (firemní, soukromé), zemědělské cesty 3. riziko vzniku škod na majetku mezi 80.000 Kč a 500.000 Kč 1. rovina sklon do 1:5 Stránka 3 z 28

Kvalitativní atributy stromu dle kap. 5 SPPK A01 001:2015 Fyziologické stáří (1-5) (dle kap. 5.1 a přílohy č. 5) Vitalita (1-5) (dle kap. 5.3 a přílohy č. 6) Zdravotní stav (1-5) (dle kap. 5.4 a přílohy č. 7) Stabilita (1-5) (dle kap. 5.5 a přílohy č. 8) Perspektiva (a-c) (dle kap. 5.6 a přílohy č. 4) 5 - senescentní jedinec strom vykazující známky senescence obvodové odumírání koruny s nahrazováním asimilačního aparátu vývojem sekundárního obrostu níže v koruně, patrné známky osídlení dalšími organismy, podíl odumřelého a rozkládajícího se dřeva v koruně a častá přítomnost prvků se zvýšeným biologickým potenciálem 1 - výborná až mírně snížená hustě olistěná kompaktní koruna bez známek prosychání na periferii (možné výjimky při růstu v částečném zástinu) ve vrcholové partii dlouhodobý vývoj makroblastů z vrcholového i postranních pupenů (bez výjimky u jedinců s fyziologickým stářím 1-3) bez vývoje sekundárních výhonů (možné výjimky při výrazné změně poměrů osvětlení redukce koruny, uvolnění z porostu apod.) vývoj kalusu a ránového dřeva (druhově specifické), event. reakčního dřeva 4 - silně narušený rozsáhlé dutiny ve kmeni symptomy infekce či rozsáhlého narušení mechanicky významného kořenového talíře vyvinuté tlakové vidlice s prasklinami či se symptomy infekce dřevními houbami odlomená podstatná část koruny stromy se zásadně zhoršenou perspektivou v důsledku mechanických poškození jedná se často o souběh více závažných defektů 4 - silně narušená zjištěný souběh několika vyvinutých staticky významných defektů nutná realizace speciálního stabilizačního zásahu s alternativou kácení stromu stabilizační zásahy je nutné realizovat v takovém rozsahu, že sekundárně často negativně ovlivňují perspektivu jedince b) krátkodobě perspektivní strom na stanovišti dočasně udržitelný, případně ve stavu, kdy nelze očekávat dlouhodobou perspektivu Fázový model růstu výhonů (dle Rollof, A.: Baumkronen. Ulmer Stuttgart 2001, 164 s.) Stupně vitality dle architektury koruny (0-3) (popis fází dle Pejchal, M.: Arboristika I. VOŠZa Mělník 2008) 1 - fáze degenerace: z terminálního pupenu se ještě každoročně tvoří dlouhé výhony (i když poněkud kratší), ze všech postranních pupenů však již vznikají, prakticky bez výjimky, pouze krátké výhony (brachyblasty). Tím se ochuzuje zřetelně větvení a vznikají rožně. Koruna je na okraji roztřepená (vyčnívají z ní jednotlivé rožně ). Ve vnitřku koruny je větvení, a tím i olistění, poměrně husté. Až do tohoto stupně vitality převažují na okraji koruny ještě přímé a průběžné hlavní osy vrcholových výhonů. Symptomy a defekty stromu, okolnosti stanoviště dle metodiky Arbonet, s.r.o. Kořeny a báze kmene ZHU výrazné zhutnění povrchu kořenového prostoru OKP omezený kořenový prostor KKP konflikt kořenů s překážkou ZPE zpevněná plocha o více jak 1/3 povrchu kořenové zóny VÝP Výkopová činnost v kořenové zóně přepokládaná (v minulosti) PKZ poškození kořenů zjevné HKZ zjevná hniloba kořenů VÝV pravděpodobná možnost vývratu NES nestabilní kořenový systém SKRK škrtící kořeny BZH bazální hniloba PBK poškození báze kmene PLO Viditelné plodnice či jiné makroskopicky dobře identifikovatelné znaky dřevokazné či jiné houby (ohňovec obecný) Stránka 4 z 28

Kmen POK velká poranění kmene (kůry, kambia) SHK střední hniloba kmene (mezi 20% až 60% průřezu kmene) RHK rozsáhlá hniloba kmene (nad cca 60% průřezu kmene) DUT otevřená dutina(y) ve kmeni NAS náklon kmene přirozený, boj o světlo kmen má oválný průřez VRP Velké rány či praskliny na kmeni MLS možnost lokálního selhání kmene PLO Viditelné plodnice či jiné makroskopicky dobře identifikovatelné znaky dřevokazné či jiné houby (ohňovec obecný) Koruna KVI NPP NZR CHK PKV PSV SEK SKP SK5 PPV VV HKV Kodominantní (tahové) větvení infikované nízký provozní profil koruny Viditelné nezahojené / nezavalené rány Chybějící kosterní větve (odlomené, odřezané) velká mechanická poškození či praskliny na kosterních větvích Vysoká pravděpodobnost pádu kosterní větve přerostlá sekundární koruna sekundární koruna v přirozeném habitu sesazená koruna v minulosti o > 50% výšky Předpoklad pádu větví či jejich částí korunová výmladnost velká výrazná hniloba (či dokonce otevřené dutiny) v kosterních větvích Ostatní SEL možnost selhání stromu či jeho části Návrh pěstebního zásahu Pěstební stav stromu (1-3) (dle metodiky Arbonet, s.r.o.) 2. stav uspokojivý (dobrý) - dosažení pěstebního cíle použitím standardních zásahů níže uvedených je stále ještě možné, nikoli však vždy jisté a jednoduše proveditelné strom na provedený zásah může již v jistých případech zareagovat postupným odumíráním koruny, snížením své vitality a perspektivy na stanovišti Řez stromu (dle SPPK A02 002) S-RZ Řez zdravotní S-RLPV Úprava průjezdného či průchozího profilu na min. výšku alespoň 2,5 m S-SSK Stabilizace sekundární koruny S-RS Řez sesazovací (o cca 60 % ze současné velikosti koruny stromu o výšce 12 m a náporové ploše koruny 112 m 2 na konečnou výšku po redukci max. 9 m a náporovou plochu koruny 47 m 2 ) RR-SY redukční řez symetrizační (podpora vyvážení koruny, úprava asymetrického habitu z provozně bezpečnostních důvodů) Naléhavost zásahu (0-3) (dle kap. 6.2 a přílohy č. 10 SPPK A01 001:2015) 1 - realizovat v první etapě prací (ideálně do konce června 2017, nejpozději však do konce roku 2017) zásahy s vysokou prioritou, realizované jak pro zajištění provozní bezpečnosti stanoviště, tak i z pohledu udržení kontinuity pěstební péče Poznámka Stránka 5 z 28

3.1 Fázový model růstu výhonů listnatého stromu etalon Stránka 6 z 28

4 Přístrojové hodnocení dřeva kmene akustickým tomografem Fakopp 3D 4.1 Princip tomografického vyšetření kmene Akustický tomograf Fakopp 3D je přístroj měřící rychlost průchodu zvuku dřevem kmene (ideálně napříč jeho dřevními vlákny). Systém je sestaven ze vzájemně mezi sebou propojených piezosond (snímačů podobných ostrým hřebům) umístěných v jedné rovině kolem měřeného kmene či větve (počet sond lze libovolně měnit v závislosti na velikosti kmene nicméně čím více sond je umístěno po obvodu kmene, tím přesnější měření je, stejně jako výsledný graf měření a tomogram). Sonda č. 1 je pokud možno vždy umístěna na severní straně kmene či větve (azimut 0 ). Vzdálenost ostatních sond umístěných po obvodu měřené vrstvy od sondy 1 je před každým měřením s přesností na jednotky mm změřena digitální průměrkou ArborSonic Calliper 1600 (čímž dojde k přesnému vykreslení geometrie měřeného průřezu). Úderem kladívka do sondy je vyvolán zvukový impuls, který se šíří ve dřevě všemi směry a je zároveň snímán ostatními sondami na obvodu kmene či větve. Při výskytu překážky ve dřevě měřeného průřezu (dutina, hniloba, zarostlé objekty, praskliny či jiné defekty) musí signál tuto překážku obejít a tím se snižuje jeho výsledná rychlost (viz obrázek vlevo nahoře). Ta je navíc nepřímo úměrná hustotě a přímo úměrná tuhosti měřeného dřeva kmene či větve (vyjádřené modulem pružnosti), tudíž podstatné odchylky těchto dvou veličin od normálu působí změnu rychlosti (zpomalení) zvukového impulsu, na jejímž základě lze odhadovat stav dřeva měřené vrstvy. Měření rychlosti zvuku ve dřevě a vyhodnocování výsledků probíhá v prostředí počítačového programu ArborSonic 3D (ve verzi 5.2.111), který vyhodnocuje získané údaje časů, z nichž následně sestavuje matici rychlostí zvuku. Z této matice je konstruován graf měření (viz obrázek vpravo) a pak následně i výsledný barevný obraz konkrétního průřezu měřené vrstvy tzv. tomogram (viz obrázek vlevo). Poškození dřeva hnilobou je v tomogramech vykresleno pomocí barevné škály. Sytě zelená barva dřeva znázorňuje zdravou část průřezu kmene či větve, která je přístrojem vyhodnocena jako dostatečně pevná (odolná vůči zlomu a schopná přenášet napětí). Přechod barev od světle zelené přes žlutou, oranžovou, červenou a fialovou znázorňuje stupeň rozkladu (nekonzistentnosti) dřeva, až k barvě modré, která indikuje přítomnost a rozsah dutiny, trhliny či hnilobou rozpadající se dřevo, které již není schopné přenosu jakéhokoli zatížení. V případě, že kmen či větev je měřena ve více než v jedné vrstvě, lze sestavit z měření i výsledný 3D tomogram, v němž jsou jednotlivé vrstvy měření sestaveny dle výšky měření nad sebou a lze tak poměrně snadno předvídat rozvoj hniloby nejen ve směru radiálním, ale i podélném. Stránka 7 z 28

Program ArborSonic 3D navíc počítačově vyhodnocuje pravděpodobnost zlomu v místě měření v závislosti na potenciálním zatížení stromu a jeho geometrii (viz obrázek vpravo nahoře). Pravděpodobnost selhání je pak určena tzv. bezpečnostním faktorem BF, který je určován v procentech. Vzorec pro výpočet je následující: BF = pevnost / napětí kde BF je bezpečnostní faktor, pevnost je hodnota meze úměrnosti dřeva v tlaku ve směru vláken u čerstvého dřeva. Napětí je vypočteno ze zadané rychlosti větru a geometrie kmene podle vztahu: 2 M F L 0,5 A ρ Cw v L σ = = = W W W kde M je ohybový moment, W je průřezový modul (stanovený dle geometrie průřezu kmene v místě měření), F je síla větru určená dle vzorce pro výpočet odporu proudění kapalin, kde A je náporová plocha koruny, ρ je hustota vzduchu (1,295 kg m -3 ), C w je koeficient aerodynamického odporu koruny stromu, a v je rychlost proudění vzduchu, L je rameno síly, to je vzdálenost mezi hodnoceným průřezem a výškou těžiště stromu. Minimální hodnota bezpečnostního faktoru pro stabilní průřez měřeného kmene či větve je 150 %. Tento výpočet však neslouží jako definitivní a zcela přesný a nezpochybnitelný výsledek, ale pouze jako důležitý podklad k interpretaci celého měření. Jedná-li se např. o celistvý kmen bez prasklin a trhlin, mimo místa problematických tlakových či kodominantních větvení, lze dát výpočtům odolnosti kmene vůči zlomu zásadní význam. V některých případech se však těmito výpočty nelze řídit striktně a je nutná správná interpretace výsledků měření znalcem. Ne vždy, když ArborSonic 3D vyhodnotí bezpečnostní faktor měřené části kmene či větve jako vysoký (nad 150%), je skutečně strom v měřené vrstvě odolný vůči zlomu a naopak. Výsledky výpočtu BF nelze proto použít odděleně bez odborné interpretace a všech hodnocených souvislostí. K vyhodnocení výsledků může posloužit i tzv. Schéma distribuce napětí průřezu měřené vrstvy (viz obrázek vpravo). Modrá plocha měřené vrstvy je shodná se zelenou plochou v tomogramu a znázorňuje zdravé dřevo schopné přenášet napětí vzniklá ve stromě především větrnou zátěží, ale i jinými vlivy (např. hmotností stromu). Červený obrys znázorňuje distribuci napětí po obvodu zobrazeného průřezu, která se mění v závislosti na velikosti koruny, náklonu kmene a směru namáhání. Velikost obrysu není přitom ve vztahu k velikosti zobrazeného průřezu s modrou plochou. V místě, kde je patrná velká vzdálenost obrysu od středu měřené vrstvy, je část průřezu vystavena velkému napětí (působí zde více síly, strom zde může mechanicky selhat) a naopak. Tenká červená linka vedoucí od středu měřené vrstvy k obvodu červeného obrysu znázorňuje směr největšího namáhání průřezu kmene či větve. Pokud je kmen či větev stromu namáhána v tomto směru (buď díky převládajícímu směru větru či vlastní vahou stromu s vychýleným těžištěm), lze hovořit, z hlediska stability měřené vrstvy, o jejím nejslabším místě. Tyto skutečnosti je ale nutné hodnotit ve vztahu k vypočtenému BF pokud je BF vyšší než 150%, ke zlomu měřeného kmene či větve nejspíše nedojde, známe pouze nejslabší místo průřezu. Je li ale BF nižší než 150%, pak lze předpokládat, že ke zlomu kmene či větve dojde nejspíše v místě s největším napětím distribuovaným na nejslabší místo zdravého průřezu. Na obrázku vpravo si lze všimnout, že největší napětí při JJZ či SSV větru nastane mezi senzory 1 a 12, pokud bude BF nižší než 150%, nejspíše dojde ke zlomu měřeného kmene či větve v tomto směru. V následující kapitole 5 jsou uvedeny výsledky měření jednotlivých vrstev. U každé vrstvy měření se pod tabulkou matic rychlostí nalézá graf měření, 2D tomogram a schéma distribuce napětí. Tabulku naměřených matic rychlostí přenosu zvuku ve dřevě měřeného jedince lze porovnat s vědecky zjištěnými rychlostmi přenosu zvuku v kapitole 4.2. Stránka 8 z 28

4.2 Tabulka rychlostí šíření zvuku dřevem Rychlost šíření zvuku v konkrétních druzích zdravého dřeva (dle různých autorů) Druh stromu Rychlost zvukové vlny napříč dřevními vlákny (m/s) Mattheck a Bethge 1993 Divos a Szalai 2002 Čas transferu zvukové vlny napříč dřevními vlákny na vzdálenost 1 m (µs) Mattheck a Bethge 1993 Divos a Szalai 2002 Abies sp. 910-1 166 1360 858-1 099 735 Acer sp. 1 006-1 600 1690 625-994 590 Aesculus hippocastanum 873-1 557 642-1 145 Betula sp. - bříza 967-1 150 870-1 034 Fagus sylvatica 1 206-1 412 1670 708-829 600 Fraxinus sp. 1 162-1 379 725-861 Larix sp. 1 023-1 338 1490 747-978 673 Picea sp. - smrk 931-1 085 1410 922-1 074 709 Pinus nigra 1480 676 Pinus sylvestris 1470 679 Platanus sp. 950-1 033 968-1 053 Populus alba 821-1 108 1140 903-1 218 876 Populus nigra 869-1 057 1140 946-1 151 876 Populus tremula 967-1 144 1140 874-1 034 876 Pseudotsuga menziesii 905-1 323 756-1 105 Quercus sp. 1 382-1 610 1620 621-724 617 Robinia pseudoacacia 934-1 463 684-1 071 Salix sp. 912-1 333 750-1 096 Tilia sp. 940-1 183 1690 845-1 064 590 Stránka 9 z 28

5. Protokol o měření akustickým tomografem Fakopp 3D 5.1 Údaje o místu měření: vrstva 1 kmen Výška měření nad zemí: 1,50 m Tvar měřeného místa: nepravidelný průřez Počet měřících piezosond: 10 ks Foto vrstvy 1 Vrstva 1 matice rychlostí přenosu zvukových impulsů ve dřevě v m/s 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 1386 1254 965 757 753 681 1825 1627 1499 2 1386 1157 982 677 670 637 1132 1356 1450 3 1254 1157 1009 780 789 718 811 1064 1211 4 965 982 1009 841 933 829 599 769 923 5 757 677 780 841 1030 955 531 664 746 6 753 670 789 933 1030 1736 523 658 732 7 681 637 718 829 955 1736 844 541 625 8 1825 1132 811 599 531 523 844 1453 1826 9 1627 1356 1064 769 664 658 541 1453 1316 10 1499 1450 1211 923 746 732 625 1826 1316 Stránka 10 z 28

Graf měření vrstvy 1 2D tomogram vrstvy 1 Distribuce napětí průřezu vrstvy 1 Stránka 11 z 28

5.2 Údaje odolnosti stromu vůči zlomu v měřených místech vypočtené počítačovým programem ArborSonic 3D Salix x sepulcralis vrba náhrobní Náporová plocha koruny 112,0 m 2 Výška stromu 12,0 m Výška těžiště koruny (H) 6,1 m Počet měřících senzorů 12 ks Úhel náklonu kmene od země 75 Předpokládaná rychlost větru 30,7 m/s Součinitel aerodynamického odporu 0,20 Mez úměrnosti dřeva v tlaku podél vláken (Stuttgartský katalog pevnosti) 16 MPa Vypočtené zatížení stromu větrnou zátěží v těžišti koruny (Z) 13 442 N Vypočtený ohybový moment báze kmene u země (H * Z) 82 000 Nm Minimální bezpečnostní koeficient zlomu měřené části kmene 109 % % defektní plochy Bezpečnostní Vrstva Výška měření měřené vrstvy dřeva koeficient * Vrstva 1 1,50 m 66 % 109 % * Bezpečnostní koeficient > 150% = odolnost měřené vrstvy vůči zlomu je vysoká Bezpečnostní koeficient 100 až 150% = odolnost měřené vrstvy vůči zlomu je snížená Bezpečnostní koeficient < 100% = odolnost měřené vrstvy vůči zlomu je nízká až riziková 5.3 Interpretace měření a výsledků vypočtených programem ArborSonic 3D Náporová plocha koruny vrby náhrobní vysoké 12,0 m vypočtená programem ArboStat a dosazená do programu ArborSonic 3D je 112,0m 2 (viz obrázek vpravo). Kmen vrby byl akustickým tomografem Fakopp 3D proměřen v jedné vrstvě ve výšce 1,50 m nad zemí. V kapitole 4.2 lze nalézt referenční rychlosti zvukové vlny napříč dřevními vlákny vrby u zdravého a hnilobou či jinými defekty nepoškozeného dřeva - pohybují se mezi 910-1 330 m/s. Při pohledu na výslednou matici měření lze zjistit, že v měřené vrstvě 1 na mechanicky poškozeném kmeni s rozsáhlou hnilobou dřeva (způsobenou ohňovcem obecným, jehož plodnice lze na kmeni vizuálně dobře spatřit a identifikovat) se nacházejí velmi nízké rychlosti zvuku. Nejnižší rychlost zvuku je 523 m/s naměřená mezi snímači 6 a 8. Nejvyšší rychlost zvuku je 1826 m/s naměřená mezi snímači 8 a 10. Jedná se tedy o dutý a mechanicky poškozený kmene s rozsáhlou hnilobou dřeva způsobenou ohňovcem obecným. Ve vrstvě 1 se při výsledném výpočtu rozsahu hniloby ve dřevě vyskytuje 66% defektní plochy dřeva. Na základě výpočtu odolnosti kmene vůči zlomu počítačovým programem ArborSonic 3D by v měřené vrstvě 1 mohlo dojít při zatížení větrem o výsledné rychlosti 30,7 m/s ke zlomu kmene (bezpečnostní faktor BF = 109%), s čímž jednoznačně souhlasíme. Vzhledem k výše uvedenému doporučujeme vrbu odborně ošetřit sesazovacím řezem v koruně, není zatím nutné ji z provozně bezpečnostních důvodů pokácet (stejný závěr vyplývá i z později provedené tahové zkoušky jerlínu viz kapitola 7). Stránka 12 z 28

6 Stručný popis tahové zkoušky přístrojem Picus TreeQinetic Tahová zkouška, prováděná přístrojem TreeQinetic německé firmy Argus electronic gmbh, je nedestruktivní a přesná přístrojová metoda měření odolnosti stromů vůči vývratu nebo zlomu kmene. Jediným mechanickým poškozením stromu, ke kterému při správném měření dochází, je poškození několika málo letokruhů dřeva pod kůrou kmene tenkými ostrými hřeby, jež stabilizují ke kmeni a kořenovým náběhům citlivé měřicí přístroje. Tahová zkouška TreeQinetic se skládá ze čtyř na sebe navzájem navazujících částí: terénního šetření vlastní tahové zkoušky zátěžové analýzy výpočtu odolnosti stromu proti vývratu či zlomu v měřených částech kmene či větví 6.1 Terénní šetření Před vlastní tahovou zkouškou provede odborník detailní průzkum stanoviště, na kterém se sledovaný strom nachází. Významné jsou zejména informace o stanovišti stromu, včetně nadmořské výšky, klimatických charakteristik (zejména směru, nárazovitosti a rychlosti větru a s ním spojeném větrném pásmu stanoviště dle ČSN EN 1991-1-4, v němž se strom nachází), drsnosti terénu, je-li strom solitérně rostoucí či v porostní skupině apod. Dále odborník provede detailní prohlídku stromu, při níž zaznamená veškeré důležité defekty stromu (tlaková větvení, přítomnost otevřených dutin a trhlin, řezné rány, trhliny kmene i větví apod.), případně zjistí přítomnost a lokalizaci dřevokazných hub a pěstební zásahy provedené v minulosti (řez, vazby aj.). Následně získá základní dendrometrické charakteristiky stromu a pořídí pro účely zátěžové analýzy a vyhodnocení stability stromu v programu ArboStat odpovídající fotodokumentaci. 6.2 Vlastní tahová zkouška Další část tahové zkoušky spočívá ve zjištění mechanického chování stromu. Strom je na velmi krátkou a pro měření nezbytně nutnou dobu uměle namáhán silou (pomocí lana a lanového navijáku), která je tak nízká, že nezpůsobí poškození měřeného stromu. Tato uměle vyvolaná síla je měřena pomocí snímače (digitálního siloměru) a je okamžitě převáděna do počítačového programu TreeQinetic Measure. Na stromě jsou na předem vybraných staticky důležitých místech (zpravidla nejvíce mechanicky namáhaných či staticky nejslabších) upevněny citlivé přístroje (zpravidla 2 náklonoměry a 3 snímače posunutí - extenzometry). Tyto přístroje snímají reakci stromu na uměle vyvolanou a pro strom minimální zátěž a údaje z měření, které zaznamenávají, jsou také průběžně přenášeny do počítačového programu TreeQinetic Measure. Takto naměřená data jsou následně zpracována v softwarovém programu ArboStat, který umožňuje zjistit požadovanou stabilitu stromu (odolnost stromu vůči zlomu či vývratu). Náklonoměry umístěné na bázi kmene u země snímají náklon báze kmene a kořenového talíře. Náklon báze kmene při měření nesmí přesáhnout hodnotu 0,25. Snímače posunutí (obrázek vlevo) jsou umístěny na kmeni měřeného stromu pomocí dvou hřebů vzdálených od sebe 200 mm v různých výškách a měří tahem lana způsobené deformace obvodových dřevních vláken kmene. Max. deformace dřevních vláken při měření nesmí být větší než 0,200 mm (= 200 µm). Stránka 13 z 28

6.3 Zátěžová analýza Při zátěžové analýze je pomocí speciálního softwarového programu ArboStat zjištěna skutečná náporová plocha stromu při větrné zátěži. Na základě zadaných údajů z terénního šetření (zejména fotografie a dendrometrických parametrů stromu) je programem vypočteno zatížení větrem, které na daném místě bude na náporovou plochu koruny stromu působit, a to s ohledem na jeho polohu, nadmořskou výšku, expozici a případné působení okolních objektů (včetně sousedních stromů). Vypočtené zatížení stromu větrem je hodnota stanovená z výchozí základní rychlosti větru v b,0 konkrétní větrné oblasti ČR, na níž strom roste (definované normou ČSN EN 1991-1-4), dále z kategorie terénu dle téže normy a ovlivněná konkrétním faktorem blízkosti objektů a expozice koruny stromu na stanovišti. Výchozí základní rychlost větru v b,0 je dle české normy ČSN EN 1991-1-4 charakteristická desetiminutová střední rychlost větru nezávislá na směru větru a ročním období, měřená ve výšce 10 m nad zemí v kategorii terénu II. Jedná se o základní hodnotu rychlosti větru s roční pravděpodobností překročení 0,02 odpovídající střední době návratu 50 let. Sílu, která je výsledkem působení rychlosti větru na náporovou plochu koruny stromu, lze vyjádřit pomocí následující rovnice: F = 0,5 C w A ρ v 2 kde je C w koeficient aerodynamického odporu A náporová plocha stromu ρ hustota vzduchu V rychlost proudění náklonoměr na bázi kmene Hustota vzduchu závisí na nadmořské výšce, teplotě a barometrickém tlaku, který je na lokalitě, v níž strom roste, očekáván při silné vichřici, nicméně pro účely výpočtu větrné zátěže na strom je použita normou ČSN EN 1991-1-4 doporučená hodnota hustoty vzduchu 1,25 kg.m -3. Výsledkem zátěžové analýzy je stanovení velikosti a charakteru větrné síly působící na měřený strom. Moderní zátěžová analýza stromu počítačového programu ArboStat respektuje doporučené postupy výpočtů větrné zátěže mezinárodního standardu ISO 4354:2009 a ČSN EN 1991-1-4. Analýza větrné zátěže dle ČSN EN 1991-1-4 (obrázek vlevo) je vždy prvním listem protokolu o měření tahovou zkouškou. Na tomto listu lze nalézt velké množství důležitých skutečností, zejména údaje o měřeném stromu a lokalitě, použité materiálové konstanty, směr umělé zátěže na měřený strom a výpočet náporové plochy stromu. Ve spodní části listu nalezneme Analýzu větrné zátěže s vypočteným zatížením kmene stromu větrem v knm (tzv. ohybový moment kmene stromu) a Analýzu zatížení stromu se základní hodnotou stability měřeného stromu (číslo udávající teoretickou odolnost ideálního kmene stromu vůči zlomu pokud je hodnota stability stromu nižší než 1, může být odolnost kmene vůči zlomu nízká). Pod těmito dvěma parametry nalezneme stručné zhodnocení skutečné stability měřeného stromu a návrh potřebných pěstebních opatření (toto hodnocení stability vychází z výsledků dalších listů protokolu Vypočtené odolnosti vůči vývratu a Vypočtené odolnosti vůči zlomu z tahové zkoušky). Stránka 14 z 28

6.4 Vyhodnocení odolnosti měřeného stromu vůči zlomu či vývratu programem ArboStat Pomocí počítačového programu ArboStat může zkušený uživatel vyhodnotit na základě získaných údajů z terénního šetření nejen větrnou zátěž na hodnocený strom (viz bod 3), ale po stažení údajů z tahové zkoušky z kompatibilního programu TreeQinetic Measure (viz bod 2) následně vyhodnotit současnou stabilitu měřeného stromu (odolnost stromu vůči zlomu či vývratu). Výsledek vyhodnocení stability stromu v programu ArboStat je znázorněn na dvou samostatných listech protokolu v jednoduchých zelenošedočervených grafech. Ty jsou sestaveny na základě naměřených hodnot z tahové zkoušky a jednoduchým a přehledným způsobem zobrazují pravděpodobnost selhání stromu. Terénním měřením deformace kmene extenzometry (snímači posunutí) lze vypočítat pravděpodobnost selhání kmene stromu zlomem (v listu Vypočtená odolnost vůči vývratu z tahové zkoušky), měřením náklonu báze kmene náklonoměry pak získáváme data pro zjištění odolnosti stromu vůči vývratu (v listu Vypočtená odolnost vůči zlomu z tahové zkoušky). Zobrazení stability stromu v grafu je jednoduché a přehledné: pokud se všechny naměřené údaje nalézají v zelené části grafu, stabilita stromu je dostatečná. To znamená, že bezpečnostní faktor stromu je vyšší než 1,5 (v procentickém vyjádření je jeho stabilita vyšší než 150%). U měřeného stromu není nutné provádět žádná pěstební opatření nutná k posílení jeho stability (např. obvodový redukční řez, instalaci vazeb apod.). Pokud je bezpečnostní faktor nižší - mezi hodnotami 1-1,5 (stabilita stromu je mezi 100 150% a naměřené hodnoty se nacházejí v šedé části grafu), měřený strom je považován za staticky více či méně oslabený, přičemž je nezřídka nutné přijmout vhodné pěstební opatření např. ošetření stromu obvodovým redukčním řezem, instalaci bezpečnostních vazeb nebo dokonce v některých případech zvážit i jeho pokácení. Vliv obvodového řezu na zvýšení stability stromu je možné opět pomocí programu ArboStat předem simulovat. Je-li bezpečnostní faktor stromu menší než 1 (stabilita stromu je nižší než 100% a naměřené hodnoty se nacházejí v červené části grafu), lze hovořit o stromu nestabilním s reálnou možností zlomu kmene (báze kmene) či dokonce možností vývratu - u takového jedince je často nutné doporučit jeho pokácení. U jedinců s bezpečnostním faktorem nižším než 0,5 můžeme mluvit jako o stromech již skutečně havarijních. List protokolu Vypočtená odolnost vůči vývratu z tahové zkoušky nabízí na spodní straně v poznámce k měření informaci o kotvícím stromu, k němuž byl měřený jedinec uměle zatažen ocelovým lanem se siloměrem a též vzdálenost kotvícího stromu od měřeného jedince. Stránka 15 z 28

Zde jsou detailně znázorněny příklady grafů odolnosti měřeného stromu vůči vývratu a zlomu. Graf odolnosti stromu vůči vývratu dle tohoto grafu je strom nestabilní a může se vyvrátit Graf odolnosti stromu vůči zlomu kmene dle tohoto grafu je kmen stromu stabilní Stránka 16 z 28

7 Zjištění mechanické stability vrby tahovou zkouškou Měření v terénu provedl: Měření v programu ArboStat vyhodnotili: ing. Pavel Wágner, ing. Marek Žďárský ing. Pavel Wágner, ing. Marek Žďárský Větrná oblast v místě měření dle ČSN EN 1991-1- 4: 1 (výchozí základní rychlost větru v b,0 = 22,5 m/s) Počet směrů zatížení lanem: 1 Počet tahů lanem: 1 Směr simulované zátěže: severozápad (azimut 316 ) Kotevní objekt: báze kmene sousedního jírovce maďalu vzdálená od měřené vrby 12,0 m (kotevní strom je na obrázku označen červenou šipkou) severozápad 316 7.1 Měření vrby v severozápadním směru (azimut 316 ) Výška ukotvení lana: 2,50 m v kosterním větvení měřené vrby Úhel tažného lana: 11,4 Max. zatížení stromu lanem: 12,0 kn (viz graf níže) Stránka 17 z 28

Počet extenzometrů: 3 modrý na kmeni na tlakové straně ve výšce 0,50 m, žlutý na tlakové straně kmene ve výšce 0,85 m a červený na tahové straně kmene ve výšce 0,35 m nad zemí (viz graf níže) Počet náklonoměrů: 2 oba ve výšce 0,01 m nad zemí na bázi kmene, modrý v úhlu 350 od směru zatížení lanem a žlutý v úhlu 90 od směru zatížení lanem (viz graf níže) 7.2 Analýza větrné zátěže vrby s náporovou plochou koruny 180 m 2 Analýza větrné zátěže 12 m vysoké vrby dle ČSN EN 1991-1-4 provedená počítačovým programem ArboStat (ve verzi 2.2.013) vypočítala náporovou plochu její koruny na 112,0 m 2 (viz obrázek obrysu koruny na následující straně) a stanovila velmi vysokou hodnotu odolnosti stromu vůči zlomu kmene ve větrné oblasti I a v terénu kategorie IV (město) při výchozí základní rychlosti větru v b,0 22,5 m/s - základní hodnota stability vrby je 12,8 (min. základní hodnota stability je přitom 1,0). Vypočtené zatížení báze kmene jedince u země (jehož těžiště se nachází v 6,1 m nad zemí a 0,85 m od středu báze kmene) ve výchozí základní rychlosti větru v b,0 22,5 m/s je 82 knm (jedná se o ohybový moment kmene při průměrném tlaku laminárně proudícího větru na těžiště stromu 4,2 kn a faktoru vlivu turbulence 3,18 výsledný tlak větru v těžišti jerlínu je pak 4,2 kn * 3,18 = 13,35 kn). Z této analýzy lze teoreticky usuzovat, že by vrba se zdravým kmenem bez hnilob, otevřených dutin a defektů byla na daném stanovišti stabilním jedincem, který by silnému větru o výše uvedené rychlosti odolal. Větru o výše zmíněné rychlosti a tlaku by měla báze kmene vrby teoreticky odolat i v případě, že zbytková stěna její případné uzavřené dutiny ve kmeni bude 20 mm a uzavřená dutina či hniloba ve kmeni nepřesáhne 95% celkové plochy kmene (podrobně viz analýza větrné zátěže vrby v příloze tohoto protokolu). Nutno podotknout, že analýza větrné zátěže vrby je pouze teoretický matematický výpočet ohybového momentu na bázi kmene u země, který není schopen analyzovat odolnost stromu vůči vývratu a slouží pouze jako podklad pro následnou praktickou tahovou zkoušku stromu. Proto je nutné věnovat mnohem větší pozornost výsledkům skutečné tahové zkoušky, provedené dne 2. 5. 2017 viz následující kapitola. Stránka 18 z 28

7.3 Vyhodnocení odolnosti vrby vůči vývratu či zlomu kmene Měření vrby tahovou zkouškou provedené jedním tahem lana ze severozápadního směru (s azimutem 316 ) prokázala, že skutečná odolnost měřeného jedince vůči zlomu kmene je výrazně nižší než výše uvedený teoretický propočet jeho stability v rámci analýzy větrné zátěže (viz předchozí kapitola). 7.3.1 Odolnost vrby vůči vývratu z kořenů bezpečnostní faktory vypočtené dle vývratové křivky: 1,03 1,75 (stabilita stromu 103% - 175%) nejnižší stabilita - žlutý náklonoměr na bázi kmene u země v úhlu 90 od zatížení stromu lanem Při laminárním proudění větru o síle 22,5 m/s (80 km/h) a při vzniklých větrných turbulencích o síle až 28,750 m/s (104 km/h) je odolnost měřené vrby vůči vývratu z kořenů nízká. Stránka 19 z 28

7.3.2 Odolnost vrby vůči zlomu kmene bezpečnostní faktory: 1,28 1,83 2,35 (stabilita stromu 128% - 183% - 235%) nejnižší stabilita - žlutý snímač posunutí ve výšce 0,85 m nad zemí na tlakové straně kmene Při laminárním proudění větru o síle 22,5 m/s (80 km/h) a při vzniklých větrných turbulencích o síle až 28,750 m/s (104 km/h) je odolnost měřené vrby vůči zlomu kmene nízká. 7.4 Analýza větrné zátěže vrby s náporovou plochou koruny 47 m 2 po sesazení její koruny Analýza větrné zátěže 9 m vysoké vrby po provedeném sesazení koruny o 60% její původní plochy dle ČSN EN 1991-1-4 provedená počítačovým programem ArboStat (ve verzi 2.2.013) vypočítala náporovou plochu její zredukované koruny na 47,0 m 2 (viz obrázek vpravo) a stanovila velmi vysokou hodnotu odolnosti jedince vůči zlomu kmene ve větrné oblasti I a v terénu kategorie IV (město) při výchozí základní rychlosti větru v b,0 22,5 m/s - základní hodnota stability je po sesazení koruny velmi vysokých 35,0 (min. základní hodnota stability je přitom 1,0). Vypočtené zatížení báze kmene v koruně sesazené vrby u země (jejíž těžiště se bude nacházet v 5,0 m nad zemí a 0,06 m od středu báze kmene) ve výchozí základní rychlosti větru v b,0 22,5 m/s bude pouze 30 knm (jedná se o ohybový moment kmene při průměrném tlaku laminárně proudícího větru na těžiště stromu 1,8 kn a faktoru vlivu turbulence 3,42 výsledný tlak větru v nově postaveném těžišti sesazené vrby pak bude 1,8 kn * 3,42 = 6,15 kn). Z této analýzy lze teoreticky usuzovat, že by sesazená vrba se zdravým kmenem bez hnilob, otevřených dutin a defektů byla na daném stanovišti stabilním jedincem, který by silnému větru o výše uvedené rychlosti odolal. Větru o výše zmíněné rychlosti a tlaku by měla báze kmene sesazené vrby teoreticky odolat i v případě, že zbytková stěna její případné uzavřené dutiny ve kmeni bude pouze 20 mm a uzavřená dutina ve kmeni nepřesáhne 95% celkové plochy kmene. Stránka 20 z 28

7.5 Vyhodnocení teoretické odolnosti vrby po sesazení koruny vůči vývratu či zlomu kmene 7.5.1 Teoretická odolnost sesazené vrby vůči vývratu z kořenů bezpečnostní faktory vypočtené dle vývratové křivky: 2,82 4,78 (stabilita stromu 282% - 478%) nejnižší stabilita - žlutý náklonoměr na bázi kmene u země v úhlu 90 od zatížení stromu lanem Při laminárním proudění větru o síle 22,5 m/s (80 km/h) a při vzniklých větrných turbulencích o síle až 28,750 m/s (104 km/h) bude odolnost sesazené vrby vůči vývratu z kořenů vysoká. 7.5.2 Teoretická odolnost sesazené vrby vůči zlomu kmene bezpečnostní faktory: 3,71 5,15 6,55 (stabilita stromu 371% - 515% - 655%) nejnižší stabilita - žlutý snímač posunutí ve výšce 0,85 m nad zemí na tlakové straně kmene Při laminárním proudění větru o síle 22,5 m/s (80 km/h) a při vzniklých větrných turbulencích o síle až 28,750 m/s (104 km/h) bude odolnost sesazené vrby vůči zlomu kmene vysoká. Stránka 21 z 28

8 Návrh pěstebních opatření Navržené pěstební opatření: S-RZ Řez zdravotní S-RLPV Úprava průjezdného či průchozího profilu na min. výšku alespoň 2,5 m S-SSK Stabilizace sekundární koruny S-RS Řez sesazovací (o cca 60 % ze současné velikosti koruny stromu o výšce 12 m a náporové ploše koruny 112 m 2 na konečnou výšku po redukci max. 9 m a náporovou plochu koruny 47 m 2 ) RR-SY redukční řez symetrizační (podpora vyvážení koruny, úprava asymetrického habitu z provozně bezpečnostních důvodů) Stupeň naléhavosti provedení výše navržených pěstebních opatření: 1 - realizovat v první etapě prací (ideálně do konce června 2017, nejpozději však do konce roku 2017) - zásahy s vysokou prioritou, realizované jak pro zajištění bezpečnosti stanoviště, tak i z pohledu udržení kontinuity pěstební péče Řez stromu doporučujeme provést stromolezeckou technikou, v souladu se Standardem péče o přírodu a krajinu SPPK A02 002:2015 Řez stromů... Ing. Pavel Wágner, Ing. Marek Žďárský, Arbonet, s.r.o. Ing. Pavel Wágner tel.: 603 816 296, e-mail: pavel.wagner@arbonet.cz - zahradní inženýr v oboru Zahradní a krajinářská architektura, ZF MZLU Brno), znalec v oboru Zemědělství, odvětví Ovocnářství a zahradnictví, specializace arboristika. Certifikovaný Evropský arborista - European Tree worker (ETW), autorizovaný zástupce pro profesní kvalifikace NSP: Technik arborista a Samostatný technik arborista. Ing. Marek Žďárský - tel.: 603 465 612, e-mail: marek.zdarsky@arbonet.cz, zahradní inženýr v oboru Zahradnická výroba ZF MZLU Brno), znalec v základních oborech Ochrana přírody a Zemědělství, specializace hodnocení stromů a dendrologie. Český certifikovaný arborista (ČCA) - Konzultant. Certifikovaný Evropský arborista - European Tree worker (ETW). Autorizovaný zástupce pro profesní kvalifikace NSP: Technik arborista a Samostatný technik arborista Společnost Arbonet, s.r.o. je, rozhodnutím Ministerstva Spravedlnosti ČR, zapsána do I. oddílu seznamu znaleckých ústavů pro obor ochrana přírody a pro obor zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví, Čj. MSP-89/2015-OJ-SZN/9 (náhled na www.justice.cz záložka ostatní - znalecké ústavy) 9 Přílohy protokoly z měření tahovou zkouškou Stránka 22 z 28

Analýza větrné zátěže dle ČSN EN 1991-1-4 Strom č. 01 ID Štítek není Projekt Název projektu Neratovice KD vrba Číslo projektu 2017-17 Datum měření 2.5.2017 Údaje o stromu Druh stromu vrba náhrobní Obvod kmene 266 cm Průměr kmene 92 cm v 1 m výšky _ _ 103 cm Tloušťka borky 4 cm Výška stromu 12 m Lokalita roh ulic Vojtěšská a Masarykova vedle Městského úřadu Neratovice, ČR Nadmořská výška 169 m Použité materiálové konstanty pro druh Salix alba 'Tristis' Zdroj Stuttgart Mez úměrnosti v tlaku 16 MPa Modul pružnosti 7000 MPa Deformace na mezi úměrnosti 0,23 % Hustota čerstvého dřeva 0,77 g/cm³ Obrys stromu Směr zátěže 316 - SZ Analýza náporové plochy koruny Báze koruny 1,6 m Efektivní výška 7,8 m Celková plocha 112 m² Excentricita koruny 0,85 m Použité strukturální parametry Koef. aerodyn. odporu 0,2 Přirozená frekvence 0,4 Hz Tlumící dekrement 0,85 Korekční faktor tvaru kmene 0,6 Použité parametry stanoviště Větrná oblast 1 Větrnou oblastí stanovená rychlost větru 22,5 m/s Hustota vzduchu 1,26 kg/m³ Kategorie terénu Město Exponent profilu větru 0,3 Faktor blízkosti objektů (pro korekci rychlosti větru) 1,2 Faktor expozice koruny 1,00 Zpráva Analýza větrné zátěže Průměrný tlak větru 4,2 kn Faktor vlivu turbulence 3,18 Těžiště 6,1 m Torzní moment 11 knm Analýza zatížení stromu Hmotnost stromu 3,5 t Kritický rozsah dutin 95 % Potenciální kritická tloušťka 2 cm zbytkové stěny kmene s uzavřenou dutinou Vypočtené zatížení větrem 82 knm Základní hodnota stability 12,8 Obecně Poznámky Stránka 23 z 28 ARBONET, s.r.o., Dolská 2486/12, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, www.arbonet.cz ArboSafe

Vypočtená odolnost vůči vývratu z tahové zkoušky Údaje o stromu Projekt Neratovice KD vrba Strom č. 01 Druh stromu vrba náhrobní Datum 2.5.2017 Měřící sestava Výška kotevního bodu 2,5 m Měření č. 1 Úhel lana 11,4 Směr zátěže 316 - SZ Grafické zobrazení (naměřená data a regresní přímka náklonu) Měření náklonu Místo měření 80 Y 350 81 X 90 Odolnost vůči vývratu vypočtená podle všeobecné vývratové křivky Bezpečnostní faktor 1,75 1,03 Kontrolní údaje v Standardní odchylka % Zatížení při měření % Směr zatížení pro náklonoměr 3,33 36,6 y-osa 2,61 36,6 x-osa Obecně k tahové zkoušce Znalec (Odborník) Svědek / Pomocník Poznámky k měření ing. Marek Žďárský ing. Pavel Wágner kotevní bod: jírovec maďal u vstupu do KD vzdálenost od měřené vrby: 12,0 m Stránka 24 z 28 ARBONET, s.r.o., Dolská 2486/12, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, www.arbonet.cz ArboSafe

Vypočtená odolnost vůči zlomu z tahové zkoušky Údaje o stromu Projekt Neratovice KD vrba Strom č. 01 Druh stromu vrba náhrobní Datum 2.5.2017 Měřící sestava Výška kotevního bodu 2,5 m Měření č. 1 Úhel lana 11,4 Směr zátěže 316 - SZ Grafické zobrazení (naměřená data a regresní přímka) Měření deformací v 90 91 92 Výška měřeného bodu m Místo měření Průměr kmene 1 cm Průměr kmene 2 cm Tloušťka borky cm Část zátěže % 0,5 kmen tlak 106 117 4 100 0,85 kmen tlak 96 106 4 70 0,35 kmen tah 115 122 4 100 Odolnost vůči zlomu (odvozená ze směrnice přímky nejlepší lineární závislosti) Bezpečnostní faktor 1,83 1,28 2,35 Kontrolní údaje Koeficient determinace R² Zbytková tuhost % Potenc. rozsah dutiny % Tlakové napětí v % způsobené těmito parametry Hmotnost stromu % Zatížení při měření % 0,9976 8,7 97 4,1 30,8 0,9975 5,7 98,1 7,6 39 0,9971 9,1 96,9 3,5 34,5 Stránka 25 z 28 ARBONET, s.r.o., Dolská 2486/12, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, www.arbonet.cz ArboSafe

Analýza větrné zátěže dle ČSN EN 1991-1-4 Strom č. ID Štítek 01 po redukci není Projekt Název projektu Neratovice KD vrba Číslo projektu 2017-17 Datum měření 2.5.2017 Údaje o stromu Druh stromu vrba náhrobní Obvod kmene 266 cm Průměr kmene 92 cm v 1 m výšky _ _ 103 cm Tloušťka borky 4 cm Výška stromu 9 m Lokalita roh ulic Vojtěšská a Masarykova vedle Městského úřadu Neratovice, ČR Nadmořská výška 169 m Použité materiálové konstanty pro druh Salix alba 'Tristis' Zdroj Stuttgart Mez úměrnosti v tlaku 16 MPa Modul pružnosti 7000 MPa Deformace na mezi úměrnosti 0,23 % Hustota čerstvého dřeva 0,77 g/cm³ Obrys stromu Směr zátěže 316 - SZ Analýza náporové plochy koruny Báze koruny 1,6 m Efektivní výška 6 m Celková plocha 47 m² Excentricita koruny 0,06 m Použité strukturální parametry Koef. aerodyn. odporu 0,2 Přirozená frekvence 0,4 Hz Tlumící dekrement 0,85 Korekční faktor tvaru kmene 0,6 Použité parametry stanoviště Větrná oblast 1 Větrnou oblastí stanovená rychlost větru 22,5 m/s Hustota vzduchu 1,26 kg/m³ Kategorie terénu Město Exponent profilu větru 0,3 Faktor blízkosti objektů (pro korekci rychlosti větru) 1,2 Faktor expozice koruny 1,00 Zpráva Analýza větrné zátěže Průměrný tlak větru 1,8 kn Faktor vlivu turbulence 3,42 Těžiště 5 m Torzní moment 0 knm Analýza zatížení stromu Hmotnost stromu 2,6 t Kritický rozsah dutin 95 % Potenciální kritická tloušťka 2 cm zbytkové stěny kmene s uzavřenou dutinou Vypočtené zatížení větrem 30 knm Základní hodnota stability 35 Obecně Poznámky Stránka 26 z 28 ARBONET, s.r.o., Dolská 2486/12, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, www.arbonet.cz ArboSafe

Vypočtená odolnost vůči vývratu z tahové zkoušky Údaje o stromu Projekt Neratovice KD vrba Strom č. 01 po redukci Druh stromu vrba náhrobní Datum 2.5.2017 Měřící sestava Výška kotevního bodu 2,5 m Měření č. 1 Úhel lana 11,4 Směr zátěže 316 - SZ Grafické zobrazení (naměřená data a regresní přímka náklonu) Měření náklonu Místo měření 80 Y 350 81 X 90 Odolnost vůči vývratu vypočtená podle všeobecné vývratové křivky Bezpečnostní faktor 4,78 2,82 Kontrolní údaje v Standardní odchylka % Zatížení při měření % Směr zatížení pro náklonoměr 9,07 99,9 y-osa 7,12 99,9 x-osa Obecně k tahové zkoušce Znalec (Odborník) Svědek / Pomocník Poznámky k měření ing. Marek Žďárský ing. Pavel Wágner kotevní bod: jírovec maďal u vstupu do KD vzdálenost od měřené vrby: 12,0 m Stránka 27 z 28 ARBONET, s.r.o., Dolská 2486/12, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, www.arbonet.cz ArboSafe

Vypočtená odolnost vůči zlomu z tahové zkoušky Údaje o stromu Projekt Neratovice KD vrba Strom č. 01 po redukci Druh stromu vrba náhrobní Datum 2.5.2017 Měřící sestava Výška kotevního bodu 2,5 m Měření č. 1 Úhel lana 11,4 Směr zátěže 316 - SZ Grafické zobrazení (naměřená data a regresní přímka) Měření deformací v 90 91 92 Výška měřeného bodu m Místo měření Průměr kmene 1 cm Průměr kmene 2 cm Tloušťka borky cm Část zátěže % 0,5 kmen tlak 106 117 4 100 0,85 kmen tlak 96 106 4 70 0,35 kmen tah 115 122 4 100 Odolnost vůči zlomu (odvozená ze směrnice přímky nejlepší lineární závislosti) Bezpečnostní faktor 5,15 3,71 6,55 Kontrolní údaje Koeficient determinace R² Zbytková tuhost % Potenc. rozsah dutiny % Tlakové napětí v % způsobené těmito parametry Hmotnost stromu % Zatížení při měření % 0,9976 8,7 97 3,1 85,8 0,9975 5,7 98,1 5,6 110,5 0,9971 9,1 96,9 2,6 95,3 Stránka 28 z 28 ARBONET, s.r.o., Dolská 2486/12, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, www.arbonet.cz ArboSafe