ČISTÁ ENERGIE PRO VŠECHNY EVROPANY NEBOLI ZIMNÍ BALÍČEK EVROPSKÉ KOMISE ČEZ ESCO ODBORNÝ SEMINÁŘ PRO VELKÉ ENERGETIKY 18. 5. 2017, Čestlice Jiří Horák Public Affairs Evropská agenda, ČEZ, a.s.
ENERGETICKÁ UNIE V KOSTCE 1
LEGISLATIVNÍ VÝVOJ EVROPSKÉ KLIMATICKO- ENERGETICKÉ POLITIKY 2000-2015 Liberalizace / trh s elektřinou OZE Redukce emisí Energetická účinnost 2003 2006 2009 2011 2012 2015 2. liberalizační balíček: směrnice 2003/54/ES nařízení 1228/2003 směrnice 2001/77/ES směrnice 2003/30/ES směrnice 2003/87/ES směrnice 2006/32/ES (energetické služby) 3. liberalizační balíček: směrnice 2009/72/ES nařízení 1227/2011 nařízení 713/2009 (ACER) nařízení 714/2009 Klimaticko-energetický balíček: směrnice 2009/28/ES směrnice 2009/29/ES (EU ETS) směrnice 2009/31/ES (CCS) rozhodnutí č. 406/2009/ES (ESD) směrnice 2009/125/ES (ecodesign) směrnice 2010/30/EU (štítkování) směrnice 2010/31/EU (EPBD) směrnice 2012/27/EU (EED) Energetická unie 2
LEGISLATIVNÍ VÝVOJ EVROPSKÉ KLIMATICKO- ENERGETICKÉ POLITIKY 2015-2020 2015 2016 2017 2018 2019 Liberalizace / trh s elektřinou OZE Redukce emisí Energetická účinnost Revize směrnice o EU ETS ZIMNÍ BALÍČEK nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (zrušení 714/2009) směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (zrušení 2009/72) nařízení o ACER (zrušení 713/2009) nařízení o rizikové připravenosti (zrušení směrnice 2005/89) směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (zrušení 2009/28) revize směrnice o energetické účinnosti (2012/27 - EED) revize směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31 - EPBD) Governance nařízení o systému řízení energetické unie 3
EVROPA NYNÍ HLEDÁ ROVNOVÁHU SVÝCH KLIMATICKO-ENERGETICKÝCH CÍLŮ PŮVODNÍ IDEA* SOUČASNOST důsledek nepropojené a nedomyšlené regulace Dekarbonizace - nástroj nefunkční OZE také nezávislost na dovozu paliv Univerzální dekarbonizace životní prostředí Energy Efficiency také konkurenceschopnost OZE Důraz obrovský dosud slabá integrace do trhu narušuje velkoobchodní trh elektřinou EED Důraz rostoucí ztrácí se idea efektivity 20-20-20 cíle představené v roce 2007 vyhlášení 2030 cílů na podzim 2014 4
A BUDE VELMI OBTÍŽNÉ ELIMINOVAT NEGATIVNÍ DOPAD NA EU ETS DÍKY PŘEKRYVU CÍLŮ A OPATŘENÍ OZE Odstavení uhel. zdrojů EPS (<550 g CO2/kWh) v kapacitních trzích Energetická účinnost EU ETS poptávka EU ETS nabídka 5
PRO ČR BUDE DŮLEŽITÉ PROSADIT SVOU POZICI ZEJMÉNA V OBLASTECH GOVERNANCE, ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI A VÝSTAVBY NOVÝCH OZE Zimní balíček představuje nejrozsáhlejší legislativní změnu pro sektor energetiky za poslední dekádu Pro budoucnost české energetiky je důležité, aby ČR usilovala o prosazení svého národního zájmu zejména v následujících oblastech: Governance Nové energeticko-klimatické národní plány určí trajektorii energetik v členských státech EU po roce 2020 Energetická účinnost Potenciálně obrovský finanční dopad na ekonomiku v závislosti na nákladovosti úsporných řešení Podpora výstavby nových OZE Určí budoucí energetický mix a míru energetické soběstačnosti ČR, ale taky míru dodatečné finanční zátěže spotřebitelů 6
NÁVRH SMĚRNICE O SPOLEČNÝCH PRAVIDLECH PRO VNITŘNÍ TRH S ELEKTŘINOU Návrh revize směrnice upravuje společná pravidla pro výrobu, přenos, distribuci, ukládání a dodávky elektřiny s cílem vytvořit skutečně integrovaný vnitřní trh, který je zákaznicky orientovaný. Definuje nové hráče na trhu, dynamické tarify, demand response, smart-meter, storage, podpůrné služby. Definuje role agregátora, zakazuje finanční platby agregátora dodavatelům nebo výrobcům, z návrhu nevyplývá zodpovědnost agregátora za odchylku. Definuje role lokálních energetických společenstev, umožňující vlastnit a provozovat síť. Regulační rámec by měl být upraven s cílem motivovat DSO k efektivnímu lokálnímu provozu nákup podpůrných služeb (nástroji jako decentralizovaná výroba, demand response, storage nebo EE). Povinnost PDS každé dva roky předkládat regulátorovi plán rozvoje sítě s důrazem na rozvoj infrastruktury potřebné pro rozvoj těchto nástrojů. DSO by primárně neměly vlastnit storage a infrastrukturu pro elektromobilitu / dobíjecí stanice. Ustanovení o unbundlingu zůstávají nezměněna. Ceny silové elektřiny stanoveny na základě tržního mechanismu: Odstranění cenové regulace dodávky elektřiny do 5 let od vstupu směrnice v platnost, pouze omezená možnost výjimek, zrušení pojmu eligible customers. Z definice univerzální služby a ceny za tuto službu bylo vyjmuto slovo přiměřené. Posílení postavení zákazníka: Zákazník by měl být maximálně chráněn a současně aktivní na trhu. Umožnění demand response, dynamické tarify, možnosti agregace, komunity, poskytování podpůrných služeb, certifikace porovnávačů cen, faktura 1x ročně v případě elektronické fakturace 2 x ročně, dle požadavku zákazníka 1 x 3 měsíce. Přísnější pravidla pro switching, alternativy k odpojení od dodávky, právo na instalaci smart-metru. Příloha směrnice upravuje údaje, které mají být uvedeny na faktuře. Rozmístění smart-metrů na základě výsledku cost-benefit analysis pozitivní výsledek rozmístění 80 % do 8 let, negativní pravidelný přezkum, právo zákazníka požádat o instalaci smart metru. Země, které se rozhodly pro plošný roll-out před vstupem směrnice v platnost tak mají učinit do roku 2020. Data management: subjekty mají být určeny jednotlivými členskými státy. 7
NÁVRH NAŘÍZENÍ O PODMÍNKÁCH PŘÍSTUPU DO SÍTĚ PRO PŘESHRANIČNÍ OBCHOD S ELEKTŘINOU Cílem recastu nařízení o trhu s elektřinou je úprava pravidel pro cenotvorbu na velkoobchodním trhu s elektřinou, připojování nových zdrojů, nastavení bidding zón, oblast zdrojové přiměřenosti a bezpečnosti dodávek elektřiny a pro posílenou regionální spolupráci. Ceny elektřiny mají být určeny na základě střetu nabídky s poptávkou. Zajištěn má být volný vstup na trh a možnost z něj odejít. Dispatch má být tržní, výjimky pro malé OZE, demonstrační projekty. Rovněž curtailment a redispatch tržní, ale pravidlo last curtailment OZE. Je zavedena všeobecní zodpovědnost za odchylku, výjimky malé OZE, demonstrační projekty, možnost zavést i pro existující zdroje. Odstranění maximálních cenových stropů (VoLL), minimální cena -2000 nebo míň. Bidding zóny určeny na základě structural congestions a výsledku bidding zones review. Neomezování přeshraniční kapacity pro řešení problémů ve vlastní síti. Nová pravidla pro obchodování: regionální nákup balancing energy a stanovení rezerv (v ROCs), obchodování ve stejných intervalech jako imbalance settlement period, ta od 2025 15 minut. Kapacitní mechanismy: jejich zavedení možné až po odstranění všech regulatorních distorzí, na základě EU resource adequacy hodnocení (ENTSO-E má vypracovávat každoročně, na 10 let dopředu), má být zajištěna přeshraniční účast v mechanismech (kromě strategických rezerv), existující mechanismy mají být v souladu s nařízením. Maximální emise zdrojů v kapacitních mechanismech (včetně rezerv) 550 gr CO2/kWh. Založení Regional Operational Centers (ROCs) pro spolupráci TSO. Pravidla pro provoz ROC schvalují národní regulátoři v daném regionu. Založení EU DSO, s možností zapojení se všech DSO, které o to projeví zájem. 8
REVIZE SMĚRNICE 2009/28/ES O PODPOŘE OZE Zavádí obligatorní unijní cíl konečné hrubé spotřeby energie pro rok 2030 ve výši min. 27 %; tento cíl je doplněn povinností jednotlivých členských států dodržet min. podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie dle přílohy I části A návrhu směrnice od 1. 1. 2021 (podíly OZE jednotlivých ČS zatím nejsou k dispozici) nebo přispívat v rozsahu nesplnění cíle do zvláštního fondu spravovaného EK k zajištění financování aukcí pro nové OZE projekty v rámci celé EU Obsahuje nové legislativní definice osob zapojených do trhu s OZE (samospotřebitelé OZE a společenství OZE) Nad rámec existujících pravidel veřejné podpory na rozvoj OZE zavádí obecný nástroj pro financování výstavby velkých zdrojů OZE (zdrojů mimo působnost EEAG) = otevřená, nediskriminační a transparentní aukční pravidla s povinností pravidelných hodnocení po 4 letech (s možností účasti přeshraničních projektů v rámci propojených členských států) Zatím neřeší max. podíl zelených certifikátů na celkové podpoře pro OZE Snižuje administrativní zátěž spojenou s výstavbou OZE = zavádí institut jednotného povolovacího řízení (one-stop shop) v rámci výstavby nových OZE a obnovování stávajících zdrojů (limitace délky řízení) Priority dispatch zůstává zachován pro malé zdroje; omezení (curtailment) OZE má být zajištěno nediskriminačně Posílení podílu OZE při výrobě tepla a chladu (klimatizovaného vzduchu) včetně zavedení oprávnění spotřebitelů ke změně dodavatele heating and cooling nebo k vlastní samovýrobě (při splnění vyšší účinnosti nového zdroje) 9
REVIZE SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V říjnu 2014 Evropská rada stanovila cíl min. 27 % úspor energie oproti roku 2007 a objednala u EK s termínem do roku 2020 přezkum, zda by se vyplatil 30% cíl; nyní by EU (podle odhadu EK) dosáhla v roce 2030 23,9 % a tedy by cíle nedosáhla. V článku 3 proto EK přichází již nyní s návrhem, jehož cílem je dosáhnout závazného 30% cíle k roku 2030 na úrovni EU s tím, že čl. státy jsou povinny EK předložit nár. plány se svým příspěvkem v podobě nezávazných národních cílů; pokud součet nedosáhne 30 % za EU, EK s čl. státy vyjedná zvýšení jejich ambicí. Navýšení cíle by však vedlo k oslabení fungování EU ETS a cen emisních povolenek. Čl. státy mají právo volby stanovit svůj cíl ve vztahu ke spotřebě primární nebo koncové energie identické se stávající EED, avšak při stanovování tohoto cíle musí přihlédnout k evropskému cíli vyjádřenému v konečné a zároveň v primární spotřebě energie (nyní je nebo, tj. zohledňují pouze jedno vyjádření cíle), což by v krajním případě mohlo kvůli nízké účinnosti jaderné elektrárny při přeměně tepla na elektřinu omezit rozvoj jaderné energetiky v ČR. V roce 2023 EK zhodnotí plnění unijního cíle a navrhne vhodná opatření. Z hlediska dosahování úspor, resp. snižování spotřeby o 1,5 % směrnice zachovává možnost zvolit si obligatorní či alternativní schéma. Nově doplněny články o měřácích pro vytápění a chlazení, resp. o fakturaci za tyto procesy, včetně dodávky teplé vody. Nově vložen článek 11a týkající se nákladů na fakturaci všech energií: fakturace musí být zdarma, dále úprava odpočtů energií min. 1 za rok, pokud el. faktura tak 2 x. Transpozice stanovena do 31. 12. 2018. 10
REVIZE SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV Tato směrnice (resp. její revize) představuje aktualizaci dalšího legislativního nástroje (kromě EED sem patří i nařízení o štítkování a ekodesignu), tvořícího rámec pro dosažení cíle pro energetickou účinnost (energetické úspory), oproti původní směrnici obsahuje tyto změny: Definice technického systému budovy nyní zahrnuje i domácí OZE a nabíječky pro elektromobily, což bude umožňovat čerpání podpory i na tato zařízení. V rámci povinnosti aktualizovat dlouhodobou strategii pro investice do vnitrostátního fondu budov musí ČS uvést, jakým způsobem v této oblasti přispějí k plnění dekarbonizačního cíle do roku 2050, včetně subcíle pro rok 2030, včetně 11 opatření na řešení energetické chudoby; ČS jsou zároveň povinny zavést mechanismy pro agregaci projektů (pro snazší investování) a snížit riziko pro aktivity v oblasti energetické účinnosti. V oblasti elektromobility povinnost vybavit novostavby/rekonstrukce dobíjecím místem, navíc do 2023 vybavit 1/10 parkovacích míst dobíječkou schopnou reagovat na cenové signály. Povinnost vybavit budovy s roční spotřebou nad 250 MW automatizovanými systémy do 2023. Povinnost vybavit rezidenční budovy, které jsou součástí centralizovaných technických řešení s výkonem 100 kw efektivními monitorovacími a kontrolními systémy do 2023. Komise bude definovat indikátory chytrosti pro tyto systémy (např. flexibilita, interkonektivita, reaktivita, demand response, atp.) v delegovaných aktech. ČS budou povinny vytvořit národní databázi spotřeby ve veřejných budovách a dostatečně provázat vynaložené prostředky na podporu rekonstrukce budov s odpovídajícími dosaženými úsporami. Zároveň je v případě státní podpory vyžadováno srovnání ex-ante a ex-post energického certifikátu.
HARMONOGRAM A STAV PROJEDNÁVÁNÍ BALÍČKU Evropský parlament Gesce výborů: ITRE/ENVI Přidělení zpravodajů Rozdělení návrhů mezi frakce První čtení + příprava zprávy ve výborech Q1 Q2 Q3 Q4 Rada EU EED + EPBD na H7 27.2. Rada pro energetiku -> Výměna názorů EED, EPBD(budovy) 9.-10.3. Energetická unie jako bod na Evropské radě 4/2017 Jednání GŘ pro energetiku 18.-19.5. Neformální rada pro energetiku EED, EPBD Governance, OZE 29.-30.5. COCOM možná debata k EED 26.6. Rada pro energetiku -> politická diskuse Market Design Proces ukončen V procesu Bude zahájeno 12
PROJEDNÁVÁNÍ BALÍČKU V EVROPSKÉM PARLAMENTU (VÝBOR ITRE) 13
JAKÉ PRINCIPY BY MĚL ZIMNÍ BALÍČEK RESPEKTOVAT? I. DEKARBONIZACE JAKO HLAVNÍ CÍL Jedním ze 3 klíčových cílů energetické politiky EU je udržitelný rozvoj (mj. zahrnující dekarbonizaci) Měl by být zároveň dosažen s co největší nákladovou efektivitou (propojení s druhým cílem udržením konkurenceschopnosti) NÁKLADOVĚ NEJOPTIMÁLNĚJŠÍ CESTA = TRŽNÍ PŘÍSTUP = EU ETS Zimní balíček není zcela v souladu s tímto principem: neřeší přebytek emisních povolenek, způsobených např. jako vedlejší produkt ambiciózních opatření v oblasti energetické účinnosti Je proto nutné vyřešit překryvy politik a opatření, mj. příslušně upravit EU ETS Zároveň je nezbytné umožnit státům flexibilitu v procesu dekarbonizace, kterou umožňují závěry Evropské rady z 2014: Nastavit nezávazný a nákladově efektivní cíl pro energetickou účinnost Umožnit rovněž nelineární trajektorii dosahování cíle pro OZE, a nezavádět celoevropskou finanční platformu pro podporu OZE 14
JAKÉ PRINCIPY BY MĚL ZIMNÍ BALÍČEK RESPEKTOVAT? II. TRH JE DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ REGULACE Trh je nejlevnější způsob dosahování klimatických cílů Studie Evropské komise Investing in renewables in the next 30 years : po roce 2020 už nebude podpora pro některé vyspělé OZE technologie déle nezbytná, jednak jako důsledek nižších nákladů a zároveň jako výsledek případných reforem evropského systému emisního obchodování (EU ETS) Členské státy nemohou nikdy přesně nastavit očekávanou poptávku nebo hodnotu nedodané elektřiny (VOLL) -> administrativní opatření nezajišťují jak nákladovou efektivitu, tak bezpečnost dodávek = trh je nezbytný 15 Zimní balíček: De facto akceptuje administrativní opatření ve formě kapacitních mechanismů Nadále akceptuje podpory a výjimky Pro trh (který prozatím neexistuje) je proto nutné spíše nastavit obecné principy než detaily fungování (které mohou vést k dalším narušením trhu, např. v případě nových účastníků trhu) Zároveň je třeba odstranit stávající tržní narušení a nevytvářet nová, jako např. prioritní připojení do sítě, výjimky ze zodpovědnosti za odchylku, příp. odstavování zdrojů od soustavy v případě přebytku energie Současně je nutné odstranit cenovou regulaci, včetně sociálních tarifů Nastavení přísných pravidel pro použití kapacitních mechanismů a přeshraniční účast Delegace kompetencí na ROC bez příslušného přesunu zodpovědnosti může závažně narušit fungování nákupu a optimalizace podpůrných služeb a rezerv
JAKÉ PRINCIPY BY MĚL ZIMNÍ BALÍČEK RESPEKTOVAT? III. STEJNÉ PODMÍNKY PRO VŠECHNY ZDROJE Hlavní dnešní trend v energetice: rozšiřování decentralizovaných (malých) zdrojů Všeobjímající princip (by měl znít): vytvořit rovné podmínky pro všechny zdroje (equal LPF) Memo Komise na nový tržní design pro elektřinu: vytvořit rovné podomínky pro všechny velké zdroje Zimní balíček: zvláštní zacházení s agregátory, prosumery, zachovávání výjimek, atp. Agregátoři by měli mít stejné povinnosti, jako ostatní účastníci trhu: Odpovědnost za odchylku, kompenzační platby jako pravidlo a ne výjimka Zákazníci nemohou finančně podporovat prosumery, ti naopak musí nést náklady spojené se svojí účastí na trhu (zejm. opuštění konceptu net metering započítávání výroby a spotřeby) PEF by měl být definován takovým způsobem, aby řádně odrážel specifika jednotlivých technologií a nebránil rozvoji elektrifikace. 16
17 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST! Jiří Horák jiri.horak03@cez.cz