III. Koncepce tvorby, udržování a využití zásob pro humanitární pomoc do roku 2020 s výhledem do roku 2030

III. Koncepce tvorby, udržování a využití zásob pro humanitární pomoc do roku 2020 s výhledem do roku 2030 Praha 2017

Preambule Významné změny v bezpečnostním systému České republiky (dále jen ČR ) a schválení nové Bezpečnostní strategie vládou ČR (usnesení vlády ze dne 4. února 2015 č. 79) vyvolaly potřebu dalšího rozvoje schopností Správy státních hmotných rezerv (dále také SSHR ) pro řešení krizových situací. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto zpracovat novou Koncepci činnosti SSHR na léta 2015-2020. Koncepce je v souladu s 22 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, zpracována pro základní působnosti SSHR, vymezené příslušnými právními předpisy. Samostatnou kapitolu představuje tvorba, udržování a použití zásob pro humanitární pomoc (dále také ZHP ). V návaznosti na Koncepci činnosti SSHR na léta 2015-2020, v souladu s přijatými závěry a trendy, je předkládán tento materiál Koncepce tvorby, udržování a využití zásob pro humanitární pomoc do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (dále Koncepce ZHP ) k další specifikaci postupů v této oblasti. 2

1. Úvod... 4 2. Východiska a analýza současného stavu... 5 2.1. Legislativní prostředí... 5 2.1.1. Základní právní normy upravující použití ZHP pro občany ČR... 5 2.1.2. Právní normy pro poskytování humanitární pomoci vládou ČR do zahraničí... 5 2.1.3. Použití ZHP podle současné právní úpravy... 6 2.2. Vymezení základních pojmů pro účely této koncepce... 6 2.3. Vybrané aktuální hrozby...... 8 2.4. Analýza současného stavu zásob pro humanitární pomoc... 8 2.4.1. Síly... 9 2.4.2. Věcné prostředky...10 2.4.3. Krizové řízení...11 2.4.4. Odbornost a vzdělávání...11 2.5. Zdroje pro poskytování materiální humanitární pomoci...12 2.5.1. Zásoby pro humanitární pomoc vytvářené v působnosti SSHR...12 2.5.1.1. Zdroje, tvorba a způsob použití...12 2.5.1.2. Použití ZHP za krizových stavů a mimořádných událostí...14 2.5.1.3. Využití ZHP pro humanitární pomoc do zahraničí...17 2.5.1.4. Dílčí závěry za kapitolu 2.5....18 2.6. Materiální podpora zajištění potřeb obyvatelstva za krizového stavu v působnosti dalších subjektů...19 2.6.1. Materiální zdroje vytvářené v působnosti jiných ÚSÚ...19 2.6.1.1. Materiální zdroje vytvářené v působnosti Ministerstva vnitra ČR...19 2.6.1.2. Materiální zdroje vytvářené v působnosti Ministerstva obrany ČR...21 2.6.1.3. Zdroje vytvářené v působnosti krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností...21 2.6.2. Humanitární pomoc poskytovaná nevládními humanitárními organizacemi...22 2.6.3. Materiální humanitární pomoc poskytovaná ČR vládami jiných zemí...23 2.6.4. Možnosti využití SHR pro poskytování humanitární pomoci do zahraničí vládou ČR...23 2.6.5. Dílčí závěr za kapitolu 2.6....24 3. Návrh na optimalizaci struktury a množství ZHP...25 3.1. Tvorba ZHP a jejich uložení...25 3.2. Základní oblasti poskytování ZHP...25 3.2.1. Oblast poskytování ZHP pro obyvatelstvo vážně postižené krizovou situací nebo mimořádnou událostí...26 3.2.2. Oblast poskytování ZHP pro podporu ochrany obyvatelstva....32 3.3. Ekonomické zhodnocení tvorby a udržování ZHP...34 3.4. Specifikace obměny zásob humanitární pomoci...35 3.4.1. Obměna potravinových dávek...35 3.4.2. Obměna ostatních prostředků....35 4. Organizační a logistické zabezpečení...36 4.1. Vytvoření Národního centra zásob humanitární pomoci...36 4.2. Vytvoření poboček NCZHP...37 4.3. Dopravní zabezpečení NCZHP...37 4.4. Realizace výstavby NCZHP...37 4.5. Finanční a technické zabezpečení vytvoření NCZHP...37 5. Opatření k realizaci Koncepce...38 6. Závěr a výhled...39 7. Přehled použitých zkratek...42 3

1. Úvod SSHR je významným prvkem bezpečnostního systému ČR, jehož fungování je závislé na výstavbě a rozvoji schopností jeho jednotlivých složek v podmínkách hospodářských a finančních možností ČR. Základem bezpečnostního systému jsou právními předpisy stanovené působnosti a vzájemné vazby jeho součástí, které se v rámci optimalizace systému dále vyvíjejí na základě praktických zkušeností získaných při řešení krizových situací, poznatků ze cvičení a měnících se podmínek a změn bezpečnostního prostředí a vznikajících nových hrozeb. V návaznosti na nově zpracovanou Koncepci činnosti SSHR do roku 2020 bylo rozhodnuto zpracovat i novou Koncepci tvorby, udržování a využití zásob pro humanitární pomoc do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Koncepce je záměr, návrh či myšlenková osnova, která stanoví cíle, kterých je potřeba dosáhnou a návrhy na jejich dosažení v časovém horizontu. Ambicí této Koncepce ZHP je optimalizace složení ZHP jak z hlediska jejich početní a komoditní struktury, tak z hlediska místa uložení a dosažení schopnosti jejich neprodleného dodávání do požadovaného místa v době krizových situací. Současně je cílem v oblasti ZHP se zaměřit na materiální podporu ochrany obyvatelstva a to jako materiální podporu řešení nově vznikajících hrozeb a z toho vyplývajících typových plánů např. migrace velkého rozsahu s ohledem na reálné ekonomické možnosti ČR, střednědobý výhled rozpočtové kapitoly SSHR a úroveň koordinace působnosti v této oblasti mezi SSHR a HZS ČR. Koncepce vychází zejména z platného znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých souvisejících zákonů (krizový zákon), zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, zákona č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů a zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, z Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 a ze Zprávy o stavu ochrany obyvatelstva v České republice 2015, schválené usnesením vlády ČR ze dne 2. prosince 2015 č. 977. V rámci mezirezortního připomínkového řízení ke Koncepci ZHP, které proběhlo ve dnech 16.11.2016-24.11.2016 byly veškeré připomínky vypořádány či vysvětleny. Koncepce ZHP je zpracována se stavem ke dni 31. prosince 2016. 4

2. Východiska a analýza současného stavu 2.1. Legislativní prostředí Problematika tvorby a užití ZHP, v nejširším slova smyslu, je součástí řady právních předpisů. Z hlediska řešené problematiky jsou rozhodující následující předpisy v platném znění: 2.1.1. Základní právní normy upravující použití ZHP pro občany ČR Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru). Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Metodika pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace schválená usnesením vlády ČR ze dne 4. ledna 2012 č. 14. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, schválená usnesením vlády ČR ze dne 23. října 2013 č. 805. Zpráva o stavu ochrany obyvatelstva 2015 schválená usnesením vlády ČR ze dne 2. prosince 2015 č. 977. 2.1.2. Právní normy pro poskytování humanitární pomoci vládou ČR do zahraničí Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů, Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva. Vzájemné vazby v rámci legislativy jsou znázorněny na Obrázku č. 1 Základní právní normy související s problematikou ZHP. 5

Obrázek č. 1 - Základní právní normy související s problematikou ZHP Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany Legenda: základní vazby doplňkové vazby 2.1.3. Použití ZHP podle současné právní úpravy Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů vymezuje způsob použití ZHP pro dobu vyhlášení krizových stavů a jejich trvání. Způsob vyžadování věcných zdrojů popisuje Metodika pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace. Nedostatečné legislativní ošetření je zejména v použití ZHP za mimořádných událostí před vyhlášením krizového stavu a v období po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. Z toho důvodu nabyla účinnosti od 1. března 2016 nepřímá novela zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, v rámci novely zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, která tyto formy použití umožňuje. 2.2. Vymezení základních pojmů pro účely této koncepce Hospodářská opatření pro krizové stavy (HOPKS) jsou organizační, materiální nebo finanční opatření přijímaná správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů. V oblasti tvorby, udržování a využití 6

zásob pro humanitární pomoc se ze systému hospodářských opatření pro krizové stavy aplikuje: systém nouzového hospodářství, použití státních hmotných rezerv a výstavba a údržba infrastruktury HOPKS. Věcnými zdroji potřebnými pro řešení krizové situace se rozumí: movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace, nezbytné dodávky (výrobky, práce nebo služby, bez nichž nelze zajistit překonání krizového stavu), státní hmotné rezervy. Státní hmotné rezervy (SHR) se z hlediska účelu člení na hmotné rezervy, mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc. Hmotné rezervy (HR) tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu. Pohotovostní zásoby (PZ), tvoří vybrané základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů, při řešení mimořádných událostí a při obnově území postiženého krizovou situací v systému nouzového hospodářství, kterou nelze zajistit obvyklým způsobem, a pro materiální humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí. Zásoby pro humanitární pomoc (ZHP) tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů, při řešení mimořádných událostí a při obnově území postiženého krizovou situací k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené. Humanitární pomoc do zahraničí se realizuje zejména poskytnutím potřebného majetku ve formě daru do postižené oblasti. Při splnění podmínek stanovených zákonem č. 151/2010 Sb., mohou být využity státní hmotné rezervy i pro poskytnutí humanitární pomoci ČR do zahraničí. Správa státních hmotných rezerv podle požadavku Ministerstva zahraničních věcí nebo Ministerstva vnitra vytváří zásoby pro humanitární pomoc do zahraničí. Ochrana obyvatelstva je plnění úkolů civilní obrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a dalších opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. Krizová situace (KS) je mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Mimořádná událost (MU) je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. 7

2.3. Vybrané aktuální hrozby Důsledky vývoje klimatických změn, povodně velkého rozsahu, které zasáhnou území o velké rozloze; dále tzv. bleskové povodně, způsobené přívalovými dešti, sice o menší rozloze, o to intenzivnější a páchající veliké ztráty na majetku i životech, jiné živelní pohromy velkého rozsahu, zejména rozsáhlé lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení, dlouho trvající sucho, apod., vysoce nebezpečné nákazy - epidemie, epizootie (hromadné nákazy osob, zvířat), migrace osob velkého rozsahu často přerůstající v sociální, náboženské a etnické střety, velké průmyslové a radiační havárie, havárie dopravních prostředků s hromadným postižením osob a rozsáhlými dopady na životní prostředí (pád letadla, havárie vlaku převážející nebezpečné chemikálie), teroristické útoky, válečné konflikty. 2.4. Analýza současného stavu zásob pro humanitární pomoc Kvantifikace potřeb vychází z definovaných požadavků a potřeb, které byly projednány se zainteresovanými stranami (příslušné KÚ a MV - GŘ HZS ČR), s přihlédnutím k finančním, materiálním a personálním možnostem Správy a v neposlední řadě také k ekonomické únosnosti a dopadu na finanční prostředky přidělené Správě ze státního rozpočtu. V analýze jsme se zaměřili na posouzení a vyhodnocení těchto 4 nejvýznamnějších oblastí: Síly Věcné prostředky Krizové řízení Odbornost a vzdělávání Každá z výše uvedených oblastní vykazuje silné a slabé stánky, hrozby a příležitosti. Nejdůležitější body analýzy, které mají důrazný vliv na určené oblasti a jsou uvedeny v Obrázku č. 2. 8

Obrázek č. 2 - Faktory s nejvýznamnějším vlivem na vývoj jednotlivých oblastí Silné stránky Slabé stránky - Odbornost zaměstnanců - Funkčnost systému nakládání se SHR - Připravenost a vybavení skladových areálů - Nutná úprava legislativy - Závislost na ekonomických možnostech státu a příjmech za prodej SHR - Obměny personálu - Decentralizace skladů - Nesoulad v působnosti mezi SSHR a HZS ČR Příležitosti - Zlepšení spolupráce při řešení této problematiky s KÚ a ÚSÚ - Další vzdělávání zaměstnanců - Zlepšení akceschopnosti a připravenosti - Ohrožení skladů z důvodu MU - Neekonomické nakládání se ZHP - Snížení fin. prostředků na tvorbu a skladování ZHP Hrozby 2.4.1. Síly Síly považovat za jednu z nejdůležitějších součástí systému tvorby, udržování a využití zásob pro humanitární pomoc. Za subjekty potřebné pro danou oblast považovat zejména SSHR a další orgány veřejné správy, základní i ostatní složky IZS, vybrané podnikající fyzické osoby a právnické osoby. Je nutností, aby celý systém fungoval jako provázaný a spolupracující celek při všech přípravných i realizačních činnostech. Velmi důležitá je komunikace mezi jmenovanými součástmi systému, která by měla být včasná a věcná. Základem je klást vysoký důraz na výběr kvalitních zaměstnanců s odborností a tuto odbornost stále zvyšovat. Systém sil musí být založen na rychlé reakci a akceschopnosti všech součástí tak, aby bylo docíleno včasné a dostatečné pomoci obyvatelstvu. Do budoucna je nutné se zaměřit na dostatečné pokrytí potřeby počtu zaměstnanců SSHR v rámci přirozených obměn tak, aby bylo možné plnit úkoly s vysokou akceschopností a s využitím všech jejich možností. 9

SILNÉ STRÁNKY Důsledná připravenost Rychlá reakce a akceschopnost Jasné vymezení rolí SLABÉ STRÁNKY Nedostatečná zastupitelnost PŘÍLEŽITOSTI Cvičení Stálý rozvoj znalostí a zkušeností zaměstnanců Navázání další potřebné spolupráce Obměny personálu SÍLY HROZBY Výpadek klíčových zaměstnanců Ztráta funkčnosti systému Nedostatečná komunikace mezi subjekty 2.4.2. Věcné prostředky Další nezbytnou součástí systému tvorby, udržování a využití ZHP jsou věcné prostředky. Vzhledem k omezenému státnímu rozpočtu a příjmům z prodeje státních hmotných rezerv (dále také SHR ) je nákup nových ZHP možný jen v omezené míře. Značná důležitost je v zajišťování pravidelných kontrol, revizí a případné obměny věcných prostředků. Okamžitá funkčnost věcných prostředků je závislá na činnosti subjektů, které se podílejí na řešení krizových situací. SILNÉ STRÁNKY Systém rychlého vyskladnění věcných prostředků Kvalita věcných prostředků Rozmanitost věcných prostředků PŘÍLEŽITOSTI Reakce na nové potřeby věcných prostředků a možnosti nových technologií a technického rozvoje Sledování nových trendů ze zahraničí VĚCNÉ PROSTŘEDKY SLABÉ STRÁNKY Limitující finanční možnosti pro pořízení nových věcných prostředků a řešení jejich obměn a záměn Morální a fyzické zastarávání věcných prostředků HROZBY Nedostatečná kontrola jakosti věcných postředků Snížení finančního rozpočtu na obměnu věcných prostředků 10

2.4.3. Krizové řízení Krizové řízení je zajišťováno orgány krizového řízení, které se podílejí na přípravě a řešení krizových situací. Vhodné by bylo do platné legislativy vložit právní možnost ZHP použít i na výpůjčku, nynější legislativa umožňuje použití pouze ke spotřebě. SILNÉ STRÁNKY Systém umožující rychlou reakci Provázanost činností Právní předpisy podporující použití ZHP Kvalitní informační systém SLABÉ STRÁNKY Chybějící legislativa pro výpůjčky ZHP PŘÍLEŽITOSTI Rychlá reakce na změnu legislativy dle potřeb systému KRIZOVÉ ŘÍZENÍ HROZBY Neznalost úkolů a pravomocí 2.4.4. Odbornost a vzdělávání Odbornost zaměstnanců je základním předpokladem pro správné plnění úkolů v systému tvorby, udržování a využití ZHP. Odbornost zaměstnanců je dána šíří již získaných znalostí a zejména dalším vzděláváním. Vzdělávání je nutné zaměřit nejen teoreticky, ale hlavně zapojit do vzdělávacího procesu nácviky a prověrky. 11

SILNÉ STRÁNKY Jednotný způsob vzdělávání Odbornost pracovníků Spolupráce s dalšími subjekty Vzdělávání zaměřené na prevenci vzniku problému PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj vzdělávacího procesu a nové poznatky ve vzdělávání Důslednost zaměření vzdělávání na určité cílové skupiny zaměstnanců Zaměření na praktické vzdělávání Odborné vzdělávání dalších zúčastněných pracovníků (ÚSÚ, humanitární NNO) ODBORNOST SLABÉ STRÁNKY Nízká rychlost předávání nových informací Nedostatek financí HROZBY Snížení časových a finančních možností ke vzdělávání Nedostatek plošnosti ve vzdělávání 2.5. Zdroje pro poskytování materiální humanitární pomoci 2.5.1. Zásoby pro humanitární pomoc vytvářené v působnosti SSHR 2.5.1.1. Zdroje, tvorba a způsob použití Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí státních hmotných rezerv a jsou vytvářeny v systému hospodářských opatření pro krizové stavy. Pojem zásoby pro humanitární pomoc je definován v zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. Tvoří je vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené. O složení a struktuře zásob pro humanitární pomoc rozhoduje SSHR. Základním dokumentem pro jejich tvorbu je Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR zpracovaný na základě požadavků ústředních správních úřadů a který SSHR předkládá vládě ČR ke schválení každé dva roky. Současný objem a struktura zásob pro humanitární pomoc je výsledkem vývoje názorů na jejich množství a složení, které se utvářely nejen na základě předchozích zkušeností z řešení krizových situací, ale i závěrů z pravidelných jednání s MV - GŘ HZS ČR a krajskými úřady. Aktuální hodnota zásob (k 1. srpnu 2016) pro humanitární pomoc je 7,196 mil. Kč (prostředky pro zabezpečení nouzového ubytování představují 2,623 mil. Kč a prostředky pro zabezpečení základních životních potřeb představují 4,573 mil. Kč). 12

Miliony Tabulka č. 1 Finanční hodnota ZHP v letech 2001-2016 Rok (k 31.12.) Finanční hodnota (Kč) 2001 3.624.115,24 2002 4.610.108,24 2003 7.051.908,24 2004 7.051.908,24 2005 4.685.073,24 2006 6.062.923,24 2007 5.690.883,00 2008 5.690.883,00 2009 9.562.326,53 2010 15.303.294,50 2011 13.011.114,24 2012 13.011.114,24 2013 13.011.114,24 2014 12.303.274,24 2015 7.941.623,24 k 28.11.2016 11.648.323,24 Graf č. 1 Finanční hodnota ZHP znázorněna v Kč během let 2001-2016 16 14 12 10 8 6 4 2 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Rozmístění zásob pro humanitární pomoc na území ČR je uvedeno na Obrázku č. 3 Současná dislokace ZHP. 13

Obrázek č. 3 - Současná dislokace ZHP Sklad Olomouc - Holice Sklad Plzeň 2.5.1.2. Použití ZHP za krizových stavů a mimořádných událostí Použití ZHP pro období po vyhlášení a v době trvání krizových stavů je dostatečně vymezeno zákonem č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a Metodikou pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace. Postup tvorby a způsob použití byl popsán v předcházející části. Použití ZHP za mimořádných událostí před vyhlášením krizového stavu a v období po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací, bylo komplikované a nedostatečně legislativně ošetřené. Jednalo se zejména o aplikaci zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Novela zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv umožňuje, aby: SSHR mohla poskytnout, v souvislosti s řešením mimořádné události pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva, v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy (včetně ZHP) formou bezúplatného použití. A to na základě žádosti Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo hasičského záchranného sboru kraje. v souladu s rozhodnutím vlády mohl předseda SSHR rozhodnout, na základě žádosti hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností, o bezúplatném poskytnutí zásob pro humanitární pomoc k užívání nebo k předání do spotřeby k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. 14

O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda SSHR na základě požadavku hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností 1. Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly ZHP poskytnuty. Vydané ZHP se neuhrazují, ani nevracejí. Procesy pro vyžadování, poskytování a použití ZHP jsou specifikovány Metodikou pro vyžadování věcných zdrojů za krizových situací. Doprava ZHP na místo určení podle požadavků krizových štábů je realizována silami a prostředky SSHR v rámci systému určeného pro přepravu státních hmotných rezerv za krizových stavů. SSHR garantuje za krizového stavu dodání zásob pro humanitární pomoc na místo určení nejpozději do 24 hodin od obdržení požadavku. Obrázek č. 4 - Způsob vyžadování ZHP za KS dle 12 zákona č. 241/2000 Sb. Vyžadování ZHP za KS - 12 zákona č. 241/2000 Sb. ZHP MŮŽE VYŽADOVAT Hejtman kraje Starosta ORP SSHR Předseda SSHR rozhodne o vydání ZHP 1 12 zákona 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy 15

Obrázek č. 5 - Způsob vyžadování ZHP při MU dle 4a zákona č. 97/1993 Sb. Vyžadování ZHP za MU - 4a zákona č. 97/1993 Sb. ZHP MŮŽE VYŽADOVAT MV ČR KÚ HZS kraje SSHR Předseda SSHR rozhodne o vydání ZHP Obrázek č. 6 - Způsob vyžadování ZHP po ukončení KS dle 4b zákona č. 97/1993 Sb. Vyžadování ZHP po ukončení krizového stavu - 4b odst. (4) zákona č. 97/1993 Sb. ZHP MŮŽE VYŽADOVAT Hejtman kraje Starosta ORP SSHR Předseda SSHR rozhodne o vydání ZHP ZHP byly ve prospěch občanů ČR od roku 2002 doposud použity za krizových stavů ve čtyřech případech. Z toho ve dvou případech byly poskytnuty již vytvořené zásoby a ve dvou případech se jednalo o jejich dodatečný nákup v průběhu krizové situace. Bližší údaje jsou uvedeny v Tabulce č. 2. V Tabulce č. 3 jsou uvedeny ZHP poskytnuté v rámci humanitární pomoci do zahraničí. 16

Tabulka č. 2 - Přehled o ZHP poskytnutých pro řešení krizových situací Rok Materiál Poznámka 2002 Konzervované dávky potravin pro KÚ Jihočeského kraje v hodnotě 247 425,- Kč Spací pytle pro Prahu 8 v hodnotě 618 235,- Kč 2006 Nákup a distribuce SAVO original a Chloramin B v hodnotě 3 933 493,- Kč Nákup v USA, přijetí a distribuce Vectobac G v hodnotě 1 247 420,- Kč CELKEM 6 046 573,- Kč 2.5.1.3. Využití ZHP pro humanitární pomoc do zahraničí O vydání zásob pro humanitární pomoc do zahraničí za krizových stavů rozhoduje vláda, Ministerstvo zahraničních věcí či Ministerstvo vnitra. Správa státních hmotných rezerv podle požadavku Ministerstva zahraničních věcí nebo Ministerstva vnitra vytváří zásoby pro humanitární pomoc do zahraničí. Takto vytvořené státní hmotné rezervy zařadí do kategorie pohotovostních zásob. Tabulka č. 3 - Přehled o ZHP poskytnutých v rámci humanitární pomoci do zahraničí Rok Materiál Poznámka pro země Západní Afriky Ochranné brýle UNIVET (EBOLA) Jednorázová kombinéza MicroMAX TS v hodnotě 568 800,- Kč 2014 pro Bosnu a Hercegovinu Humanitární balíček v hodnotě 707 840,- Kč pro Středoafrickou republiku Těžká mostová souprava (TMS), délka 24 m v hodnotě 2 255 537,- Kč Spací pytel TR 300 pro Ukrajinu Přikrývka 150 x 200 cm Ukrajinský červený kříž Izotermická záchranná folie v hodnotě 177 600,- Kč 2015 Palety EU Povlak ke spacímu pytli UNI pro Republiku Makedonie Tepelná vložka ke spacímu pytli UNI v hodnotě 2 348 291,- Kč Vložka ke spacímu pytli UNI 17

Rok Materiál Poznámka Přikrývka 150 x 200 cm Izotermická záchranná folie Pláštěnka Elektrocentrála 37 kva-čsad30-3-400 Paleta EU CELKEM 6 058 068,- Kč 2.5.1.4. Dílčí závěry za kapitolu 2.5. Na základě výše uvedených skutečností lze současný stav ZHP charakterizovat následovně: ZHP jsou vytvářeny SSHR v rámci systému hospodářských opatření pro krizové stavy. Množství a struktura ZHP zajišťují základní požadavky pro jejich účel a poslání vyplývající z platné legislativy. ZHP tvoří zejména materiály pro zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva vážně postiženého krizovou situací nebo mimořádné události a dílčím způsobem i materiály pro nouzové ubytování obyvatel. Jedná se zejména o rodinné stany. Nezajišťují potřeby osob vážně postižených krizovou situací v plném rozsahu. ZHP jsou uloženy ve skladových kapacitách SSHR v Plzni a v Olomouci-Holicích. Současná definice ZHP v rámci stávající právní úpravy je limitující a neumožňuje v rámci ZHP vytvářet potřebné položky, které nemají charakter spotřebního materiálu. Poskytování ZHP za krizového stavu je dostatečně ošetřeno v rámci stávající právní úpravy ( 12, zákona č. 241/2000 Sb.,) a Metodikou pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace. Vzhledem ke stávající struktuře ZHP je potenciálně omezeno i jejich efektivní použití za krizových stavů ve prospěch postižených obyvatel. Doposud byly při řešení krizí poskytnuty ZHP v celkové výši 6 046 573,- Kč a to při povodních v letech 2002 a 2006. V roce 2002 byl důraz na potraviny a prostředky pro ubytování zatímco v roce 2006 byly poskytnuty především dezinfekční prostředky. Vzhledem k úpravě zákona č. 97/1993 Sb., může SSHR poskytnout ZHP v souvislosti s řešením mimořádné události pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva v nezbytném rozsahu formou jejich bezúplatného použití. Nově je také možné použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. 18

2.6. Materiální podpora zajištění potřeb obyvatelstva za krizového stavu v působnosti dalších subjektů 2.6.1. Materiální zdroje vytvářené v působnosti jiných ÚSÚ V souladu s platnou legislativou 2 je svěřena základní působnost v zajištění základních životních potřeb obyvatelstva za krizových situací MV ČR a HZS ČR, hejtmanům, starostům obcí s rozšířenou působností a starostům obcí. Důležitou a nezastupitelnou úlohu rovněž sehrávají disponibilní prostředky MO ČR. 2.6.1.1. Materiální zdroje vytvářené v působnosti Ministerstva vnitra ČR Ve smyslu platné legislativy 3 je za celou problematiku ochrany obyvatelstva odpovědný HZS ČR. Ochranou obyvatelstva se rozumí podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. Jedním z důležitých úkolů ochrany obyvatelstva je zajištění nouzového přežití, které se skládá mimo jiného z nouzového ubytování, z nouzového zásobování potravinami, energiemi a z nouzového zásobování pitnou vodou. HZS ČR zabezpečuje koordinovaný postup při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací a ochraně obyvatelstva. V systému HZS ČR jsou vytvořeny Národní základny humanitární pomoci, jejímž cílem je přijetí, následná distribuce humanitární pomoci ze zahraničí a současně organizace záchranářské a materiální pomoci do zahraničí. V současné době se jedná o základny ve Zbirohu a v Jihlavě. Prostředky pro nouzové přežití (nouzové ubytování) jsou pořizovány v působnosti MV ČR a v rámci SHR v působnosti SSHR. K dosažení ekonomičnosti a efektivnosti, sjednocení postupu při pořizování těchto prostředků a při jejich skladování je zajištěna součinnost HZS ČR a SSHR. Výstavbu a provoz kapacit pro nouzové ubytování obyvatelstva v majetku HZS ČR a ve SHR při nasazení organizuje a zajišťuje HZS ČR. Materiální základna humanitární pomoci je zařízení vytvářené v souladu s koncepčními materiály ochrany obyvatelstva za účelem zabezpečení základních životních potřeb (ubytování, ošacení, stravování, osobní hygiena, zdravotní a psychosociální pomoc) postiženému obyvatelstvu v případě vzniku mimořádné události na nezbytně nutnou dobu. U HZS ČR jsou k dispozici materiální základny humanitární pomoci, každá s kapacitou pro 150 osob, jejichž dislokace, ubytovací kapacita a předurčení v rámci České republiky je uvedena v Tabulce č. 4 Přehled materiálních základen humanitární pomoci. 2 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení 3 Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému 19

Tabulka č. 4 - Přehled materiálních základen humanitární pomoci Dislokace Kapacita Předurčení pro kraj 1 SOZ Olomouc - Kamenice 150 Hl. m. Praha, Středočeský 2 SOZ Olomouc - Hluboká nad Vltavou 150 Jihočeský, Plzeňský, Vysočina 3 SOZ Olomouc - Vlastislav 150 Ústecký, Liberecký 4 SOZ Olomouc - Skuteč 150 Královéhradecký, Pardubický, Jihomoravský 5 SOZ Olomouc - Drahanovice 2 x 150 Olomoucký, Moravskoslezský, 6 SOZ Olomouc - Zbiroh 3 x 150 Plzeňský + celá Česká republika + zahraničí 7 SOZ Olomouc - Kroučová 150 Karlovarský, Středočeský 8 SOZ Olomouc - Vizovice 150 Zlínský, Jihomoravský CELKEM 1 650 Prostředky a materiál pro vybudování materiálních základen humanitární pomoci jsou uloženy u Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR, které má pobočky rovnoměrně po celém území ČR. Příslušníci HZS ČR jsou připraveni k okamžité reakci na požadavek na výstavbu a provoz zařízení pro nouzové ubytování obyvatelstva. Kromě schopnosti výstavby materiálních základen humanitární pomoci má HZS ČR v běžném použití následující materiál: pro okamžité nouzové přežití u Požárních stanic (na každé stanici pro 20 osob), pro následné nouzové přežití na Územních odborech HZS kraje (na každém územním odboru pro 50 osob), mobilní kontejnery nouzového přežití u HZS krajů (v každém kraji pro 50 osob). Mobilní kontejnery nouzového přežití jsou určeny ke krátkodobému rychlému poskytnutí účinné a neodkladné pomoci obyvatelstvu, postiženému mimořádnou událostí, a o jejich použití rozhoduje na základě vzniklé situace (mimořádné události) velitel zásahu, řídící důstojník nebo ředitel HZS kraje. Tyto tři kategorie materiálu umožňují současně na celém území ČR zabezpečit rozvinutí dalších 14 materiálních základen humanitární pomoci pro cca 3000 obyvatel s ubytováním pod stany, stravní dávkou a možností základní hygieny na 24 hod. Při zajištění přísunu pohonných hmot (PHM), vody a potravin je reálné, že v takto rozvinutých základnách mohou nouzově přežít bez podstatné újmy na zdraví všechny kategorie obyvatelstva 7 až 10 (výjimečně 14) dní. Delší pobyt je problematický zejména v zimě, ale i z hlediska kvality hygienického zázemí. Kromě základen humanitární pomoci umožňuje skladba materiálu (oblečení, lůžkoviny a konzervová dávka potravin) podpořit nouzové přežití celkem cca 3500 osob za předpokladu zajištění jejich ubytování např. v tělocvičnách a kulturních domech. 20

Skladba materiálu umožňuje na území celé ČR v každém kraji (podle jeho velikosti) rozvinout ve stanech základnu humanitární pomoci pro 250 400 osob a pro dalších 100 200 osob zajistit základní vybavení pro přežití v budovách vyčleněných obcemi (tělocvičny, kulturní zařízení apod.). Celkem má HZS ČR k dispozici v první etapě materiál (včetně konzervové dávky potravin na 24 hodin) pro cca 7 500 osob. 2.6.1.2. Materiální zdroje vytvářené v působnosti Ministerstva obrany ČR Armáda ČR poskytuje síly a prostředky dle Ústředního poplachového plánu IZS. Armáda ČR je připravena zajistit jejich výstavbu. Veškerý materiál je v péči Armády ČR, která se stará o jeho uložení, výstavbu a uvedení do provozu. Nasazení sil a prostředků Armády ČR nebude realizováno při plnění základního úkolu ozbrojených sil (dle zákona č. 219/1999 Sb.). 2.6.1.3. Zdroje vytvářené v působnosti krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností Platná legislativa 4 ukládá krajům a obcím plánování opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatelstva včetně evakuace. Krajský úřad Působnost orgánů kraje a dalších orgánů s působností na území kraje je uvedena v 14 17 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací, ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí, dále řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému hospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města Prahy. Hejtman v době krizového stavu mimo jiné a) koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb, b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva. 4 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy 21

Obec s rozšířenou působností Působnost orgánů obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP ) a dalších orgánů s působností na území ORP je uveden v 18 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Starosta ORP zajišťuje připravenost správního obvodu ORP na řešení krizových situací; ostatní orgány ORP se na této připravenosti podílejí, dále řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu ORP, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu. Úkoly starosty obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy. Jak kraje, tak i obce většinou řeší problematiku náhradního ubytování smluvně s využitím svých objektů (např. školy, sokolovny) případně s využitím ubytovacích kapacit na teritoriu obce nebo v nejbližším okolí (ubytovny, hotely apod.). Zajištění potravin a stravy je zpravidla řešeno smluvně s využitím běžné sítě prodejců nebo výrobců základních potravin, školních kuchyní a jídelen základních škol, případně restaurací, jídelen a bufetů. 2.6.2. Humanitární pomoc poskytovaná nevládními humanitárními organizacemi Nevládní humanitární organizace (např. Český červený kříž, Člověk v tísni, ADRA, Armáda spásy, Česká katolická charita, Diakonie ČCE) mají nezastupitelnou úlohu v oblasti poskytování humanitární pomoci, přičemž pracují nezávisle na státní správě. Na ústřední úrovni je koordinace mezi státní správou a nevládními organizacemi v působnosti MV ČR. Počty, druh a kvalita materiálu u nevládních organizací a dobročinných spolků je nárazová, proměnlivá a z tohoto důvodu není možné s touto pomocí kalkulovat a zahrnovat ji do plánovacích dokumentů (např. Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR). Jejich tvorba a udržování vychází z vlastní působnosti záměrů a plánů těchto organizací, zpravidla se však jedná o spací pytle, lůžka, nářadí na úklid, stany, pracovní oděvy, jídelní nádobí. Uvedené organizace získávají disponibilní prostředky zpravidla formou sbírek jak materiálu, tak i finančních prostředků a poté ji poskytují přímo postiženým osobám. Činnost ČČK je dána zákonem 126/1992 Sb. Zaměřuje se mimo jiné na poskytování pomoci při katastrofách, válečných konfliktech a jiných mimořádných událostech (logistika nouzového ubytování, převoz do ubytovacích středisek a poskytování první pomoci) a má zázemí po celé ČR. K plnění tohoto úkolu má vytvořenu na území ČR logistickou základnu, kde jsou uloženy zásoby jako spací pytle, lůžka, nářadí na úklid, stany, pracovní oděvy, jídelní nádobí. Schematické znázornění nevládních humanitárních organizací je uvedeno na Obrázku č. 7 Nevládní humanitární organizace. 22

Obrázek č. 7 - Nevládní humanitární organizace 2.6.3. Materiální humanitární pomoc poskytovaná ČR vládami jiných zemí Humanitární pomoc ze zahraničí ve prospěch ČR byla v minulosti, zejména v souvislosti s povodněmi v letech 1997 a 2002, již poskytována. Příjem materiální humanitární pomoci ze zahraničí poskytované vládě ČR je upraveno 3a) zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. Humanitární pomoc ze zahraničí může být poskytována až na základě žádosti vlády ČR, z čehož vyplývá, že její dostupnost je možno očekávat zpravidla až v období odstraňování následků krizové situace. Ve smyslu platné právní úpravy je postup při přijímání humanitární pomoci ze zahraničí následující: Na základě podnětu MV ČR převezme SSHR jménem České republiky movitý majetek, který je v době krizových stavů České republice darován v rámci humanitární pomoci ze zahraničí. Po jeho převzetí je SSHR oprávněna s tímto majetkem hospodařit a začlení jej podle jeho účelu do příslušné kategorie SHR. Po dobu krizových stavů postupuje SSHR při nakládání s takto darovaným majetkem v souladu s požadavky MV ČR. Po ukončení krizových stavů je s majetkem, který nebyl v době krizového stavu použitý pro humanitární pomoc, nakládáno stejně jako s ostatními pohotovostními zásobami. 2.6.4. Možnosti využití SHR pro poskytování humanitární pomoci do zahraničí vládou ČR SHR (včetně ZHP) jsou dle zákona č. 241/2000 Sb., vytvářeny pro použití ke stanovenému účelu za krizových stavů pro obyvatele České republiky, mohou však být využity i pro 23

poskytnutí humanitární pomoci ČR do zahraničí. Podle požadavku MZV ČR nebo MV ČR SSHR může vytvořit dle zákona č. 151/2010 Sb., zásoby pro humanitární pomoc do zahraničí, které řadí do kategorie pohotovostních zásob. Platná legislativa dále umožňuje okamžitý nákup majetku státu pro humanitární pomoc pouze v rámci zakázek malého rozsahu nebo podlimitních veřejných zakázek. Hodnota takto poskytnutých zásob pro humanitární pomoc je v souladu s nařízením vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, a je následně SSHR refundována a SSHR tak může nakoupit do ZHP nový materiál. Tímto způsobem lze dílčím způsobem zajistit obměnu ZHP. 2.6.5. Dílčí závěr za kapitolu 2.6. Současný stav zajištění základních potřeb obyvatelstva postižených krizovou situací nebo mimořádnou událostí lze charakterizovat následovně: V souladu s platnou legislativou je zajištění základních potřeb obyvatelstva postiženého krizovou situací nebo mimořádnou událostí v působnosti HZS ČR, hejtmanů a starostů obcí s rozšířenou působností. Tento systém se opakovaně osvědčil při řešení krizových situací v ČR po roce 2000. Základní potřeby obyvatel postižených krizovou situací zajišťují obce, kraje a ÚSÚ formou nezbytných dodávek v rámci systému nouzového hospodářství. HZS ČR pro tyto účely vytváří i vlastní materiální zdroje, zejména prostředky pro nouzové přežití v rámci v systému ochrany obyvatelstva. K zajištění základních potřeb obyvatel postižených krizovou situací lze použít síly a prostředky Armády ČR, zařazené do Ústředního poplachového plánu IZS (nejsou-li vyslány k plnění základního úkolu ozbrojených sil dle zákona č. 219/1999 Sb. nebo vyžádat ostatní pomoc, dle zákona č. 239/2000 Sb.). Významným materiálním zdrojem, který pro úroveň obcí a krajů doplňuje materiální zdroje v jejich působnosti, jsou ZHP. Významnou roli v rámci zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva za krizových stavů sehrávají nevládní humanitární organizace. MV ČR (MV - GŘ HZS ČR) na ústřední úrovni a KÚ na své úrovni mají zajištěnu vzájemnou spolupráci s nevládními humanitárními organizacemi. Je zřejmé, že je potřebné tuto spolupráci dále prohlubovat a že je vhodné i aktivnější zapojení SSHR. Materiální zdroje vytvořené zejména SSHR v rámci zásob pro humanitární pomoc a MV - GŘ HZS ČR v oblasti ochrany obyvatelstva lze efektivně využít pro okamžitou humanitární pomoc do zahraničí. Toto využití lze chápat i jako vhodný nástroj zajištění průběžné obměny těchto materiálních zdrojů. Z hlediska aktuálních hrozeb je vhodné, aby rozvoj zásob pro humanitární pomoc a materiálních zdrojů pro ochranu obyvatelstva, zejména pro nouzové přežití, probíhal koordinovaně, tak aby se zefektivnilo vynakládání finančních prostředků a aby bylo z úrovně státu racionálně zabezpečeno celé spektrum potřeb obyvatelstva při řešení krizových situací či mimořádných událostí. Vzrůstá význam a potřeba úzké spolupráce SSHR a MV - GŘ HZS ČR při tvorbě ZHP v působnosti SSHR. 24

3. Návrh na optimalizaci struktury a množství ZHP 3.1. Tvorba ZHP a jejich uložení Při optimalizaci struktury, množství a rozmístění ZHP v působnosti SSHR v dalším období vycházet ze ZHP vytvářených SSHR v rámci systému hospodářských opatření pro krizové stavy a které jsou jedním z materiálních zdrojů v majetku státu, cíleně vytvářených pro posílení zdrojů krajů a obcí v oblasti zajištění základních životních potřeb za krizových situací. Jejich množství a struktura je v souladu se základními požadavky pro jejich tvorbu vyplývajícími z platné legislativy a z příslušných plánovacích dokumentů krajů. V současné době je tvoří zejména materiály pro zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva vážně postiženého krizovou situací nebo mimořádnou událostí a dílčím způsobem i materiály pro nouzové ubytování obyvatel. Jedná se zejména o rodinné stany. Pro zvýšení efektivnosti a kvality činností při skladování, péči o ZHP a jejich vývozu je účelné přejít na centralizované uložení ZHP a přijmout organizační a technická opatření k vytvoření potřebných podmínek. Je nezbytné prosadit změnu příslušné právní normy (zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv) z důvodu nedefinování možnosti použití ZHP pro podporu nouzového hospodářství v rámci ochrany obyvatelstva v současné právní úpravě. Z hlediska aktuálních hrozeb je účelné a efektivní, aby materiální zdroje pro obě oblasti (viz kapitola č. 3.2.) byly vytvářeny koordinovaně, tak aby se zvýšila efektivnost vynakládání finančních prostředků a aby bylo racionálně zabezpečeno celé spektrum potřeb obyvatelstva za krizových stavů z hlediska státu. Je nezbytné nově definovat strukturu a množství zásob pro humanitární pomoc, tak aby lépe zajišťovaly aktuální potřeby obyvatelstva postiženého krizovou situací nebo mimořádnou událostí a pro obce a kraje byly dalším věcným zdrojem, který bude využitelný zejména při krizových situacích nebo mimořádných událostech, které svým rozsahem a dopadem na obyvatelstvo přesahují možnosti a působnost jednotlivých krajů a zároveň budou vytvářet operativní věcné zdroje na ústřední úrovni, pro řešení nepředvídatelných bezpečnostních rizik. SSHR na podporu nouzového přežití bude dál vytvářet ZHP s cílem zlepšit situaci obyvatel, které doplňují prostředky, které vytváří AČR a HZS ČR. SSHR se zaměří na rozvoj ZHP v oblastech ochrany obyvatelstva, ubytování a oblečení, hygieny a úklidu, zajištění pitné vody a nouzového stravování, tak aby byly upřednostněny komodity potřebné v počáteční fázi krize. Cílem je zmírnit následky dopadů živelních pohrom a jiných mimořádných událostí a krizových situací na obyvatelstvo. 3.2. Základní oblasti poskytování ZHP V rámci optimalizace ZHP je navrhováno, aby ZHP byly vytvářeny ve dvou základních oblastech: a) ZHP pro bezplatné poskytnutí pro fyzické osoby vážně materiálně postižené za krizového stavu či mimořádné události, který bude těmto osobám poskytován pro jejich osobní potřebu. Po výdeji je tyto osoby nebudou SSHR vracet, ani nebudou SSHR hradit jejich hodnotu. b) ZHP pro podporu úkolů nouzového přežití v rámci ochrany obyvatelstva, který bude zejména určený pro vybudování a provoz humanitních základen, včetně komplexního 25

zabezpečení ubytovaných osob. ZHP budou vydávány prostřednictvím složek IZS, ne přímo postiženým osobám. Tyto nespotřebované ZHP se SSHR vrátí (mohou být použity opakovaně) a spotřebované státní hmotné rezervy musí být SSHR nahrazeny. Rámcové schéma oblastí rozvoje ZHP je uvedeno na Obr. č. 8 Navrhované oblasti rozvoje ZHP. Obrázek č. 8 - Navrhované oblasti rozvoje ZHP Nový koncept ZHP Prostředky určené pro osoby vážně materiálně postižené (prostředky vydávané ke spotřebě) Prostředky v oblasti ochrany obyvatelstva (prostředky poskytované k opakovanému použití) Oblast Příklady Příklady Ubytování Zabezpečení pitnou vodou Zabezpečení stravování Zabezpečení energií Hygiena Spací pytel, karimatka, skládací lůžko, stan, stan rodinný Dodávky pitné vody Potravinové dávky a dodávky jídel x Osobní hygienické potřeby Oblečení Základní osobní oblečení, pláštěnky x První pomoc x Materiál a zajištění výstavby humanitárních základen, příprava vytipovaných prostor pro ubytování evakuovaných, stany Úpravny vody, materiál a výstavba potrubí pro dopravu vody Materiál a vybudování místa pro přípravu stravy včetně jídelny Dodávka elektrocentrál, vybudování rozvodu el. energie Vybudování umýváren, prostředky na čištění povrchů Zřízení místa pro poskytování zdravotní pomoci ZHP budou nadále vytvářeny v působnosti SSHR. 3.2.1. Oblast poskytování ZHP pro obyvatelstvo vážně postižené krizovou situací nebo mimořádnou událostí V oblasti ZHP pro bezplatné poskytnutí pro fyzické osoby vážně materiálně postižené (vydávaných ke spotřebě), budou vytvářeny prostředky v komoditním složení, zabezpečujícím zejména možné náhradní ubytování včetně hygienických potřeb a nouzové stravování 26

a zajištění pitné vody. V cílovém stavu budou vytvořeny pro zajištění potřeb 2500 osob na dobu 72 hodin. Tyto prostředky slouží k přímé pomoci vážně materiálně postiženým osobám, a proto jsou vydávány k přímé spotřebě a nevrací se, zahrnují tyto oblasti: zajištění pitné vody, nouzové ubytování, nouzové stravování, oblečení, zajištění prostředků pro hygienu a úklid, doplňkový materiál. V oblasti zajištění základních potřeb obyvatelstva vážně postiženého krizovou situací nebo mimořádné události budou zásoby pro humanitární pomoc rozvíjeny a zaměřeny na: a) Nouzové ubytování: vytvářet ZHP fyzicky ve skladu SSHR - zohlednit materiál pro rodiny (skupiny) i materiál pro jednotlivce. - stan rodinný, - postel skládací, lehátko skládací, příp. nafukovací (dvoj)lůžko, - karimatka, - přikrývka, - spací pytel, - svíčky, zápalky, chemická světla. Nouzové ubytování osob materiálně postižených musí splňovat základní požadavky pro zajištění spánku, odpočinku a hygienických potřeb osob. Zaměřit se na materiál, který je možno okamžitě poskytnou pro zajištění bezprostředního ubytování do doby, než budou upraveny stacionární objekty (např. školy, tělocvičny, ) nebo než se podaří zajistit okamžité ubytování v náhradních bytech nebo v zařízeních hotelového typu. Vytvářet ZHP fyzicky ve skladu SSHR v těchto komoditách: - Materiál pro rodiny (skupiny) stan rodinný včetně nářadí potřebného na stavbu stanu - slouží k zajištění prvotního ubytování na omezenou dobu. Stan rodinný 27

- Materiál pro jednotlivce - je možno využít pro vybavení místností např. tělocvičen jako prostoru nouzového ubytování: postel skládací, lehátko skládací, karimatka, spací pytel, přikrývka. Lůžko skládací Spací izolační podložka Spací pytel Přikrývka b) Nouzové stravování: Cílem je zabezpečení nezbytného množství stravy v požadované jakosti a nutriční hodnotě, tak, aby bylo zajištěno hodnotné stravování. Důraz je kladen na co nejrychlejší přechod z konzervované stravy na teplé hotové jídlo. vytvářet ZHP fyzicky ve skladu SSHR (jen při zajištění obměn komodit) nebo smluvně zajistit - pro prvotní období (72 hodin) udržovat v ZHP zásoby konzervovaných hotových jídel (ve formě potravinových dávek) pro 2500 osob. - SSHR zajistí formou veřejné zakázky dodavatele potravinových dávek, který zároveň převezme závazek zabezpečovat v plném rozsahu i o jejich obměnu a další dodávky materiálu, který bude spotřebován na základě 4a a 4b zákona č. 97/1993 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 151/2010 Sb., v rámci téže veřejné zakázky (do výše cca 30 % dodaného zboží). - Úplatná obměna, kterou by SSHR prováděla cestou jiných organizačních složek státu, pravděpodobně nebude dlouhodobě reálná a je přípustná pouze jako doplňková varianta. - Skladba potravinových dávek bude předem projednána tak, aby byla zajištěna potřebná nutriční hodnota s ohledem na různé věkové skupiny potenciálních příjemců. 28

Detailní specifikace potravinových dávek pro potřeby SSHR Potravinovou dávku řešit ve formě easy to eat otevřu a mohu spotřebovat studené i teplé. Balíček bude opatřen termoznámkou, zajišťující jednoznačnou kontrolu teplotního řetězce balíčku od výroby až po dodání konečnému spotřebiteli. Základní parametry potravinové dávky: - základním modulem je potravinová dávka na 4 hodiny, - složení potravinové dávky a její nutriční hodnota musí pokrýt energetickou potřebu jedince s ohledem na charakter vykonávané práce a s ohledem na věkovou skupinu po uvedenou dobu, - hodnoty musí odpovídat potřebě lidského organismu pracujícího po uvedenou dobu, - dávky lze sdružovat a tvořit kombinace (např. složením dvou menších), tím docílit potřebné nutriční hodnoty dávek na delší časové období, - dávky vytvářet pouze z komponentů s původem v ČR, - trvanlivost dávek min. 36 měsíců, - dávky ukládat v prostředí s teplotou od 0-25 C, - označovat dávky typem, etiketou v jazykové mutaci, - balení a skladování dávek musí umožňovat rychlý a nekomplikovaný vývoz a výdej. vytvářet ZHP fyzicky ve skladu SSHR - jednorázové jídelní nádobí a jednorázové příbory (využít stávající zásoby příborů a podle možností na trhu případně pořizovat sety nádobí s příbory), - vařič na tuhý líh se zásobou tuhého lihu včetně zápalek a nerezového hrnku. Příbor plastový Vařič na tuhý líh c) Zajištění pitné vody: Cílem je zabezpečení nezbytného množství pitné vody požadované jakosti v případech, kdy stávající systém zásobování pitnou vodou je zcela nebo částečně nefunkční. Nouzové zásobování pitnou vodou je omezováno časově na nezbytně nutnou dobu. 29